18 C 203/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl předsedou senátu JUDr. Ladislavem Nevole, jako samosoudcem, v právní věci žalobkyně: Anonymizováno Anonymizováno, narozená Anonymizováno. Anonymizováno. Anonymizováno bytem Anonymizováno Anonymizováno/Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno, zastoupená advokátem Anonymizováno. Anonymizováno Anonymizováno sídlem Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno/Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno, proti žalované: Anonymizováno. Anonymizováno Anonymizováno. Anonymizováno. Anonymizováno., IČ Anonymizováno sídlem Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno/Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno zastoupené obecným zmocněncem – Anonymizováno. Anonymizováno Anonymizováno, datum narození: Anonymizováno. Anonymizováno. Anonymizováno, bytem Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno/Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno – Anonymizováno, o zaplacení částky 331 638 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 331 638 Kč, spolu s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně, z částky 331 638 Kč, od 6. 6. 2024 do zaplacení, a to vše do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni, na náhradě nákladů řízení, k rukám právního zástupce žalobkyně, Anonymizováno. Anonymizováno Anonymizováno, advokáta, částku ve výši 76 840 Kč, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se svou žalobou, podanou ke zdejšímu soudu dnem 3. 7. 2024, domáhala po žalované zaplacení shora uvedené částky, spolu s příslušenstvím, a to z důvodu vzniku bezdůvodného obohacení, k čemuž mělo dojít na straně žalované, jelikož žalobkyně ve prospěch žalované poskytla finanční plnění, za které však žalobkyně ničeho neobdržela.

2. Žalovaná však se žalobou nesouhlasila, když tvrdila, že vůbec nezná právní titul k onomu finančnímu plnění, poskytnutému ve prospěch žalované, přičemž žalovaná tvrdila i to, že žádala žalobkyni též o doložení tohoto finančního titulu, leč marně, s tím, že žalovaná též pak tvrdila i to, že od svého bývalého majitele, pana Anonymizováno, neobdržela dokonce ani finanční knihy, takže žalovaná o takto vzniklém dluhu ničeho neví a též ani neví, jak vzniknul.

3. Podepsaný soud v dané věci nařídil jednání, které se konalo dne 17. 4. 2025, přičemž soud provedl dokazování řadou listinných důkazů, z nichž má soud za prokázané, že žalobkyně skutečně žalované společnosti poskytla finanční plnění, které vlastně bylo původně zamýšleno jakožto zápůjčka ve prospěch žalované společnosti, když žalobkyně v této souvislosti očekávala, že se stane majitelkou obchodního podílu v předmětné společnosti, k čemuž však již nedošlo.

4. Podepsaný soud tedy zjistil, že v době od 17. 12. 2021 do 24. 10. 2022 žalobkyně poskytla žalované společnosti finanční prostředky v celkové výši 372 000 Kč. Uvedená celková finanční částka byla tvořena prostřednictvím dílčích úhrad, a to jedné hotovostní platby a pak již výhradně prostřednictvím bezhotovostních úhrad (prvně se jednalo o poskytnutí částky ve výši 142 000 Kč, dne 17. 12. 2021, a dále pak žalobkyně zasílala na účet žalované společnosti již menší platby – každou ve výši 13 000 Kč (jednalo se tak o deset plateb – vždy po částce 13 000 Kč), když všechny tyto platby, podle Přehledu plateb, zpracovaného Anonymizováno Anonymizováno, Anonymizováno. Anonymizováno., ze dne 30. 9. 2023, byly žalobkyní poukazovány z jejího účtu – č: Anonymizováno-Anonymizováno/Anonymizováno, vedeného u Anonymizováno Anonymizováno, Anonymizováno. Anonymizováno., a to na účet č.: Anonymizováno-Anonymizováno/Anonymizováno, když žalovaná nezpochybnila, že se jedná o její bankovní účet, přičemž u každé takto identifikované platby byla uvedena tato poznámka: „půjčka – číslo protiúčtu: Anonymizováno-Anonymizováno/Anonymizováno“ (zjištěno z Přehledu plateb Anonymizováno Anonymizováno, Anonymizováno. Anonymizováno., ze dne 30. 9. 2023.

5. Na základě shora uvedeného Přehledu plateb je tedy nepochybné, že žalobkyně poskytla žalované společnosti bezhotovostním převodem jak onu částku 142 000 Kč, tak ještě i onu souhrnnou částku ve výši 130 000 Kč (10 x 13 000 Kč), když ale, z onoho bankovního účtu žalované (č. Anonymizováno-Anonymizováno/Anonymizováno), pak byla žalobkyni, dnem 24. 2. 2022, vrácena částka ve výši 40 632 Kč, u kteréžto platby byla poznámka: „Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno. Anonymizováno. Anonymizováno., číslo protiúčtu: Anonymizováno-Anonymizováno“ (zjištěno z výše zmíněného Přehledu plateb), a z čehož je zřejmé, že se v tomto případě skutečně jednalo o bankovní účet žalované společnosti, která to ostatně nejenže ani nepopírala, nýbrž soudu nikterak přesvědčivě nevysvětlila, proč tedy byla žalobkyni vrácena ona částka ve výši 40 632 Kč, a to právě z toho stejného bankovního účtu, na který žalobkyně všechny své, shora uvedené, bezhotovostní platby poskytla.

6. Žalobkyně, navíc, jak již bylo řečeno výše, a to kromě toho, že žalované poskytla (bezhotovostním převodem) ony finanční prostředky jak v částce 142 000 Kč, tak ještě i desetkrát onu částku 13 000 Kč, však poskytla žalované též i jednu hotovostní platbu, ve výši 100 000 Kč (zjištěno z Příjmového pokladního dokladu – č. Anonymizováno/Anonymizováno, ze dne 18. 12. 2021), když i zde byl účel této platby uveden jako „půjčka do společnosti“, kterou poskytla žalobkyně, přičemž příjemcem této sumy byl Anonymizováno Anonymizováno, dat. nar.: Anonymizováno. Anonymizováno. Anonymizováno, který, jak podepsaný soud rovněž zjistil, byl jednatelem žalované společnosti od 13. ledna 2014 do 3. ledna 2024 (zjištěno Úplného výpisu z obchodního rejstříku, o žalované, vedeného Městským soudem v Praze, oddíl C, vložka 398739).

7. Ač tedy, dle shora zmíněných listin, se mělo jednat o finanční zápůjčku, poskytnutou ze strany žalobkyně ve prospěch žalované společnosti, tak, ale, i když žalovaná tvrdila, že jí není znám právní titul takto poskytnutých peněz, pak tedy dospěl soud k závěru, že nezbývá, nežli uzavřít, že se v tomto konkrétním případě jedná o bezdůvodné obohacení, když předmětné finanční plnění bylo poskytnuto jak na bankovní účet žalované společnosti, tak i k rukám jejího tehdejšího statutárního orgánu, aniž by si ovšem žalovaná společnost nyní byla vědoma toho, že by si takto poskytnuté finanční prostředky od žalobkyně zapůjčila, a protože žalobkyně prokazatelně prakticky ničeho za své peníze neobdržela, až na onu částku 40 632 Kč, a protože to byla i sama žalovaná, kdo stále, v rámci tohoto řízení, tvrdil, že nezná důvod takto provedené finanční transakce, pak tedy, vlastně, právní důvod tohoto finančního plnění neexistuje a pokud někdy existoval, tak již zjevně odpadnul.

8. Kromě oné, relativně nepatrné, vratky, provedené ze strany žalované, a to v rozsahu oné částky 40 632 Kč, což žalovaná provedla dnem 24. 2. 2022, však již ke vrácení oněch zbylých finančních prostředků k rukám žalobkyně zcela evidentně nedošlo a žalovaná to, ostatně, ani netvrdila, a proto takto vzniklé bezdůvodné obohacení, ke kterému došlo na straně žalované, představuje výsledný rozdíl mezi poskytnutým finančním plněním a vráceným finančním plněním, a to ve výši 331 638 Kč.

9. A ač tedy i sama žalovaná, v rámci další listiny, kterou soud doplnil dokazování, obsahující Hlavní knihu analytické evidence, ze dne 23. 1. 2022, taktéž identifikovala ony platby od žalobkyně jako: „Anonymizováno Anonymizováno půjčka“, tak je ovšem nepochybné, že, pokud by se skutečně o finanční zápůjčku jednalo, tak, ale, ve prospěch žalobkyně, kromě oné částky 40 632 Kč, již ničeho dalšího až doposud vráceno nebylo, a proto by tedy žalovaná, tak jako tak, musela takto poskytnuté finanční prostředky žalobkyni vrátit, zvláště když žalovaná žalobkyni žádné adekvátní protiplnění nenabídla, přičemž žalovaná je samozřejmě nyní povinna tyto finanční prostředky žalobkyni vrátit a i když žalovaná stále tvrdila to, že právní titul k poskytnutí těchto plateb nezná a že žalované vlastně k tomu nebyly předány, od zmíněného pana Anonymizováno, ani veškeré podklady, a proto tedy žalované není zřejmé, o jaké platby se jednalo, tak tyto interní záležitosti žalované společnosti jsou pro meritum této věci zcela bez významu.

10. Takto předestřené výhrady žalované navíc soud hodnotí jakožto poněkud účelové a též i jako postrádající reálný a logický základ, když z výše zmíněných listinných důkazů jednoznačně vyplynulo, že žalobkyně předmětné platby žalované poskytla a že žalovaná pak zase žalobkyni onu částku částka vrátila.

11. Žalobkyně v této souvislosti uváděla, že prováděla předmětné platby po dohodě s oním panem jméno FO, a tedy s již bývalým výlučným jednatelem i společníkem žalované, a to v očekávání, že se žalobkyně či její obchodní společnost stane společníkem žalované, a to v rozsahu 50 %, takže takto provedené platby pak měly být zohledněny právě v souvislosti s plánovaným převodem onoho 50 % obchodního podílu na žalované společnosti, k čemuž však již nedošlo. Tyto skutečnosti jsou však opět již bez významu, když žalobkyně za své peníze v podstatě ničeho neobdržela, a pokud tedy žalovaná poučila soud i o tom, že k nákupu obchodního podílu je nezbytná písemná smlouva, i spolu s ověřenými podpisy, což v tomto případě předloženo nebylo, tak takové obranné tvrzení je ovšem rovněž zcela bez významu, když tedy takto poskytnuté finanční prostředky, až na onu částku 40 632 Kč, zjevně žalobkyni vráceny nikdy nebyly.

12. Z výše popsaných důvodů tedy soud již nepovažoval za nutné provádět ani účastnický výslech žalobkyně, jelikož by to bylo zcela zbytečné, když z provedeného dokazování vyplynulo, že i když mezi žalobkyní a zmíněným panem Anonymizováno zjevně probíhala nějaká obchodní jednání o tom, že žalobkyně poskytne žalované společnosti nějaké finanční krytí a za to obdrží onen obchodní podíl, tak, ale, k ničemu takovému nedošlo, a proto tedy je zcela namístě kvalifikovat takto vzniklou situaci jakožto vznik bezdůvodného obohacení na straně žalované, a to na úkor žalobkyně.

13. Ve shora popsaných souvislostech tedy soud konstatuje, že vlastně žalovaná poskytla soudu, v rámci své obrany proti žalobě, povýtce bezobsažné floskule, a to ohledně toho, že nezná právní důvod takto poskytnutých finančních prostředků a i když žalobkyně zase opakovaně prezentovala svůj původní záměr, směřující ke koupi předmětného obchodního podílu, tak, nicméně, tyto skutečnosti jsou však opravdu již nyní nepodstatné, protože, když tedy ani sama žalovaná nezná právní důvod takto poskytnutých plateb, pak tedy žalované opravdu nezbývá, nežli takto vzniklý dluh žalobkyni vrátit.

14. A pokud se, až teprve v samotném závěru tohoto řízení, a tedy až během závěrečné řeči obecného zmocněnce žalované, snažila žalovaná, zcela znenadání, zpochybnit věrohodnost onoho Příjmového pokladního dokladu, ze dne 18. 12. 2021, č. Anonymizováno/Anonymizováno, vystaveného na onu částku 100 000 Kč, tak, ale, v této souvislosti soud konstatuje, že v dané věci byl původně vydán Platební rozkaz, dnem 1. 10. 2024, č. j.: Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno/Anonymizováno-Anonymizováno, který obsahoval tzv. kvalifikovanou výzvu (na základě níž byla žalovaná soudem vyzvána, aby se, v souladu s ust. § 114b, odst. 5, o. s. ř., k věci kvalifikovaně vyjádřila). Tento Platební rozkaz byl žalované doručen dnem 29. 10. 2024, do její datové schránky. Proti tomuto Platebnímu rozkazu podala žalovaná včasný odpor, dnem 6. 11. 2024, s tím, že ona třicetidenní lhůta, ode dne uplynutí lhůty k podání odporu, proti předmětnému Platebnímu rozkazu, žalované uplynula dnem 16. 12. 2024. V této lhůtě sice žalovaná podala své vyjádření k věci, oním dnem 6. 11. 2024, v rámci něhož však neuvedla žádné relevantní obranné skutečnosti, když pak se žalovaná vyjádřila v podání, doručeném soudu dne 26. 11. 2024, v němž, i přes řadu svých výhrad, však nezpochybnila onu platbu, poskytnutou žalobkyní v hotovosti, ve prospěch žalované (k rukám jejího tehdejšího jednatele), přičemž pak, až do uplynutí oné, takto poskytnuté, lhůty (16. 12. 2024), se žalovaná v dané věci již pak vůbec nikterak nevyjádřila, takže, pokud tedy až teprve při ústním jednání, konaném dne 17. 4. 2025, začala žalovaná tvrdit, že musí zpochybnit věrohodnost onoho Příjmového pokladního dokladu (ze dne 18. 12. 2021, č. Anonymizováno/Anonymizováno, vystaveného na onu částku 100 000 Kč), ač předtím jej nikdy nezpochybnila, pak, v tomto rozsahu, a tedy v rozsahu takto uplatněného nároku, soud konstatuje, že soud má za to, žalovaná vlastně tuto částku uznala. Žalovaná, totiž, vždy vlastně brojila proti žalobě především proto, že tvrdila, že nezná právní titul k takto poskytnutým platbám a že žalobkyně žalované tento titul nesdělila. Žalovaná též tvrdila i to, že chování žalobkyně bylo nelogické a že zde vlastně z jejího chování nelze vůbec vysledovat ani záměr ohledně nákupu dotyčného obchodního podílu, a to kvůli absenci oné písemné smlouvy. Též pak žalovaná tvrdila, že onen pan Anonymizováno žalované nepředal relevantní podklady a že žalobkyně jí nesdělila právní důvod oněch poskytovaných plateb, takže chování žalobkyně je iracionální. Všechny tyto výhrady jsou však, jak soud naznačil již shora, povýtce nepodstatné a pokud tedy žalovaná onu platbu v hotovosti, v rozsahu oné částky 100 000 Kč, nikdy předtím nezpochybňovala a učinila tak až teprve se značným časovým odstupem, a tedy až dnem 17. 4. 2025, v rámci přednesu závěrečné řeči obecného zmocněnce žalované, a tedy až po ukončení dokazování (když ona třicetidenní lhůta k vyjádření, k tzv. kvalifikované výzvě, běžící ode dne uplynutí lhůty k podání odporu, proti předmětnému Platebnímu rozkazu, žalované uplynula již dnem 16. 12. 2024), tak pak tedy soud, ohledně oné částky, uplatněné žalobkyní v rozsahu 100 000 Kč, spolu s příslušenstvím, v podobě zákonného úroku z prodlení, dospěl k závěru, že v tomto rozsahu lze v této věci rozhodnout rozsudkem pro uznání, a to ve smyslu ust. § 153a, o. s. ř.

15. Dle § 153a, odst. 1, o. s. ř., uzná-li žalovaný, v průběhu soudního řízení, nárok nebo základ nároku, který je proti němu žalobou uplatňován, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání. Rozsudek pro uznání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír. Dle § 153a, odst. 3, o. s. ř., rozhodne soud rozsudkem pro uznání také tehdy, má-li se za to, že žalovaný nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznal, takže zde v uvedeném rozsahu došlo k fikci uznání tohoto nároku.

16. Soud shledal, že v daném případě rozhodně nejde o věc, ve které by nebylo lze uzavřít a schválit smír, když předmětem sporu jsou tedy relativní subjektivní práva a povinnosti, se kterými mohou účastníci volně disponovat.

17. Dle ust. § 114b, odst. 1, o. s. ř., vyžaduje-li to povaha věci nebo okolnosti případu, jakož i tehdy, bylo-li o věci rozhodnuto platebním rozkazem, elektronickým platebním rozkazem nebo evropským platebním rozkazem, může předseda senátu, místo výzvy podle § 114a, odst. 2, písm. a) nebo nebylo-li takové výzvě řádně a včas vyhověno, žalovanému usnesením uložit, aby se ve věci písemně vyjádřil a aby v případě, že nárok uplatněný v žalobě zcela neuzná, ve svém vyjádření vylíčil rozhodující skutečnosti, na nichž staví svoji obranu, a k vyjádření připojil listinné důkazy, jichž se dovolává, popřípadě označil důkazy k prokázání svých tvrzení; to neplatí ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99, odst. 1, a 2, o. s. ř.).

18. Dle ust. § 114b, odst. 5, o. s. ř., platí, že, jestliže se žalovaný, bez vážného důvodu, na výzvu soudu, podle odstavce 1, včas nevyjádří a ani ve stanovené lhůtě soudu nesdělí, jaký vážný důvod mu v tom brání, má se za to, že nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznává; o tomto následku (dle § 153a, odst. 3) musí být poučen. To neplatí, jsou-li splněny předpoklady pro zastavení řízení nebo odmítnutí žaloby. V této souvislosti však soud konstatuje, že, v tomto konkrétním případě, neshledal žádný důvod ani pro zastavení řízení, ani pro odmítnutí žaloby.

19. Přitom fikce uznání nároku, jak se o tom soud zmínil již shora, nastává i tehdy, pokud se žalovaný, k výzvě, podle ust. § 114b, o. s. ř., sice vyjádří, avšak, ve svém vyjádření, nevylíčí rozhodné skutečnosti na svou obranu, proti nároku, uplatněnému žalobou.

20. Jak totiž v minulosti uvedl Nejvyšší soud ČR (viz rozsudek ze dne 26. 5. 2010 - sp. zn. 26 Cdo 1265/2010): „Neobsahuje-li včas podané písemné vyjádření (k výzvě podle ust. § 114b, o. s. ř.) vylíčení rozhodujících skutečností, na nichž žalovaný staví svoji obranu proti nároku uplatněnému v žalobě, popř., též označení důkazů, jejichž provedení navrhuje k prokázání svých tvrzení, týkajících se věci samé, má to pro žalovaného stejné procesní následky, jako kdyby se ve stanovené lhůtě vůbec nevyjádřil a ani soudu nesdělil vážný důvod, který mu v tom bránil. I v takovém případě (tedy nejen pokud se žalovaný včas vůbec nevyjádří) se má za to, že nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznává.

21. S ohledem na výše uvedené soud tak má, podle § 114b, odst. 5, o. s. ř., za to, že žalovaná uplatněný nárok, v onom rozsahu 100 000 Kč, spolu s příslušenstvím, v podobě zákonného úroku z prodlení, uznala, a proto tedy podepsaný soud rozhodnul tak, jak je shora uvedeno.

22. Veškeré další skutečnosti, tvrzené ze strany žalobkyně, a to o tom, že později to byla ona sama, kdo zjistil, podle údajů, zachycených v obchodním rejstříku, že pan Anonymizováno Anonymizováno již celý svůj obchodní podíl mezitím převedl, dne 3. 1. 2024, na nového společníka, a to na obchodní společnost Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno.Anonymizováno., IČ Anonymizováno, sídlem Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno/Anonymizováno, Anonymizováno, PSČ Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno, když tato adresa se posléze stala i adresou nového sídla žalované, jsou tak rovněž již naprosto nepodstatné, i když jsou vlastně, do značné míry, signifikantním důkazem o tom, že zde skutečně došlo na straně žalované, a to na úkor žalobkyně, k bezdůvodnému obohacení, zvláště když je nepochybné, že onen bankovní účet č. Anonymizováno-Anonymizováno/Anonymizováno, v době poskytování oněch bezhotovostních plateb, patřil žalované (a právě z něhož pak žalovaná žalobkyni poukázala zase zpět onu částku 40 632 Kč), a tak proto tedy podepsanému soudu nezbylo, nežli rozhodnout tak, jak je shora uvedeno.

23. Žalovaná tedy takto poskytnuté finanční prostředky, až na onu částku 40 632 Kč, žalobkyni nevrátila, a to ani po prvé výzvě – ze dne 21. 2. 2024 a též pak ani po opakované výzvě, jež byla odeslána žalované dnem 24. 5. 2024 a v níž byla žalované poskytnuta lhůta ke vrácení předmětného finančního plnění do dne 5. 6. 2024, takže, ode dne 6. 6. 2024, je žalovaná v prodlení, a to ve smyslu ust. § 1968, o. z. (zák. č. 89/2012 Sb.), a proto tedy žalobkyně má, dle ust. § 1970, o. z., též i právo na zaplacení úroku z prodlení, z celkové dlužné částky, a to v zákonné výši, jež je stanovena v ust. § 2, vládního nařízení č. 351/2013 Sb., v platném znění.

24. Právní posouzení: Dle ust. § 2991, odst. 1, o. z. (zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník), platí, že ten, kdo se na úkor jiného, bez spravedlivého důvodu, obohatí, pak musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Žalovaná se tedy, nade vší pochybnost, na úkor žalobkyně, bez spravedlivého důvodu, obohatila, když od žalobkyně obdržela shora zmíněné finanční prostředky, takže tím žalovaná získala majetkový prospěch, v rozsahu částky v celkové výši 331 638 Kč, který žalované nenáleží. Takto poskytnuté plnění je tedy žalovaná povinna žalobkyni vydat, jelikož, i když třeba právní důvod oněch plateb, poskytnutých ze strany žalobkyně, později odpadl, když k převedení onoho kýženého obchodního podílu nakonec nedošlo, tak se tedy, v každém případě, jedná ovšem o takovou situaci, kdy zde právní důvod poskytnutí (jakož i přijetí) předmětných plateb chybí, a proto tedy, vlastně, dost dobře ani nemohl být žalované sdělen.

25. K nákladům řízení: Výrok o nákladech řízení se pak opírá o ust. § 142, odst. 1, o. s. ř., kdy účastníku, který měl ve věci plný úspěch, soud přizná právo na náhradu nákladů řízení, a proto soud uložil žalované i povinnost zaplatit žalobkyni, na nákladech řízení, částku, jejíž celková výše činí 76 840 Kč, sestávající se ze zaplaceného soudního poplatku, ve výši 16 582 Kč, a dále i z nákladů právního zastoupení žalobkyně advokátem, t.j., z odměny advokáta žalobkyně, dle § 7 a § 8, vyhl. č. 177/1996 Sb. (Advokátního tarifu), za celkem pět úkonů právní služby, každý po částce 9 660 Kč, dle § 7, odst. 5, a dle § 11, odst. 1 písm. a) a d) Advokátního tarifu (příprava a převzetí právního zastoupení, dále zaslání výzev ke vrácení poskytnutého plnění, dále podání žalobního návrhu, dále i písemná replika k odůvodnění odporu žalované, jakož i účast na ústním jednání, konaném u podepsaného soudu – dne 17. 4. 2025), a celkem tedy ve výši 48 300 Kč, a dále účtoval advokát žalobkyně též i pět režijních paušálů, které však advokát žalobkyně výslovně účtoval (všechny) po částce 300 Kč, a celkem tedy v částce 1 500 Kč, v čemž mu tedy soud vyhověl, když se jednalo o jeho výslovný požadavek, ač advokát žalobkyně mohl, s účinností od 1. 1. 2025, účtovat režijní paušál v částce 450 Kč, dle § 13, Advokátního tarifu, s tím, že advokát žalobkyně soudu doložil i to, že je plátcem DPH, a proto tedy soud, do celkové částky, připadající na náhradu nákladů tohoto řízení, promítnul ještě i položku, spočívající v částce, připadající na 21 % DPH, z odměny advokáta a z paušálních náhrad jeho výdajů, a což tak představuje částku ve výši 10 458 Kč.

26. O povinnosti procesně neúspěšné žalované, uhradit takto vypočtené náklady tohoto řízení, v celkové výši 76 840 Kč, k rukám právního zástupce žalobkyně, jakož i splnit veškeré povinnosti, uložené žalované tímto rozsudkem, bylo podepsaným soudem rozhodnuto tak, že soud stanovil žalované, pro splnění jejích povinností, zákonnou, tedy 3 - denní lhůtu (dle ust. § 160, odst. 1, o. s. ř.). P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku l z e podat odvolání, do 15-ti dnů ode dne doručení písemného vyhotovení tohoto rozsudku, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 4.