Obvodní soud pro Prahu 2 · Rozsudek

21 C 1/2021

č. j. 21 C 1/2021-99

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2022-02-16 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSPH02:2022:21.C.1.2021.5

  1. OS Praha 2 21 C 1/2021-99
  2. OS Praha 2 21 C 1/2021-112

Citované zákony (10)

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Blankou Vernerovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení náhrady nemajetkové újmy a o omluvu

I. Žalovaná je povinna zaslat žalobkyni do 15 dnů od právní moci rozsudku písemnou omluvu s podpisem oprávněné úřední osoby ve znění: „ Omluva [celé jméno žalobkyně], narozené [datum]: Česká republika – Ministerstvo spravedlnosti se Vám omlouvá za porušení Vašeho základního práva na projednání věci v přiměřené lhůtě a bez zbytečných průtahů v důsledku nepřiměřené délky řízení o ochranu osobnosti, vedeného proti Vám po dobu [anonymizováno] let u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka]. Přijměte prosím omluvu za pocit nejistoty spojený s dlouhým čekáním na výsledek řízení.“

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 1 475,03 Kč, a to do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 12 200 Kč, a to do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám Mgr. [jméno] [příjmení], advokátky, sídlem [adresa].

1. Žalobkyně se žalobou došlou zdejšímu soudu domáhala na žalované zaplacení částky 150 000 Kč s příslušenstvím a omluvy z titulu náhrady škody způsobené nesprávným úředním postupem Městského soudu v Praze v rámci řízení vedeného pod sp. zn. [spisová značka].

2. Žalobkyně uvedla, že dne [datum] byla proti žalobkyni podána u [název soudu] žaloba na ochranu osobnosti, která byla projednávána pod sp. zn. [spisová značka] a kterou se žalobci [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] domáhali zaplacení částky 2 x 250 000 Kč, a to nad rámec částek jim již zaplacených dle § 444 odst. 3 občanského zákoníku, jakožto náhrady nemajetkové újmy způsobenou jim smrtí jejich syna [jméno] [příjmení] při dopravní nehodě dne [datum], kterou zavinila žalobkyně. První jednání ve věci se konalo dne [datum] a rozsudkem z téhož dne byla žaloba zamítnuta. Usnesením [název soudu] č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] byl tento rozsudek zrušen a věc byla vrácena soudu I. stupně k dalšímu řízení, přičemž dovolání, které bylo proti tomuto rozhodnutí podáno, bylo usnesením Nejvyššího soudu vydaným dne [datum rozhodnutí] pod sp. zn. [spisová značka] odmítnuto. Další dvě jednání u [název soudu] byla nařízena na [datum] a [datum], v rámci nichž se účastníci řízení po předestření právního názoru samosoudce na projednávanou věc dohodli na smírném vyřešení věci. Smír účastníků byl chválen usnesením ze dne [datum], na jehož základě se žalobkyně zavázala zaplatit paní [jméno] [příjmení] částku 50 000 Kč, čímž byly vypořádány všechny vzájemné nároky mezi účastníky. Toto usnesení nabylo právní moci dne [datum]. Posuzované řízení vedené [název soudu] trvalo tedy od [datum] do [datum] celkem [anonymizováno] let. Žalobkyně dále uvedla, že je samoživitelkou, je nemajetná a pečuje o dvě nezletilé, vážně zdravotně postižené [anonymizováno 5 slov], přičemž z tohoto důvodu je tedy zaměstnána pouze na zkrácený pracovní úvazek a je odkázána na finanční výpomoc ze strany rodičů. Dále žalobkyně v žalobě uvedla, že po celou dobu trvání předmětného řízení byla v neustálém stresu a obavě o svojí budoucnost, neboť povinnost k zaplacení žalobou požadované částky ve výši celkem 500 000 Kč by pro žalobkyni a její děti mělo doslova likvidační charakter. Nepřiměřenou délkou tohoto řízení tedy žalobkyni vznikla nemajetková újma umocňovaná osm let trvající obavou z další budoucnosti a hrozbou finanční likvidace žalobkyně, pokud by žalobě bylo v plném rozsahu vyhověno. V neposlední řadě pak bylo v žalobě uvedeno i to, že žalovaná ani přes výzvu zaslanou Ministerstvu spravedlnosti dne [datum] žalobkyni ničeho neuhradila a ani se jí neomluvila. Žalobkyně se tak podanou žalobou domáhala zaplacení finančního zadostiučinění v celkové výši 150 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky ode dne [datum] do zaplacení a zaslání omluvy ve znění uvedeném v žalobě.

3. Žalovaná žalobou nárok uplatněný v původním znění žaloby neuznala a pro případ, že žaloba nebude vzata zpět (s ohledem na v meziobdobí poskytnuté plnění ze strany žalované), navrhla zamítnutí žaloby v plném rozsahu. Žalovaná učinila nesporným, že u ní žalobkyně žádostí došlou dne 26. 6. 2020, uplatnila předmětný nárok na poskytnutí zadostiučinění. K projednání žádosti žalobkyně pak došlo dne 8. 3. 2021, přičemž v rámci předběžného projednání věci žalovaná dospěla k závěru, že v předmětném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 zákona č. 82/1998 Sb., a poskytla žalobkyni zadostiučinění ve výši 88 188 Kč.

4. Žalobkyně v podání ze dne 29. 3. 2021 uvedla, že žalovaná dne 12. 3. 2021 žalobkyni uhradila částku 88 188 Kč, se kterou se spokojila, a proto bere žalobu co do částky 150 000 Kč zpět s tím, že nadále trvá na podané žalobě ve zbývajícím rozsahu, tj. ohledně příslušenství z částky 88 188 Kč od 29. 12. 2020 do 12. 3. 2021 a zaslání omluvy.

5. Usnesením ze dne 22. 4. 2021, č. j. 21 C 1/2021-93, které nabylo právní moci dne 19. 5. 2021, bylo řízení v rozsahu zpětvzetí žaloby, tj. co do částky 150 000 Kč, zastaveno.

6. Soud postupoval dle § 115a o. s. ř., a k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili.

7. Na základě shodných tvrzení účastníků a účastníky předložených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu:

8. Žalobou podanou u [název soudu] dne [datum] bylo zahájeno řízení vedené pod sp. zn. [spisová značka]. Podanou žalobou se žalobci – [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] po žalobkyni v tomto řízení v postavení žalované v řízení posuzovaném domáhali každý zaplacení částky 250 000 Kč z titulu náhrady nemajetkové újmy způsobené jim smrtí jejich syna [jméno] [příjmení] při dopravní nehodě dne [datum], kterou zavinila žalobkyně. Po zaplacení soudního poplatku dne [datum], podala žalobkyně dne [datum] vyjádření k žalobě, které bylo žalobcům rozesláno k vyjádření až dne [datum]. První jednání ve věci pak bylo nařízeno na den [datum], při kterém byl vyhlášen rozsudek, jímž byla žaloba v plném rozsahu zamítnuta. Odvolání žalobců podané u soudu dne [datum] bylo předloženo odvolacímu soudu dne [datum]. Usnesením ze dne [datum] [název soudu] rozsudek ze dne [datum] zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení. Proti tomuto usnesení žalobkyně (v předmětném řízení v postavení žalované) podala dovolání. Dne [datum] žalobkyně požádala o osvobození od soudních poplatků pro dovolací řízení, které jí bylo usnesením ze dne [datum] přiznáno v rozsahu 50 %, proti němuž žalobkyně podala dne [datum] odvolání. Usnesení o částečném přiznání osvobození bylo potvrzeno usnesením [název soudu] ze dne [datum]. Dovolání žalobkyně pak bylo odmítnuto usnesením Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum]. Žalobci v posuzovaném řízení pak byli dne [datum] vyzváni k doplnění důkazů ke sporným tvrzením a žalobkyně (v postavení žalované v posuzovaném řízení) pak byla dne [datum] vyzvána k doložení svých majetkových poměrů, které dodala dne [datum]. Dne [datum] byla věc předána k projednání jinému soudci, který nařídil jednání na [datum], které pak bylo odročeno na [datum] za účelem doplnění skutkových tvrzení a důkazů. Jednání dne [datum] pak bylo odročeno na [datum] za účelem mimosoudních jednání účastníků. Dne [datum] pak byl uzavřen smír účastníků, ve kterém se žalobkyně (v postavení žalované) zavázala uhradit žalobkyni [příjmení] částku 50 000 Kč. Usnesení o schválení smíru nabylo právní moci dne [datum] (zjištěno ze spisu [název soudu] sp. zn. [spisová značka])

9. Dne 26. 6. 2020 pak žalobkyně u žalované uplatnila nárok na náhradu nemajetkové újmy způsobené nepřiměřenou délkou řízení v celkové výši 150 000 Kč. Žalovaná stanoviskem ze dne 8. 3. 2021 požadovanému nároku žalobkyně vyhověla v rozsahu 88 188 Kč a částka 88 188 Kč byla dne [datum] vyplacena žalobkyni poštovní poukázkou na poště [obec a číslo] (zjištěno ze žádosti žalobkyně ze dne [datum], doručenky, dopisu žalované ze dne [datum] potvrzujícího přijetí žádosti, stanoviska žalované ze dne [datum], poštovní poukázky ze dne [datum] a kopie výčetky ze dne [datum])

10. Takto zjištěný skutkový stav soud posoudil dle následujících ustanovení právních předpisů:

11. Dle ustanovení § 1 zákona č. 82/1998 Sb., stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

12. Dle § 5 zákona 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona [obec] národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OdpŠk“), stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, nebo nesprávným úředním postupem.

13. Dle §§ 14, 15 OdpŠk se nárok na náhradu škody se uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6, uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu. Domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

14. Žalobkyně splnila podmínku pro soudní uplatnění nároku na náhradu nemajetkové újmy způsobené nesprávným úředním postupem, představovanou předběžným uplatněním nároku u příslušného orgánu.

15. Dle § 13 zákona odpovídá stát za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

16. Dle § 31a zákona se bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. V případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

17. Na základě shora uvedených skutkových zjištění dospěl soud k závěru, že v posuzovaném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu spočívajícímu v nepřiměřené délce řízení. Předmětné řízení trvalo téměř 8 let, přičemž k prodlevám řízení došlo zejména od [anonymizováno] [rok] do [anonymizováno] [rok] a od [anonymizováno] [rok] do [anonymizováno] [rok], a dále pak od [anonymizováno] [rok] do [anonymizováno] [rok]. Uvedené prodlevy, jakož i skutečnost, že první meritorní rozhodnutí soudu I. stupně bylo zrušeno pro procesní vady a nepřezkoumatelnost, významně přispěly k celkové délce řízení, která se jeví jako nepřiměřená. O tom, že došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu ustanovení § 13 odst. 1 OdpŠk spočívajícího v nepřiměřené délce řízení nebylo mezi účastníky sporu, žalovaná sama ve svém stanovisku ze dne 8. 3. 2021 zkonstatovala, že předmětné řízení trvalo nepřiměřeně dlouho, a poskytla za to žalobkyni finanční zadostiučinění ve výši 88 188 Kč, se kterým se žalobkyně spokojila. Za situace, kdy se žalovaná pouze zkonstatovala nárok na zadostiučinění, přičemž sama uznala nepřiměřenou délku předmětného řízení a finanční zadostiučinění plnila, soud neshledává důvody, proč by se žalovaná neměla za tento nesprávný úřední postup žalobkyni též omluvit. Proto soud požadavku žalobkyně na zaslání omluvy uvedené ve výroku I tohoto rozsudku vyhověl, neboť s ohledem na opakovanou nečinnost soudu ve výše uvedeném rozsahu, k níž došlo v průběhu posuzovaného řízení, jehož předmětem byla žaloba na ochranu osobnosti, je v daném případě omluva žalované zcela na místě, to vše za situace, kdy z judikatury Nejvyššího soudu vyplývá, že satisfakce nemajetkové újmy může být kumulativně poskytnuta jak formou omluvy, tak i formou poskytnutí finančního zadostiučinění (srovnej např. rozsudek NS ČR sp. zn. 30 Cdo 2263/2016).

18. Pokud pak jde o zbytek žalobou uplatněného nároku, který po částečném zpětvzetí žaloby zůstal předmětem řízení, tj. požadavek na zaplacení úroku z prodlení z poskytnuté částky finančního zadostiučinění, žalovaná se nezaplacením náhrady nemajetkové újmy do dne splatnosti dostala do prodlení, a vznikla jí tak povinnost platit vedle jistiny též úroky z prodlení, a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaná se dostala do prodlení uplynutím 6 měsíců od uplatnění nároku, kdy dle § 15 odst. 1 OdpŠk, přizná-li ústřední orgán náhradu škody, je třeba nahradit škodu do šesti měsíců od uplatnění nároku. S ohledem na znění citovaného ustanovení stojí soudní judikatura na konstantním závěru, že stát se ocitá v prodlení s náhradou škody způsobené nesprávným úředním postupem či nezákonným rozhodnutím teprve marným uplynutím šestiměsíční lhůty určené k předběžnému projednání nároku, jež začíná běžet ode dne uplatnění nároku poškozeným u příslušného úřadu. Teprve ode dne následujícího po uplynutí této lhůty jej stíhá povinnost zaplatit úrok z prodlení, kdy uplatněním je okamžik doručení žádosti žalobkyně o náhradu újmy žalované.

19. Žádost žalobkyně byla doručena žalované dne 26. 6. 2020 a lhůta 6 měsíců skončila dne 27. 12. 2020. Soud tak považoval požadavek žalobkyně na zaplacení úroku z prodlení z částky 88 188 Kč uplatňovaný za dobu od 29. 12. 2020 do 12. 3. 2021 za důvodný, a požadované právo na zaplacení tohoto úroku tak žalobkyni ve výroku II tohoto rozsudku přiznal, a to v kapitalizované výši 1 475,03 Kč.

20. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř., dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl, v kombinaci s § 146 odst. 2 větou druhou o. s. ř., dle které byl-li pro chování žalovaného vzat zpět návrh, který byl podán důvodně, je povinen hradit náklady řízení žalovaný. Do částky 150 000 Kč, do které žalobkyně vzala svou žalobu zpět poté, co mu bylo po zahájení řízení poskytnuto zadostiučinění v penězích, konkrétně ve výši 88 188 Kč ve vztahu k nepřiměřené délce předmětného řízení. Žalobkyně tedy dosáhla satisfakce za nemateriální újmu, a přestože jí ve vztahu k požadované náhradě nemajetkové újmy nebyla poskytnuta jí požadovaná částka zadostiučinění v penězích, lze na ni ve smyslu zásad úspěchu ve věci pohlížet obdobně, jako by byla ve vztahu k uplatněnému nároku na odškodnění imateriální újmy plně úspěšná (viz např. usnesení NSČR sp. zn. 30 Cdo 2707/2013). V této části předmětu řízení lze tedy uzavřít, že žaloba byla podána důvodně, když žalovaná zadostiučinění dobrovolně poskytla a procesní zavinění zastavení řízení je na straně žalované, a tuto část předmětu řízení je tak nutno přičíst k procesnímu úspěchu žalobkyně. Jelikož pak žalobkyně byla úspěšná i ve zbytku předmětu řízení, do kterého bylo žalobě vyhověno, lze ji považovat za ve věci plně úspěšnou, a byla jí tak přiznána plná náhrada nákladů řízení.

21. Žalobkyni, která byla v řízení právně zastoupena, soud přiznal náhradu nákladů řízení v celkové výši 12 200 Kč, která je tvořena zaplaceným soudním poplatkem dle položky č. 8a Sazebníku soudních poplatků ve výši 2 000 Kč, 3x odměnou právního zástupce žalobkyně za tři úkony právní služby (převzetí zastoupení, sepis žaloby, sepis částečného zpětvzetí žaloby) dle § 7 bod 5. advokátního tarifu v celkové výši 9 300 Kč (3x 3 100 Kč), když za tarifní hodnotu byla dle § 9 odst. 4 písm. a) advokátního tarifu vzata částka 50 000 Kč a paušální náhradou hotových výdajů právního zástupce žalobkyně za tři úkony právní služby dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu v celkové výši 900 Kč (3x 300 Kč). Zástupce žalobkyně není plátcem DPH.

22. Požadovanou náhradu odměny a náhradu hotových výdajů právního zástupce za úkon předběžného uplatnění nároku u žalované soud žalobkyni nepřiznal, když taková náhrada je výslovně vyloučena ustanovením § 31 odst. 4 OdpŠk.

23. Lhůta k plnění pak byla žalované poskytnuta dle § 160 o. s. ř., k její žádosti patnáctidenní, a to za účelem zajištění organizačního převodu finančních prostředků, když poskytnutím lhůty v tomto rozsahu nezasahuje dle přesvědčení soudu podstatným způsobem do oprávněných zájmů žalobce.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.