26 C 65/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudkyní JUDr. Šárkou Henzlovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastupování státu ve věcech majetkových sídlem adresa pro zaplacení 660 143,77 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby byla žalovaná povinna zaplatit žalobkyni částku 660 143,77 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od datum do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna nahradit žalované náklady řízení ve výši 1 800 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se svou žalobou ze dne datum domáhá zaplacení částky 660 143,77 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od datum do zaplacení. Svou žalobu odůvodnila tím, že u ní byla v důsledku zahájeného trestního stíhání provedena prohlídka jiných prostor dne datum a zajištěna peněžní hotovost, a to na základě usnesení ze dne datum. Dne datum Městský soud v Praze rozhodl o zrušení výše uvedeného usnesení, kterým byly zajištěny finanční prostředky žalobkyně. Dne datum bylo vyneseno usnesení o vrácení peněžních prostředků ve výši 3 239 100 Kč a 507 520 EUR a 16 USD. Toto usnesení bylo žalobkyni doručeno datum. Proti tomuto usnesení je přípustná stížnost, kterou je možné podat u policejního orgánu do 3 dnů od jeho oznámení. Stížnost má odkladný účinek. příjmení 3 239 100 Kč byla pak vrácena žalobkyni na účet datum a částka 507 520 EUR datum. Žalobkyně žádá, aby jí byla přisouzena výše uvedená částka z titulu náhrady újmy, která jí byla v důsledku nesprávného úředního postupu způsobena. Nesprávný úřední postup spatřuje v tom, že zajištění peněžních prostředků trvalo nepřiměřenou dobu.

2. Žalovaná nesouhlasila se žalobou, na svou obranu uvedla, že při zajištění, resp. vrácení finančních prostředků nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu a žalovaná vrátila peněžní prostředky včas. Poté, kdy bylo doručeno policejnímu orgánu zrušující usnesení Městského soudu v Praze, a to datum, následně policejní orgán rozhodl usnesením ze dne datum a vrátil peněžní prostředky žalobkyni. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne datum. příjmení 16 USD byla vrácena datum v hotovosti.

3. Žalobkyně vytýká žalované, že zbytečně doručovala usnesení o vrácení peněžních prostředků jiným osobám, než žalobkyni, např. obviněnému, a to podle žalobkyně není správné.

4. Po provedeném dokazování má soud prokázáno, že celkem doba, kdy došlo k zajištění peněžních prostředků, trvala od datum do datum, tj. 7 měsíců. Od právní moci rozhodnutí o vrácení peněžních prostředků, tj. datum do jejich vrácení uplynulo 15 dnů, resp. 25 dnů. Od rozhodnutí o vrácení peněz do právní moci uplynulo 29 dnů.

5. Soud posoudil po právní stránce věc následovně: Podle § 13 odst. 1 zák. č. 82/1998 Sb. o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. V daném případě není stanovena lhůta pro vrácení věci při jejím zajištění v rámci trestního řízení, je proto třeba, aby věc poté, kdy již není potřebná v trestním řízení, byla vrácena v přiměřené lhůtě. Podle § 79f zák. č. 141/1961 Sb. t.ř. odst. 1 zajištění věci se zruší nebo omezí, není-li jej již třeba nebo jej není třeba ve stanoveném rozsahu. Bylo-li zrušeno zajištění věci, jež byla ponechána na místě, kde se nachází, odvolá se též příkaz k zdržení se nakládání s věcí. Podle odst. 2 osoba, jíž byla věc zajištěna, má právo kdykoliv po právní moci usnesení o zajištění žádat o zrušení nebo omezení zajištění. O takové žádosti je třeba neodkladně rozhodnout. Byla-li žádost zamítnuta, může ji tato osoba, neuvede-li nové důvody, opakovat až po uplynutí 30 dnů od právní moci rozhodnutí. Podle odst. 3 o zrušení nebo omezení zajištění rozhoduje předseda senátu a v přípravném řízení státní zástupce nebo s jeho předchozím souhlasem policejní orgán. Podle odst. 4 proti rozhodnutí o zrušení nebo omezení zajištění je přípustná stížnost, která má odkladný účinek. Podle odst. 5 pravomocné rozhodnutí o zrušení a omezení zajištění se doručí orgánům a osobám, kterým bylo doručeno rozhodnutí o zajištění. Orgány a osoby, které byly o rozhodnutí o zajištění vyrozuměny, je třeba vyrozumět i o rozhodnutí uvedeném ve větě první; o omezení zajištění se vyrozumí jen ty z nich, kterých se omezení týká.

6. V daném případě bylo rozhodnutí o vrácení peněžních prostředků s doložkou právní moci doručeno policejnímu orgánu datum. Dne datum a datum byly vráceny peněžní prostředky na účet žalobkyně. Podle názoru soudu není tato doba v prvém případě méně než 1 měsíc, v druhém případě 1 měsíc a 6 dnů, nepřiměřeně dlouhá. Soud proto nezkoumal, zda došlo k omylu a pochybení při zadávání čísla účtu nebo při zadávání příkazu k úhradě peněžních prostředků nebo i doručování písemností v případě jejich vracení. Soud je toho názoru, že není ani nepřiměřeně dlouhá doba od datum do datum, tedy od doby zrušení usnesení o zajištění finančních prostředků a jejich vrácení, když doba 3 a půl měsíce není podle názoru zdejšího soudu je doba přiměřená k tomu, aby byly finanční prostředky žalobkyni vráceny, nebo aby bylo o nich jinak rozhodnuto.

7. Vzhledem k tomu, že soud dospěl k závěru, že v daném případě nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu v podobě nepřiměřené délky od zajištění finančních prostředků po jejich vrácení, zamítl žalobu v plném rozsahu, aniž by se dál zabýval dalšími podmínkami pro vznik odpovědnosti za škodu při nesprávném úředním postupu, tj. výší újmy a příčinnou souvislostí mezi pochybením žalované a existencí škody.

8. Pouze na okraj zdejší soud uvádí, že neshledává nepřiměřenou ani dobu od samotného zajištění finanční hotovosti od datum do jejího úplného vrácení datum, tj. po dobu cca 7 měsíců. Dále k výši, kterou žalobkyně žádá jako újmu z„ dlouhotrvajícího vrácení zajištěných peněžních prostředků“, soud odkazuje na ustálenou judikaturu, která pro zjištěné průtahy v řízení stanovila částku přiměřeného zadostiučinění 15 000 Kč až 20 000 Kč za rok, tj. 1 250 Kč až 1 666 Kč za 1 měsíc, tedy v daném případě by přicházela v úvahu nanejvýš částka odpovídající tomuto rozpětí, nikoli však částka několik set tisíc korun.

9. Ze všech výše uvedených důvodů soud dospěl k závěru, že žaloba je nedůvodná a jako takovou ji v celém rozsahu zamítl.

10. Ohledně náhrady nákladů řízení soud rozhodoval dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 151 o.s.ř. a přiznal zcela úspěšné žalované plnou náhradu nákladů řízení, která představuje odměnu za zastupování ve výši 300 Kč za úkon dle § 153 o.s.ř. – za vyjádření se k žalobě a vyjádření se k námitkám žalobkyně, účast na dvou jednání a 2x přípravu k jednání, tedy za 6 úkonů po 300 Kč 1 800 Kč. Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím zdejšího soudu. Nebude-li žalobkyně dobrovolně plnit, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, lze nařídit jeho soudní výkon nebo exekuci.