25 C 9/2025

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní JUDr. Kateřinou Marvanovou ve věci žalobce: Jméno žalobce, narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: stát, organizační složka státu, IČO IČO sídlem adresa za níž jedná název státní instituce sídlem adresa o zaplacení 227 886,60 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci 227 886,60 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z této částky od datum do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 1 350 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se žalobou domáhal po žalované přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu, která mu měla vzniknout v důsledku nepřiměřené délky soudního řízení vedeného před Okresním soudem adresa pod sp. zn. spisová značka (dále též jako „posuzované řízení“). Toto řízení probíhalo od datum do datum a jeho předmětem byla žaloba na vyklizení nemovitosti. Žalobce tvrdil, že v uvedeném řízení soudy nepostupovaly efektivně, zejména že jednání se nekonala v přiměřených lhůtách a že jejich rozhodnutí byla opakovaně rušena pro vady, což se podle něj podstatně promítlo do celkové délky řízení. V důsledku toho se žalobce nacházel po delší dobu ve stavu nejistoty ohledně toho, zda je třetí osoba oprávněna předmětnou nemovitost užívat, přičemž v průběhu řízení došlo ke zhoršení jeho vztahů s touto osobou. Žalobce vyčíslil požadované zadostiučinění částkou 3 333,3 Kč za každý měsíc trvání namítaného řízení a uvedl, že při určení výše náhrady by měla být zohledněna rovněž inflace. Žalobce svůj nárok předběžné uplatnil u žalované podáním ze dne datum, přičemž žalovaná jej stanoviskem ze dne datum odmítla.

2. Žalovaná žalobu neuznala, již při předběžném projednání žádosti neshledala v posuzovaném řízení průtahy ani nesprávný úřední postup. Z obsahu soudního spisu podle žalované vyplývá, že soudy všech stupňů činily procesní úkony plynule a rozhodovaly v přiměřených lhůtách. Uvedla, že ve věci bylo rozhodováno na třech stupních soudní soustavy, přičemž soud prvního stupně rozhodoval dvakrát, odvolací soud dvakrát a Nejvyšší soud rovněž dvakrát. Žalovaná zdůraznila, že řízení bylo skutkově i právně složitější, neboť se týkalo vyklizení nemovitosti, zahrnovalo dokazování výslechem svědků a posuzování oddělených otázek vlastnictví ke stavbě a k pozemku. Poukázala rovněž na skutečnost, že žalobce v průběhu řízení uváděl různé skutkové verze a byl soudem opakovaně vyzýván k doplnění žaloby. Žalobce se na celkové délce řízení dle žalované částečně podílel, zejména podáním žádostí o odročení jednání, návrhem na přerušení řízení podle § 110 o. s. ř., jakož i podáním blanketního odvolání, které bylo následně doplňováno. Zrušení předchozích rozhodnutí soudů nebylo podle žalované způsobeno procesními pochybeními či nerespektováním judikatury vyšších soudů.

3. Z nesporných tvrzení účastníků vzal soud za prokázané, že žalobce svůj nárok uplatnil dne datum u žalované, ta jej projednala a stanoviskem ze dne datum jako nedůvodný odmítla.

4. Ze spisu Okresního soudu adresa, sp. zn. spisová značka soud zjistil následující skutečnosti. Žaloba žalobce tituly před jménem jméno FO proti žalované tituly před jménem jméno FO byla u soudu podána dne datum, s tím, že se jedná o žalobu na vyklizení nemovité věci, žalobu o vyklizení manželky žalobce z ní. Dne datum pokyn k vybrání soudního poplatku, usnesení ze dne datum k vybrání soudního poplatku ve výši 5 000 Kč. Soudní poplatek ve výši 5 000 Kč zaplacen dne datum. Dne datum žaloba spolu s výzvou k vyjádření zaslána žalované. Dne datum doručeno vyjádření žalované k podané žalobě, dne datum nařízeno jednání na den datum plus rozesláno vyjádření. Dne datum jednání odročeno na datum z důvodu vyhlášeného nouzového stavu. Dne datum žádost o povolení nahlédnout do spisu za žalovanou, dne datum se jednání konalo za účasti zástupců žalobce i žalované, při jednání povolena změna žaloby, provedeno dokazování listinnými důkazy, jednání poté odročeno na datum. Účastníkům daná lhůta 15 dnů k doplnění tvrzení a označení důkazů. Dne datum doručeno vyjádření žalované s doplněním tvrzení na výzvu soudu. Dne datum doručeno vyjádření žalobce na výzvu soudu. Dne datum vyjádření rozeslána, žádána součinnost u bank ohledně hypotečního úvěru a zůstatku na účtu. Dne datum odpověď právnická osoba na žádost o součinnost, dne datum přípis právnická osoba v rámci žádosti o součinnost na doplnění zprávy ze dne datum Dne datum žádost o povolení nahlédnout do spisu za žalovanou. Dne datum žádost o sdělení informací, odpověď na součinnost od adresa. Dne datum odpověď na součinnost od právnická osoba Dne datum žádost o odročení jednání ze strany žalobce, respektive právního zástupce žalobce, z důvodu zranění, a to zlomeniny pravé ruky, doloženo lékařskou zprávou. Dne datum jednání odročeno na datum z důvodu žádosti zástupce žalobce. Dne datum výzva písemná dle § 118a odst. 2 o. s. ř. žalobci tak, aby doplnil, čeho se domáhá v případě, že bude zjištěno, že nemovitosti jsou součástí zaniklého společného jmění, tedy zda navrhuje eventuální petit žaloby. Dne datum žádost o povolení nahlédnout do spisu ze strany žalované, dne datum žádost o prodloužení lhůty k doplnění na výzvu soudu ze strany zástupce žalobce a doplnění návrhu dle výzvy. Dne datum doručen vzájemný návrh žalované, návrh na vypořádání společného jmění manželů, kdy žalovaná označila jako předmět vypořádání rovněž i nemovitost, která byla předmětem vyklizení. Dne datum usnesení o vyloučení vzájemné žaloby žalované k samostatnému řízení. Dne datum doručeno vyjádření žalobce s jeho návrhem na provedení důkazů. Dne datum se jednání konalo, přičemž zjištěno, že právní zástupce žalované si chybně označil termín jednání, počítal s jednáním jiný den, tedy den následující, jednání z tohoto důvodu odročeno na datum za účelem opětovného předvolání žalované a za účelem seznámení se s listinnými důkazy předloženými žalobcem při jednání. Dne datum omluva právního zástupce žalované, že se bez předchozí omluvy nedostavil k jednání. Dne datum vyjádření žalované k vyjádření žalobce ze dne datum, dne datum se jednání konalo, provedeno dokazování listinnými důkazy. Jednání odročeno za účelem vyhlášení rozsudku na datum, dne datum vyhlášen rozsudek tak, že žaloba, kterou se žalobce domáhal, aby žalované byla uložena povinnost vyklidit pozemek parcelní číslo číslo, jehož součástí je stavba číslo popisné číslo, zapsaný u Katastrální úřadu název kraje Katastrální pracoviště adresa na LV číslo hodnota pro obec a KÚ adresa se zamítá. Dále se zamítá žaloba, aby bylo zrušeno právo žalované užívat ten pozemek, stejná nemovitá věc a uložena povinnost žalobci k náhradě nákladů řízení vůči žalované. Rozsudek vypraven ve lhůtě 30 dnů, dne datum odvolání žalobce do rozsudku, dne datum výzva na soudní poplatek z odvolání, soudní poplatek uhrazen dne datum. Věc předložená Krajskému soudu v adresa k projednání odvolání dne datum. Dne datum záznam Krajského soudu v adresa, předložení věci k případnému přidělení do jiného oddělení předsedou senátu. Záznam směřován místopředsedovi Krajského soudu v adresa. Dne datum místopředseda Krajského soudu v adresa se ztotožnil s nesouhlasem předsedy senátu se zápisem věci. Věc měla být zapsána pod jinou sp. zn. jako mylný zápis, přepsána. Jednání dne datum nařízeno na den datum, dne datum vyjádření žalované v rámci odvolacího řízení, dne datum žádost o povolení nahlédnout do spisu ze strany žalované, dne datum se jednání konalo, při něm vyhlášen rozsudek, který ve výrocích jedna a dva potvrdil rozsudek soudu prvního stupně, ve výroku tři změnil pouze náhradu nákladů řízení. Dne datum dovolání žalobce do rozsudku Krajského soudu v adresa, dne datum výzva na zaplacení soudního poplatku, soudní poplatek ve výši 14 000 Kč zaplacen dne datum. Dne datum vyjádření žalované k dovolání žalobce, věc předložena Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o dovolání dne datum. Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. 22 Cdo 3070/2021-2.61, kterým byl zrušen rozsudek Krajského soudu v Brně ve výroku pod bodem I., dále ve výrocích pod body II. a III., jakož i rozsudek Okresního soudu adresa ve výrocích pod body I. a III. Nejvyšší soud se v rozsudku zabýval právními otázkami, při jejichž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe, jakož i právní otázkou, která v rozhodování dovolacího soudu zatím nebyla řešena. Nejvyšší soud se vyjadřoval k důkaznímu břemenu ve sporu o to, zda věc je předmětem společného jmění. Dále vyjadřoval se k povaze prostředků na bankovním účtu dovolatele, k povaze prohlášení v kupní smlouvě, k otázce právního režimu stavby, údajné transformaci práva ze smlouvy o smlouvě budoucí, dále k námitce relativní neplatnosti a dále k zamítnutí žaloby na zrušení práva žalované užívat pozemek, jehož součástí je stavba, k aplikaci § 768 a 769 občanského zákoníku. Přičemž rozsudky nižších soudů zrušil z důvodu jiného právního posouzení věci. Přičemž zavázal soudy nižších stupňů řešit otázku vlastnictví předmětné nemovitosti, jejíhož vyklizení se žalobce domáhal, s ohledem na aplikaci přechodných ustanovení nového občanského zákoníku, § 3054, zda dům je součástí společného jmění manželů, zda se stal či nestal datum součástí pozemku, přičemž zavázal soudy vyzvat žalobce k doplnění rozhodných skutečností podle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. Dne datum nařízeno jednání na datum u Okresního soudu adresa, dne datum žádost o odročení jednání ze strany zástupce žalované z důvodu jednání mezi stranami ohledně vypořádání společného jmění manželů. Dne datum žádost o odročení jednání ze strany zástupce žalobce z důvodu dohody ohledně vypořádání SJM, jednání odročeno dne datum na den datum, dne datum žádost o odročení jednání ze strany zástupce žalobce z důvodu probíhající mediace. Navrhuje odročení jednání na neurčito. Dne datum přípis zástupcům stran, že žádosti o odročení jednání nebude vyhověno, neboť soud neshledal důvod pro odročení jednání, soud poučil účastníky, že lze ve věci jednat, lze uzavřít, které nemovitosti jsou ve společném jmění a lze ve věci rozhodnout. Dne datum žádost zástupce žalované o odročení jednání z důvodu jednání mezi stranami. Dne datum doručen soudu návrh žalobce na přerušení řízení. Dne datum úřední záznam, návrh na přerušení řízení podá i žalovaná. Návrh na přerušení řízení ze dne datum z důvodu jednání mezi stranami podle § 110 o. s. ř. Dne datum návrh na přerušení řízení podle 110 o. s. ř. rovněž ze strany žalované. Dne datum se jednání konalo, vyhlášeno usnesení o přerušení řízení podle § 110 občanského soudního řádu, neboť to účastníci shodně navrhli. Usnesení nabylo právní moci dne datum. Dne datum spis dán na lhůtu do datum, na uplynutí lhůty k podání návrhu na pokračování řízení, návrh na pokračování v řízení podán dne datum ze strany žalobce, dne datum nařízeno jednání na den datum, dne datum žádost právního zástupce žalované o odročení jednání z důvodu nedostatečného času na prostudování věci, dne datum sděleno právnímu zástupci žalované, že jednání odročeno nebude. Dne datum vyjádření žalobce ve věci, doplnění skutkových tvrzení a důkazních návrhů. Dne datum se jednání konalo. Konstatován zrušující rozsudek Nejvyššího soudu, dána výzva žalobci podle § 118a odst.1, odst. 3 o. s. ř. Jednání odročeno na den datum za účelem výslechu svědkyně tituly před jménem jméno FO a za účelem poskytnutí lhůty k doplnění tvrzení. Dne datum doplněno tvrzení ze strany žalobce s návrhy na provedení dokazování. Dne datum se jednání konalo, žalobce poučen podle § 118a odst. 1 o. s. ř., vyzván k doplnění skutkových tvrzení ohledně skutkových okolností výlučného vlastnictví žalobce u vyklizované nemovitosti. Vyslechnuta svědkyně. Jednání odročeno na datum, na datum za účelem zvážení důkazních návrhů žalobce a žalované. Dne datum k jednání nařízenému na den datum předvoláni svědci dle návrhu žalobce v počtu tří lidí, rovněž vyžadován přílohový spis Stavebního úřadu. Dne datum žádost o nahlížení do spisu ze strany zástupce žalované. Dne datum přípis svědkovi, že omlouvá jej na základě omluvy z jednání na den datum, omluva ze dne datum. Dne datum doručeno vyjádření žalobce z doplnění tvrzení na výzvu soudu a navrženy důkazní návrhy ze strany žalobce. Dne datum úřední záznam, že toho dne telefonicky volal svědek, že je hospitalizován v nemocnici, že se vrátil, že se omlouvá ze zdravotních důvodů. Dne datum se jednání konalo, vyslechnut jeden svědek. Dokazováno listinnými důkazy. Jednání odročeno na den datum za účelem zvážení důkazních návrhů a přednesu závěrečných návrhů. Dne datum doručeno vyjádření žalované ve věci. Dne datum připojen přílohový, žádaný přílohový spis, dne datum žádost o nahlížení do spisu ze strany zástupce žalované, dne datum se jednání konalo, předneseny závěrečné návrhy a vyhlášen rozsudek, kterým se žaloba zamítá. Rozsudek vyhotoven v zákonné lhůtě. Dne datum doručeno odvolání žalobce proti rozsudku, dne datum usnesení soudu k odstranění vad odvolání žalobce, dne datum doplněno odvolání žalobce do rozsudku. Dne datum výzva k zaplacení soudního poplatku z odvolání, soudní poplatek ve výši 5000 zaplacen dne datum. Dne datum vyjádření žalované k odvolání žalobce, věc předložena Krajskému soudu v adresa k projednání odvolání dne datum. Dne datum nařízeno jednání na datum, dne datum žádost o nahlížení do spisu ze strany zástupce žalované. Dne datum se jednání konalo. Vyhlášen rozsudek, kterým se rozsudek soudu prvního stupně potvrzuje ve znění, kdy je rozdělen výrok první na písmeno a) a písmeno b) s tím, že se žaloba zamítá, jak na uložení povinnosti vyklidit pozemek, tak, aby byla žalované uložena povinnost vyklidit stavbu. Dne datum usnesení o vrácení soudního poplatku žalobci. Dne datum dovolání proti rozsudku Krajského soudu v adresa ze strany žalobce, dne datum výzva k zaplacení soudního poplatku za dovolání, soudní poplatek nezaplacen. Dne datum přípis žalobci, že se jedná o nesprávnou výzvu, soudní poplatek se neplatí. Spis předložen Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o dovolání dne datum, usnesením Nejvyššího soudu ze dne datum, číslo jednací, rozhodnuto o dovolání s tím, že dovolání žalobce se odmítá. Usnesení nabylo právní moci dne datum. Dne datum žádost Ústavního soudu o zaslání spisu a o vyjádření, dne datum usnesení Ústavního soudu o odmítnutí ústavní stížnosti žalobce.

5. Soud blíže nehodnotily ty důkazy, které se vztahovaly k nespornému předběžnému uplatnění nároku u žalované (žádost o odškodnění ze dne datum, stanovisko žalované ze dne datum a doručenku datové zprávy ze dne datum).

6. Soud učinil ve věci závěr o skutkovém stavu ohledně průběhu soudního řízení korespondující se skutkovými zjištěními popsanými výše. Z důkazů v řízení provedených byla učiněna skutková zjištění pro posouzení důvodnosti žalobou uplatněného nároku, jak jej soud níže podává, plně postačující.

7. Po právní stránce soud posoudil předmětnou věc podle následujících ustanovení.

8. Podle § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) (dále jen „OdpŠk“ nebo „zákon“), stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

9. Podle § 2 Odpšk odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit.

10. Podle § 5 Odpšk stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem.

11. Podle § 13 odst. 1 Odpšk stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

12. Podle § 31a odst. 1 Odpšk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 téhož ustanovení zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 téhož ustanovení v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

13. Podle § 14 odst. 1 Odpšk se nárok na náhradu škody uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6, přičemž podle ust. odst. 3 cit. § je uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.

14. Podle § 15 odst. 2 Odpšk se poškozený může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

15. Soud posoudil předmětnou věc podle § 5 písm. b), § 13 odst. 1 a § 31a Odpšk, když se žalobce na žalované domáhá zaplacení zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 227 886,60 Kč s příslušenstvím, která mu měla vzniknout nesprávným úředním postupem, a to porušením povinnosti vydat rozhodnutí v řízení vedeném u Okresního soudu adresa pod sp. zn. spisová značka v přiměřené lhůtě. V řízení bylo prokázáno, že žalobce svůj nárok u žalované předběžně uplatnil ve smyslu § 14 odst. 1 a 3 Odpšk., uspokojen nebyl, a proto věc mohla být projednána před soudem (§ 15 odst. 2 Odpšk.).

16. Soud se proto nejprve zabýval otázkou, zda Okresní soud adresa v posuzovaném řízení vydal rozhodnutí v přiměřené lhůtě (§ 13 odst. 1 věta třetí Odpšk.).

17. Délka řízení je ve smyslu judikatury Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) nepřiměřená tehdy, neodpovídá-li složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a zároveň tkví v příčinách vycházejících z působení státu (tj. soudu) v projednávané věci, nikoliv stěžovatele, příp. od něj odlišných účastníků řízení. Soud upřednostňuje globální, celkový pohled na řízení. Existující průtah jen v určité fázi řízení ESLP toleruje za předpokladu, že celková doba řízení nebude nepřiměřená. Naopak i v řízení, v němž soud činil úkony v přiměřených lhůtách a jeho postup byl plynulý, lze dle ESLP konstatovat porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě tehdy, když se s přihlédnutím ke všem okolnostem celková doba řízení jeví nepřiměřeně dlouhou. Nepřiměřeně dlouhými shledává ESLP nicméně i ta řízení, která sice trvala relativně nepříliš dlouho, byla však zatížena nepřiměřeným obdobím nečinnosti ve vztahu k celkové délce řízení (viz stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 13. 4. 2011, Cpjn 206/2010, uveřejněné pod číslem 58/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

18. Podle usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. 7. 2011, sp. zn. 28 Cdo 1143/2010, při posuzování přiměřenosti délky řízení mohou být zohledněna i delší období nečinnosti, nemusí se vždy jednat o porušení práva na přiměřenou délku řízení, jestliže řízení jako celek odpovídá dobou svého trvání času, v němž je možné uzavření řízení zpravidla očekávat. Nelze předpokládat, že v řízení bude činěn jeden procesní úkon za druhým, je třeba zohlednit i skutečnost, že i příprava a zvažování dalších procesních kroků, stejně jako rozbor věci po hmotněprávní stránce mohou být časově náročné a vyžádají si určité časové prodlevy. Nepřesáhnou-li tyto prostoje určitou rozumně očekávatelnou míru, pak není důvodů považovat postup příslušných orgánů za nesprávný.

19. Lze shrnout, že soud má provedeným dokazováním za prokázané, že v posuzovaném řízení došlo k vydání rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Posuzované řízení trvalo od datum, kdy byla podána žaloba, do datum, kdy byla odmítnuta ústavní stížnost celkem téměř 6 let. V napadeném řízení nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu představovanému nevydání rozhodnutí v přiměřené době, neboť celkovou délku řízení lze s přihlédnutím ke všem relevantním okolnostem globálně napadeného řízení hodnotit jako přiměřenou. Průběh napadeného řízení lze hodnotit jako plynulý, v řízení nenastaly žádné prodlevy a jednotlivé úkony na sebe navazovaly. Nelze přisvědčit žalobci, že by soudy nenařizovaly jednání v dostatečně krátkých lhůtách, naopak z provedeného dokazování vyplynulo, že jednání byla ze strany soudu nařizována vždy na brzký termín, v přiměřených lhůtách, a to i s ohledem na specifika rozhodování u soudů vyšších stupňů. Soudy postupovaly při nařizování jednání plynule a efektivně, jednání nebyla ze strany soudu zbytečně odročována (jediné odročení jednání z důvodů na straně soudu bylo odročení pro vyhlášení nouzového stavu v době pandemie onemocnění COVID). Lze zdůraznit, že soudy vždy individuálně hodnotily jednotlivé žádosti o odročení jednání ze strany účastníků a dvakrát žádosti pro nedůvodnost nevyhověly a jednání neodročily, což naopak přispělo k rychlejšímu postupu soudu v řízení.

20. Řízení je nutno hodnotit jako složitější. Žaloba se týkala vyklizení nemovitosti a byla podána proti bývalé manželce žalobce, přičemž stěžejní otázkou byla otázka vlastnictví nemovitosti (pozemku a stavby). Soudy se musely vypořádat s tím, zda je nemovitost součástí společného jmění manželů či zda je ve výlučném vlastnictví žalobce. Za účelem zjištění skutkového stavu byly provedeno množství listinných důkazů, byly provedeny i výslechy svědků. Důkazy byly účastníky navrhovány postupně s ohledem na vývoj důkazní situace. Současně ze strany žalobce docházelo k doplňování a změnám skutkových tvrzení v průběhu řízení stran jeho nabytí vlastnictví k předmětným nemovitostem. Řízení tak bylo složité po skutkové stránce. Řízení je nutno hodnotit jako složité i po stránce právní, kdy soudy musely mimo jiné řešit otázku vlastnictví předmětné nemovitosti, jejíhož vyklizení se žalobce domáhal, a to s ohledem na aplikaci přechodných ustanovení nového občanského zákoníku (§ 3054), tedy zda dům je součástí společného jmění manželů a zda se stal či nestal k datum součástí pozemku. Řízení bylo složité i po stránce procesní, kdy bylo rozhodováno o změně žaloby, o vzájemném návrhu, o návrhu na přerušení řízení. Soud se musel opakovaně vypořádat s žádostmi o odročení jednání ze strany účastníků, jak již bylo shora uvedeno. Do procesní složitosti je nutné započítat i to, že bylo dvakrát meritorně rozhodováno na třech stupních soudní soustavy (dvakrát rozhodoval soud prvního stupně, dvakrát soud odvolací, dvakrát Nejvyšší soud ČR) a dále byla odmítnuta i ústavní stížnost Ústavním soudem ČR. Vyřízení opravných prostředků se vždy vyžádá další časový prostor, k čemuž je třeba při hodnocení přiměřenosti délky řízení vždy přihlédnout. Řízení pak zkomplikovaly i objektivní důvody v podobě preventivních opatření za účelem zamezení šíření nákazy COVID-19 v období od března do května roku 2020, které nelze klást k tíži soudu.

21. Lze uzavřít, že žalobce se na délce řízení částečně negativně podílel svým chováním tím, že žádal jednou o odročení jednání, dále podal návrh na přerušení řízení dle § 110 o. s. ř. s tím, že návrh na pokračování v řízení podal až po 5 měsících, kdy bylo řízení přerušeno. Současně byl soudem opakovaně poučován stran nedostatečných skutkových tvrzení a byla mu opakovaně udělována výzva k doplnění žaloby ve smyslu § 118a o. s. ř. Žalobce musel být těž ze strany soudu vyzván k uhrazení soudního poplatku, jakož i k doplnění blanketního odvolání do rozsudku.

22. Pokud jde o postup soudu, soud uvádí, že nedošlo k zbytečným zdržením. Soudy činily úkony v přiměřených lhůtách, tyto na sebe průběžně, časově i logicky navazovaly. V řízení nelze shledat ani dílčí průtahy. Ze strany dovolacího soudu sice došlo ke zrušení rozsudků soudů nižších stupňů, avšak nikoliv z důvodu výlučné nepřezkoumatelnosti či jiného závažného procesního pochybení obdobného charakteru, které by zakládalo vadný postup soudu v posuzovaném řízení (viz Cpjn 206/2010). Lze uzavřít, že v posuzovaném řízení se závažné vady procesního charakteru nevyskytly, a to ani v případě zrušeného rozsudku, který byl zrušen pro nesprávné právní posouzení věci soudy nižších stupňů.

23. Význam řízení pro žalobce soud hodnotí jako běžný. Posuzované řízení se týkalo žaloby na vyklizení nemovitosti mezi bývalými manžely, jednalo se tedy o spor majetkové povahy, který se sice dotýkal výkonu vlastnického práva žalobce, avšak svou povahou nedosahoval takové intenzity, že by byl spojen s mimořádným nebo existenčním významem pro žalobce. Lze shrnout, že uvedený spor o nepatří typově mezi řízení, jimž obecně judikatura přisuzuje vyšší význam (srov. např. nález Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. I. ÚS 554/04, publikovaný ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu pod č. 67/2005).

24. Ze subjektivního hlediska se soud zabýval skutečností, co bylo osobně pro žalobce v rámci řízení významným, neboť Nejvyšší soud v mnohých případech již judikoval, že kritérium významu předmětu řízení pro účastníka, tj. co je pro něj v sázce, je nejdůležitějším kritériem. Odškodnění za nepřiměřenou délku soudního řízení se totiž poskytuje za nejistotu spojenou s právním postavením poškozeného, která je tím větší, čím větší je význam předmětu řízení pro poškozeného (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 18. 10. 2011, sp. zn. 30 Cdo 1313/2010). Žalobce vystupoval v posuzovaném řízení na straně žalobce, tudíž řízení zahájil z vlastní iniciativy. Skutečnost, že žalobce v průběhu řízení poukazoval na stav nejistoty ohledně užívání nemovitosti třetí osobou (jeho bývalou manželkou) a na zhoršení vzájemných vztahů v důsledku vedeného řízení, sama o sobě nepostačuje k závěru o nadstandardním subjektivním významu řízení, neboť tyto okolnosti jsou v obdobných sporech mezi bývalými manžely běžné a nepředstavují mimořádný zásah do osobnostní sféry žalobce. Soud proto uzavřel, že ani ze subjektivního pohledu nebylo prokázáno, že by řízení mělo pro žalobce zvýšený význam přesahující rámec běžných majetkových sporů, a hodnotí jej jako standardní.

25. Na základě shora uvedeného dospěl soud k závěru, že v posuzovaném řízení nedošlo k porušení práva žalobce na projednání věci v přiměřené lhůtě, a tudíž ani k nesprávnému úřednímu postupu podle § 13 odst. 1 OdpŠk, Vzhledem k absenci odpovědnostního titulu není nelze shledat požadavek žalobce na zaplacení zadostiučinění v penězích oprávněným, a proto soud zamítl (výrok I.).

26. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., dle kterého soud přiznal plně úspěšné žalované náhradu nákladů řízení proti neúspěšnému žalobci (výrok II.). Náklady řízení žalované představuje paušální náhrada hotových výdajů nezastoupeného účastníka ve smyslu ustanovení § 151 odst. 3 o. s. ř. Prováděcí předpis k uvedenému ustanoví je § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu (dále jen „vyhl.“), dle kterého má tato náhrada činit 300 Kč, avšak vzhledem k tomu, že § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a. t.“) ve znění účinném od datum stanoví, že náhrada za vnitrostátní poštovné, místní hovorné a přepravné přísluší ve výši 450 Kč, představovalo by přiznávání náhrady týchž výdajů nezastoupenému účastníku toliko ve výši 300 Kč návrat k bezdůvodnému rozlišování mezi stranami civilního sporu podle toho, zda jsou, či nejsou zastoupeny zástupcem ve smyslu § 137 odst. 2 o. s. ř. Soud proto dospěl k závěru o neaplikovatelnosti § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. jakožto podzákonného předpisu pro rozpor s čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod a pro určení výše paušální náhrady nezastoupené žalované v uvedené věci proto analogicky použil předpis svou povahou a účelem nejbližší, tj. § 13 odst. 4 a. t. (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 11. 2025, č.j. 28 Cdo 2638/2025-615). Žalované tak na náhradě nákladů za 3 úkony, tedy za vyjádření ve věci samé (§ 1 odst. 3 písm. a) vyhl.), příprava účasti na jednání (§ 1 odst 3 písm. b) vyhl.) a za účast na jednání soudu dne 18.3.2026 (§ 1 odst. 3 písm. c) vyhl.), náleží celkem částka 1 350 Kč.

27. Lhůta k plnění v nákladovém výroku byla stanovena podle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. Proti rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 2. Nebude-li povinnost uložená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, může žalovaná podat návrh na výkon soudního rozhodnutí či exekuci.