48 C 138/2025

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudcem Ivem Krýsou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO: IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupena advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Anonymizováno Anonymizováno za niž jedná Jméno žalované sídlem Adresa žalované o zaplacení 205 897,15 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 205 897,15 Kč spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši 15 % ročně z částky 191 877,42 Kč od datum do zaplacení, úrokem z prodlení v zákonné výši 12 % ročně z částky 30 702,22 Kč od datum do datum a úrokem z prodlení v zákonné výši 12 % ročně z částky 12 779,96 Kč od datum do zaplacení, to vše do 15 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba o zaplacení příslušenství z částky 30 702,22 Kč od datum do datum a z částky 1 239,77 Kč od datum do zaplacení se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 95 592,25 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně do 15 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne datum domáhala po žalované úhrady částky ve výši 205 897,15 Kč s příslušenstvím jakožto škody vniklé žalobkyni v důsledku nesprávného úředního postupu bývalého soudního exekutora tituly před jménem jméno FO. Žalobkyně uvedla, že v celkem hodnota exekučních řízeních byly pro žalobkyni coby oprávněnou vymoženy po povinných částky v různých výších, nicméně ty nebyly zcela či zčásti žalobkyni vyplaceny v zákonné 30denní lhůtě. Žalobkyně v této souvislosti podala na bývalého soudního exekutora rovněž trestní oznámení, přičemž poukázala na to, že trestním stíhání pro podezření ze zvlášť závažného zločinu zneužití pravomoci veřejného činitele bylo s tituly před jménem jméno FO dne datum zahájeno.

2. Žalovaná ve vyjádření ze dne datum k žalobě uvedla, že žalobkyně u ní nároky neuplatnila, toliko zaslala nesouhlas se stanoviskem ze dne datum, kterým žalovaná projednala jiné uplatněné nároky žalobkyně. Dle žalované byla žaloba podána předčasně, neboť tituly před jménem jméno FO je trestně stíhán a žalobkyně má možnost přihlásit se s nárokem jako poškozená v adhezním řízení.

3. Předmětem tohoto řízení jsou nároky žalobkyně z exekučních řízení vedených u Exekutorského úřadu pro adresa sp.zn. anonymizováno (2 009,01 Kč), anonymizováno (2 621,53 Kč), anonymizováno (15 739,77 Kč), anonymizováno (6 347,88 Kč), anonymizováno (21 006,32 Kč), anonymizováno (74 121,07 Kč), anonymizováno (28 066,05 Kč), anonymizováno (33 034,51 Kč), anonymizováno (12 951,01 Kč), anonymizováno (10 000 Kč). Jde o částky po připuštění změny žaloby a částečném zastavení řízení usnesením ze dne datum, č.j. 48 C 138/2025-47, ve znění opravného usnesení ze dne datum, č.j. 48 C 138/2025-113.

4. Soud o podané žalobě rozhodl při jednání.

5. Soud na základě skutečností mezi účastníky nesporných a na základě provedeného dokazování učinil následující skutková zjištění a dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu: Žalobkyně vystupuje ve všech deseti exekučních řízení v postavení oprávněné. Mezi právnická osoba a tituly před jménem jméno FO byla v roce Anonymizováno podepsána Rámcová smlouva o provádění exekucí (zjištěno z nesporných tvrzení). V exekučním řízení sp.zn. anonymizováno od povinného pro oprávněnou vymoženo 2 009, 01 Kč, odesláno oprávněné 0 Kč (zjištěno z exekučního spisu), v exekučním řízení sp.zn. anonymizováno od povinného pro oprávněnou vymoženo 2 621,53 Kč, odesláno oprávněné 0 Kč. Dalším vedením exekuce s právní mocí dne datum pověřen soudní exekutor anonymizováno (zjištěno z exekučního spisu), v exekučním řízení sp.zn. anonymizováno od povinného pro oprávněnou vymoženo 20 882,77 Kč, odesláno oprávněné 5 143 Kč (zjištěno z exekučního spisu a výpisu na č.l. 86 až 88), v exekučním řízení sp.zn. anonymizováno od povinného pro oprávněnou vymoženo 101 871,71 Kč, oprávněné odesláno 95 523,83 Kč. Dalším vedením exekuce s právní mocí dne datum pověřen soudní exekutor anonymizováno (zjištěno z exekučního spisu), v exekučním řízení sp.zn. anonymizováno od povinného pro oprávněnou vymoženo 40 641,82 Kč, oprávněné odesláno 19 635,50 Kč (zjištěno z exekučního spisu a výpisu na č.l. 89 až 92), exekučním řízení sp.zn. anonymizováno od povinného pro oprávněnou vymoženo 173 931,43 Kč, oprávněné odesláno 99 810,36 Kč (zjištěno z exekučního spisu a výpisu na č.l. 93 až 95), v exekučním řízení sp.zn. anonymizováno od povinného pro oprávněnou vymoženo 28 066,05 Kč, oprávněné odesláno 0 Kč (zjištěno z exekučního spisu a výpisu na č.l. 53 až 55), v exekučním řízení sp.zn. anonymizováno od povinného pro oprávněnou vymoženo 35 303,11 Kč, oprávněné odesláno 2 268,60 Kč. Na čl. 363 exekutorského spisu oznámení o skončení exekuce, a to s odůvodněním, že exekuce byla ke dni datum provedena (zjištěno z exekučního spisu), v exekučním řízení sp.zn. anonymizováno od povinného pro oprávněnou vymoženo 12 951,01 Kč, odesláno oprávněné 0 Kč. Dalším vedením exekuce s právní mocí dne datum pověřen soudní exekutor anonymizováno (zjištěno z exekučního spisu) a v exekučním sp.zn. anonymizováno od povinného pro oprávněnou vymoženo 16 739,60 Kč, oprávněné odesláno 6 739,60 Kč. Dalším vedením exekuce s právní mocí dne datum pověřen soudní exekutor anonymizováno (zjištěno z exekučního spisu). Finančním přehledem v jednotlivých exekučních spisech bylo prokázáno, že od okamžiku vymožení částek uplynula doba delší než 30 dnů. Žalobkyně u žalované všech 10 nároků uplatnila dne datum a v této výši: sp.zn. anonymizováno (2 009,01 Kč), anonymizováno (2 621,53 Kč), anonymizováno (4 200 Kč), anonymizováno (4 655,11 Kč), anonymizováno (20 052,32 Kč), anonymizováno (84 186,90 Kč), anonymizováno (19 530,02 Kč), anonymizováno (31 964,67 Kč), anonymizováno (12 657,86 Kč), anonymizováno (10 000 Kč (zjištěno z uplatnění nároku na náhradu škody způsobené postupem soudního exekutora ze dne datum, č.l. 73-85). Na základě projektu vnitrostátní fúze ze datum došlo k fúzi sloučením společnosti právnická osoba, IČO IČO, jakožto zanikající společnosti a společnosti právnická osoba právnická osoba., IČO IČO žalobkyně, jakožto nástupnické společnosti. Na nástupnickou společnost právnická osoba právnická osoba. přešlo v důsledku fúze sloučením jmění zanikající společnosti právnická osoba včetně práv a povinností z pracovněprávních vztahů, což bylo zapsáno dne datum (zjištěno z úplného výpisu z OR pořízeného dne datum prostřednictvím vzdáleného přístupu do obchodního rejstříku na or.justice.cz).

6. Soud posoudil předmětnou věc po právní stránce podle těchto ustanovení:

7. Podle § 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OdpŠk“), stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

8. Podle § 2 OdpŠk odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit.

9. Podle § 5 písm. a), b) OdpŠk stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem.

10. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle odst. 2 tohoto ustanovení pak právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

11. Podle § 14 odst. 1 OdpŠk se nárok na náhradu škody uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6, přičemž podle ust. odst. 3 cit. § je uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.

12. Podle § 15 odst. 2 OdpŠk poškozený se může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

13. Podle § 26 OdpŠk, pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v zákoně občanským zákoníkem („o.z.“).

14. Co se týká činnosti soudního exekutora, ta je podle § 4 odst. 2 OdpŠk považována za úřední postup při výkonu státní správy (§ 3 odst. 1 písm. b/ OdpŠk), pokud se jedná o úkony při výkonu exekuční činnosti, sepisování exekutorských zápisů a při činnostech vykonávaných z pověření soudu podle zvláštního právního předpisu (§ 4 odst. 1 OdpŠk). Odpovědnost státu za nesprávný úřední postup soudního exekutora se řídí ustanoveními zák. č. 82/1998 Sb. bez možnosti liberace.

15. Zákonem č. 396/2012 Sb. byl s účinností od 1.1.2013 novelizován § 32 zákona č. 120/2001 Sb. (exekuční řád), tedy od této doby činnost exekutora vymezená v § 4 odst. 1 OdpŠk je výkonem veřejné moci, za jejíž nesprávnost nadále odpovídá pouze stát, nikoliv již (jako tomu bylo do té doby) souběžně s ním též sám exekutor (odpovědnost exekutora za škodu podle § 32 EŘ se vztahuje na ostatní činnosti, v nichž nejedná v pozici úřední osoby).

16. Dle ustálené judikatury od té doby platí, že neprovede-li soudní exekutor v rozporu s § 46 odst. 4 exekučního řádu výplatu celé vymožené pohledávky oprávněnému, jde o nesprávný úřední postup ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb., za který stát odpovídá (srov. závěry rozhodnutí NS ČR, sp.zn. 30 Cdo 2082/2015 - R 90/2017, sp.zn. 30 Cdo 3359/2022 - R 86/2023, či z recentní judikatury sp.zn. 30 Cdo 513/2023, v němž je dosavadní judikatura shrnuta). Skutečnost, že za škodu odpovídá i exekutor sám nezbavuje stát odpovědnosti a žalobci je dáno k volbě, koho bude žalovat. Stát zde proto nevystupuje v pozici tzv. posledního dlužníka, žaloba tudíž není podána předčasně. V posuzovaném případě je namítáno pochybení exekutorského úřadu právě v souvislosti s výkonem exekuční činnosti exekutora (pochybení při nevyplacení vymoženého plnění), tedy je s ohledem na výše uvedené dána pasivní věcná legitimace státu a odpovědnost se řídí OdpŠk.

17. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně svůj nárok u žalované předběžně uplatnila ve smyslu § 14 odst. 1, 3 OdpŠk, proto věc může být projednána před soudem (§ 15 odst. 2 OdpŠk).

18. Předpokladem odpovědnosti státu za škodu je splnění tří podmínek: 1) existence nezákonného rozhodnutí nebo nesprávného úředního postupu, 2) vznik škody a 3) příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem nebo nezákonným rozhodnutím a vznikem škody. Nezákonné rozhodnutí nebo nesprávný úřední postup a vznik škody tudíž musí být ve vzájemném poměru příčiny a následku. Existence splnění těchto tří kumulativních podmínek musí být v soudním řízení bezpečně prokázána a důkazní břemeno v tomto směru leží na žalobci coby poškozeném (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23.8.2011 sp. zn. 28 Cdo 4249/2010 evidovaný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod R 37/2012 či sp.zn. 29 Cdo 1482/2013 a navazující rozhodnutí). Požadavek na kumulativní splnění podmínek vede vždy k tomu, že není-li splněna byť jen jedna z nich, žalobě nelze vyhovět, a to bez ohledu na skutečnost, zda jsou splněny podmínky ostatní.

19. Žalobkyně se domáhala náhrady škody, která jí měla vzniknout v souvislosti s činností bývalého soudního exekutora tituly před jménem jméno FO při provádění exekucí k vymožení pohledávek žalobkyně, když tvrdí, že exekutor dluh sice zcela či částečně vymohl, avšak žalobkyni zcela, případně zčásti vymožené plnění nevyplatil.

20. Zákon č. 82/1998 Sb. v obecné rovině rozeznává dva odpovědnostní tituly, a to nezákonné rozhodnutí a nesprávný úřední postup (srov. § 5 zákona). Soud se nejprve zabýval důvodností uplatněného nároku především z toho pohledu, zda jsou naplněny obecné předpoklady pro vznik nároku na náhradu škody způsobené tvrzeným nesprávným úředním postupem bývalého exekutora tituly před jménem jméno FO. Z ustálené judikatury Nejvyššího soudu plyne, že nesprávným úředním postupem se rozumí porušení pravidel předepsaných právními normami pro počínání státního orgánu při jeho činnosti, a to zejména takové, které nevede k vydání rozhodnutí. Podle konkrétních okolností může jít o jakoukoliv činnost spojenou s výkonem pravomoci státního orgánu, dojde-li při ní nebo v jejím důsledku k porušení pravidel předepsaných právními normami pro počínání státního orgánu nebo k porušení pořádku určeného povahou a funkcí postupu. O „úřední“ postup jde tehdy, jestliže tak postupují osoby, které plní úkoly státního orgánu, a pokud tento postup slouží výkonu státní moci (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne datum, sp. zn. 25 Cdo 970/2006).

21. Soud, jak podrobněji uvedeno výše v závěru o skutkovém stavu, má za prokázané, že ke dni vyhlášení rozsudku v exekučním řízení sp.zn. anonymizováno nebylo žalobkyni vyplaceno vymožené plnění ve výši 2 009,01 Kč), v exekučním řízení sp.zn. anonymizováno nebylo žalobkyni vyplaceno vymožené plnění ve výši 2 621,53 Kč, v exekučním řízení sp.zn. anonymizováno nebylo žalobkyni vyplaceno vymožené plnění ve výši 15 739,77 Kč, v exekučním řízení sp.zn. anonymizováno nebylo žalobkyni vyplaceno vymožené plnění ve výši 6 347,88 Kč, v exekučním řízení sp.zn. anonymizováno nebylo žalobkyni vyplaceno vymožené plnění ve výši 21 006,32 Kč, v exekučním řízení sp.zn. anonymizováno nebylo žalobkyni vyplaceno vymožené plnění ve výši 74 121,07 Kč, v exekučním řízení sp.zn. anonymizováno nebylo žalobkyni vyplaceno vymožené plnění ve výši 28 066,05 Kč, v exekučním řízení sp.zn. anonymizováno nebylo žalobkyni vyplaceno vymožené plnění ve výši 33 034,51 Kč, v exekučním řízení sp.zn. anonymizováno nebylo žalobkyni vyplaceno vymožené plnění ve výši 12 951,01 Kč a v exekučním řízení sp.zn. anonymizováno nebylo žalobkyni vyplaceno vymožené plnění ve výši 10 000 Kč.

22. K nesprávnému úřednímu postupu docházelo v letech Anonymizováno až Anonymizováno. Základní povinností soudního exekutora v exekučním řízení je vymáhat dobrovolně neuhrazené pohledávky oprávněných a vymožené plnění oprávněným vydat, a to bez toho, že by k tomu musel být oprávněnými vyzýván. Podle § 46 odst. 4 exekučního řádu v celém rozhodném období v principu platilo, že peněžitá plnění na vymáhanou povinnost se hradí exekutorovi. Nedohodnou-li se exekutor a oprávněný jinak, exekutor po právní moci usnesení o nařízení exekuce zajistí po odpočtu nákladů exekuce výplatu celé vymožené pohledávky oprávněnému do 30 dnů od doby, kdy peněžité plnění obdržel. Vymožené částečné plnění exekutor vyplatí oprávněnému, nedohodl-li se s ním jinak, ve stejné lhůtě v případě, kdy toto nevyplacené částečné plnění převyšuje částku 1 000 Kč.

23. V dané souvislosti soud uzavírá, že exekutor, jemuž se svěřují finanční prostředky získané exekucí, je povinen počínat si tak, aby je v co nejvyšší možné míře ochránil a použil v souladu s účelem exekuce (tj. po odečtení nákladů je vyplatit oprávněnému). Nakládá-li s nimi svévolně, nemůže se odpovědnosti za jejich ztrátu zprostit podle § 32 odst. 2 exekučního řádu. Nebyla-li tedy exekutorem splněna povinnost vyplatit oprávněné osobě vymoženou částku, je takové počínání v rozporu s požadavkem právních předpisů, a jde proto o nesprávný úřední postup, a to bez ohledu na to, z jakých důvodů se tak stalo (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. 30 Cdo 2321/2016). Odpovědnostní titul je dán.

24. K námitce žalované (ve vztahu k dílčím nárokům nepřevyšujícím 3 000 Kč), že mezi právním předchůdce žalobkyně a tituly před jménem jméno FO bylo dohodnuto, že žalobkyni budou vypláceny vymožené částky až v okamžiku, kdy dosáhnou částky 3 000 Kč a současně k námitce žalobkyně, že smlouva je přinejmenším v této části neplatná pro rozpor s hmotným právem, když exekuční řád v roce Anonymizováno takovou dohodu mezi soudním exekutorem a oprávněným neumožnoval, soud uvádí následující. Předně je třeba konstatovat, že exekuční řád ve znění z roku Anonymizováno skutečně neumožňoval uzavřít dohodu, či jakkoli smluvně modifikovat výši částky, od které až je povinen soudní exekutor vyplácet vymožené plnění oprávněnému. Pro rozpor s veřejnoprávní normou je tak smlouva přinejmenším v této části absolutně neplatná. Bez ohledu na platnost či neplatnost smlouvy se však takové smlouvy stát v režimu odpovědnosti za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem či nezákonným rozhodnutím nemůže úspěšně dovolat v situaci, kdy se vymožená plnění (pod 3 000 Kč) na účtu soudního exekutora ani nenacházejí. Obdobně by totiž soud nahlížel na exekuční řízení, pokud by v něm byla vymožena částka nepřesahující 1 000 Kč, což je zákonný limit pro vyplacení dílčího vymoženého plnění. K nesprávnému úřednímu postupu soudního exekutora došlo již tím, že se vymožené finanční prostředky pro oprávněného na účtu soudního exekutora zjevně nenacházejí. Soud sice nezkoumá, z jakého důvodu nedošlo k vyplacení vymoženého plnění v zákonné 30denní lhůtě, je však zjevně absurdní závěr, že oprávněný by neměl nárok na vyplacení částky nižší než 3 000 Kč, případně nižší než 1 000 Kč za situace, kdy ze všech okolností vyplývá, že vymožené finanční prostředky na účtu soudního exekutora nejsou. Břemeno tvrzení a důkazní ohledně rozhodné skutečnosti, že se finanční prostředky na účtu soudního exekutora nacházejí, v řízení tíží žalovanou, nikoli žalobkyni, neboť ta by musela prokazovat negativní tvrzení. Žalovaná však netvrdila, že se finanční prostředky na účtu soudního exekutora nacházejí a toliko nedošlo k vyplacení z důvodu uzavřené smlouvy. K nesprávnému úřednímu postupu soudního exekutora proto došlo a žalobkyni v příčinné souvislosti s ním vznikla škoda, za kterou odpovídá žalovaná.

25. K námitce žalované (uplatněné k exekučnímu řízení sp.zn. anonymizováno a sp.zn. anonymizováno), že v těchto případech šlo o dluhy ze směnky a že v exekučním řízení nebyla směnka znovu předložena žalobkyní, která nastoupila na místo Anonymizováno Anonymizováno právnická osoba. soud uvádí následující. Námitka žalované je nedůvodná primárně proto, že soud v tomto kompenzačním řízení nepřezkoumává exekuční titul, neboť k tomu je povolán výlučně exekuční soud. Soud v kompenzačním řízení je vázán pravomocným usnesením o nařízení exekuce/pověření soudního exekutora. Stát není účastníkem žádného z exekučních řízení a nemůže úspěšně v kompenzačním řízení vůči žalobkyně uplatnit námitky, které případně náležejí povinnému. Do doby, než bude případně exekuce zastavena, vychází soud v kompenzačním řízení z toho, že exekuce je vedena po právu. Z tohoto důvodu soudu v kompenzačním řízení nepřísluší přezkoumávat, zda, kdy a kým byla předložena směnka, případně, že předložena nebyla a z jakého důvodu se tak stalo. Nad rámec povinného odůvodnění soud dodává, že v případě přechodu práv ze směnky se uplatní pouze obecná právní úprava. K přechodu práv ze směnky, tedy bez nutnosti směnku indosovat, dochází zejména v případech, kdy byla obchodní společnost zrušena bez likvidace podle, kdy zaniká právnická osoba bez likvidace (zejména § 169, 178 a 179 ObčZ) , kdy byl prodán podnik podle § 476 a násl. ObchZ, kdy je prodán závod podle § 2175 a násl. ObčZ, kdy je privatizován státní podnik podle § 15 odst. 1 PřMaj, kdy byla směnka součástí dědictví podle § 470 a násl. ObčZ 1964 anebo bude podle § 1701 ObčZ, kdy byla směnka součástí vypořádání společného jmění manželi podle § 150 ObčZ 1964, nyní podle § 736 a násl. ObčZ. Tyto a případně další obecně právní důvody záměny majitele směnky sdílejí osud jiných práv a směnečným právem se neřídí (srov. Kovařík, Z.: Zákon směnečný a šekový. Komentář. 6. dopl. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014. s. 70-71, dostupné v beck-online.cz). Poukaz žalované na rozhodnutí NS sp.zn. 20 Cdo 3739/2023 není přiléhavý, neboť v něm je řešen převod, nikoli přechod směnky na základě univerzální sukcese, jak tomu bylo v tomto případě (zánik právnická osoba fúzí s právnická osoba právnická osoba., která posléze změnila obchodní firmu na Jméno žalobkyně.).

26. Soud uzavírá, že v případech všech deseti exekučních řízení bylo prokázáno, že došlo k nesprávnému úřednímu postupu bývalého soudního exekutora, že žalobkyni vznikla škoda ve výši odpovídající v každém exekučním řízení částce, která žalobkyni coby oprávněné nebyla vyplacena ve lhůtě 30 dnů ode dne vymožení a že tato škoda je v příčinné souvislosti s nesprávným úředním postupem soudního exekutora, kdy nebýt jeho nesprávného úředního postupu, všechny vymožené částky by se dostaly do dispozice žalobkyně, které by pak nevznikla škoda. Za škodu takto vzniklou odpovídá vedle samotného soudního exekutora rovněž stát. Soud proto žalobě vyhověl co do jistiny zcela a žalobkyni přiznal nárok na náhradu škody ve výši 205 897,15 Kč (výrok I).

27. Soud přiznal žalobkyni rovněž úroky z prodlení (§ 1970 o.z.) v zákonné výši, nicméně nikoli z celé žalované částky od okamžiku podání žaloby. Bylo totiž prokázáno, že žalobkyně u žalované neuplatnila dne datum všechny nároky v té výši, v jaké je posléze uplatnila v žalobě. Dne datum byla u žalované uplatněna částka 191 877,42 Kč, tudíž ohledně této částky se žalovaná dostala do prodlení uplynutím 6 měsíců od uplatnění, tedy počínaje dnem datum (žalobkyně požadovala úroky z prodlení až ode dne podání žaloby dne datum). Ze zbývající původně zažalované částky 30 702,22 Kč byl úrok z prodlení přiznán až ode dne následujícího po uplynutí 6 měsíců od uplatnění dne datum, tedy ode dne datum, a poté v důsledku částečného zpětvzetí žaloby z částky 12 779,96 Kč od datum do zaplacení. Ve zbylém rozsahu soud požadavek na příslušenství zamítl (výrok II). Ohledně částky 1 239,77 Kč byl požadavek na příslušenství zamítnut zcela, neboť o tuto částku žalobkyně žalobu rozšířila podáním ze dne datum, které bylo žalované doručeno dne datum. Tímto dnem ohledně této dílčí částky žalované počala běžet 6měsíční lhůta k projednání nároku, která dosud neuplynula a žalovaná tak ohledně této dílčí částky v prodlení není. Úrok byl přiznán v zákonné výši dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., která byla ke dni datum 15% a ke dni datum 12%. Soud dodává, že i když žalobkyně požadovala úroky až ode dne podání žaloby, nic to nemění na okamžiku, kdy došlo k prodlení žalované. V takové situaci soud přizná úroky z prodlení od požadovaného (pozdějšího) data, nicméně ve výši stanovené ke dni, kdy došlo k prodlení. Projev vůle věřitele požadovat zákonné příslušenství od pozdějšího data nemá vliv na procentní sazbu úroku z prodlení.

28. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o.s.ř. a § 146 odst. 2 věty druhé o.s.ř. za použití § 151 odst. 1 o.s.ř., neboť dílčí neúspěch žalobkyně ohledně nedůvodně požadovaného příslušenství byl v porovnání s částí, v níž byla žalobkyně úspěšná, nepatrný a k částečnému zpětvzetí žaloby došlo pro chování žalované, neboť žalobkyně vzala žalobu částečně zpět z důvodu, že jí byla část vymoženého plnění po podání žaloby ze strany exekutorského úřadu vyplacena. K nákladům řízení soud předesílá, že v tomto řízení přiznává žalobkyni pouze tu část nákladů řízení, které byly vynaloženy v tomto vyloučeném řízení. O nákladech řízení společným všem 439 uplatněným nárokům soud rozhodne v původním řízení sp.zn. 48 C 194/2024 po jeho skončení. Náklady žalobkyně spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši 20 000 Kč (10 x 2 000 Kč) a v nákladech právního zastoupení podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, za celkem hodnota úkony právní služby (vyjádření spojené s částečným zpětvzetím žaloby a návrhem na připuštění změny žaloby ze dne datum a účast na jednání dne datum přes dvě hodiny) z tarifní hodnoty 222 579,64 Kč á 9 220 Kč (§ 6 odst. 1, § 7, bod 6, § 8 odst. 1 advokátního tarifu), 3 úkony právní služby (vyjádření ze dne datum a účast na jednání dne datum přes dvě hodiny) z tarifní hodnoty 205 897,15 Kč á 9 140 Kč (§ 6 odst. 1, § 7, bod 6, § 8 odst. 1 advokátního tarifu), 6 režijních paušálů ve smyslu § 13 odst. 4 advokátního tarifu á 450 Kč za tytéž úkony právní služby, cestovné k soudnímu jednání na trase Jméno advokáta B 135/19, adresa – záchytné parkoviště právnická osoba a zpět (200 km podle google.maps), učiněné osobním automobilem VW Tiguan, registrační značky SPZ s kombinovanou spotřebou 5,6 l/100 km, palivem NM (na základě doloženého technického průkazu a informací z veřejné databáze vozidel) podle vyhlášky č. 475/2024 Sb., při ceně paliva 34,70 Kč/l a náhradě za použití vozidla 5,8 Kč/km, dne datum 1 548,63 Kč, dále 2 x 40 Kč (80 Kč) za lístek na pražskou MHD a dne datum polovinu z částky 1 548,63 Kč a 2 x 40 Kč (80 Kč) za lístek na pražskou MHD, tedy 814,30 Kč (po zaokrouhlení) z důvodu, že zástupce žalobce konal cestu i k jednání ve věci sp.zn. 48 C 167/2025 mezi týmiž účastníky, a náhradě za promeškaný čas podle § 14 odst. 3 advokátního tarifu dne datum ve výši 1 200 Kč za 8 půlhodin na cestě po 150 Kč a dne datum v poloviční výši 600 Kč ze stejného důvodu společné cesty ke dvěma jednáním a ve výši 450 Kč za 3 půlhodiny v průběhu jednání dne datum po 150 Kč, to vše zvýšené o náhradu za 21% daň z přidané hodnoty ve výši 13 119,32 Kč (21 % ze 62 472,93 Kč), když zástupce žalobkyně je jejím plátcem, což bylo doloženo. Platba za parkování motorového vozidla je součástí nákladů uvedených v § 13 odst. 4 advokátního tarifu (srov. usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne datum, sp. zn. 4 To 54/2014). Náklady žalobce činí celkem 95 592,25 Kč (20 000 + 27 660 + 27 420 + 2 700 + 1 548,63 + 80 + 814,30 + 2 250 + 13 119,32). O povinnosti žalované zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně soud rozhodl podle § 149 odst. 1 o.s.ř. (výrok III).

29. Lhůtu k plnění ve věci samé i v nákladovém výroku stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1, části věty za středníkem o.s.ř., neboť se jedná o plnění ze státního rozpočtu, podléhající zákonu č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, ve znění pozdějších právních předpisů a je tak na místě poskytnout žalované lhůtu delší, o kterou požádala a která v principu žalobkyni ani nijak nepoškozuje.

30. Ohledně přípustnosti odvolání soud vyšel z judikatury, vztahující se k přípustnosti odvolání v případě objektivní kumulace nároků se samostatným skutkovým základem nepřevyšujících částku jednotlivě částku 10 000 Kč (srov. usnesení Městského soudu v Praze ze dne datum, sp. zn. 91 Co 461/2017 (publ. pod č. R 46/2019, či na něj odkazující usnesení Krajského soudu v adresa ze dne datum, sp. zn. 57 Co 292/2018). Proti výroku I. ohledně dílčích nároků ve výši 2 009,01 Kč, 2 621,53 Kč, 6 347,88 Kč a 10 000 Kč není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř.) V ostatních částech lze proti rozsudku podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 2. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuční návrh.