20 C 119/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl samosoudcem Mgr. Jiřím Petráškem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupena advokátem JUDr. příjmení příjmení sídlem adresa , obec a číslo proti žalované: osobní údaje žalované zastoupen advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa , obec a číslo o 260 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 260 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 260 000 Kč od 4. 8. 2017 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 115 766,75 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], advokáta, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit České republice na účet Obvodního soud pro Prahu 3 soudní poplatek ve výši 13 000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou doručenou soudu dne 3. 4. 2020 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 260 000 Kč s příslušenstvím, neboť společnost [právnická osoba], za kterou jako za dlužníka jedná žalobkyně jako její insolvenční správce, prodala žalované [značka automobilu] za částku 260 000 Kč, což bylo žalované vyúčtováno fakturou č. [rok] ze dne 3. 7. 2017, která byla splatná dne 3. 8. 2017. Tato pohledávka byla zapsána do majetkové podstaty dlužníka. Dle žalobkyně nebyla uvedená kupní cena ve výši 260 000 Kč do dnešních dnů žalovanou zaplacena. Žalovaná nezaplatila ani část dlužné částky, i když byla žalobkyní k úhradě písemně vyzvána.

2. Žalovaná svým podáním ze dne 27. 7. 2020 (č.l. 72 spisu) k podané žalobě uvedla, že v ní uplatněný nárok zcela neuznává do důvodu i výše. Žalovaná si není vědoma žádného závazku vůči insolvenčnímu dlužníku – společnosti [právnická osoba] Žalobkyně nepředložila žádné důkazy o tom, že společnost [právnická osoba] prodala žalované předmětné vozidlo [anonymizována dvě slova]. Žalovaná nemá žádné povědomí o tom, že by někdy viděla či jí byla předložena žalobkyní uváděná faktura č. [rok]. Žalovaná tak navrhla žalobu zamítnout. Při jednání u soudu dne 18. 3. 2021 (č.l. 94 spisu) již žalovaná prostřednictvím svého právního zástupce nerozporovala uzavření kupní smlouvy s [právnická osoba] týkající se předmětného vozidla, když soudu sama předložila kupní smlouvu ze dne 23. 6. 2017. Žalovaná sice nemá žádný doklad o zaplacení kupní ceny, avšak vzhledem k tomu, že došlo k převodu vozidla v registru vozidel, muselo dojít i k zaplacení kupní ceny. Žalovaná i přes uváděné zaplacení kupní ceny dále vznesla námitku započtení ve výši žalované částky 260 000 Kč, když tuto pohledávku vůči společnosti [právnická osoba] má žalovaná z důvodu nezaplacených školení, které poskytla žalovaná zaměstnancům žalobkyně.

3. Soud ve věci provedl následující dokazování:

4. Z kupní smlouvy ze dne 23. 6. 2017 (č.l. 88 spisu) soud zjistil, že společnost [právnická osoba] prodala žalované vozidlo [anonymizována dvě slova], rok výroby 2010, barva: bílá, [registrační značka], [příjmení]: [anonymizováno] [číslo], za kupní cenu 260 000 Kč. Kupní cena měla být zaplacena v plné výši dle příjmových pokladních dokladů k rukám prodávajícího (pozn. společnost [právnická osoba]), což smluvní strany osvědčují svými níže připojenými vlastnoručními podpisy. Na této smlouvě však podpis osoby jednající za společnost [právnická osoba] ([jméno] [anonymizováno]) chybí a je na ní podepsaná pouze žalovaná.

5. Z plné moci ze dne 23. 6. 2017 (č.l. 90 spisu) má soud za zjištěné, že žalovaná zplnomocnila společnost [právnická osoba] a [jméno] [příjmení], aby ji zastoupily při jednání s [stát. instituce] o převodu vozidla [anonymizována dvě slova], [příjmení]: [anonymizováno] [číslo]. Tato plná moc byla podepsána [jméno] [příjmení] (tehdejší jednatel společnosti [právnická osoba]), žalovanou a [jméno] [příjmení]. Všechny tři podpisy byly úředně ověřeny.

6. Z usnesení Městského soudu v Praze ze dne 3. 10. 2019, č.j. [spisová značka] (č.l. 5 spisu), soud zjistil, že byl zjištěn úpadek společnosti [právnická osoba] a insolvenčním správcem této společnosti byla ustanovena žalobkyně.

7. Z faktury č. 2017 ze dne 3. 7. 2017 (č.l. 9 spisu) má soud za zjištěné, že společnost [právnická osoba] vyúčtovala žalované k úhradě celkem částku 260 000 Kč za vozidlo [anonymizována dvě slova]. Tato faktura byla splatná ke dni 3. 8. 2017 a měla být uhrazena formou příkazu.

8. Ze soupisu majetkové podstaty, zprávy o hospodářské situaci dlužnice od žalobkyně ze dne 16. 12. 2019 (č.l. 11 spisu) soud zjistil, že společnost [právnická osoba] v minulosti mimo jiné vlastnila vozidlo [anonymizována dvě slova], [příjmení]: [anonymizováno] [číslo], které bylo dle pana [příjmení] prodáno.

9. Ze soupisu majetkové podstaty ze dne 16. 12. 2019 (č.l. 13 spisu) soud zjistil, že do tohoto soupisu byla uvedena pohledávka za žalovanou ve výši 260 000 Kč z důvodu neuhrazené faktury za vozidlo [anonymizována dvě slova], [příjmení]: [anonymizováno] [číslo].

10. Z předžalobní upomínky ze dne 11. 3. 2020 (č.l. 53 spisu) má soud za zjištěné, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky ve výši 260 000 Kč představující nezaplacenou kupní cenu za vozidlo [anonymizována dvě slova].

11. Svědek [jméno] [příjmení] v rámci své svědecké výpovědi uvedl (č.l. 93 p.v. spisu), že byl jednatelem společnosti [právnická osoba] zhruba od roku 2016 až do roku 2019. Svědek nebyl jediným jednatelem této společnosti. Za jeho působení u [právnická osoba] měla tato společnost ve vlastnictví vozidlo [anonymizována dvě slova] a také [příjmení] typu pick-up. Svědek si již nepamatoval, zda podepsal kupní smlouvu týkající se prodeje vozidla [anonymizována dvě slova]. Předmětné vozidlo však fyzicky žalované nepředával, nepředával jí např. ani klíčky od auta. Od žalované svědek nikdy nepřevzal kupní cenu za vozidlo [anonymizována dvě slova] ve výši 260 000 Kč. K osobě žalované uvedl, že se jedná o sestru bývalé jednatelky společnosti [právnická osoba] paní [příjmení] [příjmení]. Ke kupní smlouvě ze dne 23. 6. 2017, kterou mu soud předložil k nahlédnutí, svědek uvedl, že ji nemohl nikdy podepsat, neboť od žalované nepřevzal kupní cenu. Následně soud předložil svědkovi k nahlédnutí rovněž i plnou moc ze dne 23. 6. 2017. K této listině svědek uvedl, že ji skutečně podepsal, nicméně na celou situaci už si nepamatuje. Tuto plnou moc podepsal pravděpodobně z důvodu, že předpokládal, že vozidlo bude skutečně prodáno, a aby tedy mohlo být následně i převedeno v registru vozidel. Nicméně vzhledem k tomu, že kupní smlouvu nepodepsal, nedošlo pravděpodobně k předání peněz, a tak z jeho pohledu byla celá věc vyřešena. Celou věc musel řešit za [právnická osoba] on jako jednatel, neboť druhá jednatelka Mgr. [příjmení] byla v předmětné době ve vazbě a nemohla tyto záležitosti vyřizovat. Svědek si již nepamatoval, zda byla dlužná částka ve výši 260 000 Kč společností [právnická osoba] nějakým způsobem vymáhána. Dle svědka nebylo účetnictví společnosti [právnická osoba] v jeho kompetenci. V době, kdy vykonával svědek funkci jednatele, tak společnost [právnická osoba] neprováděla již téměř žádnou vlastní aktivitu, proto neměla žádné příjmy, naopak měla mnoho závazků, která nebyla schopna plnit. Svědek by nikdy nedal příkaz k tomu, aby vozidlo bylo převedeno v registru vozidel, pokud by neobdržel kupní cenu. Svědek si nepamatoval, z jakého důvodu došlo k faktickému převodu vozidla [anonymizována dvě slova] na žalovanou v registru vozidel dne 11. 7. 2017. Svědek si nepamatoval, zda neuzavřel se žalovanou nějakou jinou kupní smlouvu, než tu ze dne 23. 6. 2017.

12. Mgr. [jméno] [příjmení] [příjmení] jako svědkyně uvedla (č.l. 112 spisu), že byla jednatelkou společnosti [právnická osoba] v období let 2013 – 2017. Tato společnost podnikala v oboru dovozu a prodeje palet. V roce 2017 vlastnila společnost [právnická osoba] vozidla [anonymizována tři slova] a [anonymizováno] a dále několik dodávek, např. dodávky [příjmení]. Svědkyně si již nebyla zcela jista, zda všechny uváděné vozy [anonymizováno] patřily společnosti [právnická osoba], neboť svědkyně působila ve více společnostech, nicméně vozidlo [anonymizována dvě slova] patřilo v roce 2017 společnosti [právnická osoba] Svědkyně dala pokyn prostřednictvím svého právního zástupce v roce 2017, aby společnost [právnická osoba] prodala [anonymizována dvě slova] žalované (své sestře) za cenu 260 000 Kč. [příjmení] pokyn k zajištění prodeje vozidla dala i druhému jednateli společnosti [právnická osoba] Svědkyně ví o tom, že společnost [právnická osoba] prodala [anonymizována dvě slova] žalované za kupní cenu 260 000 Kč. Společnost [právnická osoba] tuto částku obdržela, neboť svědkyně ví, že z těchto peněz byly hrazeny mzdy zaměstnanců uváděné společnosti. Kupní cena ve výši 260 000 Kč byla zaplacena do pokladny společnosti [právnická osoba] Tuto informaci měla svědkyně od svého právního zástupce, nicméně si již nepamatuje, který konkrétní právní zástupce, advokát, jí měl tuto informaci sdělovat. Pro účely insolvenčního řízení společnosti [právnická osoba] zastupoval svědkyni [příjmení] [příjmení]. Svědkyně si již nepamatovala, zda byla jakoukoliv osobou oslovena ve věci součinnosti v rámci insolvenčního řízení společnosti [právnická osoba] Dle svědkyně mohl každý z jednatelů za uváděnou společnost činit jakékoliv jednání, nebyly nijak delegovány jejich pravomoci, a to ani v předmětném období roku 2017. Kupní cenu za vozidlo [anonymizována dvě slova] ve výši 260 000 Kč mohly za společnost [právnická osoba] reálně převzít pouze paní [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Svědkyně v posledních měsících mluvila s [jméno] [příjmení], která jí sdělila, že kupní cenu za vozidlo [anonymizována dvě slova] ve výši 260 000 Kč přebírala společně s [jméno] [příjmení]. Toto uhrazení kupní ceny potvrdila i žalovaná, když s ní svědkyně mluvila. K předání peněz mělo dojít v kanceláři společnosti [právnická osoba] v [obec]. Společnost [právnická osoba] přijímala platby až do výše 270 000 Kč, přičemž o těchto platbách byly sepisovány pokladní doklady. Svědkyně byla v minulosti ve vazbě z důvodu podezření na krácení daně, které se týkalo jiné společnosti než [právnická osoba] V období od května 2017 do února 2018 se snažila veškeré věci za společnost [právnická osoba] řešit přímo ona, a to prostřednictvím právního zástupce. Některé věci v předmětném období roku 2017 však zařizoval i druhý jednatel uváděné společnosti.

13. Svědkyně [jméno] [příjmení] při svém výslechu uvedla (č.l. 113 spisu), že byla zaměstnankyní společnosti [právnická osoba] od dubna 2014 do srpna či září 2017. U uvedené společnosti pracovala na pozici administrativní pracovnice, případně asistentky. Rovněž za tuto společnost přebírala hotovost a spravovala pokladnu, v daném případě pokladničku. Hotovost přebírala několikrát v měsíci, většinou přebírala částky v řádu desetitisíců. Přebírala však i statisícové platby v hotovosti. Při převzetí peněz vypsala svědkyně vždy příjmový pokladní doklad a následně uložila peníze do pokladny. Příjmový pokladní doklad založila do účetnictví společnosti [právnická osoba] a zároveň jednu kopii tohoto dokladu předala plátci. Dle svědkyně bylo vozidlo [anonymizována dvě slova], které patřilo řešené společnosti, prodáno žalované. Kupní cena vozidla se pohybovala zhruba mezi 250 až 260 tisíci Kč, když tato částka byla těsně pod limitem, ve kterém bylo možné v [právnická osoba] převzít hotovost, ten byl pravděpodobně 270 000 Kč. Kupní cenu za [anonymizována dvě slova] ve výši 250 až 260 tisíc Kč přebírala přímo svědkyně od žalované. U sebe doma našla i doklad o zaplacení této kupní ceny. Svědkyně předala soudu příjmový pokladní doklad č. 2017 [číslo] a uvedla, že na tomto dokladu je její podpis (podpis pokladníka). Svědkyně nebyla u samotného uzavírání kupní smlouvy týkající se předmětného vozidla [anonymizována dvě slova], ale následně zařizovala převod vozidla v registru vozidel. Kupní smlouvu na vozidlo [anonymizována dvě slova] vyjednával za společnost [právnická osoba] jednatel pan [příjmení] Pan [anonymizováno] nebyl u předání peněz žalovanou svědkyni, nicméně svědkyně mu následně volala a oznámila mu, že žalovaná složila kupní cenu za předmětné vozidlo. Od pana [příjmení] či od právního zástupce Mgr. [příjmení] [příjmení] se svědkyně dozvěděla, že žalovaná přiveze předmětného dne v červnu 2017 peníze odpovídající kupní ceně vozidla. Svědkyně si již nepamatovala, který právní zástupce zastupoval Mgr. [příjmení] [příjmení] v řešeném období v roce 2017, i když ji tento právní zástupce v řešeném období kontaktoval zhruba dvakrát týdně a svědkyně za ním byla i v [obec] v jeho advokátní kanceláři. K převzetí kupní ceny ve výši 260 000 Kč dle svědkyně došlo v kanceláři společnosti [právnická osoba] v [anonymizováno] dvoře v [obec]. U předání peněz byla přítomna paní [jméno] [příjmení]. Výše uvedený příjmový pokladní doklad byl jediným příjmovým pokladním dokladem, který si svědkyně vzala sebou domů. Vzala si ho pravděpodobně omylem, když si jej zandala do svých osobních věcí. Svědkyni zhruba před dvěma měsíci kontaktovala Mgr. [příjmení] [příjmení] s tím, jestli náhodou nemá u sebe příjmový pokladní o převzetí peněz za předmětné vozidlo. Svědkyně si následně prohledala své věci a asi po dvou týdnech dala vědět paní [příjmení] [příjmení] [příjmení], že tento příjmový pokladní doklad má. Příjmový pokladní doklad měla svědkyně ve své složce. Veškeré příjmové pokladní doklady předávala svědkyně účetní, kromě tohoto. Dle svědkyně je však teoreticky možné, že i některý jiný příjmový pokladní doklad zapomněla předat účetní. Účetní doklady předávala svědkyně účetní ve lhůtách jednoho až tří dnů od doby, co příjmový pokladní doklad vypsala. Pravděpodobně z důvodu svého lajdáctví nedala svědkyně příjmový pokladní doklad o obdržení kupní ceny za předmětné vozidlo účetní. Příjmový pokladní doklad musela vydat i žalované. Svědkyně dále zopakovala, že o převzetí kupní ceny ve výši 260 000 Kč telefonicky informovala pana [příjmení], žádný doklad mu pravděpodobně neukazovala, neboť měla tento doklad u sebe, tím si však již nebyla jistá. Svědkyně následně provedla převod vozidla [anonymizována dvě slova] v registru vozidel na odboru dopravy pravděpodobně v [obec]. Přijaté peníze za prodej vozidla byly použity na provozní výdaje společnosti [právnická osoba] V kanceláři této společnosti byla zřízena speciální přihrádka na zakládání příjmových pokladních dokladů a i veškerých jiných účetních dokladů. Při zakládání účetních dokladů tak musela svědkyně vždy vstát, neboť přihrádka se nenacházela u jejího stolu. 14. [jméno] [příjmení] jako svědkyně uvedla (č.l. 115 z druhé strany), že byla zaměstnaná u společnosti [právnická osoba] v období zhruba od roku 2015 do srpna 2017 a pracovala na pozici projektového manažera. Ve společnosti [právnická osoba] svědkyně neprováděla ani nepřijímala platby, avšak několikrát byla přítomna u toho, když byly předávány vyšší částky peněz v této společnosti a ona pomáhala s přepočítáváním peněz, s tímto přepočítáváním pomáhala svědkyně zhruba jednou do měsíce. Placení v uvedené společnosti probíhalo tak, že někdo přinesl peníze, složil je a následně mu byl vydán příjmový pokladní doklad, originál tohoto dokladu, kopie zůstala společnosti. Svědkyně přímo s příjmovými pokladními doklady nenakládala, a proto neví, kam přesně se ukládaly. Dle svědkyně byly její kolegyně velice pečlivé s nakládáním s příjmovými doklady. V době, kdy byla šéfová (Mgr. [příjmení] [příjmení]) ve vazbě, tak zaměstnancům, tj. i svědkyni, dávali pokyny právní zástupci šéfové. Svědkyně si již nepamatovala, kdo konkrétně zastupoval paní [příjmení] [příjmení] [příjmení], mohlo se jednat o pana [příjmení] [příjmení] či [příjmení]. V roce 2017 byl ve společnosti [právnická osoba] ještě jeden jednatel, a to pan [jméno] [příjmení]. Ten však nedával jí ani dalším zaměstnancům prakticky žádné pracovní pokyny, ve společnosti [právnická osoba] se moc nevyskytoval. Zaměstnanci většinu věcí řešili s právními zástupci paní [příjmení] [příjmení] [příjmení]. Svědkyně si již nepamatovala, jaké vozidla měla společnost [právnická osoba] v roce 2017. Dále svědkyně uvedla, že na konci června 2017 přepočítávala zhruba částku 250 000 Kč, kterou přinesla do společnosti [právnická osoba] žalovaná. Po přepočtení byla částka uložena do pokladny, do kasičky. Žalovanou svědkyně znala, neboť občas chodila do sídla zmíněné společnosti. Svědkyně si pamatuje, že o zaplacení byly vypsány příjmové pokladní doklady dle běžné praxe, přičemž jeden byl předán žalované a druhý zůstal ve společnosti. Ze zaplacené částky byla vyplacena mzda svědkyně a dále z této částky byly vyplaceny výdaje společnosti [právnická osoba] Mzda byla žalované vyplacena druhý den poté, co žalovaná peníze přinesla, a to z kasičky. Svědkyně vždy pobírala mzdu od společnosti [právnická osoba] v hotovosti. Po předání kupní ceny žalovanou volala paní [příjmení] jednateli panu [příjmení] a sdělila mu, že byla předána předmětná částka, u tohoto telefonátu byla svědkyně přímo přítomna.

15. Z výpisu z registru vozidel (č.l. 79 spisu) soud zjistil, že jako provozovatel – vlastník vozidla [anonymizována čtyři slova], [registrační značka], [příjmení]: [anonymizováno] [číslo], byla v registru zapsána společnost [právnická osoba] od 5. 5. 2015 do 11. 7. 2017 a následně žalovaná od 11. 7. 2017 do 26. 11. 2018.

16. Ze zápisu z 1. jednání s dlužníkem od insolvenčního správce (žalobkyně) ze dne 21. 11. 2019 (č.l. 81 spisu) má soud za zjištěné, že bývalý jednatel společnosti [právnická osoba] [jméno] [příjmení] mimo jiné uvedl, že společnost [právnická osoba] prodala žalované vozidlo [anonymizována dvě slova], [registrační značka], [příjmení]: [anonymizováno] [číslo] za cenu 260 000 Kč, faktura však nebyla dosud zaplacena.

17. Na propsané kopii příjmového pokladním dokladu č. 2017 ze dne 27. 6. 2017 (č.l. 110 spisu) je uvedeno, že společnost [právnická osoba] měla přijmout od žalované částku 260 000 Kč. Jako účel platby je uvedeno [anonymizována dvě slova] – [příjmení] [číslo] a je zde podpis pokladníka.

18. Žalovaná v rámci svého účastnického výslechu uvedla, že měla zájem o předmětné vozidlo [anonymizována dvě slova], a proto oslovila pana [příjmení], zda by mohla být uzavřena kupní smlouva na toto vozidlo. Z tohoto důvodu připravil pan [příjmení] kupní smlouvu na předmětné vozidlo a byli domluveni na uzavření kupní smlouvy. Předmětnou kupní smlouvu ze dne 23. 6. 2017 nechal pan [příjmení] pro žalovanou v kanceláři v [obec] ve [část obce], bylo to možná v kanceláři [právnická osoba] V kanceláři ponechal pan [příjmení] jedno paré smlouvy ze dne 23. 6. 2017, které nebylo jím podepsané. Následně žalovaná komunikovala s panem [příjmení] a ten říkal, že se omlouvá, že pochybil a že celou věc napraví. Původně se totiž měla žalovaná s panem [příjmení] přímo setkat. Kupní smlouvu podepsala žalovaná dne 23. 6. 2017, jak je uvedeno ve smlouvě. Dne 23. 6. 2017, kdy se měla setkat s panem [příjmení], tak neměla kupní cenu za vozidlo u sebe, do kanceláře přijela pouze pro smlouvu. Žalovaná jela pravděpodobně v úterý následujícím po datu 23. 6. 2017 do [obec], kde uhradila cenu za vozidlo. Následně žalovaná uvedla, že je možné, že si kupní smlouvu ze dne 23. 6. 2017 vyzvedávala v kanceláři již 22. 6. 2017 a dne 23. 6. 2017 jí paní [příjmení] přivezla z [obec] plnou moc pro převod vozidla [anonymizována dvě slova] na ní. V červnu 2017 měla žalovaná v hotovosti zhruba částku 250 000 Kč, když v době předtím, nevěděla však přesně kdy, si vybrala u ČSOB částku, kterou měla na účtu v japonských jenech a v hotovosti si ji nechala vyplatit v korunách právě v ČSOB. Žalovaná uvedla, že by měla být schopna prokázat tento výběr hotovosti. Částku 250 000 Kč měla žalovaná v červnu 2017 v osobním trezoru. O předání kupní ceny ve výši 260 000 Kč byl sepsán příjmový pokladní doklad, který žalovaná převzala od společností [právnická osoba], avšak v současnosti se jí ho nepodařilo dohledat. K předání peněz došlo v kanceláři společnosti [právnická osoba] v [anonymizováno] dvoře v [obec] někdy v dopoledních hodinách. Peníze předala žalovaná paní [příjmení], u předání byla rovněž přítomna paní [příjmení]. Po předání peněz kontaktovala žalovaná pana [příjmení] a snažila se s ním celou věc vyřešit tak, aby podepsal kupní smlouvu, na to však pan [příjmení] sdělil žalované, že věc je vyřešena, neboť vozidlo bylo převedeno a není potřeba nic dalšího činit. Žalovaná neuvedla veškeré skutečnosti a důkazy od samotného zahájení soudního řízení, ale uváděla je postupně v průběhu řízení, z toho důvodu, že její předchozí právní zástupce zvolil určitou procesní taktiku. Vedle původní plné moci na převod vozidla byla později uzavřena ještě druhá plná moc pro paní [příjmení], toto řešení navrhl pan [příjmení]. Klíčky od vozidla byly žalované předány paní [příjmení] pravděpodobně 10. nebo 11. července 2017, následně si žalovaná přijela vozidlo vyzvednout do [obec].

19. Při svém opětovném výslechu dne 1. 10. 2021 svědek [jméno] [příjmení] uvedl (č.l. 162), že je možné, že informoval paní [jméno] [příjmení] o tom, že by mělo dojít k prodeji vozidla [anonymizována dvě slova] žalované. Svědek rozhodně neví o tom, že by byla zaplacena kupní cena za předmětné vozidlo, pokud by však mělo dojít k zaplacení, tak by svědek jako jednatel společnosti [právnická osoba] jednoznačně trval na tom, aby tato částka byla uhrazena prostřednictvím příkazu na bankovní účet, a nikoliv v hotovosti. Svědek dále uvedl, že společnost [právnická osoba] nepřevzala kupní cenu za vozidlo [anonymizována dvě slova]. Je možné, že žalovaná někomu uhradila kupní cenu, nicméně společnost [právnická osoba] ji nepřevzala. Svědek neví o tom, že by někdo kupní cenu od žalované obdržel. Předmětná částka rovněž nebyla zaevidována do účetnictví společnosti [právnická osoba] Svědek rozporoval svědeckou výpověď paní [jméno] [příjmení] v tom, že [jméno] [příjmení] mu měla telefonicky sdělovat, že žalovaná uhradila kupní cenu ve výši 260 000 Kč za vozidlo [anonymizována dvě slova]. V takové věci ho paní [příjmení] nekontaktovala a ani mu nic takového nesdělovala. Svědek nevystavoval za společnost [právnická osoba] faktury, tuto činnost mohl teoreticky provádět pan [příjmení] či další externí účetní. Tyto věci řešila převážně druhá jednatelka společnosti [právnická osoba] paní [příjmení] [příjmení] [příjmení]. Svědek si již nepamatoval, zda nechával v kanceláři v [obec] ve [část obce] pro žalovanou v předmětném období roku 2017 smlouvu, nicméně se domnívá, že takovou věc by řešila např. asistentka paní [příjmení]. Pokud by byla dle svědka kupní cena skutečně uhrazena v hotovosti, tak by o tom byl jistě vystaven pokladní doklad s uvedením podpisu, částky a pravděpodobně i s razítkem společnosti [právnická osoba] Kupní smlouvu ze dne 23. 6. 2017 rozhodně nepřipravoval svědek, neboť není právník a takové věci ve společnosti [právnická osoba] nikdy nedělal. Svědek dále popřel tvrzení žalované, že s ní komunikoval a omlouval se jí za to, že předmětná kupní smlouva nebyla z jeho strany podepsána a že celou věc napraví. Svědek žalovanou znal, několikrát se s ní setkal, nicméně se domnívá, že prodej vozidla [anonymizována dvě slova] s ní nikdy neřešil. Svědek rovněž vylučuje, že by mu žalovaná sdělovala, že pojede do [obec] uhradit kupní cenu za vozidlo [anonymizována dvě slova]. Zároveň mu přijde nelogické, aby žalovaná vezla kupní cenu do [obec], neboť svědek v tehdejší době bydlel a působil v [obec], tudíž případnou kupní cenu mohl převzít od žalované v [obec]. Dle svědka tak nebyl důvod, aby žalovaná hradila kupní cenu vozidla v hotovosti v [obec]. Pokud teoreticky převzala peníze například paní [příjmení], nebo paní [příjmení], tak je možné, že uvedené osoby peníze zpronevěřily, neboť společnost [právnická osoba] tyto peníze určitě od žalované neobdržela. Svědek rozhodně neví o tom, že by složené peníze ve výši 260 000 Kč byly použity na mzdy zaměstnanců [právnická osoba] Dle svědka měla společnost rozhodně potřebnější závazky, které musela v dané době řešit. Svědek také popřel i další tvrzení žalované o tom, že ho po předání peněz žalovaná kontaktovala a snažila se s ním celou věc vyřešit tak, aby např. podepsal kupní smlouvu, na což měl svědek žalované sdělit, že celá věc je vyřešena, vozidlo bude převedeno a není potřeba nic dalšího činit. Svědek nepostřehl, že předmětné vozidlo [anonymizována dvě slova] bylo fakticky i v registru vozidel převedeno na žalovanou. Dle svědka řešila věci za společnost [právnická osoba] primárně paní [příjmení] [příjmení] [příjmení], poté co byla vzata do vazby, tak všechny problémy spadly na svědka. Přehled o faktickém užívání tohoto vozidla neměl z toho důvodu, že vozidlo užívala matka žalované a Mgr. [příjmení] [příjmení], která se jmenuje paní [příjmení]. Svědek se domnívá, že předmětné vozidlo [anonymizována dvě slova] bílé barvy viděl na jaře 2018, když v něm za svědkem přijela paní [příjmení] [příjmení] [příjmení].

20. Ze zprávy od ČSOB ze dne 12. 8. 2021 (č.l. 143 spisu) soud zjistil, že žalovaná měla a má u [anonymizováno] od 21. 9. 2001 vedený pouze běžný účet č. [bankovní účet]. První vklad na tento účet v japonských jenech byl proveden 1. 11. 2001 a poslední ke dni 17. 12. 2004. Od 17. 12. 2014 do 1. 7. 2017 žádný vklad v japonské měně a pak následný výběr v českých korunách učiněn nebyl. <i>K tomuto důkazu žalovaná uvedla, že si spletla časovou souvislost, a proto se mýlila, když v rámci svého účastnického výslechu uváděla, že peníze na koupi vozidla měla z převodu japonských jenů na české koruny. Peníze tak měla především z prodeje nemovitosti, jak dokládá smlouvou o převodu nemovitosti.</i> 21. Z výpisu z účtu č. [bankovní účet] u [anonymizováno] za období celého roku 2017 (č.l. 151-155 spisu) má soud za zjištěné, že na tomto účtu žalované byl počáteční zůstatek ke dni 1. 1. 2017 ve výši 9 492,85 Kč a konečný zůstatek ke dni 31. 12. 2017 byl ve výši 7 015,42 Kč. Nejvyšší jednorázovou odchozí platbou z tohoto účtu byla částka 20 000 Kč dne 9. 2. 2017. <i>K tomuto důkazu žalovaná uvedla, že neměla důvod vybírat z tohoto účtu vyšší hotovost pro zaplacení kupní ceny předmětného vozidla [anonymizována dvě slova], neboť měla tyto peníze v hotovosti. Žalovaná má peníze především v hotovosti, a proto je nemá uložené na bankovních účtech.</i> 22. Z dalších provedených důkazů soud nezjistil žádné podstatné skutečnosti (kupní smlouva o převodu vlastnictví jednotky ze dne 2. 10. 2013 na č.l. 130 spisu, záruční list od trezoru společnosti [právnická osoba] ze dne 12. 6. 2013 na č.l. 136 spisu, e-mailová korespondence mezi žalobkyní a právním zástupcem paní [příjmení] [příjmení] [příjmení] panem [příjmení] [jméno] [příjmení] na č.l. 119-121 spisu, zápis z 1. jednání s dlužníkem – PO ze dne 19. 5. 2020 na č.l. 123 spisu).

23. Dle § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.

24. Dle § 2087 občanského zákoníku platí, že prodávající kupujícímu odevzdá věc, jakož i doklady, které se k věci vztahují, a umožní kupujícímu nabýt vlastnického práva k věci v souladu se smlouvou.

25. Dle § 2118 občanského zákoníku platí, že kupující zaplatí kupní cenu a věc převezme.

26. Na základě provedených důkazů a řídíc se výše uvedenými zákonnými ustanoveními dospěl soud k jednoznačnému závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že mezi insolvenčním dlužníkem společností [právnická osoba] jako prodávajícím a žalovanou jako kupující byla v létě roku 2017 uzavřena kupní smlouva dle § 2079 a násl. občanského zákoníku týkající se vozidla [anonymizována dvě slova], bílé barvy, [příjmení]: [anonymizováno] [číslo]. Společnost [právnická osoba] na základě této smlouvy prodala žalované uváděné vozidlo za kupní cenu 260 000 Kč. Zmiňovaná společnost svou smluvní povinnost splnila, když předmět koupě předala žalované, což potvrdila sama žalovaná a podpůrně to vyplývá i z registru vozidel (viz odst. 15. tohoto rozsudku). Naopak žalovaná splnění své povinnosti z kupní smlouvy, tj. zaplacení kupní ceny, v řízení neprokázala. Soud v dané souvislosti poukazuje na to, že žalovaná od začátku řízení až do jeho konce různě měnila či upravovala svá skutková tvrzení. Nejprve si takřka ani nebyla vědoma, na základě jakého právního titulu po ní žalobkyně požaduje zaplacení žalované částky (viz č.l. 72 a 76 spisu). Následně při druhém jednání soudu, poté co již měl soud zprávu z registru vozidel, že žalovaná byla evidována jako provozovatel - vlastník předmětného vozidla [anonymizována dvě slova] v období od 11. 7. 2017 do 26. 11. 2018, žalovaná předložila soudu kupní smlouvu ze dne 23. 6. 2017 týkající se předmětného vozidla a dále dvě plné moci pro převod vozidla ze společnosti [právnická osoba] na žalovanou v registru vozidel. Při soudním jednání dne 18. 3. 2021 (č.l. 94 spisu) se žalovaná prostřednictvím svého právního zástupce odkazovala na svědka [příjmení], který by nepřevedl jako jednatel za společnost [právnická osoba] řešené vozidlo na žalovanou, pokud by uvedená společnost neobdržela kupní cenu, z čehož žalovaná dovodila, že když bylo vozidlo převedeno, tak už muselo dojít i k uhrazení kupní ceny žalovanou. Žalovaná tak v této fázi řízení ani netvrdila, že kupní cenu vozidla uhradila, ale pouze to dovozovala. Žalovaná při tomto jednání, i když dovodila, že žalovanou částku uhradila, navíc vznesla námitku započtení a to do žalobou uplatněné výše 260 000 Kč, neboť má za společností [právnická osoba] pohledávky z důvodu školení zaměstnanců této společnosti. V daném případě však započtení pohledávky žalované není přípustné dle § 140 odst. 3 zákona č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon, neboť žalovaná se ohledně své uplatněné pohledávky nestala přihlášeným věřitelem v insolvenčním řízení společnosti [právnická osoba] Po tomto neúspěšném pokusu o započtení navrhla žalovaná u soudního jednání dne 20. 5. 2021 (č.l. 104 spisu) provést výslech svědkyně [jméno] [příjmení], jejímž svědectvím má být prokázáno, že kupní cena za vozidlo byla žalovanou uhrazena. Po provedeném svědeckém výslechu své sestry Mgr. [příjmení] [příjmení], paní [příjmení] a paní [příjmení] žalovaná při svém účastnickém výslechu uvedla (viz odst. 18. tohoto rozsudku), že byla dohodnuta s jednatelem společnosti [právnická osoba] panem [příjmení] na koupi zmiňovaného [anonymizována dvě slova] za 260 000 Kč a kupní cenu uhradila v kanceláři [právnická osoba] v [obec] v hotovosti k rukám [jméno] [příjmení] za přítomnosti paní [příjmení]. O zaplacení kupní ceny informovala žalovaná pana [příjmení]. Žalovaná také uvedla, že v červnu 2017 měla v hotovosti zhruba 250 000 Kč, když někdy v době předtím si u ČSOB částku, kterou měla na účtu v japonských jenech, vybrala v korunách. Žalovaná uvedla, že by měla být schopna prokázat tento výběr hotovosti. Žalovaná však tento výběr následně nebyla schopna prokázat a ze zprávy od ČSOB soud zjistil, že žalovaná provedla první vklad na svůj účet v japonských jenech dne 1. 11. 2001 a poslední dne 17. 12. 2004. Od 17. 12. 2004 do 1. 7. 2017 žádný vklad v japonské měně a pak následný výběr v českých korunách učiněn nebyl (viz odst. 20. tohoto rozsudku). Žalovaná tak své skutkové tvrzení následovně v této části změnila tak, že peníze na koupi vozidla měla z prodeje nemovitosti v roce 2013 a v případě peněz z japonských jenů se mýlila. Na základě těchto neustálých změn taktiky a žalobních tvrzení v průběhu prakticky celého soudního řízení soud hodnotí její účastnický výslech za zcela nevěrohodný. Rovněž soud hodnotí jako nevěrohodné svědecké výpovědi paní [příjmení] [příjmení] [příjmení], [anonymizováno] a [příjmení]. Soud poukazuje také na to, že až u čtvrtého soudního jednání dne 22. 6. 2021 (č.l. 112 spisu) byla soudu předložena„ prostřednictvím“ svědkyně [příjmení] propsaná kopie příjmového pokladního dokladu ze dne 27. 6. 2017 (viz odst. 17. tohoto rozsudku), který má prokazovat zaplacení kupní ceny. Soud považuje za zcela nevěrohodný příběh svědkyně [příjmení], která po čtyřech letech od údajného převzetí peněz našla u sebe doma uváděný příjmový pokladní doklad, neboť ji zhruba před dvěma měsíci před výslechem kontaktovala Mgr. [příjmení] [příjmení] s dotazem na tento příjmový pokladní doklad a svědkyně ho následně našla ve svých věcech a asi po dvou týdnech o tom informovala paní [příjmení] [příjmení] [příjmení]. Shodou okolnosti si svědkyně [příjmení] odnesla domů ze společnosti [právnická osoba] pouze tento jeden příjmový pokladní doklad. Zde jen pro úplnost soud upozorňuje na to, že žalovaná tak velice pravděpodobně měla mít informaci od své sestry Mgr. [příjmení] [příjmení] o tom, že propsaná kopie příjmového pokladního dokladu byla nalezena paní [příjmení] a mohla to soudu oznámit a případně důkaz sama předložit několik týdnů před čtvrtým jednáním u soudu, ale namísto toho„ věrohodnějším“ způsobem předložila soudu tento doklad právě svědkyně. Nevěrohodnost výpovědí svědkyň [příjmení] a [příjmení] soud dovodil také z toho, že svědkyně [příjmení] uváděla, že po předání peněz od žalované informovala o této skutečnosti telefonicky pana [příjmení], svědkyně [příjmení] potvrdila, že u tohoto telefonátu byla přítomna. Svědek [příjmení] však popřel, že by mu paní [příjmení] volala a sdělovala mu takovou informaci (viz odst. 19. tohoto rozsudku). Výpověď svědka [příjmení] soud zhodnotil jako věrohodnou. V dané souvislosti soud poukazuje na konstantnost tvrzení svědka [příjmení], který již od zahájení insolvenčního řízení společnosti [právnická osoba] v roce 2019 uváděl žalobkyni jako insolvenčnímu správci, že kupní cena ve výši 260 000 Kč za [anonymizována dvě slova] nebyla žalovanou uhrazena. Svědek [příjmení] si již řadu věcí z doby, kdy bylo vozidlo prodáno žalované nepamatoval, avšak vyloučil, že by převzal kupní cenu za vozidlo od žalované či by jakkoliv s žalovanou či s paní [příjmení] řešil zaplacení kupní ceny vozidla, přičemž paní [příjmení] i žalovaná se na pana [příjmení] v rámci svých výpovědí týkajících se prodeje vozidla a převzetí kupní ceny opakovaně odkazovaly. Žalovaná pana [příjmení] v rámci svého závěrečného návrhu označila za„ bílého koně“, když o fungovaní společnosti téměř nic nevěděl a o ničem nerozhodoval, což je však v protikladu s tím, jak již bylo uváděno výše, že při svém účastnickém výslechu označila jeho jako osobu, s kterou řešila uzavření kupní smlouvu i samotné předání peněz. Výpověď svědkyně [příjmení] [příjmení] [příjmení] považuje soud za nevěrohodnou, mimo již výše uvedené, i z důvodu, že je sestrou žalované a v předmětném období roku 2017 byla dle veškerých svědků ona hlavní řídící osobou společnosti [právnická osoba] a mohla mít tak teoreticky zájem vyvést předmětné vozidlo z majetku vysoce předlužené společnosti, která je v současnosti v insolvenci, prostřednictvím své sestry. Žalovaná tak na základě uvedeného v řízení neprokázala, že kupní cenu vozidla [anonymizována dvě slova] ve výši 260 000 Kč uhradila společnosti [právnická osoba] Jak již bylo výše uvedeno, výpověď svědkyň [příjmení] [příjmení] [příjmení], [anonymizováno] a [příjmení] ani propsanou kopii příjmového pokladního dokladu neposoudil soud jako věrohodné důkazy o zaplacení žalované částky. Naopak výpověď svědka [příjmení] i faktura vystavená společností [právnická osoba] dne 3. 7. 2017 (tj. poté co měla být dle příjmového pokladního dokladu dne 27. 6. 2017 kupní cena žalovanou zaplacena) na částku 260 000 Kč se splatností ke dni 3. 8. 2017 (viz odst. 7. tohoto rozsudku) potvrzují, že žalovaná částka žalovanou uhrazena nebyla. Navíc je zcela nelogické, když žalovaná tvrdí, že žalovanou částku uhradila, aby to žalobkyni nesdělila a celou věc s ní dále neřešila ještě před podáním žaloby, když navíc byla žalobkyní písemně vyzvána k úhradě dlužné částky. Na základě všech těchto důvodů soud žalobě jako důvodné zcela vyhověl včetně příslušenství pohledávky (zákonný úrok z prodlení) dle § 1970 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

27. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jako ve věci zcela úspěšnému účastníkovi, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 115 766,75 Kč Tyto náklady se skládají z nákladů za zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 7 a § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”), vypočtená z tarifní hodnoty ve výši 260 000 Kč, která tak vychází na částku 9 640 Kč za každý z deseti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 písm. a), d), g), odst. 2 písm. h) a. t. (převzetí a příprava zastoupení, jednoduchá výzva k plnění – poloviční výše odměny, podání žaloby, účast na jednání soudu dne 14. 1. 2021, účast na jednání soudu dne 18. 3. 2021, účast na jednání soudu dne 20. 5. 2021, účast na jednání soudu dne 22. 6. 2021 – jednání trvalo déle než 2 hodiny – 2 úkony právní služby a účast na jednání u soudu dne 1. 10. 2021 – jednání trvalo déle než 2 hodiny – 2 úkony právní služby) včetně deseti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. Žalobkyni byla také přiznána náhrada cestovních výdajů dle předložených vlakových jízdenek za 4 cesty z [obec] do [obec] a zpět ve výši 945 Kč na základě § 13 odst. 5 a.t. a náhrada za promeškaný čas spojený s těmito cestami na soud v rozsahu 30 půlhodin po 100 Kč, tj. 3 000 Kč, dle § 14 odst. 4 a.t. Dále je nutné zahrnout do nákladů řízení DPH ve výši 21 % z odměny, paušálních náhrad výdajů, cestovních výdajů a promeškaného času advokáta, což v daném případě činí 20 091,75 Kč.

28. Žalovaná je na základě § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, povinna zaplatit České republice prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 3 soudní poplatek ve výši 13 000 Kč (položka 1 bod 1. písm. b) sazebníku poplatků), neboť žalobkyně jako insolvenční správce byla od soudního poplatku osvobozena dle § 11 odst. 2 písm. n) zákona o soudních poplatcích.