19 C 51/2017

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Tomášem Černým ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátkou Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o: odstranění nepovolených stavebních úprav Rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 15.10.2021, č. j. 19 C 51/2017-426 se v části odůvodnění, konkrétně v odstavci 23 věta první opravuje tak, že se chybně uvedený text ve znění:„ Původní rozvod vody do kuchyně i nový rozvod vody jsou v souladu s tehdy platnými normami ČSN (viz znalecký posudek [anonymizováno] a normy ČSN).“ nahrazuje takto:„ Původní rozvody vody do kuchyně nebyly a nové rozvody vody jsou v souladu s tehdy platnými normami ČSN (viz znalecký posudek [anonymizováno] a normy ČSN).“. Při vyhotovení výše uvedeného rozhodnutí došlo ke zjevné nesprávnosti patrné i z obsahu spisu a samotného rozhodnutí (daná věta je zjevně v rozporu se závěry znalce [právnická osoba] (neboli„ [anonymizováno]“), na které je na konci věty i výslovně odkazováno). Nadto původní závěr ohledně toho, že staré i nové rozvody vody jsou v souladu s původní normou ČSN, nemají oporu ve zjištění skutkového stavu, na které soud v rozsudku odkazuje. V rámci skutkového stavu bylo zjištěno, že: -) dle znaleckého posudku [příjmení] [jméno] ([anonymizováno]), že původní rozvody vody nebyly v souladu s tehdy platnými normami ČSN (viz str. 23 posudku, č.l. 320 spisu), kdy tyto závěry znalce jsou ve výše uvedeném rozsudku uvedeny v odstavci 13 rozsudku, kde je uvedeno„ Dle znalce šlo o pochybení dle tehdejších technických norem, jelikož byt žalované neměl samostatný uzávěr vodovodu.“ – tato pasáž je v odůvodnění rozsudku dokonce zvýrazněna; -) dle znaleckého posudku [celé jméno znalce], že původní rozvody byly v souladu s tehdy platnou normou ČSN (resp. to bylo dovozeno na základě normy následné, která měla být přísnější), což vyplývalo z odst. 12 a 18 rozsudku). Soud si byl vědom rozdílných názorů znalců v tomto ohledu, a proto tyto rozpory posoudil a v odůvodnění rozsudku uvedl (s patřičným odůvodněním, proč se tak rozhodl), že se přiklonil k závěrům znalce [příjmení] [jméno], a to konkrétně v odstavci 14 výše uvedeného rozsudku, kde je napsáno„ …je logické, že uzávěr měl být přístupný z bytu, kam potrubí směřovalo. To v případě jednotky [číslo] nebylo zcela dodrženo, když velká část potrubí vedla ve zdi bez uzávěru a nadto zde byl společný uzávěr pro jednotky [číslo] ten nebyl přístupný oběma jednotkám – mohl ji uzavřít toliko soused z bytu [číslo]. Z tohoto pohledu se jeví jako přijatelnější závěr znalce [příjmení]“. Soud se tedy v rámci zkoumání skutkového stavu přiklonil k variantě, že původní rozvody vody nebyly v souladu s tehdy platnými předpisy ČSN. To následně soud potvrzuje i v rámci odstavce 39 výše uvedeného rozsudku, kde je uvedeno„ Lze tak konstatovat, že smysl a účel normy ČSN 73 [číslo] původní potrubí v jednotce [číslo] nesplňovalo.“. První věta v odstavci 23 výše uvedeného rozsudku (kde soud shrnuje závěry o skutkovém stavu zjištěné na základě jednotlivých skutkových zjištění), kde je uvedeno„ Původní rozvod vody do kuchyně i nový rozvod vody jsou v souladu s tehdy platnými normami ČSN (viz znalecký posudek [anonymizováno] a normy ČSN).“ je tak zjevným překlepem, neboť má správně znít tak, že původní rozvody nejsou a ty nové jsou v souladu s tehdy platnou normou ČSN, neboť tak soud zjistil daný skutkový stav, což je popsáno v odstavcích 14 a 39 výše uvedeného rozsudku. Nadto přímo za první větou v odstavci 23 je uvedeno„ viz znalecký posudek [anonymizováno] a normy ČSN“, kdy znalecký posudek [anonymizováno] uvedl, že původní rozvody nebyly v souladu s tehdy platnými normami ČSN. Tehdejší normu ČSN v souladu s tímto závěrem vyložil i podepsaný soud (viz odst. 39 rozsudku). Dle § 164 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále i jako „o. s. ř.“), předseda senátu opraví v rozsudku kdykoliv i bez návrhu chyby v psaní a v počtech, jakož i jiné zjevné nesprávnosti. Týká-li se oprava výroku rozhodnutí nebo není-li možné provést opravu ve stejnopisech rozhodnutí, vydá o tom opravné usnesení, které doručí účastníkům; jde-li o opravu výroku rozhodnutí, může odložit vykonatelnost rozsudku na dobu, dokud opravné usnesení nenabude právní moci. Dle § 165 odst. 1 o. s. ř. pokud odůvodnění rozsudku nemá podklad ve zjištění skutkového stavu, může účastník před tím, než rozsudek nabude právní moci, navrhnout, aby odůvodnění bylo opraveno. Z pohledu soudu, byť se v daném případě jedná o zjevnou nesprávnost, neboť daná věta nesouhlasí s posouzením soudu uvedeným v odst. 14 a 39 předmětného rozsudku, tak se také jedná o část odůvodnění, která nemá oporu ve zjištěném skutkovém stavu. Soud proto rozhodl o opravě dle § 165 odst. 1 o. s. ř., neboť se jedná o ustanovení, které umožňuje stranám, aby se proti dané opravě i odvolaly (viz komentář Jaromíra Jirsy a kol. od Wolters Kluwer z roku 2019 k § 165 o. s. ř.). Soud tak v souladu s § 165 odst. 1 o. s. ř. opravil své závěry v první větě odst. 29 výše uvedeného rozsudku, které neměly oporu ve zjištěném skutkovém stavu. Oprava odůvodnění byla provedena na návrh žalované ze dne 1.3.2022.