48 C 218/2025

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudcem Ivem Krýsou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO: IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupena advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Anonymizováno Anonymizováno – Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno, Anonymizováno za niž jedná Jméno žalované sídlem Adresa žalované o zaplacení 151 524,53 Kč s příslušenstvím,

I. Řízení se ohledně částky 10 530,38 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši z částky 342,92 Kč od podání žaloby do zaplacení, z částky 2 813,36 Kč od datum do zaplacení, z částky 3 385,53 Kč od datum do zaplacení, z částky 2 135 Kč od datum do zaplacení a z částky 1 853,57 Kč od datum do zaplacení zastavuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 136 405,07 Kč spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši 15 % ročně z částky 48 939,86 Kč od datum do datum, z částky 46 126,50 Kč od datum do datum, z částky 42 740,97 Kč od datum do datum, z částky 40 605,97 Kč od datum do datum, z částky 38 752,40 Kč od datum do zaplacení a úrokem z prodlení v zákonné výši 12 % ročně z částky 87 465,21 Kč od datum do zaplacení, to vše do 15 dnů od právní moci rozsudku.

III. Žaloba o zaplacení částky 4 589,08 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši z této částky od datum do zaplacení se zamítá.

IV. Žaloba o zaplacení příslušenství z částky 98 013,61 Kč od datum do datum, z částky 95 200,25 Kč od datum do datum a z částky 91 814,72 Kč od datum do datum se zamítá.

V. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 57 976,86 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně do 15 dnů od právní moci rozsudku.

VI. Žalobkyni se podle § 10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, vrací část zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč, která jí bude podle § 10a odst. 1 zákona o soudních poplatcích vyplacena z účtu Obvodního soudu pro adresa do 30 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne datum domáhala po žalované úhrady částky ve výši 151 524,53 Kč s příslušenstvím jakožto škody vniklé žalobkyni v důsledku nesprávného úředního postupu bývalého soudního exekutora tituly před jménem jméno FO. Žalobkyně uvedla, že v celkem hodnota exekučních řízeních byly pro žalobkyni coby oprávněnou vymoženy po povinných částky v různých výších, nicméně ty nebyly zcela či zčásti žalobkyni vyplaceny v zákonné 30denní lhůtě. Žalobkyně v této souvislosti podala na bývalého soudního exekutora rovněž trestní oznámení, přičemž poukázala na to, že trestním stíhání pro podezření ze zvlášť závažného zločinu zneužití pravomoci veřejného činitele bylo s tituly před jménem jméno FO dne datum zahájeno.

2. Žalovaná ve vyjádření ze dne datum k žalobě uvedla, že žalobkyně u ní nároky neuplatnila, toliko zaslala nesouhlas se stanoviskem ze dne datum, kterým žalovaná projednala jiné uplatněné nároky žalobkyně. Dle žalované byla žaloba podána předčasně, neboť tituly před jménem jméno FO je trestně stíhán a žalobkyně má možnost přihlásit se s nárokem jako poškozená v adhezním řízení.

3. Ohledně nároku ze sp.zn. anonymizováno (342,94 Kč) žalobkyně vzala žalobu v plném rozsahu zpět včetně příslušenství, dále žalobkyně vzala částečně žalobu zpět v řízeních sp.zn. anonymizováno, anonymizováno anonymizováno a anonymizováno. Soud v tomto rozsahu řízení zastavil (výrok I).

4. Předmětem řízení zůstaly nároky žalobkyně z exekučních řízení vedených u Exekutorského úřadu pro adresa sp.zn. 167 EX 3915/09 (8 632,00 Kč), anonymizováno (23 153,66 Kč), anonymizováno (21 213,99 Kč), anonymizováno (3 835,36 Kč), anonymizováno (9 762 Kč), anonymizováno (23 141,84 Kč), anonymizováno (8 670,43 Kč), anonymizováno (29 313,24 Kč) a anonymizováno (13 271,61 Kč).

5. Soud o podané žalobě rozhodl při jednání.

6. Soud na základě skutečností mezi účastníky nesporných a na základě provedeného dokazování učinil následující skutková zjištění a dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu: Žalobkyně vystupuje ve všech devíti exekučních řízení v postavení oprávněné. Vymoženo a oprávněnému nebylo vyplaceno v exekučním řízení sp. zn. Anonymizováno jméno FO 8 632 Kč, v exekučním řízení sp. zn. anonymizováno jméno FO 23 153,66 Kč, v exekučním řízení sp. zn. anonymizováno jméno FO 21 213,99 Kč, v exekučním řízení sp. zn. anonymizováno jméno FO 3 835, 36 Kč, v exekučním řízení sp. zn. anonymizováno jméno FO 23 141,84 Kč, v exekučním řízení sp. zn. anonymizováno adresa 670,43 Kč a v exekučním řízení sp. zn. anonymizováno jméno FO 29 313, 24 Kč (zjištěno z nesporných tvrzení). V exekučním řízení sp.zn. anonymizováno jméno FO činí vymožená a nevyplacená částka 8 897 Kč (10 897 – 2 000 + 3 000 – 3 000), když bylo přehledem exekučního spisu (č.l. 62) prokázáno, že pro oprávněného bylo vymoženo celkem 10 897 Kč, přičemž z rozpadu částek (čl. 64) vyplývá, že do částky 10 897 Kč jsou započteny i platby z datum, datum, datum a datum (4 x 1 000 Kč) s tím, že oprávněnému bylo vyplaceno 2 000 Kč. Dále byly prokázány do podání žaloby další příchozí platby v květnu, červenci a srpnu 2024 po 1 000 Kč a dalších 7 000 Kč od září 2024 do února 2025. Dále bylo prokázáno, že částka 10 000 Kč byla dne datum převedena na účet nového soudního exekutora tituly před jménem jméno FO a že tato částka sestává z plateb, které byly poukázány na účet původního soudního exekutora (tituly před jménem jméno FO) od května Anonymizováno do února Anonymizováno. Na účet tituly před jménem jméno FO částka 10 000 Kč připsána dne datum (zjištěno z Přehledu nového spisu 203 EX 36958/23 – soudní exekutor tituly před jménem jméno FO, č.l. 80). Oprávněnému vyplaceno 2 000 Kč dne datum (zjištěno z Přehledu exekučního spisu 4224/09 na čl. 63) a 2 135 Kč dne datum (zjištěno z Přehledu nového spisu Anonymizováno – soudní exekutor tituly před jménem jméno FO, č.l. 80). V exekučním řízení sp.zn. anonymizováno adresa jméno FO činí vymožená a nevyplacená částka 9 547,53 Kč (37 554,41 – 338,56 – 576,98 – 27 091,34), když bylo přehledem spisu sp.zn. anonymizováno adresa jméno FO na čl. 68 a následujících prokázáno, že v kolonce vymoženo je uvedeno 37 554,41 Kč a vyplaceno oprávněnému 27 091,34 Kč. Z rozpadu částek na čl. 71 vyplývá, že v částce 37 554,41 Kč jsou zahrnuty i částky 338,56 Kč z platby dne datum a 576,98 Kč z platby dne datum. Přehledem z nového spisu Anonymizováno na čl. 89 a následujících soudní exekutor tituly před jménem jméno FO bylo prokázáno, že tyto dvě platby jsou součástí částky 23 200 Kč, která byla dne datum poukázána novému soudnímu exekutorovi tituly před jménem jméno FO zástupcem soudního exekutora tituly před jménem jméno FO. Bylo nesporné, že v částce 23 200 Kč jsou zahrnuta vymožená plnění počínaje dnem datum (č.l. 69 rub). Finančním přehledem v jednotlivých exekučních spisech bylo prokázáno, že od okamžiku vymožení částek uplynula doba delší než 30 dnů. Žalobkyně u žalované všech 9 nároků uplatnila dne datum a v této výši: sp.zn. Anonymizováno (5 796 Kč), anonymizováno (12 726,05 Kč), anonymizováno (15 953,33 Kč), anonymizováno (8 157,05 Kč), anonymizováno (2 026,08 Kč) a anonymizováno (8 870,43 Kč) - (zjištěno z nesporných tvrzení). Na základě projektu vnitrostátní fúze ze datum došlo k fúzi sloučením společnosti právnická osoba, IČO IČO, jakožto zanikající společnosti a společnosti právnická osoba právnická osoba., IČO IČO žalobkyně, jakožto nástupnické společnosti. Na nástupnickou společnost právnická osoba právnická osoba. přešlo v důsledku fúze sloučením jmění zanikající společnosti právnická osoba včetně práv a povinností z pracovněprávních vztahů, což bylo zapsáno dne datum (zjištěno v řízení sp.zn. 48 C 138/2025 mezi týmiž účastníky z úplného výpisu z OR pořízeného dne datum prostřednictvím vzdáleného přístupu do obchodního rejstříku na or.justice.cz).

7. Soud posoudil předmětnou věc po právní stránce podle těchto ustanovení:

8. Podle § 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OdpŠk“), stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

9. Podle § 2 OdpŠk odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit.

10. Podle § 5 písm. a), b) OdpŠk stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem.

11. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle odst. 2 tohoto ustanovení pak právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

12. Podle § 14 odst. 1 OdpŠk se nárok na náhradu škody uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6, přičemž podle ust. odst. 3 cit. § je uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.

13. Podle § 15 odst. 2 OdpŠk poškozený se může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

14. Podle § 26 OdpŠk, pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v zákoně občanským zákoníkem („o.z.“).

15. Co se týká činnosti soudního exekutora, ta je podle § 4 odst. 2 OdpŠk považována za úřední postup při výkonu státní správy (§ 3 odst. 1 písm. b/ OdpŠk), pokud se jedná o úkony při výkonu exekuční činnosti, sepisování exekutorských zápisů a při činnostech vykonávaných z pověření soudu podle zvláštního právního předpisu (§ 4 odst. 1 OdpŠk). Odpovědnost státu za nesprávný úřední postup soudního exekutora se řídí ustanoveními zák. č. 82/1998 Sb. bez možnosti liberace.

16. Zákonem č. 396/2012 Sb. byl s účinností od 1.1.2013 novelizován § 32 zákona č. 120/2001 Sb. (exekuční řád), tedy od této doby činnost exekutora vymezená v § 4 odst. 1 OdpŠk je výkonem veřejné moci, za jejíž nesprávnost nadále odpovídá pouze stát, nikoliv již (jako tomu bylo do té doby) souběžně s ním též sám exekutor (odpovědnost exekutora za škodu podle § 32 EŘ se vztahuje na ostatní činnosti, v nichž nejedná v pozici úřední osoby).

17. Dle ustálené judikatury od té doby platí, že neprovede-li soudní exekutor v rozporu s § 46 odst. 4 exekučního řádu výplatu celé vymožené pohledávky oprávněnému, jde o nesprávný úřední postup ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb., za který stát odpovídá (srov. závěry rozhodnutí NS ČR, sp.zn. 30 Cdo 2082/2015 - R 90/2017, sp.zn. 30 Cdo 3359/2022 - R 86/2023, či z recentní judikatury sp.zn. 30 Cdo 513/2023, v němž je dosavadní judikatura shrnuta). Skutečnost, že za škodu odpovídá i exekutor sám nezbavuje stát odpovědnosti a žalobci je dáno k volbě, koho bude žalovat. Stát zde proto nevystupuje v pozici tzv. posledního dlužníka, žaloba tudíž není podána předčasně. V posuzovaném případě je namítáno pochybení exekutorského úřadu právě v souvislosti s výkonem exekuční činnosti exekutora (pochybení při nevyplacení vymoženého plnění), tedy je s ohledem na výše uvedené dána pasivní věcná legitimace státu a odpovědnost se řídí OdpŠk.

18. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně nároky u žalované předběžně uplatnila ve smyslu § 14 odst. 1, 3 OdpŠk, proto věc může být projednána před soudem (§ 15 odst. 2 OdpŠk).

19. Předpokladem odpovědnosti státu za škodu je splnění tří podmínek: 1) existence nezákonného rozhodnutí nebo nesprávného úředního postupu, 2) vznik škody a 3) příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem nebo nezákonným rozhodnutím a vznikem škody. Nezákonné rozhodnutí nebo nesprávný úřední postup a vznik škody tudíž musí být ve vzájemném poměru příčiny a následku. Existence splnění těchto tří kumulativních podmínek musí být v soudním řízení bezpečně prokázána a důkazní břemeno v tomto směru leží na žalobci coby poškozeném (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23.8.2011 sp. zn. 28 Cdo 4249/2010 evidovaný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod R 37/2012 či sp.zn. 29 Cdo 1482/2013 a navazující rozhodnutí). Požadavek na kumulativní splnění podmínek vede vždy k tomu, že není-li splněna, byť jen jedna z nich, žalobě nelze vyhovět, a to bez ohledu na skutečnost, zda jsou splněny podmínky ostatní.

20. Žalobkyně se domáhala náhrady škody, která jí měla vzniknout v souvislosti s činností bývalého soudního exekutora tituly před jménem jméno FO při provádění exekucí k vymožení pohledávek žalobkyně, když tvrdí, že exekutor dluh sice zcela či částečně vymohl, avšak žalobkyni zcela, případně zčásti vymožené plnění nevyplatil.

21. Zákon č. 82/1998 Sb. v obecné rovině rozeznává dva odpovědnostní tituly, a to nezákonné rozhodnutí a nesprávný úřední postup (srov. § 5 zákona). Soud se nejprve zabýval důvodností uplatněného nároku především z toho pohledu, zda jsou naplněny obecné předpoklady pro vznik nároku na náhradu škody způsobené tvrzeným nesprávným úředním postupem bývalého exekutora tituly před jménem jméno FO. Z ustálené judikatury Nejvyššího soudu plyne, že nesprávným úředním postupem se rozumí porušení pravidel předepsaných právními normami pro počínání státního orgánu při jeho činnosti, a to zejména takové, které nevede k vydání rozhodnutí. Podle konkrétních okolností může jít o jakoukoliv činnost spojenou s výkonem pravomoci státního orgánu, dojde-li při ní nebo v jejím důsledku k porušení pravidel předepsaných právními normami pro počínání státního orgánu nebo k porušení pořádku určeného povahou a funkcí postupu. O „úřední“ postup jde tehdy, jestliže tak postupují osoby, které plní úkoly státního orgánu, a pokud tento postup slouží výkonu státní moci (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 30. 7. 2008, sp. zn. 25 Cdo 970/2006).

22. Soud, jak podrobněji uvedeno výše v závěru o skutkovém stavu, má za prokázané, že ke dni vyhlášení rozsudku v exekučním řízení sp.zn. 167 EX 3915/09 nebylo žalobkyni vyplaceno vymožené plnění ve výši 8 632 Kč, v exekučním řízení sp. zn. anonymizováno nebylo žalobkyni vyplaceno vymožené plnění ve výši 23 153,66 Kč, v exekučním řízení sp. zn. anonymizováno nebylo žalobkyni vyplaceno vymožené plnění ve výši 21 213,99 Kč, v exekučním řízení sp. zn. anonymizováno nebylo žalobkyni vyplaceno vymožené plnění ve výši 3 835,36 Kč, v exekučním řízení sp. zn. anonymizováno nebylo žalobkyni vyplaceno vymožené plnění ve výši 23 141,84 Kč, v exekučním řízení sp. zn. anonymizováno nebylo žalobkyni vyplaceno vymožené plnění ve výši 8 670,43 Kč, v exekučním řízení sp. zn. anonymizováno nebylo žalobkyni vyplaceno vymožené plnění ve výši 29 313,24 Kč, v exekučním řízení sp.zn. anonymizováno nebylo žalobkyni vyplaceno vymožené plnění ve výši 8 897 Kč a v exekučním řízení sp.zn. anonymizováno nebylo žalobkyni vyplaceno vymožené plnění ve výši 9 547,53 Kč.

23. K nesprávnému úřednímu postupu docházelo v letech Anonymizováno. Základní povinností soudního exekutora v exekučním řízení je vymáhat dobrovolně neuhrazené pohledávky oprávněných a vymožené plnění oprávněným vydat, a to bez toho, že by k tomu musel být oprávněnými vyzýván. Podle § 46 odst. 4 exekučního řádu v celém rozhodném období v principu platilo, že peněžitá plnění na vymáhanou povinnost se hradí exekutorovi. Nedohodnou-li se exekutor a oprávněný jinak, exekutor po právní moci usnesení o nařízení exekuce zajistí po odpočtu nákladů exekuce výplatu celé vymožené pohledávky oprávněnému do 30 dnů od doby, kdy peněžité plnění obdržel. Vymožené částečné plnění exekutor vyplatí oprávněnému, nedohodl-li se s ním jinak, ve stejné lhůtě v případě, kdy toto nevyplacené částečné plnění převyšuje částku 1 000 Kč.

24. V dané souvislosti soud uzavírá, že exekutor, jemuž se svěřují finanční prostředky získané exekucí, je povinen počínat si tak, aby je v co nejvyšší možné míře ochránil a použil v souladu s účelem exekuce (tj. po odečtení nákladů je vyplatit oprávněnému). Nakládá-li s nimi svévolně, nemůže se odpovědnosti za jejich ztrátu zprostit podle § 32 odst. 2 exekučního řádu. Nebyla-li tedy exekutorem splněna povinnost vyplatit oprávněné osobě vymoženou částku, je takové počínání v rozporu s požadavkem právních předpisů, a jde proto o nesprávný úřední postup, a to bez ohledu na to, z jakých důvodů se tak stalo (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 2. 11. 2016, sp. zn. 30 Cdo 2321/2016). Odpovědnostní titul je dán.

25. V této souvislosti soud dále k námitce žalované, že stát neodpovídá žalobkyni v exekučních řízeních za nevyplacené částky případně získané původním soudním exekutorem (tituly před jménem jméno FO) poté co došlo ke změně soudního exekutora, uvádí následující. Soud v této souvislosti poukazuje na závěry vyjádření v rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. 30 Cdo 1208/2024, na který přiléhavě poukázala žalobkyně a který rozvíjí dopady § 15 odst. 5 exekučního řádu v poměrech exekutora, kterému zanikl výkon exekutorského úřadu ve vztahu k povinnost předat plnění jím vymožení v exekuci novému soudnímu exekutorovi. Pokud i bývalý soudní exekutor, jemuž zanikl výkon úřadu soudního exekutora, se dopouští nesprávného úředního postupu, jestliže po zániku výkonu úřadu soudního exekutora v rozporu s ustanovením § 15 odst. 5 ex. řádu nepředá nově jmenovanému soudnímu exekutorovi, jenž exekuci vede po něm, vymožená plnění a spisovou dokumentaci, tím spíše se nesprávného úředního postupu dopouští zástupce soudního exekutora, který má výkon exekutorského úřadu pozastaven. Nejvyšší soud v citovaném rozhodnutí dovodil, že „[o]pačný náhled by mimo jiné znamenal, že se stát může zbavit své odpovědnosti za nesprávný úřední postup, jehož následky a účinky stále přetrvávají, jestliže výkonem tohoto úředního postupu pověřil třetí osobu (zde soudního exekutora), která posléze o právo vykonávat úřední činnost přijde. Takový přístup by však byl v rozporu s účelem zákona č. 82/1998 Sb., podle něhož odpovědnost státu za nesprávný úřední postup, třebaže ji delegoval na třetí osobu, je objektivní, a stát se jí nemůže zprostit (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 5. 2020, sp. zn. 30 Cdo 1120/2020, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 7. 2008, sp. zn. 25 Cdo 970/2006, uveřejněný pod číslem 44/2009 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 2. 11. 2016, sp. zn. 30 Cdo 2321/2016).“ Nelze souhlasit se žalovanou ani v tom, že pro převedení vymožených plnění poté, co došlo ke změně v osobě soudního exekutora, nemá předchozí soudní exekutor stanovenu žádnou lhůtu. Dle soudu platí, že není-li lhůta ve veřejném právu stanovena, pak orgán státu postupuje bez zbytečného odkladu. Jako přiměřená se pak jeví lhůta 30 dnů od získání plnění původním exekutorem. Pokud tedy tituly před jménem jméno FO (za tituly před jménem jméno FO) získal další plnění, pak pokud je v části, která z nich náležela žalobkyni coby oprávněné, nevyplatil do 30 dnů od doby, kdy peněžité plnění obdržel, byla žalobkyně oprávněna tyto částky zahrnout do svého nároku v jednotlivých exekučních řízení a spojit je s nesprávným úředním postupem. Nejedná se zde o žádný další či jiný odpovědnostní titul, který by nebyl u žalované uplatněn. Je nerozhodné, z jakého důvodu k nedodržení 30denní lhůty došlo. Podstatné je pouze to, že se oprávněnému jemu přináležející části z vymoženého plnění v této lhůtě nedostalo. Proto soud tak, kde to bylo relevantní, zahrnoval do celkového součtu vymožených a nevyplacených plnění i ty částky, které byly tituly před jménem jméno FO (za tituly před jménem jméno FO) získány i poté, co došlo ke změně soudního exekutora.

26. K námitce žalované (uplatněné k exekučnímu řízení sp.zn. anonymizováno a sp.zn. anonymizováno), že v těchto případech šlo o dluhy ze směnky a že v exekučním řízení nebyla směnka znovu předložena žalobkyní, která nastoupila na místo Intrum Iusticia právnická osoba. soud uvádí následující. Námitka žalované je nedůvodná primárně proto, že soud v tomto kompenzačním řízení nepřezkoumává exekuční titul, neboť k tomu je povolán výlučně exekuční soud. Soud v kompenzačním řízení je vázán pravomocným usnesením o nařízení exekuce/pověření soudního exekutora. Stát není účastníkem žádného z exekučních řízení a nemůže úspěšně v kompenzačním řízení vůči žalobkyně uplatnit námitky, které případně náležejí povinnému. Do doby, než bude případně exekuce zastavena, vychází soud v kompenzačním řízení z toho, že exekuce je vedena po právu. Z tohoto důvodu soudu v kompenzačním řízení nepřísluší přezkoumávat, zda, kdy a kým byla předložena směnka, případně, že předložena nebyla a z jakého důvodu se tak stalo. Nad rámec povinného odůvodnění soud dodává, že v případě přechodu práv ze směnky se uplatní pouze obecná právní úprava. K přechodu práv ze směnky, tedy bez nutnosti směnku indosovat, dochází zejména v případech, kdy byla obchodní společnost zrušena bez likvidace podle, kdy zaniká právnická osoba bez likvidace (zejména § 169, 178 a 179 ObčZ) , kdy byl prodán podnik podle § 476 a násl. ObchZ, kdy je prodán závod podle § 2175 a násl. ObčZ, kdy je privatizován státní podnik podle § 15 odst. 1 PřMaj, kdy byla směnka součástí dědictví podle § 470 a násl. ObčZ 1964 anebo bude podle § 1701 ObčZ, kdy byla směnka součástí vypořádání společného jmění manželi podle § 150 ObčZ 1964, nyní podle § 736 a násl. ObčZ. Tyto a případně další obecně právní důvody záměny majitele směnky sdílejí osud jiných práv a směnečným právem se neřídí (srov. Kovařík, Z.: Zákon směnečný a šekový. Komentář. 6. dopl. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014. s. 70-71, dostupné v beck-online.cz). Poukaz žalované na rozhodnutí NS sp.zn. 20 Cdo 3739/2023 není přiléhavý, neboť v něm je řešen převod, nikoli přechod směnky na základě univerzální sukcese, jak tomu bylo v tomto případě (zánik právnická osoba fúzí s právnická osoba právnická osoba., která posléze změnila obchodní firmu na Jméno žalobkyně.).

27. Soud uzavírá, že v případech všech devíti exekučních řízení bylo prokázáno, že došlo k nesprávnému úřednímu postupu bývalého soudního exekutora, že žalobkyni vznikla škoda ve výši odpovídající v každém exekučním řízení částce, která žalobkyni coby oprávněné nebyla vyplacena ve lhůtě 30 dnů ode dne vymožení a že tato škoda je v příčinné souvislosti s nesprávným úředním postupem soudního exekutora, kdy nebýt jeho nesprávného úředního postupu, všechny vymožené částky by se dostaly do dispozice žalobkyně, které by pak nevznikla škoda. Za škodu takto vzniklou odpovídá vedle samotného soudního exekutora rovněž stát. Soud proto žalobě vyhověl co do prokázané výše nevyplaceného souhrnu částek v jednotlivých devíti exekučních řízeních. S výjimkou řízení sp.zn. anonymizováno a anonymizováno byla výše vymožených a nevyplacených částek mezi účastníky nesporná. Ohledně řízení sp.zn. anonymizováno bylo prokázáno, že dne datum byla na účet nového soudního exekutora tituly před jménem jméno FO převedena částka 10 000 Kč, přičemž tato částka sestává z plateb, které byly poukázány na účet původního soudního exekutora (tituly před jménem jméno FO) od května Anonymizováno do února Anonymizováno. Skutečnost, že žalobkyni byla prozatím vyplacena z těchto finančních prostředků pouze částka 2 135 Kč, nejde k tíži žalované. Podstatné je, že celá vymožená částka 10 000 Kč (z níž je po předmět řízení relevantní její část ve výši 3 000 Kč, což jsou platby v květnu, červenci a srpnu 2024 po 1 000 Kč) byla vyplacena novému soudnímu exekutorovi tituly před jménem jméno FO. Není tak správný výpočet žalobkyně, která od vymožené částky odečítá pouze tituly před jménem jméno FO vyplacenou částku 2 135 Kč, ale je třeba odečíst celou částky 3 000 Kč, případně toto se stejným výsledkem interpretovat tak, že pro žalobkyni jako oprávněnou bylo vymoženo 2 135 Kč (nikoli 3 000 Kč) a tyto jí byly (tituly před jménem jméno FO vyplaceny). Žalobkyně proto nemůže po žalované úspěšně požadovat 9 762 Kč, nýbrž 8 897 Kč. Ohledně řízení sp.zn. anonymizováno bylo prokázáno, že do částky 37 554,41 Kč, která měla být pro žalobkyni vymožena jsou zahrnuty (zjevně nesprávně) i částky 338,56 Kč z platby dne datum a 576,98 Kč z platby dne datum. Tyto dvě platby jsou součástí částky 23 200 Kč, která byla dne datum poukázána novému soudnímu exekutorovi tituly před jménem jméno FO zástupcem soudního exekutora tituly před jménem jméno FO. Nesporné bylo, že v částce 23 200 Kč jsou zahrnuta vymožená plnění počínaje dnem datum. Od částky 37 554,41 Kč, kterou žalobkyně uváděla jako vymožené plnění, je tak třeba částky 338,56 Kč a 576,98 Kč odečíst. Po odečtení prokázané (a i žalobkyní tvrzené) částky 27 091,34 Kč tak skutečně vymožená a nevyplacená částka činí 9 547,53 Kč. V souhrnu soud žalobě vyhověl ohledně částky 136 405,07 Kč (výrok II). Ohledně částky 4 589,08 Kč (865 + 3 724,08) soud žalobu jako nedůvodnou zamítl včetně nedůvodně požadovaného příslušenství (výrok III).

28. Soud přiznal žalobkyni rovněž úroky z prodlení (§ 1970 o.z.) v zákonné výši, nicméně nikoli z celé žalované částky od okamžiku podání žaloby. Bylo totiž prokázáno, že žalobkyně u žalované neuplatnila dne datum všechny nároky v té výši, v jaké je posléze uplatnila v žalobě. Dne datum byla u žalované uplatněna částka 53 528,94 Kč, tudíž ohledně této částky se žalovaná dostala do prodlení uplynutím 6 měsíců od uplatnění, tedy počínaje dnem datum (žalobkyně však požadovala úroky z prodlení až ode dne podání žaloby dne datum). Soud však žalobkyni přiznal úroky z prodlení z této částky snížené o nedůvodně požadovanou částku 4 589,08 Kč. Ze zbývající původně zažalované částky 87 465,21 Kč byl úrok z prodlení přiznán až ode dne následujícího po uplynutí 6 měsíců od uplatnění dne datum, tedy ode dne datum, a poté v důsledku částečného zpětvzetí žaloby a zohlednění dílčího zamítnutí příslušenství z nedůvodné částky 4 589,08 Kč výrokem III., z částky 46 126,50 Kč od datum do datum, z částky 42 740,97 Kč od datum do datum, z částky 40 605,97 Kč od datum do datum a z částky 38 752,40 Kč od datum do zaplacení. Ve zbylém rozsahu soud požadavek na příslušenství zamítl (výrok IV). Úrok byl přiznán v zákonné výši dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., která byla ke dni datum 15% a ke dni datum 12%. Soud dodává, že i když žalobkyně požadovala úroky až ode dne podání žaloby, nic to nemění na okamžiku, kdy došlo k prodlení žalované. V takové situaci soud přizná úroky z prodlení od požadovaného (pozdějšího) data, nicméně ve výši stanovené ke dni, kdy došlo k prodlení. Projev vůle věřitele požadovat zákonné příslušenství od pozdějšího data nemá vliv na procentní sazbu úroku z prodlení.

29. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o.s.ř. a § 146 odst. 2 věty druhé o.s.ř. za použití § 151 odst. 1 o.s.ř., neboť dílčí neúspěch žalobkyně ohledně nedůvodně požadované části jistiny a požadovaného příslušenství byl v porovnání s částí, v níž byla žalobkyně úspěšná, nepatrný a k částečnému zpětvzetí žaloby došlo pro chování žalované, neboť žalobkyně vzala žalobu částečně zpět z důvodu, že jí byla část vymoženého plnění po podání žaloby ze strany exekutorského úřadu vyplacena. K nákladům řízení soud předesílá, že v tomto řízení přiznává žalobkyni pouze tu část nákladů řízení, které byly vynaloženy v tomto vyloučeném řízení. O nákladech řízení společným všem 439 uplatněným nárokům soud rozhodne v původním řízení sp.zn. 48 C 194/2024 po jeho skončení. Náklady žalobkyně spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši 19 000 Kč (9 x 2 000 Kč + právnická osoba 000 Kč – zbývající nevratná část soudního poplatku za nárok, ohledně něhož vzala žalobkyně žalobu zpět) a v nákladech právního zastoupení podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, za celkem hodnota úkony právní služby (vyjádření spojené s částečným zpětvzetím žaloby ze dne datum a účast na jednání dne datum v trvání do 2 hodin a dne datum v trvání přes 2 hodiny - z tarifní hodnoty 146 935,45 Kč (136 405,07 + 10 530,38) á 6 980 Kč (§ 6 odst. 1, § 7, bod 5, § 8 odst. 1 advokátního tarifu, v případě aplikace § 142 odst. 3 o.s.ř. je třeba vycházet nikoliv z částky zažalované, ale z částky přiznané, resp. z částky, v níž byl žalobce v řízení úspěšný (včetně zpětvzetí pro chování žalované, tj. v dané věci z částky 146 935,45 Kč, srov. NS, sp. zn. 28 Cdo 5183/2014, či MS v Praze sp.zn. 18 Co 264/2025), 4 režijní paušály ve smyslu § 13 odst. 4 advokátního tarifu á 450 Kč za tytéž úkony právní služby, cestovné k soudnímu jednání na trase Jméno advokáta B 135/19, adresa – OS P2, adresa a zpět (228 km), učiněné osobním automobilem jméno FO jméno FO, registrační značky SPZ s kombinovanou spotřebou 5,0 l/100 km, palivem B95 (na základě doloženého technického průkazu) podle vyhlášky č. 475/2024 Sb., při ceně paliva 35,80 Kč/l a náhradě za použití vozidla 5,80 Kč/km, dne datum polovinu z částky 1 730,51 Kč, tedy 865,26 Kč (po zaokrouhlení) a učiněné vlakem dne datum, a to polovinu z částky 254 Kč, tedy 127 Kč, vždy z důvodu, že zástupce žalobkyně konal cestu i k jednání ve věci sp.zn. 48 C 219/2025 mezi týmiž účastníky, a náhradě za promeškaný čas podle § 14 odst. 3 advokátního tarifu dne datum v poloviční výši 600 Kč za 8 půlhodin na cestě po 150 Kč a dne datum v poloviční výši 900 Kč za 12 půlhodin na cestě po 150 Kč ze stejného důvodu společné cesty ke dvěma jednáním, to vše zvýšené o náhradu za 21% daň z přidané hodnoty ve výši 6 764,60 Kč (21 % ze 32 212,26 Kč), když zástupce žalobkyně je jejím plátcem, což bylo doloženo. Náklady žalobce činí celkem 57 976,86 Kč (19 000 + 27 920 + 1 800 + 865,26 + 127 + 600 + 900 + 6 764,60). O povinnosti žalované zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně soud rozhodl podle § 149 odst. 1 o.s.ř. (výrok V).

30. Lhůtu k plnění ve věci samé i v nákladovém výroku stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1, části věty za středníkem o.s.ř., neboť se jedná o plnění ze státního rozpočtu, podléhající zákonu č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, ve znění pozdějších právních předpisů a je tak na místě poskytnout žalované lhůtu delší, o kterou požádala a která v principu žalobkyni ani nijak nepoškozuje.

31. Výrokem VI. soud rozhodl o vrácení části zaplacených soudních poplatků podle § 10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, neboť k částečnému zpětvzetí žaloby došlo ještě před prvním jednání. Žalobkyně zaplatila za 1 nárok, který vzala zpět, soudní poplatek ve výši 2 000 Kč, jenž se snižuje o 20 %, nejméně o 1 000 Kč. Soud tak rozhodl o vrácení části zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč žalobkyni. Část zaplaceného soudního poplatku bude žalobkyni vrácena ve lhůtě stanovené v § 10a odst. 1 zákona o soudních poplatcích.

32. Ohledně přípustnosti odvolání soud vyšel z judikatury, vztahující se k přípustnosti odvolání v případě objektivní kumulace nároků se samostatným skutkovým základem nepřevyšujících částku jednotlivě částku 10 000 Kč (srov. usnesení Městského soudu v Praze ze dne datum, sp. zn. 91 Co 461/2017 (publ. pod č. R 46/2019, či na něj odkazující usnesení Krajského soudu v adresa ze dne datum, sp. zn. 57 Co 292/2018). Proti výrokům II. až IV. ohledně dílčích nároků ve výši 8 632 Kč, 3 835,36 Kč, 9 762 Kč a 8 670,43 Kč není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř.). V ostatních částech lze proti rozsudku podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 2. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuční návrh.