47 C 230/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Mlčochovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Anonymizováno za níž jedná Jméno žalované sídlem Adresa žalované pro zaplacení 1 320 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 800 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % z této částky, od 18. 9. 2021 do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba, aby soud uložil žalované zaplatit žalobkyni 520 000 Kč spolu s příslušenstvím, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 231 257 Kč, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se svou žalobou podanou u zdejšího soudu dne 20. 10. 2021 domáhala po žalované zaplacení částky 1 320 000 Kč s příslušenstvím jakožto náhrady škody vzniklé v příčinné souvislosti s vydáním nezákonného rozhodnutí, za něž lze považovat usnesení o zahájení trestního stíhání osoby jméno FO a v důsledku toho, pak byla nezákonná všechna další rozhodnutí orgánů činných v trestním řízení. Žalobkyně tvrdila, že se na základě kupní smlouvy ze dne 17. 3. 2016, uzavřené mezi žalobkyní a společností právnická osoba., IČO: IČO, stala vlastníkem vrtné soupravy Anonymizováno (dále jen „vrtná souprava“ nebo „věc“), a to za kupní cenu 2 800 000 Kč bez DPH. Následně žalobkyně vrtnou soupravu na základě kupní smlouvy ze dne 1. 6. 2017 prodala společnosti právnická osoba., IČO: IČO, za kupní cenu 1 800 000 Kč bez DPH. Dne 24. 7. 2017 došlo při převozu vrtné soupravy kupujícímu k jejímu zajištění ze strany Policie ČR, a to na základě trestního oznámení ze dne 24. 7. 2017, které podala společnost právnická osoba., IČO: IČO, proti původnímu vlastníkovi vrtné soupravy, společnosti právnická osoba. z důvodu podezření pro spáchání zločinu zpronevěry. Společnost právnická osoba. tvrdila, že ze strany právnická osoba. nebyl doplacen celý leasing a je tedy nadále vlastníkem vrtné soupravy. Žalobkyně s tímto postupem nesouhlasila, uvedla, že uzavřela kupní smlouvu v dobré víře, a proto je vlastníkem vrtné soupravy. S ohledem na uvedené brojila proti zajištění vrtné soupravy. Vzhledem ke skutečnosti, že se žalobkyni nepodařilo získat zpět držbu vrtné soupravy, odstoupila kupující právnická osoba. dne 14. 11. 2017 od kupní smlouvy, čímž byl žalobkyni zmařen prodej vrtné soupravy na cenu 1 800 000 Kč bez DPH. Následně dne 4. 12. 2017 rozhodl policejní orgán usnesením č. j.: Anonymizováno o uložení vrtné soupravy do soudní úschovy. Rozhodnutím policejního orgánu ze dne 27. 6. 2018 byla trestní věc pro spáchání přečinu zpronevěry odložena s odůvodněním, že se jednatel společnosti zpronevěry nedopustil. Žalobkyně si tedy pořídila věc od osoby, která se trestného činu nedopustila, od počátku tvrdila své vlastnické právo, a přesto došlo ke zmaření prodeje věci. Dne 18. 1. 2018 požádala žalobkyně soud o vydání věci, následně dne 4. 9. 2018 podala žalobu na nahrazení souhlasu s vydáním předmětu úschovy, o níž bylo rozhodnuto rozsudkem č.j. Anonymizováno ze dne 3. 9. 2019 tak že společnost právnická osoba. je povinna souhlasit s vydáním předmětu úschovy žalobkyni, proti čemuž se právnická osoba. odvolala. V rámci odvolacího řízení bylo rozhodnuto usnesením o schválení smíru, když předmětná společnost nakonec souhlasila s vydáním vrtné soupravy žalobkyni. Dne 22. 4. 2020 žalobkyně zažádala o vydání předmětu úschovy, čemuž bylo vyhověno usnesením ze dne 4. 5. 2020, č.j. Anonymizováno. Žalobkyně při prohlídce věci zjistila, že vrtná souprava byla uskladněna nevhodným způsobem a nebyla po celou dobu udržována, čímž byla znehodnocena. Žalobkyně se se zřetelem na tuto skutečnost rozhodla vrtnou soupravu prodat, avšak v důsledku jejího nevhodného uskladnění a dlouhodobé nucené odstávky se jí podařilo najít kupce, společnost právnická osoba., IČO: IČO, až po delší době. Vrtnou soupravu prodala žalobkyně dne 20. 1. 2021 za kupní cenu 480 000 Kč bez DPH, čímž vznikla žalobkyni škoda 1 320 000 Kč, odpovídající výši rozdílu v kupní ceně za vrtnou soupravu, kterou by prodala na základě původně uzavřené kupní smlouvy za částku 1 800 000 Kč, zatímco po vrácení věci činila kupní cena toliko 480 000 Kč. Dle žalobkyně bylo ve věci vydáno nezákonné rozhodnutí, neboť k žádnému trestnému činu nedošlo. Nesprávný úřední postup shledává v činnosti policejního orgánu, který zahájil úkony trestního řízení, v rámci, kterých odňal žalobkyni vrtnou soupravu, ačkoliv tak neměl učinit, neboť k trestnému činu nedošlo, když bylo rozhodnuto o odložení věci. Dle žalobkyně měl policejní orgán vrtnou soupravu vrátit tomu, kdo mu ji vydal, avšak namísto toho došlo k uložení věci do soudní úschovy, a to i přesto, že v tu dobu již došlo k rozhodnutí o odložení věci a nebyl důvod k jejímu dalšímu zadržování. Následně spatřuje žalobkyně nesprávný úřední postup v realizaci soudní úschovy, kdy si stát nepočínal s péčí řádného hospodáře, vrtná souprava nebyla vhodně uskladněna a nebyla udržována, v důsledku čehož došlo k jejímu značnému znehodnocení a vzniku škody na straně žalobkyně. Žalobkyně závěrem uvedla, že nárok uplatnila u žalované podáním doručeným žalované dne 17. 3. 2021, žalovaná však dosud na výzvu nereagovala.

2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila podáním ze dne 15. 2. 2022, v němž uvedla, že žalobou uplatněný nárok neuznává. Žalovaná učinila nesporným, že u ní žalobkyně uplatnila dne 17. 3. 2021 nárok na náhradu škody podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen „OdpŠk“) ve výši 1 320 000 Kč v souvislosti s tvrzeným vydáním nezákonného rozhodnutí či nesprávným úředním postupem policejního orgánu ve věci vedené u Policie ČR, adresa, pod sp. zn. Anonymizováno a potažmo v souvislosti s tvrzeným nesprávným úředním postupem při soudní úschově, který byl stanoviskem ze dne 14. 2. 2022 zamítnut jako nedůvodný. Spisovým šetřením bylo zjištěno, že dne 24. 7. 2017 byly zahájeny úkony trestního řízení a téhož dne byla žalobkyně vyzvána k vydání vrtné soupravy. Usnesením policejního orgánu ze dne 4. 12. 2017 byla vrtná souprava uložena do soudní úschovy Obvodního soudu pro Prahu 4, neboť na ni uplatňovala právo jiná osoba a existovala pochybnost o tom, kdo má vlastnické právo k vrtné soustavě. K tomuto postupu žalovaná konstatovala, že policejní orgán jednal dle trestního řádu, nedošlo tak z jeho strany k nesprávnému úřednímu postupu ani k vydání nezákonného rozhodnutí. S ohledem na skutečnost, že na vrtnou soustavu uplatňovalo právo několik subjektů, bylo na místě ji z důvodu procesní opatrnosti předat do soudní úschovy v souladu s § 80 odst. 1 tr. řádu, neboť zde byly pochybnosti o vlastnickém právu k věci. K následnému postupu při soudní úschově žalovaná uvedla, že Obvodní soud pro Prahu 4 převzal vrtnou soupravu do úschovy dne 4. 12. 2017 a vydal ji na základě usnesení ze dne 4. 5. 2020, č.j. Anonymizováno, poté, co byl Městským soudem v Praze schválen smír mezi účastníky. Vrtná souprava byla vydána po dvou a půl letech Anonymizováno soudní úschovy, nikoliv po čtyřech, jak uvádí žalobkyně. Dále vzhledem k charakteru věci (rozměry a využití) nelze spravedlivě očekávat, ani nebylo v možnostech Obvodního soudu pro Prahu 4, o vrtnou soupravu pečovat v souladu s odbornou péčí, kdy údržba i servis vrtné soupravy jsou náročné a finančně nákladné a případné náklady by musela nést sama žalobkyně. Žalovaná v žalobkyní uplatněné škodě 1 320 000 Kč spatřovala časové znehodnocení věci, za něž neodpovídá (srovnej rozhodnutí NS ze dne 14. 1. 2016 č. j.: 30 Cdo 4973/2014) a zároveň poukázala na skutečnost, že žalobkyně neprokázala hodnotu věci v době jejího vydání ze soudní úschovy, tj. ke dni 4. 5. 2020, když faktura týkající se následného prodeje vrtné soupravy byla vydána až dne 3. 2. 2021. Žalovaná dále uvedla, že žalobkyně neprokázala vznik škody, tj. zmenšení její majetkové sféry a z tohoto důvodu nedošlo k naplnění podmínek odpovědnosti žalované za škodu, a proto nárok žalobkyně považovala za nedůvodný a navrhla žalobu zamítnout.

3. Na základě provedeného dokazování soud zjistil tento skutkový stav:

4. Mezi účastníky nebylo sporu, že žalobkyně u žalované uplatnila svůj nárok na zadostiučinění za nemajetkovou újmu dne 17. 3. 2021.

5. Z usnesení Městského soudu v Praze č.j. Anonymizováno na čl. 8 vyplývá, že soud schválil smír mezi žalobkyní a žalovanou společností právnická osoba. s tím, že žalovaná společnost souhlasila s vydáním vrtné soupravy zdejší žalobkyni. Usnesení bylo vydáno dne 4. 3. 2020 a nabylo právní moci dne 26. 3. 2020 když žaloba o nahrazení souhlasu s vydáním předmětu úschovy byla podána dne 4. 9. 2018 (čl. 29).

6. Z faktury č. 210100006 na čl. 11 soud zjistil, že žalobkyně za prodej vrtné soupravy vyfakturovala společnosti právnická osoba. částku ve výši 480 000 Kč bez DPH.

7. Z kupní smlouvy ze 17. 3. 2016 uzavřené mezi žalobkyní jakožto kupující a společností právnická osoba. jakožto prodávajícím na čl. 12 vzal soud za prokázané, že na jejím podkladě žalobkyně koupila od společnosti právnická osoba. vrtnou soupravu za cenu 2 800 000 Kč bez DPH.

8. Z odborného vyjádření č. j. Anonymizováno ze 7. 8. 2017 na čl. 16 se podává, že vrtná souprava byla oceněna za předpokladu běžného provozu k červenci 2017 na částku 2 350 000 Kč bez DPH s upozorněním, že na hodnotu stroje má zásadní vliv provádění pravidelné údržby a servisu, opotřebení hlavních částí stroje a stav motohodin, když bez fyzické prohlídky a otestování stroje nelze tyto věci přesně zhodnotit. Podavatel odborného vyjádření v závěru uvedl, že stroj byl naposledy odborně servisován na přelomu roku 2013/2014, a od té doby již do vrtné soupravy nebylo příliš investováno. Se zřetelem na uvedené je stanovena tržní hodnota soupravy o cca 30 % nižší, než by byla hodnota dobře udržovaného a pravidelně servisovaného stroje.

9. Z kupní smlouvy ze dne 1. 6. 2017 uzavřené mezi žalobkyní jakožto prodávající a společností právnická osoba. jako kupující na čl. 17 se podává, že jejím předmětem byl převod vlastnického práva k vrtné soupravě, a to za cenu 1 800 000 Kč bez DPH.

10. Z protokolu o vydání věci ze dne 24. 7. 2017 na čl. 20 se podává, že policejnímu orgánu byla dne 24. 7. 2017 vydána vrtná souprava ve smyslu ust. § 78 tr. řádu jako věc, která může sloužit pro důkazní účely.

11. Z usnesení Policie ČR ze 4. 12. 2017 č.j. Anonymizováno na čl. 22 se podává, že ve smyslu ust. § 80 odst. 1 tr. řádu byla vrtná souprava uložena do úschovy Obvodního soudu pro Prahu 4.

12. Z usnesení policejního orgánu z 27. 6. 2018 č.j. Anonymizováno na čl. 34 soud zjistil, že dne 24. 7. 2017 obdržel policejní orgán od právního zástupce společnosti právnická osoba. trestní oznámení na podezření ze spáchání trestného činu zpronevěry dle § 206 tr. zákoníku, jehož se měl dopustit jednatel společnosti právnická osoba., jméno FO s tím, že dne 24. 7. 2017 byly zahájeny úkony trestního řízení a téhož dne byla žalobkyně policejním orgánem vyzvána k vydání vrtné soupravy jako věci, která může sloužit pro důkazní účely. Citovaným rozhodnutím byla podle ustanovení § 159a tr. řádu věc odložena, neboť policejní orgán dospěl k závěru, že ve věci o podezření ze zločinu nejde a není na místě věc vyřídit jinak. Jmenované rozhodnutí nabylo právní moci dne 27. 7. 2018.

13. Obvodní soud pro Prahu 4 usnesením ze dne 4. 5. 2020 č. j. Anonymizováno na čl. 46 rozhodl o vydání vrtné soupravy žalobkyni.

14. Ze sdělení policie ČR ze dne 27. 2. 2023 na čl. 111 ve spojení se sdělením na č. 119 se podává, že vrtná souprava byla po celou dobu zajištění v období od 25. 7. 2017 do 11. 12. 2018 uskladněna u společnosti jméno FO, IČO: IČO, na adrese adresa ve venkovních prostorách, přičemž žádná pravidelná údržba nebyla prováděna, pouze došlo ke kontrole chladící kapaliny.

15. Ze sdělení Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 6. 3. 2023 na čl. 115 vyplývá, že vrtná souprava byla přijata do soudní úschovy dne 11. 12. 2018, přičemž její umístění bylo zajištěno v areálu Centrální spisovny Městského soudu v Praze. Souprava byla umístěna na volné ploše v ohrazeném a hlídaném areálu, kde byla zajištěna proti krádeži a poškození cizí osobou. Údržba vrtné soupravy nebyla prováděna, neboť se jedná o specifickou techniku a soud nedisponuje odborným pracovníkem, který by mohl běžnou údržbu takového stroje provádět. Souprava byla pravidelně vizuálně kontrolována až do svého vydání dne 11. 11. 2020.

16. Z výslechu svědka jméno FO vyplývá, že si u něj žalobkyně objednala odvoz vrtné soupravy z místa zajištění. Svědek vypověděl, že když si pro soupravu přijeli, byla zaparkovaná se sklopenou vrtnou plošinou, v tzv. poloze pro transport, v „bordelu“ mezi ostatními auty. Souprava nešla nastartovat, museli se vyměnit baterie, dále měla poškozený pás a nemohla tak svými silami najet na podvalník, proto bylo nutné zavolat dalšího technika. Postupně našli další závady, souprava byla zaparkována na špatném terénu. Kdyby byla zaparkována na pevném povrchu, pásy by se nerozjely do stran. Stroj by se měl minimálně jedenkrát do měsíce nastartovat, aby se protočily mazané části. V soupravě bylo velké procento vody v hydraulickém systému, takže docházelo k hydraulické kavitaci. Normálně naložení soupravy na podvalník trvá půl hodiny, v daném případě to byla práce na pět hodin. Po převozu soupravy byly na ni provedeny další servisní práce. Aby souprava mohla zatáčet, zafixovali pásy na soupravě, tj. včetně výměny vodících rolem, vodítek, napínacího válce, vyměnili hydraulický systém, náplň do hydraulického systému, veškeré filtry, a náplně motoru. Dále byl proveden servis motoru. To jsou věci, které se mají měnit po určitém počtu motohodin nebo po určité době. Hodně mechanických dílů bylo zrezivělých, což bylo způsobeno tím, že tam kondenzovala voda. Pumpy pracovaly zhruba na 45 %. Nakonec si soupravu od žalobkyně za 400 000 Kč bez DPH koupil, proto žalobkyně za provedené servisní práce ničeho neplatila. K ceně 400 000 Kč dospěli tak, že tržní cena vrtné soupravy po provedených opravách by byla kolem 1 milionu Kč, od této ceny si odečetl hodnotu dopravy soupravy ze zajištění ze zajištění a provedené servisní práce. Soupravu prodal dál za 40 000 Euro do Egypta, kde se technické věci tolik „neřeší“. Podobné soupravy kupuje 3x-4x do roka, cena soupravy, na které by byla prováděna běžná údržba, by mohla být 100-150 000 Euro (1,2-1,35 mil. Kč). Běžná údržba je daná návodem ke konkrétnímu stroji, řídí se buď proběhem, nebo časovou osou.

17. Z výslechu jednatele žalobkyně, právnická osoba, soud zjistil, že stroj byl při vyzvednutí zarostlý v kopřivách, porostlý bezinkami. Na první pohled se stav stroje nelišil, pak zjistili, že do něho zatékala voda, protože rameno plošiny nenechali při skladování nakloněné. Před zajištěním stroje o soupravu bylo pečováno svépomocí běžným způsobem – docházelo k výměně olejů, kapaliny, nemrznoucích směsí spod. Velký servis na soupravě nedělali. Dříve byl prováděn servis u společnosti Anonymizováno, avšak z důvodu nižší ceny si soupravu, zhruba od roku 2014, servisovali sami. V době zajištění vše fungovalo, byla plně funkční, bez závad, okamžitě schopna výkonu práce.

18. Z faktury č. 210100004 na čl. 130 se podává, že vrtná souprava byla dne 29. 1. 2021 prodána společností právnická osoba. do Egypta za 40 000 Euro.

19. Poté, co byly svědku jméno FO, předloženy fotografie vrtné soupravy, založené ve spise na čl. 122-127, a soupis servisních prací (na čl. 146-150), které po převzetí soupravy ze zajištění provedla společnost právnická osoba. konstatoval, že většina uvedených oprav dává smysl, sloužily k „rozhýbání“ stroje. Vše se dá zkontrolovat, pokud by byla umožněna osobní prohlídka stroje. Cenu servisních prací nacenila společnost právnická osoba., jejímž je zaměstnancem, na 175 000 Kč bez DPH (viz sdělení na čl. 160-163). Při svém svědeckém výslechu dále uvedl, že předmětnou vrtnou soupravu dodala společnost právnická osoba. původně společnosti Anonymizováno a následně ji několikrát opravovala, když došlo k poruše, k havárii. I při zadržení vrtné soupravy ze strany Policie ČR, jel na místo jejich technik, stroj zkontroloval a učinilo se odborné vyjádření (bod 8. rozsudku). Hodnota stroje byla v době vydání odborného vyjádření 2 350 000 Kč, přičemž již v této ceně bylo zohledněno, že do stroje nebylo příliš investováno. Kdyby o stroj bylo odborně pečováno, měl by až o 30 % vyšší hodnotu. Soupravu viděl jejich technik naposledy v roce 2020, kdy si je žalobkyně objednala za účelem zprovoznění stroje, aby se s ním dalo odjet z toho parkoviště (pozn. soudu – místo zajištění). Za zprovoznění bylo žalobkyni fakturováno 16 000 Kč. Kromě výslovně uvedených prací, které byly naceněny na 175 000 Kč, vyplývá, že na stroji byly provedeny repase napínáků, včetně řetězu, plotny, tj. celého podvozku. Hodnota uvedených prací by společností Anonymizováno byla naceněna na zhruba dalších 120 000 Kč. Hodnota vrtačky klesá v čase, nejprve zhruba o 15-20 % ročně, později zhruba o 10 % ročně. Tedy pokud v roce 2018 stroj nacenili na 2 350 000 Kč, věkem se mohla hodnota stroje postupně snižovat, až na nějakých zhruba 1,5 mil Kč v roce 2020, kdyby stroj nestál a normálně fungoval. Pokud však stroj nepoužíváte, necháte ho bez pohybu, v klidu, v mrazu, když ho budete chtít rozběhnout, dáte do toho stovky tisíc. Běžná údržba spočívá alespoň v zakonverzování stroje, namazání, nastartování motoru, baterie, pravidelné kontrole. Tato vrtná souprava je v Egyptě populární, cena je však ovlivněna nákladnou dopravou do Egypta. Pokud se měl vyjádřit k částce 40 000 Euro, za kterou byla souprava prodána do Egypta, jedná se dle něj o spodní hranici, pokud někdo potřeboval rychle peníze. Dle předložených fotografií, stroj nebyl zaparkován špatně, pokud jej nepoužíváte, stroj byl sbalený do transportní pozice. Obvyklou cenu stroje dle výše uvedených fotografií ke dni předání ze zajištění žalobkyni ohodnotil na 1,2 -1,3 mil Kč, a to bez zohlednění jakýchkoliv oprav. Obvyklou cenu vrtačky, pokud by o ni bylo investováno a byly prováděny větší opravy, jež by se daly s ohledem na stáří očekávat, určil obvyklou cenou na 1,8 -20mil Kč.

20. Ze znaleckého posudku číslo 2288–11/2025 vypracovaného znalcem adresa dne 7. 3. 2025 se podává, že znalec stanovil obecnou cenu vrtné soupravy k datu 17. 11. 2022, tedy k datu, kdy byla vrtná souprava vrácena žalobkyni. Výchozí cena vrtné soupravy byla stanovena podle prodejní ceny, kterou znalec získal z prodejního ceníku firmy Anonymizováno a byla přepočtena z eura na české koruny. Doba provozu vrtací soupravy byla stanovena podle uvedení roku do provozu, tedy roku 2007. Znalec použil pro výpočet obecné ceny metodickou pomůcku pro oceňování strojů a zařízení vydanou Komorou soudních znalců a doporučenou metodiku pro odepisování základních prostředků vydanou firmou Mirago. Znalec dále v posudku rozvedl, že pro stanovení výše základní amortizace se používají tzv. amortizační stupnice, když při výpočtu byly použity amortizační stupnice vypracované a vydané Komorou soudních znalců po předchozí konzultaci s tituly před jménem jméno FO z Ústavu soudního inženýrství VUT adresa. Základní amortizace tak byla stanovena ve výši 70 %. Znalec s ohledem na skutečný technický stav stanovil srážku 60 %. Koeficient prodejnosti znalec stanovil na 0,6. Závěrem tak stanovil obecnou cenu odhadem ke dni ocenění, tj. k 17. 11. 2020 na 576 000 Kč.

21. Z výslechu znalce ve spojení s vysvětlením na čísle listu 266 a 267 se podává, že znalec při popisu technického stavu vyšel z vyjádření jméno FO, na základě protokolu z jednání soudu ze dne 27. 4. 2023 a z účastnického výslechu právnická osoba, taktéž tak, jak byl popsán v protokolu z jednání ze dne 27. 4. 2023. Jako výchozí cenu vrtné soupravy uvedl částku 12 000 000 Kč. Celkovou životnost vrtné soupravy dle metodiky pro oceňování strojů a zařízení stanovil na 15 let s tím, že obecnou cenu ke dni zabavení, tj. v červnu 2017 s ohledem na 75 % amortizaci a 25 % technickou hodnotu stanovil na částku 3 000 000 Kč s tím, že výpočet technické hodnoty vycházel z předpokladu, že stroj byl servisován dle návodu výrobce, byl plně funkční a jeho technický stav odpovídal době provozu a způsobu užívání. Obecná cena při vrácení vrtné soupravy byla stanovena odhadem na 576 000 Kč, tedy rozdíl cen mezi dobou zajištění a vrácení vrtné soupravy činí 2 424 000 Kč. V závěru konstatoval, že pokles technické hodnoty stroje je za dobu od desátého roku stáří do patnáctého roku stáří za celých pět let celkem 5 %. Od patnáctého roku dále je pokles technické hodnoty neustále 10 %. K dotazu soudu dále znalec konstatoval, že v obvyklé ceně nijak nezohlednil náklady na opravu soupravy, vycházel z technické a fyzické životnosti stroje, kdy technickou životnost kvalifikuje jako dobu, po kterou je stroj schopen pracovat bez generální opravy. K doplňujícímu dotazu soudu, jaká by byla obecná cena vrtné soupravy ke dni jejímu vrácení, pokud by stroji byl servisován, provozován, byl plně funkční. Uvedl, že s ohledem na plynutí času by obvyklá cena byla 2 400 000 Kč. K dotazu žalované, proč nepoužil porovnávací metodu uvedl, že v daném případě není vhodná, když vyhláška nestanovuje, jakou metodu má konkrétně znalec použít a je mu to dáno na volné uvážení. Znalec má za to, že metoda, kterou zvolil je metoda přiléhavější. Pokud stanovil koeficient prodejnosti na 0,6, vyšel z toho, že stroj byl v roce 2020 již zastaralý - 8 až 10 let se už obdobné stroje nevyráběly a byly k dispozici technicky lepší a zdatnější stroje. Vycházel přitom ze sdělení zaměstnanců společnosti Intermarket, která se prodejem a servisem uvedených strojů zabývá.

22. Tedy soud vyšel ze závěru, že policejní orgán dne 24. 7.2017 obdržel od právního zástupce společnosti právnická osoba. trestní oznámení na podezření ze spáchání trestného činu zpronevěra dle § 206 tr. zákoníku, kterého se měla dopustit osoba jednající za společnost právnická osoba., jméno FO. Téhož dne byly zahájeny úkony trestního řízení a žalobkyně byla současně policejním orgánem vyzvána k vydání vrtné soupravy jako věci, která může sloužit pro důkazní účely. Následně usnesením policejního orgánu ze dne 4. 12. 2017 byla vrtná souprava uložena do soudní úschovy Obvodního soudu pro Prahu 4, neboť na ni vlastnické právo uplatňovala kromě žalobkyně jiná osoba, společnost právnická osoba. Dne 4. 9. 2018 byla ze strany žalobkyně vůči žalované společnosti podána žaloba o nahrazení souhlasu s vydáním předmětu úschovy. Předmětné řízení skončilo schválením soudního smíru s právní moci ke dni 16. 4. 2020. Následně bylo rozhodnuto usnesením obvodního soudu ze 4. 5. 2020 o vydání vrtné soupravy žalobkyni. Dále vzal soud za prokázané, že žalobkyně dne 1. 6. 2017 uzavřela jakožto prodávající kupní smlouvu na vrtnou soupravu za cenu 1 800 000 Kč bez DPH a dne 20. 1. 2021 za cenu 480 000 Kč bez DPH. Vrtná souprava nebylo od roku 2013/2014 profesionálně udržována a nebylo do ní investováno. Po dobu zajištění údržba vrtné soupravy nebyla prováděna vůbec.

23. Z provedených důkazů soud žádné další pro věc podstatné skutečnosti nezjistil. Další důkazy soud pro nadbytečnost zamítl.

24. Zjištěný skutkový stav soud právně posoudil následovně:

25. Podle § 1 odst. 1 OdpŠk platí, že stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

26. Podle ust. § 5 písm. a), b) OdpŠk stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem.

27. Podle § 7 odst. 1 OdpŠk právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda.

28. Podle § 8 odst. 1 OdpŠk nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo podle zákona zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán.

29. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk platí, že stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem.

30. Podle § 14 odst. 3 OdpŠk platí, že uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.

31. Podle § 78 odst. 1 tr. řádu kdo má u sebe věc, která může sloužit pro důkazní účely, je povinen ji na vyzvání předložit soudu, státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu; je-li ji nutno pro účely náležitého zjištění skutečností důležitých pro trestní řízení zajistit, je povinen takovou věc na vyzvání těmto orgánům vydat. Při vyzvání je třeba ho upozornit na to, že nevyhoví-li výzvě, může mu být věc odňata, jakož i na jiné následky nevyhovění (§ 66). Vyzvat k předložení nebo vydání věci je oprávněn předseda senátu, v přípravném řízení státní zástupce nebo policejní orgán. Podle odst. 5 osobě, která předložila nebo vydala věc, jež může sloužit pro důkazní účely, vydá orgán, který úkon provedl, ihned písemné potvrzení o převzetí věci nebo opis protokolu; věc v nich musí být dostatečně přesně popsána, tak, aby bylo možné určit její totožnost. Dle odst. 6 orgán činný v trestním řízení, kterému byla vydána věc, jež může sloužit pro důkazní účely, ji převezme do úschovy. Podle odst. 7 osoba, které byla věc zajištěna, má právo kdykoli žádat o vrácení takové věci. O takové žádosti musí orgán činný v trestním řízení uvedený v odstavci 1 neodkladně rozhodnout. Byla-li žádost zamítnuta, může ji tato osoba, neuvede-li v ní nové důvody, opakovat až po uplynutí 30 dnů od právní moci rozhodnutí.

32. Podle § 80 odst. 1 tr-. řádu není-li věci, která byla vydána nebo odňata, k dalšímu řízení už třeba a nepřichází-li v úvahu její propadnutí nebo zabrání, vrátí se tomu, kdo ji vydal nebo komu byla odňata. Jestliže na ni uplatňuje právo osoba jiná, vydá se tomu, o jehož právu na věc není pochyb. Při pochybnostech se věc uloží do úschovy a osoba, která si na věc činí nárok, se upozorní, aby jej uplatnila v řízení ve věcech občanskoprávních. Pokud osoba, která má na věc právo, ji přes opakovanou výzvu nepřevezme, bude věc prodána a částka za ni stržená bude uložena do úschovy soudu; věc bezcenná se zničí. Dle odst. 2 je-li nebezpečí, že se věc, která nemohla být vrácena nebo vydána podle odstavce 1, zkazí, prodá se a částka za ni stržená se uloží do úschovy soudu.

33. Podle § 8a zákona č. 279/2003 Sb., o výkonu zajištění majetku a věci v trestním řízení, majetek zajištěný v trestním řízení se spravuje podle tohoto zákona, pokud je zapotřebí právně jednat nebo činit potřebné úkony, aby nedošlo bezdůvodně k snížení hodnoty zajištěného majetku nebo k jeho zmenšení, popřípadě aby se majetek očekávaným způsobem zvýšil. Dle odst. 3 téhož ustanovení nestanoví-li zvláštní právní předpisy jinak, odpovídá správce za škodu způsobenou při výkonu správy jím nebo osobami, které použil k plnění svých úkolů, tomu, komu byla způsobena v souvislosti s výkonem této činnosti; této odpovědnosti se zprostí, prokáže-li, že škodě nemohlo být zabráněno ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze na něm požadovat. Dle § 10 téhož zákona movité věci, jež byly obviněným vydány nebo mu byly odňaty, je správce povinen rovněž řádně zabezpečit a chránit před znehodnocením, zejména před jejich poškozením, zničením, ztrátou, odcizením nebo zneužitím, a provést potřebné úkony směřující k uchování hodnoty věci.

34. Podle 2951 odst. 1 o. z. se škoda nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích.

35. Podle 2969 odst. 1 o. z se při určení výše škody na věci vychází z její obvyklé ceny v době poškození a zohlední se, co poškozený musí k obnovení nebo nahrazení funkce věci účelně vynaložit.

36. Žalobkyně splnila podmínku pro soudní uplatnění nároku předvídanou ust. § 14 OdpŠk, neboť u žalované předběžně nárok uplatnila dne 17. 3. 2021, což bylo mezi účastníky nesporným.

37. Žalobkyně žalobou uplatnila nárok na náhradu škody s tvrzením, že ve věci bylo vydáno nezákonné rozhodnutí a že postup Policie ČR a Obvodního soudu pro Prahu 4 představuje nesprávný úřední postup. Za nezákonné rozhodnutí označila usnesení o zahájení trestního stíhání podezřelého jméno FO, osobu jednající za společnosti právnická osoba., pro podezření ze spáchání zločinu zpronevěry, když v důsledku citovaného rozhodnutí lze mít za nezákonné i všechna další rozhodnutí vydaná orgánem činným v předmětném trestním řízení, tj. včetně výzvy k vydání věci a následného rozhodnutí o uložení vrtné soupravy do soudní úschovy. Nesprávný úřední postup pak spatřovala ve skutečnosti, že nejprve policejní orgán vrtnou soupravu nevydal žalobkyni, ale rozhodl o jejím uložení do soudní úschovy, a to, přestože již věděl, že se žádný trestný čin nestal. Pochybení Obvodního soudu pro Prahu 4 pak spatřovala v tom, že vrtnou soupravu řádně neuskladnil a neprováděl údržbu věci. V důsledku uvedeného jednání jí měla vzniknout škoda ve výši 1 320 000 Kč, jež představuje rozdíl v ceně, za níž žalobkyně prodala vrtnou soupravu společnosti právnická osoba. na podkladě kupní smlouvy ze dne 1. 6. 2017 a ceně, za níž byla vrtná souprava prodána po jejím vydání z úschovy soudu společnosti právnická osoba. na základě kupní smlouvy z 20. 1. 2021.

38. Odškodňovací zákon rozlišuje dvě základní formy objektivní odpovědnosti státu za škodu způsobenou v souvislosti s výkonem státní moci, a to nezákonné rozhodnutí a nesprávný úřední postup. Při rozlišení mezi těmito dvěma odpovědnostními tituly je třeba vycházet z toho, že nesprávný úřední postup představuje porušení pravidel předepsaných právními normami pro počínání státního orgánu při jeho činnosti; zpravidla jde o postup, který s rozhodovací činností nesouvisí. Pro tuto formu odpovědnosti je určující, že úkony tzv. úředního postupu samy o sobě k vydání rozhodnutí nevedou a je-li rozhodnutí vydáno, bezprostředně se v jeho obsahu neodrazí.

39. Předně třeba uvést, že z provedeného dokazování má soud za to, že trestní stíhání vůči osobě jméno FO vůbec zahájeno nebylo. Z rozhodnutí policejního orgánu z 27. 6. 2018 ve spojení s rozhodnutím státního zastupitelství ze dne 27. 7. 2018 se podává, že policejní orgán po prověřování věc podezření ze spáchání zločinu zpronevěra podle § 206 odst. 1, 4 trestního zákoníku podle ustanovení § 159a odst. 1 tr. řádu odložil s tím, že nejde o trestnou činnost. Avšak i v případě, že by vůči jméno FO bylo zahájeno trestní stíhání a nedošlo-li by k vydání odsuzujícího rozsudku, nelze z toho bez dalšího dovozovat nesprávnost postupu orgánů činných v trestním řízení ani nezákonnost rozhodnutí vydaných po zahájení trestního stíhání (viz rozsudek NS ČR ze dne 24. 6. 2015, sp. zn. 30 Cdo 3310/2013). Na poskytnutí náhrady škody tak nemá žádný vliv okolnost, že usnesení o trestním stíhání jmenované osoby bylo či nebylo zrušeno, neboť předpoklady odpovědnosti státu za rozhodnutí o zajištění/uložení do soudní úschovy vrtné soupravy se posuzují z hlediska předpokladů odpovědnosti státu (§ 8 Odpšk) zcela autonomně.

40. V poměrech projednávané věci k vydání vrtné soupravy došlo dne 24. 7. 2017 zcela v souladu s ust. § 78 odst. 1 tr. řádu jako věci důležité pro trestní řízení. Institut zajištění v trestním řízení je obvykle užíván v prvotní fázi trestního řízení a jeho účelem je i prověřit, zda došlo vůbec k trestné činnosti. Pak nelze z naplnění tohoto účelu, byť s negativním závěrem oproti původnímu předpokladu, učinit závěr o nezákonnosti původního rozhodnutí. K takovému závěru lze dospět pouze v případě, že by původní rozhodnutí, které je vykonatelné bez ohledu na právní moc, bylo ve smyslu § 8 odst. 1 a 2 OdpŠk zrušeno nebo změněno pro nezákonnost příslušným orgánem, byť na základě řádného opravného prostředku (viz rozsudek NS ČR ze dne 24. 6. 2015, sp. zn. 30 Cdo 3310/2013). Tomuto jeho účelu odpovídá i široké oprávnění orgánů činných v trestním řízení takové zajištění na základě dalších získaných poznatků zrušit či omezit. V uvedeném postupu policejního orgánu soud neshledává nesprávný úřední postup a ani výzvu k vydání vrtné soupravy nelze mít za nezákonné rozhodnutí, jak tvrdila žalobkyně, neboť ke zrušení zajištění nedošlo pro nezákonnost. Se zřetelem na skutečnost, že vlastnické právo k vrtné soupravě uplatňovala jak žalobkyně, tak společnost právnická osoba., rozhodl policejní orgán dne 4. 12. 2017 o jejím uložení do soudní úschovy Obvodního soudu pro Prahu 4, když k vyřešení otázky vlastnického nebo jiného obdobného práva jsou povolány soudy v občanském soudním řízení. Uvedené rozhodnutí nebylo pro nezákonnost změněno ani zrušeno, proto nelze než konstatovat, že ani toto rozhodnutí není možno považovat za nezákonné, jak tvrdí žalobkyně.

41. Zdejší soud ve věci prvně rozhodl zamítavým rozsudkem dne 6. 4. 2022 č. j.: Anonymizováno, když jednak dospěl k závěru, že za škodu způsobenou rozhodnutími orgánů činných v trestním řízení o zajištění vrtné soupravy/o uložení do soudní úschovy žalovaná ve smyslu § 8 odst. 1 věta prvá OdpŠk neodpovídá, neboť v řízení nebylo prokázáno, že by k zajištění soupravy či k vydání rozhodnutí o uložení vrtné soupravy do soudní úschovy došlo nezákonně, a jednak nebyl shledán nesprávný úřední postup soudu spočívající v nedostatečné údržbě, pročež soud dospěl k závěru, že není ve věci splněn již prvý předpoklad pro naplnění odpovědnosti státu za škodu, a to odpovědnostní titul. Citované rozhodnutí bylo zrušeno usnesením Městského soudu v Praze č. j.: Anonymizováno s tím, že: „K otázce, zda se jedná o nesprávný úřední postup orgánu státu v případě odnětí věcí, které byly odňaty obviněnému v trestním řízení a v době úschovy podlehly zkáze, jelikož příslušný orgán nepřizpůsobil uskladnění věcí jejich povaze, a nemohly být oprávněné osobě vydány, se vyjádřil kladně Nejvyšší soud v usnesení sp. zn 25 Cdo 356/2003. Uvedl, že účelem institutu vydání (§ 78 tr. ř.) a odnětí (§ 79 tr. ř.) věci v trestním řízení je umožnit orgánům činným v trestním řízení převzít a zajistit věci důležité pro trestní řízení; neslouží-li však zajištěné věci nadále tomuto účelu, musí být vráceny tomu, kdo je vydal nebo komu byly odňaty, případně tomu, o jehož právu na věci není pochyb (§ 80 tr. ř.). Má-li příslušný orgán dostát tomuto požadavku, jímž se poměřuje správnost jeho úředního postupu, musí přizpůsobit způsob uskladnění věcí po dobu jejich zajištění charakteru věcí a jejich vlastnostem. Věci podléhající nepříznivým povětrnostním vlivům proto například nemohou být uskladněny v nechráněných prostorách. Stejně tak věci, které mohou být vzhledem ke svým vlastnostem i v uzavřených prostorách poškozeny, např. vlivem vlhkosti či působením drobných hlodavců, musí být uskladněny (zaopatřeny) tak, aby případný vliv uvedených okolností byl vyloučen (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 6. 2002, sp. zn. 25 Cdo 1629/2000). V citovaném rozhodnutí odvolací soud zavázal soud I. stupně zabývat se tím, zda byly naplněny další předpoklady pro vznik odpovědnosti žalované, tj. zda došlo způsobem uložení a absencí údržby k poškození vrtné soupravy a zda zjištěný nesprávný úřední postup je v příčinné souvislosti s tvrzenou škodou.

42. Se zřetelem na výše uvedené soud doplnil dokazování a dospěl k závěru, že ve věci došlo ke kumulativnímu splnění všech 3 podmínek ve smyslu ust. § 13 odst. 1 OdpŠk ke vzniku odpovědnosti žalované za nesprávný úřední postup (a to existence nesprávného úředního postupu, vznik škody a příčinná souvislost mezi nimi).

43. Jak již vyplývá, z, odvolacím soudem citovaného, rozhodnutí Nejvyššího soudu, žalovaná byla povinna přizpůsobit uskladnění vrtné soupravy po dobu jejího zajištění jejímu charakteru a vlastnostem. Nicméně z provedeného dokazování vyplynulo, že vrtná souprava byla po celou dobu zajištění uskladněna ve venkovních prostorách, přičemž žádná pravidelná údržba nebyla prováděna, pouze došlo jedenkrát ke kontrole chladící kapaliny. Tedy v absenci řádného zabezpečení vrtné soupravy před povětrnostními vlivy a následně v absenci běžné údržby soud spatřuje nesprávný úřední postup orgánů veřejné moci, když tyto nečinily potřebné úkony, aby nedošlo bezdůvodně k snížení hodnoty zajištěného majetku.

44. Dále bylo prokázáno, že žalované vznikla škoda, když žalobkyně při jejím určení vycházela z částky 1 320 000 Kč, jež představuje rozdíl v ceně, za níž žalobkyně prodala vrtnou soupravu společnosti právnická osoba. na podkladě kupní smlouvy ze dne 1. 6. 2017 a ceně, za níž byla vrtná souprava prodána po jejím vydání z úschovy soudu společnosti právnická osoba. na základě kupní smlouvy z 20. 1. 2021. Ačkoliv soud nesouhlasí s výší žalobkyní vyčíslené škody, není pochyb, že žalobkyni vznikla škoda a že tato škoda vznikla v důsledku absence řádné péče žalované, která se nemůže vyvinit sdělením, že se jedná o specifickou techniku a že nedisponuje odborným pracovníkem, který by mohl běžnou údržbu takového stroje provádět. Pokud žalovaná nedisponuje odborným aparátem, který by mohl provádět běžnou údržbu takového stroje, mohla za tímto účelem takového odborného pracovníka najmout tak, aby dostála svým povinnostem.

45. Zdejší soud ve svém v pořadí druhém rozsudku ze dne 15. 2. 2024 č. j.: Anonymizováno vyšel ze skutečnosti, že ve věci nelze zadat znalecký posudek, neboť vrtná souprava se v současné době nachází v Egyptě, pročež soud vyšel toliko z odborných znalostí svědka jméno FO, který alespoň vrtnou soupravu viděl v minulosti jako prodejce či servisní pracovník a kterému byly předloženy fotografie vrtné soupravy v době jejího převzetí ze zajištění. Soud při stanovení škody vyšel z toho, že je nutno postupovat ve smyslu § 2969 o. z., tj. vycházet z obvyklé ceny poškozené věci v době poškození a poté zohlednit, co musí poškozený k obnovení či nahrazení funkce účelně vynaložit. Soud za současného volného uvážení dospěl k výši škody 300 000 Kč a v této části žalobě vyhověl, když konstatoval, že je dále nutno zohlednit, že ke ztrátě hodnoty stroje došlo i vlivem času, kdy svědek uvedl, že v důsledku plynutí času (za což žalovaná neodpovídá).

46. Výše uvedený rozsudek byl zrušen dne 10. 10. 2024 usnesením odvolacího soudu č. j.: Anonymizováno s tím, že Městský soud konstatoval, že výši škody je možno stanovit na základě obsahu spisu, ve kterém je zachycen stav vrtné soupravy v době uložení do soudní úschovy a v době jejího vydání žalobkyni, rovněž způsob uložení a péče o předmět úschovy po dobu jejího trvání, i způsob opravy a výše jejich nákladů. Pouhá nereálnost věc fyzicky prohlédnout, nevylučuje bez dalšího, možnost stanovit její obvyklou cenu. Dále odvolací soud neshledal správným závěr zdejšího soudu, podle něhož je škoda nárokovaná žalobkyní představovaná toliko náhradou nákladů, které byly vynaloženy na opravu vrtné soupravy. Odvolací soud uvedl, že k této otázce se obecně vyjádřil Ústavní soud v nálezu ze dne 27. 4. 2017 sp. zn. II.ÚS 795/16, když uvedl: Právní názor, podle něhož se vedle nákladů na provedení opravy poškozeného vozidla (věci) nelze domáhat náhrady škody odpovídající rozdílu mezi jeho tržní hodnotou před poškozením a po opravě, nerespektuje principy práva na náhradu škody a zejména se zcela míjí s ekonomickou realitou, přičemž by však mělo platit, že právo, jehož výklad a používání by ekonomickou realitu mělo respektovat, protože v opačném případě se stane kontraproduktivní, případně až virtuální. Jsou-li totiž nahrazeny toliko náklady na opravu věci, a nikoliv již rozdíl v její tržní hodnotě, nepřináší věc svému vlastníku stejný užitek a škoda způsobená protiprávním jednáním mu tak není nahrazena v plném rozsahu. Je-li účelem institutu odpovědnosti za škodu a z něho vyplývající povinnosti k náhradě způsobené škody vytvoření stavu, který existoval před vznikem škody, může jej být dosaženo toliko reparací veškeré vzniklé škody. Tomu pak odpovídají i zákonem stanovené formy odčinění škody, ať už uvedením do předešlého stavu, jenž předpokládá odklizení všech nepříznivých následků, či poskytnutím peněžité náhrady, jejíž výše má odpovídat nákladům na uvedení do původního stavu (srov. Švestka, J., Spáčil, J., Škárová, M., Hulmák, M. a kol. Občanský zákoník I., komentář. Praha: C. H. Beck, 2008, str. 1139).

47. Judikatura přitom dlouhodobě setrvává na závěru, že peněžitá náhrada úbytku způsobeného škodou na věci je buď ekvivalentem hodnot, které je nutné vynaložit, aby došlo k uvedení věci do předešlého stavu (stanovisko občanskoprávního kolegia bývalého Nejvyššího soudu ČSSR ze dne 18. 11. 1970, Cpj 87/70, uveřejněné pod č. 55/1971 Sb. rozh. obč.), nebo - zejména není-li uvedení do stavu před poškozením možné - lze vycházet z ceny, jakou věc měla v době poškození, a z rozsahu, v jakém byla poškozena zásahem škůdce, tedy výši odškodnění lze stanovit rozdílem mezi obvyklou cenou bezprostředně před poškozením a cenou po poškození. Cenu obvyklou (obecnou, tržní) představuje cena, za kterou lze v daném místě a čase pořídit náhradní věc stejných kvalit (viz unesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2015, sp. zn. 25 Cdo 2818/2015, obdobně též usnesení ze dne 25. 7. 2019, sp. zn. 25 Cdo 1637/2019). Takto stanovená cena je v prostředí státem neregulovaného hospodářství cenou tržní, ovlivněnou poptávkou a nabídkou na trhu (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 9. 2018, sp. zn. 25 Cdo 861/2018).

48. Nejvyšší soud v rozsudku ze dne ze dne 23. 10. 2014, sp. zn. 25 Cdo 3118/2012, konstatoval, že výši škody, jakožto újmy v majetkové sféře poškozeného, nelze činit závislou na tom, jak s danou věcí poškozený naloží, neboť jde o okolnosti nahodilé, bez souvislosti s příčinou vzniku škody, a tedy i bez spojitosti s jednáním škůdce. Tomu pak z tohoto důvodu nemůže jít k tíži (ani ku prospěchu) způsob, jímž poškozený vyřešil následky škodné události. Rozhodne-li se tedy poškozený, že nechá věc opravit a jsou-li mu nahrazeny náklady na opravu věci, nemůže se již domáhat náhrady škody odpovídající rozdílu mezi tržní hodnotou věci před poškozením a po opravě.

49. V souzené věci žalobkyně neměla zájem vrtnou soupravu opravit a zvolila její prodej. Ze shora uvedeného vyplývá, že žalobkyni tak náleží náhrada škody představovaná rozdílem mezi tržní hodnotou vrtné soupravy před poškozením (v době uložení do soudní úschovy) a v době jejího vydání. Odvolací soud v závěru svého zrušujícího rozhodnutí konstatoval, že výše této škody bude zjištěna znaleckým posouzením znalcem z oboru ekonomika, odvětví oceňování movitých věcí hmotných.

50. Se zřetelem na uvedené žalobkyně nechala vypracovat znalecký posudek z oboru ekonomika, a to znalcem adresa. Soud neměl důvod z něj nevycházet, když byl vypracován znalcem se specializací ekonomika, ceny a odhady a dále strojírenství, se specializací na motorová vozidla. Znalecký posudek za současného výslechu znalce vytvořily vcelku srozumitelný rámec, o nějž se bylo lze při rozhodování opřít, byl přesvědčivý a jeho závěr byl logicky odůvodněn. Žalovaná, byť brojila proti závěrům jmenovaného znalce a jím použitým metodám, sama jiný znalecký posudek, který by byl s to prolomit závěry znalce jméno FO nepředložila, a to ani v dodatečné lhůtě.

51. Prvně soud vyšel ze závěru, že znalec stanovil odhadem obvyklou cenu ke dni vrácení vrtné soupravy žalobkyni na částku 576 000 Kč. Jako výchozí cenu vrtné soupravy uvedl částku 12 000 000 Kč. Celkovou životnost vrtné soupravy dle metodiky pro oceňování strojů a zařízení stanovil na 15 let s tím, že obecnou cenu ke dni zabavení, tj. v červnu 2017 s ohledem na 75 % amortizaci a 25 % technickou hodnotu stanovil na částku 3 000 000 Kč s tím, že výpočet technické hodnoty vycházel z předpokladu, že stroj byl servisován dle návodu výrobce, byl plně funkční a jeho technický stav odpovídal době provozu a způsobu užívání. Rozdíl cen mezi dobou zajištění a vrácení vrtné soupravy činí 2 424 000 Kč. Byť tedy žalobkyně požadovala zaplacení částky 1 320 000 Kč, tj. částky menší, než ke které dospěl znalec, soud nevyhověl žalobě zcela a přiznal žalobkyni za použití volného uvážení částku ve výši 800 000 Kč, a to z následujících důvodů.

52. Znalec stanovil obecnou cenu vrtné soupravy ke dni zajištění na částku odhadem 3 000 000 Kč, žalobkyně byla však přes uvedené ochotna prodat soupravu společnosti právnická osoba. toliko „jen“ za 1 800 000 Kč (všechny uvažované ceny jsou stanoveny bez DPH), tj. v podstatě respektovala cenu o 40 % nižší. Zde též nutno navíc podotknout, že v rozporu s kupní smlouvou, vrtná souprava byla zajištěna během převozu ke společnosti právnická osoba. jakožto prodávající, aniž by žalobkyně disponovala od prodávající jakoukoli zálohou, včetně alespoň takové, která by pokryla náklady na převoz vrtné soupravy k prodávající.

53. Ze stejné úvahy vycházel soud i při následném prodeji firmě právnická osoba. s přihlédnutím k tomu, že žalobkyně uvedla, že 1) vrtnou soupravu nikde neinzerovala a v podstatě s ohledem na nákladnost oprav a snahu získat alespoň nějaké finanční prostředky, souhlasila s prodejem soupravy společnosti právnická osoba. za 480 000 Kč, když svědek jméno FO vypověděl, že k ceně 400 000 Kč dospěli tak, že tržní cena vrtné soupravy po provedených opravách by byla kolem 1 milionu Kč, od této ceny si odečetl hodnotu dopravy soupravy ze zajištění a provedené servisní práce. Tedy z uvedeného plyne, že žalobkyně v podstatě zase respektovala nacenění prací na opravu na zhruba 600 000 Kč, přestože svědek jméno FO vypověděl, že podle předložených protokolů o opravách, hodnota provedených prací odpovídá částce zhruba 300 000 Kč (poznámka soudu – když v případě tohoto nacenění se jedná o nacenění stanovené společností, která se jako odborník dlouhodobě v oblasti prodeje a servisu vrtných souprav pohybuje a jejíž služby/myšleno právnická osoba./ přestala žalobkyně využívat právě z důvodu, že byly drahé a pročež přistoupila k servisování vrtné soupravy svépomocí). Lapidárně řečeno, z uvedeného je zřejmé, že žalobkyně nedbala ztráty v řádech 100 000 Kč (40-50 % oproti obvyklým cenám provedených prací/věci), ať už se jedná o nacenění oprav, tak při nacenění obvyklé ceny, za kterou bylo lze soupravu prodat. Z uvedeného se podává, že její hlavní zájem spočíval spíš v rychlém obratu „zboží“. Nadto žalobkyně ani nezkusila vrtnou soupravu někde inzerovat, či její prodej zprostředkovat např. za pomocí společnosti Anonymizováno. Konečně s ohledem na skutečnost, že svědek právnická osoba hlavně i znalec adresa uvedli, že ohledně konkrétního stavu vrtné soupravy ke dni zajištění nebylo lze učinit přesná skutková zjištění (zejména stav motohodin, exaktní stanovení opotřebení hlavních částí stroje) a v podstatě vycházeli z obecného závěru - výpovědi svědků, kteří vypověděli, že vrtná souprava byla funkční a sloužila svému účelu, když servis od roku 2014 si svépomocí prováděla přímo žalobkyně, se soudu nejeví spravedlivé, aby cena byla určena rozdílem mezi cenami, které určil znalec, s přihlédnutím k žalobnímu žádání, které žalobkyně stanovila cenou skoro poloviční, než tak jak ji určil znalec. Se zřetelem na uvedené soud cenu stanovenou znalcem, která se v podstatě velmi blíží i ceně, za kterou byla nakonec souprava žalobkyní prodána, navýšil o 40 -50 % na konečnou částku 1 000 000 Kč a přiznal žalobkyni rozdíl ve výši 800 000 Kč (výrok I.), když přihlédl k závěru znalce, že pokud je vrtná souprava stára 10- 15 let, stáří se v těchto jednotlivých letech na amortizaci neprojevuje. Tedy ve výpočtu soudu nebylo zohledněno časové hledisko, když souprava byla vyrobena v roce 2007, zajištěna v roce 2017 a vrácena žalobkyni v roce 2020. Znalec vypověděl, že časové hledisko by se projevilo až po 15. roku provozu soupravy.

54. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok II.).

55. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl ve smyslu § 142 odst. 3 o. s. ř., když měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu. V daném případě soud vycházel při posouzení výše vzniklé škody především ze znaleckého posudku a výše plnění závisela i na úvaze soudu. Náklady žalobkyně jsou představovány odměnou advokáta za 15 úkonů právní služby z tarifní hodnoty 800 000 Kč dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.“), á 11 500 Kč (za převzetí zastoupení, žalobu, 2x odvolání, 6x účast na jednání soudu – 6. 4. 2022, 21. 2. 2023, 27. 4. 2023, 2x 26. 10. 2023, 8. 2. 2024), 1x vyjádření ve věci, vyjádření k odvolání žalované, odvolací jednání dne 10. 10. 2024, jednání dne 9. 4. 2025 a 28. 8. 2025), paušální náhradou hotových výdajů za 13 úkonů právní služby dle § 13 odst. 4 a. t. á 300 Kč a paušální náhradou hotových výdajů za 2 úkony právní služby á 450 Kč (ve znění od 1. 1. 2025) a náhradou DPH ve výši 21 %. A dále k tomu cestovné adresa, celkem k 9 jednáním, kdy soud se ztotožňuje zcela s výpočtem právního zástupce (viz čl. 290 – trasa 280 km á cesta, vozidlo BMW RZ 1 IBAN), tj. (854 Kč + 5 530 Kč + 1 176 Kč + 2 324 Kč) a dále je nutno připočíst náhradu ztraceného času ve výši 2 800 Kč za 14 hodin (2 hodiny á cesta) a 1 200 Kč za 4 hodiny (cesty po 1. 1.2025) a soudní poplatek ve výši 2 000 Kč. Celkem činí náklady žalobkyně částku 231 257 Kč. Žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve smyslu § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobkyně. Pro úplnost soud uvádí, že účelným neshledal vyjádření žalobkyně z 16. 11. 2021, neboť žalované nemůže jít k tíži, že podala neúplnou žalobu a byla vyzvána k odstranění vad. Konečně za krátká podání dne 28. 2. 2023, 5. 7. 2023, 29. 1. 2024 soud přiznal náhradu za jeden úkon. Závěrem soud uvádí, že ve smyslu ust. § 31 odst 4 OdpŠk nemá poškozený právo na náhradu nákladů zastoupení, které vznikly v souvislosti s projednáváním uplatněného nároku u příslušného úřadu. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 2. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.