17 C 3/2026

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Kateřinou Pelišovou v právní věci žalobce: právnická osoba, IČO IČO sídlem adresa zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: stát, organizační složka státu, IČO IČO sídlem adresa o zaplacení částky 422 408 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 61 274,40 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 61 274,40 Kč od datum do zaplacení, to vše do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, jíž se žalobce domáhal úhrady částky 361 133,60 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 422 408 Kč od datum do datum a z částky 361 133,60 Kč od datum do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 22 726 Kč do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobce tituly před jménem jméno FO, advokátky.

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne datum se žalobce domáhal přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu, která mu měla být způsobena nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce řízení vedeného Obvodním soudem pro adresa pod sp. zn. spisová značka (dále také „předmětné řízení“ či „posuzované řízení“).

2. Svůj návrh odůvodnil žalobce tím, že bytový dům komplexu adresa, který spravuje, byl vystavěn společností právnická osoba Bezprostředně po založení společenství vlastníků jednotek (žalobce) uzavřela tato společnost dne datum jménem žalobce smlouvu o dodávce tepelné energie č. číslo, a to se společností právnická osoba. Tuto smlouvu vypracovala společnost právnická osoba. na základě vzoru uveřejněného na stránkách Energetického regulačního úřadu. Cena tepla byla v příloze č. hodnota stanovena na částku 525 Kč/GJ s DPH s tím, že se jedná o cenu předběžnou, která měla být změněna v případě změny ceny paliv a energií. Tato cena byla žalobci účtována v roce rok a byla uvedena i v kalkulaci pro rok rok. Ve vyúčtování ceny tepla za rok rok však byla uvedena částka 620 Kč/GJ, přičemž nikde nebylo uvedeno, že by došlo ke změně ceny paliv či energií. Jako odůvodnění zvýšené ceny uvedla společnost právnická osoba., že původní cena byla špatně spočítána. Žalobci tedy byl vrácen nižší přeplatek o částku 202 257,50 Kč. Úhrady této částky se žalobce domáhal v řízení vedeném u Obvodního soudu pro adresa pod sp. zn. spisová značka. Rozsudkem ze dne datum, č.j. číslo jednací, uložil Obvodní soud pro adresa společnosti právnická osoba. zaplatit žalobkyni žalovanou částku, toto rozhodnutí bylo potvrzeno rozsudkem Městského soudu v adresa ze dne datum, č.j. číslo jednací. Nejvyšší soud však rozsudkem ze dne datum, sp. zn. spisová značka, zrušil rozsudek Městského soudu v adresa a ve výrocích I. a IV. též rozsudek Obvodního soudu pro adresa s tím, že požadavku na určité vymezení kupní ceny neodpovídá stanovení ceny jako „předběžné“. Žalobce následně v řízení namítal, že došlo k překročení limitů věcného usměrnění ceny stanoveného cenovým rozhodnutím ERÚ, soud I. stupně však k této argumentaci nepřihlédl. Rozsudkem ze dne datum, sp. zn. spisová značka, Obvodní soudu pro adresa žalobu zamítl s tím, že žalobce nedoložil znalecký posudek na cenu obvyklou dodaného tepla. Z důvodu nesprávného přenesení důkazního břemene na stranu žalující Městský soud v adresa rozsudkem ze dne datum, sp. zn. spisová značka, rozsudek Obvodního soudu pro adresa zrušil. Obvodní soud pro adresa rozsudkem ze dne datum, sp. zn. spisová značka, na základě znaleckého posudku žalobě vyhověl co do částky 11 602,50 Kč, ve zbytku ji zamítl. Městský soud v adresa rozsudkem ze dne datum, č.j. číslo jednací, rozsudek soudu I. stupně potvrdil ohledně zamítavého výroku a vyhovujícího výroku v části týkající se úroku z prodlení, ohledně náhrady nákladů řízení rozsudek zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení. Předmětné řízení trvalo nepřiměřeně dlouhou dobu, konkrétně 14 let, když bylo zahájeno dne datum a ukončeno rozhodnutím doručeným žalobci dne datum. Svůj nárok uplatnil žalobce u žalované dne datum, kdy požadoval přiměřené zadostiučinění ve výši 560 000 Kč. Při částce 20 000 Kč za rok trvání řízení se za 14 let trvající řízení jedná o základní částku 280 000 Kč. Doba průtahů však byla v předmětném řízení bezprecedentně dlouhá, žalobce měl velké výdaje s dlouhým vedením sporu a musel vynaložit i velké množství svého času a energie, navíc bylo řízení pro pochybení soudu opakovaně vedeno na třech stupních soudní soustavy, základní částku je tak třeba zvýšit na dvojnásobek. Žalovaná stanoviskem ze dne datum doručeným žalobci dne datum přiznala tomuto přiměřené zadostiučinění ve výši 137 592 Kč. Žalovaná pracovala s částkou 19 000 Kč za jeden rok trvání řízení, za první dva roky přiznala pouze částku poloviční. Základní částku 250 167 Kč pak snížila o 15 % z důvodu složitosti řízení, o 20 % z důvodu projednávání věci na všech stupních soudní soustavy a u Ústavního soudu a dále o 10 % s ohledem na podíl žalobce na délce řízení. Pro snížení základní částky však nebyly dány důvody. Věc nebyla právně složitá, po důkazní stránce byla jednoduchá. Skutečnost, že řízení bylo opakovaně vedeno na všech stupních soudní soustavy, nelze přičítat k tíži žalobce. Žalobce se pak na délce řízení nijak nepodílel. Na místě bylo naopak zvýšení základní částky. Žalovaná nezohlednila extrémní délku řízení, tato byla způsobena opakovanými chybnými právními posouzeními věci soudem I. i II. stupně. Žalovaná také nijak nezohlednila význam řízení pro žalobce, který vykonává správu domu pro několik desítek majitelů jednotek. Každé rozhodnutí týkající se dalšího postupu ve věci tedy bylo obtížné dosáhnout, týkalo se velkého množství lidí, mezi kterými vznikaly v důsledku vedení sporu neshody. Výbor SVJ byl pod neustálým tlakem členů SVJ. Po odečtení žalovanou přiznané částky 137 592 Kč od původně požadované částky 560 000 Kč zbývá částka 422 408 Kč, jejíž úhrady se žalobce domáhal v tomto řízení. Kromě částky 422 408 Kč pak požadoval žalobce úhradu úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z této částky od datum do zaplacení a náhradu nákladů řízení, přičemž původně požadoval žalobce úrok z prodlení od datum, podáním ze dne datum toto opravil na datum, soud však nerozhodoval o změně žaloby, neboť se jednalo o opravu chyby v psaní, když v případě chybně uvedeného data v původním návrhu tento den dosud nenastal.

3. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s tím, že u ní žalobce skutečně dne datum uplatnil nárok na přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou mu nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce předmětného řízení ve výši 560 000 Kč, žalovaná jeho žádosti částečně vyhověla a přiznala mu částku 137 592 Kč. Žalovaná stručně shrnula průběh předmětného řízení s tím, že jeho délku v trvání 14 let a 2 měsíců lze označit za nepřiměřenou. Ve věci bylo rozhodováno čtyřikrát soudem I. stupně, třikrát soudem odvolacím, jednou soudem dovolacím a jednou Ústavním soudem. Soudy se nedopustily výrazných průtahů, avšak soudu I. stupně lze přičíst k tíži zrušení jeho druhého rozsudku zčásti pro nepřezkoumatelnost, resp. pro nesprávné poučení účastníků. Řízení bylo do určité míry skutkově a právně složitější. Dokazování bylo provedeno řadou listin i znaleckým posudkem, judikatura nebyla jednotná v otázce platnosti cenové doložky ve smlouvách o dodávkách tepelné energie. Význam řízení pro žalobce byl standardní. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění vycházela žalovaná z částky 19 000 Kč za jeden rok trvání řízení, přičemž za první dva roky náleží polovina této částky. Takto vypočtená základní částka 250 167 Kč pak byla snížena o 15 % s ohledem na složitost řízení, o 20 % s ohledem na projednávání věci na všech stupních soudní soustavy a u Ústavního soudu a o 10 % s ohledem na podíl žalobce na délce řízení. Žalovaná tedy navrhla zamítnutí žaloby a přiznání náhrady nákladů řízení. Pro případ, že by soud žalobě, byť i jen částečně, vyhověl, požádala žalovaná o lhůtu k plnění v trvání 15 dní s ohledem na skutečnost, že její plnění je vázáno na státní rozpočet.

4. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav:

5. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným Obvodnímu soudu pro adresa (dále v tomto odstavci také „soud“ či „soud I. stupně“) dne datum se žalobce domáhal po společnosti právnická osoba., IČO IČO (dále v tomto odstavci „žalovaná“) úhrady částky 202 257,50 Kč s odůvodněním, že ze strany žalované došlo k nezdůvodněnému zvýšení ceny tepla dodávaného žalobci, což je v rozporu s uzavřenou smlouvou o dodávce tepla a energie. Žalobci tak měl být vrácen přeplatek za rok rok o 202 257,50 Kč vyšší, než žalovanou skutečně vrácen byl. Dále se ještě žalobce domáhal úhrady částky 324 589,13 Kč s odůvodněním, že dle vystavené faktury měl být žalobci vrácen přeplatek ve výši 1 082 117,50 Kč, byla mu však uhrazena pouze částka 757 528,37 Kč. Usnesením ze dne datum byl žalobce vyzván k doplatku soudního poplatku, tento doplatil dne datum. Dne datum vydal Obvodní soud pro adresa elektronický platební rozkaz, proto tomuto podala žalovaná dne datum odpor. Dne datum bylo účastníkům rozesláno poučení o jejich procesních právech, zároveň byli vyzváni, aby se vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a žalovaná byla vyzvána k vyjádření se k žalobě. Žalobce s rozhodnutím věci bez nařízení jednání nesouhlasil, na základě referátu soudu ze dne datum tedy bylo nařízeno jednání na datum. Dne datum se k výzvě soudu vyjádřila žalovaná, dne datum se vyjádřila ve věci. Dne datum se ve věci vyjádřil žalobce. Při jednání dne datum bylo řízení přerušeno do pravomocného skončení řízení vedeného u Obvodního soudu pro adresa pod sp. zn. spisová značka. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne datum. Dne datum se ve věci vyjádřil žalobce. Dne datum navrhl žalobce pokračování v řízení. Usnesením ze dne datum bylo rozhodnuto o pokračování v řízení. Dne datum byla účastníkům zaslána výzva k vyjádření se k případným mimosoudním jednáním. Na základě referátu soudu ze dne datum bylo nařízeno jednání na datum. Při jednání dne datum bylo provedeno dokazování listinami a žalovaná byla vyzvána dle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. Po seznámení účastníků s judikaturou Nejvyššího soudu bylo jednání odročeno na datum. Dne datum se ve věci vyjádřila žalovaná. Při jednání dne datum bylo pokračováno v dokazování listinami a za účelem přípravy závěrečných návrhů bylo jednání odročeno na datum. Při tomto jednání byl vynesen rozsudek pod č.j. číslo jednací, jímž bylo žalované uloženo zaplatit žalobci částku 202 257,50 Kč s příslušenstvím (výrok I.), částku 319 510,13 Kč s příslušenstvím (výrok II.) a náhradu nákladů řízení ve výši 128 624,20 Kč (výrok IV.), co do částky 5 079 Kč s příslušenstvím byla žaloba zamítnuta (výrok III.). Proti výrokům I. a IV. tohoto rozsudku podala žalovaná dne datum odvolání. Usnesením ze dne datum byla žalovaná vyzvána k úhradě soudního poplatku za podané odvolání, tento uhradila dne datum. Dne datum doplnila žalovaná odvolání. Odvolání žalované bylo dne datum zasláno žalobci, dne datum byl spis předložen Městskému soudu v adresa jakožto soudu odvolacímu. Dne datum se žalobce vyjádřil k odvolání žalované. Na základě referátu soudu ze dne datum bylo nařízeno jednání odvolacího soudu na datum. Dne datum požádala zástupkyně žalobce o odročení tohoto jednání z důvodu kolize s dříve nařízeným jednáním, jednání tedy bylo odročeno na datum. Při tomto jednání byl vyhlášen rozsudek pod č.j. číslo jednací, jímž byl rozsudek soudu I. stupně v odvoláním napadených výrocích I. a IV. potvrzen a žalované bylo uloženo nahradit žalobci náklady odvolacího řízení ve výši 22 501 Kč. Rozhodnutí odvolacího soudu i soudu I. stupně nabylo právní moci dne datum. Proti tomuto rozhodnutí podala žalovaná dne datum dovolání. Na základě rozhodnutí č. hodnota předsedy Obvodního soudu pro adresa došlo s účinností od datum ke změně v obsazení senátu číslo). Usnesením ze dne datum byla žalovaná vyzvána k úhradě soudního poplatku za dovolání, tento uhradila dne datum. Dne datum se k dovolání žalované vyjádřil žalobce. Spis byl předložen Nejvyššímu soudu jakožto soudu dovolacímu dne datum. Rozsudkem ze dne datum, č.j. číslo jednací, který nabyl právní moci dne datum, byly dovoláním napadený rozsudek odvolacího soudu a rozsudek soudu I. stupně ve výrocích I. a IV. zrušeny a věc byla vrácena Obvodnímu soudu pro adresa k dalšímu projednání a rozhodnutí s tím, že posuzovaný vztah nemá charakter obchodněprávního vztahu a je tedy třeba jej posuzovat dle občanského zákoníku, přičemž cena stanovená jako předběžná neumožňuje její nepochybné určení. Spis byl Obvodnímu soudu pro adresa vrácen dne datum. Dne datum byla účastníkům zaslána výzva ke sdělení výsledku případných mimosoudních jednání s tím, že v mezičase došlo k opětovné změně v obsazení senátu. Usnesením ze dne datum byli účastníci vyzváni ke sdělení osoby mediátora. Usnesením ze dne datum, které nabylo právní moci dne datum, bylo účastníků nařízeno první setkání s mediátorem. Na základě výzvy soudu žalovaná sdělila, že k uzavření dohody nedošlo, neboť žalobce je v tomto směru pasivní. Po opakovaných výzvách ze strany soudu žalobce soudu sdělil, že případný návrh smírného řešení věci by mohl být projednán na shromáždění vlastníků jednotek v říjnu rok, následně bylo soudu sděleno, že upravený návrh bude projednán na shromáždění vlastníků jednotek v lednu rok. Dne datum bylo soudu doručeno zpětvzetí žaloby s návrhem na přiznání náhrady nákladů řízení žalobci, neboť žalovaná žalobci dlužnou částku již uhradila. Na základě výzvy soudu ze dne datum doložil žalobce dne datum soudu doklady o úhradě. Usnesením ze dne datum vyzval soud žalovanou k vyjádření se, zda souhlasí se zpětvzetím žaloby. Žalovaná dne datum požádala o prodloužení lhůty, dne datum soudu sdělila, že plnění poskytnuté žalobci bylo poskytnuto na základě zrušeného rozhodnutí, jedná se tedy v tuto chvíli o bezdůvodné obohacení žalobce, rozhodně to není dobrovolné plnění ze strany žalované. Na vydání bezdůvodného obohacení byla žalovanou podána žaloba k Okresnímu soudu adresa. Žalovaná tedy se zpětvzetím žaloby nesouhlasila. Usnesením ze dne datum bylo rozhodnuto, že zpětvzetí návrhu žalobce ze dne datum není účinné. Zároveň bylo řízení přerušeno do pravomocného skončení řízení vedeného u Okresního soudu adresa pod sp. zn. spisová značka. Usnesením ze dne datum bylo rozhodnuto o pokračování v řízení. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce dne datum blanketní odvolání. Usnesením ze dne datum byl žalobce vyzván k odstranění vad odvolání, což učinil dne datum. Dne datum bylo odvolání žalobce zasláno žalované, ta dne datum požádala o prodloužení lhůty k vyjádření, načež se vyjádřila dne datum. Dne datum byl spis předložen Městskému soudu v adresa jako soudu odvolacímu, který usnesením ze dne datum napadené rozhodnutí soudu I. stupně potvrdil. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce dne datum dovolání. Usnesením ze dne datum byl žalobce vyzván k zaplacení soudního poplatku za dovolání, což učinil dne datum. Dne datum bylo dovolání žalobce zasláno žalované. Spis byl předložen Nejvyššímu soudu dne datum. Usnesením ze dne datum Nejvyšší soud dovolání žalobce odmítl, přičemž ve shodě se soudy nižších stupňů odkazoval na nález Ústavního soudu ze dne datum. Spis byl vrácen Obvodnímu soudu pro adresa dne datum. Jednání bylo nařízeno na datum, dne datum požádala zástupkyně žalobce o jeho odročení z důvodu nemoci. Jednání tedy bylo odročeno na datum. Dne datum požádal žalobce opětovně o odročení jednání s odůvodněním, že podal ústavní stížnost, jednání tedy bylo odročeno na neurčito. Usnesením ze dne datum bylo řízení přerušeno do pravomocného skončení řízení o ústavní stížnosti žalobce. Proti tomuto rozhodnutí podala žalovaná dne datum odvolání s odůvodněním, že ústavní stížnost žalobce byla odmítnuta již usnesením Ústavního soudu ze dne datum. Usnesením ze dne datum bylo usnesení ze dne datum změněno tak, že se řízení nepřerušuje. Na základě referátu soudu ze dne datum bylo nařízeno jednání na datum. Toto jednání bylo přesunuto na datum a následně na datum. Při tomto jednání byla s ohledem na změnu v obsazení senátu provedena rekapitulace spisu dle § 119 odst. 3 o.s.ř. a žalobce byl vyzván podle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř., načež bylo jednání odročeno na datum. V mezidobí byl vyžádán spis Energetického regulačního úřadu a byli oslovováni znalci za účelem zpracování znaleckého posudku. Dne datum navrhla žalovaná znalce, dne datum navrhl žalobce znalce i seznam otázek. Oslovení znalci odmítali zpracování znaleckého posudku s poukazem na nedostatek odbornosti či podjatost. Dne datum a dne datum se opětovně k otázce znaleckého posudku vyjádřila žalovaná, dne datum požádal žalobce o prodloužení lhůty, načež se vyjádřil dne datum. Dne datum žalobce opětovně požádal o prodloužení lhůty k nalezení znalce, zároveň požádal o odročení nařízeného jednání. Při jednání dne datum byly provedeny listinné důkazy a byl vyhlášen pod č.j. číslo jednací rozsudek, jímž byla žaloba ohledně zbývající částky 202 257,50 Kč s příslušenstvím zamítnuta, zároveň byla žalované uložena povinnost nahradit žalobci náklady řízení. Proti nákladovému výroku podala žalovaná dne datum odvolání, téhož dne se do výroku o věci samé odvolal žalobce. Usnesením ze dne datum byl žalobce vyzván k odstranění vad odvolání, zároveň byl vyzván k vyjádření se k odvolání žalované. Své odvolání doplnil žalobce dne datum. Usnesením ze dne datum byl žalobce vyzván k zaplacení soudního poplatku za podané odvolání, toto učinil dne datum. Dne datum bylo odvolání žalobce zasláno žalované k vyjádření. Dne datum byl spis předložen Městskému soudu v adresa jako soudu odvolacímu. Dne datum se k odvolání žalobce vyjádřila žalovaná. Na základě referátu soudu ze dne datum bylo nařízeno jednání odvolacího soudu na den datum. Toto jednání proběhlo a bylo odročeno na den datum s tím, že účastníci budou v mezidobí mimosoudně jednat. Toto jednání bylo následně zrušeno z důvodu rozhodnutí o odvolání v neveřejném zasedání. Lhůta k vyhotovení a vypravení rozhodnutí ze dne datum byla z důvodu složitosti věci prodloužena do datum. Usnesením ze dne datum odvolací soud napadený rozsudek soudu I. stupně zrušil s tím, že došlo k otočení důkazního břemene, když výzva dle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. měla být dána žalované a nikoliv žalobci. Usnesením ze dne datum byla žalovaná vyzvána dle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř., tato reagovala dne datum, dne datum a dne datum. Na základě referátu soudu ze dne datum bylo nařízeno jednání na datum. Při tomto jednání bylo provedeno dokazování listinami včetně znaleckého posudku předloženého žalovanou a byl vyslechnut znalec. Za účelem přípravy závěrečných návrhů bylo jednání odročeno na datum. Usnesením ze dne datum bylo rozhodnuto o znalečném. Při jednání dne datum byl pod č.j. číslo jednací vyhlášen rozsudek, jímž bylo žalované uloženo zaplatit žalobci částku 11 602,50 Kč s příslušenstvím (výrok I.) a náhradu nákladů řízení (výrok III.), ohledně částky 190 655 Kč s příslušenstvím byla žaloba zamítnuta (výrok II.). Zároveň bylo žalobci (výrok IV.) a žalované (výrok V.) uloženo nahradit náklady řízení státu. Dne datum podal žalobce do výroků II., III. a IV. tohoto rozsudku odvolání. Dne datum bylo toto odvolání zasláno k vyjádření žalované. Dne datum podala odvolání do výroků I., III. a V. rozsudku žalovaná, toto své odvolání doplnila dne datum. Usnesením ze dne datum byla žalovaná vyzvána k odstranění vad odvolání, na což reagovala dne datum. Dne datum se pak žalovaná vyjádřila k odvolání žalobce. Usnesením ze dne datum byl žalobce vyzván k úhradě soudního poplatku za odvolání, toto učinil dne datum. Usnesením ze dne datum byla žalovaná vyzvána k úhradě soudního poplatku za odvolání, což učinila dne datum. Dne datum bylo odvolání žalované zasláno k vyjádření žalobci. Dne datum byl spis předložen Městskému soudu v adresa jako soudu odvolacímu. Na základě referátu odvolacího soudu bylo jednání nařízeno na datum. Dne datum požádala zástupkyně žalobce o odročení jednání z důvodu nemoci, jednání tedy bylo odročeno na datum. Při tomto jednání byl vyhlášen rozsudek pod č.j. číslo jednací, jímž odvolací soud potvrdil rozsudek soudu I. stupně ve výrocích o věci samé, ve výrocích a nákladech řízení jej zrušil a vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne datum. Rozsudkem ze dne datum rozhodl soud I. stupně o nákladech řízení. Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dne datum dovolání. Usnesením ze dne datum byl žalobce vyzván k úhradě soudního poplatku za dovolání, což učinil dne datum. Dne datum podal žalobce odvolání proti rozsudku ze dne datum, jímž bylo rozhodnuto o nákladech řízení. Usneseními ze dne datum byl žalobce vyzván k předložení plné moci jeho zástupkyně pro dovolací řízení a k odstranění vad odvolání ze dne datum. Plnou moc pro dovolací řízení předložila zástupkyně žalobce dne datum, téhož dne také bylo reagováno na výzvu k odstranění vad odvolání. Dne datum byla odvolání a dovolání žalobce zaslána žalované k vyjádření. Dne datum byl spis předložen Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o dovolání. Usnesením ze dne datum bylo dovolání žalobce odmítnuto. Dne datum byl spis předložen Městskému soudu v adresa k rozhodnutí o odvolání žalobce (zjištěno ze spisu Obvodního soudu pro adresa sp. zn. spisová značka).

6. Dne datum byl ve věci vedené u Obvodního soudu pro adresa pod sp. zn. spisová značka vyhlášen rozsudek, dne datum bylo proti tomuto rozsudku podáno odvolání. Spis byl předložen odvolacímu soudu dne datum. Rozhodnutím ze dne datum byl rozsudek soudu I. stupně potvrzen. Spis byl vrácen soudu I. stupně dne datum. Řízení bylo pravomocně skončeno ke dni datum (zjištěno z informací o řízení ze systému InfoSoud na stránkách www.justice.cz k řízení vedenému u Obvodního soudu pro adresa pod sp. zn. spisová značka).

7. Dne datum byla na účet žalobce od žalované připsána částka 137 592 Kč (zjištěno z transakční historie k účtu zástupkyně žalobce ke dni datum).

8. Žalobce dne datum uplatnil u žalované nárok na přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou mu nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce řízení vedeného u Obvodního soudu pro adresa pod sp. zn. spisová značka ve výši 560 000 Kč (zjištěno z žádosti o přiměřené zadostiučinění za průtahy v soudním řízení ze dne datum). Žalovaná jeho žádosti částečně vyhověla a přiznala mu částku 137 592 Kč (zjištěno ze stanoviska žalované ze dne datum).

9. S ohledem na skutková zjištění v této věci, kdy je posuzována délka řízení a bylo provedeno dokazování celým spisem, soud nečinil závěr o skutkovém stavu.

10. Po právní stránce soud posoudil věc následovně:

11. Podle § 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen „zák. o OdpŠk“), stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

12. Podle § 1 odst. 3 zák. o OdpŠk stát a územní celky v samostatné působnosti hradí za podmínek stanovených tímto zákonem též vzniklou nemajetkovou újmu.

13. Podle § 3 odst. 1 písm. a) zák. o OdpŠk stát odpovídá za škodu, kterou způsobily státní orgány.

14. Podle § 5 písm. b) zák. o OdpŠk stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem.

15. Podle § 13 odst. 1 zák. o OdpŠk stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

16. Podle § 14 odst. 3 zák. o OdpŠk uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.

17. Podle § 15 odst. 1 zák. o OdpŠk přizná-li příslušný úřad náhradu škody, je třeba nahradit škodu do šesti měsíců od uplatnění nároku.

18. Podle § 15 odst. 2 zák. o OdpŠk domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

19. Podle § 31a odst. 1 zák. o OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu.

20. Podle § 31a odst. 2 zák. o OdpŠk se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo.

21. Podle § 31a odst. 3 zák. o OdpŠk v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

22. Nárok na poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu vzniklou nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem byl do právního řádu České republiky zakotven novelou zákona č. 82/1998 Sb., provedenou zákonem č. 160/2006 Sb., s účinností od 27. 4. 2006 (§ 31a zákona). Zakotvením uvedeného nároku zákonodárce naplnil požadavek vyvěrající z čl. 13 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (č. 209/1992 Sb., dále jen "EÚLP"). Podle čl. 6 odst. 1 věty první EÚLP má každý právo na to, aby jeho záležitost byla spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě projednána nezávislým a nestranným soudem, zřízeným zákonem, který rozhodne o jeho občanských právech nebo závazcích nebo o oprávněnosti jakéhokoli trestního obvinění proti němu. Smyslem novely bylo přesunout rozhodování o náhradě nemajetkové újmy vzniklé porušením práva garantovaného čl. 6 odst. 1 z Evropského soudu pro lidská práva se sídlem ve Štrasburku (dále jen „ESLP“ či „Soud“) na vnitrostátní úroveň, což ostatně zákonodárce výslovně vyjádřil v důvodové zprávě k zákonu č. 160/2006 Sb. Zdejší soud je tak toho názoru, že má-li odškodňovat na vnitrostátní úrovni nemajetkovou újmu vzniklou porušením práva primárně zakotveného již v EÚLP, je nanejvýš žádoucí, aby jeho rozhodování vycházelo z kritérií ustavených judikaturou Soudu.

23. Délka řízení je ve smyslu judikatury ESLP nepřiměřená tehdy, neodpovídá-li složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a zároveň tkví v příčinách vycházejících z působení státu (tj. soudu) v projednávané věci, nikoliv stěžovatele, příp. od něj odlišných účastníků řízení. Soud ve své judikatuře upřednostňuje globální, celkový pohled na řízení. Proto existující průtah jen v určité fázi řízení ESLP toleruje za předpokladu, že celková doba řízení nebude nepřiměřená, naopak i v řízení, v němž soud činil úkony v přiměřených lhůtách a jeho postup byl plynulý, lze dle ESLP konstatovat porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě tehdy, když se s přihlédnutím ke všem okolnostem celková doba řízení jeví nepřiměřeně dlouhou. Nepřiměřeně dlouhými shledává ESLP nicméně i ta řízení, která sice trvala relativně nepříliš dlouho, byla však zatížena nepřiměřeným obdobím nečinnosti ve vztahu k celkové délce řízení.

24. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění bylo třeba přihlédnout ke konkrétním okolnostem případu, zejména k celkové délce řízení, složitosti řízení, jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, postupu orgánů veřejné moci během řízení a významu předmětu řízení pro poškozeného (§ 31a odst. 3 zák. o OdpŠk).

25. Předmětné řízení trvalo od datum, kdy žalobce podal návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, do datum, kdy nabyl právní moci rozsudek Městského soudu v adresa č.j. číslo jednací, jímž odvolací soud potvrdil rozsudek soudu I. stupně ve výrocích o věci samé. Soud nezohledňoval další průběh řízení, kdy bylo rozhodováno ještě o dovolání žalobce (které bylo Nejvyšším soudem odmítnuto) a o nákladech řízení, neboť sám žalobce ohraničil ve svém návrhu řízení (a tedy období, v němž mu vznikala újma) právě datem datum. Posuzované řízení tedy trvalo celkem 14 let, 1 měsíc a dva dny.

26. Předmětný spor nebyl právně ani skutkově složitý, byl však mírně složitější po procesní stránce, když ve věci bylo nutno zpracovat znalecký posudek a znalce následně vyslechnout. Věc sama byla řešena na třech stupních soudní soustavy, kdy třikrát rozhodoval soud I. stupně, třikrát soud odvolací a jednou Nejvyšší soud, procesně bylo rozhodováno o neúčinnosti zpětvzetí žaloby a o přerušení řízení, kdy proti rozhodnutí o pokračování v řízení podával žalobce odvolání, dovolání i ústavní stížnost. Účastníkům samozřejmě nelze klást k tíži využívání jejich procesních práv spočívajících v podávání opravných prostředků, je však třeba na druhou stranu vzít v potaz skutečnost, že každé rozhodování o opravném prostředku si vyžádá určitý čas.

27. Pro účely posouzení, zda v řízení, které bylo přerušeno nebo ve kterém nebylo možno z jiného důvodu pokračovat, došlo k porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě ve smyslu § 13 odst. 1 věty druhé a třetí zák. č. 82/1998 Sb., je třeba zkoumat, zda ve vedlejším řízení, které si nečinnost v původním řízení vynutilo, byla věc projednána v přiměřené lhůtě. Pokud tomu tak je, nelze učinit závěr o tom, že by z důvodu jeho nepokračování byla délka původního řízení nepřiměřená (k tomu viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 11. 2010, sp. zn. 30 Cdo 4923/2009). S ohledem na uvedené soud rovněž posuzoval, zda byl plynulý a bezprůtahový postup soudu v řízení souvisejícím, ohledně něhož bylo posuzované řízení přerušeno, tedy řízení vedeném u Obvodního soudu pro adresa pod sp. zn. spisová značka, a dospěl k závěru, že ano. Obvodní soud pro adresa včetně soudu odvolacího v posuzovaném období, v němž bylo předmětné řízení přerušeno (tedy od datum do datum) postupoval plynule a bez průtahů, kdy již bylo řešeno pouze odvolání proti rozhodnutí ve věci samé, přičemž soud měl za to, že není třeba kvůli dokazování v této věci vyžádat celý spis, přičemž postačil pouze výpis postupu v řízení ze systému InfoSoud.

28. Žalobce k celkové délce řízení částečně přispěl, když opakovaně žádal o odročení jednání a podával ve věci blanketní odvolání, načež bylo nutné jej vyzývat k odstranění vad opravných prostředků. Zároveň byla tvrzená mimosoudní jednání opakovaně protahována z důvodu projednávání návrhů žalované v posuzovaném řízení na shromáždění vlastníků jednotek. Byť žalobce neměl jinou možnost, jak zaujmout k těmto návrhům stanovisko, nelze dobu, kterou si takové projednání vyžádalo, přičítat státu k tíži.

29. Jde-li o činnost soudů, tyto v převážné většině řízení postupovaly plynule a koncentrovaně kromě období bezprostředně po zahájení řízení, kdy žalobce byl vyzván k doplatku soudního poplatku až po téměř 5 měsících od zahájení řízení, aniž by v mezidobí byly činěny jiné kroky. Dále soud shledal průtah v období od datum, kdy bylo rozhodnuto o pokračování v řízení, do datum, kdy bylo nařízeno jednání na datum. Soudům pak lze vytknout rovněž zrušení rozsudku Obvodního soudu pro adresa č.j. číslo jednací, neboť tento byl odvolacím soudem zrušen z důvodu nedůvodného přenesení důkazního břemene.

30. Posuzované řízení nelze typově zařadit mezi ta, která mají zvýšený význam pro účastníky, jako jsou řízení trestní, řízení o osobnostních nebo pracovněprávních nárocích. Žalobce k tomuto uvedl, že vykonává správu domu pro několik desítek majitelů jednotek, každé rozhodnutí týkající se dalšího postupu ve věci tedy bylo obtížné dosáhnout, týkalo se velkého množství lidí, mezi kterými vznikaly v důsledku vedení sporu neshody, výbor SVJ byl pod neustálým tlakem členů SVJ. Tato tvrzení však nikterak neodůvodňují, proč by posuzované řízení mělo mít právě pro žalobce zvýšený význam. Žalobce vykonává správu domu ze své podstaty, veškeré jím uváděné skutečnosti pak pramení právě z jeho postavení společenství vlastníků jednotek. Mělo-li by toto řízení mít pro žalobce zvýšený význam, pak by bylo nutno shledávat zvýšený význam u všech společenství vlastníků jednotek, když žalobce neuvedl žádné výjimečné skutečnosti. Soud proto shledal význam tohoto řízení pro žalobce jako standardní.

31. Celkovou délku řízení trvajícího vůči žalobci 14 let a 1 měsíc je třeba (ve shodě se žalovanou) považovat za nepřiměřenou, čímž došlo k porušení práva žalobce na projednání věci v přiměřené lhůtě, čímž mu vznikla nemajetková újma. Současně není možno tuto újmu napravit jinak než zadostiučiněním v penězích, neboť samotné konstatování porušení práva nelze dle názoru soudu v konkrétním případě považovat za dostačující satisfakci.

32. Dle stanoviska Nejvyššího soudu ČR Cpjn 206/2010 pro poměry České republiky se považuje za přiměřené, jestliže se základní částka, z níž se při určování výše přiměřeného zadostiučinění vychází, pohybuje v rozmezí mezi 15 000 Kč a 20 000 Kč za první dva roky a dále pak za každý další rok řízení (tj. 1 250 Kč až 1 667 Kč za jeden měsíc s tím, že v prvních dvou letech trvání řízení jde o částky poloviční). Při stanovení základní částky bude hrát roli zejména celková doba řízení. Navíc, bylo-li řízení celkově extrémně dlouhé (byla-li jeho délka násobně delší, než by bylo možno vzhledem k okolnostem případu očekávat) bude se přiznaná částka za příslušný časový úsek blížit horní hranici výše uvedených intervalů.

33. S ohledem na výše uvedené soud uzavřel, že je na místě stanovit základní částku odškodného ve shodě se žalovanou ve výši 19 000 Kč ročně (resp. za prvé dva roky řízení polovina). Základní částka odškodnění tak činí za řízení dlouhé 14 let a 1 měsíc celkem 248 583 Kč. Soud se dále zabýval a vzal v úvahu další kritéria uvedená v § 31a odst. 3 zák. o OdpŠk, která by odůvodňovala případné zvýšení či snížení uvedené částky. Soud má za to, že tuto částku je potřeba snížit s ohledem na mírnou procesní složitost věci, a to o 5 %, a o dalších 20 % z důvodu rozhodování věci na všech stupních soudní soustavy, kdy v procesní věci rozhodoval i Ústavní soud. O dalších 10 % pak soud snížil základní částku z důvodu chování žalobce. Současně je však vzhledem k postupu soudu na místě zvýšit základní částku o 15 %, když proporcionálně poměřováno se soudy podílely na délce řízení o něco více než žalobce. Co se týče nálezu Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 1303/21, na který odkazoval žalobce, soud uvádí, že žalobci není kladena k tíži skutečnost, že by opakovaně bylo rozhodováno na více stupních soudní soustavy (a tedy tzv. „soudní ping-pong“), ale základní částka je snižována z toho důvodu, že v rámci trvání řízení je nutno zohlednit skutečnost, že rozhodování o každém opravném prostředku si nutně vyžádá nějaký čas, přičemž v tomto konkrétním případě byla žalobcem podaná ústavní stížnost odmítnuta stejně jako jedno z jím podaných dovolání.

34. Základní částka přiměřeného zadostiučinění je tak snížena na 80 % a činí 198 866,40 Kč. S ohledem na to, že žalovaná již žalobci zaplatila částku 137 592 Kč, uložil soud žalované uhradit žalobci částku 61 274,40 Kč.

35. Nad rámec výše uvedeného soud uvádí, že není pravdou, že by žalovaná nikterak nezohlednila dle žalobce extrémní délku řízení, když tato skutečnost je zohledněna zvolením základní částky za rok trvání v řízení při samotné horní hranici rozmezí 15 000 Kč až 20 000 Kč za rok trvání řízení, když žalovaná stejně jako soud vycházela z částky 19 000 Kč.

36. Soud přiznal žalobci dále úrok z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 61 274,40 Kč od datum (den následující po uplynutí šestiměsíční lhůty od uplatnění nároku žalobce u žalované) do zaplacení, to vše na základě § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů. V souladu s § 15 odst. 1 zák. o OdpŠk se stát nemůže dostat do prodlení dříve než uplynutí šestiměsíční lhůty k posouzení nároku, a to ani za předpokladu, že věc uzavřen před uplynutím této lhůty (k tomu viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2005, sp. zn. 25 Cdo 2328/2004).

37. Co se týče náhrady nákladů řízení, o této rozhodl soud v souladu s § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy žalobce byl plně úspěšný (k tomu viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. 2. 2015, sp. zn. 30 Cdo 3223/2013), žalobci tedy byla přiznána náhrada nákladů řízení ve výši 22 726 Kč, která je tvořena uhrazeným soudním poplatkem ve výši 2 000 Kč a náklady zastoupení – odměna advokátky dle § 9a odst. 2 písm. a) ve spojení s § 7 bodem 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „AT“) z přiznané částky 61 274,40 Kč ve výši 14 320 Kč za čtyři úkony právní služby po 3 580 Kč dle § 11 odst. 1 AT (příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby, vyjádření ve věci, účast na jednání soudu), 4x paušální náhrada hotových výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 1 a 4 AT ve spojení s § 11 odst. 1 AT, náhrady za cestu z adresa a zpět na jednání dne datum při použití osobního motorového vozidla značky značka vozidla, reg. zn. SPZ při průměrné spotřebě 4,9 l nafty na 100 km za 410 km tam a zpět ve výši 3 106 Kč, a to dle vyhl. č. 573/2025 Sb. a náhrada za promeškaný čas k uvedené cestě ve výši 1 500 Kč za deset půlhodin po 150 Kč dle § 14 odst. 1 písm. a) ve spojení s § 14 odst. 3 AT. Náhradu nákladů řízení je žalovaná povinna uhradit k rukám zástupkyně žalobce v souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř.

38. Lhůta k plnění náhrady nákladů řízení i nároku samotného v délce 15 dní byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 větou za středníkem o.s.ř. s ohledem na specifika plnění ze státního rozpočtu. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího. Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, má oprávněný právo domáhat se plnění uložené povinnosti exekučním návrhem.