19 C 174/2025

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudcem Mgr. Ing. Danielem Zejdou ve věci žalobce: Dr. Jméno žalobce, narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované sídlem Adresa žalované pro zaplacení 157 500 Kč s příslušenstvím + omluvu

I. Zamítá se žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku ve výši 157 500 Kč spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši z této částky, určeným podle předpisů práva občanského, jdoucím od 29. 4. 2025 do zaplacení.

II. Zamítá se žaloba, aby žalovaná byla povinna se žalobci omluvit, a to písemně, datovaným a odpovědnou osobou podepsaným přípisem obsahujícím omluvu následujícího znění: „Anonymizováno se omlouvá panu Jméno žalobce, nar. Datum narození žalobce, za újmu způsobenou nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce kompenzačního řízení, které bylo vedeno u Obvodního soudu pro Prahu 7 pod sp. zn. 18 C 94/2021 a řízením před Ústavním soudem pod sp. zn.

I. ÚS 23/25, kdy v důsledku nesprávného úředního postupu došlo k porušení práva na projednání jeho věci v přiměřené lhůtě podle čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod.“

III. Zamítá se žaloba, aby žalovaná byla povinna se žalobci omluvit, a to na stránkách žalované www.justice.cz po dobu minimálně 2 měsíců zveřejněním omluvy následujícího znění: „Anonymizováno omlouvá panu Jméno žalobce, nar. Datum narození žalobce, za újmu způsobenou nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce kompenzačního řízení, které bylo vedeno u Obvodního soudu pro Prahu 7 pod sp. zn. 18 C 94/2021 a řízením před Ústavním soudem pod sp. zn.

I. ÚS 23/25, kdy v důsledku nesprávného úředního postupu došlo k porušení práva na projednání jeho věci v přiměřené lhůtě podle čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod.“

IV. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 900 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se žalobou domáhá zaplacení částky 157 500 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení od 29. 4. 2025 do zaplacení jako přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce kompenzačního řízení vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 7 pod sp. zn. 18 C 94/2021 a navazujícího řízení před Ústavním soudem pod sp. zn. I. ÚS 23/25. Současně požaduje, aby byla žalované uložena povinnost poskytnout mu omluvu v přesně vymezeném znění, a to jednak formou písemného přípisu podepsaného odpovědnou osobou, jednak zveřejněním omluvy na internetových stránkách Anonymizováno po dobu nejméně dvou měsíců. Žalobce tvrdí, že poskytnuté mimosoudní zadostiučinění ve výši 42.500 Kč je nedostatečné a nezohledňuje skutečnou délku řízení ani vývoj judikatury. Namítá rovněž neúplnost poskytnuté omluvy, která dle jeho názoru nezahrnuje řízení před Ústavním soudem, a dále brojí proti odmítnutí zveřejnění omluvy žalovanou. Žalobce považuje postup žalované za bagatelizaci jeho nároku a navrhuje, aby soud žalobě v plném rozsahu vyhověl.

2. Žalovaná se brání tak, že uplatněný nárok neuznává a tvrdí, že žalobci již poskytla přiměřené zadostiučinění ve výši 42 500 Kč spolu s omluvou na samostatné listině, přičemž její stanovisko plně odpovídá kritériím stanoveným zákonem č. 82/1998 Sb. a judikaturou Nejvyššího soudu a Evropského soudu pro lidská práva. Žalovaná uvádí, že řízení trvalo celkem 3 roky a 10 měsíců a nepřiměřenost délky řízení byla způsobena opakovaným rušením rozhodnutí odvolacího soudu Nejvyšším soudem, nikoli nečinností soudů. Podle žalované žalobce neinformoval o podání ústavní stížnosti, čímž ztížil správné stanovení délky řízení, a soudy přitom jednaly v pravidelných časových intervalech bez průtahů. Dále žalovaná nesouhlasí s požadavkem na veřejnou omluvu, neboť se nejedná o věc veřejně známou a poskytnutá omluva je podle ní dostatečná. K požadavku na úroky z prodlení žalovaná namítá, že prodlení může začít až po uplynutí šestiměsíční lhůty k předběžnému projednání nároku. S ohledem na uvedené skutečnosti žalovaná navrhuje, aby soud žalobu v celém rozsahu zamítl a přiznal jí náhradu nákladů řízení.

3. Soud ve věci učinil následující závěr o skutkovém stavu relevantní pro rozhodnutí ve věci:

4. Při posuzování nároku soud vyšel z toho, že mezi účastníky je nesporné, že - Žalobce dne 3. 1. 2025 uplatnil u žalované nárok na zadostiučinění za nesprávný úřední postup spočívající v nepřiměřené délce řízení vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 7 pod sp. zn. 18 C 94/2021 a poskytnutí omluvy, tj. ve výši 200 000 Kč. - Žádost byla projednána žalovanou dne 24. 4. 2025, kdy žalovaná poskytla žalobci částku 42 500 Kč a dále poskytla omluvu na samostatné listině. - Částka 42 500 Kč byla před dnem podání žaloby žalovanou žalobci uhrazena 5. Z provedeného dokazování podstatným obsahem Obvodního soudu pro Prahu 7 sp. zn. 18 C 94/2021 má soud za prokázaný následující průběh posuzovaného řízení: podstatný obsah spisu obsahující osobní údaje 6. Na základě provedeného dokazování soud činí závěr o skutkovém stavu věci tak, jak plyne z výše uvedených nesporných tvrzení účastníků řízení a provedeného dokazování.

7. Zjištěný skutkový stav soud právně posoudil následovně:

8. Podle § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. (dále jen „OdpŠk“) stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

9. Podle § 2 OdpŠk odpovědnosti za škodu se podle tohoto zákona nelze zprostit.

10. Podle § 5 OdpŠk stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena za a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, za b) nesprávným úředním postupem.

11. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk odpovídá stát za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

12. Podle § 31a odst. 1 OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 téhož ustanovení, zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 téhož ustanovení v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí, nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména za a) k celkové délce řízení, za b) složitosti řízení, za c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům řízení a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, za d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a za e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

13. Soud provedeným dokazováním dospěl k závěru, že posuzované řízení trvalo vůči žalobci od 22. 3. 2021 (podání žádosti žalobce o předběžné projednání u Ministerstva vnitra) do 19.6.2025 (odmítnutí ústavní stížnosti), tedy 4 roky a 3 měsíce.

14. Soud po zhodnocení provedených důkazů a posouzení procesního vývoje posuzovaného řízení uzavírá, že žalobcova tvrzení o nesprávním úředním postupu spočívajícím v nepřiměřené délce řízení byla vyvrácena. Z obsahu soudního spisu vyplývá, že jednotlivé úkony byly činěny v návaznosti na procesní situaci a v časových intervalech odpovídajících povaze projednávané věci, aniž se v řízení objevila období neodůvodněné nečinnosti.

15. Z provedeného dokazování je zřejmé, že soud prvního stupně postupoval bezprostředně po splnění podmínek pro provedení jednotlivých úkonů a činil je v přiměřených lhůtách. Stejným způsobem postupoval i soud odvolací, jenž po předložení spisu nařizoval jednání a rozhodoval bez zbytečného odkladu. Odklady některých jednání byly způsobeny výlučně žádostmi právního zástupce žalobce a nemohou být přičítány k tíži státu. Postup Nejvyššího soudu odpovídal obvyklé délce dovolacího řízení a nepředstavoval žádnou excesivní prodlevu.

16. Z dokazování nevyplývá, že by v kterékoli fázi řízení došlo k prodlevám zaviněným nečinností soudů. Veškerá zdržení byla objektivně vysvětlitelná procesním vývojem věci, opakovaným předkládáním spisu k přezkumu vyšším soudům či úkony samotných účastníků řízení. Procesní postup soudů byl kontinuální a bez známek jakéhokoli liknavého či průtahového jednání.

17. K prodloužení celkové délky řízení přispěl zejména opakovaný víceinstanční přezkum, kdy Nejvyšší soud dvakrát zrušil rozhodnutí odvolacího soudu pro právní posouzení a věc mu vracel k dalšímu řízení. Tento procesní vývoj je přirozeným důsledkem instančního systému soudního rozhodování a nelze jej považovat za průtah zaviněný soudy nižších stupňů. Délka řízení tak byla dána charakterem řízení a jeho víceinstanční povahou, nikoli nesprávným úředním postupem.

18. Z důvodu absence odpovědnostního titulu v podobě nesprávného úředního postupu pak soud nezkoumal naplnění dalších podmínek odpovědnosti státu dle zákona č. 82/1998 Sb. a žalobu zamítl.

19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Soud tak přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 900 Kč v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 900 Kč představující 300 Kč za každý ze tří úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky (vyjádření k žalobě, příprava na ústní jednání, účast při ústním jednání). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 2. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalobce povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalovaná domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.