47 C 39/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Mlčochovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO: IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Anonymizováno za níž jedná Jméno žalované sídlem Adresa žalované za účasti vedlejšího účastníka Jméno účastníka , narozeného Datum narození účastníka bytem Adresa účastníka zastoupený obecným zmocněncem Jméno zmocněnce bytem Adresa zmocněnce pro zaplacení 89 336,07 Kč,

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku , částka, , spolu s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z této částky od , datum, do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba, aby soud uložil žalované zaplatit žalobkyni částku , částka, , spolu s příslušenstvím, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení , částka, , a to ve lhůtě 15 dnů od právní moci rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou z , datum, domáhala na žalované původně zaplacení částky v celkové výši , částka, , když s ohledem na poplatkovou povinnost spojenou s podáním žaloby zúžila žalobní žádání, podáním ze dne , datum, , na částku , částka, s příslušenstvím, jež představuje součet 165 nároků (výpis nároků je zachycen na čl. 79-80 spisu) na náhradu škody. Se zřetelem na výše uvedené soud usnesením ze dne , datum, č. j.: 47 C 39/2024-84 řízení ohledně zbývajících 437 nároků (výpis nároků je zachycen na čl. 6-12 spisu), ke kterým nebyl uhrazen soudní poplatek, zastavil. Předmětné usnesení nabylo dne , datum, právní moci. Žalobkyně ve své žalobě uvedla, že je podnikatelem, který v rámci své činnosti vymáhá celou řadu pohledávek mj. prostřednictvím exekučních řízení. Kontrolou stavu exekučních řízení žalobkyně zjistila, že u exekučních řízení, která jsou vedena soudním exekutorem , Jméno účastníka, , Exekutorský úřad , adresa, , jí jako oprávněné nejsou v rozporu s ust. § 46 odst. 4 exekučního řádu vyplácena veškerá vymožená plnění od povinných. Celkový dluh spočívající v nevyplacených vymožených plnění činil ke dni , datum, částku , částka, . Žalobkyně se touto žalobou domáhala nakonec toliko částky , částka, s tím, že činnost soudního exekutora je výkonem veřejné moci, za jehož nesprávnost odpovídá žalovaná. Nárok na náhradu škody byl před podáním žaloby uplatněn u žalované dne , datum, .

2. Žalovaná ve svém vyjádření ze , datum, uvedla, že u ní žalobkyně uplatnila svůj nárok na náhradu škody podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen „OdpŠk“) ve výši , částka, , jež jí měla vzniknout v souvislosti s nesprávným úředním postupem , tituly před jménem, , Jméno účastníka, , bývalého soudního exekutora Exekutorského úřadu , adresa, . Žalovaná konstatovala, že , Jméno účastníka, je trestně stíhán pro trestný čin zneužití pravomoci úřední osoby, přičemž je s ohledem na hodnotu zajištěného majetku pravděpodobné, že žalobkyně bude částečně uspokojena. Do skončení adhezního řízení tak nelze učinit závěr o vzniku škody a žalovaná v dané chvíli vystupuje tzv. jako poslední dlužník. V posledku žalovaná navrhla, aby do řízení na straně žalované vstoupil jako vedlejší účastník bývalý soudní exekutor , Jméno účastníka, .

3. Podáním ze dne , datum, bývalý soudní exekutor , Jméno účastníka, (dále jen „bývalý soudní exekutor“) jakožto vedlejší účastník vyjádřil souhlas se svým vstupem do řízení.

4. Usnesením ze dne , datum, č. j.: 47 C 39/2024-131 zdejší soud vyloučil 155 nároků k samostatnému projednání. Předmětem namítaného řízení tak zůstalo 10 nároků na náhradu škody, a to ve věci povinných: 1) , jméno FO, á , částka, ; 2) , jméno FO, á , částka, ; 3) , jméno FO, á , částka, ; 4) , jméno FO, á , částka, ; 5) , jméno FO, á , částka, ; 6) , jméno FO, á , částka, ; 7) , právnická osoba, á , částka, ; 8) , jméno FO, á , částka, ; 9) , jméno FO, á 12 869, , částka, a 10) , jméno FO, á , částka, .

5. Na základě provedeného dokazování učinil soud tento závěr o skutkovém stavu:

6. Žalobkyně vystupuje ve všech deseti exekučních řízení v postavení oprávněné. Mezi , právnická osoba, a , Jméno účastníka, byla v roce 2008 podepsána Rámcová smlouva o provádění exekucí (čl. 191), kde si účastníci v čl. V. pod bodem 2 sjednali, že vymožené finanční prostředky nebudou vypláceny dříve, než by činily alespoň , částka, , pokud by tím současně nebyl uhrazen zbytek vymáhané pohledávky.

7. Na základě projektu vnitrostátní fúze ze dne , datum, došlo k fúzi sloučením společnosti , právnická osoba, , IČO: , IČO, , jakožto zanikající společnosti a společnosti , právnická osoba, , právnická osoba, ., IČO: , IČO žalobkyně, , jakožto nástupnické společnosti. Na nástupnickou společnost , právnická osoba, , právnická osoba, . (zdejší žalobkyni) přešlo v důsledku fúze sloučením jmění zanikající společnosti , právnická osoba, , což bylo zapsáno dne , datum, (zjištěno z úplného výpisu z OR). Pro zjednodušení proto soud hovoří jak v případě zanikající, tak v případě nástupnické společnosti jako o žalobkyni.

8. Z průběžného rozúčtování ve věci povinného , právnická osoba, na čl. 230 vzal soud za zjištěné, že bývalý soudní exekutor vymohl doposavad pro žalobkyni jako oprávněnou částku v celkové výši , částka, , avšak ke dni vyhlášení rozhodnutí jí vyplatil toliko , částka, . Z příkazu k úhradě nákladů exekuce na č. , hodnota, vyplývá, že bývalý soudní exekutor byl pověřen provedením exekuce usnesením č. j.: , Anonymizováno, ze dne , datum, , které vydal , Anonymizováno, , a to na základě vykonatelného rozhodnutí , Anonymizováno, č. j.: , č. účtu, -, Anonymizováno, . Exekuce byla vedena ve věci oprávněného: , právnická osoba, , IČO: , IČO, .

9. Z průběžného rozúčtování ve věci povinného , jméno FO, na čl. 233 má soud za zjištěné, že bývalý soudní exekutor vymohl doposavad pro žalobkyni jakožto oprávněnou částku v celkové výši , částka, , přičemž ke dni vyhlášení rozhodnutí jí nevyplatil ničeho. Z příkazu k úhradě nákladů exekuce na čl. 234 se podává, že bývalý soudní exekutor byl pověřen provedením exekuce usnesením č. j.: , Anonymizováno, ze dne , datum, , které vydal , Anonymizováno, v , adresa, , a to na základě vykonatelného rozhodnutí , Anonymizováno, č. j.: , č. účtu, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, ve věci oprávněné: , právnická osoba, , IČO: , IČO, .

10. Z průběžného rozúčtování ve věci povinného , jméno FO, na čl. 236 soud zjistil, že bývalý soudní exekutor vymohl doposavad pro žalobkyni jako oprávněnou částku v celkové výši , částka, , avšak ke dni vyhlášení rozhodnutí jí nevyplatil ničeho. Z příkazu k úhradě nákladů exekuce na čl. 237 vyplývá, že bývalý soudní exekutor byl pověřen provedením exekuce usnesením č. j.: , Anonymizováno, ze dne , datum, vydaného , Anonymizováno, v , adresa, , a to na základě vykonatelného rozhodnutí - platebního rozkazu č. j.: , Anonymizováno, ze dne , datum, , který vydal Okresní soud v , adresa, .

11. Z průběžného rozúčtování ve věci povinného , jméno FO, na čl. 239 má soud za zjištěné, že bývalý soudní exekutor vymohl doposavad pro žalobkyni jako oprávněnou částku , částka, , avšak ke dni vyhlášení rozhodnutí jí nevyplatil ničeho. Z příkazu k úhradě nákladů exekuce na čl. 241 má soud za zjištěné, že bývalý soudní exekutor byl pověřen provedením exekuce usnesením č. j.: , Anonymizováno, ze dne , datum, vydaného , Anonymizováno, v , adresa, , a to na základě vykonatelného rozhodnutí , Anonymizováno, č. j.: , č. účtu, -, Anonymizováno, ze dne , datum, .

12. Z průběžného rozúčtování ve věci povinného , jméno FO, na čl. 243 má soud za prokázané, že bývalý soudní exekutor doposavad pro žalobkyni jakožto oprávněnou vymohl částku ve výši , částka, , nicméně ke dni vyhlášení rozhodnutí jí vyplatil toliko částku ve výši , částka, . Z příkazu k úhradě nákladů exekuce na čl. 245 se podává, že bývalý soudní exekutor byl pověřen provedením exekuce usnesením , Anonymizováno, č. j.: , Anonymizováno, , a to na základě vykonatelného rozhodnutí – směnečného platebního rozkazu č. j.: , Anonymizováno, vydaného , Anonymizováno, dne , datum13. Z průběžného rozúčtování ve věci povinné , jméno FO, na čl. 247 vzal soud za zjištěné, že bývalý soudní exekutor doposavad pro žalobkyni jako oprávněnou vymohl částku ve výši , částka, , avšak ke dni vyhlášení rozhodnutí jí nevyplatil ničeho. Z příkazu k úhradě nákladů exekuce na čl. 248 má soud za zjištěné, že bývalý soudní exekutor byl pověřen provedením exekuce usnesením Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, , a to na základě vykonatelného rozhodnutí – elektronického platebního rozkazu č. j.: EPR , č. účtu, -, Anonymizováno, vydaného , Anonymizováno, v , adresa, dne , datum, .

14. Z průběžného vyúčtování ve věci povinné , jméno FO, na čl. 250 má soud za zjištěné, že bývalý soudní exekutor vymohl pro žalobkyni jakožto oprávněnou doposavad částku ve výši , částka, , ale ke dni vyhlášení rozhodnutí jí vyplatil toliko , částka, . Z příkazu k úhradě nákladů exekuce na čl. 251 soud zjistil, že bývalý soudní exekutor byl pověřen provedením exekuce usnesením , Anonymizováno, ze dne , datum, , a to na základě vykonatelného rozhodnutí - platebního rozkazu č. j.: , Anonymizováno, .

15. Z průběžného rozúčtování ve věci povinného , jméno FO, na čl. 253 se podává, že bývalý soudní exekutor vymohl pro žalobkyni jakožto oprávněnou doposavad částku ve výši , částka, , nicméně ke dni vyhlášení rozhodnutí jí vyplatil toliko , částka, . Z příkazu k úhradě nákladů exekuce na čl. 255 vyplývá, že bývalý soudní exekutor byl pověřen provedením exekuce usnesením , Anonymizováno, ze dne , datum, , a to na základě vykonatelného rozhodnutí - platebního rozkazu č. j.: , Anonymizováno, vydaného , Anonymizováno, .

16. Z průběžného rozúčtování ve věci povinné , jméno FO, na čl. 257 má soud za zjištěné, že bývalý soudní exekutor vymohl doposavad pro žalobkyni jakožto oprávněnou částku ve výši , částka, , avšak ke dni vyhlášení rozhodnutí jí vyplatil toliko , částka, . Z příkazu k úhradě nákladů exekuce na čl. 258 se podává, že bývalý soudní exekutor byl pověřen provedením exekuce usnesením č. j.: , Anonymizováno, ze dne , datum, vydaného , Anonymizováno, pro , adresa, , a to na základě vykonatelného rozhodnutí - směnečného platebního rozkazu č. j.: , Anonymizováno, vydaného , Anonymizováno, dne , datum17. Z průběžného rozúčtování ve věci povinného , jméno FO, na čl. 260 vyplývá, že bývalý soudní exekutor vymohl pro žalobkyni jakožto oprávněnou částku ve výši , částka, , avšak ke dni vyhlášení rozhodnutí ve věci jí vyplatil toliko , částka, . Z příkazu k úhradě nákladů exekuce na čl. 261 vzal soud za zjištěné, že bývalý soudní exekutor byl pověřen provedením exekuce usnesením , Anonymizováno, v , adresa, č. j.: , Anonymizováno, ze dne , datum, , a to na základě vykonatelného rozhodnutí , Anonymizováno, č. j.: , č. účtu, -, Anonymizováno, /, právnická osoba, ze dne , datum, .

18. Zjištěný skutkový stav soud právně posoudil následovně:

19. Podle § 1 OdpŠk, stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

20. Podle § 2 OdpŠk odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit.

21. Podle § 5 písm. a), b) OdpŠk stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem.

22. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle odst. 2 tohoto ustanovení pak právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

23. Podle § 14 odst. 1 OdpŠk se nárok na náhradu škody uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6, přičemž podle ust. odst. 3 cit. § je uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.

24. Podle § 15 odst. 2 OdpŠk poškozený se může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

25. Podle § 26 OdpŠk, pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v zákoně občanským zákoníkem („o.z.“).

26. Co se týká činnosti soudního exekutora, ta je podle § 4 odst. 2 OdpŠk považována za úřední postup při výkonu státní správy (§ 3 odst. 1 písm. b/ OdpŠk), pokud se jedná o úkony při výkonu exekuční činnosti, sepisování exekutorských zápisů a při činnostech vykonávaných z pověření soudu podle zvláštního právního předpisu (§ 4 odst. 1 OdpŠk). Odpovědnost státu za nesprávný úřední postup soudního exekutora se řídí ustanoveními zák. č. 82/1998 Sb. bez možnosti liberace.

27. Dle ustálené judikatury platí, že neprovede-li soudní exekutor v rozporu s § 46 odst. 4 exekučního řádu výplatu celé vymožené pohledávky oprávněnému, jde o nesprávný úřední postup ve smyslu OdpŠk, za který stát odpovídá (srov. závěry rozhodnutí NS ČR, sp.zn. 30 Cdo 2082/2015 - R 90/2017, sp.zn. 30 Cdo 3359/2022 - R 86/2023, či z recentní judikatury sp.zn. 30 Cdo 513/2023, v němž je dosavadní judikatura shrnuta). Skutečnost, že za škodu odpovídá i exekutor sám nezbavuje stát odpovědnosti a žalobkyni je dáno k volbě, koho bude žalovat. Stát zde proto nevystupuje v pozici tzv. posledního dlužníka a žaloba tudíž není podána předčasně. V posuzovaném případě je namítáno pochybení exekutorského úřadu právě v souvislosti s výkonem exekuční činnosti exekutora (pochybení při nevyplacení vymoženého plnění), tedy je s ohledem na výše uvedené dána pasivní věcná legitimace státu a odpovědnost se řídí OdpŠk.

28. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně svůj nárok u žalované předběžně uplatnila ve smyslu § 14 odst. 1, 3 OdpŠk, proto věc může být projednána před soudem (§ 15 odst. 2 OdpŠk).

29. Předpokladem odpovědnosti státu za škodu je splnění tří podmínek: 1) existence nezákonného rozhodnutí nebo nesprávného úředního postupu, 2) vznik škody a 3) příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem nebo nezákonným rozhodnutím a vznikem škody. Nezákonné rozhodnutí nebo nesprávný úřední postup a vznik škody tudíž musí být ve vzájemném poměru příčiny a následku. Existence splnění těchto tří kumulativních podmínek musí být v soudním řízení bezpečně prokázána a důkazní břemeno v tomto směru leží na žalobci coby poškozeném (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, sp. zn. 28 Cdo 4249/2010 evidovaný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod R 37/2012 či sp.zn. 29 Cdo 1482/2013 a navazující rozhodnutí). Požadavek na kumulativní splnění podmínek vede vždy k tomu, že není-li splněna, byť jen jedna z nich, žalobě nelze vyhovět, a to bez ohledu na skutečnost, zda jsou splněny podmínky ostatní.

30. Soud se nejprve zabýval důvodností uplatněného nároku především z toho pohledu, zda jsou naplněny obecné předpoklady pro vznik nároku na náhradu škody způsobené tvrzeným nesprávným úředním postupem bývalého exekutora , tituly před jménem, , jméno FO, . Z ustálené judikatury Nejvyššího soudu plyne, že nesprávným úředním postupem se rozumí porušení pravidel předepsaných právními normami pro počínání státního orgánu při jeho činnosti, a to zejména takové, které nevede k vydání rozhodnutí. Podle konkrétních okolností může jít o jakoukoliv činnost spojenou s výkonem pravomoci státního orgánu, dojde-li při ní nebo v jejím důsledku k porušení pravidel předepsaných právními normami pro počínání státního orgánu nebo k porušení pořádku určeného povahou a funkcí postupu. O „úřední“ postup jde tehdy, jestliže tak postupují osoby, které plní úkoly státního orgánu, a pokud tento postup slouží výkonu státní moci (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, , sp. zn. 25 Cdo 970/2006).

31. Soud, jak podrobněji uvedeno výše v závěru o skutkovém stavu, má za prokázané, že ke dni vyhlášení rozsudku v exekuční věci povinného , právnická osoba, nebylo žalobkyni vyplaceno vymožené plnění ve výši , částka, , v exekuční věci povinného , jméno FO, nebylo žalobkyni vyplaceno vymožené plnění ve výši , částka, , v exekuční věci povinného , jméno FO, nebylo žalobkyni vyplaceno vymožené plnění ve výši , částka, , v exekuční věci povinného , jméno FO, nebylo žalobkyni vyplaceno vymožené plnění ve výši , částka, , v exekuční věci povinného , jméno FO, nebylo žalobkyni vyplaceno vymožené plnění ve výši , částka, (žalobkyně v žalobě požadovala zaplacení toliko , částka, ), v exekuční věci povinné , jméno FO, nebylo žalobkyni vyplaceno vymožené plnění ve výši , částka, , v exekuční věci , jméno FO, nebylo žalobkyni vyplaceno vymožené plnění ve výši , částka, , v exekuční věci , jméno FO, nebylo žalobkyni vyplaceno peněžité plnění ve výši , částka, , v exekuční věci , jméno FO, nebylo žalobkyni vyplaceno peněžité plnění ve výši , částka, .

32. Základní povinností soudního exekutora v exekučním řízení je vymáhat dobrovolně neuhrazené pohledávky oprávněných a vymožené plnění oprávněným vydat, a to bez toho, že by k tomu musel být oprávněnými vyzýván. Podle § 46 odst. 4 exekučního řádu v celém rozhodném období v principu platilo, že peněžitá plnění na vymáhanou povinnost se hradí exekutorovi. Nedohodnou-li se exekutor a oprávněný jinak, exekutor po právní moci usnesení o nařízení exekuce/pověření exekuce zajistí po odpočtu nákladů exekuce výplatu celé vymožené pohledávky oprávněnému do 30 dnů od doby, kdy peněžité plnění obdržel. Vymožené částečné plnění exekutor vyplatí oprávněnému, nedohodl-li se s ním jinak, ve stejné lhůtě v případě, kdy toto nevyplacené částečné plnění převyšuje částku , částka, .

33. S ohledem na uvedené soud neshledal nárok žalobkyně důvodný, pokud jde o exekuční řízení povinné , jméno FO, (, částka, ) a povinného , právnická osoba, (, částka, ), když v uvedených případech bývalému soudnímu exekutorovi doposavad nesvědčila zákonná povinnost vymožené částky žalobkyni vyplatit, neboť se jedná o částky nižší než , částka, (pro úplnost soud konstatuje, že žalobkyně se uvedených částek může domáhat v případě skončení exekuce, kdy je soudní exekutor povinen vydat i plnění nižší než zmiňovaných , částka, , neboť ve věci jde o konečné vyúčtování; případně v souvislosti s rozhodnutím o změně soudního exekutora, kdy bývalému soudnímu exekutorovi vznikne povinnost i tyto bagatelní částky vyplatit novému exekutorovi). Obdobně soud nevyhověl žalobě, pokud jde o nároky povinného , jméno FO, (, částka, ) a , jméno FO, (, částka, ), když vymožená nevyplacená plnění sice přesahují částku , částka, , avšak ve smyslu čl. V. Rámcové smlouvy o provádění exekucí si účastníci sjednali, že vymožené finanční prostředky nebudou vypláceny dříve, než by činily alespoň , částka, , pokud by tím současně nebyl uhrazen zbytek vymáhané pohledávky.

34. Konečně v případě povinné , jméno FO, bylo prokázáno, že v rámci exekuce vedené bývalým soudním exekutorem , tituly před jménem, , jméno FO, bylo vymoženo toliko , částka, a nikoli žalobkyní tvrzených , částka, , pročež soud žalobě vyhověl toliko co do rozdílu ve výši , částka, a co do požadované částky ve výši , částka, žalobu jako nedůvodnou zamítl.

35. Se zřetelem na uvedené soud žalobu ohledně těchto nároků jako nedůvodnou souhrnně zamítl (výrok II.).

36. Nicméně ve zbývajícím rozsahu soud shledal žalobu důvodnou. V dané souvislosti soud uzavírá, že exekutor, jemuž se svěřují finanční prostředky získané exekucí, je povinen počínat si tak, aby je v co nejvyšší možné míře ochránil a použil v souladu s účelem exekuce (tj. po odečtení nákladů je vyplatit oprávněnému).

37. K námitce žalované a vedlejšího účastníka (uplatněné ve vztahu k exekučnímu řízení povinného , jméno FO, a , jméno FO, ), že v těchto případech šlo o dluhy ze směnky a že v exekučním řízení nebyla směnka znovu předložena žalobkyní, ani její právní předchůdkyní (, Anonymizováno, , právnická osoba, .) soud uvádí následující. Námitka žalované je nedůvodná primárně proto, že soud v tomto kompenzačním řízení nepřezkoumává exekuční titul, neboť k tomu je povolán výlučně exekuční soud. Soud v kompenzačním řízení je vázán pravomocným usnesením o nařízení exekuce/pověření soudního exekutora. Stát není účastníkem žádného z exekučních řízení a nemůže úspěšně v kompenzačním řízení vůči žalobkyni uplatnit námitky, které případně náležejí povinnému. Do doby, než bude eventuálně exekuce zastavena, vychází soud v kompenzačním řízení z toho, že exekuce je vedena po právu. Z tohoto důvodu soudu v kompenzačním řízení nepřísluší přezkoumávat, zda, kdy a kým byla předložena směnka (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 29 ICdo 77/2023 ze dne , datum, , kde NS konstatoval, že : „….věřitel vykonatelné pohledávky dokládá její existenci zásadně jen pravomocným rozhodnutím příslušného orgánu, jímž byla pohledávky přiznána…požadavek na opětovné předložení prvopisu směnky není důvodný…“ . Nad rámec povinného odůvodnění soud dodává, že v případě přechodu práv ze směnky se uplatní pouze obecná právní úprava. K přechodu práv ze směnky, tedy bez nutnosti směnku indosovat, dochází zejména v případech, kdy byla obchodní společnost zrušena bez likvidace podle, kdy zaniká právnická osoba bez likvidace (zejména § 169, 178 a 179 ObčZ), kdy byl prodán podnik podle § 476 a násl. ObchZ, kdy je prodán závod podle § 2175 a násl. ObčZ, kdy je privatizován státní podnik podle § 15 odst. 1 PřMaj, kdy byla směnka součástí dědictví podle § 470 a násl. ObčZ 1964 anebo bude podle § 1701 ObčZ, kdy byla směnka součástí vypořádání společného jmění manželi podle § 150 ObčZ 1964, nyní podle § 736 a násl. ObčZ. Tyto a případně další obecně právní důvody záměny majitele směnky sdílejí osud jiných práv a směnečným právem se neřídí (srov. Kovařík, Z.: Zákon směnečný a šekový. Komentář. 6. dopl. vydání. , adresa, : , právnická osoba, . Beck, 2014. s. 70-71, dostupné v beck-online.cz). Poukaz žalované na rozhodnutí NS sp.zn. 20 Cdo 3739/2023 není přiléhavý, neboť v něm je řešen převod, nikoli přechod směnky na základě univerzální sukcese, jak tomu bylo v tomto případě (zánik , právnická osoba, fúzí s , právnická osoba, , právnická osoba, ., která posléze změnila obchodní firmu na , Jméno žalobkyně, .).

38. K námitce žalované a vedlejšího účastníka, že povinný , jméno FO, je v insolvenčním řízení, když insolvenční návrh byl podán dne , datum, a o úpadku bylo rozhodnuto dne , datum, (viz ins. řízení vedené pod sp. zn. , Anonymizováno, , insolvenční spisová značka, /, Anonymizováno, /- veřejně přístupný ins. rejstřík), pročež soudní exekutor nemůže vymožené plnění vyplatit žalobkyni jako oprávněné, ale ve smyslu § 46 odst. 7 ex. řádu insolvenčnímu správci, soud uvádí následující. Z rozpisu vyúčtování jednoznačně vyplývá, že všechny vymožené prostředky byly bývalým soudním exekutorem vymoženy ke dni , datum, , tj. v době, kdy ještě ani nebyl podán insolvenční návrh. Jinými slovy soudnímu exekutorovi ještě před zahájením insolvenčního řízení marně uplynula lhůta 30 dnů pro vyplacení vymoženého plnění žalobkyni a jelikož nebylo tvrzeno, natož prokázáno, že by bývalý soudní exekutor vymožené plnění zaslal insolvenčnímu správci, nárok žalobkyně je dán. Je pak případně na povinném, aby v insolvenčním řízení prokazoval částečnou úhradu své pohledávky v exekučním řízení.

39. Totožná situace je i v případě povinné , jméno FO, , v jejíž věci byl podán insolvenční návrh dne , datum, a o úpadku bylo rozhodnuto dne , datum, (viz. ins. řízení vedené pod sp. zn. , Anonymizováno, , insolvenční spisová značka, /čl. , Anonymizováno, / - veřejně přístupný ins. rejstřík). Částka doposavad nevyplacená oprávněné v rozporu s ust. § 46 odst. 4 ex. řádu byla bývalým soudním exekutorem vymožena ještě před zahájením insolvenčního řízení (dle rozúčtování na čl. 257 byla částka vymožena ke , datum, ) a jelikož nebylo tvrzeno, natož prokázáno, že by bývalý soudní exekutor vymožené plnění zaslal insolvenčnímu správci, nárok žalobkyně je dán. Je pak případně na povinné, aby v insolvenčním řízení prokazovala částečnou úhradu své pohledávky v exekučním řízení.

40. Soud uzavírá, že v případech 6 exekučních řízení (viz bod 31. odůvodnění rozsudku) bylo prokázáno, že došlo k nesprávnému úřednímu postupu bývalého soudního exekutora, že žalobkyni vznikla škoda ve výši odpovídající v každém exekučním řízení částce, která žalobkyni coby oprávněné nebyla vyplacena ve lhůtě 30 dnů ode dne vymožení a že tato škoda je v příčinné souvislosti s nesprávným úředním postupem soudního exekutora, kdy nebýt jeho nesprávného úředního postupu, všechny vymožené částky by se dostaly do dispozice žalobkyně, které by pak nevznikla škoda. Za škodu takto vzniklou odpovídá vedle samotného soudního exekutora rovněž stát. Soud proto žalobě vyhověl co do částky , částka, -součet nevymožených plnění pod bodem 31. rozsudku vyjma exekučních případů vyjmenovaných v bodě 33. rozsudku -tj. , jméno FO, á , částka, , , jméno FO, á , částka, , , jméno FO, á , Anonymizováno, , , jméno FO, á , částka, , , jméno FO, á , částka, a , jméno FO, á , částka, (výrok I).

41. Žalobkyně předběžně uplatnila nárok dne , datum, . Úrok byl přiznán v zákonné výši dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to od data prodlení žalované. Žalovaná se dostala do prodlení uplynutím šesti měsíců od předběžného uplatnění nároku u žalované, když platí, že nárok věřitele na zaplacení úroků z prodlení vzniká podle ust. § 1970 o. z. tehdy, nesplní-li dlužník svůj peněžitý dluh řádně a včas, tedy je-li v prodlení, a zároveň dle ust. § 15 odst. 2 OdpŠk se poškozený může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen. K prodlení žalované s náhradou nemajetkové újmy proto došlo až marným uplynutím šestiměsíční lhůty určené k předběžnému projednání nároku, která začala běžet ode dne uplatnění nároku, tj. dne , datum, , a teprve ode dne následujícího po uplynutí lhůty žalovanou stíhá povinnost zaplatit úrok z prodlení, když lhůta šesti měsíců skončila dnem , datum, , žalovaná se tak dostala do prodlení dne , datum, (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR z , datum, , sp. zn. 25 Cdo 2060/2001). Nicméně žalobkyně požadovala úroky z prodlení až ode dne podání žaloby dne , datum, , pročež soud jejímu požadavku zcela vyhověl.

42. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. za použití § 151 odst. 1 o. s. ř. V souzeném případě byl předmět řízení v tarifní hodnotě , částka, . Žalobkyně byla z pohledu nákladů řízení tarifně úspěšná co do částky , částka, . Převážně tak v řízení byla úspěšná žalobkyně a po odečtení úspěchu žalované jí náleží náhrada nákladů řízení v rozsahu 82,24 %. K nákladům řízení soud předesílá, že v tomto řízení přiznává žalobkyni pouze tu část nákladů řízení, které byly vynaloženy v tomto vyloučeném řízení.

43. Náklady žalobkyně spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši , částka, (10 x , částka, ) a v nákladech právního zastoupení podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, za celkem , hodnota, úkony právní služby (účast na jednání dne , datum, , , datum, a účast při vyhlášení rozsudku dne , datum, ) á , částka, (§ 6 odst. 1, § 7, bod 5, § 8 odst. 1 advokátního tarifu), 3 režijní paušály ve smyslu § 13 odst. 4 advokátního tarifu á , částka, za tytéž úkony právní služby, cestovné k soudnímu jednání na trase , Jméno advokáta B, 135/19, , adresa, – záchytné parkoviště , právnická osoba, a zpět (200 km podle , Anonymizováno, ), učiněné osobním automobilem , Anonymizováno, , registrační značky , SPZ, s kombinovanou spotřebou 5,6 l/100 km, palivem NM (na základě doloženého technického průkazu a informací z veřejné databáze vozidel) podle vyhlášky č. 475/2024 Sb., při ceně paliva , částka, /l a náhradě za použití vozidla , částka, /km, dne , datum, , , datum, a , datum, á , částka, , dále 6 x , částka, (, částka, ) za lístek na pražskou MHD a náhradu za promeškaný čas podle § 14 odst. 3 advokátního tarifu za každou ze 3 uvedených cest ve výši , částka, za 8 půlhodin na cestě po , částka, , zvýšené o náhradu za 21% daň z přidané hodnoty, když zástupce žalobkyně je jejím plátcem, což bylo doloženo. Platba za parkování motorového vozidla je součástí nákladů uvedených v § 13 odst. 4 advokátního tarifu (srov. usnesení , datum, ). Náklady žalobkyně činí po drobném zaokrouhlení celkem , částka, , když z toho přiznaných 82,24 % činí konečných , částka, . O povinnosti žalované zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně soud rozhodl podle § 149 odst. 1 o.s.ř. (výrok III). Pro úplnost soud uvádí, že opodstatněným neshledal nárok žalobkyně za vyjádření ze dne , datum, a ze dne , datum, , když k takovým vyjádřením již nebyla soudem vyzvána a ve vyjádřeních jen opakovaně shrnula argumentaci uplatněnou již během jednání).

44. Lhůtu k plnění ve věci samé i v nákladovém výroku stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1, části věty za středníkem o.s.ř., neboť se jedná o plnění ze státního rozpočtu, podléhající zákonu č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, ve znění pozdějších právních předpisů a je tak na místě poskytnout žalované lhůtu delší, o kterou požádala a která v principu žalobkyni ani nijak nepoškozuje.

45. Ohledně přípustnosti odvolání soud vyšel z judikatury, vztahující se k přípustnosti odvolání v případě objektivní kumulace nároků se samostatným skutkovým základem nepřevyšujících částku jednotlivě částku , částka, (srov. usnesení Městského soudu v Praze ze dne , datum, , sp. zn. 91 Co 461/2017 (publ. pod č. R 46/2019, či na něj odkazující usnesení Krajského soudu v , adresa, ze dne , datum, , sp. zn. 57 Co 292/2018).