45 C 52/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Kateřinou Takácsovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastupování státu ve věcech majetkových sídlem adresa o zaplacení 1 920 000 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhá na žalované zaplacení částky 1.920.000,00 Kč spolu s 10 % úrokem z prodlení ročně z uvedené částky od 5.8.2019 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku, která bude specifikována v písemném vyhotovení tohoto rozsudku, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se domáhal po žalované zaplacení v záhlaví uvedené částky jakožto přiměřeného zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu v důsledku nezákonně vedeného trestního řízení u Okresního soudu v Chomutově pod sp. zn. 3 T 19/2017. Žalobce uvedl, že Policií České republiky bylo proti němu zahájeno trestní stíhání pro přečin porušení povinnosti při správě cizího majetku z nedbalosti podle § 221 odst. 1 trestního zákoníku. Po podání obžaloby pak rozsudkem Okresního soudu v Chomutově ze dne 3.4.2019 byl žalobce podle ustanovení § 226 písm. b) trestního řádu obžaloby zproštěn. Žalobce uvedl, že jak Policie ČR, tak státní zastupitelství mělo po celou dobu trestního stíhání k dispozici důkazní materiál, ze kterého vyplývalo, že [anonymizováno 17 slov], tedy již v té době orgány činné v trestním řízení mohly dojít k tomu, že trestní stíhání žalobce je zcela účelové a nesmyslné, kdy také vykládali zákon obcí v neprospěch jak žalobce, tak dalších obžalovaných a to v rozporu se zněním zákona o obcích, tak, se všemi listinami, které byly v řízení jakožto důkazy předloženy. Dále se žalobce obšírně vyjádřil ke konání orgánů činných v trestním řízení a k jejich pochybení. V důsledku nezákonně vedeného trestního stíhání žalobci vznikla nemajetková újma, neboť tímto trestním stíháním bylo zasaženo do jeho lidské důstojnosti a dlouhodobě narušen soukromý život. O případu se psalo v desítkách článků v médiích, kdy s ohledem na to, že [obec], kde žalobce žil, jsou malé město, všichni občané věděli, že žalobce je trestně stíhán. Zájem médií byl násoben tím, že jedním ze stíhaných kolegů byl [jméno] [příjmení], který se v mezidobí stal poslancem Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Trestní stíhání pak trvalo více jak dva roky a následkem trestního stíhání došlo u žalobce ke ztížení společenského a pracovního uplatnění, trpěl psychickými problémy - úzkostmi, stresem, nespavostí, poruchami pozornosti, nesoustředěností apod, začal zaznamenávat omezené možnosti seberealizace do budoucna v základních sférách života. Také se začal více vyhýbat lidem, ať již v pracovním či soukromém životě, neboť se obával dotazů na předmětnou kauzu. Žalobce vykonává podnikatelskou činnost ve společnosti, v níž současně působí i jeho matka, rovněž jedna ze stíhaných, došlo k zásadnímu ztížení navazování dalších obchodních vztahů, obhajování morální úrovně obou jednatelů společností. Na případ trestního stíhání se žalobce ptali rodinní přátelé a široké okolí. Trpěla i manželka žalobce, která s ním žije ve společné domácnosti a musela podobným dotazům čelit v době rizikového těhotenství. Žalobce se jí snažil být přes veškeré okolnosti být oporou, ale obával se o budoucnost celé rodiny a jeho život se ocitl v troskách. Žalobce svůj nárok na poskytnutí přiměřeného zadostiučinění ve výši 2 000 000 Kč předběžně uplatnil u žalované, která mu uhradila částku ve výši 80 000 Kč. S ohledem na to navrhl žalobce, aby soud žalobě vyhověl a přiznal mu náhradu nákladů řízení.

1. Žalovaná učinila nesporným, že u ní žalobce předběžně uplatnil svůj nárok na poskytnutí přiměřeného zadostiučinění ve výši 2 000 000 Kč dne 5.8.2019 v důsledku nezákonně vedeného trestního stíhání u Okresního soudu v Chomutově pod sp. zn. 3 T 19/2017. Žalovaná po projednání dané žádosti dospěla k závěru, že v řízení došlo k vydání nezákonného rozhodnutí představující usnesení o zahájení trestního stíhání proti žalobci a z tohoto titulu poskytla žalobci na nemajetkové újmě omluvu a zadostiučinění ve výši 80 000 Kč. Dále žalovaná nesporovala, že usnesením Policie ČR ze dne 29.7.2016 bylo proti žalobci zahájeno trestní stíhání pro trestný čin porušení povinnosti při správě cizího majetku podle § 221 odst. 1 trestního zákoníku. Dne 20.1.2017 byla k Okresnímu soudu v Lounech podána Okresním státním zastupitelství v [obec] obžaloba. Dne 1.3.2017 bylo vydáno usnesení, na základě kterého byla věc Okresnímu soudu v Lounech odňata a přikázána Okresnímu soudu v Chomutově. Dne 29.3.2017 byl ve věci vydán trestní příkaz, proti kterému podal žalobce dne 6.4.2017 odpor. Žalobce pak byl na základě rozsudku Okresního soudu v Chomutově ze dne 3.4.2019 zproštěn obžaloby pod § 226 písm. b) trestního řádu. Žalovaná při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění přihlédla ke třem základním atributům: povaha trestní věci, délka trestního řízení a následky způsobené trestním řízením v osobní sféře žalobkyně. Pokud jde o povahu trestní věci, žalobce byl trestně stíhána pro trestný čin porušení povinnosti při správě cizího majetku, kdy se jedná o druh trestné činnosti obecně nemající výrazně dehonestující charakter jako například u násilné trestné činnosti. Vliv délky trestního řízení pak byl do jisté míry podle žalované nepatrný, neboť trestní stíhání žalobce trvalo po dobu dvou let a deseti měsíců, avšak tuto délku lze vzhledem k okolnostem případu považovat ještě za přiměřenou. Na délku trestního stíhání měla vliv i skutečnost, že ve věci bylo vypracováno několik znaleckých posudků. Pokud jde o konkrétní zásahy do osobní sféry žalobce, žalovaná uvedla, že tyto musí být prokázány. K prokázání újmy ze strany žalobce však v daném případě došlo spíše okrajově. Ohledně namítané medializace je nutno uvést, že toto je pouze prostým důsledkem zásady veřejnosti trestního řízení a obecných veřejných poměrů případu. Z tohoto důvodu pak nelze přičítat státu k tíži, že presumpce neviny byla narušena sdělovacími prostředky (např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 3.7.2012, sp. zn. 30 Cdo 4280/2011). Žalovaná v této souvislosti odkázala na věc vedenou u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 14 C 51/2017. V tomto případě byl poškozený trestně stíhán pro trestný čin porušování povinnosti při správě cizího majetku a pro trestný čin zneužívání pravomoci veřejného činitele. Trestní stíhání pak trvalo dva roky a devět měsíců, tedy stejně tak dlouhou dobu jako v případě žalobkyně. Oproti věci, která je předmětem tohoto řízení, hrozilo žalobci jakožto poškozenému trest v odnětí svobody v trvání až deseti let. Poškozenému bylo přiznáno zadostiučinění ve výši 100 000 Kč. S přihlédnutím ke skutečnosti, že žalobce byl ohrožen uložením trestu odnětí svobody v trvání šesti měsíců, lze tak zadostiučinění ve výši 80 000 Kč považovat za odpovídající. Na základě shora uvedeného žalovaná navrhla, aby soud žalobu v celém rozsahu zamítnul a přiznal žalované náhradu hotových výdajů.

2. Uplatněním nároku na náhradu škody podle zákona o odškodňování ze dne 22.7.2019, uplatnil žalobce u žalované nárok na náhradu zadostiučinění z nemajetkové újmy v částce 2 000 000 Kč, způsobené v důsledku trestního stíhání ve věci T 19/2017.

3. Stanoviskem Ministerstva spravedlnosti ze dne 28.2.2020 byl nárok žalobce vypořádán s tím, že na nákladech obhajoby bylo přiznáno 13.600,00 Kč a na nemajetkové újmě byla přiznána částka 80 000 Kč.

4. Do protokolu o jednání ve věci 19 C 33/2020 ze dne 17.6.2021, při kterém byla vyslechnuta tehdejší žalobkyně [jméno] [příjmení], tato k otázce, aby konkrétně uvedla zásahy do své cti a osobní pověsti v době trestního řízení uvedla, že:„ Mrzelo mě to a štvalo mě to, že jim vůbec někdo dopřál sluchu, ale žádný jako velký újmy jsem neměla, není to tak jako, že by někdo řekl, hele s tebou nebudu obchodovat, protože kdo ví, co jsi za člověka. To bych lhala, to ne. Nic takového se nestalo, protože ty lidi mně znají, znají mně, jaká jsem.“ 5. Z úplného výpisu z obchodního rejstříku [právnická osoba], s.r.o., [IČO], ke dni 6.12.2021 je jednatelem společnosti od 21.12.2020 [jméno] [příjmení], předchozím a stávajícím jednatelem je 29.4.1998 [jméno] [příjmení] a v době od 18.6.2001 do 21.12.2020 [celé jméno žalobce]. Jako společníci ve společnosti působila [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [právnická osoba] s.r.o., [jméno] [příjmení] a další.

6. Z úplného výpisu z obchodního rejstříku [právnická osoba] – J. [celé jméno žalobce] spol. s r.o., [IČO], ke dni 6.12.2021 je jednatelem od 1.8.1995 do současnosti [jméno] [příjmení] a od 15.5.2006 do současnosti [celé jméno žalobce], a společníkem od 12.9.2014 [celé jméno žalobce], předchozím jediným společníkem byla [jméno] [příjmení]

7. Dle výpisu jmenných seznamů ze serveru [webová adresa] do zastupitelstev obcí, konkrétně do [územní celek] ke dni [číslo] – [datum], kandidoval [celé jméno žalobce] ve věku [anonymizováno] let za navrhovanou stranu [anonymizováno 7 slov], bez politické příslušnosti, získal celkem v absolutním počtu 510 hlasů, což činí 8 % a skončil jako druhý zvolený v pořadí.

8. Dle výpisu jmenných seznamů ze serveru [webová adresa] do zastupitelstev obcí, konkrétně do [územní celek] ke dni [číslo] – [datum], kandidoval [celé jméno žalobce] ve věku [anonymizováno] let za [anonymizováno 7 slov], rovněž bez politické příslušnosti, získal v absolutním počtu 398 hlasů, což činí 9,25 % a rovněž skončil jako druhý v pořadí.

9. Pokud jde o medializaci trestního řízení, soud posuzoval obsah celkem 63 žalobcem předložených článků: vyjádření [jméno] [příjmení]„ [anonymizována čtyři slova] [příjmení] [anonymizováno]: [anonymizována čtyři slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [obec], [anonymizována dvě slova]“ ([anonymizována čtyři slova]), [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova]„ [anonymizována dvě slova] [příjmení] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]“ [anonymizováno] [datum],„ [anonymizována dvě slova] [jméno] [příjmení] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována dvě slova]. [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizováno]“ [anonymizováno] [datum],„ [anonymizována čtyři slova] [příjmení] [anonymizováno] [jméno] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova]“ [anonymizováno] [datum],„ [příjmení] [příjmení] [anonymizováno] [jméno] [anonymizována dvě slova], [anonymizována čtyři slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizována čtyři slova]. [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [obec] [anonymizována dvě slova] [příjmení] [anonymizována dvě slova]“ [anonymizována dvě slova] [datum],„ [anonymizována čtyři slova] [anonymizována dvě slova] [jméno]. [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [jméno] [příjmení]“ [anonymizováno] [datum],„ [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno] [příjmení] [anonymizováno] [jméno], [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno]“ [anonymizováno] [datum],„ [anonymizována čtyři slova] [anonymizována dvě slova] [příjmení] [anonymizována dvě slova]“ [anonymizováno] [datum],„ [anonymizována dvě slova] [příjmení] [anonymizováno], [anonymizována čtyři slova]“ [anonymizováno] [datum],„ [anonymizováno] [obec]: [příjmení] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizováno] [příjmení] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]“ [anonymizováno] [datum],„ [příjmení] [jméno] [příjmení] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [anonymizována čtyři slova]“ [anonymizováno] [datum],„ [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [příjmení] ([jméno]) [anonymizováno]. [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]“ [anonymizováno] [datum],„ [příjmení] [příjmení]: [anonymizována čtyři slova], [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno]“ [anonymizováno] [datum],„ [příjmení] [příjmení] [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno]“ [anonymizováno] [datum] [anonymizována dvě slova]. [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova], [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno] [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována dvě slova]. [anonymizována čtyři slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizována čtyři slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována čtyři slova], [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována dvě slova]. [anonymizována čtyři slova] [role v řízení] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]„ [anonymizováno] [územní celek]“, [anonymizována dvě slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno], [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizována dvě slova] [anonymizována čtyři slova], [anonymizována dvě slova] [obec] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [anonymizováno]„ [územní celek] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována dvě slova]“, [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [role v řízení] [anonymizováno], [anonymizována čtyři slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [anonymizována dvě slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizována čtyři slova]„ [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [jméno] [příjmení] [jméno] [anonymizována čtyři slova] [role v řízení] [anonymizována dvě slova]“ [anonymizována dvě slova] [datum], [anonymizována čtyři slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [příjmení] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [územní celek]. [anonymizována čtyři slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [příjmení], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno].

10. Co se týče obsahu spisu sp. zn. 3 T 19/2017 Okresního soudu v Chomutově, tento byl mezi účastníky nesporným a netrvali na jeho provedení.

11. Ačkoliv žalobce v rámci koncentrační lhůty nijak nedoplnil svá tvrzení ohledně dopadu trestního řízení do jeho osobnostní i profesní sféry a avizoval, že tak učiní ve své účastnické výpovědi na příštím jednání soudu, k němuž se rovněž dostaví, k soudu se nedostavil, proto jeho účastnická výpověď nemohla být provedena.

12. Dle § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen„ ODŠZ“) stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

13. Dle § 2 ODŠZ odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit.

14. Dle § 3 odst. 1 písm. a), b), c) ODŠZ stát odpovídá za škodu, kterou způsobily: a) státní orgány, b) právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na základě zákona, (dále jen "úřední osoby"), c) orgány územních samosprávných celků, pokud ke škodě došlo při výkonu státní správy, který na ně byl přenesen zákonem nebo na základě zákona (dále jen "územní celky v přenesené působnosti").

15. Dle § 5 ODŠZ stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena: a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem.

16. Dle § 7 odst. 1 a 2 ODŠZ mají právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Právo na náhradu škody má i ten, s nímž nebylo jednáno jako s účastníkem řízení, ačkoliv s ním jako s účastníkem řízení jednáno být mělo.

17. Dle § 8 odst. 1, 2 a 3 ODŠZ lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Byla-li škoda způsobena nezákonným rozhodnutím vykonatelným bez ohledu na právní moc, lze nárok uplatnit i tehdy, pokud rozhodnutí bylo zrušeno nebo změněno na základě řádného opravného prostředku. Nejde-li o případy zvláštního zřetele hodné, lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím přiznat pouze tehdy, pokud poškozený využil v zákonem stanovených lhůtách všech procesních prostředků, které zákon poškozenému k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení, nebo návrh na zastavení exekuce.

18. Dle § 14 odst. 1 a 3 ODŠZ nárok na náhradu škody se uplatňuje u úřadu uvedeného v zákoně. Uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.

19. Dle § 15 odst. 2 ODŠZ se poškozený může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

20. Dle § 26 ODŠZ pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v tomto zákoně občanským zákoníkem.

21. Dle § 31a odst. 1, 2 a 3 ODŠZ bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. V případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle Dle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo Dle § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k : a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

22. Mezi účastníky nebylo sporu o okolnostech daného trestního stíhání, soud proto vzal za svá skutková zjištění, uvedená v jejich stanoviscích. Řízení bylo zahájeno na základě usnesení o zahájení trestního stíhání vydaného Policií ČR ze dne 29.7.2016, kdy byl obviněn nejen žalobce, ale také řada dalších zastupitelů [územní celek] pro trestný čin porušení povinnosti při správě cizího majetku podle § 221 odst. 1 trestního zákoníku. Po podání obžaloby k Okresnímu soudu v Lounech, resp. Okresnímu soudu v Chomutově, vedeného pod sp. zn. 3 T 19/2017 byl žalobce rozsudkem tohoto soudu ze dne 3.4.2019 zproštěn obžaloby podle § 226 písm. b) trestního řádu Trestní stíhání trvalo dva roky a devět měsíců.

23. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že v dané věci došlo k nezákonnému trestnímu stíhání. V případě vydání nezákonného rozhodnutí, které bylo pro nezákonnost zrušeno, není dána vyvratitelná domněnka, že jím byla dotčené osobě způsobena imateriální újma. Naopak, v řízení je na žalobci, aby spolu s odpovědnostním titulem tvrdil a prokazoval i existenci skutečností, které lze právně kvalifikovat jako porušení konkrétního práva žalobce, a vznik nemajetkové újmy vzniklé v příčinné souvislosti s danými skutečnostmi. Teprve dojde-li soud po provedeném dokazování k závěru, že odpovědnostním titulem byla porušena konkrétní práva žalobce a že v důsledku toho vznikla žalobci nemajetková újma, může se zabývat otázkami formy a případné výše zadostiučinění podle § 31a odst. 1 a 2 OdpŠk (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. 9. 2015, sp. zn. 30 Cdo 1747/2014, uveřejněný pod [číslo] Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

24. Obecně lze říci, že každé trestní řízení negativně ovlivňuje osobní život trestně stíhaného, na kterého je sice do okamžiku právní moci meritorního rozhodnutí třeba pohlížet jako na nevinného, avšak samotný fakt trestního stíhání je zátěží pro každého obviněného (k tomu srov. např. nález Ústavního soudu ze dne 31. 3. 2005, sp. zn. I. ÚS 554/04). Již samotné trestní stíhání výrazně zasahuje do soukromého a osobního života jednotlivce, do jeho cti a dobré pověsti, a to tím spíše, jedná-li se o obvinění„ liché“, což je posléze pravomocně stvrzeno zprošťujícím rozsudkem soudu, podle něhož se skutek, z něhož byl jednotlivec obviněn a obžalován, nestal, případně nebyl trestným činem (k tomu srov. nález Ústavního soudu ze dne 17. 6. 2008, sp. zn. II. ÚS 590/08).

25. Soud se proto dále zaměřil na zkoumání kritérií, na něž je ve smyslu konstantní soudní judikatury nutno upřít pozornost při posuzování intenzity takové nemajetkové újmy vzniklé poškozenému, tedy na za a) délku trestního řízení, b) povahu trestního stíhání, c) dopady trestního stíhání do osobnostní sféry poškozeného. Trestní řízení ve vztahu k žalobci trvalo dva roky a devět měsíců a obecně nelze dospět k závěru, že řízení bylo nepřiměřeně dlouhé, neboť tuto délku odůvodňuje zejména skutková složitost věci s ohledem na znalecká zkoumání a procesní složitost věci, zejména s ohledem na počet obviněných osob. Žalobce byl stíhán pro přečin porušení povinnosti při správě cizího majetku z nedbalosti podle § 221 odst. 1 trestního zákoníku a byl tak ohrožen sazbou odnětí svobody až na 6 měsíců nebo zákazem činnosti, tedy trestní sazbou nízkého charakteru. S ohledem na jeho dosavadní bezúhonnost (v opačném případě by nemohl být zastupitelem obce) mu však reálně odsouzení k trestu odnětí svobody nepodmíněně nehrozilo, což podstatným způsobem snižuje intenzitu nemajetkové újmy, která žalobci nezákonně vedeným trestním stíháním vznikla, stejně jako skutečnost, že se trestní stíhání týkalo většího počtu obviněných. Samotná povaha trestného činu, pro který byl žalobce trestně stíhán, zpravidla nepůsobí větší společenské odsouzení oproti trestnímu stíhání např. pro trestný čin proti životu a zdraví nebo proti rodině a dětem, se kterými převážně bývá spojena i mnohem výraznější dehonestace poškozených. Přehlédnout v této souvislosti nelze ani to, že mělo jít o trestný čin nedbalostní. Pokud jde o dopady trestního stíhání do žalobcovy osobnostní sféry, lze uzavřít, že žalobci nepochybně vznikla určitá újma ztotožnitelná již se subjektivními pocity frustrace, stresu a nejistoty. Pokud jde o jeho tvrzení co do objektivizace dané újmy, žalobce rezignoval na svou účastnickou výpověď, kterou avizoval svá tvrzení doplnit, proto nemohla být tato blíže posouzena. Veškerá tvrzení žalobce o zásazích do jeho osobnostní, profesní i rodinné sféry tak zůstala nedoložena. Naopak bylo z výpovědi jeho společnice ze [právnická osoba] – J. [celé jméno žalobce] spol. s r.o. a [právnická osoba] vyvráceno, že by došlo k újmě na jeho podnikatelské činnosti, když tato žádnou újmu nepociťovala a společnosti nezaznamenaly úbytek obchodních partnerů. Lze si totiž těžko představit, že by jeden ze společníků tento rozdíl pociťoval a druhý ne. Nebylo však zároveň prokázáno, že by se jméno žalobce v nějakém článku přímo objevilo (kromě textu, vyhotoveného přímo z podnětu zastupitelstva, jehož byl žalobce členem a fotografie první strany vyjádření jeho právního zástupce), když v nich rezonovalo především jméno jiného z obviněných, který se v průběhu trestního stíhání stal poslancem Parlamentu ČR. V této souvislosti však nelze přehlédnout, že ani tato medializace nejen tomuto obviněnému v úspěšné kandidatuře nijak nezabránila, ale ani sám žalobce nebyl nijak dotčen na preferencích při volbách do zastupitelstva. Ve vztahu k formě a výši zvoleného zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nezákonným trestním stíháním lze uvést, že samotné konstatování nezákonnosti trestního stíhání a již poskytnutá písemná omluva žalované se soudu s přihlédnutím ke všem shora rozvedeným okolnostem trestního stíhání nejeví dostatečnou satisfakcí. Ostatně i žalovaná žalobci již přiznala a vyplatila finanční satisfakci ve výši 80 000 Kč. Soud při zohlednění všech zjištěných skutečností dospěl k závěru, že odpovídající„ završující“ satisfakcí, jíž by se žalobci od žalované mělo dostat, je částka 50 000 Kč. Konkrétní výši této částky odůvodňuje zejména skutečnost, že žalobce jako dosud bezúhonný zastupitel menšího města (o necelých 5 000 obyvatel) byl osobou více veřejně známou, než běžný občan této obce, když ke známosti celého případu jistě přispěla i medializace případu, byť bez zjištěných excesů orgánů činných v trestním řízení. Soud dospěl k závěru, že uvedená výše odškodnění obstojí i ve srovnání s ostatními obdobnými případy.

26. Žalobce pro srovnání odkázal na případy, v nichž byl vyhlášen rozsudek Nejvyššího soudu 30 Cdo 2813/2011, rozsudek Nejvyššího soudu 30 Cdo 1747/2014, dále ve věci vedené Obvodním soudem pro Prahu 2 sp.zn. 29 C 207/2017 nebo případ kurdského lékaře a podnikatele Y. U., který měl v polovině 90. let strávit dva a půl roku ve vazbě, rozhodnutí Ústavního soudu, nález číslo I. ÚS 2394/15. [příjmení] II. ÚS 2175/16, II. ÚS 590/08, N 108/49, nález Ústavního soudu II. ÚS 642/05, které však se však s daným případem nedají zcela srovnat, již jen proto, že žalobce ve vazbě nebyl a jeho případ se tak odlišuje od případu kurdského lékaře. Žalovaná navrhla pro srovnání případy dalších obviněných v téže kauze, vedených zdejším soudem pod sp.zn. 28 C 51/2020, 10 C 48/2020, 44 C 13/2020 a 37 C 33/2020. Dále navrhovala obdobné případy, rovněž vedené před zdejším soudem pod sp.zn. 14 C 51/2017 a 29 C 207/2017, které se však týkají jiných trestných činů a jiných případů. Vzhledem k tomu, že jsou soudu k dispozici případy jiných obviněných v totožné věci, které jsou tedy nejlépe srovnatelné s daným případem, vycházel soud z těchto případů a tyto doplnil o případ dalšího obviněného v totožné věci, vedený zdejším soudem pod sp.zn. 19 C 33/2020. Soud tak, pokud jde o otázku přiměřenosti finančního zadostiučinění, vyšel zejména z rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 2, která byla vynesena ve věci týkající se obžalovaných v téže kauze, konkrétně v řízeních vedených pod sp. zn. 44 C 13/2020, 28 C 51/2020 a 15 C 53/2020, 10 C 48/2020. V případě sp.zn. 37 C 33/2020 (obviněný Ing. [jméno] [příjmení]) dospěl soud k závěru, že došlo k dílčím, nikoliv však zásadním zásahům, ve sféře rodinného života a sociálního života, kdy žalobce byl podrážděný, stranil se lidí. Docházelo k hádkám mezi ním a manželkou. Soud neshledal zásadní zásahy ve sféře zdravotní, žalobce se psychiatricky neléčil. Soud však dále shledal zásah ve sféře pracovní, když žalobci byl zastaven pracovní postup a nemohl se účastnit výběrových řízení na dodávku technologií. Rezignace ve výboru společenství vlastníků byla na nátlak jeho manželky, které chtěl v tomto vyhovět. Ve věci sp.zn. 44 C 13/2020 (obviněný Ing. [jméno] [příjmení]) bylo prokázáno, že žalobce již před zahájením trestního stíhání trpěl žaludečními obtížemi a užíval z tohoto důvodu léky, přičemž v době trestního stíhání byl nucen užívání těchto léků navýšit, trestního stíhání dále způsobilo neshody s manželkou, která žalobci práci v zastupitelstvu města vyčítala, rovněž vyčkávání na doručení písemného vyhotovení zprošťujícího rozsudku a jeho následný nutný překlad zapříčinilo, že žalobce neobdržel včas vízum pro cestu do Austrálie, a místo odjezdu v červnu 2019 se tento mohl uskutečnit až v září 2019, a z tohoto důvodu společně s manželkou minuli možnost výpomoci jejich dceři v době jejího rizikového těhotenství. Žalobce však po celou dobu trestního stíhání neztratil podporu manželky a ani na následném vztahu s dcerou se trestní stíhání žalobce nijak negativně neprojevilo. V době trestního stíhání byl žalobce důchodcem, žádnou pracovní aktivitu nevyvíjel a žádné jiné zásadní negativní zásahy trestního stíhání do jeho osobního života z provedeného dokazování nevyplynuly. Ve věci sp.zn. 28 C 51/2020 (obviněná [příjmení] [příjmení]) byl prokázán zásah do osobnostních sfér života žalobkyně – zásah do zdraví, neboť v souvislosti s trestním stíháním došlo u žalobkyně ke zhoršení zdravotního stavu, týkající se migrenózních záchvatů, a s tím spojená i vyšší potřeba medikace analgetiky a zároveň se u žalobkyně rozvinula úzkostně depresivní porucha, na což bylo nutné reagovat antidepresivními léky. Další výrazné zásahy do osobního života soud nezjistil. Ze strany spoluobčanů žalobkyně nezaznamenala žádné negativní reakce, tito se spíše na trestní stíhání vyptávali. Skutečnost, že spoluobčané žalobkyni negativně nevnímali, byla prokázána i tím, že žalobkyni se oproti roku 2014, kdy kandidovala do zastupitelstva, ještě zvýšily preferenční hlasy ve volbách do zastupitelstva v roce 2018 (tj. v době trestního stíhání) a žalobkyně tak byla opětovně do zastupitelstva zvolena. K tomuto by zcela jistě nedošlo, kdyby spoluobčané žalobkyni vnímali negativním způsobem. Také rodinné ani přátelské vztahy, nebyly trestním stíháním, narušeny. Ve věci sp.zn. 19 C 33/2020 (obviněná [příjmení] [příjmení]), jehož předmětem bylo zaplacení částky v celkové výši 2 027 944 Kč s příslušenstvím, sestávající se jednak z finančního zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou vydáním nezákonného rozhodnutí v řízení vedeném u Okresního soudu v Chomutově pod sp. zn. 3 T 19/2017 ve výši 2 000 000 Kč, jednak z nákladů obhajoby, které žalobkyně vynaložila, v celkové výši 27 944 Kč sestávající se jednak z náhrady nákladů na obhajobu a jednak ze zaplaceného výdaje na znalecký posudek. V daném případě bylo prokázáno, že bylo zasaženo do cti a důstojnosti, pověsti a dobrého jména žalobkyně, částečně do její sféry rodinné. Soud se pak zabýval tím, zda poskytnuté plnění ze strany žalované je zadostiučiněním dostačujícím, když při stanovení formy a výše zadostiučinění soud vyšel především z povahy trestní věci, z délky trestního řízení a následků způsobených trestním řízením v osobnostní sféře poškozeného. Ve věci sp.zn. 10 C 48/2020 (obviněný [příjmení] [příjmení]) měl soud za to, že došlo k dílčím, nikoliv však zásadním zásahům, ve sféře rodinného života a sociálního života, když žalobce nepopisoval konkrétní dopady, pouze v obecné rovině uváděl, že mu bylo nepříjemné, že jeho blízcí příbuzní, snacha, syn a vnučka musí okolnosti jeho stíhání vysvětlovat, a když pouze v obecné rovině uváděl, že musel vysvětlovat příčiny svého trestního stíhání svým známým. Soud rovněž shledal, nikoli zásadní zásahy, ve sféře zdravotní, projevující se zejména v stresu z výsledku trestního stíhání, nicméně konkrétní zásahy prokázány nebyly, když k operaci srdce u žalobce došlo delší dobu před trestním stíháním a konkrétní zhoršení tohoto stavu žalobce neuváděl. Stejné závěry zaujal soud k zdravotním dopadům do sféry manželky, když uzavřel, že k těmto došlo před zahájením trestního stíhání a konkrétní dopady, vyvolané trestím stíháním, prokázány nebyly. Soud dále shledal, nikoliv zásadní, zásah ve sféře pracovní, když žalobci byla oddálena výplata částky odstupného ve výši 5 000 Kč po dobu jednoho roku, přičemž vzhledem k výši této částky nelze mít tento zásah za významný. Ve všech případech bylo soudem zhodnoceno, že žalovanou poskytnuté zadostiučinění ve výši 80 000 Kč je přiměřené a žalobcům žádná další náhrada přiznána nebyla. V jediném případě, který se odlišoval od ostatních, a sice v případě paní [jméno] [příjmení], došlo k úhradě uvedené částky ze strany žalované až po podání žaloby, ve všech ostatních (stejně jako v současném případě) došlo k výplatě zadostiučinění ještě před podáním žaloby. Jak uvedeno výše, soud vyhodnocením samotných kritérií délky řízení, povahy trestné činnosti a zásahů do osobnostní sféry žalobce dospěl k závěru, že žalovanou poskytnuté zadostiučinění ve výši 80 000 Kč ještě před podáním žaloby, odpovídá způsobené újmě v rozsahu, v jakém byla v průběhu řízení prokázána. S ohledem na shora uvedené proto soud žalobu v plném rozsahu zamítl.

27. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Vzhledem k tomu, že byla žalovaná ve sporu plně úspěšná, přiznal jí soud náklady tohoto řízení, které se skládají z náhrady hotových výdajů ve výši 1 500 Kč podle ust. § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s ust. § 1 odst. 1,3 písm. a), b), c) a ust. § 2 odst. 3 vyhl. [číslo] o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení podle ust. § 151 odst. 3 o. s. ř. a podle § 89a exekučního řádu (5 úkonů právní služby po 300 Kč – vyjádření ve věci samé a 2x příprava na jednání a 2x účast na jednání).