20 C 148/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Irenou Městeckou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce anonymizována dvě slova údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 100 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 32 670 Kč od 23. 6. 2021 do 23. 9. 2021 ve lhůtě 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci částku 100 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od 23. 6. 2021 do zaplacení se zamítá.

III. Žalobce je povinen nahradit žalované náklady řízení v rozsahu 21 % ve výši 126 Kč do 15 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se žalobou původně domáhal, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku 132 670 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od 23. 6. 2021 do zaplacení, která představovala v částce 100 000 Kč přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu vzniklou v souvislosti s vydáním nezákonného rozhodnutí o zahájení trestního stíhání žalobce a v částce 32 670 Kč představovala majetkovou škodu v podobě vynaložených nákladů na obhajobu v trestním řízení, vše podle zákona č. 82/1998 Sb. Trestní řízení bylo vedeno u [název soudu] pod [anonymizováno] [spisová značka] pro podezření ze spáchání přečinu krádeže podle § 205 odst. 1, 3 trestního zákoníku a žalobce byl obžaloby zproštěn. Žalobce uvedl, že trestním stíháním bylo zasaženo do jeho osobního života, což se projevovalo psychickou zátěží ze strachu z odsouzení a stigmatizací žalobce v očích osob jemu blízkých. Skutkový stav věci byl jednoduchý a stíhání bylo nepřiměřeně dlouhé, proto žalobce nepovažuje konstatování porušení jeho práv za dostatečnou satisfakci a požaduje odškodnění finanční. Žalobce nároky u žalované předběžně uplatnil dne 22. 12. 2020.

2. Žalovaná ve vyjádření k žalobě uvedla, že žalobce u ní nárok uplatnil dne 22. 12. 2020 a že v předmětném řízení bylo vydáno nezákonné rozhodnutí ve smyslu § 7 zákona č. 82/1998 Sb. Žalovaná proto poskytla žalobci po podání žaloby odškodnění ve výši 32 670 Kč, čímž nárok žalobce na obhajném plně uspokojila. Žalovaná učinila nesporným, že se s úhradou této částky dostala do prodlení v období od 23. 6. 2021 do 23. 9. 2021. Na nároku na finanční odškodnění nemajetkové újmy žalovaná neplnila ničeho, za dostačující odškodnění považuje poskytnuté konstatování vydání nezákonného rozhodnutí a vyslovení omluvy. Trestní stíhání probíhalo 5 let a 3 měsíce, přípravné řízení trvalo 3 roky a do celkové délky jej nelze započítat. Trestní řízení se týkalo 6 obžalovaných a bylo vedeno v souvislosti s výkonem povolání žalobce, žalovaná však nemá za prokázané zásahy do osobnostní sféry žalobce, které by odůvodňovaly přiznání vyššího finančního odškodnění. Žalovaná též upozornila, že do případného prodlení se nemohla dostat již dne [datum]. Žalobce byl trestně stíhán pro spáchání přečinu krádeže, hrozil mu trest odnětí svobody v délce 1 až 5 let, trestní stíhání trvalo 1 rok a 11 měsíců, z toho 11 měsíců byl žalobce pravomocně odsouzen a byl mu uložen podmíněný trest odnětí svobody na spodní hranici sazby. Řízení probíhalo na 3 stupních soudní soustavy, soud prvního stupně rozhodoval ve věci 3x a věc byla složitá. Jelikož žalobce nenabídl konkrétní žalobní tvrzení ke vzniku nemajetkové újmy a k zásahu do jeho osobnostní sféry, žalovaná považuje poskytnuté odškodnění za dostatečné. Dále žalovaná uvedla, že žalobce má ve výpisu z evidence rejstříku trestů zaznamenáno pravomocné odsouzení pro trestný čin majetkového charakteru a byl mu uložen trest obecně prospěšných prací v délce 150 hodin.

3. V reakci na plnění žalované ze dne [datum] v částce 32 670 Kč vzal žalobce svou žalobu částečně zpět, v uvedeném rozsahu bylo řízení zastaveno výrokem I. usnesení ze dne 28. 1. 2022, č.j. 20 C 148/2021-47. Předmětem řízení tak zůstal nárok žalobce v částce 100 000 Kč s příslušenstvím představující odškodnění nemajetkové újmy a zákonný úrok z prodlení z částky 32 670 Kč za dobu od [datum] do [datum].

4. Za nesporné mezi účastníky lze považovat předběžné uplatnění nároku u žalované dne [datum], částečné plnění žalované v částce 32 670 Kč na obhajném ze dne [datum] a existenci odpovědnostního titulu v podobě vydání nezákonného rozhodnutí.

5. Sporné mezi účastníky zůstalo, zda žalobci náleží peněžité zadostiučinění za nezákonné trestní stíhání a žalobcem tvrzené dopady do jeho osobnostní sféry.

6. Z dopisu žalované ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná vyzvala žalobce k doplnění tvrzení a důkazů k zásahům do jednotlivých sfér žalobce nezákonným trestním stíháním.

7. Z dopisu právního zástupce žalobce ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce se měl dopustit krádeže osobního vozidla, které chtěl prodat synovi přítelkyně, což mělo přesah do jeho osobního života, žalobce musel vysvětlovat, že se ničeho nedopustil. Stigma trestního stíhání odsouzení, které pak bylo zrušeno, u žalobce přetrvává.

8. Ze stanoviska žalované k uplatněným nárokům ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná v posuzovaném řízení dospěla k závěru o existenci odpovědnostního titulu a jako odškodnění žalobci poskytla konstatování vydání nezákonného rozhodnutí a omluvu, relutární satisfakci neposkytla z důvodu nedoložení zásahů do osobnostní sféry. 9. [anonymizována čtyři slova] [název soudu] [anonymizována dvě slova] [spisová značka] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [datum] [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova] [ustanovení pr. předpisu], [anonymizována čtyři slova], [anonymizována čtyři slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [značka automobilu] [anonymizováno], [anonymizována čtyři slova] [anonymizována dvě slova] [částka]. [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizováno] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno] [anonymizována čtyři slova]. [anonymizováno] [datum] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [obec] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována dvě slova] [spisová značka], [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno], [anonymizováno] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [název soudu] [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno] [číslo jednací], [anonymizována čtyři slova] [role v řízení] [anonymizována dvě slova] [datum]. [anonymizováno] [datum] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizováno] [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizována dvě slova] [role v řízení]. [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [datum rozhodnutí], [anonymizováno] [číslo jednací], [anonymizována dvě slova] [role v řízení] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [název soudu] [anonymizována dvě slova] [datum rozhodnutí], [anonymizováno] [číslo jednací] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [datum rozhodnutí], [anonymizováno] [číslo jednací], [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno] [datum], [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. [anonymizováno] [název soudu] [anonymizována dvě slova] [datum rozhodnutí], [anonymizováno] [číslo jednací] [anonymizována dvě slova] [role v řízení] [anonymizováno]. [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno] [datum] [anonymizována dvě slova] [název soudu] [anonymizována dvě slova] [datum] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [datum] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno] [anonymizována dvě slova]. [anonymizováno] [datum] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno], [anonymizována čtyři slova], [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizována dvě slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována dvě slova] ([anonymizována dvě slova], [anonymizováno], [anonymizováno]) [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] ([anonymizována čtyři slova] [anonymizována dvě slova] [role v řízení] [anonymizována dvě slova]) [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] ([anonymizováno] [datum]). [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [datum rozhodnutí], [anonymizováno] [číslo jednací] [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno] [ustanovení pr. předpisu], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno]. [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno] [datum].

10. Soud ve věci učinil závěr o skutkovém stavu, který koresponduje s výše popsanými skutkovými zjištěními. Z důkazů v řízení provedených byla učiněna skutková zjištění plně postačující pro posouzení důvodnosti žalobou uplatněného nároku. Soud v odůvodnění rozsudku nerozvádí dílčí skutková zjištění učiněná z těch provedených důkazů, o něž rozhodnutí o věci samé posléze neopřel. Soud nezamítal žádný z navržených důkazů. Soud blíže nehodnotil důkazy týkající se nesporných skutečností (uplatnění nároku ze dne [datum], výpis z účtu u [anonymizováno] bank, likvidační doložka) a nároku na náhradu majetkové škody v podobě nákladů na obhajobu ([anonymizováno] [variabilní symbol]), neboť žalovaná tento nárok plně uspokojila.

11. Soud posoudil věc po právní stránce podle těchto ustanovení: Podle § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona [obec] národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), v účinném znění (dále i jen„ OdpŠk“), stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle § 2 OdpŠk odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit. Podle § 5 OdpŠk stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem. Podle § 7 odst. 1 OdpŠk právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Podle § 8 odst. 1 OdpŠk nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Podle § 31 odst. 1 OdpŠk náhrada škody zahrnuje takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu. Podle odst. 3 téhož ustanovení náklady zastoupení jsou součástí nákladů řízení a zahrnují účelně vynaložené hotové výdaje a odměnu za zastupování. Výše této odměny se určí podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně. Podle § 31a odst. 1 zákona bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 cit. ust. se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 cit. ust. v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu zejména k celkové délce řízení, složitosti řízení, jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení postupu orgánů veřejné moci během řízení a významu předmětu řízení pro poškozeného.

12. V řízení bylo prokázáno, že žalobce svůj nárok u žalované předběžně uplatnil ve smyslu § 14 odst. 1, 3 OdpŠk, proto věc může být projednána před soudem (§ 15 odst. 2 OdpŠk).

13. Předpokladem odpovědnosti státu za škodu je splnění tří podmínek: 1) existence nezákonného rozhodnutí nebo nesprávného úředního postupu, 2) vznik škody a 3) příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem nebo nezákonným rozhodnutím a vznikem škody. Nezákonné rozhodnutí nebo nesprávný úřední postup a vznik škody tudíž musí být ve vzájemném poměru příčiny a následku.

14. Záznam o sdělení podezření ze spáchání trestného činu nebo usnesení o zahájení trestního stíhání je nezákonným rozhodnutím ve smyslu § 8 odst. 1 OdpŠk v případě, kdy trestní stíhání neskončí pravomocným odsouzením (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 3. 2003, sp. zn. 25 Cdo 1487/2001). V daném případě byl žalobce návrhu na potrestání zproštěn, čímž je dána odpovědnost žalované za škodu a nemajetkovou újmu vzniklou žalobci z titulu vydání nezákonného rozhodnutí dle § 7 odst. 1 OdpŠk. Existenci odpovědnostního titulu žalovaná ostatně ani nesporovala.

15. Nezákonným rozhodnutím tak je záznam o sdělení podezření ze spáchání přečinu krádeže podle § 205 odst. 1, 3 trestního zákoníku žalobci ze dne [datum], na jehož základě pak byl podán dne [datum] návrh na potrestání, který byl odklizen rozsudkem [název soudu] ze dne [datum] a který žalobce návrhu na potrestání zprostil, neboť v žalobním návrhu označený skutek není trestným činem. Právní moc nastala dne [datum].

16. Žalobci vznikla v příčinné souvislosti s uvedeným nezákonným rozhodnutím škoda v podobě vynaložených nákladů právního zastoupení v trestním řízení v částce 32 670 Kč. Za uvedené nezákonné rozhodnutí je odpovědná žalovaná, sama žalovaná si vědoma této skutečnosti, tuto částku po podání žaloby dne [datum] žalobci zaplatila, když řízení bylo co do této částky s ohledem na následující částečné zpětvzetí žaloby zastaveno. Okamžik úhrady nebyl mezi účastníky sporný. Soud má nárok za důvodný právě z důvodu dobrovolného plnění žalovanou, jímž tento nárok uznala. Z těchto důvodů soud žalobci přiznal právo na úrok z prodlení z poskytnutého plnění, který je odůvodněn § 1968 a § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a § 15 odst. 1 zákona, podle kterého přizná-li žalovaná náhradu škody, je třeba jí nahradit do 6 měsíců od uplatnění nároku, ode dne následujícího po uplynutí lhůty vzniká žalobci právo na úrok z prodlení. Žalobce svůj nárok u žalované uplatnil dne [datum], šestiměsíční lhůta k plnění uplynula dne [datum], ode dne následujícího, tj. [datum], tak byla žalovaná s plněním peněžitého dluhu v prodlení, což ostatně žalovaná ani nesporovala. Soud proto ve výroku I. přiznal žalobci právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení ode dne [datum] do [datum], kdy došlo k zaplacení jistiny ze strany žalované.

17. Soud se dále zabýval nárokem žalobce na přiznání finančního odškodnění nemajetkové újmy v částce 100 000 Kč s příslušenstvím, jež mu měla být způsobena nezákonným rozhodnutím.

18. V případě vydání nezákonného rozhodnutí, které bylo pro nezákonnost zrušeno, není dána vyvratitelná domněnka, že jím byla dotčené osobě způsobena i nemateriální újma. Naopak, v řízení je na žalobci, aby spolu s odpovědnostním titulem tvrdil a prokazoval i existenci skutečností, které lze právně kvalifikovat jako porušení konkrétního práva žalobce, a vznik nemajetkové újmy vzniklé v příčinné souvislosti s danými skutečnostmi. Teprve dojde-li soud po provedeném dokazování k závěru, že odpovědnostním titulem byla porušena konkrétní práva žalobce a že v důsledku toho vznikla žalobci nemajetková újma, může se zabývat otázkami formy a případné výše zadostiučinění podle § 31a odst. 1 a 2 OdpŠk (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. 9. 2015, sp. zn. 30 Cdo 1747/2014, uveřejněný pod číslem 67/2016 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

19. Soud se tak zabýval tím, zda je dostačujícím zadostiučiněním konstatování nezákonnosti rozhodnutí nebo zda žalobci náleží zadostiučinění v penězích (§ 31a odst. 2 OdpŠk). Při stanovení formy či výše zadostiučinění soud vychází především z povahy trestní věci, z délky trestního řízení a následků způsobených trestním řízením v osobnostní sféře poškozeného, přičemž přihlédne i k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Kritéria uvedená v § 31a odst. 3 OdpŠk se nepoužijí, neboť se týkají výlučně stanovení odškodnění v případě nesprávného úředního postupu spočívajícího v porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě (k tomu srov. např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2012, sp. zn. 30 Cdo 2813/2011 nebo ze dne 21. 8. 2012, sp. zn. 30 Cdo 2256/2011). Forma a případná výše zadostiučinění nesmí být v rozporu s obecně sdílenou představou spravedlnosti, tj. její přiznání je nad rámec konstatování porušení práva namístě pouze tehdy, jestliže by se z hlediska obecné slušnosti poškozenému satisfakce skutečně mělo dostat (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2012, sp. zn. 30 Cdo 2813/2011, uveřejněný pod číslem 122/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

20. Povahou trestní věci se má na mysli zejména závažnost trestného činu, kladeného osobě poškozené za vinu, neboť ta zpravidla přímo úměrně zvyšuje intenzitu, s jakou osoba poškozená konkrétní trestní řízení proti ní vedené negativně vnímá. Ta souvisí i s hrozbou trestního postihu (druhem a výší trestu) a případného společenského odsouzení, jež se zrcadlí v charakteru veřejného zájmu chráněného trestními předpisy v konkrétním případě (tedy v těch veřejných hodnotách, které jsou chráněny konkrétní skutkovou podstatou obsaženou ve zvláštní části trestního zákoníku).

21. Žalobce byl stíhán pro majetkovou trestnou činnost, tato trestná činnost nevyvolává zvýšenou míru společenského odsouzení jako je tomu například u trestných činů násilných nebo sexuálních. Žalobci za spáchání přečinu krádeže podle § 205 odst. 1, 3 trestního zákoníku hrozila sazba trestu odnětí svobody v rozmezí jeden rok až pět let nebo peněžitý trest a měl jednáním způsobit škodu ve výši 51 875 Kč. V době od [datum] do [datum] byl žalobce pravomocně uznán vinným a byl mu uložen trest odnětí svobody v délce 12 měsíců s podmíněným odkladem jeho výkonu v délce 24 měsíců.

22. Délka trestního řízení zohledňuje zejména to, po jak dlouhou dobu zásah do osobnostních složek jednotlivce v důsledku proti němu vedeného trestního řízení trval. Je však na místě porovnávat vliv tohoto kritéria s ostatními a nečinit z něj mechanicky určující hledisko, neboť trvání trestního stíhání může způsobovat jak kontinuální nárůst újmy projevující se v osobnosti člověka tak i uvadající zájem společenského prostředí o daný případ, tedy pokles zásahů do sféry poškozeného.

23. Trestní stíhání se ve vztahu k žalobci vedlo od [datum], kdy mu bylo sděleno podezření ze spáchání trestného činu, a skončilo dne [datum], kdy nabyl právní moci zprošťující rozsudek. Celková doba tak činila 1 rok a 11 měsíců, což je nelze hodnotit jako dobu nepřiměřenou. Trestní řízení probíhalo na 3 stupních soudní soustavy, jednalo se o složitější věc, o čemž svědčí také zrušující rozhodnutí dovolacího soudu. Soudy v řízení postupovaly plynule a koncentrovaně, nedopustily se žádných průtahů.

24. Následky způsobené trestním řízením v osobnostní sféře poškozené osoby zohledňují individuálních následky trestního stíhání v osobnostní sféře poškozené osoby, jež mohou být umocněny či zmírněny v důsledku objektivních skutečností daného případu formulovaných výše. Jinými slovy řečeno, negativní dopady zahájeného trestního stíhání do osobnosti člověka – morální narušení osobnosti (integrity) poškozeného v době trestního stíhání a narušení její profesní, soukromé, rodinné, popřípadě i jiné sféry života (viz výše) - mohou být zvýrazněny či naopak potlačeny podle intenzity naplnění prvních dvou kritérií. Které konkrétní složky osobnosti mohou být zahájením a vedením trestního stíhání v konkrétním případě narušeny, nelze předem taxativně stanovit.

25. Obecně lze říci, že každé trestní řízení negativně ovlivňuje osobní život trestně stíhaného, na kterého je sice do okamžiku právní moci meritorního rozhodnutí třeba pohlížet jako na nevinného, avšak samotný fakt trestního stíhání je zátěží pro každého obviněného (k tomu srov. např. nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 554/04). Již samotné trestní stíhání výrazně zasahuje do soukromého a osobního života jednotlivce, do jeho cti a dobré pověsti, a to tím spíše, jedná-li se o obvinění„ liché“, což je posléze pravomocně stvrzeno zprošťujícím rozsudkem soudu, podle něhož se skutek, z něhož byl jednotlivec obviněn a obžalován, nestal, případně nebyl trestným činem (k tomu srov. nález Ústavního soudu ze dne 17. 6. 2008, sp. zn. II. ÚS 590/08). Toto samo je však (bohužel) průvodním jevem každého takového trestního stíhání, tedy nelze pouze z těchto skutečností dovozovat nárok na zadostiučinění každého poškozeného za tvrzenou nemajetkovou újmu, ale právě naopak je třeba konkrétně u každého poškozeného individuálně zkoumat zásahy do jeho osobnostní sféry a jejich konkrétní projevy.

26. Z trestního spisu bylo k osobě žalobce zjištěno, že byl v minulosti uznán vinným ze spáchání 3 úmyslných majetkových trestných činů ([anonymizována čtyři slova]) a byl mu uložen trest obecně prospěšných prací v délce 150 hodin, od jeho výkonu bylo upuštěno [anonymizována tři slova] [role v řízení] [anonymizována dvě slova] a trest odnětí svobody v délce 24 měsíců s podmíněným odkladem výkonu v délce 36 měsíců (do [datum]). Žalobce tak v době trestního řízení nebyl bezúhonnou osobou.

27. Pokud se jedná o zásahy do jednotlivých sfér žalobce, jejich rozsah a intenzita zůstaly pouze v rovině velmi obecných a nedostatečně konkrétních tvrzení, když žalobce v žalobních tvrzeních pouze uvedl, že bylo zasaženo do jeho osobního života, což se projevovalo psychickou zátěží ze strachu z odsouzení a stigmatizací žalobce v očích osob jemu blízkých. K prokázání zásahů žalobce neoznačil žádné důkazy. Soud měl v úmyslu při jednání konaném dne [datum] poskytnout žalobci poučení ve smyslu § 118a odst. 1, 3 o.s.ř. k doplnění tvrzení a důkazních návrhů stran konkretizace zásahů do osobnostní sféry žalobce v důsledku nezákonného trestního stíhání. Vzhledem k tomu, že se žalobce ani jeho právní zástupce k jednání nedostavili, vzdal se žalobce dobrodiní poučení podle § 118a odst. 1, 3 o.s.ř. k doplnění kusých tvrzení ohledně zásahů do jeho práv trestním stíháním a označení důkazů k jejich prokázání. S ohledem na rezignaci žalobce na řádné tvrzení a prokázání uplatněného nároku soud nemá existenci skutečností, která lze právně kvalifikovat jako porušení konkrétních práv žalobce a vznik nemajetkové újmy, za prokázanou. Z tohoto důvodu se nezabýval ani otázkou formy a výše zadostiučinění a žalobu ohledně tohoto nároku výrokem II. zamítl.

28. Pouze pro úplnost soud shrnuje, že v posuzovaném řízení ve vztahu k žalobci skutečně došlo k vydání nezákonného rozhodnutí, žalovaná konstatovala nezákonnost trestního stíhání a žalobci se omluvila a soud má za to, že minimálně konstatování porušení práva by se mělo dostat každé nezákonně stíhané osobě, a to bez ohledu na intenzitu zásahů do osobních sfér.

29. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem III. podle § 142 odst. 1, 2 a § 146 odst. 2 o.s.ř., podle kterého jestliže některý z účastníků zavinil, že řízení muselo být zastaveno, je povinen hradit jeho náklady. Byl-li však pro chování žalovaného (jiného účastníka řízení) vzat zpět návrh, který byl podán důvodně, je povinen hradit náklady řízení žalovaný (jiný účastník řízení). Žalobce původně požadoval po žalované zaplacení částky 132 670 Kč. Ohledně nároku na náhradu majetkové škody v částce 32 670 Kč (žalovanou uhrazené náklady právního zastoupení po podání žaloby a poté, co co uplynula 6 měsíční lhůta k předběžnému projednání nároku podle § 15 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb.) byl žalobce úspěšný a v tomto rozsahu žalovaná zavinila vedení řízení. Ve zbývajícím rozsahu, tj. v rozsahu nároku na přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu v částce 100 000 Kč, došlo k zamítnutí žaloby a žalobce tak byl v tomto rozsahu neúspěšný a zavinil vedení řízení. S ohledem na uvedené lze uzavřít, že žalobce měl procesní úspěch co do tarifní hodnoty 32 670 Kč, a tedy z 39,50 %, a žalovaná co do tarifní hodnoty 50 000 Kč (tarifní hodnota určená podle § 9 odst. 4 písm. a) AT dle usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 3378/2013), a tedy z 60,5 %. Proto soud rozhodl, že žalobce je povinen nahradit žalované náklady řízení ve výši 21 % (odečtení zavinění žalované od zavinění žalobce). Náhrada nákladů řízení je představována náklady nezastoupeného účastníka v částce 600 Kč za 2 paušální náhrady hotových výdajů (vyjádření k žalobě, účast na jednání dne [datum]) podle § 151 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s § 2 vyhlášky ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., 21 % činí částku 126 Kč, její zaplacení uložil soud neúspěšnému žalobci.

30. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 část věty za středníkem o. s. ř.; takto prodloužená pariční lhůta odpovídá podmínkám čerpání finančních prostředků ze státního rozpočtu podléhající zákonu č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, jimiž se žalovaná při výplatě peněžních plnění řídí, přičemž soudu současně nejsou známy okolnosti, pro něž by bylo důvodné se domnívat, že stanovení delší lhůty k plnění oproti třídenní lhůtě zákonné může způsobit žalobci či žalované jakoukoliv újmu.