27 C 80/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudcem JUDr. Luďkem Pilným ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Anonymizováno , IČO Anonymizováno sídlem Anonymizováno jednající Jméno žalované , IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované o zaplacení 244 309 Kč s příslušenstvím a 237 800 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba se v části, ve které se žalobce domáhal, aby byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 100 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15% ročně z částky 100 000 Kč od 23. 2. 2023 do zaplacení, zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 1 512 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

III. O nákladech státu bude rozhodnuto samostatným usnesením.

1. Žalobce se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 19. 4. 2023 domáhal zaplacení náhrady nemajetkové újmy ve výši 50 000 Kč, náhrady ušlého zisku 181 000 Kč a náhrady škody za právní zastoupení ve výši 13 309 Kč, která mu vznikla v souvislosti s nezákonným rozhodnutím vydaným , Anonymizováno, dne 14. 12. 2021, č. j. , Anonymizováno, , jímž soud zamítl stížnost žalobce proti usnesení , adresa, ze dne 19. 11. 2021, č. j. , Anonymizováno, , o zamítnutí návrhu žalobce na podmíněné propuštění z výkonu trestu odnětí svobody. Ústavní soud k ústavní stížnosti žalobce zrušil svým nálezem ze dne 11. 5. 2022, č. j. , Anonymizováno, , rozhodnutí stížnostního soudu s odůvodněním, že bylo porušeno ústavně zaručené právo na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a zásada nulla poena sine lege podle čl. 39 Listiny. Další žalobou doručenou soudu dne 9. 8. 2023, o níž soud řízení spojil ke společnému projednání, se žalobce domáhal taktéž náhrady nemajetkové újmy ve výši 50 000 Kč, ušlého zisku 181 000 Kč a náhrady škody v podobě výdajů na právní zastoupení ve výši 6 800 Kč z titulu nezákonného rozhodnutí, a to v pořadí druhého rozhodnutí o stížnosti žalobce , Anonymizováno, ze dne 8. 8. 2022, č. j. , Anonymizováno, . I druhé rozhodnutí Ústavní soud zrušil nálezem ze dne 20. 12. 2022, č. j. , Anonymizováno, , z důvodu, že bylo porušeno právo na soudní ochranu dle čl. 36 listiny a opětovně uložil krajskému soudu, aby ve věci jednal a rozhodl. Žalobce uvedl, že v důsledku nezákonných rozhodnutí zůstal omezen na osobní svobodě, což představovalo zásah do jeho osobního a rodinného života. Podmínky pro podmíněné propuštění splnil, a přesto soudy nebyly schopny ústavně konformně rozhodnout. Dále žalobce uvedl, že ve věci Ústavní soud vydal celkem tři nálezy, kterými se žalobce zastal a po 2,5 letech byl za nezměněné situace propuštěn z výkonu trestu ke dni 22. 6. 2023 usnesením , adresa, č. j. , Anonymizováno, . Na základě uvedeného žalobce dovodil, že od 19. 11. 2021 do 22. 6. 2023 byl nezákonně ve výkonu trestu odnětí svobody. Odkázal přitom na odůvodnění rozhodnutí soudu I. stupně ze dne 19. 11. 2021, dle kterého byly u žalobce splněny podmínky pro podmíněné propuštění, pokud by soud správně aplikoval ustanovení trestního řádu. Na žalobce nehleděl jako na prvotrestaného, ale aplikoval § 91 odst. 4 tr. zákoníku.

2. Žalovaná potvrdila, že u ní žalobce ve dnech 22. 8. 2022 a 24. 1. 2023 uplatnil žalované nároky. Po předběžném projednání dne 22. 1. 2024 konstatovala, že vůči žalobci byla vydána nezákonná rozhodnutí tak, jak tvrdil žalobce, za jejichž vydání se mu omluvila. Požadovanou náhradu škody a nemajetkové újmy žalobci nepřiznala s odůvodněním absence příčinné souvislosti a vzniku škody. Dále uvedla, že institut podmíněného propuštění je nenárokový mimořádný institut dobrodiní. Skutečnost, že žalobce i nadále vykonával trest odnětí svobody není dle žalované nezákonným zásahem do jeho rodinného či osobního života. Trest odnětí svobody byl žalobci uložen za poměrně závažnou prokázanou trestnou činnost, o čemž svědčí i délka trestu 14 let. Přiznání náhrady škody či nemajetkové újmy by bylo dle žalované v rozporu se zásadou obecně sdílené představy spravedlnosti.

3. Po provedeném dokazování vyhlásil soud prvního stupně ve věci dne 30. 4. 2024 rozsudek, kterým zamítl žalobu na zaplacení částek 244 309 Kč s příslušenstvím a 237 800 Kč s příslušenstvím (výrok I.) a žalobci uložil povinnost k náhradě nákladů řízení žalované ve výši 900 Kč (výrok II.).

4. K odvolání žalobce odvolací soud rozsudkem ze dne 31. 10. 2024 rozsudek soudu prvního stupně potvrdil (výrok I.) a uložil žalobci povinnost zaplatit žalované náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši 600 Kč (výrok II.).

5. Rozsudek odvolacího soudu napadl žalobce dovoláním. Nejvyšší soud rozsudkem ze dne 30. 4. 2025, č. j. , Anonymizováno, , rozsudek , Anonymizováno, ze dne 31. 10. 2024, č. j. , Anonymizováno, , ve výroku I v té jeho části, kterou byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně v otázce nároku na náhradu nemajetkové újmy ve výši 100 000 Kč příslušenstvím a v nákladovém výroku, a dále ve výroku II o nákladech řízení, jakož i rozsudek , adresa, ze dne 30. 4. 2024, č. j. , Anonymizováno, , ve výroku I do částky 100 000 Kč s příslušenstvím a ve výroku II o nákladech řízení, zrušil a věc v odpovídajícím rozsahu vrátil , adresa, k dalšímu řízení (výrok I.) a ve zbývajícím rozsahu dovolání odmítl (výrok II.). Dovolací soud ve zrušujícím rozsudku poukázal na skutečnost, že podstatou dovolání je otázka, zda může být zamítnutá, příp. neprojednávaná žádost o podmíněné propuštění ve vztahu příčinné souvislosti s nemajetkovou újmou spatřovanou poškozeným v delším pobytu ve výkonu trestu odnětí svobody. Dle dovolacího soudu odvolací soud svůj závěr o absenci příčinné souvislosti odůvodnil tak, že škodní následek velmi obecně specifikovaný byl daleko více následkem existence pravomocných trestních rozsudků odsuzujících k celkem 14 letům odnětí svobody, než dvou nezákonných rozhodnutí o podmíněném propuštění z výkonu trestu. Takový závěr je však dle dovolacího soudu nejen natolik stručný, že jde na újmu přesvědčivosti odůvodnění soudního rozhodnutí, ale také se míjí s podstatou dovolatelových námitek uplatňovaných v nynějším řízení před soudy obou stupňů. Ty spočívají v tvrzení, že pokud by soudy v řízení o podmíněném propuštění postupovaly správně, došlo by k jeho podmíněnému propuštění dříve, neboť materiální podmínky pro podmíněné propuštění, na základě kterých později k propuštění skutečně došlo prostřednictvím usnesení , adresa, ze dne 22. 6. 2023, č. j. , Anonymizováno, , podle jeho přesvědčení panovaly v totožné podobě již v průběhu prvního rozhodování. Jakkoliv z logiky věci dle dovolacího soudu plyne, že výkon trestu odnětí svobody je nepochybně následkem pravomocných trestních rozsudků odsuzujících dovolatele k výkonu nepodmíněného trestu odnětí svobody, pak případné vyhovující rozhodnutí o podmíněném propuštění by představovalo výlučnou a samostatnou příčinu propuštění odsouzeného. Závěr odvolacího soudu implikující, že mezi zamítnutou žádostí o podmíněné propuštění a pokračujícím výkonem trestu odnětí svobody nelze spatřovat vztah příčiny a následku, tak dle dovolacího soudu neobstojí. Pokud soud prvního stupně a prostřednictvím něho soud odvolací označil dle dovolacího soudu dovolatelovo tvrzení, že splňoval podmínky pro podmíněné propuštění již ke dni 14. 12. 2021, za ničím nepodloženou spekulaci, přehlédl, že právě posouzení této otázky je středobodem nynější věci. Dovolací soud tak zavázal soudy, aby se v dalším řízení, i za přiměřeného poučení účastníků podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., a to případně i prostřednictvím účastnického výslechu dovolatele, především vypořádali jednak s otázkou příčinné souvislosti mezi nezákonnými rozhodnutími a dovolatelem označenou újmou, a to zhodnocením toho, zda byly podmínky panující v době vydání nezákonných rozhodnutí srovnatelné s těmi, za kterých došlo k jeho pozdějšímu podmíněnému propuštění, a dále také s otázkou samotné nemajetkové újmy.

6. Na základě závěrů dovolacího soudu soud prvního stupně následně na jednání konaném dne 18. 8. 2025 vyzval v souladu s ust. § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. žalobce, aby doplnil vylíčení rozhodujících skutečností, jakou konkrétní nemajetkovou újmu utrpěl žalobce v důsledku konkrétního nezákonného rozhodnutí, tvrdil, že nebýt konkrétního nezákonného rozhodnutí, žalobce by konkrétní nemajetkovou újmu neutrpěl, a označil důkazy k prokázání doplňujících tvrzení, jakož i k tvrzení, že žalobce splňoval podmínky pro podmíněné propuštění již ke dni 14. 12. 2021. Žalobce v reakci na poučení soudu uvedl, že nemohl v období od 14. 12. 2021 například strávit Vánoce 2021 se svou životní partnerkou , tituly před jménem, , jméno FO, , svou dcerou , jméno FO, a synem , jméno FO, . Své nepropuštění a Vánoce 2021 strávené ve věznici nesl velmi těžce. Ještě větší tíže na žalobce padala z důvodu, že je ve věznici jen z důvodu nezákonného a neústavního postupu , Anonymizováno, a , Anonymizováno, . Rovněž ho deptalo, že jak partnerku, děti i své rodiče ujišťoval, že Vánoce 2021 stráví doma. Se svou rodinou nemohl prožívat jak běžné denní malé radosti, tak tyto významnější rodinné události. Nemohl se účastnit například oslav narozenin své partnerky, nemohl slavit narozeniny svých dětí a rodičů ani narozeniny bratra. S bratrem nemohl oslavit narození jeho dcery. Byl mu zcela znemožněn normální partnerský život včetně života sexuálního. Nemohl s dětmi na výlety, na dovolenou. Neviděl, jak přinesly vysvědčení ze školy, ani svou dceru, když šla na svůj první ples. Neviděl vystoupení svých dětí. Nemohl pomáhat partnerce s rekonstrukcí domu, ani běžnými domácími pracemi. To, že splňoval podmínky pro podmíněné propuštění již 19. 11. 2021, konstatoval dle žalobce již , adresa, pod č.j. , Anonymizováno, , když uvedl, že podmínka prokázání polepšení byla odsouzeným splněna. Odsouzený od roku 2015 nepáchá trestnou činnost, řádně vždy nastoupil do výkonu trestu, trest je vykonáván příkladným způsobem. Odsouzený po prvním podmíněném propuštění splnil podmínky propuštění, což je jasným důkazem jeho polepšení. Soud dospěl rovněž k závěru, že je splněna podmínka odůvodněného očekávání řádného života, kdy má odsouzený přislíbeno zaměstnání, rodinné zázemí bydlení. Soud také konstatoval, že prognóza vedení budoucího řádného života je tak v tomto směru dána ve výrazně vyšším stupni, než je tomu u jiných odsouzených, u kterých došlo k podmíněnému propuštění. Soud uzavřel, že dospěl k závěru, že jsou splněny podmínky polepšení a prognózy budoucího řádného života a že za daných podmínek by v případě splnění první podmínky přistoupil k aplikaci dobrodiní ve formě podmíněného propuštění. Spornou otázkou je tedy dle soudu jen naplnění prvé zákonné podmínky, kdy soud dospěl k závěru, že naplněna nebyla, byť u odsouzeného to ve svém důsledku znamená výraznou tvrdost zákona. Odsouzený totiž již při součtu obou trestů již 1/3 z 14letého trestu vykonal. V návaznosti na toto stanovisko , Anonymizováno, , že jeho zcela mylný výklad pojmu „dosud nebyl ve výkonu trestu odnětí svobody“ bude napraven a žalobce bude moci po letech strávit Vánoce s rodinou. Tento nesprávný výklad tohoto pojmu byl , Anonymizováno, „napraven“ ještě nesmyslnějším závěrem o nutnosti aplikovat ust.§ 91 odst. 4 tr. zákoníku. Tento zcela nesprávný a absurdní postup , Anonymizováno, napravil až Ústavní soud, který toto rozhodnutí zrušil. Poté, kdy dne 11. 5. 2022 došlo ke zrušení usnesení , Anonymizováno, nálezem Ústavního soudu sp. zn. , Anonymizováno, si žalobce myslel, že bude obratem doma. V mezidobí byl žalobce přemístěn do , adresa, . Zde znovu požádal o podmíněné propuštění z výkonu trestu a , adresa, dne 2. 6. 2022 rozhodl o podmíněném propuštění žalobce. Toto rozhodnutí bylo následně po zcela nestandardním zásahu , Anonymizováno, zrušeno , Anonymizováno, kdy soud shledal, že žádosti žalobce o podmíněné propuštění nelze vyhovět z důvodu nedostatečné náhrady škody vůči poškozeným. Nálezem Ústavního soudu bylo zrušeno i usnesení , Anonymizováno, . V období, kdy byl žalobce ve věznici , adresa, , , Anonymizováno, zcela ignoroval nález Ústavního soudu a vůbec nekonal. Až po třetím zásahu Ústavního soudu, kterým bylo zrušeno další nezákonné usnesení , Anonymizováno, ze dne 23. 6. 2022, začal , Anonymizováno, konat, věc vrátil , adresa, a ten rozhodl dne 22. 6. 2023 o podmíněném propuštění žalobce na svobodu. Věznění žalobce sice mělo původní podklad v zákonném rozsudku, nicméně v případě následného zákonného postupu soudů měl být žalobce z výkonu trestu propuštěn o 2,5 roku dříve. Na podmíněné propuštění sice není dle žalobce právní nárok, ale Ústavní soud setrvale vychází z toho, že přestože na podmíněné propuštění není právní nárok, pak trestní soudy nemají možnost libovolného rozhodování a vztahuje se na ně povinnost rozhodovat předvídatelně a přesvědčivě. Tuzemský právní systém nezná automatické podmíněné propuštění, ale pouze jeho diskreční variantu; což však dle žalobce neznamená, že soud nemá povinnost odsouzeného podmíněně propustit, pokud odsouzený splnil všechny zákonné podmínky, což bez dalšího vyplývá z požadavku právního státu. Tedy pokud žalobce splňoval podmínky pro podmíněné propuštění, tak jej měl povinnost podmíněně propustit z výkonu trestu.

7. Soud I. stupně rekapituluje, že na základě provedeného dokazování před vyhlášením rozsudku dne 30. 4. 2024 a doplněného na jednání konaném dne 14. 11. 2025 dospěl ve vztahu k nároku žalobce na náhradu nemajetkové újmy k následujícímu skutkovému závěru. Mezi účastníky řízení je nesporné, že žalobce uplatnil u žalované dne 22. 8. 2022 nárok na náhradu škody ve výši 243 109 Kč a dne 24. 1. 2023 nárok ve výši 237 800 Kč z titulu nezákonných rozhodnutí vydaných v řízení vedeném u , adresa, pod sp. zn. , Anonymizováno, . Žalovaná konstatovala vydání nezákonných rozhodnutí představující usnesení , Anonymizováno, ze dne 14. 12. 2021, č. j. , Anonymizováno, , a usnesení , Anonymizováno, ze dne 23. 6. 2022, č. j. , Anonymizováno, , což žalobci sdělila ve stanoviscích ze dne 22. 1. 2024.

8. Rozsudkem , adresa, ze dne 22. 1. 2019, sp zn. , Anonymizováno, , ve spojení s rozsudkem , adresa, , ze dne 14. 5. 2020, sp. zn. , Anonymizováno, , byl zrušen trest uložený žalobci v řízení vedeném u , Anonymizováno, pod sp. zn. , Anonymizováno, a nově mu byl uložen souhrnný trest ve výměře 7 let. Dále byl žalobce rozsudkem , Anonymizováno, , , adresa, , ze dne 15. 7. 2019, sp. zn. , Anonymizováno, , ve spojení s usnesením , Anonymizováno, ze dne 12. 5. 2020, sp. zn. , Anonymizováno, vinným ze spáchání zločinu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 odst. 1, 3 tr. z. spáchaný dílem ve stadiu pokusu ve formě spolupachatelství a byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 7 let. Dne 1. 7. 2020 žalobce nastoupil do výkonu trestu odnětí svobody z rozhodnutí , adresa, ze dne 22. 1. 2019, sp zn. , Anonymizováno, , ve spojení s rozsudkem , adresa, , ze dne 14. 5. 2020, sp. zn. , Anonymizováno, , s plánovaným koncem 20. 1. 2024. Poté měl vykonat trest z rozhodnutí , adresa, sp. zn. , Anonymizováno, s plánovaným koncem 20. 1. 2031.

9. Žalobce podal prostřednictvím obhájce dne 24. 9. 2021 žádost o podmíněné propuštění z výkonu trestu, kterou , adresa, usnesením z 19. 11. 2021, č. j. , Anonymizováno, , zamítl. Dle odůvodnění byl celkový trest žalobce 14 let odnětí svobody, přičemž vykonal cca 5 let trestu. Celkem byl žalobce sedmkrát trestán. Okresní soud měl za splněnou podmínku polepšení a prognózy budoucího řádného života (druhá a třetí podmínka), ale neměl za splněnou podmínku uplynutí zákonem stanoveného času (první podmínka). Dle soudu byl žalobce odsouzen jako druhotrestaný a bylo třeba vykonat ½ trestu. Pokud by byla tato podmínka splněna, soud by přistoupil k aplikaci mimořádného dobrodiní ve formě podmíněného propuštění. Ke splnění druhé podmínky soud uvedl, že trestná činnost žalobce byla z období před odsouzením s tím, že odsouzený již od roku 2015 žádnou trestnou činnost nepáchá. Vždy nastoupil do výkonu trestu dobrovolně a snaží se splácet škodu, kterou svým jednáním způsobil. Trest byl z jeho strany vykonáván příkladným způsobem. Skutečnost, že byl již jednou podmíněně propuštěn a ve své podstatě dle soudu splnil podmínky propuštění, bylo jasným důkazem jeho polepšení. Bylo prokázáno, že po podmíněném propuštění si zvýšil svou kvalifikaci, našel si perspektivní zaměstnání, kde měli dle uvedených příslibů o jeho práci nadále zájem. Odsouzený nebyl dle hodnocení věznice v 1. PSVD kázeňsky trestán, dosáhl předmětný rok na 4 odměny. Oproti způsoby obhajoby v nalézacím řízení bylo dle soudu možné vidět posun ve vnímání své trestné činnosti. Ke splnění třetí podmínky soud uvedl, že již předešlé podmíněné propuštění ukázalo, že odsouzený pochopil poskytnutou šanci. Začlenil se do společnosti, zvýšil si svou kvalifikaci, našel si práci a tuto vykonával řádným způsobem. Neztratil své sociální a rodinné zázemí. Soud měl za prokázané, že odsouzený měl zabezpečené bydlení, sociální zázemí i příjem k tomu, aby dále již nepáchal trestnou činnost. Prognóza vedení budoucího řádného života byla dána ve výrazně vyšším stupni než tomu bylo u jiných odsouzených, u kterých došlo k podmíněnému propuštění.

10. Proti usnesení podal žalobce stížnost, o které rozhodl , Anonymizováno, dne 14. 12. 2021, č. j. , Anonymizováno, , tak, že ji zamítl. Soud považoval závěry o naplnění druhé a třetí zákonné podmínky za předčasné a vycházející z neúplné důkazní situace. Soud I. stupně se měl podrobněji zabývat výší dluhů odsouzeného, jeho schváleným oddlužením, výší splátek, v jakém rozsahu nahradil způsobenou škodu a odčinil újmu způsobenou jeho trestnými činy. V této souvislosti se měl podrobněji zaobírat i tím, jaké budou výdělkové možnosti žalobce v případě propuštění na svobodu v poměru k výši dluhů. Za tím účelem bylo třeba doplnit dokazování. Dále uvedl, že žalobce ještě nevykonal ½ trestu odnětí svobody.

11. Žalobce podal proti usnesení , Anonymizováno, ze dne 14. 12. 2021 ústavní stížnost. Ústavní soud svým nálezem ze dne 11. 5. 2022, sp. zn. , Anonymizováno, , konstatoval, že usnesením , Anonymizováno, ze dne 14. 12. 2021, č. j. , Anonymizováno, , bylo porušeno ústavně zaručené právo stěžovatele na spravedlivý (řádný) proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a zásada nulla poena sine lege podle čl. 39 Listiny základních práv a svobod, a usnesení , Anonymizováno, ze dne 14. 12. 2021, č. j. , Anonymizováno, , zrušil. Dle Ústavního soudu krajský soud ustanovení § 91 odst. 4 tr. z. neinterpretoval ústavně konformně.

12. V mezidobí žalobce podal žádost o podmíněné propuštění k , adresa, , který usnesením z 2. 6. 2022, sp. zn. , Anonymizováno, , žalobce podmíněně propustil z výkonu trestu odnětí svobody, stanovil mu zkušební dobu 7 let a vyslovil nad ním dohled. Obvodní soud měl za to, že časová podmínka byla splněna. Ve vztahu ke splnění druhé podmínky soud uvedl, že tato byla bezpochyby plněna. Odsouzený měl velmi dobré hodnocení, kdy na základě takového hodnocení byl již pravomocně podmíněně propuštěn. Odsouzený plní program zacházení, byl v prvé prostupné skupině diferenciace odsouzených, byl sedmkrát kázeňsky odměněn, nebyl kázeňsky trestán a dle hodnocení , Anonymizováno, byla jeho resocializace možná. Došlo ke značnému posunu vnímání spáchané trestné činnosti. Již předchozí podmíněné propuštění dle soudu prokázalo, že odsouzený pochopil poskytnutou šanci, začlenil se do společnosti, zvýšil si kvalifikaci, našel si práci a tuto řádně vykonával. Rovněž neztratil své sociální a rodinné zázemí. Odsouzený měl dle soudu zajištěné bydlení, dobré sociální zázemí, zajištěné zaměstnání. Odsouzený získal dle soudu patřičný náhled na trestnou činnost a postaral se o otázku oddlužení.13. , Anonymizováno, usnesením ze dne 21. července 2022 č. j. , Anonymizováno, , zrušil usnesení , adresa, ze dne 2. 6. 2022 č. j. , Anonymizováno, a znovu rozhodl podle § 88 odst. 1 písm. b), odst. 3 trestního zákoníku a contrario za použití § 331 odst. 1 trestního řádu tak, že žádost odsouzeného stěžovatele o podmíněné propuštění z výkonu trestu odnětí svobody zamítl.14. , Anonymizováno, usnesením z 23. 6. 2022, č. j. , Anonymizováno, , zrušil usnesení , adresa, z 19. 11. 2021. Stížnostní soud uvedl, že žalobce byl na základě rozhodnutí , adresa, podmíněně propuštěn, žalobce byl nadále ve výkonu trestu, protože proti usnesení , adresa, podal stížnost státní zástupce. Jelikož byl žalobce přemístěn do věznice v obvodu , adresa, , stížnostní soud nadále nemohl rozhodovat. Zároveň poukázal na to, že ani usnesení obvodního soudu neobsahuje podrobné hodnocení zmiňovaného ustanovení § 88 odst. 3 tr. z. a že žalobce dle odsuzujících rozsudků způsobil škodu nejméně ve výši 14 582 027 Kč.

15. Žalobce podal proti usnesení , Anonymizováno, ze dne 23. 6. 2022 ústavní stížnost. Ústavní soud nálezem ze dne 20. 12. 2022, sp. zn. , Anonymizováno, , zrušil rozhodnutí krajského soudu z důvodu, že krajský soud nerespektoval právní názor Ústavního soudu a měl rozhodnout o stížnosti žalobce bez ohledu na to, že byl přemístěn do jiné věznice. Došlo tedy k porušení práva žalobce na soudní ochranu zaručenou čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. V mezidobí probíhalo trestní řízení proti žalobci u , Anonymizováno, pod sp. zn. , Anonymizováno, .

16. Usnesením , Anonymizováno, z 9. 2. 2023, č. j. , Anonymizováno, , bylo ke stížnosti žalobce proti usnesení , adresa, ze dne 19. 11. 2021 zrušeno a okresnímu soudu bylo uloženo, aby o věci znovu jednal a rozhodl. Dle odůvodnění hrozí případné riziko recidivy, pokud by žalobce neměl dostatek finančních prostředků na další hrazení způsobené škody. Z tohoto důvodu je třeba doplnit dokazování, mj. spisem , adresa, sp. zn. , Anonymizováno, , dalšími trestními spisy, kde byl žalobce odsouzen k trestu odnětí svobody kvůli zjištění, zda odsouzený již tehdy uplatňoval sliby a proklamace, které následně nesplnil, dále uložil okresnímu soudu, aby přibral znalce z oboru zdravotnictví, odvětví klinické psychologie. Okresní soud byl zavázán zjistit případně i dalším doplněním dokazování, jak se stavěl odsouzený k náhradě způsobené škody již v době po svém prvém podmíněném propuštění. Dále byl zavázán se zabývat tím, jaký je předpoklad, že po oddlužení (žalobce je dlužníkem v insolvenčním řízení vedeném u , Anonymizováno, pod sp. zn. , insolvenční spisová značka, ) žalobci zůstanou finance na náhrady škody, v jaké výši, tedy k finančním poměrům žalobce.17. , adresa, usnesením ze dne 22. 6. 2023, v právní moci téhož dne, č. j. , Anonymizováno, , žalobce podmíněně propustil z výkonu trestu odnětí svobody, nad žalobcem vyslovil dohled a stanovil zkušební dobu v trvání 7 let. Před vydáním rozhodnutí okresní soud doplnil dokazování znaleckým posudkem z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie a odvětví klinická psychologie, spisy týkajícími se dřívějších odsouzení žalobce, nepravomocným rozhodnutím z probíhajícího řízení u , Anonymizováno, , zprávou z oddlužení probíhajícího u , Anonymizováno, sp. zn. , insolvenční spisová značka, , hodnocením , Anonymizováno, hodnocením a listinami od žalobce včetně potvrzení , jméno FO, z 19. 6. 2023 o tom, že v případě propuštění žalobce z vězení bude zaměstnán jako revizní technik klimatizačních a vzduchotechnických zařízení, případná výše hrubé mzdy by se pohybovala kolem 41 100 Kč. Dne 22. 6. 2023 ve 12.00 hod. byl žalobce propuštěn z výkonu trestu (viz spis , adresa, sp. zn. , Anonymizováno, ).18. , jméno FO, přislíbil žalobce zaměstnat po propuštění z vězení na pozici revizního technika klimatizačních a vzduchotechnických zařízení s hrubou měsíční mzdou kolem 36 200 Kč měsíčně (viz přísliby , jméno FO, ze dne 22. 4. 2022 a 19. 8. 2021).

19. Od 4. 9. 2023 žalobce pracuje u , jméno FO, , , Anonymizováno, , , adresa, , na pozici technik chladírenských a klimatizačních technologií, pracovní poměr byl sjednán na dobu neurčitou. Mzda žalobce činila 41 000 Kč (viz pracovní smlouva a mzdový výměr z 4. 9. 2023).

20. Probační mediační služba k hodnocení dohledu nad žalobcem uvedla dne 22. 9. 2023, že se žalobce dostavuje na setkání, plní formální podmínky uloženého trestu, nebyla zjištěna další protiprávní činnost, je svobodný, žije na adrese , adresa, se svou přítelkyní, paní , tituly před jménem, , jméno FO, a dvěma vlastními dětmi, od 4. 9. 2023. Je zaměstnán ve , jméno FO, na pracovní pozici technik chladírenských a klimatizačních technologií, smlouva na dobu neurčitou, měsíční příjem klient předpokládá v celkové výši 40 000 Kč. Od roku 2020 je žalobce v insolvenci s ukončením v květnu 2025. Škoda je hrazena insolvenčním správcem (viz zpráva , Anonymizováno, z 22. 9. 2023).

21. Usnesením , Anonymizováno, ze dne 25. 10. 2019, č.j. , insolvenční spisová značka, , byl zjištěn úpadek žalobce a bylo povoleno jeho oddlužení. Dne 6. 3. 2020 , Anonymizováno, schválil usnesením zprávu o přezkumu zveřejněnou dne 24. 2. 2020 a schválil oddlužení žalobce plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty. Usnesením , Anonymizováno, ze dne 16. 4. 2005 , Anonymizováno, vzal na vědomí splnění oddlužení. Rozhodnutí nabylo právní moci dne 13. 5. 2025 (viz spis , Anonymizováno, , sp. zn. , insolvenční spisová značka, ).

22. Žalobce při svém výslechu uvedl, že nebyl podmíněně propuštěn z výkonu trestu v roce 2021, a to přesto, že dětem a své ženě slíbil, že bude propuštěn. Soud uvedl, že se sice napravil, ale že není možné žalobce propustit. Rodina rozhodnutí o nepropuštění žalobce nesla špatně. Musel absolvovat opětovně obdobné martyrium i v druhém případě. Byl ve výkonu trestu odnětí svobody o 2,5 roku déle, než měl být. V zásadě po tu dobu nemohl nic vidět ze života své rodiny zejména malé děti, jak vyrůstají. Po prvním rozhodnutí o nepropuštění žalobce z výkonu trestu se zhroutil. Výkon trestu byl pro něj velmi psychicky náročný, stresový. Cítil bolest a emoce. Věděl o tom, že podmínky jsou splněny. Bylo mu řečeno, že je napravený, ale že jej nepustí. Už se viděl doma, přemýšlel, jak se dostane domů z , Anonymizováno, do , Anonymizováno, . Z prvního rozhodnutí , Anonymizováno, byl emočně značně špatný. Lidsky to vůbec nechápal. Z prvního nálezu Ústavního soudu byl nadšený. Byl rád, že i prostý vězeň může mít zastání. Posléze, když byl přemístěn do , Anonymizováno, , tak opětovně požádal o své podmíněné propuštění. Probíhalo to podobně jako v , Anonymizováno, , nicméně zase nebyl propuštěn, přestože se těšil, že půjde domů. Musel jít za psychologem, který mu vysvětlil, že musí být trpělivý a že i soudy mohou někdy rozhodovat špatně. Pokud vykonával trest odnětí svobody v , Anonymizováno, , tak to zejména pro rodinu žalobce bylo náročné, neboť se za ním nemohli dostavit na návštěvy z důvodu složité dopravy a stanovení návštěv na ranní hodiny. Poté, kdy i , Anonymizováno, zrušil rozhodnutí o podmíněném propuštění žalobce ve druhém případě, podal ústavní stížnost, kdy mu Ústavní soud vyšel vstříc. Nicméně ani to mu nepomohlo. Musela být podána třetí ústavní stížnost, kdy se Ústavní soud opět žalobce zastal a na základě toho krajský soud posunul případ , Anonymizováno, , který žalobce následně konečně propustil. Po dobu svého věznění vykonával trest řádně, nebyl kázeňsky trestán, pracoval. Od listopadu 2021 do svého konečného propuštění neměl prakticky žádný osobní styk s rodinou. Mohl toliko uskutečňovat skypové hovory. Nicméně tyto se často dle žalobce ani nepodařily. Jinak využíval telefonický kontakt. Po svém prvním podmíněném propuštění nedostal žalobce ani pokutu, byl zaměstnán, rozšířil si kvalifikaci. Takto řádně pracoval až do opětovné výzvy k nástupu do výkonu trestu, ke kterému nastoupil dobrovolně a včas. Po svém prvním podmíněném propuštění docházel řádně do zaměstnání, pracoval jako chladírenský technik, užíval si rodinného života, jezdili na výlety a docházel k probačnímu pracovníkovi. Před prvním jednáním o podmíněném propuštění informoval telefonicky svoji ženu, rodiče, bratra a děti, že splňuje všechny podmínky pro podmíněné propuštění a že předpokládá, že bude propuštěn. Poté je musel informovat, že nebyl propuštěn. Žalobce podával opakované žádosti o přemístění na , Anonymizováno, , aby jej mohli rodinní příslušníci navštěvovat, nicméně neúspěšně. Jeho žádosti byly zamítnuty z kapacitních důvodů. Před nastoupením do výkonu trestu naposledy slavil narozeniny někoho z jeho blízkých v roce 2019. V zásadě každé dva měsíce probíhala dle žalobce nějaká oslava. Svědek věděl, že jeho dcera šla na svůj první ples někdy v roce 2022. Od roku 2019 do roku 2020 zajišťovala jeho partnerka opravu střechy a stavěla přístavek. Žalobce byl soudně trestán pětkrát nebo šestkrát. Měl uložené dva tresty výkonu trestu odnětí svobody sedm a sedm let. Od svého posledního propuštění z výkonu trestu proti němu nebylo zahájeno žádné trestní stíhání. Nebyla mu uložena ani žádná náhrada škody. Oddlužení řádně splnil. Od doby svého propuštění pracuje žalobce stále na stejném místě, a to u táty v jeho firmě. Trestnou činnost páchal v letech 2012–2014. Od roku 2014 již žádnou trestnou činnost nepáchá. Pokud mu byly uloženy tresty sedm a sedm let, tak u těchto žádná škoda dle žalobce způsobena nebyla. Byl uznán vinným z návodu k trestnému činu. Pokud vykonával trest odnětí svobody v , adresa, , věděla rodina o jeho podmíněném propuštění. Pomohli mu, a to i s jeho nástupem do práce.

23. Svědkyně , tituly před jménem, , jméno FO, při svém výslechu uvedla, že je družkou žalobce. Rodinná situace v roce 2021 pro ni byla značně náročná. V zásadě to už vytěsnila. V té době byla sama s dvěma dětmi a jediným bodem, který jí zajímal, byly Vánoce 21. Měla vidinu toho, že se vrátí z výkonu trestu domů a že veškerá hrůza, která byla do té doby, skončí. Podle jejího názoru splnil vše, co měl a myslela si tedy, že ho můžou pustit. S právním zástupcem žalobce se o tom nebavila. Čerpala i ze svých předcházejících zkušeností, kdy žalobce již jednou pustili, a to v , adresa, . Svědkyně navíc v té době, v době covidu, se neměla ani komu svěřit, když dennodenně zažívala smrt pacientů. V zásadě do té doby zastávala v rodině veškeré role. Zvláště těžké to bylo dle svědkyně , právnická osoba, , kdy tyto poukazovaly na to, že všichni ostatní mají na besídkách své tatínky. Obzvláště špatně nesla situaci dcera, která chtěla svého tátu. Syn svědkyně měl v té době rok a půl. Svědkyně musela vykonávat dvě práce, aby vše finančně zvládala. Proto byl pro ni konec roku 2021 jako středobod života. Bylo to ní následně velké zklamání a nejhorší Vánoce, které zažila. S partnerem byli v kontaktu zejména telefonicky a prostřednictvím , Anonymizováno, , neboť do , Anonymizováno, nemohla za žalobcem dojíždět, a to zejména s ohledem na značnou vzdálenost a její pracovní vytížení. Byla tam snad jednou. Cesta tam a zpátky ji trvala vždy přibližně 6 hodin. Děti s sebou nevzala z důvodu podmínek ve věznici. Když se svědkyně vrátila domů, brečela ve sprše. Byl to pro ni hrozný zážitek. Poté, kdy žalobce přemístili na , Anonymizováno, , tak za ním byla i s dětma dvakrát. Snažili se o to, aby byl žalobce přemístěn na , Anonymizováno, . Pokud byl žalobce ještě v , adresa, , tak tam byli pokaždé, kdy to bylo možné. Psychika dětí tím rovněž trpěla, neboť občas viděly tátu toliko přes , Anonymizováno, a jindy si s ním mohly jen telefonovat. Volali si pořád, někdy i několikrát denně. V první žádosti o podmíněné propuštění viděla svědkyně velkou šanci. Dokonce snad jela i na soud. Při posledním jednání o podmíněném propuštění žalobce nemohla uvěřit, že žalobce propustili, neboť o jeho podmíněném propuštění rozhodovali mnohokrát. Byli pro to ochotni udělat vše, aby ho pustili, nicméně pořád bylo dle svědkyně propuštění odkládáno. Po návratu žalobce z výkonu trestu byl dle svědkyně nejhorší začátek. Pro děti to byl v zásadě již cizí člověk, nicméně byly nadšené, že mají tátu doma. Žalobce se zapojil ihned do rodinného života. Dělal dle svědkyně například snídaně. Syn se dle svědkyně teprve učil vztahu s tátou, neboť jej zažil, když byl ještě malý. Dokonce se svědkyně ptal, zda ho může obejmout. Žalobce nebyl dle svědkyně přítomen nejdůležitější části života dětí. Dceři svědkyně bylo v té době 11 a utvářela si představu o tom, jak má vypadat rodina. Nemohl se účastnit oslav, besídek, mimoškolních aktivit. V rodinném domě po babičce se začala dle svědkyně rozpadat střecha. Věřila tomu, že střechu opraví žalobce, až ho propustí. Nakonec se do toho musela pustit sama svědkyně. Bezprostředně před prvním jednáním o propuštění žalobce z výkonu trestu v roce 2021 to společně řešili. Následně jí žalobce volal a brečel do telefonu, že ho nepustí. Svědkyně telefon hned položila. Jak probíhaly další soudy svědkyně přesně nevěděla. Věděla, že docházelo k ping pongu mezi , Anonymizováno, a , Anonymizováno, . Před nástupem do posledního výkonu trestu slavili společně i s partnerem veškeré narozeniny, svátky. Každý měsíc v zásadě probíhalo dle svědkyně několik oslav, neboť mají velice širokou rodinu. V důsledku výkonu trestu se podle svědkyně nemohl účastnit oslavy narození dcery bratra , Anonymizováno, , a to v létě roku 2022. Dcera svědkyně a žalobce měla na podzim 2022 první ples. Svědkyně věděla, že žalobce byl dvakrát ve výkonu trestu odnětí svobody, dostal dvakrát sedm let. Od propuštění z výkonu trestu proti němu nebylo dle svědkyně zahájeno trestní stíhání, splnil oddlužení. Žalobce pracuje dle svědkyně u svého táty. Svědkyně pracuje jako porodní asistentka. Pokud měla druhou práci, pracovala v odběrovém centru.

24. Po právní stránce posoudil nalézací soud věc následovně:

25. Podle § 1 odst. 1 OdpŠk, stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

26. Podle § 5 písm. a), b) OdpŠk stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem.

27. Dle § 8 odst. 1 OdpŠk platí, že nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím, není-li dále stanoveno jinak, lze uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán.

28. Podle § 14 odst. 1 OdpŠk se nárok na náhradu škody uplatňuje u orgánu uvedeného v § 6 zákona (tj. zdejší žalovaná). Podle § 15 odst. 1 zákona pak platí, že přizná-li příslušný úřad náhradu škody, je třeba nahradit škodu do šesti měsíců od uplatnění nároku. Dle § 15 odst. 2 zákona se poškozený může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

29. Podle § 31a zákona č. 82/1998 Sb., odst. 1, bez ohledu na to, zda bylo nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo.

30. Na základě závazných pokynů dovolacího soudu soud prvního stupně po doplnění dokazování opětovně posuzoval, zda žalobci vznikl nárok na náhradu nemajetkové újmy způsobené nezákonnými rozhodnutími , Anonymizováno, ze dnů 14. 12. 2021 a 23. 6. 2022, zejména, zda žalobce splňoval podmínky pro podmíněné propuštění již ke dni 14. 12. 2021, zda podmínky panující v době vydání nezákonných rozhodnutí byly srovnatelné s těmi, za kterých došlo k pozdějšímu podmíněnému propuštění žalobce, a zda žalobci v příčinné souvislosti s nezákonnými rozhodnutími vznikla tvrzená nemajetkové újma.

31. Soud prvního stupně primárně posuzoval, zda žalobce splňoval podmínky pro podmíněné propuštění již ke dni 14. 12. 2021. V této souvislosti vycházel z usnesení , adresa, ze dne 19. 11. 2021, č.j. , Anonymizováno, , z usnesení , Anonymizováno, ze dne 14. 12. 2021, č.j. , Anonymizováno, , a z usnesení , adresa, ze dne 22. 6. 2023, č.j. , Anonymizováno, . Jak vyplývá z usnesení , adresa, ze dne 19. 11. 2021, tento soud ve vztahu ke splnění druhé a třetí zákonné podmínky pro podmíněné propuštění neposuzoval řádně výši dluhů žalobce, plnění oddlužení a výdělkové možnosti žalobce v případě jeho propuštění na svobodu. Tyto nedostatky vytkl soudu prvního stupně již stížnostní soud ve svém rozhodnutí ze 14. 12. 2021. Z usnesení , adresa, ze dne 22. 6. 2023, na základě kterého byl žalobce pravomocně podmíněně propuštěn z výkonu trestu odnětí svobody, vyplývá, že jmenovaný soud provedl dokazování mimo jiné i usnesením , Anonymizováno, ze dne 6. 3. 2020, č.j. , právnická osoba, o schválení oddlužení, zprávou o oddlužení ze dne 20. 4. 2022, zprávou o oddlužení ze dne 18. 4. 2023, prohlášením , jméno FO, ze dne 2. 1. 2023 o případné výši hrubé mzdy žalobce v případě jeho propuštění, aktualizovaného prohlášení , jméno FO, ze dne 21. 6. 2023, znaleckým posudkem , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne 12 .6. 2023 ve vztahu k hodnocení osobnosti žalobce a prognózy vedení budoucího řádného života, jakož i jejím výslechem. Oproti svému dřívějšímu rozhodnutí ze dne 19. 11. 2021 provedl tedy soud nepoměrně rozsáhlejší dokazování nejen ke zjištění výše dluhů žalobce, k plnění oddlužení a k jeho výdělkovým možnostem, ale i k samotné osobnosti žalobce a prognóze vedení budoucího řádného života, přičemž sám poukázal, že při svém rozhodování vyšel jak z dřívějšího dokazování, tak i z jeho doplnění v intencích usnesení stížnostního soudu. S přihlédnutím k uvedenému dospěl tudíž nalézací soud k závěru, že podmínky panující v době vydání nezákonného rozhodnutí dne 14. 12. 2021 nebyly srovnatelné s těmi, za kterých došlo k pozdějšímu podmíněnému propuštění žalobce. Soud prvního stupně je současně přesvědčen, že pokud by jak , adresa, dne 19. 11. 2021, tak i , Anonymizováno, dne 14. 12. 2021 posoudily správně splnění první zákonné podmínky pro podmíněné propuštění, a to výkon požadované části trestu, potom by sice , adresa, rozhodl ve smyslu odůvodnění svého rozhodnutí o podmíněném propuštění žalobce, nicméně , Anonymizováno, by uvedené rozhodnutí ve smyslu odůvodnění svého rozhodnutí zrušil a věc by vrátil postupem podle § 149 odst. 1 písm. b) tr. řádu , adresa, k novému projednání a rozhodnutí. , adresa, by následně dle pokynů stížnostního soudu doplnil dokazování obdobným způsobem, jakým to učinil před rozhodnutím ze dne 22. 6. 2023, přičemž lze předpokládat, že tento by postupoval bez zbytečných průtahů. Při obvyklém chodu událostí by po doplnění dokazování rozhodl o podmíněném propuštění žalobce v první polovině roku 2022, nejdříve do 30 dnů od doručení spisu od , Anonymizováno, , nejpozději v červnu 2022. V situaci, kdy by tedy nedošlo k vydání přezkoumávaných nezákonných rozhodnutí, žalobce by byl dle přesvědčení nalézacího soudu podmíněně propuštěn o 1 rok až 1 rok a 5 měsíců dříve než byl fakticky posléze propuštěn, nikoli však o 2,5 roku dříve, jak uvádí žalobce.

32. Na základě shora učiněných závěrů soud prvního stupně dále posuzoval, zda žalobci v příčinné souvislosti s nezákonnými rozhodnutími vznikla tvrzená nemajetková újma. Žalobce v této souvislosti tvrdil, že nemohl být se svou rodinou, podílet se na výchově svých dvou nezletilých dětí, trávit čas se svou partnerkou a rodiči. Se svou partnerkou , právnická osoba, nemohl například strávit Vánoce 2021, kdy své nepropuštění a Vánoce 2021 strávené ve věznici nesl velmi těžce. Deptalo ho, že jak partnerku, děti i své rodiče ujišťoval, že je stráví doma. Se svou rodinou nemohl prožívat jak běžné denní malé radosti, tak tyto významnější rodinné události. Nemohl se účastnit například oslav narozenin své partnerky, nemohl slavit narozeniny svých dětí a rodičů ani narozeniny bratra. S bratrem nemohl oslavit narození jeho dcery. Byl mu zcela znemožněn normální partnerský život včetně života sexuálního. Nemohl s dětmi na výlety, na dovolenou. Neviděl, jak přinesly vysvědčení ze školy ani svou dceru, když šla na svůj první ples. Neviděl vystoupení svých dětí. Nemohl pomáhat partnerce s rekonstrukcí domu, ani běžnými domácími pracemi.

33. Provedeným výslechem žalobce a jeho partnerky , tituly před jménem, , jméno FO, bylo dle názoru soudu prokázáno, že žalobci v příčinné souvislosti s nezákonnými rozhodnutími vznikla nemajetková újma spočívající v zásazích do osobnostní a rodinné sféry žalobce, kdy se tento nemohl již od roku 2022 účastnit rodinného života, podílet se na výchově svých dětí, partnerského života, nemohl pomáhat s rekonstrukcí domu a běžnými domácími pracemi. Oproti tomu je soud prvního stupně přesvědčen, že žalobci nemohla vzniknout v příčinné souvislosti se nezákonnými rozhodnutími nemajetková újma tím, že nemohl s dětmi a partnerkou strávit Vánoce 2021, neboť, jak uvedl soud v odst. 31 shora, žalobce by i při správném posouzení splnění první zákonné podmínky pro podmíněné propuštění byl propuštěn nejdříve v lednu 2022.

34. V důsledku závěru o vzniku nemajetkové újmy žalobce způsobené nezákonnými rozhodnutími nalézací soud dále posuzoval, zda jsou žalovanou poskytnuté konstatování nezákonnosti posuzovaných rozhodnutí a omluva za jejich vydání přiměřeným zadostiučiněním za vzniklou nemajetkovou újmu nebo zda žalobci náleží zadostiučinění v penězích, případně v jakém rozsahu. V dané souvislosti dospěl k závěru, že žalobce sice v důsledku nezákonných rozhodnutí nemohl žít po dobu 1 roka až 1 roka a 5 měsíců na svobodě a být se svou rodinou, partnerkou, dvěma dětmi, nicméně současně je nutné přihlédnout i k tomu, že do roku 2015 páchal opakovaně trestnou činnost, byl již 7x soudně trestán, naposledy mu byl uložen trest odnětí svobody na celkem 14 let (7+7 let). S přihlédnutím k uvedenému dospěl nalézací soud k závěru, že žalobci zadostiučinění v penězích nenáleží a že přiměřeným zadostiučiněním vzniklé nemajetkové újmy jsou žalovanou poskytnuté formy náhrady, a to konstatování nezákonnosti rozhodnutí a omluva žalobci za jejich vydání. Peněžité zadostiučinění by bylo dle přesvědčení soudu přiměřeným zadostiučiněním v případě, kdy by se jednalo o jediné trestní odsouzení žalobce s výrazně kratším trestem odnětí svobody.

35. Jelikož nalézací soud nárok žalobce, který zůstal předmětem řízení po rozhodnutí dovolacího soudu, na základě shora učiněných závěrů neshledal důvodným, žalobu v příslušné části výrokem I. zamítl.

36. Výrok II. o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 2 ve spojení s ust. § 151 odst. 3 o. s. ř., neboť v řízení byla úspěšná převážně žalovaná. Předmětem spojeného řízení byl nárok na náhradu majetkové škody (nákladů řízení) ve výši 13 309 Kč, nárok na náhradu nemajetkové újmy ve výši 50 000 Kč, nárok na náhradu ušlého zisku ve výši 181 000 Kč, které byly uplatněny v řízení sp. zn. 27 C 80/2023, a nárok na náhradu majetkové škody (nákladů řízení) ve výši 6 800 Kč, nárok na náhradu nemajetkové újmy ve výši 50 000 Kč a nárok na náhradu ušlého zisku ve výši 181 000 Kč, které byly původně uplatněny v řízení sp. zn. 14 C 170/2023. Jak vyplývá ze shora uvedeného, žalovaná byla ve sporu procesně úspěšná co do nároků ve výši 13 309 Kč, 181 000 Kč, 6 800 Kč a 181 000 Kč. Žalovaná byla tudíž úspěšná v rozsahu 86% a v rozsahu 14% byla neúspěšná. Z tohoto důvodu jí vznikl nárok na úhradu nákladů řízení v rozsahu 72%. V případě plného úspěchu ve věci by žalované vznikl nárok na úhradu částky ve výši 2 100 Kč (vyjádření k žalobě, účast na jednání dne 30.4. 2024, vyjádření ze dne 15. 10. 2024, účast na jednání dne 31. 10. 2024, účast na jednání dne 18. 8. 2025, účast na jednání dne 14. 11.2025 trvajícím od 10.00 hod. do 12.25 hod.). S přihlédnutím k částečnému úspěchu ve věci vznikl žalované nárok na náhradu nákladů ve výši 1 512 Kč.

37. Vzhledem k tomu, že svědkyně , tituly před jménem, , jméno FO, požádala v souvislosti se svým výslechem o svědečné, přičemž o tomto svědečném nebylo dosud rozhodnuto, rozhodl soud výrokem III. o tom, že o nákladech státu bude rozhodnuto samostatným usnesením.