Obvodní soud pro Prahu 4 · Rozsudek

15 C 115/2024

č. j. 15 C 115/2024-215

ČÁSTEČNĚ ZMĚNĚNO MS Praha 53 Co 178/2026-270

Rozhodnuto 2025-12-17 · VYHOVENI,ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSPH04:2025:15.C.115.2024.1

  1. OS Praha 4 15 C 115/2024-215
  2. MS Praha 53 Co 178/2026-270

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudkyní Mgr. Martou Gottwaldovou ve věci žalobce: Anonymizováno zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Jméno žalované., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o zaplacení 739 512,21 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby bylo žalované uloženo zaplatit žalobkyni částku ve výši částka a částku ve výši částka se zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do zaplacení ve výši 15 % ročně, se v celém rozsahu zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši částka, která k rukám právního zástupce žalované, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se domáhal rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci částka s příslušenstvím v podobě zákonných úroků z prodlení od datum. Žaloba byla odůvodněna tím, že účastníci uzavřeli smlouvu o dílo, kde žalobce byl objednatel a žalovaná zhotovitel. Žalobou uplatněná částka se skládá jednak z částky částka, kterou žalobce uplatňuje jako škodu, která žalobci vznikla za vynaložené vícepráce, které by nebyly vznikly nebýt pochybení žalované při zpracování předmětného díla - projektové dokumentace, kdy žalovaná dle názoru žalobce nepostupovala v souladu se stanoviskem Anonymizováno a nebyly splněny podmínky bezbariérovosti objektu a při realizaci stavby pak muselo dojít ke změnám stavby, například v předláždění apod. Dále žalobce požaduje smluvní pokutu ve výši částka, což představuje rozdíl mezi výkazem výměr a mezi ostatními částmi projektové dokumentace, kdy ve smlouvě bylo sjednáno, že maximální limit smluvní pokuty dle ujednané smlouvy o dílo může činit 20 % ze sjednané smluvní odměny, což právě představuje požadovanou částku částka. Obě částky celkem činí částku částka spolu s příslušenstvím v podobě zákonných úroků z prodlení, kdy žalovaná neuhradila na základě předžalobní výzvy, proto se žalobce domáhá nároku soudní cestou. Žalobce se domáhá náhrady škody z titulu vadně provedeného díla, spočívající zejména v nákladech na vícepráce související se zajištěním bezbariérovosti objektu. Současně požaduje zaplacení smluvní pokuty sjednané ve smlouvě o dílo, a to z důvodu nesouladu mezi projektovou dokumentací a výkazem výměr.

2. Žalovaná podala proti žalobě odpor (č.l. 14), dále se vyjádřila podáním ze dne datum (na č.l. 27) a doložila listiny na č.l. 32 spisu a podáním ze dne datum (na č.l.67), přičemž v zásadě s žalobou nesouhlasila, nárok žalobce považuje za nedůvodný a navrhla zamítnutí žaloby v celém rozsahu. Jednak namítala zánik odpovědnosti za vady a také zánik práv uplatnit odpovědnost z těchto vad. Též sporovala výpočet smluvní pokuty a namítla promlčení náhrady škody. Pokud jde o jinou argumentaci, ta je obsažena zejména ve vyjádření z datum (soud dané podání eviduje k datu datum na č.l. 67, přičemž bylo založeno při jednání, když v dané době trvaly kybernetické útoky na zdejší soud a justiční servery a nefungovaly datové schránky ani e-Podatelna a e-výpravna, jak plyne z protokolu z jednání na č.l.58 a násl.), kdy takto to bylo komunikováno i ve vztahu k žalobci. Dle jejich názoru není rozpor ve výkonu výměr a jinými částmi projektové dokumentace. Pokud jde o cementobetonový kryt, tak jednak zde byl odkaz na technickou zprávu a dále pokud jde o námitku, že hodiny měly být součástí projektové dokumentace, tak žalovaná má za to, že tyto hodiny nebyly součástí projektové dokumentace. Žalovaná namítá, že to, že hodiny mají být součástí, bylo zřejmé až z vizualizace, ale to byla až následná objednávka, až po zhotovení projektové dokumentace. právnická osoba pokud jde o cementobetonový kryt, byl tam také odkaz na technickou normu. Dále namítala, že pokud může žalobce žalovat z vad díla, tak toto má přednost před náhradou škody. Právo z vadného plnění sice nevylučuje právo na náhradu škody, čeho však lze dosáhnout uplatněním práva z vadného plnění, toho se nelze domáhat z jiného právního důvodu. Pokud jde o náhradu škody, tak byla zde sjednána úprava nádraží pro osoby se sníženou schopností pohybu. Pokud jde o námitky, že to vzešlo ze strany NIPI, tak zde žalovaná namítá, že tehdejší projektová dokumentace byla v souladu s tehdejším existujícím stanoviskem v době vypracování. Navíc by opravili stanovisko strany žalobní, která prezentuje NIPI jako orgán státní správy, avšak Anonymizováno není žádný orgán státní správy, ale jde o neziskovou organizaci, která se sice možná vyjadřuje k bezbariérovosti a podobně, ale nemá k tomu pravomoc. Následně pokud jde o změnové listy, tak zjistili, že žalobce zhotovil stavbu dle jiného projektu, než dle projektu žalované. Vyplývá to zejména ze změnového listu 28. Opravil by, nejedná se o celou stavbu, ale o řešení pro osoby se sníženou pohyblivostí. Dále má za to, že žalobce žaluje částky ve změnových listech, ty se ovšem nerovnají výši vzniklé škody, pokud vůbec škoda vznikla. Jednatel žalované pak u jednání konaného datum doplnil, že by napravil nepravdivé tvrzení, které zde zaznělo od protistrany. Investor soutěžil autorský dozor na třikrát. O prvé soutěži se žalovaný ani nedozvěděl. Podruhé toto vyhrál a pokud jde o třetí, tak investor ji zrušil dle paragrafu o nadlimitních zakázkách a následně vyhlásil nové a tamto vyhrála společnost Benepro. Nestalo se tedy, že by investor ho informoval o nějakých chybách projektové dokumentace a on nereagoval, ale bylo zde několik výběrových řízení na autorský dozor.

3. Usnesením ze dne datum, č.j. spisová značka, soud vyzval žalobce, aby I. písemně doplnil svá tvrzení, obsažená v žalobě, o následujících skutečnostech: (i) o tom, že právě a jen v důsledku konkrétní vady (a jaké) projektové dokumentace došlo k tvrzenému úbytku (jakému) majetku žalobce; (ii.) jak dospěl k částce, kterou považuje za škodu, skládá-li se z více částek, jak potom dospěl ke každé z nich samostatně, tj. způsob výpočtu škody; (iii.) z čeho dovozuje a proč, že tato konkrétní škoda/její část vznikla právě a pouze v souvislosti s vadou projektové dokumentace; (iv.) popsat, v čem konkrétně která vada měla spočívat a jak způsobila škodu a rovněž uvést a doložit příčinnou souvislost mezi vzniklou škodou a vadou dokumentace; II. písemně označil důkazy k prokázání těchto svých tvrzení; III. listinné důkazy rovnou soudu předložil (lze samostatným podáním žalobce, ve vytištěné formě na podatelnu soudu). Dále toto poučení soud opakovaně žalobci opakoval v průběhu celého sporu a rovněž jej poučil o tom, že vedle nároků z odpovědností za vady lze sice žalovat i náhradu škody s tím, že nároky z odpovědnosti za vady by měly být žalovány přednostně před nároky na náhradu škody, lze-li žalovat z odpovědnosti za vady, jak plyne z poučení soudu obsaženém v protokolu ze dne datum na č.l. 157 a násl. spisu. Je zřejmé, že žalobce jednak hovořil o nárocích z odpovědností za vady, které uplatňoval, avšak zároveň neuplatnil slevu z díla či jiný nárok plynoucí z vadného díla, ale požadoval uhrazení údajných škod způsobených žalobci vadným dílem žalované. Dále soud žalobce poté, co byla napadena pravost rozhodujících důkazů žalovanou, poučil o nutnosti prokázat pravost a správnost dané listiny, je-li zpochybněna její pravost a správnost protistranou, jak mj. plyne z protokolu z jednání ze dne datum na č.l. 175 a násl. (konkrétně č.l. 178) a dále z protokolu z jednání ze dne datum na č.l. 186.

4. Soud provedl rozsáhlé dokazování, a to na základě listin založených účastníky, přičemž z nesporných tvrzení účastníků a jednotlivých listin a důkazů zjistil následující skutková zjištění, podstatná pro rozhodnutí ve věci samé:

5. Mezi stranami nebylo sporu o tom, že žalobce jako objednatel s žalovanou jako zhotovitelem uzavřeli dne datum smlouvu o dílo, jejímž předmětem bylo zpracování projektové dokumentace (dále i „PD“) včetně inženýrské činnosti ke stavbě „Centrální dopravní terminál adresa a parkoviště P+R“ (dále jen Stavba“). Ke smlouvě byly sjednány dodatky, a to Dodatek č. hodnota ze dne datum a Dodatek č. hodnota ze dne datum. Součástí díla bylo také sjednání položkových rozpočtů neboli výkazu výměr ke Stavbě, avšak pokud jde o výkaz výměr předložený žalobcem k žalobě, tak nebylo prokázáno, že tento je původní, zpracovaný žalovanou a byla namítnuta jeho nepravost.

6. Spor zůstával v tom, zda dílo žalované bylo vadné, jaká byla povaha těchto vad, zda šlo o vady skryté a případně zda takovým vadným dílem spočívajícím ve zhotovení projektové dokumentace vznikla žalované odpovědnost za škodu způsobenou žalobci a zda lze spatřit příčinnou souvislost mezi vadným dílem (PD) a případně vzniklou škodou, když žalobce požaduje náhradu za škodu a smluvní pokutu a neuplatňuje po žalované práva z odpovědnosti za vady. Spor zůstával v tom, zda rozpočet předložený žalobcem je skutečně rozpočtem zpracovaným žalovanou v rámci projektové dokumentace nebo se jedná o jiný rozpočet zpracovaný třetím subjektem (když žalovaná napadla pravost a správnost listin předložených žalobcem).

7. V čl. X Smlouvy si smluvní strany sjednaly, že zhotovitel se zavazuje, že celkový souhrn vlastností provedeného díla bude dávat schopnost uspokojit potřeby stanovené touto smlouvou a pokyny objednatele (prokázáno smlouvou o dílo).

8. V čl. XIII odst. 4 Smlouvy strany sjednaly, že při porušení povinnosti zajištění souladu položek výkazu výměr s ostatními částmi projektové dokumentace ze strany zhotovitele projektové dokumentace, jejímž důsledkem bude vznik méně nákladů či vícenákladů, má objednatel právo uplatnit vůči zhotoviteli projektové dokumentace smluvní pokutu ve výši 30 % z hodnoty vzniklého rozdílu mezi položkami výkazu výměr a údaji v ostatních částech projektové dokumentace, maximálně však do výše 20 % odměny zhotovitele projektové dokumentace dle této smlouvy, pokud se smluvní strany nedohodnou jinak (prokázáno smlouvou o dílo).

9. V článku XIII. odst. 5 Smlouvy: Smluvní strany se dohody, že smluvní pokuty sjednané touto smlouvou zaplatí povinná strana nezávisle na tom, zda a v jaké výši vznikne druhé straně škoda, kterou lze vymáhat samostatně. Smluvní pokuty se nezapočítávají na náhradu případě vzniklé škody (prokázáno smlouvou o dílo).

10. V průběhu stavby žalobce reklamoval u žalované vady na díle, jak plyne z Oznámení vady na díle – reklamace prací ze dne datum, dále z Reklamace prací – odstranění vady na díle ze dne datum, přípis ze dne datum od tituly před jménem adresa, jednatele právnická osoba. a oznámení vady na díle – reklamace prací z datum.

11. Žalobce v průběhu realizace Stavby měnil požadavky z původní smlouvy ve znění jejích dodatků změnovými listy, kdy následně chtěl žalované přeúčtovat jako smluvní pokutu 30 % částek v celkové výši částka bez DPH, a to u následujících víceprací, které vynaložil, a to 1/ u cementobetonového krytu silničních komunikací větve A a B, kdy žalobce namítal nutnost dodělání dilatačních spár a jejich vyztužením, dle Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno z datum a Anonymizováno Anonymizováno, kdy tyto byly předmětem dodatku č. hodnota ke Smlouvě v celkové výši částka bez DPH (tj. částka dle ZL č. hodnota + částka bez DPH dle ZL č. hodnota), které žalobce musel vynaložit ze svého rozpočtu nad rámec výkazu výměr, jehož pravost nebyla prokázána. Žalovaná namítala, že její původní výkaz výměr s vyztužením dilatačním spár počítal, stejně jako s vytužením kotvami a hroty (prokázáno Anonymizováno), přičemž nebylo prokázáno, že výkaz výměr je výkaz zpracovaný žalovanou, tedy nebyly zjištěny rozpory a vady PD. 2/ Dále oprava chyb v elektroinstalaci, kde chyběla kabeláž pro hodiny dle ZL č. hodnota v rozporu s normou ČSN 332130 ed.2, za což žalobce vynaložil částku částka bez DPH. Žalovaná namítala, že pokud jde o požadavek hodin, původní smlouva s hodinami nepočítala, objevily se až následně ve vizualizaci (prokázáno ZL7, projektová dokumentace, smlouva), nelze tak považovat za škodu, navíc daná norma se nevztahuje na autobusová nádraží. V tomto ohledu soud podotýká, že zde by beztak šlo o vadu zjevnou a ta by již byla promlčena, s ohledem na datum podání žaloby, jak bude zmíněno dále v právním hodnocení. 3/ Absence položek kamerového systému pro dálkový přenos signálu a monitorovacího zařízení na pracoviště Městské policie adresa, kde předmětem ZL č. hodnota ze dne datum bylo doplnění do PD chybějících položek elektroinstalace kamerového systému, přičemž z částky částka uvedené v ZL č. hodnota odečetl náklady na LED displej Anonymizováno s konzolemi v ceně částka bez DPH a zbývalo tak k úhradě částka, což jsou položky nutné pro funkčnost kamerového systému. Všechny dodatečné stavební práce a dodávky specifikované shora pod body 1/ až 3/, ve změnových listech č. hodnota, 7, 8 a 12 nebyly obsaženy ve výkazu výměr (předloženém žalobcem, jehož pravost byla napadena žalovanou), ač jsou popsány v technické zprávě, která je součástí projektové dokumentace zpracované žalovanou. Hodnota rozdílu mezi položkami výkazu výměr a ostatními částmi PD činí částka a žalobci tak vznikl nárok na smluvní pokutu ve výši 30 % ze specifikované částky částka, tj. co do částky částka dle čl. XIII odst. 4 smlouvy.

12. Spojení s Městskou policií nebylo předmětem smlouvy, nebylo proto v projektové dokumentaci zpracované žalovanou v době před podepsáním ZL č. hodnota součástí smlouvy (prokázáno smlouvou, projektovou dokumentací).

13. Všechny dodatečné stavební práce a dodávky specifikované shora pod body 1/ až 3/, ve změnových listech č. hodnota, 7, 8 a 12 nebyly obsaženy ve výkazu výměr (předloženém žalobcem, jehož pravost byla napadena žalovanou), ač jsou popsány v technické zprávě, která je součástí projektové dokumentace zpracované žalovanou. Hodnota rozdílu mezi položkami výkazu výměr a ostatními částmi PD činí částka a žalobci tak vznikl nárok na smluvní pokutu ve výši 30 % ze specifikované částky částka, tj. co do částky částka dle čl. XIII odst. 4 smlouvy.

14. V důsledku požadavků NIPI obsažených v 2. a 3. stanovisku žalobce dále vynaložil částku částka, kdy žalobci vznikly náklady na vícepráce při realizaci stavby a další neočekávané náklady na nutné vícepráce, způsobené projektovou dokumentací, kdy tyto vady vznikly dle ZL č. hodnota ze dne datum, podle něhož bylo nutno vynaložit částku částka vč. DPH.

15. Z 1. stanoviska NIPI ze dne datum plyne, že NIPI je bez připomínek k předložené dokumentaci (jsou v něm jen požadavky na provádění stavby). Toto stanovisko NIPI bylo zpracováno na žádost žalované, a to k projektové dokumentaci zpracované žalovanou.

16. Ze stavebního povolení ze dne datum, kdy byla podána žádost o stavební povolení plyne, že stavební povolení bylo datováno z datum a nabylo právní moci dne datum, k němuž je připojeno stanovisko k projektové dokumentaci NIPI ze dne datum (prokázáno stavebním povolením s 1. stanoviskem NIPI).

17. Z e-mailové korespondence 2019 mezi spornými stranami z období od datum až do datum mezi spornými stranami mj. plyne, že žalobce chtěl po žalované úpravy položkového rozpočtu a žalovaná to odmítla, kdy jde o e-maily z počátku listopadu 2019 a položkový rozpočet je až následně z listopadu poté, co jej žalovaná odmítla pozměnit a učinit dle požadavků žalobce.

18. Pravost položkového rozpočtu/výkazu výměr je s ohledem na emailovou korespondenci shora žalovanou sporována, není zřejmé, zda jde o pravý rozpočet/výkaz výměr.

19. Pokud jde o 2. stanovisko NIPI z datum, zpracovanému na žádost žalobce, kde má NIPI dvě drobné připomínky k PD, tak z něj není zřejmé, k jaké verzi PD bylo stanovisko vypracováno, zda k verzi PD zpracovanému žalovanou či k další verzi projektových dokumentací, zpracovaných společností Anonymizováno, které následně vysoutěžilo veřejnou zakázku.

20. Pokud jde o 3. stanovisko NIPI z datum, rovněž z nej neplyne, k jaké PD se vztahuje, tedy zda k té, která byla předána žalovanou žalobci a není zřejmé, proč a k jaké PD se obecně prospěšná společnost Anonymizováno vyjadřovala za situace, kdy v prvním stanovisku neměla k PD zpracované žalovanou žádné připomínky.

21. Není zřejmé, k jaké projektové dokumentaci se NIPI vyjadřovala v následných stanoviscích 2.) z datum, 3.) datum, když její 1. stanovisko ze dne datum je bez připomínek k předložené dokumentaci zpracované žalovanou, a to bezprostředně po jejím zpracování (jsou v něm jen požadavky na provádění stavby). Toto stanovisko NIPI bylo zpracováno na žádost žalované, a to k projektové dokumentaci zpracované žalovanou.

22. Další 2.) a 3.) stanoviska NIPI byla zpracována a datována až po předání projektové dokumentace, když stanoviska jsou z dubna a srpna r. 2022, ale projektová dokumentace byla předána nejpozději k datu datum (prokázáno stanoviskem 2. a 3. Anonymizováno a Předávacím protokolem DPS, viz níže).

23. Z protokolu o předání projektové dokumentace v poslední fázi (tj. DPS) plyne, že protokol je datován z datum a datum převzetí je vyznačeno datum, a k tomuto datu se má dílo za předané a převzaté s výhradami. Konečně dne datum potvrdil žalobce doplnění (dle jeho názoru) chybějících částí dokumentace. Dílo tak bylo předáno bez výhrad po doplnění chybějících položek, nejpozději k datu datum, když na předávacím protokole bylo vyznačeno „chybějící části byly doplněny v Českém adresa. 5. 2019.“ 24. Z rozpočtu a změnových listů soud nemohl zjistit žádné relevantní skutečnosti, když žalovaná napadla pravost a správnost uvedených listin a žalobce žádné důkazní návrhy, kterými by prokázal pravost a správnost těchto listin nenavrhl, vyjma účastnických tvrzení žalobce, pokud jde o pravost a správnost daného důkazu, že se jedná o pravý rozpočet zpracovaný žalovanou.

25. Toliko ze změnového listu č. hodnota soud zjistil, že žalobce vyhotovil stavbu dle jiné projektové dokumentace, než té zpracované žalovanou (prokázáno ZL č. hodnota, printscreen z gov.cz s právnická osoba.).

26. Předžalobní výzvou ze dne datum (nazvanou Vyúčtování smluvních pokut a výzva objednatele zhotoviteli k zaplacení smluvních pokut, které vznikly podle smlouvy o dílo ze dne datum na zpracování projektové dokumentace včetně inženýrské činnosti ke stavbě „Centrální dopravní terminál adresa a parkoviště P+R“, dále jen „předžalobní výzva“) žalobce u žalované rovnou vyčíslil výši škody, které mu vznikly v důsledku vadného díla a dále uplatnil po žalované smluvní pokuty, vypočtené dle čl. XIII odst. 3,5 smlouvy a vyzval žalovanou k dobrovolnému plnění náhrady škody a smluvní pokuty, přičemž předžalobní výzva byla žalované doručena datum, jak plyne z potvrzení o doručení do datové schránky (prokázáno předžalobní výzvou, doručenkou k datové zprávě č. hodnota).

27. Žalovaná na výzvu reagovala přípisem ze dne datum, kde žádala zaslání všech podkladů k dané předžalobní výzvě k uplatněným nárokům na zaplacení smluvní pokuty a náhrady škody (prokázáno přípisem právního zástupce žalované ze dne datum).

28. Žalobce výzvě vyhověl a přípisem ze dne datum poslal prostřednictvím právního zástupce žalobce prostřednictvím několika datových zpráv právnímu zástupci žalované požadované doklady (prokázáno datovými zprávami č. hodnota, Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno).

29. K takto uplatněným nárokům se žalovaná ani její zástupce již nevyjádřili (prokázáno negativním tvrzením žalobce, které žalovaná nevyvrátila).

30. Žaloba byla podána datum (zjištěno ze žaloby), jak plyne z návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, žalovaná ničeho na dluh neuhradila (prokázáno negativním tvrzením žalobce o neuhrazení dlužné částky, které žalovaná nevyvrátila).

31. Pokud jde o důkaz znaleckým posudkem, jehož provedení navrhl žalobce a avizoval, že jej zadává a bude jej nechat vypracovávat, tento navrhla strana žalobní k důkazu za účelem prokázání jejího tvrzení, že dílo zpracované žalovanou bylo vadné a za účelem ocenění škod, které dílo žalobci způsobilo tím, že v důsledku vad díla vznikla žalobci škoda v podobě víceprací, které musel vynaložit na úpravu stavby a doplnit/ opravit stavbu zhotovenou na základě díla žalované, tj. na základě údajně vadné projektové dokumentace tak, aby odpovídala požadavkům bezbariérovosti. Žalobce avizoval, že znalecký posudek zadal a následně jej předloží soudu. S ohledem na shora uvedené zdejší soud žalobce u jednání konaného dne datum vyzval, nechť zadaný znalecký posudek předloží, jak ostatně avizovala strana žalobní, že tak učiní, kdy soud k znaleckému posudku přistupuje zásadně shodně, a to ať jde o posudek zadávaný soudem či předkládaný jednou ze sporných stran a oběma přikládá zásadně shodné postavení ve smyslu zákonných ustanovení. Právní zástupce žalobce při jednání konaném dne datum uvedl, že posudek není hotový a návrh na provedení tohoto důkazu tak berou zpět, jak plyne z protokolu z jednání na č.l. 186 spisu.

32. Následně soud opětovně dal poučení dle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. straně žalobní s tím, že tato neprokázala, že jí předložený rozpočet je rozpočet zpracovaný žalovanou (jehož pravost a správnost žalovaná namítala). Dále strana žalobní neprokázala, že vady jí tvrzené, respektive škoda jí způsobená, měla vzniknout právě vadami tohoto projektu zpracovanému žalovanou a poučila jej o následcích neunesení břemene tvrzení a břemene důkazního. Žalobce přesto ničeho nedoplnil, nic nového netvrdil.

33. Z ostatních důkazů, s ohledem na zjištěný skutkový stav potřebný pro rozhodnutí věci samé a s ohledem na absenci návrhů na prokázání vady díla – projektové dokumentace a též absenci důkazů prokazujících pravost a správnost výkazu výměr, z něhož by případně plynul nárok na smluvní pokutu ve vztahu k čl. XIII. odst. 4, 5 smlouvy, soud nezjistil nic dalšího rozhodného pro rozhodnutí ve věci samé, co by mohlo bez dalšího zvrátit názor zdejšího soudu, proto tyto důkazy pro nadbytečnost ani nehodnotil, neboť by nemohly jednak zvrátit namítnutou nepravost důkazu, jde-li o výkaz výměr a dále nemohly by nahradit absentující znalecký posudek, jde-li o žalobcem tvrzenou vadnost samotné projektové dokumentace a z toho plynoucí oprávněný nárok na náhradu škody způsobené vadným dílem, neboť návrh na tento důkaz znaleckým posudkem byl žalobcem, přes poučení soudu dle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. o neunesení břemene tvrzení a důkazního, vzat zpět. Pokud jde o část důkazů, tato vůbec nesouvisely s danou věcí (vzduchotechnika školní jídelny jako Vyjádření autorského dozoru ze dne datum od tituly před jménem jméno FO pro právnická osoba a.s. právnická osoba. jako příklad vzduchotechniky v gastru a školní jídelně v jiné věci), kde žalovaná oprávněně namítala, že dané důkazy nesouvisí s předmětem sporu - srov. část protokolu z jednání na str.177)

34. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav:

35. Žalobce s žalovanou uzavřeli dne datum smlouvu o dílo, v němž se žalovaná zavázala zpracovat projektovou dokumentaci (PD) pro žalovanou včetně inženýrské činnosti ke stavbě „Centrální dopravní terminál adresa a parkoviště P+R (Stavba)“. Ke smlouvě byly sjednány dodatky, a to dodatek č. hodnota ze dne datum a Dodatek č. hodnota ze dne datum. Součástí díla bylo také sjednání položkových rozpočtů neboli výkazu výměr ke Stavbě (namítnuta nepravost, jde-li o předložený výkaz výměr, viz níže). Pokud jde o dílo a jeho bezbariérovost, z 1. stanoviska NIPI ze dne datum plyne, že toto stanovisko se týká samotné projektové dokumentace zpracované žalovanou a že Anonymizováno bylo bez výhrad k předmětnému dílu, tj. dílo plnilo požadavky na bezbariérovost objektu s tím, že ve stanovisku Anonymizováno byly vysloveny požadavky na provádění stavby. Toto stanovisko Anonymizováno bylo zpracováno na žádost žalované, a to k projektové dokumentaci zpracované žalovanou. Pokud jde o další stanoviska k projektové dokumentaci, není zřejmé, k jaké dokumentaci se tyto vztahují. Rovněž není známo, kdo zpracoval výkaz výměr předložený žalobcem a zda byl tento zpracovaný žalovanou, když žalovanou byla napadena jeho pravost a správnost, či jiným subjektem. Dílo bylo provedeno a předáno, a to nejpozději k datu datum, kdy žalobce potvrdil žalované, že dílo bylo předáno bez výhrad po doplnění chybějících položek, předtím však došlo k osobnímu předání díla, jak plyne z protokolu o předání projektové dokumentace v poslední fázi (tj. DPS) a dále dne datum zaslala žalovaná dílo žalobci ještě poštou. V průběhu stavby žalobce reklamoval u žalované vady na díle, ale to již po předání díla bez vad a nedodělků, které bylo předáno datum. V průběhu stavby pak žalobce reklamoval u žalované vady na díle, a to oznámením vady na díle – reklamace prací ze dne datum, reklamací prací – odstranění vady na díle ze dne datum, přípisem ze dne datum od tituly před jménem adresa, jednatele právnická osoba. a oznámením vady na díle – reklamace prací z datum. Žalobce však později již nereklamoval u žalované dílo a nepožadoval práva z vadného plnění, ale rovnou datovou zprávou, resp. předžalobní upomínkou, vyzval žalovanou k úhradě náhrady škody a smluvní pokuty, které žalobci vznikly v důsledku vadného díla zpracovaného žalovanou. Předžalobní výzva z datum byla žalované doručena datum datovou zprávou. Žalovaná požadovala, aby žalobce dodal k vytýkané vadě důkazy, jak plyne z přípisu právního zástupce žalované ze dne datum. Žalobce v rámci předžalobní upomínky však neuplatnil u žalované žádné nároky plynoucí z odpovědnosti za vady, ale sám uzavřel smlouvu s třetím subjektem na novou projektovou dokumentaci (s Anonymizováno, nesporné tvrzení účastníků) a následně se snažil přistoupil rovnou k uplatnění náhrady škody, údajně způsobené vadným dílem u žalované tím, že této přeúčtuje práce třetího subjektu, údajně spojené s vadným dílem. Vadnost díla prokázána nebyla, neboť je zřejmé, že následně žalobce oslovil třetí subjekt a zadal vícepráce, není však zřejmé, zda tyto vícepráce vznikly v příčinné souvislosti s vadným dílem provedeným žalovanou (projektovou dokumentací), když 1. stanovisko NIPI k předmětnému dílu před jeho předáním bylo v pořádku a vadnost díla nebyla prokázána. Pokud jde o smluvní pokutu, vada projektové dokumentace ve vztahu k výkazu výměr nebyla prokázána, když není zřejmé, zda výměr předložený žalobcem je pravým výměrem zpracovaným žalovanou, když žalobce po napadení pravosti a správnosti důkazu nedodal jiný důkaz, který by mohl zvrátit tvrzení žalované.

36. Jak bylo uvedeno již v závěru skutkových zjištění a toho, co soud zjistil z jednotlivých důkazů, tak v odst. 31 tohoto odůvodnění soud uzavřel, že pokud jde o důkaz znaleckým posudkem, jehož provedení navrhl žalobce a avizoval, že jej zadává a bude jej nechat vypracovávat, tento navrhla strana žalobní k důkazu za účelem prokázání jejího tvrzení, že dílo zpracované žalovanou bylo vadné, mělo skryté vady a dále za účelem ocenění škod, které dílo žalobci způsobilo s tím, že v důsledku vad díla vznikla žalobci škoda v podobě víceprací, které musel vynaložit na úpravu stavby a doplnit/ opravit stavbu zhotovenou na základě díla žalované, tj. na základě údajně vadné projektové dokumentace tak, aby odpovídala požadavkům bezbariérovosti. Žalobce avizoval, že znalecký posudek zadal a následně jej předloží soudu. S ohledem na shora uvedené zdejší soud žalobce u jednání konaného dne datum vyzval, nechť zadaný znalecký posudek předloží, jak ostatně avizovala strana žalobní, že tak učiní, kdy soud k znaleckému posudku přistupuje zásadně shodně, a to ať jde o posudek zadávaný soudem či posudek předkládaný jednou ze sporných stran a oběma přikládá zásadně shodné postavení ve smyslu zákonných ustanovení. Právní zástupce žalobce při jednání konaném dne datum uvedl, že posudek není hotový a návrh na provedení tohoto důkazu tak berou zpět, jak plyne z protokolu z jednání na č.l. 186 spisu.

37. Následně soud opětovně dal poučení dle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. straně žalobní s tím, že tato neprokázala, že jí předložený rozpočet je rozpočet zpracovaný žalovanou (jehož pravost a správnost žalovaná sporovala a namítala jeho nepravost). Dále strana žalobní neprokázala, že vady jí tvrzené, respektive škoda jí způsobená, měla vzniknout právě vadami tohoto projektu zpracovanému žalovanou a soud poučil žalobce o následcích neunesení břemene tvrzení a břemene důkazního dle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. Žalobce přesto ničeho nedoplnil, nic nového netvrdil, a to ani po poučení dle § 119a o.s.ř.

38. Zjištěný skutkový stav právně posoudil následujícím způsobem:

39. Podle ustanovení § 2610 vzniká právo na zaplacení kupní ceny provedením díla. Dílo je provedeno, je-li dokončeno a předáno. Jestliže se strany dohodly na předávání díla po částech, náleží zhotoviteli vždy cena za tu jednotlivou část, která byla provedena.

40. Dle § 2615 má dílo vadu, neodpovídá-li smlouvě. Má-li dílo při předání vadu, zakládá to povinnosti zhotovitele z vadného plnění; přechází-li však nebezpečí škody na objednatele až později, rozhoduje doba tohoto přechodu. Po této době má objednatel práva z vadného plnění, způsobil-li vadu zhotovitel porušením povinnosti (§ 2617).

41. Dle § 2629 o. z. soud nepřizná právo ze skryté vady, kterou objednatel nevytkl bez zbytečného odkladu poté, co ji mohl při dostatečné péči zjistit, nejpozději však do pěti let od převzetí stavby, namítne-li druhá strana, že vada nebyla vytknuta včas. Totéž platí o skryté vadě projektové dokumentace a o jiných obdobných plněních.

42. Dle § 119 odst. 3 zákona č. 183/2006 Sb., platí, že dojde-li během provádění stavby ke změně českých technických norem nebo jiných technických předpisů, podle nichž byla zpracována dokumentace nebo projektová dokumentace, posuzuje se stavba podle technických norem nebo jiných předpisů, které platily v době, kdy byla dokumentace nebo projektová dokumentace zpracována.

43. Pokud tedy žalobce vady PD sice oznámil v průběhu provádění stavby, ale neuplatnil je žalobou a zmiňuje se v nich až v předžalobní upomínce, kterou žádá po žalované úhradu smluvní pokuty a náhrady škody v návaznosti na vady PD, která měla být v rozporu se stanoviskem Anonymizováno, tak žalobce bez toho, aniž by předtím řešil vadu PD a žalované oznámil vady a případně nárokoval opravu díla či slevu z díla, po žalované rovnou požaduje nároky z náhrady škody, a to navíc, jak správně namítá žalovaná, po pěti letech od odevzdání PD. Projektová dokumentace byla žalovanou předána žalobci poštou datum a konečně dne datum potvrdil žalobce doplnění (dle jeho názoru chybějících) částí dokumentace. Dílo tak bylo předáno bez výhrad po doplnění chybějících položek, nejpozději k datu datum v souladu s 1. stanoviskem Anonymizováno ze dne datum. Pozdější 2. a 3. stanoviska NIPI se datují až dnem datum a dnem datum, tj. jakékoliv připomínky v nich nemohou být rozhodné pro dílo již dávno odevzdané a předané a rovněž již jednou NIPI odsouhlasené, a to i s ohledem na shora citované ust. § 119 odst. 3 zákona č. 183/2006 Sb., kdy následné změny stanoviska NIPI by nemohly být pro posouzení vadnosti díla žalované rozhodné, neboť tyto nebyly dány v době jeho vyhotovení. V průběhu stavby žalobce reklamoval u žalované vady na díle, jak plyne z Oznámení vady na díle – reklamace prací ze dne datum, dále z Reklamace prací – odstranění vady na díle ze dne datum, přípis ze dne datum od tituly před jménem adresa, jednatele právnická osoba. a oznámení vady na díle – reklamace prací z datum, žádné nároky z vad však u žalované neuplatnil a nepodal v této věci žalobu, kterou by uplatnil nároky z vad, ať už na slevu z díla či odstranění vad, popř. od smlouvy neodstoupil.

44. Pokud jde o námitku promlčení vznesenou žalovanou, obecně platí, že marným uplynutím promlčecí lhůty a vznesením námitky promlčení v soudním řízení zaniká vymáhatelná povinnost dlužníka plnit dluh spojená s možností státem garantovaného donucení. Tím končí i důsledky prodlení dlužníka. Nemůže-li být v důsledku promlčení právo na plnění soudem přiznáno, nemůže rovněž porušení tohoto promlčecího práva (resp. porušení jemu odpovídající povinnosti) založit nároky vymahatelné u soudu. I když smluvní pokuta je samostatným majetkovým nárokem, jde o akcesorický zajišťovací právní vztah ze smluvní pokuty, jehož existence je závislá na existenci platného hlavního závazkového vztahu, smluvní pokutou zajišťovaného. Dojde-li k promlčení práva z hlavního závazkového vztahu, nemůže se takový právní následek marného uplynutí času nevztahovat k závazku vedlejšímu. Zajišťovací institut charakteru smluvní pokuty nemůže proto dále dlužníka zavazovat k plnění sankcí, jestliže neexistuje vymahatelná povinnost touto sankcí zajištěná. Vymahatelné právo na zaplacení sjednané smluvní pokuty tak okamžikem uplynutí promlčecí lhůty nemůže dále trvat, ovšem za předpokladu, že povinný vznesl v soudním řízení námitku promlčení. Pokud bychom připustili opak, vznikl by absurdní stav, který by zavazoval dlužníka k placení sankcí v situaci, kdy dlužník již nemá povinnost, jejíž neplnění má sankce stíhat. Je třeba posoudit vztah promlčení hlavního závazku a smluvní pokuty jako závazku akcesorického správně a nebyla by správná argumentace, že dlužník promlčením zajišťovaného práva nepřestává být ohledně tohoto práva v naturální podobě v prodlení, a je tudíž povinen smluvní pokutu platit. Dojde-li k promlčení zajišťovaného práva, nemůže se již věřitel úspěšně domáhat splnění povinnosti ze zajišťovacího závazku (smluvní pokuty). Proto ani smluvní pokuta nemohla být úspěšná.

45. Nicméně soud dospěl k závěru, že na promlčení uplatnění vad projektové dokumentace, popř. na reklamaci takových vad, se uplatní prodloužená 5-ti letá promlčecí doba ve smyslu ust. § 2629 o.z., tedy je zřejmé, že žalobce reklamoval vady díla včas u žalované a zejména u soudu, když žaloba byla podána datum a dílo bylo předáno k datu datum, kdy žalobce potvrdil převzetí díla bez vad a nedodělků. Včasná reklamace, resp. uplatnění náhrady škody, však nepochybně nebyla u absence hodin, které jsou zjevným prvkem a již při odevzdání projektové dokumentace by bylo zřejmé, že hodiny netvoří součást projektu, nešlo by tedy bezesporu o skrytou vadu projektu, proto v této části by byl nárok žalobce promlčen. Shodné by bylo i u nároků plynoucích z odpovědnosti za škodu způsobenou vadou dodaného díla, pokud jde o projektovou dokumentaci, když platí delší promlčecí doba, resp. záruka za bezvadnost díla.

46. Ust. § 2106 stanoví podmínky pro podstatné porušení smlouvy, tzn. že se jedná o takové vady, že by žalobce smlouvu neuzavřel, kdyby o vadách věděl. To se však nedá předpokládat s ohledem na konkrétní okolnosti případu, a tak se uplatní ust. § 2107, dle kterého má žalobce právo na odstranění vad či slevy z ceny a v krajním případě, pokud žalovaný odmítá jednu z těchto možností, může také odstoupit od smlouvy.

47. Žalobce měl tedy v tomto případě postupovat v souladu s § 2107 a žádat jeden z nároků uvedených v ust. § 2107, tedy slevu z ceny díla či odstranění vad díla. Žalobce však nemůže danou situaci vyřešit tím, že uzavře další smlouvu s jiným subjektem, k tomu viz judikát Nejvyššího soudu ČR, pod sp.zn. spisová značka a nechá zpracovat jinou projektovou dokumentaci (společností Benepro), neboť žalovaná má totiž povinnost a rovněž právo jako zhotovitel dokončit dílo sama. Lze tak uzavřít, že žalobce postupoval nesprávně, když žalované vůbec neumožnil odstranit údajné vady díla a nechal zpracovat další projektovou dokumentaci, popř. nežádal slevu z díla.

48. Na poměry projednávané věci je možno nepochybně aplikovat judikaturu Nejvyššího soudu ČR, pod sp.zn. spisová značka, která v obdobném případě dospěla k závěru: I kdyby se nejednalo o vadné plnění, ale pouze o částečné plnění, žalobkyně měla i za této situace pouze právo na splnění závazku, měla požadovat reálné splnění smlouvy, resp. v případě, že by žalovaná svůj závazek nesplnila, měla možnost od smlouvy odstoupit a požadovat vrácení poměrné části ceny. Pokud v době trvání závazku ve vztahu mezi žalobkyní a žalovanou žalobkyně uzavřela smlouvu na dokončení díla s dalším subjektem, nemohla sjednanou cenu díla s dalším subjektem za dokončení díla oprávněně požadovat z titulu náhrady škody po žalované, která měla povinnost, jako zhotovitelka, dílo dokončit sama. Tento závěr je podpořen i dřívějším judikátem Nejvyššího soudu pod sp.zn. spisová značka, který stanoví, že obecně platí, že objednatel nemůže požadovat náhradu v rozsahu, v jakém mohl dosáhnout uspokojení uplatněním práva z odpovědnosti za vady, ze žádného jiného právního titulu, tedy ani z titulu náhrady škody.

49. Zde soud poznamenává, že žalobce měl správně vybrat jeden z nároků plynoucích z odpovědnosti za vady a uplatnit u žalované buď slevu z díla či odstranění vad, v krajním případě, pokud žalovaná jednu z těchto možností odmítá, může také odstoupit od smlouvy o dílo. Žalobce však neuplatnil nárok z práva z vad, ale přímo uplatnil nárok na náhradu škody dle § 2913 o.z. Dle § 1925 o. z. se nevylučuje odpovědnost za vady a nárok na náhradu škody. Tyto dva nároky však nelze žalovat duplicitně a zároveň pokud lze uplatnit práva z vad, má tento nárok přednost před náhradou škody, což žalobce neučinil. Co se týče náhrady škody, nelze se tak sice domáhat náhrady škody spočívající v samotné defektnosti předmětu, nicméně lze se domáhat náhrady škody, kterou tato defektnost způsobuje. Pokud tedy žalobce prokáže, jakou konkrétní škodu způsobilo vadné provedení díla, teprve tehdy ustojí povinnost tvrzení a důkazní a bude s žalobou úspěšný. Tzn. v daném případě nestačí, pokud žalobce sdělí, že mezi projektovou dokumentací a výkazem výměr je chyba (tím spíše, pokud výkaz výměr byl napaden, jde-li o jeho pravost a ta nebyla žalobcem prokázána), nebo v druhém případě, že bezbariérová stránka projektu nebyla provedena řádně. Žalobce musí prokázat, že vadně provedená projektová dokumentace způsobila škodu, jak byla daná škoda způsobena a jaká je její výše. Musí tedy prokázat příčinnou souvislost mezi vadou a škodou, kterou tato vada způsobila.

50. S ohledem na výše uvedené zjevné vady by nebylo možno reklamovat zjevné vady (jako například chybějící hodiny) a lze uplatnit jen nároky ze skrytých vad. Navíc bylo prokázáno, že hodiny nebyly ani součástí původního zadání díla, tedy žalobce se těžko mohl dožadovat jejich absence či absence pro ně nutné kabeláže v projektové dokumentaci. Shodně soud uzavřel, pokud jde o kamerový systém a jeho napojení na městskou policii, pokud nebyly součástí původní smlouvy o dílo, není možno z této vady díla vinit žalovanou. Žalobce však vady neuplatňuje, ale rovnou uplatnil u žalované a následně u soudu, jak bylo opakovaně zmíněno, přímo náhradu škody a smluvní pokutu, s poukazem na vadnost díla předaného žalovanou.

51. Strana žalobní byla soudem opakovaně poučována, že neunáší břemeno tvrzení ani břemeno důkazní a důkaz znaleckým posudkem, který mohl situaci případně zvrátit a vnést do případu světlo, byl vzat žalobcem zpět, a to na posledním jednání, kde měl být žalovanou doložen, kdy z předchozích jednání a protokolů z jednání, jakož i obsahu spisu, je zřejmé, že soud odročoval na delší termín právě s ohledem na avizované zpracovávání a dodání znaleckého posudku ze strany žalobce. Postup žalobce, kdy tento se zaštiťuje avizovaným znaleckým posudkem, který má prokázat vadnost díla žalované a následně tento posudek, resp. návrh na jeho provedení, vezme zpět při posledním jednání konaném ve věci a posudek vůbec soudu nepředloží, může soud chápat i jako maření jednání, popř. tak, že žalobce po zralé úvaze mohl po poučení soudu a s ohledem na oprávněné námitky protistrany dospět k závěru, že jeho nárok není důvodný, popř. zhotovený posudek nemusel vyznít ve prospěch žalobce a tento se tak rozhodl jej nepředložit. Jelikož žalobce neunesl břemeno důkazní ohledně vadnosti projektové dokumentace a ohledně toho, že byla dána příčinná souvislost mezi vadami projektu a způsobenou škodou, nemohlo být žalobě vyhověno.

52. A pokud jde o vady rozpočtu/výkazu výměr, údajně dodaného žalovanou, resp. rozdílem mezi vydanými náklady žalobcem a původním výkazem výměr, zde žalovaná namítala, že se nejednalo o rozpočet zpracovaný žalovanou stranou, kdy namítla pravost listiny a bylo na žalobci, aby prokázal, že listina je pravá a správná, je-li její pravost coby soukromé listiny protistranou zpochybněna, neboť důkazní břemeno o pravosti a správnosti listiny se přenáší na tu stranu, která z důkazu těží a jehož pravost protistrana sporuje.

53. Zde soud podotýká, že je-li zpochybněna jednou spornou stranou pravost či správnost soukromé listiny předložené protistranou, je na té straně, která listinu k důkazu předložila, aby dostatečně prokázala její pravost a správnost, tedy navrhla k tomu dostatečné a relevantní důkazy. Toliko tvrzení strany žalobní, že je tomu tak a jí předložená listina je pravá (byť jde o vyjádření zaměstnance) nemůže být legitimním způsobem k prokázání pravosti listiny, jelikož z povahy věci plyne, že tvrzení stran nejsou důkazem, ale toliko procesním stanoviskem té které procesní strany a jejím žalobním či obranným tvrzením. Proto ani smluvní pokuta, která byla vázána právě na výkaz výměr a rozdíl v těchto hodnotách mezi plněními a tímto výkazem, nemůže obstát, je-li vázána na důkaz, jehož pravost byla napadena.

54. Vzhledem k tomu, že se žalobci předloženými listinnými důkazy nepodařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, když žalovaná zpochybnila pravost a správnost důkazů založených žalobcem a žalobce ani nenabídl dostatečné důkazy k prokázání svých skutkových tvrzení, pokud jde o vady projektové dokumentace, kdy vadnost dokumentace nelze posoudit ze změnových listů, jejichž potřeba mohla vyvstat z jiných důvodů než vadnosti díla ani z dalších provedených důkazů, bez posouzení projektové dokumentace znalcem, který by coby profesionál případně shledal vadnost takové projektové dokumentace či nikoliv, aby bylo možno následně posoudit, za vůbec jsou dány podmínky odpovědnosti žalované za škodu způsobenou vadným dílem žalobci, neunesl žalobce tímto břemeno důkazní a břemeno tvrzení a proto rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, kdy soudu nezbylo, než žalobu v celém rozsahu zamítnout včetně požadovaného příslušenství.

55. Protože nebyla prokázána samotná vadnost díla – projektové dokumentace, soudu se jevilo jako nadbytečné hodnotit další důkazy provedené v řízení (srov. odst. 33 rozsudku), které samy o sobě nemohly jednak prokázat vadnost díla a dále ostatní okolnosti vzniku odpovědnosti za škodu včetně její výše a příčinné souvislosti se jevily jako nadbytečné prokazovat a hodnotit a bylo by to v rozporu i s procesní ekonomií řízení, když takový postup by jen nebývale navýšil náklady sporných stran a byl by postupem procesně neekonomickým, nebyla-li vůbec prokázána vadnost samotného díla, která je nepochybně nezbytným předpokladem pro uplatnění nároku na náhradu škodu způsobené vadným dílem. Proto se dalším důkazům, s ohledem na absenci zjištění vadnosti díla, zdejší soud již dále nevěnoval, neboť by to nemohlo bez dalšího (znalecký posudek) zvrátit nedostatek břemena důkazního ohledně vadnosti díla, když k takovému posouzení chybí soudu dostatečná odborná znalost a způsobilost, když soud není soudním znalcem pro uvedený obor a tuto okolnost soud nemůže nahradit toliko soudní úvahou o vadnosti projektové dokumentace na základě změnových listů či předžalobní upomínky, jak se zřejmě mylně domnívá žalobce.

56. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v uplatněné částce částka, když tyto náklady plně korespondují s obsahem spisu. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění účinném do datum (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za každý z jedenácti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně jedenácti paušálních náhrad výdajů po částka dle § 13 odst. 4 a. t., odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 a. t. ve znění účinném od datum z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 1 a. t. včetně paušální náhrady výdajů ve výši částka dle § 13 odst. 4 a. t. a odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 a. t. ve znění účinném od datum z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za každý z šesti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. a z částky částka za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. včetně sedmi paušálních náhrad výdajů po částka dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka, kdy daň z přidané hodnoty je účtována žalovanou až v rámci posledně činěných úkonů v částce částka, jelikož předtím právní zástupce žalované nebyl plátcem DPH a proto jej vyúčtoval až od února 2025. S ohledem na fakt, že soud shledal vyúčtování žalované jako důvodné a účelné, včetně úkonů porad a nahlížení do spisu v takto rozsáhlém sporu, tyto bez dalšího žalované přiznal. Náhradu nákladů řízení je žalobce povinen zaplatit žalované k rukám právního zástupce žalované (§ 149 odst. 1 o. s. ř.), a to ve standardní třídenní lhůtě od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 4. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení (ledaže je podáváno prostřednictvím datové schránky či e-Podatelny). Nesplní-li žalobce povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalovaná domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu nebo nařízení exekuce.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.