46 C 133/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudkyní Mgr. Lucií Kuchaříkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce anonymizována dvě slova údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované za níž jedná anonymizováno 8 slov adresa pro zaplacení 103 145,58 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 10 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 10 000 Kč od 12. 12. 2020 do zaplacení, do 15 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba o uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci částku 93 145,58 Kč spolu se zákonným úrokem z této částky od 12. 12. 2020 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení částku 31 529,51 Kč, do 15 dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit České republice – Obvodnímu soudu pro Prahu 2 na náhradu nákladů řízení částku 0 Kč.

1. Žalobce se svou žalobou domáhal po žalované zaplacení částky 144 409 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu zdůvodnil tím, že proti němu bylo usnesením ze dne 27. 8. 2018 zahájeno trestní stíhání pro zločin zpronevěry podle § 206 odst. 1 odst. 4 písm. c) trestního zákoníku, přičemž [název soudu] jej rozsudkem ze dne 18. 6. 2020, čj. [číslo jednací], zprostil obžaloby. Právní moci rozsudek nabyl 12. 8. 2020. Žalobci v rámci uvedeného řízení vznikla škoda v podobě vynaložených nákladů obhajoby ve výši 44 409 Kč Vedle toho žalobci v důsledku nezákonného rozhodnutí vznikla nemajetková újma, kterou vyčíslil částkou 100 000 Kč Trestní stíhání pro žalobce znamenalo delší psychický stres a obavy z možných důsledků trestního stíhání, které se promítly do jeho osobního, rodinného a pracovního života. Žalobce se cítil ponížen úkony trestního řízení, kdy mu byly odebírány otisky prstů a vzorky DNA, navíc na recepci potkal svou spolužačku ze ZŠ, žalobce se styděl, v důsledku trestního stíhání se též styděl jít na školní sraz. Žalobce žije v malé obci, kde se nic neutají, byly mu opakovaně zasílány předvolánky, policie chodila po obci a zjišťovala si skutečnosti k jeho osobě. Stal se předmětem hovorů. Občany nenavštěvovala jen policie, ale i další osoby ([příjmení]), které uváděli, že žalobce ukradl nakladač a nechce jej vydat. Tito nechodili jen po obci, ale navštěvovali i obchodní partnery žalobce, zaměstnance a známé podnikající v lesnictví (jako sám žalobce), s nimiž následně obchodní vztahy ustaly či ochladly. Toto jednání poškodilo žalobce i jeho podnikání a vztahy s ostatními lidmi, u kterých je žalobce veden jako kriminálník a zloděj, o zproštění obžaloby se však tyto osoby od policie či státu již nedozvěděli. Základem celého stíhání byly soudní spory s leasingovou společností, která iniciovala trestní stíhání, a žalobce od počátku na policii vypověděl, že nakladač má, neprodal jej a nemohl tak nic zpronevěřit. V důsledku trestního stíhání žalobce přišel o spolupráci při vědeckém úkolu, za nějž měl obdržet odměnu po 100 000 Kč v následujících 5 letech. Ze spisu se žalobce dozvěděl, že měli být osloveni vedoucí pracovníci organizace ohledně trestního stíhání žalobce a spolupráce byla v důsledku trestního stíhání ukončena. Pověst zloděje se promítla i do rodinných vztahů, žalobce byl podrážděný, vzteklý, byl přesvědčen, že nic neprovedl, celý dluh uhradil, a přesto byl stíhán. Pověstí žalobce trpí zejména děti a manželka, kteří jsou svědky narážek na žalobce. Žalobce se bojí účastnit diskusí či se účastnit voleb do obecního zastupitelstva (již zastupitelem byl), aby nebyl napadán. Žalobce měl v důsledku trestního stíhání též obavy o své podnikání v lesnictví, které by v případě odsouzení nemohl provozovat. Zvlášť za situace, kdy měl úvěry z podnikání zajištěny svým soukromým majetkem. Žalobce je také držitelem licence odborného lesního hospodáře. I alternativní trest by tak pro něj znamenal odebrání licence a nemožnost v této oblasti podnikat.

2. Žalovaná ve svém vyjádření uvedla, že nároku žalobce na náhradu nákladů obhajoby ve výši 41 263,42 Kč vyhověla. Po nahlédnutí do trestního spisu ověřila, že účtované úkony jsou co druhu a délky i použité sazby v souladu s jeho obsahem s výjimkou porady ze dne 11. 9. 2021, kterou žalovaná považuje za neúčelnou, neboť jí dne 10. 9. 2018 předcházel úkon příjem a převzetí a první porada a následovalo dne 12. 9. 2018 podání stížnosti. V případě nemajetkové újmy žalovaná konstatovala vydání nezákonného rozhodnutí a za tuto skutečnost se omluvila stanoviskem ze dne 4. 10. 2021. Žalovaná uzavřela, že žalobce se ve své žádosti pouze obecně vyjadřuje k zásahu do svého osobního života, nedokládá příčinnou souvislost a skutečný vznik nemajetkové újmy v souvislosti s vedeným trestním stíháním, ač byl ke konkretizaci a dostatečnému prokázání nemajetkové újmy žalovanou vyzván dne 30. 8. 2021. Ze spisu pak žalovaná dospěla k tomu, že pociťoval-li žalobce nějakou újmu, byl její příčinou s největší pravděpodobností komplikovaný vztah se společností [právnická osoba], se kterou žalobce uzavřel několik leasingových smluv, přičemž tato společnost iniciovala trestní stíhání. Žalobce ostatně v žádosti uvádí, že nejen policie, ale i další lidé navštěvovali občany a uváděli, že žalobce ukradl nakladač. Jednání těchto osob ovšem nelze přičítat státu, nelze ani dovozovat přímou odpovědnost státu za předsudečné chování občanů v obci, kteří pouze ze zahájení trestního stíhání dovozovali vinu žalobce.

3. S ohledem na částečné plnění ze strany žalované vzal žalobce svou žalobu co do nároku na náhradu nákladů obhajoby ve výši 41 263,42 Kč včetně úroku z prodlení z této částky zpět, soud proto řízení v rozsahu zpětvzetí usnesením ze dne 15. 10. 2021, čj. 46 C 133/2021-56, zastavil.

4. Soud na základě provedeného dokazování dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.

5. Z podání nazvaného Věc: náhrada nemajetkové újmy z důvodu nezákonného trestního řízení, náhrada nákladů obhajoby, doručeného [stát. instituce] dne 11. 12. 2020 je patrné, že se žalobce obrátil na žalovanou s požadavkem na náhradu nákladů zastoupení ve výši 44 409 Kč a náhradu nemajetkové újmy způsobené trestním stíháním ve výši 100 000 Kč. Přípisem ze dne [datum] se žalovaná omluvila za nedodržení lhůty k vyřízení žádosti žalobce a požádala žalobce o doplnění žádosti o výpočet cestovného právního zástupce a technický průkaz použitého vozidla a vyžádala důkazy k posouzení existence nemajetkové újmy ve lhůtě 14 dnů.

6. Ze stanoviska žalované ze dne 4. 10. 2021 soud zjistil, že žalovaná v souladu s konstantní judikaturou uzavřela, že v případě žalobce došlo k vydání nezákonného rozhodnutí ve smyslu § 8 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona ČNR č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), (dále jen„ zákon“), za které lze považovat s ohledem na výsledek trestního řízení usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne 27. 8. 2018. Nárok na náhradu škody – nákladů zastoupení byl žalovanou shledán důvodným ve výši 41 263,42 Kč včetně DPH, když žalobcem vynaložené prostředky na obhajobu byly vynaloženy účelně vyjma porady uskutečněné dne 11. 9. 2021. Pokud jde o náhradu nemajetkové újmy, žalovaná konstatovala, že v trestním řízení vedeném proti žalobci u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] došlo v přípravném řízení k vydání nezákonného rozhodnutí ve smyslu ust. § 7 zákona č. 82/1998 Sb., za které lze považovat usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne 27. 8. 2018, čj. [anonymizováno] [číslo] [rok] [číslo]. Žalovaná se za tuto skutečnost omluvila. Vzhledem k okolnostem případu žalovaná pokládá konstatování vydání nezákonného rozhodnutí a omluvu za dostatečné zadostiučinění za porušení práva.

7. Z faktury č. [anonymizováno] [číslo] vystavené [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] žalobci dne 21. 9. 2020, splatné dne 10. 10. 2020 vyplývá, že žalobci byly vyúčtovány právní služby za obhajobu v naříkaném řízení v částce 44 409 Kč.

8. Čestným prohlášením ze dne 22. 9. 2020 žalobce stvrdil konání porad s obhájcem konaných dne 11. 9 2018, 3. 4. 2019 a 16. 1. 2020, které vždy přesahovaly 1 hodinu.

9. Ze spisu [název soudu], sp. zn. [spisová značka] soud zjistil následující: Z usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne 27. 8. 2018, je patrné, že vůči žalobci bylo zahájeno trestní stíhání pro spáchání zločinu zpronevěry dle ustanovení § 206 odst. 1, odst. 4 písm. d) trestního zákoníku, kterého se měl dopustit tím, že jako jediný jednatel společnosti [anonymizována tři slova] si přisvojil movité věci, které mu byly svěřeny do užívání společností [právnická osoba] na základě leasingové smlouvy [číslo] smlouvy o koupi a prodeji movité věci [číslo] smlouvy o zajišťovacím převodu vlastnického práva k movitým věcem [číslo] smlouvy o výpůjčce [číslo] uzavřených dne [datum], přičemž věci po výzvě vlastníka nevrátil a naložil s nimi dosud nezjištěným způsobem, čímž poškozenou trvale vyloučil z dispozičního práva s uvedenými věcmi a způsobil jí tak škodu ve výši 698 309 Kč. Usnesení bylo žalobci doručeno dne [datum] Z obžaloby státního zástupce [anonymizována čtyři slova] [obec], [anonymizováno] [název soudu] dne [datum], vyplývá, že žalobce byl pro skutek, pro nějž bylo zahájeno trestní stíhání, tedy pro přisvojení si cizí věci, která mu byla svěřena a způsobení tímto značné škody, v němž je spatřován zločin zpronevěry dle § 206 odst. 1, odst. 4 písm. d) trestního zákoníku, obžalován. Z rozsudku [název soudu] čj. [číslo jednací] je zřejmé, že žalobce byl obžaloby zproštěn, neboť v žalobním návrhu označený skutek není trestným činem. Z výzev k vydání věci ze dne 9. 5. 2018 je patrno, že společnost [anonymizována tři slova] i žalobce byli vyzváni policejním orgánem dle § 78 odst. 1 trestního řádu k vydání motorové pily, motorové kosy, nůžek na živý plot, vysokotlaké myšky a motorové kosy jako věcí, které mohou sloužit pro důkazní účely. Obě výzvy byly adresátům doručeny dne 16. 5. 2018. Při jednání k tomuto strana žalovaná uvedla, že žalobce výzvě nevyhověl. Žalobce osvětlil, že jednotlivé věci měly v součtu hodnotu dle leasingové společnosti cca 1 milion korun (ve skutečnosti vzhledem k opotřebení cca 50 000 Kč) a avizoval, že je vydá pouze znalci pro případné znalecké zkoumání jejich hodnoty, aby tyto věci byly zachovány pro trestní řízení a nedostaly se do rukou leasingové společnosti. Z protokolu o výslechu žalobce jako obviněného ze dne 25. 9. 2018 plyne, že výdělek žalobci činil 25 000 Kč měsíčně čistého. Žalobce využil svého práva nevypovídat, uvedl pouze, že je jednatelem firmy [anonymizována tři slova] a že proti usnesení o zahájení trestního stíhání podal stížnost. Z protokolu o výslechu žalobce jako obviněného ze dne [datum] soud zjistil, že výdělek žalobce činí 25 000 Kč čistého měsíčně. Žalobce nevyužil svého práva nevypovídat, uvedl, že dohodnutou částku leasingu ve výši 1,5 milionu korun uhradil a to včetně nákladů právního zastoupení, byly mu vráceny předměty leasingu, ukončuje soudní spory. Co se týká předmětu leasingu, tj. souboru movitých věcí – motorové pily, křovinořezu, nůžek na plot, vysokotlaké myčky a strunové sekačky, tyto má ve svém držení, měl je vždy, stejně jako teleskopický manipulátor [příjmení], který měl celou dobu ve svém držení, ale na místě, kde jej [příjmení] leasing nemohla najít, neboť by jej prodala pod cenou. Má za to, že se žádné trestné činnosti nedopustil, neboť smlouvy byly neplatné. O tom svědčí i dohoda se [právnická osoba] leasing a navrhl trestní stíhání zastavit. Z opisu z opisu z evidence rejstříku trestu fyzických osob ze dne [datum], je patrné, že žalobce byl [název soudu] dne 20. 10. 1997 ve věci [spisová značka] odsouzen pro trestný čin krádeže dle § 247 odst. 1 písm. a) trestního zákona k peněžitému trestu v částce 10 000 Kč, přičemž se na něj vztahovala amnestie udělená dne [datum].

10. Žalobce v rámci svého účastnického výslechu uvedl, že [anonymizováno 43 slov] [příjmení] [anonymizována čtyři slova] [právnická osoba] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno 5 slov] [anonymizováno 5 slov] [role v řízení] [anonymizováno 5 slov]. [role v řízení] [anonymizována dvě slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno] [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno 5 slov] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizována dvě slova]. [role v řízení] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno 5 slov]. [anonymizována dvě slova] [role v řízení] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova], [anonymizováno] [právnická osoba] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [role v řízení] [anonymizována dvě slova]. [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. [role v řízení] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno 5 slov] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], [role v řízení] [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno] [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno 5 slov] [anonymizováno 5 slov]. [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno] [příjmení] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [obec] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [role v řízení], [anonymizována dvě slova] [role v řízení] [anonymizováno] [anonymizována čtyři slova], [anonymizována dvě slova] [role v řízení] [anonymizováno 5 slov]. [příjmení] [anonymizováno 5 slov] [anonymizováno] [role v řízení] [role v řízení], [anonymizováno] [příjmení], [anonymizováno] [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno 5 slov] [jméno] [příjmení] [anonymizováno] [ulice] [anonymizováno] [obec] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [role v řízení]. [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizováno] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizována dvě slova], [anonymizováno 5 slov] [anonymizována dvě slova] [příjmení]. [anonymizována dvě slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno 5 slov] [role v řízení] [anonymizováno 5 slov] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [role v řízení] [role v řízení] [anonymizováno] [anonymizováno], [anonymizováno 5 slov]. [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizována dvě slova], [anonymizováno 5 slov] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. [role v řízení] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [rok] [anonymizováno 5 slov] [anonymizováno] [anonymizována dvě slova]. [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [anonymizována dvě slova]. [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizováno] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [anonymizováno], [anonymizováno 5 slov] [anonymizováno 5 slov] [anonymizováno 5 slov] [anonymizováno 5 slov] [role v řízení] [příjmení]. [role v řízení] [anonymizováno 5 slov] [anonymizováno 5 slov] [anonymizována dvě slova] [právnická osoba]. [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno 5 slov]. [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [role v řízení] [anonymizováno 5 slov] [anonymizována dvě slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno 5 slov] [anonymizováno]. [anonymizováno 5 slov] [anonymizováno] [částka] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. [role v řízení] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [anonymizováno] [rok], [anonymizováno] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]. [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]. [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]. [anonymizována dvě slova] [role v řízení] [anonymizováno] [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno 5 slov] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [role v řízení] [příjmení] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [role v řízení] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno 5 slov] [anonymizováno]. [anonymizována dvě slova], [anonymizováno] [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno 5 slov] [anonymizováno 5 slov]. [role v řízení] [anonymizováno] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizováno 5 slov] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno 5 slov] [anonymizována dvě slova] [anonymizována čtyři slova] [role v řízení] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno 5 slov] [anonymizováno 5 slov] [anonymizována dvě slova] [role v řízení]. [anonymizováno 5 slov] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [anonymizována dvě slova], [anonymizováno 5 slov] [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [obec] [anonymizováno 5 slov] [anonymizována dvě slova], [role v řízení] [anonymizováno 5 slov]. [anonymizováno 5 slov] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. [anonymizováno 5 slov] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno 5 slov] [role v řízení] [anonymizováno 5 slov] [anonymizováno 5 slov] [anonymizováno]. [anonymizována dvě slova] [role v řízení] [anonymizováno 5 slov] [anonymizováno]. [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizováno] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizováno]. [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]. [role v řízení] [anonymizována dvě slova], [anonymizováno] [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno] [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno 5 slov] [anonymizováno 5 slov] [anonymizováno].

11. Svědkyně [jméno] [příjmení], manželka žalobce, při svém svědeckém výslechu uvedla, že [role v řízení] [anonymizováno 53 slov] [rok] [anonymizováno 6 slov]. [role v řízení] [anonymizováno 6 slov], [anonymizováno 6 slov] [anonymizováno], [anonymizováno 6 slov], [anonymizováno 6 slov], [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizováno 6 slov] [anonymizováno 6 slov] [anonymizováno] [anonymizováno]. [role v řízení] [anonymizováno 6 slov], [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno]. [role v řízení] [anonymizováno 6 slov] [anonymizováno 6 slov], [anonymizováno 6 slov] [anonymizováno 6 slov] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno], [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizováno], [anonymizováno] [anonymizováno 6 slov], [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno]. [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno 6 slov] [anonymizováno] [anonymizováno] [role v řízení]. [anonymizováno 6 slov] [role v řízení] [anonymizováno 6 slov] [role v řízení] [anonymizováno 6 slov] [role v řízení], [anonymizována čtyři slova] [role v řízení] [anonymizováno 6 slov] [anonymizováno 6 slov] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno]. [anonymizováno 6 slov]. [role v řízení] [anonymizováno 6 slov] [role v řízení] [anonymizováno 6 slov]. [role v řízení] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno], [anonymizováno], [anonymizováno 6 slov] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno], [anonymizováno] [anonymizováno] [role v řízení]. [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno], [anonymizováno 6 slov] [anonymizováno]. [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizováno 5 slov] [role v řízení] [anonymizováno], [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno], [anonymizováno 6 slov], [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno]. [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno], [anonymizováno 6 slov] [anonymizováno] [anonymizováno], [anonymizováno] [anonymizováno]. [anonymizováno] [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizováno] [anonymizováno], [anonymizováno 6 slov] [anonymizováno] [anonymizováno]. [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizováno] [anonymizováno 6 slov] [anonymizováno] [anonymizováno], [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizováno] [anonymizováno], [anonymizováno] [anonymizováno 6 slov], [role v řízení] [anonymizováno 6 slov] [anonymizováno 6 slov] [anonymizováno 6 slov].

12. Soud vyslechl svědka [jméno] [příjmení], bývalého zaměstnance žalobce, který vypověděl, že je mu známo, že firma žalobce řešila nějaký problém s osobami, které chodili něco vymáhat a sháněli informace o žalobci. Od těchto se svědek dozvěděl, že žalobce je stíhán. Na tuto skutečnost se žalobce ptal, tento mu řekl, že trestně stíhán není. Časově zařadit však tyto události nebyl schopen. O tom, jak se k žalobci stavěli jeho obchodní partneři, svědek nevěděl. Bylo mu však známo, že žalobce měl obavy a snažil se, aby se problémy nedotkly zaměstnanců.

13. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že svědek u žalobce brigádně pracoval v roce 2015, nicméně pracuje v lesnictví ve stejné lokalitě jako žalobce a příležitostně si vypomáhají. S žalobcem se tak svědek zná nejen proto, že pracují ve stejném odvětví, ale též proto, že se v okolí všichni vzájemně znají. V roce 2018 u svědka zastavili v autě nějací lidé, viděli, že tam má svědek postavenou lesní techniku, svědek se šel zeptat, co se děje. Tito lidé se ptali po žalobci, chtěli vědět, jestli u svědka nemá žalobce nějakou techniku, nebo jestli ji někde neschovává. Od těchto lidí se žalobce dozvěděl, že je žalobce trestně stíhán a následně se o tom mluvilo, protože se tito muži neptali jen u svědka. Svědek má za to, že na žalobce lidé v obci koukají normálně, poté, co se po žalobci sháněli cizí muži, a toto se rozkřiklo, svědek zaslechl, že se řešilo, zda hajní z okolí dají žalobci práci, zda něco sebral či nesebral a báli se, co by se mohlo dít.

14. Z objednávky učiněné dne [datum] [právnická osoba], [anonymizováno] pod [číslo] plyne, že bylo u společnosti [právnická osoba], objednáno štěpkování zbytkové hmoty po těžbě dříví na vybraných mýtních porostních skupinách. Na každé skupině se jedná o těžební zbytky po [anonymizována čtyři slova]. Předmětem objednávky bylo zpracování na štěpku, uložení, přeprava vážení každé partie odděleně, uložení štěpky. Cena byla dohodnuta v částce 100 000 Kč bez DPH.

15. Z oznámení o podezření o spáchání trestného činu ze dne [datum], který dle tvrzení žalobce nebyl nakonec podán je popsán vztah k leasingové [právnická osoba] [anonymizováno] a též důvod, proč nebyly věci vydány, když žalobce je zamýšlel zachovat pro trestní řízení.

16. Soud hodnotil provedené důkazy jednotlivě i ve vzájemných souvislostech. Listinné důkazy nebyly stranami rozporovány. Co se týče svědecké výpovědi žalobce a manželky, vzal soud v potaz osobní zájem žalobce na výsledku řízení, i zájem manželky na příznivém rozhodnutí soudu ve prospěch žalobce. Co se týká výpovědi dalších svědků, soud neměl důvod jim přikládat nižší váhu, jednalo se o osoby žalobci vzdálenější, výpovědi byly spontánní, prosty vnitřních rozporů. Pokud jde o výpověď žalobce, zde zaznělo několik nepravd. Jednak ohledně odsouzení žalobce v minulosti, které žalobce negoval, ačkoliv byl již v minulosti odsouzen pro krádež. Dále nevypověděl pravdu, když uvedl, že policii od počátku řízení říkal, že lesní techniku má a nezbavil se jí. Žalobce naopak využil svého práva a nevypovídal, první výpověď učinil až po skončení vyšetřování v červnu 2019. Taktéž žalobce uvedl, že pokud by byl vyzván policií k vydání věcí, vydal by je. Ani toto nebylo pravdivé tvrzení, následně jej uváděl na pravou míru jeho zástupce. Nicméně soud nemá pochyb o tom, že trestní stíhání bylo pro žalobce frustrující a že se obával odsouzení a tím ztráty licence lesního hospodáře. Pokud se jedná o zásahy do rodinných vztahů, osobní cti a dobré pověsti, z výpovědi žalobce a v podstatě všech svědků vyplynulo, že k těmto zásahům došlo zejména v důsledku postupu vymahačů leasingové společnosti, kteří jednak ještě před zahájením řízení zabavili lesní techniku a tím i výrobní prostředky, což mělo vliv na výdělky žalobce a jeho společností a na možnosti vyplácet mzdy apod a též se promítly ve finančním zázemí rodiny žalobce. Dále tito vymahači objížděli obec, spolupracovníky, provozy, obchodní partnery žalobce a vykládali, že je žalobce„ zloděj“ a je trestně stíhán. Na újmě žalobce se tedy trestní stíhání podílelo v míře okrajové, naopak újma byla žalobci způsobena právě působením těchto vymahačů. Toto ostatně potvrdil i svědek [příjmení], který uvedl, že vymahači jezdili po obci a uváděli, že je žalobce stíhán a následně se tato skutečnost rozkřikla a to vyvolalo nedůvěru i u obchodních partnerů žalobce. Podobně tak zásah do rodinného života. Bylo-li verbálně vyhrožováno dceři žalobce, že přijde o byt, nelze toto dávat do kontextu s trestním stíháním, ale s praktikami leasingové společnosti. Pokud jde o rozhodnutí manželky žalobce odejít z rodinné firmy a nechat se zaměstnat v nemocnici, k tomuto kroku manželka také přistoupila v důsledku kupících se problémů jak se zabavením lesní techniky a tím ztrátou výrobních prostředků, tak i informací o tom, že na žalobce bylo podáno trestní oznámení, hledání žalobce v okolí jejich bydliště, provozoven, šířením pomluv v obci, a pocitem, že už je toho moc. Z výpovědi vyplynulo, že na manželku bylo těchto negativ příliš a nechtěla o dalších (mezi to počítáno i následné zahájení trestního stíhání žalobce) nic vědět, nevěděla kudy kam. Pokud jde o finanční úpadek, žalobce při svém výslechu v září 2018 i říjnu 2019 uvedl, že jeho příjem činí 25 000 Kč čistého měsíčně, bylo-li toto pravdivé, lze dovodit, že výše jeho příjmů těsně po zahájení trestního stíhání a cca 10 měsíců od zahájení trestního stíhání byla totožná, navíc z výpovědi manželky je patrné, že k finančním problémům došlo vlivem zabavení lesní techniky leasingovou společností ještě před zahájením trestního stíhání. Soud neuvěřil, že žalobce přišel o zakázku [právnická osoba] na období dalších 4 let v příčinné souvislosti s trestním stíháním. Žalobce byl osloven touto společností objednávkou z května 2017. Pokud by se mělo jednat o zakázku na dohromady 5 let, zajisté by společnost žalobce oslovila opět v následujícím roce v jarním období. Pokud tak neučinila, nemohlo tomu být v souvislosti s trestním stíháním, které bylo zahájeno až v srpnu 2018. Soud však neměl důvod nevěřit, že s ohledem na bydliště žalobce na malé obci jej trestní stíhání zasáhlo v pracovní sféře vyvoláním nedůvěry v žalobce a pocitů studu při úkonech trestního stíhání, které byly činěny policisty, které žalobce osobně zná.

17. Soud ve věci aplikoval zejména následující ustanovení právních předpisů Podle § 1 odst. 1 zákona stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle § 5 zákona stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem. Podle § 7 odst. 1 zákona mají právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Podle § 8 odst. 1 zákona nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Dle odst. 2 byla-li škoda způsobena nezákonným rozhodnutím vykonatelným bez ohledu na právní moc, lze nárok uplatnit i tehdy, pokud rozhodnutí bylo zrušeno nebo změněno na základě řádného opravného prostředku. Dle odst. 3 nejde-li o případy zvláštního zřetele hodné, lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím přiznat pouze tehdy, pokud poškozený využil v zákonem stanovených lhůtách všech procesních prostředků, které zákon poškozenému k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení, nebo návrh na zastavení exekuce. Podle § 13 odst. 1 zákona stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Dle odst. 2 právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda. Podle § 15 odst. 2 zákona se může domáhat náhrady škody u soudu poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen. Podle § 31a odst. 1 zákona bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Dle odst. 2, se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Dle odst. 3, v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

18. Podřazením zjištěného skutkového stavu shora citovaným zákonným ustanovením dospěl soud k závěru, že žaloba je částečně důvodná.

19. Dle doktríny i konstantní judikatury je nárok na náhradu škody způsobené zahájením trestního stíhání, které neskončilo pravomocným odsouzením, specifickým případem nároku na náhradu škody nezákonným rozhodnutím. Rozhodnutí o zproštění obžaloby je přitom rozhodnutím, které (byť nikoliv výslovně)„ ruší“ účinky zahájeného trestního stíhání, činí rozhodnutí, jímž bylo trestní stíhání zahájeno, ve smyslu zákona„ nezákonným“ a zakládá proto dle soudu nárok na náhradu škody v právním režimu zákona. Uvedené právo nemá pouze ten, kdo si obvinění zavinil sám a ten, kdo byl obžaloby zproštěn nebo proti němuž bylo trestní stíhání zastaveno jen proto, že není za spáchaný trestný čin trestně odpovědný nebo že mu byla udělena milost nebo že trestný čin byl amnestován. S usneseními o zahájení trestního stíhání je proto třeba s ohledem na způsob skončení trestního stíhání žalobce nakládat v režimu zákona jako s nezákonným rozhodnutím.

20. Odpovědnostní titul v podobě nezákonného rozhodnutí je nezpochybnitelný. Žalobce byl, jak je zřejmé z výsledku trestního stíhání, nezákonně trestně stíhán pro trestný čin zpronevěry dle ust. § 206 odst. 1, 5 psím. c) trestního zákoníku a byl obžaloby pravomocně zproštěn, neboť bylo shledáno, že skutek označení v žalobním návrhu není trestným činem.

21. V souvislosti s žalobcem tvrzeným vznikem nemajetkové újmy soud poukazuje na rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 2813/2011, publikovaný ve Sbírce soudních rozhodnutí pod č. 122/2012 a dostupný jako ostatní zde uvedená rozhodnutí NS na stránkách www.nsoud.cz, dle kterého je třeba vycházet z toho, že zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou trestním stíháním, které neskončilo pravomocným odsuzujícím rozsudkem, se poskytuje podle § 31a odst. 2 zákona, jež je normou s relativně neurčitou hypotézou, která není stanovena přímo právním předpisem a jež tak přenechává soudu, aby podle svého uvážení v každém jednotlivém případě vymezil sám hypotézu právní normy ze širokého, předem neomezeného okruhu okolností. Soudy při stanovení výše zadostiučinění, či jeho formy, vychází především z povahy trestní věci, délky trestního stíhání a především z dopadů trestního stíhání do osobností sféry poškozené osoby. Forma a případná výše zadostiučinění nesmí být v rozporu s obecně sdílenou představou spravedlnosti. Skutkové vymezení újmy způsobené nezákonným rozhodnutím je významné i z hlediska dokazování, neboť zatímco při nesprávném úředním postupu spočívajícím v nepřiměřené délce řízení se újma na straně poškozeného presumuje, musí být újma založená jinou skutečností prokázána, není-li zjevné, že by stejnou újmu utrpěla jakákoliv osoba, která by byla danou skutečností postižena, a šlo by tedy o notorietu, kterou dokazovat netřeba (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 30 Cdo 2555/2010). V rozsudku ze dne 16. 9. 2015, sp. zn. 30 Cdo 1747/2014, pak Nejvyšší soud konstatoval:„ Jak bylo již shora naznačeno, v souvislosti s prokazováním vzniku nemajetkové újmy je nesprávnou úvaha odvolacího soudu, že„ sama existence rozhodnutí, které bylo pro nezákonnost zrušeno, zakládá vyvratitelnou domněnku, že jím byla dotčené osobě způsobena imateriální újma“. Naopak, v řízení je na žalobci, aby spolu s odpovědnostním titulem (např. rozhodnutím zrušeným pro nezákonnost) tvrdil a prokazoval i existenci skutečností, které lze právně kvalifikovat jako porušení konkrétního práva žalobce (např. práva na rodinný život), a vznik nemajetkové újmy (představované např. úzkostí, nepohodlím, nejistotou) vzniklé v příčinné souvislosti s danými skutečnostmi. Teprve dojde-li soud po provedeném dokazování k závěru, že odpovědnostním titulem byla porušena konkrétní práva žalobce a že v důsledku toho vznikla žalobci nemajetková újma, může se zabývat otázkami formy a případné výše zadostiučinění podle § 31a odst. 1 a 2 OdpŠk.“ 22. Pokud jde o nárok na náhradu nemajetkové újmy způsobené nezákonným trestním stíháním, ve shodě se závěry učiněnými Nejvyšším soudem ve zmíněném již rozsudku ze dne 27. 6. 2012, sp. zn. 30 Cdo 2813/2011, je třeba vycházet z následujících kritérií významných z hlediska vzniku a intenzity nemajetkové újmy způsobené žalobci nezákonným trestním stíháním na: a) délku trestního stíhání b) povahu trestní věci c) dopady trestního stíhání do osobnostní sféry žalobce d) okolnosti, za nichž ke vzniku nemajetkové újmy u žalobce došlo.

23. Trestní stíhání žalobce trvalo od 29. 8. 2018, kdy mu bylo doručeno usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne 27. 8. 2018, do 12. 8. 2020, kdy nabyl právní moci rozsudkem [název soudu] ze dne 18. 6. 2020, čj. [číslo jednací] Celkem tak trestní řízení trvalo téměř 2 roky.

24. Pokud jde o povahu trestní věci, že žalobce byl stíhán pro spáchání zločinu podvodu dle § 206 odst. 1, 4 trestního zákoníku, za což mu hrozil trest 2 až 8 let. Vzhledem k tomu, že se jedná o trestný čin majetkový, je obecně spojen s běžnou mírou společenského a morálního odsouzení ve srovnání např. s násilnými trestnými činy.

25. S ohledem na výše uvedené lze uzavřít, že omluva, jíž se žalobci od žalované dostalo, se soudu s přihlédnutím ke shora vyloženým okolnostem trestního stíhání nejeví jako dostačující. Dle rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2012, sp. zn. 30 Cdo 2813/2011, forma a případná výše zadostiučinění nesmí být v rozporu s obecně sdílenou představou spravedlnosti, tj. její přiznání je nad rámec konstatování porušení práva namístě pouze tehdy, jestliže by se z hlediska obecné slušnosti poškozenému satisfakce skutečně mělo dostat. Obecně lze říci, že každé trestní řízení negativně ovlivňuje osobní život trestně stíhaného, na kterého je sice do okamžiku právní moci meritorního rozhodnutí třeba pohlížet jako na nevinného, avšak samotný fakt trestního stíhání je zátěží pro každého obviněného (k tomu srov. např. nález Ústavního soudu ze dne 31. 3. 2005, sp. zn. I. ÚS 554/04). Již samotné trestní stíhání výrazně zasahuje do soukromého a osobního života jednotlivce, do jeho cti a dobré pověsti, a to tím spíše, jedná-li se o obvinění„ liché“, což je posléze pravomocně stvrzeno zprošťujícím rozsudkem soudu, podle něhož se skutek, z něhož byl jednotlivec obviněn a obžalován, nestal, případně nebyl trestným činem (k tomu srov. nález Ústavního soudu ze dne 17. 6. 2008, sp. zn. II. ÚS 590/08).

26. Soud má za to, že v případě žalobce je již namístě poskytnout finanční satisfakci. V této souvislosti nutno zdůraznit, že nic než zmírnění frustrace trestním stíháním vytrpěné se žalobci stejně dostat nemůže – úplné odčinění (reparace) negativních prožitků, jež žalobci trestní stíhání přineslo, totiž není již z povahy věci možné, a to ani poskytnutím vyšší částky než 10 000 Kč, která byla žalobci soudem přiznána. Soud nemá důvod nevěřit, že žalobce se v rámci trestního stíhání cítil nekomfortně, obával se odsouzení, zejména s ohledem na svou licenci lesního hospodáře, která by mu byla v případě odsouzení odňata, což by se v nemalé míře promítlo do jeho výdělků. Taktéž jeho podnikatelská pověst utrpěla v očích obchodních partnerů policejním vyšetřováním peněžních toků mezi žalobcem a jeho obchodními partnery, případně ukončením spolupráce z tohoto důvodu. Za rozšířením informací o„ ukradení“ lesní techniky a trestním stíhání žalobce se zasadil pan [příjmení] [anonymizována dvě slova], tj. vymahači leasingové společnosti, kteří se jednak vydávali za policisty, blamovali žalobce v místním pohostinství, jezdili po obci a po obchodních partnerech žalobce, hledali žalobce a šířili o něm, že ukradl lesní techniku. Za působení těchto osob a jejich praktiky však stát neodpovídá a nelze mu je klást k tíži. Podobně tak snížení zisků žalobce, na které vzešlo ze zabavení lesní techniky leasingovou společností a předcházelo zahájení trestního stíhání. Jak ostatně sama manželka žalobce vypověděla, tímto přišli (patrně míněno společnosti žalobce) o výrobní prostředky, sféra podnikání žalobce tak byla dotčena. K tomuto ovšem nedošlo v důsledku trestního stíhání samotného, ale v kontextu soukromoprávního vztahu mezi žalobcem, eventuálně jím vlastněných společností, a leasingovou společností. Trestním stíháním bylo zasaženo do jeho cti a dobré pověsti, žalobce se cítil zostuzen úkony trestního řízení prováděnými policisty, které zná, současně žalobce žije v malé obci, kde je poměrně dobře znám, skutečnost že je trestě stíhán, se rychle rozkřikla, žalobce se stáhl do ústraní a míru účasti vlivem narážek na jeho trestní stíhání snížil. Rodina žalobce čelila narážkám, případně komentářům ohledně výdělků prostřednictvím zlodějiny, nicméně další zásahy do rodinného života žalobce nebyly v příčinné souvislosti s trestním stíháním.

27. S přihlédnutím k rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 16. 9. 2015, sp. zn. 30 Cdo 1747/2014, se soud zabýval i případy odškodnění srovnatelnými s věcí žalobce. Zde soud provedl srovnání s rozhodnutími Obvodního soudu pro Prahu 2 sp. zn., 11 C 30/2019, 31 C 617/2014, 15 C 125/2016 a k návrhu žalobce též 14 C 405/2013 a 11 C 90/2019 ve znění rozhodnutí odvolacího soudu.

28. V prvém případě byl poškozený stíhán 3 roky a téměř 2 měsíce pro podvod dle § 209 odst. 1, 3 a zpronevěru dle § 206 odst. 1, 4 písm. d) trestního zákoníku. Hrozil mu trest 2-8 let. Poškozený byl stíhán vazebně, byly dotčeny jeho výdělkové poměry v důsledku omezení svobody, byl narušen jeho vztah s manželkou, a to zejména v důsledku zadržení a vazby, kdy manželka zůstala sama a bez prostředků, ve špatném zdravotním stavu v zahraničí, žalobci vyčítala, že neudělal dost pro možnost jejího návratu do ČR, došlo k narušení vztahu i s dalšími členy rodiny. Poškozený trpí psychickými problémy, pro které vyhledal psychiatra, léčí se, užívá medikaci. Došlo k narušení vztahů žalobce s okolím. O trestním stíhání žalobce se vědělo, žalobce přišel o přátele a pro přetrvávající nedůvěru se stáhl do ústraní, byť dříve byl hodně veřejně a společensky aktivní. Kauza byla medializovaná. Ze strany žalované se poškozenému dostalo omluvy a konstatování porušení práva, ze strany soudu bylo poskytnuto finanční zadostiučinění ve výši 80 000 Kč. Shodnými rysy s případem žalobce je jednak stíhání pro stejný trestný čin a ohrožení stejnou trestní sazbou. Ve srovnávaném případě byly zásahy do rodinného a osobního života výrazně vyšší než v případě žalobce. Ve srovnávaném případě došlo také v důsledku trestního stíhání k zásahům do zabezpečení rodiny, které však v případě žalobce prokázány nebyly, podobně tak v případě žalobce nedošlo k zásahům do jeho zdraví, ani nešlo o případ medializovaný. Zásahy do sfér žalobce oproti srovnávanému případu jsou tak výrazně nižší. Ve druhém případě byla poškozená stíhaná pro trestný čin podvodu dle § 209 odst. 1, 4 trestního zákoníku. Byla ohrožena trestem 2 - 8 let. Poškozená prodávala na trzích, někteří přátelé a prodávající na ni pohlíželi jako na podvodnici a tuto činnost pak ukončila. V průběhu trestního stíhání poškozená trpěla psychickými obtížemi, poruchami spánku a uzavřela se do sebe. Byl prokázán zásah do práva na ochranu soukromého života, dobré pověsti a jména. Poškozená byla vyššího věku. Poškozené bylo přiznáno zadostiučinění ve výši 50 000 Kč. Shodnými rysy s případem žalobce jsou jednak stíhání pro majetkový trestný čin se stejnou výší hrozící sankce. Délka řízení byla ve srovnávaném řízení větší, zásah do pracovní sféry je také výraznější, neboť poškozená ve srovnávaném případě svou činnost ukončila. Pokud se jedná o prožívání trestního stíhání, byly zásahy obdobné, podobně jako náhled okolí na poškozenou i žalobce. Ve třetím případě řízení trvalo 2 829 dnů (tj cca 7,75 roku), poškozený byl stíhán pro trestný čin zpronevěry dle § 248 odst. 1, 2 trestního zákoníku. Byl ohrožen trestem 6 měsíců až 3 roky a zákazem činnosti. Došlo k zásahům do pracovní sféry a zdraví. Ze strany soudu bylo poskytnuto zadostiučinění ve výši 50 000 Kč. Shodnými rysy s případem žalobce jsou jednak majetková trestná činnost, ovšem s hrozbou nižšího trestu, zato však bylo řízení vedeno téměř 4x déle. Shodným rysem je též zásah do pracovní sféry, nicméně k zásahu do zdraví v případě žalobce nedošlo. Ve čtvrtém případě, který navrhl žalobce ke srovnání, byl poškozený trestně stíhán pro trestný čin zpronevěry dle § 248 odst. 1, 3 písm. c) trestního zákona, byl ohrožen sazbou 2 - 8 let, poškozený byl nepravomocně odsouzen k podmíněnému trestu, řízení trvalo 4 roky a 2 měsíce. Trestní stíhání se projevilo na zdravotním stavu poškozeného, došlo k rozvoji deprese, poruch soustředění, úzkosti a užívání antidepresiv. Poškozenému bylo poskytnuto zadostiučinění ve výši 100 000 Kč. Shodnými rysy s případem žalobce je druh a výše trestní sazby, ovšem zásahy jsou naprosto odlišné, u poškozeného ve srovnávaném případě došlo k nepravomocnému odsouzení, řízení bylo více než dvojnásobně delší, případ se tak ke srovnání s případem žalobce nehodí. V pátém případě byl poškozený trestně stíhán pro trestný čin zpronevěry dle § 206 odst. 1, 4 písm. d) trestního zákoníku. Byl ohrožen trestem 2-8 let, trestní stíhání trvalo 3 roky a 11 měsíců. Poškozený se měl dopustit stíhaného jednání na lidech již jednou podvedených, jednalo se tedy o mimořádně citlivou záležitost. Poškozený byl nepravomocně odsouzen k trestu odnětí svobody na 3,5 roku a byla mu uložena povinnost nahradit škodu ve výši 1 milion korun, což bylo pro poškozeného frustrující. U poškozeného byly prokázány výrazné dopady zejména do osobní roviny, trpěl nervozitou, obavami o budoucnost své rodiny, měl drobné psychické problémy, pro které se začal svépomocně léčit. Dále byly prokázány zásahy do rodinného života, poškozený s manželkou odložili pořízení dalšího potomka. Poškozenému bylo poskytnuto zadostiučinění ve výši 100 000 Kč. Shodnými rysy s případem žalobce je jen stíhání pro totožný trestný čin, zásahy do práv však byly ve srovnávaném případě masivnější oproti případu žalobce, zejména s ohledem na uložení znatelného nepodmíněného trestu, který zproštění obžaloby předcházel. Trestní stíhání také trvalo výrazně déle.

29. S přihlédnutím k případům odškodnění srovnatelnými s věcí žalobce a zásahům do osobnostních sfér žalobce soud dospěl k závěru, že částka zadostiučinění za nezákonné trestní stíhání ve výši 10 000 Kč je dostatečná, odpovídá prokázaným zásahům do osobní sféry žalobce a nijak nevybočuje z přiznávaného odškodnění v obdobných případech a výrokem I. tuto částku včetně příslušenství přiznal 30. Pokud se jedná o náhradu škody v podobě vynaložených nákladů obhajoby, tato byla již samotnou žalovanou uznána jako důvodná a náhrada byla vyplacena před rozhodnutím ve věci samé. Žalovaná však neposkytla náhradu za jeden úkon právní služby, a to poradu konanou dne 11. 9. 2018. Soud považuje tento úkon za neúčelný, neboť mu předchozího dne 10. 9. 2018 předcházelo převzetí a příprava právního zastoupení a porada. Soud tak nepřiznal odměnu za poradu konanou jediný den poté, co se konala porada spojená s přípravou a převzetím právního zastoupení, což je zohledněno v zamítavém výroku II. tohoto rozsudku spolu s rozdílem mezi přiznanou výší zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nezákonným rozhodnutím a částkou přiznanou ve výroku I.

31. Lhůta k plnění byla žalované stanovena podle § 160 odst. 1 o.s.ř. v délce 15 dnů s ohledem na specifika plnění ze státního rozpočtu.

32. O nákladech řízení proto soud rozhodl dle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř., dle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo.

33. Náklady žalobce jsou představovány zaplaceným soudním poplatkem ve výši 4 000 Kč, odměnou advokáta ve výši dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., a náklady svědečného, které soud vyplatí ze složené zálohy ve výši 775,28 Kč. Účelně vynaložené náklady spočívají v 5 úkonech právní služby (převzetí a příprava právního zastoupení, podání žaloby, částečné zpětvzetí, dvojí odměna za účast při jednání soudu přesahující 2 hodiny) a 4 paušální náhrady hotových výdajů advokáta á 300 Kč dle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., a DPH z uvedených částek. Nárok nemajetkové újmy se na náklady právního zastoupení započítává tarifní hodnotou sporu 50 000 Kč (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 1. 2014, sp. zn. 30 Cdo 3378/2013). Nárok žalobce byl, ve smyslu rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 3223/2013 ze dne 10. 2. 2015, příp. nálezu Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 2412/10 ze dne 4. 4. 2011, když žalovaná částečně plnila, to však až po uplynutí 6 měsíční lhůty pro projednání uplatněného nároku podle § 15 zákona, důvodný v rozsahu 50 000 Kč a 41 263,42 Kč na nákladech obhajoby a nedůvodný v rozsahu požadovaných nákladů obhajoby ve výši 3 145,58 Kč. Úspěch žalobce činil 96,7 %, neúspěch 3,3 %. Výše odměny za první 3 úkony v řízení byla vypočtena z částky 94 409 Kč (50 000 +44 409) a činí 4 900 Kč. Výše odměny za účast u soudního jednání činí 3 260 Kč (resp. 6 520, neboť jednání přesáhlo 2 hodiny); zástupci žalobce náleží čtvero paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb., zástupci vznikly též cestovních výdaje za užití osobního automobilu dle ust. § 13 odst. 4 vyhl. advokátního tarifu, ve výši 1 532,26 Kč za cestu dne 25. 3. 2022 k jednání při vzdálenosti z [obec] do [obec] a zpět 222 km, průměrné spotřebě 6,1 litrů nafty na 100 km, ceně nafty dle vyhl. 511/2021 Sb., 36,10 Kč za litr a sazbě náhrad 4,70 Kč za km, zástupci náleží též náhrada za promeškaný čas za cestu k soudu, a to za každou v rozsahu 6 půlhodin po 100 Kč za půlhodinu dle § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb., celkem tedy 600 Kč, a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % Celkem tak náklady žalobce činí částku 33 757,51 Kč, z nichž je žalovaná povinna zaplatit 93,4 %, tj. 31 529,51 Kč. Žalobci nebyla přiznána odměna za doplnění žaloby, neboť skutečnosti zde uvedené měly být uvedeny již v žalobě samé, další odměna tak zástupci za tento úkon nenáleží.

34. O náhradě nákladů státu bylo rozhodnuto tak, že jejich výše činí 0 Kč, neboť náklady na svědečné byly kryty zálohou složenou žalobcem a státu tak v řízení žádné náklady nevznikly.