16 C 3/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Klárou Babičkovou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Anonymizováno , IČO Anonymizováno sídlem Anonymizováno za níž jedná Jméno žalované sídlem Adresa žalované pro zaplacení 720 172 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba o zaplacení 300 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od 6.6.2023 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit náklady státu České republice na účet Obvodního soudu pro Prahu 2 v rozsahu 100 % ve výši a lhůtě, která bude stanovena samostatným usnesením.

III. Žalobce je povinen zaplatit náhradu nákladů řízení žalované ve výši 1 200 Kč do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se žalobou ze dne 11. 7. 2023, domáhal na žalované zaplacení 720 172 Kč s příslušenstvím jakožto přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu a jakožto náhrady škody za majetkovou újmu vzniklých v důsledku nezákonného rozhodnutí v řízení vedeném u , Anonymizováno, pod sp. zn. , Anonymizováno, , když proti žalobci bylo vedeno trestní stíhání ze spáchání trestného činu úvěrového podvodu dle § 211 odst. 1, odst. 5 písm. c) trestního zákoníku spáchaného ve formě pomoci ve smyslu ust. § 24 odst. 1 písm. c) trestního zákoníku, přičemž rozsudkem , adresa, , , adresa, č. j. , Anonymizováno, byl žalobce zproštěn obžaloby. Žalobce podal žalobu v intencích zákona č. 82/1998 Sb., přičemž požadoval zaplacení náhrady majetkové škody za vynaložené náklady za právní zastupování ve výši 40 172 Kč vč. DPH (5x 2 300 Kč + 8x 1 500 Kč + 4x 1 150 Kč + 17x 300 Kč + DPH) Žalobce také požadoval uhrazení přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nezákonným trestním stíháním, přičemž žalobce uvedl, že během trestního stíhání došlo ke zhoršení jeho zdravotního stavu. Žalobci hrozil trest se sazbou od 2 do 8 let trestu odnětí svobody (od dne 1. 10. 2020 se sazbou 1 do 5 let trestu odnětí svobody). Trestní stíhání probíhalo v době, kdy čelil žalobce insolvenčnímu řízení, skončil s podnikáním a byl v těžké finanční situaci, což také zhoršovalo rodinné vztahy. Paralelně probíhalo další trestní stíhání, kde byl obviněn z 5 skutků. Žalobce za výše uvedené požaduje částku ve výši 600 000 Kč. Dále požaduje žalobce přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu za nesprávný úřední postup (nepřiměřená délka řízení) ve výši 80 000 Kč, když řízení trvalo od roku 2017 do roku 2022. Všechny průtahy vznikly v důsledku postupu soudu, žalobce během řízení s orgány činnými v trestním řízení spolupracoval. Nárok byl uplatněn u , Anonymizováno, dne 5. 12. 2022, žalovaná do dne podání žaloby nereagovala.

2. Žalovaná ve svém vyjádření ze dne 31. 8. 2023 učinila nesporným, že u ní žalobce dne 5. 12. 2023 (podáním ze stejného dne) uplatnil nárok na poskytnutí náhrady škody ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb., v celkové výši 720 172 Kč, sestávající se z nároku na náhradu nákladů spojených s obhajobou v trestním řízení vedeném u , Anonymizováno, pod sp. zn. , Anonymizováno, ve výši 40 172 Kč, nároku na kompenzaci nemajetkové újmy způsobené trestním stíháním v celkové výši 600 000 Kč a nároku na kompenzaci nemajetkové újmy způsobené nepřiměřenou délkou trestního stíhání ve výši 80 000 Kč. Žalovaná nevyhověla tvrzenému nároku na náhradu nákladů obhajoby, neboť žalobce nedoložil vznik škody. Za nezákonné trestní stíhání vyslovila žalovaná omluvu, a za nepřiměřenou délku řízení žalovaná neuhradila žalobci ničeho z důvodu absence odpovědnostního titulu. Toto sdělila žalobci dne 31. 8. 2023. Žalovaná vznesla námitku promlčení v rozsahu uplatněného nároku na kompenzaci nemajetkové újmy způsobené trestním stíháním a na kompenzaci nemajetkové újmy způsobené nepřiměřenou délkou trestního stíhání. Žalobci začala běžet promlčecí lhůta dnem následujícím po dni, v němž zprošťující rozsudek nabyl právní moci (dne 7. 6. 2022), žaloba byla podána až dne 11. 7. 2023, tedy po uplynutí promlčecí lhůty, a to i s přihlédnutím k době, kdy promlčecí lhůta byla přerušena předběžným uplatněním u žalované. U nároku na kompenzaci za nepřiměřenou délku řízení také žalovaná uvedla, že zde absentuje odpovědnostní titul. Co se týká nároku na náhradu majetkové škody vzniklé náklady spojených s obhajobou, žalovaná uvedla, že žalobce nedoložil potřebné skutečnosti (doklad, kterým by bylo prokázáno zaplacení právních služeb nebo fakturu za obhajné). Žaloba je dle žalované zcela nedůvodná a navrhla, aby byla v celém rozsahu zamítnuta.

3. Žalobce byl při jednání dne 2. 4. 2024 vyzván podle § 118a odst. 1, 3 o.s.ř., aby, prokázal vznik dluhu spočívající v náhradě nákladů na obhajobu, neboť v současné době nemá soud za prokázané, že žalobcem uplatněná škoda vznikla a byl poučen, že nesplněním této výzvy se vystavuje nebezpečí neúspěchu ve věci. Žalobce k tomuto nenavrhl žádný důkaz, pouze uvedl, že dle jeho názoru se dle judikatury dnes již nemusí škoda prokazovat fakturou, a není třeba prokazovat zaplacení takové faktury, přičemž jelikož je žalobce v insolvenčním inhibitoriu, dostal by se do komplikované situace, kdy by nemohl uvedenou fakturu uhradit.

4. Soud prvního stupně zamítl nároky na nemajetkovou újmu z důvodu promlčení, nárok na obhajné byl zamítnut, neboť žalobce ani přes poučení neprokázal vznik dluhu.

5. K odvolání žalobce odvolací soud rozsudkem ze dne 16. 10. 2024, č.j. 23 Co 231/2024-76 rozsudek potvrdil a zrušil a vrátil soudu prvního stupně v části 300 000 Kč s odůvodněním, že se jedná o újmu na zdraví a ta se promlčuje odlišně od nároku na nemajetkovou újmu dle OdpŠk.

6. Žalobce při jednání soudu dne 9. 1. 2025 uvedl, že netušil, že jeho právní zástupce uvedl soudu prvního stupně, že újmu na zdraví nepožaduje a považuje to pouze za aspekt nemajetkové újmy dle OdpŠk, že má nové právní zastoupení a újmu na zdraví vždy chtěl. Žalobce se domáhá náhrady škody na zdraví spojených se zhoršením jeho zdravotního stavu ( od roku 2002 léčen pro periodickou , Anonymizováno, ) ve formě obnovení chronických psychických potíží, se kterými byl poprvé hospitalizován od 3. 5. 2019 do 17. 5. 2019 na , podezřelý výraz, , kdy byly diagnostikována obtíže spočívající v lehké depresivní fázi zahrnující složky neorganická nespavost, bolesti dolní části zad, hrudně-bederní krajina, nízký příjem, rozpad rodiny odloučením nebo rozvodem. Obtíže přetrvávají do dnešní doby, naposledy byl žalobce nucen vyhledat lékařskou pomoc dne 7. 9. 2022 a trvají do současné doby.

7. Následně soud postupoval v souladu s usnesením Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 25 Cdo 2596/2018, ze dne 30. 5. 2019. Vzhledem k tomu, že ustanovení § 2958 o. z. zakládá tři relativně samostatné nároky, byť vycházejí z téže škodné události, je nutné je přesně vyčíslit a každý nárok v žalobě podložit konkrétními skutečnostmi. Dovolací soud si je vědom obtížnosti vylíčit tyto skutečnosti ve sporech s poskytovatelem zdravotní péče pro žalobce, který obvykle není odborníkem v daném oboru. Proto na žalobce nelze klást přehnané požadavky ohledně podrobnosti a odborné kvality vymezení důvodů odpovědnosti žalovaného. I přesto ale je nutné trvat na tom, aby z hlediska skutkového vylíčení nároku žaloba obsahovala (byť laickým popisem) specifikaci postupů, od nichž poškozený dovozuje vznik škodní události, a popis negativních projevů, s nimiž spojuje své obtíže, které požaduje odčinit. Právě proto, že soud je při rozhodování o těchto nárocích vázán žalobním návrhem, který nesmí překročit, je na žalobci, aby v návrhu na zahájení řízení vedle konkrétních skutečností rovněž uvedl, v jaké výši jednotlivé nároky požaduje. Výše uplatňovaného nároku musí být stanovena alespoň minimální částkou, tedy nestačí například pouze uvést, že poškozený požaduje náhradu újmy ve výši, jaká bude zjištěna v průběhu řízení před soudem. Jestliže nemá k dispozici podklady pro přesné vyčíslení (u nemajetkové újmy to bude spíše pravidlem, neboť ani znalecký posudek podle Metodiky Nejvyššího soudu k náhradě nemajetkové újmy na zdraví neurčuje definitivní výši náhrady), musí žalobce v žalobě uvést alespoň minimální výši částky, které se domáhá pro každý jednotlivý nárok. Stanovit výši nároku, o kterém se řízení vede, přitom přísluší pouze žalobci, protože vymezit předmět sporu v civilním sporném řízení náleží jen jeho účastníkům. Ani soud tak nemůže určit, jaká část z celkově žalované částky připadá na každý z nároků. Jestliže žalobce v návrhu na zahájení řízení jednotlivé nároky dostatečně nespecifikoval, a to konkrétně jejich výši, trpí jeho podání vadou spočívající v neurčitosti, pro kterou nelze v řízení pokračovat a kterou je třeba odstranit postupem podle § 43 o. s. ř.

8. Žalobce následně svůj nárok konkretizoval tak, že uvedl, že požaduje 50 000 Kč za ztížení společenského uplatnění a 250 000 Kč za duševní útrapy.

9. Žalobce byl současně při jednání poučen, že neplní břemeno důkazní ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř., když dosud navrženými důkazy neprokazoval vzniklou újmu na zdraví ani příčinnou souvislost mezi újmou a nezákonným trestním stíháním.

10. Žalobce na to založil lékařskou zprávu ze dne 8. 1. 2025 a navrhl svědky , jméno FO, k popsání psychického stavu, paní , jméno FO, , což je přítelkyně, která s ním prožívala období trestního stíhání a bratra , jméno FO, k popsání psychického stavu. Ve lhůtě pak doplnil svědka , jméno FO, , spolupracujícího podnikatele a dále vypracování znaleckého posudku z odvětví psychiatrie s ohledem na duševní útrapy.

11. Soud jmenoval znalce , tituly před jménem, , jméno FO, z oboru psychiatrie a vyzval k zaplacení zálohy na znalecký posudek ve lhůtě 15 dnů od usnesení ze dne 21. 2. 2025, č.j. , právnická osoba, , doručeno dne 22. 2. 2025. Žalobce byl poučen, že jinak nelze znalecký posudek provést.

12. Opakovaně byl o tom poučen výzvou ze dne 25. 3. 2025. Vzhledem k tomu, že záloha uhrazena nebyla soud nařídil ústní jednání na 22. 5. 2025, přičemž žalobce mohl až do jednání danou zálohu zaplatit. Nicméně od usnesení o jmenování znalce až do jednání byl žalobce pasivní.

13. Žalovaná uvedla, že je na místě žalobu zamítnout, protože žalobce neunesl břemeno důkazní k příčinné souvislosti ani ke vzniku újmy.

14. Podle rozsudku Vrchního soudu v Olomouci sp. zn. 4 Cmo 60/2011, ze dne 19. 5. 2011 nebyl-li v řízení před soudem prvního stupně proveden důkaz, který účastník navrhl nebo který soud nařídil o skutečnostech jím uvedených nebo v jeho zájmu, protože nebyla složena záloha na náklady dokazování (§ 141 odst.1 o.s.ř.), nelze již tento důkaz provést v odvolacím řízení, a to ani jestliže ke složení uvedené zálohy došlo po vydání rozsudku soudu prvního stupně. Jen z tohoto důvodu nelze ani rozhodnutí soudu prvního stupně zrušit a věc tomuto soudu vrátit k dalšímu řízení.

15. Podle § 141 odst. 1 o. s. ř. lze-li očekávat náklady důkazu, který účastník navrhl nebo který nařídil soud o skutečnostech jím uvedených anebo v jeho zájmu, uloží předseda senátu tomuto účastníku, není-li osvobozen od soudních poplatků, aby před jeho provedením složil zálohu podle předpokládané výše nákladů, jinak nelze důkaz navrhovaný účastníkem provést, o tom musí být účastník poučen.

16. Znaleckým posudkem měl být prokázán tvrzený základ nároku žalobce s ohledem na skutečnost, že jde o odborné posouzení věci, které není schopen si soud z tvrzení žalobce a jím předložených listin ani svědeckých výpovědí učinit sám. Odvolací soud konstatuje, že žalobce mimoto, že neuhradil ničeho na provedení znaleckého posudku tak ani dostatečně netvrdil vzniklou újmu na zdraví, která by měla být v příčinné souvislosti s nezákonným trestním stíháním, k tomu byl taktéž soudem prvního stupně vyzván. Znalecký posudek měl prokázat základ uplatněného nároku, tedy zda u žalobce došlo ke vzniku újmy na zdraví, tak jak ji žalobce vymezil a pokud ano, zda je tato újma v příčinné souvislosti s nezákonným trestním stíháním. A to zejména s ohledem na to, že se mělo jednat o zhoršení chronických potíží. Pokud žalobce ve věci přes opakované poučení soudem prvního stupně nepředložil ke svým tvrzením důkazy (např znalecký posudek vlastní s doložkou dle § 127a o. s. ř.) a nezaplatil zálohu na znalecký posudek, neunesl důkazní břemeno ve věci a soud prvního stupně nemohl jinak, než žalobu zamítnout.

17. Vzhledem k tomu, že žalobce neunesl důkazní břemeno již k otázce, která je základem sporu, a to k tomu zda u žalobce vznikla újma na zdraví, nemělo význam v řízení dále pokračovat. Neboť svědecké výpovědi nejsou způsobilé prokázání vzniku újmy ani příčinné souvislosti a soud není oprávněn činit z lékařských zpráv závěry o skutkovém stavu ani je sám hodnotit. K hodnocení těchto důkazů je třeba odborného posouzení, které může provést jen k tomu kompetentní soudní znalec. Jediným důkazním prostředkem k odbornému posouzení uvedených skutkových okolností je znalecký posudek z oboru zdravotnictví a příslušného odvětví (psychiatrie). Žalobce ani nevyužil žádných jiných procesních institutů občanského řádu, když pouze po poučení dle §219a o.s.ř. při závěrečné řeči požádal o lhůtu měsíc k úhradě zálohy, avšak nepožádal ani tehdy ani nikdy předtím o osvobození od soudních poplatků, které by se vztahovalo i na zaplacení zálohy.

18. Ostatní navržené důkazy (svědecké výpovědi, lékařské zprávy) soud neprovedl nebo z nich neučinil závěry, když nebyly způsobilé k prokázání existence vzniku újmy a příčinné souvislosti, když v řízení byl nesporný pouze odpovědnostní titul nezákonného trestního stíhání. Tito svědci by nemohli soudu odpovědět na to, v čem spočívalo zhoršení zdravotního stavu, zda došlo k obnovení chronických potíží, zda potíže, které jsou chronické se vůbec obnovují, v čem spočívaly, jak se projevovaly (předtím, během a po trestním stíhání), zda jejich jedinou příčinou bylo trestní stíhání žalobce. Ani svědci, ani soud z lékařských zpráv nemůže zcela jistě dojít ani k vyčíslení případné újmy. Z těchto všech důvodů soud další důkazy, když záloha ani do nařízeného jednání nebyla uhrazena ani nebyl předložen vlastní znalecký posudek s doložkou § 127a o.s.ř., neprováděl, a pro jejich nadbytečnost je zamítl.

19. Ze všech uvedených důvodů soud žalobu v plném rozsahu zamítl.

20. Dále je žalobce povinen uhradit náklady státu podle § 148 odst. 1 o. s. ř., které vznikly uplatněním svědečného svědky, o nichž však bude rozhodnuto samostatným usnesením, neboť výše těchto nákladů není v době rozhodování známa (výrok II.).

21. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. dle výsledku sporu tak, že povinnost k jejich náhradě byla uložena žalobci, když žalovaná byla ve věci plně úspěšná. Náklady řízení žalovanou účelně vynaložené spočívají v paušální náhradě nákladů nezastoupeného účastníka ve výši 6x 300 Kč dle ust. § 151 odst. 3 o.s.ř. a vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, za vyjádření k žalobě, přípravu na jednání a účast na jednání dne 2. 4. 2024, účast před odvolacím soudem, účast na jednání soudu prvního stupně 9. 1.2025 a 22. 5. 2025 tj. celkem 1 800 Kč. Lhůta plnění byla stanovena v délce 15 dnů od právní moci rozsudku dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř., když žalobce závěrem uvedl, že nemá peníze a žalovanou delší lhůta není nijak k tíži (výrok III.).