19 C 51/2017

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Tomášem Černým ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou JUDr. jméno příjmení , sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa žalované zastoupená advokátkou Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o: o odstranění nepovolených stavebních úprav

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku ve výši 46 400 Kč k rukám advokátky Mgr. [jméno] [příjmení] do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Obvodnímu soud pro Prahu 4 na náhradě nákladů řízení částku ve výši 20 944,67 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou, doručenou soudu dne 20. 2. 2017, domáhala odstranění rozvodů vody v bytě, který jakožto nájemce družstevního bytu užívá žalovaná. Žalobkyně žalobu odůvodnila tak, že žalovaná, která na základě dohody účastníků ze dne 4. 8. 2015 obdržela souhlas s opravou rozvodů studené vody a teplé užitkové vody (v rámci souhlasu s opravou kuchyně, koupelny a WC v bytě) provedla v bytě bez souhlasu žalobkyně nové rozvody studené vody a TUV, které vedou podlahou bytu. Toto vedení rozvodů vody v podlaze bytu je pro žalobkyni nepřípustné zejména kvůli mechanické poruše, která může způsobit značné škody na majetku žalobkyně a ostatních obyvatel domu (ve stěně bytu pod chodbou předmětného bytu, v jejíž podlaze se vedení vody nachází, se nachází rozvod elektřiny). Podle čl. 52 odst. 5 stanov je žalobkyně oprávněna požadovat, aby žalovaná (nájemce) provedené nepovolené stavební úpravy odstranila. Žalobkyně vyzvala žalovanou, aby nejpozději do 30. 11. 2016 buď instalovala rozvody vody tak, aby byly vedeny po povrchu stěn se zalištováním, anebo tyto nové rozvody vody odstranila. Žalovaná rozvody vody neodstranila, proto se žalobkyně jejich odstranění domáhá touto žalobou.

2. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout, neboť: (i) v uzavřené Dohodě o podmínkách k provedení drobných oprav a údržby bytu bylo uvedeno, že dojde k opravě rozvodů SV a TUV v bytě včetně změny materiálu, a to tak, že bude zachován dostatečný přístup ke společným rozvodům domu (voda, odpady, topení, měření) – v opačném případě bude nevhodná úprava odstraněna bez náhrady. Zároveň byla dohodou zakázána pouze úprava rozvodů ústředního topení a otopných těles. Po uzavření dohody a započetí prací žalovaná zjistila, že vedení SV a TUV v kuchyni je společné pro předmětný byt a sousední byt a uzávěry vody jsou přístupné pouze ze sousedního bytu (nacházejí se v šachtě přístupné pouze ze sousedního bytu). Jelikož toto řešení je nevhodné a představuje vážnou provozní vadu bytu, kdy v případě mechanické poruchy rozvodů vody do kuchyně v části, ve které jsou společné pro předmětný byt a sousední byt, nebylo možné se operativně (tj. bez součinnosti uživatelů sousedního bytu) dostat k hlavnímu bytovému uzávěru vody, který je umístěn v stoupačce sousedního bytu [číslo] žalovaná provedla na svůj náklad opravu tak, že tento nevhodný rozvod vody odstranila a rozvod vody do kuchyně vedla z WC (čímž sjednotila původní dva rozvody vody do bytu v jeden s jediným vodoměrem a hlavním uzávěrem rozvodu vody do bytu). Žalovanou provedená změna rozvodů SV a TUV byla učiněna v souladu s uzavřenou dohodou. To, že dohoda se změnou trasy počítala, vyplývá i z toho, že žalovaná měla zachovat dostatečný přístup k rozvodům vody. Zároveň je nelogické, aby jakožto nájemce družstevního bytu byla závislá na tom, zda ji nájemce sousedního bytu pustí k hlavnímu uzávěru vody. (ii) Nové rozvody vody jsou uloženy v kanálku podlahové skladby, chráněné termoakustickou izolací Tubex, což vylučuje zvýšení kročejové průzvučnosti. Jsou zalité betonovou mazaninou a překryté snadno demontovatelnou vinylovou podlahou. Oproti rozvodům vody uloženým do zdi a za keramickým obkladem kuchyňské linky jsou neméně přístupné operativnímu zásahu a opravě a neméně chráněné před mechanickým poškozením. Uložení rozvodů vody do skladby podlahy (mimo nosnou stavební konstrukci) žádné stavební předpisy nezakazují.

3. Podepsaný soud následně vydal rozsudek dne 13. 9. 2019, č.j. 19 C 51/2017-200, kterým uložil žalované, aby odstranila na své náklady nové rozvody studené a teplé vody, které vedou z koupelnové stoupačky a uložil ji nahradit žalobkyni a státu náhradu nákladů řízení. Proti tomuto rozhodnutí podala žalovaná odvolání, kdy rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 11. 3. 2020, č.j. 21 Co 9/2020-261, byl rozsudek podepsaného soudu zrušen a soudu bylo uloženo, aby se zabýval možností a účelností uvedení v předchozí stav. Zároveň bylo soudu uloženo, aby posoudil, zda současné řešení odpovídá nyní platným normám. Zároveň byly odvolacím soudem zpochybněny závěry znalce [celé jméno znalce], když ten zpracoval posudek bez provedení místního šetření a bez konzultace s žalovanou, tedy posudek byl zpracován pouze na základě informací obsažených ve spise a po konzultaci s panem [příjmení] - místopředsedou představenstva. Soud proto nechal zpracovat znalecký posudek od [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa znalce], ve kterém bylo znalci uloženo, aby provedl i místní šetření – tedy prohlédl předmětný byt (viz usnesení podepsaného soudu ze dne 15. 9. 2020, č.j. 19 C 51/2017-271).

4. Žalovaná následně v řízení následujícím po rozhodnutí odvolacího soudu uvedla, že se žaloba jeví jako účelová i z toho pohledu, že je dlouhodobě plánován převod bytů ve vlastnictví žalobkyně do vlastnictví jejich členů a že to, že nebyly byty doposud převedeny do vlastnictví členů družstva je dáno především postupem představenstva žalobkyně, jelikož to převod bytů zpozdilo zejména kvůli tomu, že došlo k pozdějšímu převodu pozemku pod domem. Žalobkyně k tomu uvedla, že toto nemá souvislost s daným řízení. Po provedeném dokazování soud učinil následující skutková zjištění: 5. [příjmení] bytu [číslo] v [anonymizováno] patře domu [adresa] v ulici [anonymizována tři slova], [územní celek], je žalobkyně. Žalovaná je žalobkyní vedena jako člen družstva (žalobkyně) a nájemce předmětného bytu. Od okamžiku uzavření sňatku žalovaná, ani její manžel v předmětném bytě nebydlí a bydlet nemůže, neboť vzhledem k nedokončené rekonstrukci není byt obyvatelný (shodné skutkové tvrzení účastníků, existenci nájmu prokazuje i nájemní smlouva ze dne 29. 7. 2015, viz přílohová obálka k č.l. 1).

6. Dne 4. 8. 2015 uzavřeli účastníci Dohodu o podmínkách k provedení drobných oprav a údržby bytu. V dohodě žalobkyně souhlasila s opravou kuchyně a výměnou zařizovacích předmětů (oprava se bude týkat výměny stávajících zařizovacích předmětů – sporáku, obkladu, podlahové krytiny, rozvodů vody, odpadu a el. instalace včetně změny dispozice – přesunutí sporáku z pravého okraje kuchyňské linky na levý), s opravou koupelny a WC (oprava se bude týkat výměny stávajících zařizovacích předmětů – podlahové krytiny, rozvodů vody, odpadů a el. instalace včetně změny dispozice – přibylo navíc druhé umyvadlo a místo vany má být sprchový kout se skleněnou zástěnou), s opravou rozvodů SV a TUV v bytě včetně změny materiálu. Výslovně byl sjednán zákaz úpravy rozvodů ústředního topení a otopných těles (prokázáno dohodou a podmínkami k provedení drobných oprav a údržby bytu ze dne 4. 8. 2015, žádostí o souhlas s opravou kuchyně bytu [číslo] z 4. 8. 2015 včetně souhlasu z 10. 8. 2015, žádostí o souhlas s opravou koupelny a WC u bytu [číslo] z 4. 8. 2015 včetně souhlasu z 10. 8. 2015 a půdorysem – M 1:50 původní stav a půdorysem – M 1:50 navrhovaný stav, vše viz přílohová obálka k č.l. 1).

7. Žalovaná po započetí prací zjistila, že v bytě se nacházejí dva rozvody SV a TUV – jeden pro WC a koupelnu a druhý pro kuchyň. Rozvod pro WC a koupelnu byl pro byt [číslo] samostatný – tedy přímo od stoupačky vedlo potrubí do bytu [číslo] u stoupačky byl i uzavírací kohout. Rozvod v kuchyni byl však konstruován tak, že vodovodní potrubí vedlo ze stoupačkové šachty, do které měl přístup přes dvířka pouze obyvatel bytu [číslo] který mohl uzavřít přívod vody do daného potrubí – tedy pro oba byty ([číslo]) zároveň, jelikož měl přístup ke kohoutu, který byl přímo u stoupačky. Dále vedlo od stoupačky potrubí tak, že se v dělící příčce mezi oběma byty rozdvojovalo a na každém zakončení potrubí byl jeden vodoměr a jeden uzávěr (jeden uzávěr a vodoměr pro každý byt). Žalobkyně tak neměla možnost uzavřít vodu pro část potrubí, které jí vedlo ve stěně, tuto možnost měla až za svým kohoutem. (toto je mezi stranami nesporné, blíže např. viz nákres na č.l. 113 spisu). Zároveň u kohoutů a uzávěrů byla dvířka pro oba byty, kdy zde chyběl předěl v příčce, a teoreticky tak bylo možné vidět z jednoho bytu do druhého, pokud by zde nebyla dána vizuální zábrana (toto tvrzení žalované bylo potvrzeno dokumenty – např. požárním posouzením viz níže), tedy pokud by zde nebyla umístěna plechová zástěna. Žalovaná poté zvolila řešení vedení rozvodů vody tak, že nechala pomocí pneumatického kladiva v podlaze vyhloubit drážku pro uložení nového rozvodu vody a vedla vodu do kuchyně nově z koupelny přes chodbu drážkou v podlaze (shodné tvrzení účastníků). Časový sled událostí byl následující (v chronologickém pořadí): i. dne 26. 1. 2016 pan [celé jméno žalované] komunikoval telefonicky s p. [příjmení] (místopředsedou žalobkyně), že jsou rozvody vody špatně provedeny a že je tedy bude rušit a povede je jinudy. Dále s p. [příjmení] o tomto telefonicky mluvila žalovaná s tím, že je může ukázat. Pan [příjmení] s tímto nesouhlasil (prokázáno stanoviskem ke stížnosti ze dne 10. 2. 2016, viz přílohová obálka k č.l. 342 spisu, důkaz založen na jednání dne 18. 8. 2021, a rovněž k č.l. 371-376 spisu). ii. dne 27. 1. 2016 byla vyhotovena Stížnost na protiprávní jednání místopředsedy představenstva, ve které žalovaná uvádí, že pan [jméno] [příjmení], místopředseda představenstva žalobkyně, bez jejího předchozího informování a bez její přítomnosti vstoupil do předmětného bytu ([číslo]), a to i přes protest pana [jméno] [jméno], který se v bytě nacházel, a údajně provedl kontrolu stávajících stavebních úprav. Nadto dne 26. 1. 2016 prostřednictvím [jméno] [příjmení] žalovaná informovala pana [příjmení] o nutnosti provedení změny vodoinstalace v bytě [číslo] za tímto účelem mu i nabízela součinnost při zpřístupnění bytu, což on odmítl (prokázáno stížností z 27. 1. 2016, viz přílohová obálka k č.l. 40). Stížnost byla projednána kontrolní komisí žalobkyně (není patrno kdy, dokument není datován, pozn. soudu), která žalobkyni sdělila, že pan [příjmení] nevnikl do bytu neoprávněně, ale byl do bytu vpuštěn dobrovolně. Dále uvedla, že žalobkyně má právo kontrolovat, zdali nejsou prováděny stavební úpravy bez jejího souhlasu a že na provádění oprav byla upozorněna od obyvatel domu s ohledem na hluk. Dále žalovanou upozornila, že z předložených listin a fotografií vyplývá, že byl proveden neoprávněný a předem neohlášený zásah do podlahy mezi kuchyní a koupelnou, a to především v rozporu s dohodou a podmínkami ze dne 4. 8. 2015, které nesouhlasí s předloženým půdorysem přiloženým k dohodě a podmínkám – navrhovaný stav. Dále žalované vytkla, že manipulovala neoprávněně s měřiči vody a že nezaznamenala jejich stav před demontáží. Dále bylo vytčeno žalované, že jednala na základě dohody, která již pozbyla platnosti (3 měsíce od podpisu), nebyly dodány kopie ohlášení a povolení na příslušný stavební úřad, nebyl přiložen k opravám živnostenský list a zřejmě byla porušována doba, po kterou měly probíhat úpravy (pracovní dny mezi [číslo] hod., prokázáno dopisem kontrolní komisi žalované, viz přílohová obálka k č.l. 40). iii. dne 28. 1. 2016 byla vyhotovena Zpráva o výsledku šetření prováděných stavebních úprav bytu, ve které bylo uvedeno, že byl proveden zásah do skladby podlahy v kuchyni a chodbě za účelem umístění nových rozvodů studené a teplé užitkové vody (prokázáno zprávou ze dne 28. 1. 2016 zpracovanou Ing. [jméno] [příjmení], viz přílohová obálka k č.l. 1, originál na č.l. 362-364, dále fakturou [číslo] ze dne 16. 2. 2016, viz přílohová obálka k č.l. 342 spisu, důkaz založen na jednání dne 18. 8. 2021). Tento dokument byl žalované zaslán dne 5. 2. 2016 (prokázáno doručenkou, viz přílohová obálka k č.l. 1, a k tomu tvrzení žalobkyně na č.l. 348 spisu). Na fotkách z místního šetření je vidět, že již tento den byly rozvody vody založeny v podlaze a vedly k místu budoucí kuchyňské linky (prokázáno fotografiemi založenými na jednání dne 16. 8. 2017, viz č.l. 48 spisu, a CD s fotkami přiloženým k originálu zprávy na č.l. 362-364). iv. dne 2. 2. 2016 byl vyhotoven dopis, ve kterém žalovaná představenstvu žalobkyně sděluje, že je v předmětném bytě závada na rozvodech studené a teplé užitkové vody, která spočívá v tom, že přívod vody do předmětného bytu ([číslo]) je závislý na součinnosti obyvatel sousedního bytu ([číslo]) a žádá žalobkyni o okamžité odstranění závady s tím, že v případě, že nebude závada ihned odstraněna, pak odstraní závadu sama (prokázáno dopisem z 2. 2. 2016, viz přílohová obálka k č.l. 32, rovněž v přílohové obálce k č.l. 40). Tato písemnost byla přijata žalobkyní dne 9. 2. 2016, jak je uvedeno v odpovědi na oznámení závady (prokázáno oznámením žalobkyně ze dne 10. 2. 2016, viz přílohová obálka k č.l. 40 a k č.l. 371-376). Oznámení o přijetí ohlášení závady bylo (spolu s příslibem projednání nahlášené závady) odesláno žalobkyní žalované dne 11.2.2016 (prokázáno podacím lístkem, viz přílohová obálka k č.l. 371-376). v. dne 8. 2. 2016 byl vyhotoven dokument, ve kterém p. [příjmení] doporučuje žalobkyni, aby na základě zprávy pana [příjmení] [příjmení] (technického dozoru žalobkyně), aby byla daná věc oznámena stavebnímu úřadu (požádání o kontrolu dodržování zákona), kdy do doby předložení průvodní a souhrnné technické zprávy k plánovaným a povoleným opravám a údržbě bytu platí zastavení prací, předaných písemně p. [příjmení] (žalované, pozn. soudu) dne 28. 1. 2016. Zároveň upozornil na to, že úpravy bytu pokračují i přes předání tohoto dokumentu. Opravy a údržba provedená v rozporu s dohodou ze dne 4. 8. 2015 pak bude žalobkyně požadovat uvést do původního stavu žalovanou, jinak je provede na náklady žalované. Rovněž doporučuje upozornit žalovanou na možnost vyloučení z žalobkyně (prokázáno doporučením p. [příjmení], rovněž k č.l. 386 spisu, rovněž přímo ve spisu na č.l. 393). vi. dne 10. 2. 2016 byl vyhotoven dokument p. [příjmení] Stanovisko ke stížnosti p. [příjmení] ze dne 27. 1. 2016 na mou osobu adresovaný kontrolní komisi žalobkyně, ve kterém p. [příjmení] uvádí, že byl do bytu dobrovolně vpuštěn pánem, který tam prováděl stavební úpravy. Pána upozornil na to, že úpravy provádí bez souhlasu vlastníka a bez povolení stavebního úřadu. Dále uvedl, že dne 26. 1. 2016 v 16:50 hod. mu volal pan [celé jméno žalované], že stávající rozvody vody a rozvody v kuchyni jsou špatně a nevhodně umístěné, a že je zruší a přívody vody do kuchyně z vedlejšího bytu také. Pan [příjmení] sdělil p. [jméno], že bez povolení nelze tyto stavební úpravy provádět. Nato volala pí. [příjmení] (žalovaná, pozn. soudu), že změny ukážou. Pan [příjmení] opět sdělil, že v tuto chvíli nemají o čem jednat, že je jednání [anonymizováno] a telefon položil (prokázáno stanoviskem ke stížnosti ze dne 10. 2. 2016, viz přílohová obálka k č.l. 342 spisu, důkaz založen na jednání dne 18. 8. 2021, a rovněž k č.l. 371-376 spisu). vii. dne 10. 2. 2016 byl vyhotoven dokument Oznámení s výstrahou, ve kterém žalobkyně upozorňuje na to, že na základě místního šetření ze dne 28. 1. 2016 v bytě [číslo] bylo zjištěno, že zde jsou prováděny úpravy mimo rozsah dohody ze dne 4. 8. 2015, tyto úpravy proto žalobkyně požaduje odstranit – uvést do původního stavu. Současně konstatuje, že tímto postupem žalované došlo k hrubému porušení stanov žalobkyně (prokázáno dopisem z 10. 2. 2016, viz přílohová obálka k č.l. 371-376). Tento dokument byl odeslán žalované dne 11. 2. 2016 (prokázáno podacím lístkem, viz přílohová obálka k č.l. 371-376). viii. dne 16. 2. 2016 byla žalobkyně vyzvána žalovanou k upřesnění dokumentů, které požaduje v rámci výzvy ze dne 10. 2. 2016 předložit a bylo zároveň sděleno, že vágní výzvou ze dne 10. 2. 2016 se žalovaná necítí být vázána (prokázáno dopisem ze dne 16. 2. 2016, viz přílohová obálka k č.l. 371-376). ix. dne 23. 2. 2016 byla vyhotovena odpověď žalobkyně na dopis žalované ze dne 2. 2. 2016, ve které bylo uvedeno, že stav instalace vodovodních trubek byl v souladu s normami v době jeho zhotovení a že takový stav vodovodních trubek tak nelze považovat za vadu a nelze uplatňovat po žalobkyni odstranění závady. Dané oznámení je považováno za účelové, kdy se snaží toliko ospravedlnit nepovolené, pro žalobkyni nepřijatelné a žalovanou již provedené zásahy do rozvodů vody. Žalobkyně rovněž nesouhlasí s žalovanou navrhovaným dodatkem ze dne 5. 2. 2016 (prokázáno dopisem, viz přílohová obálka k č.l. 32). V ten samý den byla vyhotovena i Výstraha před vyloučením, ve které na základě Zprávy o výsledku šetření prováděných stavebních úprav bytu a čl. 52 odst. 5 stanov žalobkyně vyzývá žalobkyně žalovanou k uvedení rozvodů vody do původního stavu, a to nejpozději do 31. 3. 2016 (prokázáno dopisem z 23. 2. 2016). x. dne 17. 8. 2016 byl vyhotoven dopis Výstraha před vyloučením, ve kterém je žalovaná upozorňována na to, že provedla v bytě úpravy, které nebyly povoleny, a to (mimo jiné) zásah do skladby podlahy v kuchyni a předsíni za účelem umístění nové trasy rozvodů studené a teplé užitkové vody. Žalované byl stanoven termín pro uvedení rozvodů vody do původního či navrhovaného stavu do 30. 9. 2016 (prokázáno dopisem z 17. 8. 2016, viz přílohová obálka k č.l. 1) xi. dne 27. 9. 2016 byl vyhotoven dopis Oznámení člena družstva a nájemce bytu, ve kterém žalovaná žalobkyni sděluje, že uplynula lhůta 6 měsíců k projednání jejího vyloučení z žalobkyně, jelikož o„ důvodech“ pro vyloučení se žalobkyně dozvěděla již dne 28. 1. 2016, případně nejpozději dne 24. 3. 2016 – kontrola předmětného bytu. Odmítá, že by šlo o hrubé porušení stanov s odkazem na čl. 52 odst. 5 stanov žalobkyně a odmítá provést dané opravy (prokázáno dopisem ze dne 27. 9. 2016, viz přílohová obálka k č.l. 1). xii. dne 8. 11. 2016 byl vyhotoven dopis Předžalobní výzva k odstranění nových rozvodů studené a teplé užitkové vody v podlaze bytu, ve které žalobkyně opětovně požaduje po žalované odstranění rozvodů studené a teplé užitkové vody do 16. 12. 2016, jinak se bude domáhat odstranění soudní cestou (prokázáno dopisem ze dne 8. 11. 2016, viz přílohová obálka k č.l. 1). Tento dopis byl odeslán dne 10. 11. 2016 (prokázáno podacím lístkem, viz přílohová obálka k č.l. 1). xiii. dne 11. 1. 2017 (pozn. soudu – v dopise je zjevně uvedeno špatné datum 11. 1. 2016, když reaguje na dopis žalobkyně ze dne 8. 11. 2016) bylo žalobkyni oznámeno, že zastoupení žalované převzala Mgr. [jméno] [příjmení] a žalobkyni bylo sděleno, že dané jednání je šikanózní a v rozporu s dobrými mravy (prokázáno dopisem z 11. 1. 2017). xiv. dne 25. 2. 2018 byl zpracován dokument [ulice] vodovod v bytě [číslo] posouzení vnitřního rozvodu vody, který zpracovala Ing. [anonymizováno]. [příjmení], která uvedla, že není standardní, aby byly vodovodní trubky vedeny v bytě po zdech. V případě havárie se vždy projeví závada v rámci minut a záleží na tom, zda je někdo u místa závady či nikoliv. Dále uvedla, že původní kovové trubky byly na hranici životnosti a v trubkách byl snížen průtok kvůli inkrustacím uvnitř potrubí. [příjmení] potrubí má delší životnost (cca 50 let) a jeho uložení je zcela v souladu s normami. Nadto došlo k odstranění závadného stavu, kdy uzávěr části vodovodního potrubí byl pouze v bytě souseda, což je v rozporu s normou ČSN EN [číslo], str. 23, odstavec 7.1, dle kterého musí mít každý byt samostatný uzávěr přístupný přímo v bytě či z domovní chodby. Novými rozvody došlo ke snížení rizika vzniku škody, které umožňují volný přístup ke stoupačce bytu [číslo] operativnímu uzavření přívodu vody v případě havárie, a také s ohledem na to, že se jedná o rozvody z nového materiálu oproti starým rozvodům na hranici životnosti. [příjmení] v podlahách pak nesou stejné riziko havárií jako potrubí vedené ve zdech (prokázáno posouzením ze dne 25. 2. 2018, viz přílohová obálka k č.l. 60). xv. dne 24. 7. 2019 byl vydán dokument [anonymizována dvě slova] [adresa] v ulici [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [obec a číslo] – [část obce] - Doplnění ke sdělení ze dne 9. 7. 2019, ve kterém [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [obec a číslo], odbor stavební, uvádí, že byla úřadem opětovně přijata žádost o posouzení dvou sousedících bytových jednotek s kolaudovaným stavem a s platnými požárními, příp. hygienickými předpisy, kdy úřad uvádí, že dle stavebního zákona výměna technické infrastruktury nevyžaduje rozhodnutí nebo jiné opatření stavebního úřadu (prokázáno dopisem ze dne 24. 7. 2019, viz přílohová obálka k č.l. 278). xvi. v listopadu 2019 byl zpracován dokument Požárně bezpečnostní posouzení, ve kterém Ing. [jméno] [příjmení] uvedla, že dům, ve kterém je umístěn předmětný byt ([číslo]) byl projektován a postaven dle tehdejších norem, které ovšem s požárně bezpečnostním řešením nepočítaly (dle protipožárních norem se postupuje až od roku 1975). Dům tedy není členěn na požární úseky, a proto i mezibytová příčka nebyla navržena jako požárně dělící ani jako nosná. Nelze proto posuzovat požární odolnost konstrukcí. Nicméně i tak doporučuje mezibytovou příčku dozdít, opatřit instalačními dvířky z nehořlavého materiálu a akusticky utěsnit minerální vatou (prokázáno požárně bezpečnostním posouzením, viz přílohová obálka k č.l. 278). xvii. dne 20. 4. 2020 byl vyhotoven dokument týkající se smírného řešení v tom, že žalobkyně nově navrhla, že bude provedena úprava rozvodů vody tak, že bude přístupný uzávěr od stoupačky vedoucí u kuchyně předmětného bytu ([číslo]), kdy uzávěr bude přístupný pouze z tohoto bytu, a to tak, že se udělá nová odbočka ze stoupačky v šachtě stoupačky, která nepovede již přes sousední byt ([číslo]), ale bude ústit přímo do bytu [číslo]. Dojde tedy k průrazu nového otvoru ze šachty stoupačky, kdy nový otvor bude proražen přímo do bytu [číslo] tudy povede nově přímo ze stoupačky vodovodní potrubí (prokázáno dopisem z 20. 4. 2020, viz přílohová obálka k č.l. 266 spisu, rovněž k č.l. 371-376 spisu). xviii. dne 4. 5. 2020 byla vyhotovena odpověď na návrh smírného řešení žalobkyně ze dne 20. 4. 2020, kdy toto řešení bylo odmítnuto z domnělé neproveditelnosti kvůli nedostatku prostou v šachtě stoupačky, nutnosti zvětšení montážního otvoru a zásahu do nově zrekonstruované koupelny (prokázáno dopisem z 4. 5. 2020, viz přílohová obálka k č.l. 266 spisu, rovněž k č.l. 371-376 spisu). xix. dne 5. 5. 2020 byl vyhotoven dokument, ve kterém žalobkyně uvádí, že je ochotná zajistit a uhradit vodovodní přípojky pro teplou a studenou vodu včetně vodoměrů až do prostoru pod dřezem v kuchyni, trvalé zaslepení a vyloučení z užívání nevhodně provedené přípojky ze vzdálenější stoupačky, revizní zprávu, pokud žalovaná umožní přístup do bytu (prokázáno dopisem ze dne 5. 5. 2020, viz přílohová obálka k č.l. 371-376).

8. Žalobkyně rovněž poukázala na to, že má uzavřenou smlouvu o havarijní službě, kdy v případě havárie zajišťuje opravu [anonymizována dvě slova], [jméno] [příjmení], [anonymizováno] (prokázáno smlouvou o havarijní službě a živnostenským listem, viz přílohová obálka k č.l. 147). Kontakt na havarijní službu a na pana [příjmení], který měl rovněž přístup k domovním stoupačkám mají členové žalobkyně v informační skříňce spolu s dalšími čísly (dle tvrzení žalobkyně na č.l. 143 spisu).

9. Dle normy ČSN 73 [číslo] účinné od 1. 7. 1967, konkrétně čl. 72 přívodní potrubí pro každou bytovou jednotku nebo jinou účelovou jednotku musí být opatřeno samostatným uzávěrem (prokázáno normou ČSN [číslo], viz přílohová obálka k č.l. 166).

10. Z výslechu svědka pana [jméno] [příjmení] (viz č.l. 72-73 spisu), který provádí v domě, kde se nachází předmětný byt, instalatérské a topenářské práce (srov. havarijní smlouva), vyplynulo, že v případě havárie či oprav prováděných na vodovodním potrubí před kulovým uzávěrem v kuchyni je potřeba uzavřít uzávěr ve vedlejším bytě, kdy, pokud by ve vedlejším bytě nebyl nikdo dostupný, by bylo potřeba uzavřít celou domovní stoupačku v suterénu (prokázáno svědeckou výpovědí ze dne 11. 4. 2018).

11. Z místního šetření provedeného soudem dne 12. 8. 2019 vyplynulo, že v suterénu budovy se nachází rozvod vody ke stoupacímu potrubí, ze kterého vedl původní rozvod vody do kuchyně předmětného bytu. Vchod do suterénu se nachází za kovovou mříží, k jejímuž zámku nemá žalovaná klíče (suterén není volně přístupný). V 16. nadzemním podlaží se nachází další uzávěr těchto stoupacích potrubí, který je v místnosti (kumbál), která je volně přístupná, ale neoznačená. Další uzávěr těchto rozvodů vody se nachází za stropním podhledem v chodbě v 16. podlaží, za volně vyjímatelnou, označenou kazetou stropního podhledu označenou jako„ Ventil“, toto by měl být uzávěr stoupačky předmětného bytu [číslo] (prokázáno místním šetřením, č.l. 183 a násl. spisu).

12. Ze znaleckého posudku [číslo] (viz č.l. 98 – 116 spisu) zpracovaného 30. 11. 2018 panem [celé jméno znalce] (dále i jako„ [anonymizováno]“) vyplývá, že přívod vody do bytu může vést i ze stoupačky umístěné v bytě [číslo] že z hlediska funkčnosti SV (studené vody) a TUV (teplé užitkové vody) je možno vést potrubí tak, jak jej nechala žalovaná zhotovit při rekonstrukci (viz str. 9 posudku). To, zda bylo vodovodní potrubí při původní instalaci (při stavbě celého domu) v bytové jednotce v souladu s technickými normami, znalec dovozuje z normy, která byla v účinnosti po normě, která byla účinná v době původní instalace vodovodního potrubí v předmětné jednotce ([číslo]) s tím, že normu, která byla v účinnosti v době původní instalace vodovodního potrubí, znalec k dispozici nemá. Znalec nicméně uvedl, že norma, která byla přijata později, bude stejná nebo přísnější než norma, která byla v účinnosti při původní instalaci vodovodního potrubí v předmětném bytu ([číslo]). Z normy účinné od 1. 7. 1985, která nahradila normu z roku 1966, konkrétně z jejího čl. 55 znalec vyčetl, že uzávěr musí být na připojovacím potrubí pro každou bytovou jednotku nebo samostatnou účelovou jednotku, kdy v ní není výslovně uvedeno, že uzávěry musí být přístupné pro každého uživatele připojených prostor (viz str. [číslo] posudku). Zároveň znalec poukázal na to, že z normy vyplývá, že rozvod vnitřního vodovodu musí být co nejkratší a nejpřímější (viz str. 11 posudku). Dále znalec uvedl, že původní potrubí nebylo poškozeno, nebylo tedy potřeba ho opravovat, a že se dle jeho názoru dalo nalézt i řešení, kdy nemuselo potrubí vést v drážce (viz str. 13 posudku). Znalec dále upozorňuje, že novodobá norma ČSN EN [číslo], o které hovoří např. Ing. [jméno] [příjmení] ve svém posouzení, je platná pro nové vnitřní rozvody vody (od října 2005) a dále pro jejich změny a opravy (str. 14 posudku). Znalec uvedl, že volně nepřístupný bytový uzávěr vody nelze považovat za technickou vadu ve smyslu tehdy platné normy z roku 1967, normu z roku 2005 na daný uzávěr aplikovat nelze, jelikož ta se aplikuje až na nové uzávěry po roce 2005. Dále znalec poznamenal, že řešení nových rozvodů nelze považovat za odborné, jelikož projektování vnitřního rozvodu je činnost vázaná, což znamená, že takovouto činnost provádí osoba, která prokáže odborné znalosti, v tomto případě autorizací ČKAIT, kdy danou trasu doporučil instalatér pan [jméno], který není osobou s oprávněním ČKAIT. Daný návrh potrubí měl dělat projektant (viz str. 15 posudku). Dále znalec uvedl své obavy z toho, že ve zaslepené části (původního) vodovodního potrubí u kuchyňské linky by se mohly množit mikroorganismy a kontaminovat vodu – proto by měla žalovaná jednoznačně prokázat, jakým způsobem byla provedena demontáž původního rozvodu v mezibytové příčce (str. [číslo] posudku). Při výslechu dne 15. 3. 2019 znalec ještě nad své původní závěry doplnil, že životnost původního vodovodního potrubí je 30 let dle amortizačních křivek. Dále, že v případě přímějšího vedení by měla být voda hygienicky nezávadnější a že, pokud by závada vznikla na potrubí před uzávěrem, pak by stejně bylo možné zabránit úniku vody pouze uzavřením kohoutu v sousedním bytě [číslo]. Znalec se aplikací normy ČSN EN [číslo] (norma účinná od roku 2005, pozn. soudu) nezabýval.

13. Ze znaleckého posudku [číslo] (viz č.l. 298-328) zpracovaného dne 26. 3. 2021 společností [právnická osoba] (dále i jako„ [anonymizováno]“) soud zjistil, že znalec provedl místní šetření, kde pořídil fotodokumentaci a zároveň zjistil, že tlak vody v kuchyni, koupelně a WC je i po instalaci rozvodů vody až do kuchyně velmi dobrý, stejně tak odtok vody (viz str. 21 posudku). Dle znalce šlo o pochybení dle tehdejších technických norem, jelikož byt žalované neměl samostatný uzávěr vodovodu (viz str. 23 posudku). Dále uvedl, že norma ČSN 73 [číslo] (původní norma účinná v době konstrukce domu, pozn. soudu, stejný název měla i norma účinná později, viz výše) preferovala vedení potrubí po povrchu, ale nezakazovala, aby bylo vedeno i uvnitř zdí a podlah, což se v praxi dělávalo. Není obvyklé, že se při rekonstrukcích strany hádají o to, že něco bylo provedeno dle aktuálních norem, ale naopak je sporováno, když se rekonstrukce provede dle původních norem a nikoliv aktuálních, takový postup je nyní preferován i ze strany památkářů u některých historických domů. Změnu materiálu a trasy vodovodního potrubí nechápou jako nějaký podstatný zásah do bytu žalované (zde by mělo být uvedeno byt žalobkyně, jelikož ta je vlastníkem, pozn. soudu), pokud je současné řešení plně funkční (str. 23 posudku). Současné provedení je v souladu s aktuálními technickými normami (viz str. 24 posudku). Vedení vodovodních rozvodů pod stropem chodby či v lehké předstěně podél chodby žalované by bylo sice technicky možné, ale podstatně méně technicky účinné než stávající řešení. Ve zdi zbylo toliko vodovodní potrubí v délce [číslo] cm, kdy tedy nehrozí zkažení vody bakteriemi (viz str. 24 posudku). Otvor v revizních dvířkách původní protipožární předpisy neporušoval, nicméně z pohledu aktuálních protipožárních předpisů otvor v příčce umožňuje šíření požáru a je tedy dobré, že ho žalovaná zrušila (str. 25 posudku). Není patrné, že by současné řešení vodovodního potrubí bylo neodborné či nebezpečné (str. 25 posudku). Závěrem znalec uvádí, že úpravami, které provedla žalovaná, se zlepšily protipožární, akustické vlastnosti bytu a dále, že co do materiálů a tras má nyní předmětný byt ([číslo]) lepší vlastnosti než původní řešení – pod jedním vodoměrem s vlastním uzávěrem vody. Zabudování potrubí do podlahy nepůsobí ztrátu vlastností bytu, naopak, pokud by vedlo po povrchu bytu, tak by nepůsobilo esteticky dobře). Je pravdou, že čím delší je potrubí, tím je vyšší možnost, že se část potrubí pokazí a voda z něho proteče (viz str. 26 posudku). Pokud má znalec poměřovat stávající stav vodovodního potrubí (po rekonstrukci provedenou žalovanou) a navrhovanými změnami žalobkyně, pak mu přijde rozumné (stavebně i uživatelsky lepší) ponechat současný stav (viz str. 27 posudku). Při svém výslechu znalec dále doplnil, že umístění vodovodního potrubí na zdi je problematické, jelikož v případě poruchy potrubí se voda rozleje po celé podlaze, tedy po celém bytu, zatímco, pokud je v podlaze či stěně, pak okolní materiál nejprve část vlhkosti nasaje a až pak uniká voda dále (viz str. 344 spisu). Napojení kuchyně žalované na stoupačku přístupnou z bytu souseda je technicky možné, ale znamenalo by to rozkopání bytu souseda a částečné rozkopání kuchyně žalované (viz č.l. 344 spisu, podrobněji jsou úpravy popsány na č.l.345 spisu)). Takové řešení by však nebylo dle znalce účelné (viz č.l. 346 spisu). Zazdění potrubí do příčky o síle 10 cm (i s omítkou, cihla na„ štorc“ možné není), muselo by se to přizdít. I řešení vedení potrubí skrze podhled je evidentně komplikovanější, než to dát do podlahy (viz str. 346 spisu). Dle znalce nebyla při budování domu dodržena tehdejší norma, neboť pod pojmem„ samostatný uzávěr“ není možné podřadit situaci, kdy vodu v kuchyni bytu [číslo] mohl zastavit skrze jiný uzávěr i soused (viz č.l. 347 spisu).

14. Soud posoudil i rozdíly mezi oběma posudky takto – znalec [příjmení] se nezabýval aplikací normy ČSN EN [číslo], zato znalec [příjmení] ano a shledal aktuální řešení jako vyhovující této normě. Z toho má soud za prokázané, že současné řešení odpovídá aktuálním normám. Znalci se neshodli na tom, zda musí mít byt vlastní uzávěr vodovodního potrubí přístupný z bytu. Znalec [příjmení] uváděl, že to z normy následující po normě ČSN 73 [číslo] účinné v době konstrukce domu nevyplývá, že by musel být závěr přístupný z bytu, je zde pouze uvedeno, že zde uzávěr musí být. S ohledem na to, že logicky vyplývá, že účelem uzávěru je uzavření potrubí (ostatně to potvrzuje i znalec [příjmení] na č.l. 134 spisu), a to zejména pro uzavření v případě poruchy či pro snadnější opravu vodovodního potrubí, pak se jeví jako nelogické (zřejmě normou opomenuté), aby takovýto uzávěr nebyl v dosahu toho, komu vede dané potrubí uvnitř bytu, jelikož v takovém případě je možnost uzavření v případě havárie značně ztížena či vyloučena – lze pak jedině uzavřít celou stoupačku, což však znepříjemňuje život ostatním osobám. Tedy, byť to norma výslovně neuváděla, pak je logické, že uzávěr měl být přístupný z bytu, kam potrubí směřovalo. To v případě jednotky [číslo] nebylo zcela dodrženo, když velká část potrubí vedla ve zdi bez uzávěru a nadto zde byl společný uzávěr pro jednotky [číslo] ten nebyl přístupný oběma jednotkám – mohl ji uzavřít toliko soused z bytu [číslo]. Z tohoto pohledu se jeví jako přijatelnější závěr znalce [příjmení]. Lze rozhodně uzavřít, byť jen z logického hlediska, že pokud má mít byt uzávěr vody, pak v případě, že tento uzávěr není přístupný z bytu, je uzavření vody značně problematické (závisející na součinnosti další osoby) či nemožné (v případě absence dané osoby – souseda), což je problematické především v případě havárií, kdy je zapotřebí uzavřít vodu co nejrychleji. S ohledem na to se jeví jako logické, aby uzávěr byl přístupný z bytu, kam potrubí vede a nikoliv z jiného bytu. Pokud pak uzávěr vede tak, že je zde potrubí, které je vedeno v délce několika metrů, a až následně je na něm umístěn uzávěr, pak se rovněž jedná o stav nežádoucí, neboť je zde vyšší pravděpodobnost výskytu poruchy před uzávěrem.

15. Původní rozvod vody (SV zvlášť a TUV zvlášť) v předmětném bytě byl tvořen zvlášť rozvodem vody do kuchyně a zvlášť rozvodem vody do WC a koupelny. Rozvod vody do WC a koupelny vedl ze společného rozvodu (stoupačky), která je přístupná z WC předmětného bytu a před napojením rozvodu vody na stoupačku byl opatřen kulovým uzávěrem vody. Původní rozvod vody do kuchyně představoval rozvod vody, který vedl ze stoupačky, která je přístupná pouze uživateli bytu [číslo] (a nikoliv předmětného bytu). Jednalo se o společný rozvod vody pro byt [číslo] předmětný byt, který byl opatřen kulovým uzávěrem. Tento společný rozvod vody se dále rozvětvil na rozvod vody do kuchyně bytu [číslo] předmětného bytu. Mezi vodovodní baterií a rozvětvením (T- kus) byl na rozvodu vody umístěn vodoměr, před kterým a za kterým se nacházel vždy jeden kulový uzávěr. Tento rozvod vody vedl stěnou mezi kuchyní bytu [číslo] předmětného bytu vodorovně ve výšce cca umístění vodovodní baterie. V místě umístění vodoměru a obou kulových uzávěrů se ve stěně nacházela plechová skříňka, která byla uprostřed rozdělena plechovou zástěnou tak, aby neexistoval průhled mezi bytem [číslo] předmětným bytem. V roce 2008 byla provedena výměna původních rozvodů vody za nové rozvody vody z materiálu PPR včetně rozvodu vody do kuchyně předmětného bytu až po vodoměr (prokázáno výslechem svědka [jméno] [příjmení], plánkem části domu – vodorovným řezem, fotografiemi).

16. Nový rozvod vody (SV zvlášť a TUV zvlášť) v předmětném bytě je tvořen jedním společným rozvodem vody do kuchyně, WC a koupelny. Rozvod vody vede ze společného rozvodu (stoupačky), která je přístupná z WC předmětného bytu. Tento rozvod vody pokračuje z WC směrem do kuchyně v podlaze (v drážce umístěné vpravo podél stěny) předsíně (chodby) (prokázáno fotografiemi, plánkem části domu – vodorovným řezem se zákresem rozvodu vody).

17. Nájemce je povinen provádět a hradit opravy a údržbu vnitřního vybavení bytu, včetně zařízení za hlavními uzavíracími ventily a přípojkami u společných rozvodů (čl. 52) stanov žalované). Nájemce nesmí provádět stavební úpravy ani jinou podstatnou změnu v bytě bez souhlasu družstva, a to ani na svůj náklad. V případě porušení této povinnosti je družstvo oprávněno požadovat, aby nájemce provedené úpravy a změny bez odkladu odstranil (prokázáno Stanovami [anonymizováno] – [anonymizováno] přijatými shromážděním delegátů dne 10. 12. 1990).

18. Původní rozvod SV a TUV do kuchyně nebyl v rozporu s příslušnými normami ČSN. V rozporu s normami nebylo ani to, že uzávěr vody byl přístupný pouze ze sousedního bytu. Z hlediska funkčnosti rozvodů vody je možno vést rozvod vody tak, jak jej nechala nově zhotovit žalovaná. Pokud by soud uložil žalované nově vybudovaný rozvod vody odstranit, nebylo by možné pro rozpor s aktuálně platnými normami vybudovat nový rozvod vody v trase původního, žalovanou odstraněného, rozvodu vody. Jelikož tato norma není závazná, ale jedná se pouze o doporučení, je další možností vybudovat nový rozvod vody v trase původního vedení. Další možností je vybudovat nový rozvod vody ve stěně nebo na stěně (prokázáno znaleckým posudkem [celé jméno znalce] [číslo] ze dne 30. 11. 2018 včetně jeho ústního doplnění).

19. Žalobkyně vyzvala žalovanou před podáním žaloby k odstranění nových rozvodů vody do kuchyně (prokázáno druhou předžalobní upomínkou ze dne 8. 11. 2016).

20. Na členské schůzi žalované ze dne 1. 11. 2005 bylo rozhodnuto o tom, že má proběhnout příprava převedení bytů do osobního vlastnictví (prokázáno zápisem z členské schůze žalobkyně, viz přílohová obálka odpojená od č.l. 406-407 spisu). Převod domu, kde se nachází předmětná jednotka [číslo] z vlastnictví obce do vlastnictví jiné osoby byl podmíněn vytvořením právnické osoby, kdy stávající nájemníci domu byly následně členy této nově vzniklé právnické osoby (strany mají za nesporné, viz protokol z jednání ze dne 15. 10. 2021). Po provedeném dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu:

21. Strany si sjednaly dne 4. 8. 2015, že předmětný byt bude opraven, a to kuchyň a koupelna s WC. V rámci opravy měly být zrekonstruovány i rozvody vody a odpadu (viz žádosti o souhlas a Dohoda o podmínkách k provedení drobných oprav a údržby bytu). Vzhledem k rozsahu povolených oprav spolu s půdorysem původního stavu předmětného bytu a nového stavu předmětného bytu po provedených opravách a údržbě soud dovodil, že opravou rozvodů SV a TUV byla výměna rozvodů vody včetně změny materiálu, ze kterého jsou rozvody vody provedeny, v jejich původním umístění včetně změn, které spočívaly v nahrazení vany sprchovým koutem a umístěním druhého umyvadla v koupelně. Změna vedení vody do kuchyně z koupelny a WC nebyla účastníky sjednána. Potřeba této změny vedení vody do kuchyně se projevila až po započetí oprav, kdy bylo shledáno, že stávající vedení je nevyhovující jak z hlediska aktuálních norem (ČSN), tak s ohledem na jeho životnost (viz vyjádření Ing. [anonymizováno]. [příjmení]). Žalovaná započala práce na provedení tohoto nového rozvodu vody, kdy o tomto informovala žalobkyni toliko telefonicky. Ta s opravou nesouhlasila. Žalovaná provedla rekonstrukci rozvodů SV a TÚV i přes nesouhlas žalobkyně (viz komunikace mezi stranami od telefonátu ze dne 26. 1. 2021).

22. Původní rozvody vody sestávaly ze samostatného rozvodu SV a TUV do kuchyně a samostatného rozvodu SV a TUV do WC a koupelny. Rozvod vody do kuchyně byl společný pro byt [číslo] předmětný byt. Uzávěr rozvodů do kuchyně byl přístupný pouze z bytu [číslo] z předmětného bytu nebyl přístupný. Žalovaná nechala odstranit původní rozvod vody do kuchyně a vodu do kuchyně nechala vést z WC PPR trubkami uloženými v drážce v podlaze v chodbě bytu vpravo vedle nosné zdi (viz místní šetření žalobkyně, fotografie, nesporné mezi stranami). Tento rozvod vody je opatřen kulovým uzávěrem přístupným z předmětného bytu. Uzávěr stoupacího potrubí SV a TUV, na které byl původně napojen kuchyňský rozvod vody předmětného bytu, je opatřen uzavíracími ventily v suterénu budovy (domu), které nejsou volně přístupné. V 16. nadzemním podlaží se nachází místnost, která má být volně přístupná, ve které se nachází uzavírací ventily pro 16. a vyšší nadzemní podlaží. Vedle toho se uzavírací ventil pro tato stoupací potrubí nachází v 16. nadzemním podlaží ve stropě nad označenou, volně vyjímatelnou kazetou podhledu.

23. Původní rozvod vody do kuchyně i nový rozvod vody jsou v souladu s tehdy platnými normami ČSN (viz znalecký posudek [anonymizováno] a normy ČSN). V současnosti nelze pro rozpor s aktuálně platnými normami ČSN vyhotovit nový rozvod vody v trase vedení původního (odstraněného) rozvodu vody do kuchyně (viz znalecký posudek [anonymizováno] a normy ČSN). Vedle toho lze nově vést rozvod vody ve stěně nebo na stěně (viz výslech znalce [příjmení]). O novém rozvodu trubek lze z předložených posudků, vyjádření a stanovisek vyčíst následující: -) nové trubky z PPR nahradily původní, které byly na hranici životnosti, vedení je tedy v lepším stavu (viz posouzení Ing. [anonymizováno]. [příjmení], opačně posudek [anonymizováno] – k tomu se ale soud nepřiklonil, neboť dům je již desítky let starý, lze tak předpokládat, že potrubí bylo v horším stavu a jeho nahrazení novým je zlepšením daného stavu, nedává rovněž smysl, aby pod novou kuchyňskou linkou bylo ponecháno staré potrubí, které je na hranici životnosti a hrozí tak vyšší poruchou než potrubí nové, nadto při jeho poruše by se muselo opětovně zasáhnout do nově zrekonstruované kuchyňské linky. Dále znalec [příjmení] uvedl, že životnost potrubí je 30 let, tedy trubky již skutečně byly na hranici životnosti a dále výměna trubek SV a TUV v původním vedení byla povolena) -) novým vedením trubek došlo ke zrychlení na případnou havárii vody, jelikož uzávěr pro celý byt [číslo] je přístupný z tohoto bytu (viz posouzení Ing. [anonymizováno]. [příjmení]) -) uložení trubek v podlaze je zcela standardní (viz posouzení Ing. [anonymizováno]. [příjmení]) -) dle stavebního úřadu výměna technické infrastruktury nepotřebuje rozhodnutí nebo jiné opatření stavebního úřadu (viz sdělení Úřadu [anonymizováno] [obec a číslo], odbor stavební) -) z hlediska protipožárního nebyl dům dělen na protipožární úseky, ale dozdění mezibytové příčky či její utěsnění nehořlavým materiálem je doporučeno (viz požárně bezpečnostní posouzení) -) současný stav je v souladu s původní normou ČSN 73 [číslo], která byla účinná v době stavby domu (viz norma ČSN 73 [číslo]) a i s normou ČSN EN [číslo], která byla účinná v době rekonstrukce rozvodů SV a TUV (viz norma ČSN EN [číslo], jejíž výňatek je citován v posouzení Ing. [anonymizováno]. [příjmení]) -) aktuální stav rozvodů SV a TUV v předmětném bytě je zcela funkční a v souladu s aktuálními technickými normami (viz posudek [anonymizováno], viz posudek [anonymizováno]) -) v rámci původního vedení SV a TUV v kuchyni je potrubí tak krátké, že nehrozí, aby se zde hromadily mikroorganismy a že by tedy došlo ke kontaminaci vody (viz posudek [anonymizováno], obavy posudku [anonymizováno] v tomto ohledu tak byly rozptýleny) -) není patrné, že by současné vedení SV a TUV bylo neodborně provedeno, či že by bylo nebezpečné (viz posudek [anonymizováno], opačně posudek [anonymizováno] v rámci odbornosti, soud se však s k závěrům posudku [anonymizováno] nepřiklonil s ohledem na to, že nepovažuje za nutné, aby drobnější změny – v řádech několika metrů musely být vždy projektovány projektantem, což by znemožnilo většinu rekonstrukcí rozvodů, nadto projekt má zaručit zejména to, že potrubí bude dobře fungovat, což zde bylo dodrženo – voda teče bez problémů) -) stávající vedení SV a TUV má lepší vlastnosti než původní vedení, co do materiálů a tím, že je nyní pod jedním uzávěrem, je lepší ponechat současný stav potrubí (viz posudek [anonymizováno]) -) stávající řešení zlepšilo akustické vlastnosti a protipožární vlastnosti předmětného bytu (viz posudek [anonymizováno] a požárně bezpečnostní posouzení) -) delší potrubí obecně znamená vyšší možnost poruchy materiálu, vedení SV a TUV po povrchu zdí nepůsobí esteticky dobře (viz posudek [anonymizováno]) -) napojení kuchyně na původní stoupačku je možné, ale za cenu rozkopání kuchyně a nejeví se tak jako účelné (viz posudek [anonymizováno]) -) v příčce by nemohlo potrubí vést kvůli tomu, že není dostatečně silná, musela by se přizdít, vedení rozvodů SV a TUV v podhledu je možné, ale technicky komplikovanější než stávající řešení (viz posudek [anonymizováno]) -) potrubí se musí udělat dle nové normy ČSN v případě změny či opravy (viz posudek [anonymizováno])

24. Soud tak vzal za prokázané, že současné vedení potrubí SV a TUV je zcela nezávadné a v souladu s aktuálními normami ČSN, kdy došlo i v rámci toho, že nyní nevede mezi byty, čímž mohlo dojít k zadělání otvoru v příčce mezi byty ke zlepšení akustických a protipožárních vlastností. Došlo i ke zlepšení akustických vlastností, co se týče podlahy bytu. Došlo k nahrazení původních trubek na hranici životnosti novými, u nichž hrozí nižší kazivost materiálu oproti původním, byť jsou delší. Nicméně k tomu soud podotýká, že nelze vždy předpokládat, že se materiál pokazí. PPR trubky jsou běžně používány ve většině domácností. PPR trubky jsou také běžně zazdívány do zdí či dávány do podlahy, vedení po stěně není u bytů obvyklé a nepůsobí esteticky dobře. Vedení v příčce, která by se musela přizdít (kvůli slabé tloušťce), či vedení v podhledu či napojení na původní stoupačku u kuchyně by bylo technicky možné, ale není zde důvod ho měnit, jelikož současné potrubí je v souladu s technickými normami a je funkční. Jeho předělání by nemělo žádný technický přínos, naopak by musely být vynaloženy další finanční prostředky a úpravy bytu, aby se potrubí předělalo.

25. Další navržené důkazy soud vzhledem k níže učiněnému právnímu závěru neprovedl a k dalším provedeným důkazům soud vzhledem k učiněnému právnímu závěru pro nadbytečnost nepřihlédl, jelikož měl o věci již dostatečný přehled. Z pohledu soudu nebylo důležité, zda byly rozvody SV a TUV udělány v lednu, únoru či dubnu (byť z montážních protokolů vodoměrů je patrné, že opravy probíhaly ještě v dubnu 2019). Důležité bylo zejména to, že úpravy předmětné jednotky [číslo] nebyly provedeny v souladu s povolenou rekonstrukcí a byly provedeny přes nesouhlas žalobkyně, což bylo dostatečně prokázáno. Dále měl soud zkoumat možnost odstranění stávajícího stavu a uvedení do původního stavu a účelnost tohoto postupu a k tomu jsou důležité výše zmíněné důkazy. Ostatní důkazy se této věci netýkaly a nijak ji neprokazovaly. Co se týče zápisů z členských schůzí a způsobu nabytí členství v družstvu, pak důkazy k tomuto soud výše zmínil, jelikož považuje za podstatné se vyjádřit i k argumentační lince žalované ohledně toho, že na nájemce v bytovém družstvu nelze pohlížet stejně jako na nájemce, kdy nájem je založen toliko smluvním vztahem a nikoliv na základě členství v právnické osobě. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

26. Dle § 2263 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále i jako „o. z.“), (1) Souhlasí-li s tím pronajímatel, může nájemce provést úpravu, přestavbu nebo jinou změnu bytu nebo domu. Nesouhlasí-li pronajímatel se změnou, která je nezbytná vzhledem k zdravotnímu postižení nájemce, člena jeho domácnosti nebo jiné osoby, která v bytě bydlí, aniž má k odmítnutí souhlasu vážný a spravedlivý důvod, nahradí pronajímatelův souhlas na návrh nájemce soud. (2) Při skončení nájmu odstraní nájemce v bytě nebo domě změnu, kterou provedl, ledaže pronajímatel navrácení v předešlý stav nežádá.

27. Dle § 741 zák. č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, (1) Není-li dále stanoveno jinak, použijí se pro nájem družstevního bytu ustanovení občanského zákoníku upravující nájem, nájem bytu nebo nájem prostoru sloužícího podnikání, a popřípadě ujednání stanov, která nejsou v rozporu s donucujícími ustanoveními zákona. (2) Podmínky pro uzavření nájemní smlouvy o nájmu družstevního bytu podle tohoto zákona, občanského zákoníku nebo stanov se vztahují také na členy, jejichž členství v bytovém družstvu vzniklo převodem družstevního podílu.

28. Dle § 731 odst. 1 z. o. k . Stanovy bytového družstva kromě náležitostí podle § 553 obsahují také: a) podmínky, za kterých vznikne členovi bytového družstva právo na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu, a b) podrobnější úpravu práv a povinností člena bytového družstva spojených s právem na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu a práv a povinností člena bytového družstva spojených s užíváním družstevního bytu. Tato práva a povinnosti se stávají dnem jejich vzniku právy a povinnostmi člena plynoucími z členství v bytovém družstvu.

29. Dle § 1042 o. z. vlastník se může domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší jinak než tím, že mu věc zadržuje.

30. Dle § 727 odst. 1 z. o. k. bytové družstvo může být založeno jen za účelem zajišťování bytových potřeb svých členů.

31. Nárok žalobkyně na odstranění stavebních úprav vychází z ust. § 2263 o. z. spolu s ust. § 741 odst. 1 z. o. k., § 731 odst. 1 písm. b) z. o. k. spolu ust. čl. 52 odst. 5 stanov žalobkyně a z ust. § 1042 o. z. Žalovaná (nájemce družstevního bytu) tím, že vyhotovila rozvod vody do kuchyně předmětného bytu v jiné trase, než byla trasa původního rozvodu, aniž s tím žalobkyně (vlastník a pronajímatel předmětného bytu) souhlasila, zasáhla do vlastnického práva žalobkyně, které svědčí právo domáhat se odstranění této úpravy již za trvání nájemního vztahu.

32. Aktivní legitimace žalobkyně vychází z ust. § 1042 o. z. a § 727 odst. 1 z. o. k., neboť žalobkyně je vlastníkem domu, ve kterém se nachází předmětná jednotka [číslo] ve které byly provedeny neoprávněné úpravy bytu.

33. Pasivní legitimace žalované vychází z toho, že žalovaná je jako člen družstva nájemcem předmětného bytu. Jelikož žalovaná s manželem v předmětném bytě nebydleli a nebydlí, nepředstavuje předmětný byt jejich obydlí (§ 743 odst. 1 o. z.) a k předmětnému bytu tak okamžikem uzavření manželství nevzniklo společné nájemní právo (§ 744 odst. 1 o. z. spolu s ust. § 741 odst. 1 z. o. k.). Případné společné členství manželů v družstvu (žalované a jejího manžela) podle ust. § 739 odst. 1 z. o. k. nemá na otázku vzniku společného nájmu manželů k předmětnému bytu vliv.

34. Žalovanou nově vybudovaný rozvod vody není v rozporu s ČSN normou upravující rozvody vody a nedošlo ke zhoršení kročejové prozvučnosti, tedy v řízení nebylo prokázáno, že by tento rozvod vody nebylo možno užívat. Zároveň bylo prokázáno, že vedle případného uzávěru rozvodu vody v předmětném bytě je možno rozvod vody uzavřít v 16. podlaží (v kumbálu nebo, pokud by byl kumbál uzamčen, v místě uzávěru pod stropním podhledem). Rozvod vody není pro rozpor s aktuálně platnou normou ČSN možno vést i napojením na původní společný rozvod vody (pro byt [číslo]). Rozvod vody je možno v předmětném bytě vést i jiným způsobem (např. předsíní (chodbou) pod lištou v místě styku podlahy se stěnou či po stěně v místě styku stěny se stropem; byť z estetického hlediska se bude jednat o degradující řešení). Je právem vlastníka bytu (žalobkyně), aby určila, kudy rozvody vody povedou. Nicméně, jak již podotknul odvolací soud, je nutné požadavky vlastníka v řízení hodnotit dle toho, zda je odstranění úprav a uvedení do původního stavu možné a účelné.

35. K tomu se vyjadřuje i judikatura zmíněná odvolacím soudem, kdy v rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 6. 2007, sp.zn. 25 Cdo 2032/2005, je uvedeno„ . Tzv. naturální restituce vyloučena není, je však podmíněna jednak žádostí poškozeného, jednak tím, že tento způsob náhrady je možný a účelný. Účelnost se posuzuje z hlediska hospodárnosti, možnost pak představuje kategorii objektivní, která je vyloučena tam, kde uvedení do předešlého stavu brání překážka objektivní povahy. Odvolací soud dovodil, že v dané věci je takovou překážkou okolnost, že žaloba nerozlišuje rozsah škody ve vztahu k datu, kdy se žalobce stal vlastníkem poškozených nemovitostí, aniž by žalobě směřující k náhradě škody uvedením v předešlý stav bylo možno vyhovět jen zčásti. S tímto závěrem se dovolací soud neztotožňuje.“ a rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 22. 4. 2008, sp. zn. 25 Cdo 1030/2006, kde je uvedeno„ Tzv. naturální restituce vyloučena není, je však kromě žádosti poškozeného podmíněna tím, že tento způsob náhrady je možný a účelný. Účelnost se posuzuje z hlediska hospodárnosti, možnost pak představuje kategorii objektivní, která je vyloučena tam, kde uvedení do předešlého stavu brání překážka objektivní povahy.“ 36. Napojení rozvodů SV a TUV na stoupačku vedoucí u kuchyně předmětného bytu [číslo] je dle znalce možné (viz výslech znalce [příjmení] na jednání), nicméně nejeví se jako účelné. Současné řešení zlepšilo technický stav bytu, kdy nyní jsou veškeré rozvody pod jedním uzávěrem, který je přístupný přímo z bytu [číslo] rozvody jsou nové (nahradily staré rozvody na hranici životnosti) a tím pádem je zde nižší riziko poruchy, byť jsou rozvody delší (nicméně v celém domě jsou stupačky, které vedou i desítky metrů, tedy z pohledu soudu není zcela relevantní dovozovat pravděpodobnost poruchy jen na základě délky vedení potrubí, naopak to, že jsou trubky z nového materiálu snižuje riziko poruchy dle názoru soudu mnohem více než to, že je potrubí o pár metrů delší), potrubí je funkční (voda normálně protéká) a je přívětivě esteticky i funkčně uloženo v podlaze, přičemž nedošlo ke zhoršení akustických vlastností podlahy. Potrubí vyhovuje ve všech ohledech a je v souladu s aktuálními normami ČSN, které jsou (dle logiky nastíněné v posudku [anonymizováno]) přísnější než ty, které byly účinné v roce stavby domu, tedy technicky je potrubí v aktuální podobě na vyšší úrovni, než tomu bylo dříve. Z tohoto hlediska není účelné, aby se potrubí jakkoliv předělávalo, neboť zde není závada, která by musela být odstraněna, a nové vedení potrubí jinudy by žádný prokazatelný přínos nemělo. Předělání současných rozvodů v jednotce [číslo] by tak vedlo pouze k tomu, že by se musely udělat nové stavební úpravy, což by bylo pouze časově a finančně náročnější a byt by byl opět nějakou dobu neobyvatelný. Současné vedení vody umožnilo i zlepšení akustických a protipožárních vlastností příčky mezi kuchyněmi bytů [číslo]. Proto soud rozhodl tak, že žalobu zamítl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto usnesení.

37. Soud zároveň poukazuje na to, že byť se uvádí, že normy ČSN berou jako doporučující, pak by práce odborníka (viz § 5 o. z.) měla vždy být prováděna tak, že budou normy dodrženy, neboť jsou doporučeními, která mají svůj přínos. Nelze se ztotožnit s tím, že by plnění (např. elektroinstalace v bytě), které by bylo v rozporu s normami ČSN, bylo provedeno odborně či, že by se jednalo o řádné plnění. [jméno] [příjmení] jsou zpracovávány tak, aby určovaly postupy, které chrání majetek, zdraví a životy lidí, tedy jejich dodržování je z pohledu soudu nutné, byť žádný právní předpis výslovně nezmiňuje, že musí být tyto normy dodržovány. To, že je současné vedení SV a TUV v souladu s ČSN je rozhodně přínosem. Nadto dle čl. 12 normy ČSN EN [číslo] (citace je v posudku [anonymizováno], str. 14) je nutné dle nové normy postupovat v případě, že se mění či opravují rozvody potrubí SV a TUV. Jelikož dle Dohody o podmínkách k provedení drobných oprav a údržby bytu bylo stanoveno, že bude provedena výměna stávajících rozvodů vody, pak nelze vytknout žalované, že jednala v souladu s aktuální normou ČSN, jelikož tu musela při změně stávajících rozvodů dodržet. Nadto si žalobkyně musela být vědoma (jakožto podnikatel-odborník, srov. § 421 odst. 1 o. z.) nevyhovujícího stavu potrubí a mohla tak předpokládat, že by se mohlo měnit dle aktuálních norem ČSN a nadto nepředložila žádný relevantní argument proti změně trasy potrubí tak, že bude založeno v podlaze (ani znalec [příjmení] žádnému argumentu žalobkyně v tomto ohledu nepřisvědčil). Soud daným argumentům nepřisvědčil. Argument, že by tím mohlo dojít k zásahu do betonového překladu (podlahy), nebyl v řízení přesvědčivě prokázán (jednalo se toliko o názor pana [příjmení] zmíněný ve vyjádření). Žádný znalec ani jiný odborník se nevyjádřil tak, že by vedení daného potrubí v současné podobě bylo na závadu, a to z jakéhokoliv hlediska.

38. Nelze samozřejmě přehlédnout, že žalovaná měla k bytu uzavřenou nájemní smlouvu, že vlastníkem bytu je žalobkyně a že v čl. 52 odst. 2 písm. f) stanov žalobkyně je uvedeno, že poškození či vadu je nájemce povinen oznámit žalobkyni, ale není zde uvedeno, že je nájemce opravu oprávněn sám provést. Možnost provedení opravy samotným nájemcem je uvedena v [číslo] odst. 2 písm. f) stanov žalobkyně, nicméně ty hovoří o společných prostorách domu a nikoliv o vnitřních prostorách bytu. V tomto ohledu tak soud nepřisvědčil žalované, že byla dle stanov žalobkyně oprávněna opravu provést sama, jelikož stanovy žalobkyně to u vnitřních prostor bytu neumožnují. Ze strany žalované tak došlo k zásahu do vlastnického práva žalobkyně, byť do jisté míry pochopitelného s ohledem na danou situaci, kdy bylo potrubí uvedeno do souladu s normami ČSN.

39. K rozdílnému názoru ohledně souladu stavu potrubí SV a TUV s normou ČSN 73 [číslo] účinné v době stavby domu, v němž se nachází předmětná jednotka [číslo] (viz přílohová obálka k č.l. 166), kdy norma ČSN 73 [číslo] v čl. 72 stanoví, že„ Přívodní potrubí pro každou bytovou jednotku nebo jinou účelovou jednotku musí být opatřeno samostatným uzávěrem“ soud uvádí následující. Z logiky věci je patrné, že uzávěry mají plnit funkci zejména uzavření přívodu vody do jednotky v případě havárie tak, aby nemusela být uzavřena voda i pro ostatní jednotky (např. skrze celou vertikální stupačku jdoucí přes více pater). Dále pak mají plnit funkci uzavření přívodu vody v případě lokální rekonstrukce potrubí - opět aby se nemusela uzavírat voda pro všechny byty na (vertikální vícepatrové) stupačce. Pokud však uzávěr není přístupný z dané jednotky, pak je jeho první funkce v podstatě nulová (nelze říci, zda bude možné uzavřít daný přívod – závisí to na přítomnosti souseda ve vedlejší jednotce) a druhá značně omezená (s ohledem na to, že rekonstrukce jsou často plánovány s větším časovým předstihem, pak zřejmě nebude takový problém se domluvit se sousedem na uzavření vody předem, na rozdíl od havárie, kdy je potřeba uzavřít vodu ihned, i přesto to ale bude vyžadovat domluvu se sousedem, což je omezující). Nicméně pokud je na uzávěr napojeno více jednotek, pak jeho uzavření ovlivní vždy negativně komfort ve všech jednotkách, které jsou na uzávěr napojeny. Lze tak konstatovat, že smysl a účel normy ČSN 73 [číslo] původní potrubí v jednotce [číslo] nesplňovalo. Žalovaná tak ohlásila závadu, nicméně nebyla dle stanov (viz čl. 52 odst. 2 písm. f)) oprávněna opravu sama provést. Opravu měla provést žalobkyně, která ji však neprovedla a žalovaná jí pak provedla sama, avšak v rozporu se stanovami. Ve stanovách pak není uvedena lhůta pro opravu vady ze strany žalobkyně po jejím ohlášení, lze však poukázat na to, že v tomto ohledu žalobkyně aktivitu neprojevovala a spíše se stavěla negativně k postoji žalované. Nadměrné prodlení v provedení opravy, pak lze rovněž klást k tíži žalobkyni.

40. Soud ještě doplňuje, že byť žalobu zamítl, a to z důvodu neúčelnosti uvedení do původního stavu či do jiného stavu navrhovaného žalobkyní, pak se jedná o porušení stanov žalobkyně a o zásah do vlastnického práva žalobkyně k dané jednotce [číslo] což může mít následky ohledně členství žalované v žalobkyni, a tedy dopad i do nájmu k předmětné jednotce [číslo]. Na druhou stranu nelze přehlédnout, že žalovaná je členkou žalobkyně, a to z toho důvodu, že v minulosti probíhala privatizace majetku obce, kdy podmínkou pro zakoupení domu, ve kterém se nachází předmětná jednotka, od obce bylo to, že dům bude prodán bytovému družstvu či jiné právnické osobě, kdy jednotliví nájemci (s ohledem na to, že ti poskytli finanční prostředky na zakoupení domu, bychom je mohli s nadsázkou nazvat„ kupujícími“, byť formálně-právně bylo kupujícím domu družstvo) budou členy této právnické osoby. V daném případě všichni členové žalobkyně již uhradili plnou kupní cenu za byty (tedy každý z členů uhradil poměrnou část kupní ceny domu dle podlahové plochy„ svého“ bytu, resp. bytu, ke kterému má právo nájmu skrze obchodní podíl v družstvu). Nadto jednotliví členové žalobkyně nemají byty doposud ve svém vlastnictví, jelikož žalobkyně doposud neprovedla převod bytů do vlastnictví svých členů, byť plán k převodu bytů do vlastnictví členů žalobkyně byl odsouhlasen již na členské schůzi žalobkyně v roce 2005. Je tak patrné, že v situaci, kdy členové žalobkyně mají zaplacenou celou kupní cenu bytů a nadto již dříve byl odsouhlasen plán převodu jednotek do vlastnictví členů žalobkyně, což žalobkyně doposud (z neznámých příčin) neprovedla, se jeví jako přílišné zasahování do práv členů žalobkyně (srov. § 212 odst. 1 věta druhá o. z.), když není členům ze strany žalobkyně umožněno rekonstruovat byt v souladu s aktuálními normami ČSN a není jim dovoleno zlepšovat technickou stránku bytů (za situace, kdy tyto úpravy jsou zcela v souladu se zákony, aktuálními normami ČSN a zlepšují technické vybavení bytu – a tím v podstatě zvyšují i jeho hodnotu na trhu). Takový zásah do práv členů žalobkyně lze vnímat za dané situace jako zneužívání práva (srov. § 8 o. z.) a zásah do práv členů žalobkyně (viz § 212 odst. 1 o. z., viz dále).

41. Je totiž potřeba přihlédnout k tomu, že žalobkyně vznikla zejména za tím účelem, aby mohli její členové byty alespoň„ zprostředkovaně vlastnit“ skrze vlastnictví družstevního podílu v žalobkyni s právem nájmu k dané jednotce (bytu), kdy v případě, že by byla možnost si od obce koupit celý byt do osobního vlastnictví, by zřejmě k vytvoření žalobkyně ani nedošlo, neboť zde není logický důvod pro to, aby za situace, kdy určitá osoba zaplatí celou kupní cenu bytu, přistoupila následně na to, že nebude vlastníkem bytu, ale toliko jeho nájemcem a vlastníkem bude zcela jiná osoba. V případě, že jsou byty ve vlastnictví družstva zcela zaplaceny jednotlivými členy družstva, pak se jeví jako logické, aby se družstvo chovalo spíše jako správce budovy (srov. § 1194 o. z) a nevynucovalo si tvrdě svá vlastnická práva v tom smyslu, že bude blokovat bez relevantních důvodů úpravy bytů, kdy navrhované úpravy bytů se nemusí líbit toliko členům stat. orgánu družstva (což mohou být například pouze tři členové družstva z celkového počtu několika desítek členů družstva, apod.), ale zato brání členům družstva, kteří již celou kupní cenu bytů splatili, ve zhodnocování a zlepšování technického stavu bytů. V tomto ohledu je tak nutno dle názoru soudu poměřovat, zda jsou důvody, pro které žalobkyně brání v provedení oprav, relevantní a důvodné, a pokud tomu tak není, pak se může jednat o jednání družstva v rozporu s § 8 o. z. a § 212 odst. 1 o. z., tedy o zneužití práva a zásah do práv členů družstva, kdy za takovéto situace lze těžko hovořit o tom, že by si měl nést člen žalobkyně následky porušení stanov či nájemní smlouvy (např. vyloučení z družstva), když by družstvo jednalo v rozporu s § 8 o. z., a tedy by jeho jednání nepožívalo právní ochrany. Postup družstva zneužívajícího právo v rámci blokace rekonstrukce jednotek je pak o to intenzivnější za situace, kdy o plánu převedení jednotek do osobního vlastnictví jeho členů bylo rozhodnuto již na členské schůzi v roce 2005 a družstvo (resp. jeho stat. orgán) v tomto ohledu ničeho nekoná již 15 let. Jelikož představenstvo družstva je povinno plnit rozhodnutí členské schůze, pak lze konstatovat, že vzniku tohoto sporu napomohlo, když byty již více než 15 let po rozhodnutí členské schůze do osobního vlastnictví svých členů nepřevedlo. Nelze se ztotožnit například s tím, že by družstvo byty nepřevádělo a jednalo v rozporu s rozhodnutím členské schůze např. proto, že by chtělo mít větší kontrolu nad tím, co se v domě děje atd. (opět by se tak jednalo v podstatě o vůli toko členů představenstva proti vůli většiny členů družstva). Družstvo, resp. jeho stat. orgán nemůže ignorovat rozhodnutí své členské schůze, naopak musí rozhodnutí přijatá členskou schůzí plnit (za podmínek stanovených zákonem a stanovami).

42. Lze tak shrnout, že v případě, kdy dojde k porušení vlastnického práva neoprávněnými stavebnímu úpravami bytu a soud neurčí, že by tyto úpravy měly být odstraněny a byt uveden do původního stavu s ohledem na to, že nejsou naplněna kritéria možnosti či účelnosti takového postupu, pak provedení takových úprav přes nesouhlas pronajímatele (družstva) může mít následně vliv na setrvání nájemce (člena družstva) v pronajímateli (družstvu) či může mít vliv na trvání nájemní smlouvy, je-li porušení smlouvy či zákona dostatečně velké intenzity. Nájemce však nemůže být za své protiprávní jednání sankcionován v případě, pokud pronajímatel jedná v rozporu se zákonem či smlouvou tak, že zneužívá právo (či právo jinak intenzivně porušuje) a nájemce k danému jednání v podstatě donutí - v tomto konkrétním případě tak, že brání opravám či úpravám bytu, které zhodnocují byt po technické stránce, po stránce komfortu bydlení a navyšují tržní hodnotu bytu, a to bez relevantního důvodu, navíc za situace, kdy nájemce cenu bytu již celou zaplatil a nadto pronajímatel neplní po delší časové období rozhodnutí členské schůze o převodu bytu do vlastnictví nájemce.

43. Výrok o náhradě nákladů řízení mezi účastníky z ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalovaná byla plně úspěšná, proto jí náleží náhrada nákladů řízení ve výši 46 400 Kč spočívajících -) v odměně advokáta ve výši 34 500 Kč za 23 úkonů právní služby (1 500 Kč za úkon) podle § 7, § 9 odst. 1 a § 11 vyhl. č. 177/1996 Sb. (převzetí a příprava věci, vyjádření ze dne 10. 4. 2017, účast na jednání dne 16. 8. 2017 za 2 úkony, vyjádření ze dne 27. 2. 2018, účast na jednání dne 2. 3. 2018, účast na jednání dne 11. 4. 2018, vyjádření ze dne 3. 5. 2018, účast na jednání dne 15. 3. 2019 za 2 úkony, vyjádření ze dne 2. 5. 2019, účast na jednání dne 24. 5. 2019, vyjádření ze dne 17. 7. 2019, účast na místním šetření dne 12. 8. 2019, účast na jednání dne 4. 9. 2019, odvolání ze dne 24. 10. 2019, účast na jednání dne 4. 3. 2020, účast na jednání dne 18. 8. 2021 za 2 úkony, vyjádření ze dne 17. 9. 2021, vyjádření ze dne 12. 10. 2021, účast na jednání dne 15. 10. 2021 za 2 úkony), -) v náhradě hotových výdajů 6 900 Kč za 23 úkonů právní služby po 300 Kč podle § 13 odst. 3 vyhl.č. 177/1996 Sb., -) a náhradě za zaplacený soudní poplatek za odvolání ve výši 5 000 Kč.

44. Soud nepřiznal žalované náhradu nákladů řízení za sdělení ze dne 19. 12. 2018 o tom, že trvá na výslechu znalce, dále za zaslání normy ze dne 22. 5. 2019, za žádost o prodloužení lhůty ze dne 20. 11. 2019, za sdělení o tom, že nedošlo k mimosoudní dohodě ze dne 5. 5. 2020 a za oznámení o změně právního zastoupení a o změně jména žalované ze dne 16. 3. 2021, neboť se ve všech případech jednalo o krátká sdělení, která nebyla činěna ve věci samé, či pouze o zaslání příslušných listin.

45. Náhrada nákladů řízení se platí k rukám advokáta žalobkyně dle § 149 odst. 1 o.s.ř. ve lhůtě podle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.

46. Náhrada nákladů státu ve výši 20 944,69 Kč představuje náklady za vypracování písemného znaleckého posudku [celé jméno znalce] ve výši 950 Kč, kdy na zbytek znalečného byla užita záloha ve výši 5 000 Kč složená žalobkyní, dále náklady za vypracování písemného znaleckého posudku znaleckému ústavu [právnická osoba] ve výši 16 897,09 Kč, kdy na zbytek znalečného byla užita záloha ve výši 10 000 Kč složená žalobkyní, a posledně náklady za výslech znalce ze znaleckého ústavu [právnická osoba] na ústním jednání ve výši 3 097,60 Kč (§ 148 odst. 1 o.s.ř.).