19 C 413/2017

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Dášou Vítkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený soudem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátkou JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o přezkoumání oprávněnosti výpovědi z nájmu bytu

I. Žaloby, aby soud určil, že výpověď z nájmu bytu [číslo] o velikosti 3+1 s příslušenstvím nacházejícím se ve druhém patře domu [adresa] v ulici [ulice a číslo], [obec a číslo], ze dne [datum] je neoprávněná, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku ve výši 8 712 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozhodnutí k rukám právní zástupkyně žalované [příjmení] [jméno] [příjmení], advokátky.

1. Žalobce se žalobou, která byla u soudu podána dne [datum], domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud určil neplatnost výpovědi z nájmu bytu [číslo] (specifikace předmětného bytu byla provedena u jednání dne [datum]) - o velikosti 3+1 s příslušenstvím nacházejícím se ve druhém patře domu [adresa] v ulici [ulice a číslo], [obec a číslo]. K odůvodnění žaloby bylo tvrzeno, že právní předchůdce žalované dopisem ze dne [datum] učinil vůči žalobci a jeho manželce výpověď dle § 2291 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, z důvodu zvlášť závažného porušení povinnosti nájemců bytu spočívající v tom, že nájemci opakovaně nezaplatili nájemné a náklady na služby za dobu přesahující tři měsíce, konkrétně za období duben - červen 2017 nebylo uhrazeno ničeho a za březen 2017 byla uhrazena pouze část nájemného a ničeho na náklady za služby. Pronajímatel (právní předchůdce žalované) vyzýval nájemce k tomu, aby v přiměřené době odstranili své závadné chování spočívající v neplacení nájemného a nákladů na služby, avšak toto učiněno nebylo.

2. Původní žalovanou v řízení byla Majetková, správní a delimitační unie odborových svazů, [IČO], která jako tehdejší pronajímatel dala nájemcům bytu výpověď. V průběhu řízení se vlastníkem předmětného domu stala společnost [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], která tak vstoupila do práv a povinností předchozího pronajímatele. Soud na návrh rozhodl o vstupu do řízení nové žalované namísto původní usnesením ze dne 14. 1. 2021, č. j. 19 C 413/2017-74. 3. [právnická osoba], [IČO], změnila k datu [datum] název obchodní firmy na [právnická osoba]

4. Usnesením č. j. 19 C 413/2017-102 ze dne 11. 3. 2021, právní moc [datum], ve spojení s usnesením Městského soudu v Praze č. j. 58 Co 144/2021-122, byl návrh žalobce na připuštění dalšího účastníka řízení na straně žalující, a to manželky žalobce - paní [jméno] [příjmení], narozené [datum], bytem [adresa], zamítnut.

5. Žalovaná žádala, aby žaloba byla zamítnuta s odůvodněním, že v okamžiku výpovědi bylo dlužné na nájemném a nákladech na služby za dobu přesahující tři měsíce, konkrétně za období dubna až června 2017, nebylo uhrazeno ničeho a za březen 2017 byla uhrazena pouze část nájemného a za náklady za služby ničeho. Jednalo se tedy o výpověď bez výpovědní doby ve smyslu ust. § 2291 zákona č. 89/2012 Sb. pro porušení povinnosti nájemce zvlášť závažným způsobem. Výpovědi předcházely dvě výzvy k úhradě dluhu z [datum], resp. ze [datum] adresované žalobci i jeho manželce. Výpověď byla adresovaná žalobci i jeho manželce a žalobce ji na poště převzal dne [datum].

6. U jednání soudu dne [datum] žalovaná namítla nedostatek aktivní věcné legitimace na straně žalobce k podání žaloby.

7. Po provedeném dokazování vzal soud za zjištěný následující skutkový stav.

8. Z výpovědi nájmu bytu ze dne [datum] adresované žalobci a jeho manželce [jméno] [příjmení] soud zjistil, že tímto právní předchůdce žalované dává výpověď nájemcům bytu [číslo] nacházejícího se ve druhém patře domu [adresa], ulice [ulice], [obec a číslo], bez výpovědní doby z důvodu zvlášť závažného porušení povinnosti nájemců, za které považuje neplacení nájemného a nákladů na služby za dobu přesahující tří měsíců, konkrétně za období duben - červen 2017, kdy nebylo uhrazeno nic a za březen 2017, kdy bylo hrazeno pouze částečně nájemné a nic na náklady na služby přesto, že nájemci byli dopisy právního předchůdce žalované ze dne 3. 7. a [datum] vyzváni, aby v přiměřené době odstranili své závadné chování spočívající v neplacení nájemného a nákladů na služby, přičemž tak nebylo ze strany nájemců učiněno. Výpověď byla dána dle § 2291 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb. (dále jen „o. z.“) z důvodu zvlášť závažného porušení povinnosti nájemce bytu. Výpověď je dána bez výpovědní doby a nájemci byli vyzváni byt předat pronajímateli bez zbytečného odkladu, nejpozději do 1 měsíc od skončení nájmu. Výpověď obsahuje poučení o možnosti podat proti ní námitky a žalobu na přezkum oprávněnosti výpovědi nájmu bytu. Výpověď byla převzatá žalobcem dne [datum]. Tuto skutečnost má soud prokázanou z poštovní dodejky doručujícího orgánu. Manželce žalobce - paní [jméno] [příjmení] byla výpověď oznámená doručujícím orgánem - zásilka její osobou nebyla vyzvednuta a byla vrácena odesílateli. Tuto skutečnost má soud prokázanou z dodejky doručujícího orgánu.

9. Z výzvy pronajímatele ze dne [datum] adresované žalobci i jeho manželce paní [jméno] [příjmení] má soud prokázané, že byli vyzváni k úhradě nájemného a záloh na poplatky za služby spojené s nájmem bytu [číslo] jehož jsou společnými nájemci, za březen 2017 ve výši 3 440 Kč, za duben 2017 ve výši 11 910 Kč, za květen 2017 částkou 11 900 Kč, za červen 2017 ve výši 11 910 Kč ve lhůtě 7 dnů od doručení upomínky. Součástí výzvy jsou i poštovní dodejky, z nichž má soud prokázané, že žalobce převzal výzvu dne [datum], manželka žalobce opětovně výzvu ze strany pronajímatele u doručujícího orgánu nevyzvedla a byla vrácena odesílateli.

10. Z výpisu z katastru nemovitostí [list vlastnictví] pro k. ú. [část obce], obec Praha, evidovaný stav k datu [datum], má soud prokázané, že pronajímatel je vlastníkem parc. [číslo] na němž se nachází objekt k bydlení [adresa], a to na základě kupní smlouvy ze dne [datum], právní účinky zápisu ke dni [datum]. Zápis proveden dne [datum].

11. Z dekretu Obvodního národního výboru pro [část Prahy] ze dne [datum] má soud prokázané, že otci žalobce - panu [jméno] [celé jméno žalobce] byl přidělen byt, který je předmětem tohoto řízení.

12. Soud dalšími důkazy řízení nedoplňoval a důkazy navržené ze strany žalobce, a to výpisy z účtu dcery žalobce [jméno] [příjmení] za duben až červen 2017, reklamací vyúčtování evidenčních listů a reklamací vyúčtování služeb a plochy bytu žalobce a návrh na provedení znaleckého posudku na stanovení obvyklé (tržní) ceny nájemného a technického stavu zamítl pro nadbytečnost. Rovněž tak zamítl důkaz žalované týkající se evidenčního listu pro výpočet úhrady za užívání bytu ze dne [datum] pro nadbytečnost.

13. Provedené důkazy soud zhodnotil jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti a považoval je za dostatečné k náležitému zjištění skutkového stavu potřebného pro řádné rozhodnutí ve věci.

14. Po provedeném dokazování a zhodnocení všech důkazů dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu věci.

15. Ze shodných skutkových zjištění má soud prokázané, že žalobce a jeho manželka [jméno] [příjmení] jsou společní nájemci bytu [číslo] o velikosti 3+1 s příslušenstvím nacházejícího se ve druhém patře domu [adresa] v ulici [ulice a číslo], [obec a číslo], a to na základě dekretu ze dne [datum] nazvaného Přikázání bytu.

16. Dopisem ze dne [datum] byla žalobci a jeho manželce doručena výpověď nájmu bytu po předcházejících výzvách k odstranění závažného porušení povinností platit řádně a včas nájemné a náklady za služby spojené s užíváním bytu. Výpověď nájmu bytu byla nájemcům doručena tak, že žalobci byla doručena dne [datum] a manželce žalobce byla doručena uložením pro nevyzvednutí zásilky. Žalobce podal žalobu na přezkum oprávněnosti výpovědi nájmu bytu dne [datum].

17. Po právní stránce soud věc posoudil ve smyslu ust. § 3074 odst. 1 o. z. zejména dle úpravy §§ 2290, 2291, 2270 odst. 1, 2271 o. z.

18. Dle § 2290 o. z. nájemce má právo podat návrh u soudu, aby přezkoumal, zda je výpověď oprávněná do dvou měsíců ode dne, kdy mu výpověď došla.

19. Podle § 2291 odst. 1 o. z., poruší-li nájemce svou povinnost zvlášť závažným způsobem, má pronajímatel právo vypovědět nájem bez výpovědní doby a požadovat, aby mu nájemce bez zbytečného odkladu byt odevzdal, nejpozději však do jednoho měsíce od skončení nájmu.

20. Dle § [číslo] odst. 1, uzavře-li nájemní smlouvu s pronajímatelem více osob, stanou se společnými nájemci bytu; společným nájemcem bytu se stane i osoba, která se souhlasem stran přistoupí ke smlouvě.

21. Podle ust. § 2271 o. z. společní nájemci mají stejná práva a povinnosti. Ustanovení o společnosti se použijí přiměřeně.

22. Po skutkovém a právním posouzení věci dospěl soud k závěru, že žaloba, která byla podána v zákonné dvouměsíční lhůtě, je nedůvodná. Předběžnou otázkou v dané věci, kterou se soud zabýval, byla aktivní věcná legitimace žalobce.

23. V řízení o určení oprávněnosti výpovědi z nájmu bytu mají manželé - společní nájemci bytu - v souladu s ust. § 2270 o. z. postavení nerozlučných společníků a právo společného nájmu bytu manželi se ve způsobu ukončení nájemního poměru (v tom smyslu, že nájem bytu zanikne oběma manželům současně) neliší od zániku nájemního poměru u výlučných nájemců bytu. Právo společného nájmu bytu manželi je zvláštním případem společného nájmu bytu, jehož podstata spočívá v tom, že svědčí oběma manželům společně a nedílně a v hmotně právní oblasti se tato nedílnost projevuje mimo jiné i tím, že výpověď musí být dána oběma manželům a oběma musí být také doručena (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 26. 6. 1997, sp. zn. 2 Cdon 37/97, uveřejněný v časopise Soudní judikatura [číslo] roč. 1997, pod [číslo]). Postavení manželů - společných nájemců bytu - jako nerozlučných společníků se projevuje i v tom, že oba manželé musí být účastníky řízení o určení neoprávněnosti výpovědi z nájmu bytu. Vzhledem k výše uvedenému, pokud podal žalobu o určení neoprávněnosti výpovědi z nájmu bytu jen jeden ze společných nájemců bytu, tj. jeden z manželů, je nutné, aby druhého manžela v žalobě označil jako dalšího žalobce nebo žalovaného - vedle pronajímatele, který dal manželům výpověď z nájmu bytu. Z výše uvedeného je zřejmé, že manželé mají postavení nerozlučných společníků v řízení o přezkum oprávněnosti výpovědi z nájmu bytu podle § 2290 o. z. Projevem postavení nerozlučných společníků je pak v oblasti procesního práva i to, že musí být účastníky řízení o přezkum oprávněnosti výpovědi z nájmu bytu. Závěr o (ne) oprávněnosti výpovědi musí pro oba manžele - společné nájemce - vyznít stejně a musí být také zajištěno, aby vůči oběma byla tato otázka vyřešena rozhodnutím soudu závazně (§ 159a odst. 1 a 4 o. s. ř.). Vznikl-li tedy manželům společný nájem, musí být dána a doručena výpověď z nájmu oběma manželům a oba manželé musí být také účastníky řízení o přezkum její oprávněnosti, ač již na straně žalující či žalované. Neúčastní-li se všichni nerozluční společníci (manželé - společníci nájemci bytu) řízení, nemůže být žalobě vyhověno, a to pro nedostatek věcné legitimace (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 14. 9. 2017, sp. zn. 26 Cdo 5939/2016, rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 26 Cdo 1377/2021 ze dne 20. 10. 2021).

24. V projednávané věci není sporu o tom, že žalobce a jeho manželka jsou společnými nájemci předmětného bytu (§ 745 o. z.). Výpověď byla dána a doručena oběma manželům, žalobu však podal pouze sám žalobce, a to jen proti pronajímateli, jeho manželka účastníkem řízení nebyla ani na straně žalobce, ani na straně žalované, neboť o návrhu žalobce na připuštění dalšího účastníka řízení na straně žalující, a to manželky žalobce, bylo pravomocně rozhodnuto usnesením č. j. 19 C 413/2017-102 ze dne 11. 3. 2021 tak, že tento návrh byl zamítnut. Soud vzhledem k nedostatku věcné legitimace žalobu zamítl a pro nadbytečnost neposuzoval naplněnost uplatněného výpovědního důvodu ze strany žalované.

25. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle zásady úspěchu ve sporu upravené v ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. Vzhledem k tomu, že ve sporu byla plně úspěšná žalovaná, přiznal jí soud náhradu nákladů řízení vůči žalobci. Náklady žalované jsou tvořeny odměnou za zastupování žalované advokátem ve výši 1 500 Kč stanovené podle § 6 odst. 1, § 7 bod 4, § 9 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.“), neboť nejde o žalobu na určení (k tomu srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR z 18. 1. 2017, sp. zn. 26 Cdo 4249/2016). Právní zástupce žalované učinil ve věci 4 úkony právní služby dle § 11 odst. 1 písm. a), d), g) (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření ze dne [datum], [datum], účast u jednání soudu dne [datum]), náhrady hotových výdajů ve výši 1 200 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., za 4 úkony právní služby po 300 Kč a náhradu za 21% DPH z přiznané odměny a náhrady hotových výdajů dle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 1 512 Kč Celkem tak soud přiznal žalované na nákladech řízení částku 8 712 Kč.

26. O odměně ustanoveného zástupce žalobce bude rozhodnuto samostatným usnesením.