16 C 5/2018

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní JUDr. Zuzanou Šmídovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného t. č. ve VTOS stát. instituce zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o výživné neprovdané matky

I. Žalovaný je povinen platit žalobkyni výživné s účinností od [datum] do [datum] ve výši 2 000 Kč měsíčně a od [datum] do [datum] ve výši 3 000 Kč měsíčně, splatné vždy do každého 15. dne v měsíci předem k rukám žalobkyně.

II. Dluh žalovaného na tomto výživném za dobu od [datum] do [datum] ve výši 39 767 Kč je žalovaný povinen žalobkyni uhradit do 30 dnů od právní moci rozsudku.

III. Co do výživného ve výši 6 000 Kč měsíčně za dobu od [datum] do [datum], výživného ve výši 4 000 Kč měsíčně za dobu od [datum] do [datum] a co do výživného ve výši 3 000 Kč měsíčně za dobu od [datum] do [datum], se žaloba zamítá.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na účet Obvodního soudu pro Prahu 2 na soudním poplatku ze žaloby částku 4 500 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se svou žalobou došlou soudu dne [datum] domáhala na žalovaném stanovení výživného pro žalobkyni, jakožto neprovdanou matku, a to ve výši 6 000 Kč měsíčně s účinností od [datum] do [datum]. Žalobkyně v žalobě tvrdí, že účastníci jsou bývalými partnery. Za dobu trvání partnerského soužití se jim narodil nezletilý syn [jméno] [příjmení], [datum narození] a nezletilý syn [jméno] [příjmení], [datum narození]. Z důvodu stále se stupňujícího násilného chování žalovaného vůči žalobkyni opustila žalobkyně i s nezletilými syny společnou domácnost. Ode dne [datum] tak žalobkyně s nezletilými bydlí u svých rodičů na adrese [adresa]. Žalobkyně neprodleně po odchodu ze společné domácnosti podala na žalovaného trestní oznámení, přičemž dne [datum] bylo proti žalovanému zahájeno trestní stíhání pro spáchání zločinu týrání osoby žijící ve společném obydlí dle § 199 odst. 1, 2 písm. d) trestního zákoníku a zločinu obchodování s lidmi dle § 168 odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. d) téhož zákona. Ke svým poměrům žalobkyně uvedla, že v současné době je na rodičovské dovolené. Žádné příjmy z výdělečné činnosti tudíž nemá, pobírá pouze rodičovský příspěvek ve výši 4 650 Kč měsíčně. Navíc od [anonymizováno] [rok] jí zanikl nárok na přídavky na nezletilé děti ve výši 1 000 Kč měsíčně v součtu. Výživné na nezletilé syny zatím nebylo soudem stanoveno, přičemž žalovaný přispěl na výživu obou dětí v [anonymizováno] [rok] částkou 3 000 Kč a od [anonymizováno] [rok] přispívá na oba syny v součtu částkou 4 000 Kč měsíčně. Ke společnému soužití se žalovaným žalobkyně uvedla, že většina nákladů domácnosti byla hrazena z příjmů žalovaného, neboť žalobkyně se nacházela na rodičovské dovolené a její finanční možnosti byly velmi omezené. Žalobkyně od žalovaného s dětmi odešla bez všech svých věcí i všech věcí dětí, kdy z důvodu obavy z násilného chování žalovaného k odchodu využila žalovaným povolené návštěvy svých rodičů. K poměrům žalovaného uvedla, že je osobou samostatně výdělečné činnou a podniká v oblasti taxi služby. Dle žalobkyně se pak neoficiálně, dle usnesení o zahájení trestního stíhání, živí žalovaný obchodováním s lidmi, přičemž jeho měsíční příjmy žalobkyni nejsou známy. Žalobkyně se domnívá, že příjmy žalovaného jsou nadprůměrné, neboť vlastní [značka automobilu], rok výroby [rok] v hodnotě cca 500 000 Kč a navíc je dle svých vlastních slov vlastníkem dvou bankovních účtů, na kterých má mít uloženy finance ve výši 2 mil. Kč. Žalovaný hradí nájemné za byt ve výši 8 000 Kč měsíčně a za služby v bytě ve výši 3 000 Kč měsíčně. Jinou vyživovací povinnost (kromě obou nezletilých) žalovaný nemá. Navíc při posuzování majetkových poměrů žalované je dle žalobkyně třeba zohlednit i skutečnost, že měl žalovaný vysoké příjmy ze své nelegální činnosti. Žalobkyně v současné době absolutně nevychází se svým příjmem, kdy rodičovský příspěvek spolu s výživným na syny od žalovaného nepokrývají náklady žalobkyně i nezletilých dětí. Náklady na svou výživu a živobytí žalobkyně vyčíslila ve výši 7 500 Kč měsíčně. Do této částky žalobkyně nezahrnula náklady na bydlení, neboť jí již žádné finanční prostředky nezbývají a prozatím bydlí bezplatně u svých rodičů. Bydlení u rodičů je však pouze dočasným řešením. Žalobkyně tak žádá výživné na svoji osobu, jakožto neprovdanou matku, od [anonymizováno] [rok], kdy opustila společnou domácnost, až do uplynutí dvou let od narození dítěte – tj. do [anonymizováno] [rok].

2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby v plném rozsahu. Ve svém vyjádření k žalobě ze dne [datum] uvedl, že má již dle předběžně vykonatelného rozsudku [název soudu] ze dne [datum] povinnost platit výživné na nezletilého syna [jméno] ve výši 4 000 Kč měsíčně a na nezletilého syna [jméno] ve výši 3 500 Kč měsíčně. K žalobkyní podanému trestnímu oznámení na žalovaného uvedl, že všechna obvinění žalobkyně jsou vymyšlená a ničím nepodložená. V současnosti stále probíhá vyšetřování a do pravomocného rozhodnutí ve věci musí být ctěna presumpce nevinny. Účelem vykonstruovaných obvinění žalobkyně není dle žalovaného nic jiného, než její osobní msta vůči žalovanému a snaha odstřihnout žalovaného od nezletilých dětí. Pokud pak žalobkyně dobrovolně požádala o snížení vypláceného rodičovského příspěvku (z částky 8 274 Kč na částku 4 650 Kč měsíčně), takovéto jednání žalobkyně nahrává spekulaci, že si svůj příjem snížila záměrně. Žalobkyní tvrzené měsíční výdaje na její osobu v přibližné výši 7 500 Kč považuje žalovaný za nadhodnocené. Ke své osobě žalovaný v citovaném vyjádření uvedl, že je vyučený jako instalatér, ale v daném oboru nepracuje. V současnosti je osobou samostatně výdělečně činnou – živí se jako taxikář. Dosahuje průměrného čistého měsíčního příjmu ve výši cca 18 000 Kč až 20 000 Kč. Jiné příjmy nemá. Tvrzení žalobkyně o příjmech žalovaného z nelegální činnosti se nezakládají na pravdě. Z majetku vyšší hodnoty vlastní žalovaný osobní vozidlo [anonymizováno], rok výroby [rok], který zakoupil za cenu ve výši 449 000 Kč, a jehož současná hodnota činí asi 250 000 Kč. [příjmení] vyživovací povinnost nežli k nezletilému [jméno] a nezletilému [jméno] žalovaný nemá. Žalovaný považuje nárok žalobkyně na poskytnutí výživného na její osobu ve výši 6 000 Kč měsíčně za neoprávněný, přičemž výživné neprovdané matce lze navíc podle ust. § 920 odst. 1 občanského zákoníku přiznat nejdéle po dobu dvou let od narození dítěte, v daném případě tedy nejdéle do [datum]. Ze všech uvedených důvodů tedy žalovaný navrhl zamítnutí žaloby v plném rozsahu.

3. Žalobkyně v reakci na vyjádření žalovaného ve svém podání ze dne [datum] uvedla, že ke snížení rodičovského příspěvku byla donucena okolnosti spočívající v násilném chování žalovaného, kdy v důsledku opakovaného fyzického napadení žalobkyně ze strany žalovaného byla žalobkyně donucena opustit společnou domácnost a dostala se tak do velice tíživé finanční situace, když žalovaný kromě soudně stanoveného výživného na nezletilé děti nepřispívá na náklady žalobkyně ničeho. S ohledem na svůj špatný psychický stav způsobeným jednáním žalovaného, žalobkyně požádala o prodloužení rodičovské dovolené, na které má zákonný nárok a v jehož důsledku došlo ke snížení rodičovského příspěvku, neboť v současné době není žalobkyně schopna nastoupit do práce a zajistit nezletilým dětem náhradní péči ve své potencionální pracovní době, a to i s ohledem na finanční náročnost jeslí a obdobných zařízení. Rodičovský příspěvek je jediný pravidelný příjem žalobkyně. K poměrům žalovaného dále uvedla, že s účinností k datu [datum] prodal žalovaný své nemovitosti v [katastrální uzemí], [územní celek] – rodinný dům s pozemky, a to za částku ve výši 1 099 000 Kč.

4. Žalovaný ve svém vyjádření ze dne [datum] poukázal na dosavadní výsledky vedeného trestního stíhání proti jeho osobě, když dle vypracovaných znaleckých posudků znalci u žalobkyně nevysledovali znaky týrané osoby, ani u ní neprokázali závažnou psychopatologii jako důsledek údajně prožitých traumatických událostí. Znalci dokonce uvedli, že celkově je specifická věrohodnost žalobkyně snížená. Pokud se tedy prokáže, že žalobkyně si skutečnosti týkající se údajně psychického týrání či nucení k prostituci vymyslela za účelem poškození žalovaného, bylo by dle žalovaného přiznání výživného pro žalobkyni v rozporu s dobrými mravy. V této souvislosti žalovaný poukázal na ust. § 2 odst. 3 občanského zákoníku, dle kterého nesmí být výklad a použití právního předpisu v rozporu s dobrými mravy. Uvedená skutečnost musí být dle žalovaného soudem zkoumána i při posuzování nároku žalobkyně na přiznání výživného.

5. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 13. 12. 2018, č. j. 16 C 5/2018-245, bylo řízení přerušeno dle ust. § 109 odst. 2 písm. c) o. s. ř. do pravomocného skončení řízení vedeného u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka]. Usnesení o přerušení řízení nabylo právní moci dne 16. 1. 2019. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 31. 3. 2021, č. j. 16 C 5/2018-311, bylo rozhodnuto o pokračování v tomto přerušeném řízení z důvodu pravomocného skončení věci vedené u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka]. Posledně uvedené usnesení nabylo právní moci dne 12. 4. 2021.

6. Dne [datum] vzala žalobkyně žalobu částečně zpět, a to co do svého požadavku na výživné na neprovdanou matku za období od [datum] do [datum]. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 22. 9. 2021, č. j. 16 C 5/2018-447, bylo řízení v rozsahu částečného zpětvzetí žaloby zastaveno, když ke zpětvzetí žaloby došlo před zahájením jednání. Usnesení nabylo právní moci dne 9. 10. 2021.

7. Žalobkyně v rámci přednesení žalobního návrhu při jednání dne [datum] setrvala na podané žalobě v plném rozsahu, s výjimkou částečného zpětvzetí žaloby. Vzniklý dluh na výživném současně požadovala po žalovaném uhradit do 3 dnů od právní moci rozsudku, a to včetně náhrady nákladů řízení.

8. Žalovaný oproti tomu upravil své stanovisko k podané žalobě s tím, že souhlasil se stanovením výživného na žalobkyni, jakožto neprovdanou matku, ve výši 2 000 Kč měsíčně za dobu od [datum] do [datum]. Ve zbývajícím rozsahu navrhl zamítnutí žaloby. V závěrečném návrhu pak požadoval zamítnutí žaloby v plném rozsahu ještě za období od [datum] do [datum]. Vzniklý dluh na výživném žalovaný navrhl uhradit žalobkyni ve splátkách po 2 000 Kč měsíčně. Současně požadoval náhradu nákladů řízení.

9. Žalobkyně a žalovaný učinili nespornými následující skutečnosti: Účastníci nejsou a nebyli manželé. K určení otcovství k nezletilému [jméno] [příjmení], narozenému [datum] došlo souhlasným prohlášením žalobkyně a žalovaného na matrice. Žalovaný do současné doby neuhradil na výživném pro žalobkyni, jakožto neprovdanou matku, za období od [datum] do [datum] žádnou částku. Žalobkyně se od žalovaného odstěhovala dne [datum]. Žalovanému bylo pravomocným rozsudkem soudu stanoveno výživné na nezletilého [jméno] a nezletilého [jméno] v částkách 4 000 Kč měsíčně a 3 500 Kč měsíčně. Uvedené skutečnosti pak korespondují též s níže uvedenými listinnými důkazy.

10. Ohledně výsledku trestního řízení vedeného proti žalovanému u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] vzal soud za prokázané, že [název soudu], jako soud odvolací, rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], k odvolání státní zástupkyně, obžalovaného [jméno] [příjmení] a poškozené [příjmení] [jméno] [příjmení], proti rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], rozhodl tak, že se napadený rozsudek z podnětu všech podaných odvolání ve výroku o vině pod bodem II., ve výroku o trestu a ve výroku o uplatněném nároku poškozené zrušuje a znovu se rozhoduje tak, že obžalovaný [jméno] [příjmení], [datum narození], se uznává vinným, že jednak týral osobu žijící s ním ve společném obydlí a páchal takový čin po delší dobu, jednak jinou osobu než dítě za použití pohrůžky násilí a jiné těžké újmy přiměl, aby jí bylo užito k pohlavnímu styku a jiným formám sexuálního obtěžování, kořistil z takového jednání a spáchal takový čin v úmyslu, aby jiného bylo užito k prostituci, čímž spáchal jednak zločin týrání osoby žijící ve společném obydlí podle § 199 odst. 1, odst. 2 písm. d) trestního zákoníku, jednak zvlášť závažný zločin obchodování s lidmi podle § 168 odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. d) trestního zákoníku, a za to se odsuzuje k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 5 roků se zařazením do věznice s ostrahou. Dále je obžalovaný povinen nahradit poškozené [příjmení] [jméno] [příjmení], narozené [datum], další nemajetkovou újmu z titulu prožitých duševních útrap ve výši 400 000 Kč, přičemž se zbytkem nároku se poškozená odkazuje na řízení ve věcech občanskoprávních. Jinak zůstal napadený rozsudek nedotčen. Rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], ve spojení s rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], nabyl právní moci a vykonatelnosti dnem [datum].

11. Dále má soud za prokázané, že rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], byli nezletilý [jméno] [příjmení] a nezletilý [jméno] [příjmení] svěřeni do péče matky (žalobkyně). Otci (žalovanému) byla uložena povinnost platit výživné pro nezletilého [jméno] ve výši 4 000 Kč měsíčně a pro nezletilého [jméno] ve výši 3 500 Kč měsíčně, počínaje dnem [datum]. Při stanovení výživného na obě nezletilé děti soud uzavřel, že v možnostech a schopnostech otce je vydělávat měsíčně minimálně 25 000 Kč, kdy současně vzal v úvahu též otcovy majetkové poměry. Dle soudem vyžádané zprávy Ministerstva práce a sociálních věcí o statistickém údaji o průměrném výdělku podle profese pro řidiče osobních a malých dodávkových automobilů, taxikářů činil průměrný výdělek v 1. pololetí roku [rok] částku 25 850 Kč. Rozsudek nabyl právní moci dne [datum].

12. Žalobkyně ke svým poměrům při jednání soudu dne [datum] vypověděla, že se žalovaným mají společně uvedené dvě děti. Žalobkyně od žalovaného poprvé odešla i s prvorozeným nezletilým synem v [anonymizováno] roku [rok]. V [anonymizováno] [rok] se k němu se synem vrátila, přičemž následně i s oběma dětmi ze společné domácnosti odešla dne [datum]. Od té doby bydlí i společně s dětmi u svých rodičů na [obec a číslo]. Žalobkyně byla na rodičovské dovolené nejprve se starším synem, přičemž od [anonymizováno] [rok] nastoupila na částečný úvazek ke [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], kde měla příjem 10 000 Kč měsíčně čistého. Takováto částka byla možná jako přivýdělek k rodičovskému příspěvku. V uvedeném zaměstnání byla žalobkyně až do [anonymizováno] [rok], kdy poté nastoupila na mateřskou dovolenou s mladším synem, ze které pak plynule přešla na rodičovskou dovolenou. Na rodičovské dovolené s mladším [jméno] byla žalobkyně až do [anonymizována dvě slova] [rok] a v té době nepobírala žádný příjem. V letech [rok], [rok] [anonymizováno] [rok] žalobkyně neměla ani žádné další příjmy (např. z pronájmu nemovitosti apod.). Živnostenský list žalobkyně nevlastní. Z dávek pobírala pouze rodičovský příspěvek. Přídavky na děti žalobkyně nedostávala z důvodu, že žije ve společné domácnosti se svými rodiči. Žalovaný platil na oba syny stanovené výživné až do [anonymizováno] [rok]. Od tohoto data již žalobkyni žádné výživné nepřišlo. V souvislosti s předmětným trestním řízením vedeným proti žalovanému žalobkyně vypověděla, že až do [anonymizováno] [rok] byla nucena k „ té činnosti“, ohledně níž poté probíhalo uvedené trestní řízení. Dále vypověděla, že z„ té činnosti“, k níž byla nucena, musela žalovanému odevzdávat peníze za veškeré tyto činnosti, čímž také vzrostly příjmy žalovaného. Blíže se žalobkyně k těmto posledně uvedeným věcem vyjádřit nechtěla. V rámci vedení společné domácnosti se svými rodiči žalobkyně přispívá rodičům na bydlení a domácnost. Nejprve se jednalo o částku 6 000 Kč měsíčně, placenou z rodičovského příspěvku. Následně žalobkyně rodičům přispívala již menšími částkami. Žalobkyně není vlastníkem žádné nemovitosti. Určité peníze měla žalobkyně na stavebním spoření, které jí spořili rodiče. O většinu z těchto peněz žalobkyně přišla, když bližší skutečnosti jsou uvedeny v předmětném trestním řízení. Žalobkyně u [právnická osoba] [anonymizováno] pracovala vždy na dohodu o pracovní činnosti, která jí byla prodlužována. Po narození mladšího syna žalobkyni zaměstnavatel nabízel prodloužení pracovního poměru, avšak žalovaný s tím nesouhlasil a tudíž u [právnická osoba] [anonymizováno] žalobkyně již poté nepracovala.

13. Poměry žalobkyně má soud dále za prokázány níže uvedenými listinnými důkazy: Žalobkyně je dle výpisu z centrální evidence obyvatel ze dne [datum] svobodná, vyživovací povinnost má pouze k nezletilému [jméno] [příjmení], narozenému [datum] a nezletilému [jméno] [příjmení], narozenému [datum]. Trvalé bydliště má žalobkyně evidováno od [datum] na adrese [adresa]. Dle rodných listů nezletilého [jméno] a nezletilého [jméno] jsou pak jako rodiče dětí uvedeni žalobkyně a žalovaný. [právnická osoba] v podání ze dne [datum] potvrdila přehled měsíční čisté mzdy vyplacené žalobkyni na základě dohody o pracovní činnosti uzavřené dne [datum]. Jiné částky, nežli v tomto přehledu uvedené, žalobkyni vyplaceny nebyly. Dle citovaného přehledu pak byla žalobkyni vyplácena měsíční čistá mzda v období od [anonymizováno] [rok] do [anonymizováno] [rok] včetně ve výši 11 452 Kč. V [anonymizováno] [rok] jí byla vyplacena částka 8 415 Kč. Až v [anonymizováno] [rok] žalobkyně od tohoto zaměstnavatele obdržela částku 8 173 Kč jako roční zúčtování daně za rok [rok]. V [anonymizováno] [rok] pak obdržela částku 3 382 Kč jakožto proplacenou nevybranou dovolenou. Úřad práce ČR – [anonymizováno 6 slov] ve svém dopise ze dne [datum] k žádosti žalobkyně potvrdil, že žalobkyně pobírala dávku rodičovský příspěvek na nezletilého syna [jméno] od [datum] do [datum] a rodičovský příspěvek na nezletilého syna [jméno] od [datum] do [datum]. Dle přehledu vyplacených dávek státní sociální podpory potvrzeného Úřadem práce ČR – [anonymizováno 6 slov] ze dne [datum] pobírala žalobkyně od [anonymizováno] [rok] do [anonymizováno] [rok] včetně na rodičovském příspěvku částku 3 800 Kč měsíčně, poté až v [anonymizováno] [rok] částku 3 306 Kč, od [anonymizováno] [rok] [anonymizována dvě slova] [rok] včetně rodičovský příspěvek ve výši 8 274 Kč měsíčně, od [anonymizováno] [rok] do [anonymizováno] [rok] částku 4 650 Kč měsíčně a dále pak od [anonymizováno] [rok] rodičovský příspěvek v částkách vyšších. Dle výpisu z účtu stavebního spoření žalobkyně u [právnická osoba] k datu [datum] činil konečný zůstatek na tomto stavebním spoření 133 898,30 Kč. Uvedené skutečnosti má soud za prokázány z citovaných listin.

14. Žalovaný ke svým poměrům v rámci doplnění skutkových tvrzení v podání ze dne [datum] uvedl, že před nástupem do výkonu trestu odnětí svobody v [anonymizována tři slova] bydlel na adrese [adresa], v bytě o velikosti 1 + 1, za který až do letošního roku hradil na základě nájemní smlouvy ze dne [datum] nájemné ve výši 8 000 Kč měsíčně. Výdaje na domácnost v předmětném období let [rok] až [rok] vynakládal přibližně ve výši 5 000 Kč měsíčně. Půjčky, úvěry, ani jiné závazky žalovaný neměl, neplatil si ani žádné spoření či pojištění. Zvýšené výdaje se svým zdravotním stavem v uvedeném období žalovaný rovněž neměl. Od [datum] je držitelem osvědčení o vykonané zkoušce [anonymizována dvě slova]. V dotazovaných letech [rok], [rok] [anonymizováno] [rok] žalovaný podnikal, podával daňové přiznání. Výdaje z podnikání uplatňoval 60% paušálem. V roce [rok] měl také příjmy ze zaměstnání. S podnikáním žalovaného a provozem vozidla byla spojena platba za povinné ručení a havarijní pojištění ve výši 14 532 Kč ročně. Před nástupem do výkonu trestu odnětí svobody žalovaný vozidlo [anonymizováno] prodal, aby mohl žalobkyni alespoň částečně uhradit náhradu nemajetkové újmy, stanovené rozsudkem [název soudu] ve výši 400 000 Kč. V současnosti tak již není vlastníkem žádného majetku vyšší hodnoty. Vyživovací povinnost má žalovaný k nezletilému [jméno] a nezletilému [jméno], na jejichž výživu přispívá od [datum] částkami 4 000 Kč měsíčně a 3 000 Kč měsíčně dle pravomocného rozsudku soudu. Žalovaný si s ohledem na časový odstup již nevybavuje, za jakou částku prodal v roce [rok] nemovitosti v obci [obec]. Finanční prostředky získané prodejem z těchto nemovitostí byly dle žalovaného již v minulosti spotřebovány na běžné výdaje rodiny.

15. Poměry žalovaného má soud dále za prokázány níže uvedenými listinnými důkazy: Dle nájemní smlouvy ze dne [datum], uzavřené mezi pronajímatelem [anonymizována dvě slova] [obec a číslo] a nájemcem [jméno] [příjmení] na předmět nájmu - byt o velikosti 1 + 1 v [obec a číslo], [ulice a číslo], činilo měsíční nájemné částku 8 000 Kč. K tomu se dále platila úhrada za služby spojené s užíváním předmětného bytu. Nájemní smlouva byla uzavřena na dobu určitou s možností prodloužení. Dle vyjádření žalovaného na této adrese rovněž bydlel až do nástupu výkonu trestu odnětí svobody. Dle výpisu z centrální evidence obyvatel ze dne [datum] je žalovaný svobodný, vyživovací povinnost má pouze k nezletilému [jméno] a nezletilému [jméno]. Trvalé bydliště má dosud evidováno na adrese [adresa]. Dle daňového přiznání za rok [rok] vykázal žalovaný příjmy ze samostatné činnosti ve výši 396 280 Kč, paušální 60% výdaje z celkových příjmů ve výši 237 724 Kč, přičemž dílčí základ daně z příjmů je pak představován částkou 158 484 Kč. Jako hlavní předmět činnosti je uvedena [anonymizována dvě slova] doprava. Posledně uvedená částka je pak rovněž základem daně. Vyměřená daň po uplatnění slevy činila 0 Kč. Dle daňového přiznání za rok [rok] vykázal žalovaný příjmy ze samostatné činnosti ve výši 260 002 Kč, 60% paušální výdaje z těchto příjmů ve výši 156 001 Kč, přičemž dílčí základ daně je představován částkou 104 001 Kč. Posledně uvedená částka je pak rovněž samotným základem daně. Vyměřená daň po uplatnění slevy činila 0 Kč. Dle daňového přiznání za rok [rok] žalovaný vykázal úhrn příjmů od všech zaměstnavatelů ve výši 80 684 Kč. Dále vykázal příjmy ze samostatné činnosti ve výši 271 555 Kč, paušální 60% výdaje z těchto příjmů ve výši 162 933 Kč, přičemž dílčí základ daně z příjmů ze samostatné činnosti je představován částkou 108 622 Kč. [příjmení] základ daně z příjmů ze zaměstnání včetně započteného úhrnného pojistného i z příjmů ze samostatné činnosti je pak představován částkou 216 739 Kč. Vyměřená daň po uplatnění slevy činila 7 665 Kč. Dle doloženého velkého technického průkazu motorového vozidla byl žalovaný vlastníkem [značka automobilu], rok výroby [rok]. Dle předložené kupní smlouvy ze dne [datum] žalovaný uvedené motorové vozidlo zakoupil od obchodní firmy [právnická osoba] za dohodnutou kupní cenu ve výši 449 900 Kč. Žalovaný v neposlední řadě doložil osvědčení [stát. instituce] o úspěšně vykonané zkoušce [anonymizována dvě slova] ze dne [datum] s platností osvědčení na dobu neurčitou [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [obec]. Uvedené skutečnosti má soud za prokázány z citovaných listin. K důkaznímu návrhu žalobkyně soud vyžádal z katastru nemovitostí předmětnou kupní smlouvu na nemovitost v [katastrální uzemí]. Z citované kupní smlouvy vzal soud za prokázané, že tato byla uzavřena dne [datum] mezi prodávajícím [jméno] [příjmení] a kupujícími [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], za účasti realitní kanceláře [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] s r.o. Předmětem koupě byly pozemky v [katastrální uzemí], když součástí jednoho z pozemků parc. č. [anonymizována dvě slova] je stavba [adresa] rodinný dům v části [územní celek]. Dohodnutá kupní cena činila 1 099 000 Kč. Návrh na vklad práva do katastru nemovitostí byl [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], [stát. instituce] podán dne [datum]. Uvedené skutečnosti má soud za prokázány z citovaných listin.

16. Podle § 920 odst. 1 věta prvá zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (dále jen o. z.) není-li matka dítěte provdána za otce dítěte, poskytne jí otec dítěte výživu po dobu dvou let od narození dítěte a přispěje jí v přiměřeném rozsahu na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem.

17. Podle § 922 odst. 2 o. z. výživné pro neprovdanou matku a úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem lze přiznat i nazpět, nejdéle však dva roky ode dne porodu.

18. Pokud jde o výživné pro matku dítěte, která není provdána za otce dítěte, po dobu dvou let, základními předpoklady pro uplatnění tohoto nároku jsou: a) narození dítěte ženě, která není provdána za otce dítěte, b) určení otcovství podle druhé domněnky - tedy souhlasným prohlášením nebo podle domněnky třetí - soudní cestou. Předpokladem pro vznik práva na výživu neprovdané matky však není tzv. stav odkázanosti na straně matky, tj. neschopnost vůbec se samostatně živit. Předpokladem není ani (dřívější) soužití s otcem dítěte, hlubší vazba apod. Předpokladem pro vznik práva na výživu neprovdané matky je však skutečnost, že v důsledku těhotenství a narození dítěte, resp. péče o novorozence, dochází zpravidla ke snížení příjmů matky, k poklesu pracovních příležitostí, flexibilitě, možností realizovat pracovní cesty, přesčasy, noční či lépe placenou práci apod. Je na otci dítěte, aby se na výživě matky jejich společného dítěte přiměřeně podílel, resp. snížené příjmy matky kompenzoval. Vlastní příjmy matky pak mohou plynout např. z jejího pracovního poměru, ze samostatné výdělečné činnosti, může se jednat o výnosy z majetku, ale také o příjmy z celospolečenských zdrojů. Vždy je však třeba rozlišovat, zda jsou příjmy matky dávkami z pojistných systémů (např. peněžitá pomoc v mateřství) či dávkami z nepojistných systémů (např. dávky státní sociální podpory, dávky v hmotné nouzi apod.). V této souvislosti je třeba zdůraznit, že vyživovací povinnost podle občanského zákoníku předchází právu na dávky z nepojistných systémů. Při stanovení výše výživného otci je třeba vycházet z jeho výdělkových možností a schopností, jakož i z jeho majetkových poměrů.

19. S poukazem na výše uvedená skutková zjištění a výsledky dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána z části po právu. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala na žalovaném stanovení výživného pro žalobkyni jakožto pro neprovdanou matku za část ze zákonného období do dvou let ode dne porodu nezletilého – konkrétně (po částečném zpětvzetí žaloby) za dobu od [datum] do [datum]. Z hlediska splnění zákonných podmínek pro vznik nároku neprovdané matky má soud v řízení za prokázáno, že účastníci řízení nejsou manželé, oba jsou svobodní. Z jejich partnerského vztahu se dne [datum] narodil nezletilý [jméno] [příjmení]. Otcovství k němu bylo určeno souhlasným prohlášením rodičů (viz též rodný list nezletilého). Základní předpoklady pro uplatnění tohoto nároku na výživné žalobkyně jakožto neprovdané matky jsou tedy dány. Dále má soud za prokázáno, že v důsledku narození nezletilého [jméno] došlo u žalobkyně ke snížení jejích příjmů. Dle doloženého (shora podrobně uvedeného) potvrzení o příjmech žalobkyně od jejího zaměstnavatele [právnická osoba] ze dne [datum] měla žalobkyně před narozením syna [jméno] čistý měsíční příjem ve výši 11 452 Kč, po narození syna již tento příjem z důvodu nevykonávání výdělečné činnosti neměla. Z provedeného dokazování vyplývá, že žalobkyně se žalovaným vedli společnou domácnost až do data odchodu žalobkyně s dětmi od žalovaného dne [datum]. Ke stejnému závěru ostatně došel i opatrovnický soud v řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka], když stanovil žalovanému výživné na oba nezletilé syny počínaje dnem [datum]. Žalobkyně v žalovaném období pobírala rodičovský příspěvek, který do [anonymizováno] [rok] včetně činil 8 274 Kč měsíčně a od [anonymizováno] [rok] (až do [anonymizováno] [rok]) částku 4 650 Kč měsíčně. Vzhledem k tomu, že se jedná o dávky z nepojistných systémů, je třeba je považovat za subsidiární k vyživovací povinnosti žalovaného vůči žalobkyni.

20. V řízení bylo rovněž prokázáno (a mezi účastníky nesporné), že žalovaný na výživu žalobkyně za požadované období žádnou částku neuhradil. K výdělkovým možnostem a schopnostem žalovaného soud uzavřel, že mohl v předmětném období v rámci svého podnikání jako [anonymizována dvě slova] dosahovat příjmů alespoň ve výši 20 000 Kč čistého měsíčně (žalovaný sám uvádí rozpětí 18 000 Kč až 20 000 Kč čistého měsíčně), což koresponduje též se soudem zjištěnými statistickými údaji o průměrném výdělku [anonymizováno] v roce [rok] (25 000 Kč hrubého měsíčně) v opatrovnickém řízení. K tomu je třeba zohlednit i částku 1 099 000 Kč, kterou žalovaný obdržel za prodej nemovitosti v polovině roku 2016. V neposlední řadě nelze přehlédnout ani příjmy žalovaného z trestné činnosti (viz odsuzující výrok rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], kdy se uvedeného jednání měl obžalovaný dopouštět nejméně od [anonymizováno] [rok] do [datum]). Při stanovení výživného neprovdané matce je však současně třeba vzít v úvahu, že výživné by mělo být poskytnuto v rozsahu přiměřeném a hledisko zásadně shodné životní úrovně se zde neuplatní. Vzhledem ke všem uvedeným skutečnostem soud uzavřel, že výdělkovým možnostem a schopnostem žalovaného i jeho celkovým poměrům (shora podrobně rozebraným), jakož i požadavku příspěvku na výživu žalobkyně v přiměřeném rozsahu odpovídá výživné ve výši 2 000 Kč měsíčně od data [datum], kdy žalobkyně ze společné domácnosti odešla, do [datum], a dále výživné ve výši 3 000 Kč měsíčně od [datum] do dvou let věku nezletilého [jméno] (výrok I. rozsudku). Při stanovení obou částek výživného soud přihlédl též k rozdílné výši rodičovského příspěvku, který žalobkyni v obou uvedených obdobích náležel. Ve zbývajícím rozsahu pak soud žalobu zamítl (výrok III. rozsudku). K samotným daňovým přiznáním žalovaného za roky [rok] až [rok] soud pouze dodává, že základy daně z příjmů zde obsažené jsou ovlivněny paušální (šedesáti procentní) sazbou výdajů z celkových příjmů, přičemž pokud by, kromě daně, byly odečteny ještě platby žalovaného na sociální a zdravotní pojištění, byla by výsledná částka čistého měsíčního příjmu žalovaného dle těchto daňových přiznání nižší, nežli faktická výše příjmu jím uvedená.

21. V neposlední řadě pak soud neshledal, že by požadavek uplatněný touto žalobou byl v rozporu s dobrými mravy. Žalovaný byl v předmětném trestním řízení vedeném u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] pravomocně odsouzen jednak za spáchání zločinu týrání osoby žijící ve společném obydlí podle § 199 odst. 1, odst. 2 písm. d) trestního zákoníku, jednak za zvlášť závažný zločin obchodování s lidmi podle § 168 odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. d) trestního zákoníku, jichž se dopustil vůči žalobkyni. Původně vznesená obrana žalovaného v tomto směru tak nemůže obstát.

22. Vzhledem k tomu, že výživné za požadované období bylo v době rozhodování soudu již kompletně splatné, soud současně rozhodl o povinnosti žalovaného vzniklý dluh uhradit do 30 dnů od právní moci rozsudku (výrok II.). Celková částka dluhu činí 39 767 Kč (2x 2 000 Kč plus 1 667 Kč za 25 dní měsíce září 2017 plus 11x 3 000 Kč plus 1 100 Kč za 11 dní měsíce listopadu 2018).

23. V souladu s ust. § 120 odst. 1 o. s. ř. soud zamítl další návrhy účastníků řízení na doplnění dokazování - konkrétně pokladními doklady, paragony a účtenkami na č. l. 99 až 138 spisu a na č. l. 225 až 239 spisu, č. l. 170 až 172 spisu, znaleckým posudkem vypracovaným na žalovaného v předmětném trestním řízení na č. l. 153 až 169 a znaleckým posudkem vypracovaným na žalobkyni v předmětném trestním řízení na č. l. 175 až 196 spisu, a to z důvodu nadbytečnosti těchto důkazů s ohledem na další důkazy výše uvedené a shora zaujatý právní názor. Z ostatních důkazů v řízení provedených soud nezjistil skutečnosti podstatné pro rozhodnutí ve věci, a proto je v odůvodnění tohoto rozsudku podrobně nehodnotil.

24. Vzhledem k tomu, že žalobkyně je dle § 11 odst. 2 písm. c) zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v platném znění, osvobozena od soudního poplatku, přičemž žalovaný nebyl v řízení úspěšný, soud uložil žalovanému povinnost zaplatit České republice na účet Obvodního soudu pro Prahu 2 soudní poplatek ze žaloby ve výši 4 500 Kč (výrok IV.). Základ poplatku byl stanoven podle § 6 odst. 1, 2 a 3 citovaného zákona, přičemž výše poplatku vychází z položky 1 písm. a) a b) Sazebníku poplatků.

25. Výrok o nákladech řízení pod bodem V. rozsudku má oporu v ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., když žalobkyně i žalovaný měli v řízení úspěch jen částečný. Proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.