27 C 38/2023
č. j. 27 C 38/2023-237
V PLATNOSTICitované zákony (8)
Plný text
Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl soudkyní Mgr. Pavlou Schütznerovou ve věci Anonymizovaný odstavec proti Anonymizovaný odstavec Anonymizovaný odstavec o určení dědického práva
I. Žaloba na určení, že spoluvlastníky bytové jednotky č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, (LV , Anonymizováno, ) v budově , Anonymizováno, , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . , Anonymizováno, , na pozemku , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , spolu s podílem o velikosti , Anonymizováno, /, Anonymizováno, (t. j. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ) na společných částech domu , Anonymizováno, č. p. , Anonymizováno, bytový dům (LV , Anonymizováno, ) a pozemku p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, zastavěná plocha a nádvoří (LV , Anonymizováno, ), vše v katastrálním území , Anonymizováno, , obec , Anonymizováno, , jsou žalobkyně s podílem o velikosti , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , první žalovaný s podílem o velikosti , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , Anonymizováno, a druhá žalovaná s podílem o velikosti , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
III. Žalobkyně je povinna uhradit České republice-Obvodnímu soudu pro Prahu 4 náhradu nákladů řízení státu ve výši 2 742,84 Kč, a to ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku.
1. Předmětem tohoto řízení byl návrh žalobkyně na určení dědického práva, který odůvodnila tím, že Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl pověřeným soudním komisařem , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . , Anonymizováno, , Anonymizováno, , usnesením ze dne 18. 1. 2022 o pozůstalosti po , Anonymizováno, . , Anonymizováno, , Anonymizováno, , nar. , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . , Anonymizováno, , zemř. , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . , Anonymizováno, , jehož účastníky byli žalobkyně a první žalovaný jako děti zůstavitele a druhá žalovaná jako manželka zůstavitele. V průběhu řízení o pozůstalosti žalobkyně zjistila, že v pozůstalosti se nenachází bytová jednotka číslo , Anonymizováno, /, Anonymizováno, na LV , Anonymizováno, , , Anonymizováno, . Vyšlo najevo, že dne , datum, byla uzavřena darovací smlouva, podle které zůstavitel s druhou žalovanou darovali tuto nemovitost prvnímu žalovanému. Stalo se tak za situace, kdy zůstavitel byl už dlouho před uzavřením darovací smlouvy ve stavu, který vylučoval takové právní jednání. Byl upoutaný na lůžku, téměř se neorientoval časem ani místem, byl ve stavu zjevného duševního onemocnění. Velmi špatně viděl, jeho kognitivní funkce byly velmi omezeny a pro tyto zdravotní obtíže neměl možnost následky právního jednání vůbec posoudit. Tato darovací smlouva byla uzavřena 18 dní před jeho úmrtím. Jako vlastník bytu je v katastru nemovitostí nesprávně evidován první žalovaný. Z lékařských zpráv vyplývá, že zůstavitel prodělal v dubnu 2002 masivním , Anonymizováno, s , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , kdy utrpěl velmi vážnou poruchu komunikace, přičemž do konce života se jeho stav nezlepšil, ale naopak zdravotní stav vylučoval platné právní jednání. Zůstavitel jednal v době uzavření darovací smlouvy v duševní poruše, která jej činila k tomuto právnímu úkonu neschopným, když nedokázal posoudit následky svého jednání nebo své jednání ovládnout. Žalobkyně má proto za to, že darovací smlouva nebyla uzavřena platně a bytová jednotka by proto měla být k datu úmrtí ve společném jmění zůstavitele a jeho manželky a měla připadnout dědicům rovným dílem, tedy žalobkyni podíl o velikosti 1/6, prvnímu žalovanému rovněž podíl o velikosti 1/6 a druhé žalované podíl o velikosti 4/6. Žalobkyně proti tomu vznesla v řízení o pozůstalosti námitku neplatnosti darovací smlouvy, toto aktivum pozůstalosti zůstalo sporné, žalobkyně se pokoušela s žalovanými dohodnout na mimosoudním řešení, ale nebyla úspěšná. K žalobě dále žalobkyně uvedla, že druhá žalovaná je zcela pod vlivem prvního žalovaného, učiní pouze to, co jí první žalovaný určí, respektive dovolí. z uvedených důvodů se žalobkyně domáhala, aby soud vydal rozsudek, jímž bude určeno, že spoluvlastníky bytové jednotky číslo , Anonymizováno, /, Anonymizováno, na LV , Anonymizováno, v budově , adresa, , č. p. , Anonymizováno, jsou žalobkyně s podílem o velikosti , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , první žalovaný s podílem o velikosti , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a druhá žalovaná s podílem o velikosti , Anonymizováno, /, Anonymizováno, .
2. Žalovaní s podanou žalobou nesouhlasili a tuto odmítli. První žalovaný k žalobě uvedl, že v předmětném bytě má od narození trvalý pobyt. Od roku 2002, kdy tatínka postihla mozková mrtvice, o něho spolu s matkou pečoval, vozil jej k lékaři, koupal ho, společně jezdili na výlety a za přáteli. Žalovaný nerozporoval, že tatínek byl na polovinu těla ochrnutý a trpěl vadou řeči, podle žalovaného se díky rehabilitaci rozchodil a částečně rozmluvil, jeho kognitivní funkce nebyly omezené, vše vnímal a chápal, dokázal sám rozhodnout, orientoval se v prostoru i v čase. Věděl, co dělá, kdyby byl v takovém stavu, jak uvádí žalobkyně, určitě by se péče o něj v domácím prostředí takovou dobu nedala zvládnout. Žalovaný dále k žalobě uvedl, že absolutně nechápe, jak může jeho sestra hodnotit stav otce, když ho viděla pouze 1× za rok maximálně na 2 hodiny. V domě jeho sestru nikdo za posledních 25 let neviděl. Přes léto zhruba půl roku spolu s rodiči bydleli na chalupě, sestra tam za posledních 25 let přijela asi 2x, jinak nejezdila, neměla zájem o rodiče, vymlouvala se, že je to daleko. Pokud jde o darovací smlouvu, rodiče se domluvili a společně podepsali na úřadě, kde jsou ověřené podpisy, měli právo s majetkem naložit, jak chtěli, pro toto darování se rodiče rozhodli již před rokem 2002. Otec chtěl projevil vůli, souhlasil s tím. Není pravdou, jak bylo popisováno v žalobě, že otec byl ležák a slepý, na úřadu byl osobně, věděl, co podepisuje.
2. Druhá žalovaná s podanou žalobou rovněž nesouhlasila a uvedla, že manžel chodil s pěti bodovou holí po bytě, mají zde 14 schodů, které sám sešel a vyšel, na delší úsek musel použít invalidní vozík. Manžel chodil sám na WC, byl v čistotě, každý den se sám ustrojil a přišel na jídlo, večer si chystal prášky na druhý den. Díval se na televizi, pouštěl si hudbu na přehrávači, hrál stolní hry a počítal si příklady. Rád zpíval a četl, od května bývali společně na chalupě, kde se orientoval, všechno vnímal, zaléval zahrádku, trhal si ovoce. Syn se o otce přes 18 let staral, koupal jej, jezdil s ním k lékaři a na výlety, dělal mu radost. Manžel určitě nebyl ležák, jak bylo uvedené v žalobě, byl aktivní, nebyli slepý pouze hůř viděl. Od roku 2002 mu se synem poskytovali celodenní péči. Na darování bytu synovi se domluvili, při ověření podpisu na darovací smlouvě byli oba přítomni na poště a úřednice ověřila jejich podpisy. S manželem se dohodli, že všechno darují synovi za jeho celoživotní lásku a péči, každý den čekala, že se dcera omluví, přijede, pomůže ale do konce života se to nestalo. Dcera je zklamala svým chováním, kdy přijela pouze jednou za rok na Štěpána, nepomáhala jim, nenavštěvovala je. Na chalupě je navštívila za 20 let asi 2x, když dceru požádala o pomoc, její slova byla, když to nemůžete zvládnout, dejte ho do ústavu. Syn řekl, že to ne, že měl krásné dětství a nyní mu to vrátí. , datum, šel manžel na WC, udělalo se mu špatně, záchranka ho odvezla do nemocnice, domů se již nevrátil. 26. prosince dceru prosila, aby šla za svým tatínkem na návštěvu do nemocnice, odmítla, za 2 dny poté manžel zemřel.
3. K vyjádření žalovaných žalobkyně uvedla, že je jí nesmírně líto, kam situace dospěla. Od počátku chtěla pouze poukázat na fakt, že otec nemohl rozpoznat důsledky z podpisu darovací smlouvy a jeho stav byl k tomuto úkonu zneužit. Nikdy nezpochybňovala péči bratra, ale každý vidí věc ze svého pohledu. Vyjádření žalovaných, se kterým nesouhlasí, je mimo podstatu sporu. Ve sporu jde o platnost darovací smlouvy vzhledem ke zdravotnímu stavu otce.
4. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaný následující skutkový stav:
5. Pozůstalostní řízení po zůstaviteli bylo u zdejšího soudu vedeno pod sp. zn. 34D 443/2020, řízení bylo pravomocně ukončeno usnesením ze dne , datum, , č.j. 34D 443/2021-163 dohodou dědiců. V rámci tohoto pozůstalostní řízení, jehož účastníky byli dědicové ze zákona, tedy žalobkyně jako dcera, první žalovaný jako syn zůstavitele a druhá žalovaná jako pozůstalá manželka, sdělovala žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce pověřenému notáři, že jeho klientka v mezidobí zjistila, že se v pozůstalosti nenachází bytová jednotka číslo , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , kdy byla 10. prosince 2020 uzavřena darovací smlouva, podle které zůstavitel se svojí manželkou tuto nemovitost darovali , Anonymizováno, , Anonymizováno, , bratrovi klientky. Klientka považuje darovací smlouvu za neplatnou z toho důvodu, že zůstavitel byl už dlouho před uzavřením darovací smlouvy ve stavu, který vylučoval takové právní jednání, byl téměř slepý, trvale upoutaný na lůžko, neorientoval se časem ani místem a byl ve stavu zjevného duševního onemocnění, kdy tyto zdravotní obtíže z něj dělaly osobu, která neměla možnost takové právní jednání reálně posoudit. Darovací smlouva byla uzavřena 2 týdny před jeho úmrtím, má proto za to, že tato jednotka náleží do pozůstalosti. Dne , datum, se v rámci pozůstalostního řízení konalo jednání za účasti právního zástupce žalobkyně, žalobkyně a obou žalovaných, kdy všichni dědicové uvedli, že dědictví neodmítli, neuplatnili právo na výhradu soupisu. Bylo konstatováno, že mezi účastníky je spor, zda součástí pozůstalosti je bytová jednotka číslo , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a zda byla tato jednotka ke smrti zůstavitele ve společném jmění zůstavitele a pozůstalé manželky, kdy pozůstalá dcera namítla, že darovací smlouva je neplatná. Žalobkyně bylo odkázána k vyřešení sporu soudu, s tím že ke spornému majetku se nepřihlíží. Ohledně pozůstalosti byla uzavřena dohoda, pozůstalé manželky s dědici o vypořádání majetku patřícího do společného jmění manželů, kdy celé dědictví nabyla pozůstalá manželka s tím, že pozůstalá dcera a pozůstalý syn nežádají ničeho na svůj dědický podíl (prokázáno obsahem dědického spisu 34D 443/2021, zejména sdělením notáři ze dne , datum, , usnesením ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , protokol sepsaný u , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . , Anonymizováno, , Anonymizováno, , notáře ze dne 5.1.2022, č.j. 34D 51/2021-159, kdy bylo řízení o pozůstalosti pravomocně ukončeno).
6. Žalovaní nesporovali a v řízení bylo prokázáno listinnými důkazy, že dne , datum, byla uzavřena darovací smlouva, kterou podepsal zůstavitel , tituly před jménem, , jméno FO, se svou manželkou, přičemž podpisy na listině byly úředně ověřeny na poště dne , datum, , kterou svému synovi (první žalovaný) darovali bytovou jednotku č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, byt v budově čp. , Anonymizováno, , k.ú. , adresa, spolu se spoluvlastnickým podílem na společných částech domu ve výši , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a podílu na pozemku parc.č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ve výši , Anonymizováno, /, Anonymizováno, (darovací smlouva) a žalovaný je tak v KN veden jako vlastník (informace o jednotce č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, na LV , Anonymizováno, ). K uvedené darovací smlouvě bylo dále tvrzením žalovaného a listinnými důkazy prokázáno, že tuto darovací smlouvu žalovaný uzavřel s rodiči již dne 30.9.2020 a , datum, , kdy z důvodu chyb ve smlouvě jim tato byla , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, vrácena (sdělení , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, z , datum, a , datum, ).
7. Ke zdravotnímu stavu zůstavitele soud provedl dokazování zprávou , tituly před jménem, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , praktické lékařky ze dne 11.11.2021, a dále znaleckým posudkem z oboru zdravotnictví odvětví psychiatrie, vypracovaným znalcem , Anonymizováno, . , Anonymizováno, , Anonymizováno, dne 28. 4. 2023 a výslechem znalkyně, kdy z těchto důkazů vzal soud za prokázané následující: Znalkyně po prostudování zdravotnické dokumentace dospěla k závěru, že zůstavitel prodělal v roce 2002 masivní CMP s těžkou poruchou řeči a ochrnutím, kdy trpěl velmi vážnou poruchou komunikace, nerozuměl, vyhověl jen ukazované výzvě. V době podepsání darovací smlouvy trpěl nejméně středně těžkou, spíše těžkou smíšenou kortikální a subkortikální vaskulární demencí, neměl dostatečnou kapacitu mentálních schopností, aby darovací smlouvu byl schopen jako celek chápat e všech jejích souvislostech, hlavně , Anonymizováno, jejím důsledkům. Nebyl schopen posoudit následky svého jednání, ovládnout je, chápat smysl právního jednání, svobodně projevit svoji vůli, jeho schopnosti rozpoznávací a ovládací byly nejméně snížené, ne-li zcela vymizelé (znalecký posudek). Ze zprávy praktické lékařky pak bylo zjištěno, že , tituly před jménem, , Anonymizováno, prodělal těžkou CMP s reziduální afázií a pravostrannou hemiparesou, PHK zůstala plegická, u pacienta byla těžká porucha komunikace, řeč těžce afatická, nerozuměl slovním výzvám, ale jen ukazovaným, kterým vyhověl. Radost projevoval zpíváním, nespokojenost houkáním. Přes intenzivní rehabilitaci se stav pacienta nezlepšil a byl do konce života závislý na péči manželka a syna, kteří se o něj příkladě starali (zpráva , tituly před jménem, , Anonymizováno, ).
8. Z výslechu znalkyně , Anonymizováno, . , Anonymizováno, , Anonymizováno, , vzal soud za prokázané následující. Znalkyně vypracovala jsem znalecký posudek na základě objednávky žalobkyně, vycházela z doložených lékařských zpráv a své klinické praxe, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, nikdy neviděla a nevyšetřovala jej. , Anonymizováno, . , Anonymizováno, trpěl afázií, takový člověk se nemůže vyjádřit, nerozumí dotazům, může odpovědět směsicí slov, kterým nelze rozumět, nebo lze zachytit nějaké jedno slovo. Podle názoru znalkyně lidé s tímto onemocněním nejsou schopni ve všech potřebných souvislostech vědět, co konají, tak, aby tomu rozuměli. Podle názoru znalkyně proto nemohl kvalifikovaně podepsat tu darovací smlouvu. Chtěli po něm podpis, tak se podepsal, podle ní nevěděl, co podepisuje. Podle názoru znalkyně jsou lidé s tímto onemocněním snadno ovlivnitelní, zneužitelní, neboť vzhledem ke svému stavu jsou závislí na péči. Pacient trpěl dle zpráv organickou vaskulární demencí, ta se vyvíjí, neprobíhá lineárně, ale na základě jakýchsi mikro infarktů, a stále se zhoršuje. Tendence ke zlepšením se věkem oslabuje, komunikace se horší. U , tituly před jménem, , Anonymizováno, byla dle zpráv těžká porucha komunikace (výslech znalkyně).
9. Žalovaný ke svému tvrzení, že jeho otec, tedy zůstavitel, nebyl v době podpisu darovací smlouvy v takovém zdravotním stavu, jak byl popisován žalobou, navrhl výslechy svědků, a to sousedů z domu a z chalupy, kde vždy s rodiči polovinu roku pobývali, dále fotografiemi a videonahrávkou. K uvedeným tvrzením žalovaných vzal soud za prokázané následující.
10. Svědek , Anonymizováno, , Anonymizováno, vypověděl, že zná účastníky, jsou sousedy v baráku 54 let, se zůstavitelem měli stejně staré děti, chodily spolu do školy. , tituly před jménem, , Anonymizováno, znal 54 let, navštěvovali se, navštěvoval jej i po mozkové příhodě v roce 2002. Naposledy jej viděl o Vánocích, kdy poté o dva dny později zemřel v nemocnici. Svědek vypověděl, že v tu dobu byl zůstavitel v posteli, komunikace s ním už byla horší, nemohl mluvit, ale reagoval. Svědek má za to, že do poslední chvíle jej poznával a rozuměl, vyvozuje to z jeho reakcí. Předtím zůstavitel chodil po bytě. Pokud jde o žalobkyni, tu během 25 let v domě neviděl (výpověď svědka).
11. Z výpovědi svědkyně , Anonymizováno, , Anonymizováno, , vzal soud za prokázané, že rovněž tato svědkyně zná rodinu více než 50 let, bydlí ve vedlejším bytě, s rodinou se navštěvovali, vypomáhali si. Svědkyně vypověděla, že má za to, že i po mozkové příhodě je pan , tituly před jménem, , Anonymizováno, poznával. , tituly před jménem, , Anonymizováno, se sám pohyboval s chodítkem, až v poslední době se jeho stav zhoršil a už moc nechtěl chodit ven, buď seděl nebo ležel, pohyboval se na vozíku. Péče manželky a syna o něj byla celou dobu příkladná. , Anonymizováno, . , Anonymizováno, sám chodil ke stolu, zpíval si, reagoval na ně. Žalobkyni v domě nevídala (výpověď svědkyně).
12. Z výpovědi svědka , Anonymizováno, , Anonymizováno, vzal soud za prokázané, že rodinu zná dlouhá léta, jsou sousedy na chalupě, přes léto se vídali tak obden. Svědek vypověděl, že , tituly před jménem, , Anonymizováno, poznával jej i jeho dceru. Chodil po zahradě s chodítkem, trhal třeba rybíz. Listoval si letáky, zpíval si. Řekl jednotlivá slova, třeba ahoj, Járo. Sám se najedl, došel si na záchod. Nezvládal se sám vykoupat, uvařit si. Podle svědka to byl veselý, přátelský pán (výpověď svědka).
13. Z výslechu svědkyně , Anonymizováno, , Anonymizováno, , která je manželkou 1. žalovaného, vzal soud za prokázané, že jejich vztah trvá 11 let, 8 let žijí ve společné domácnosti. K osobě , tituly před jménem, , Anonymizováno, svědkyně vypověděla, že to byl vitální člověk, radoval se z maličkostí, měl radost ze života, z rodiny. Kvůli tomu, že měl vadu řeči, nemohl mluvit, reagoval emocemi. Dokázal dát najevo, co chce a rozhodovat se. Dle svědkyně reagoval na všechny podněty. Rád díval na televizi, pouštěl si hudbu, zpíval, hrál hry, četl si, kreslil obrázky. Vnímal okolí. Protože byl ochrnutý na půl těla, nedokázal vlézt sám do vany, koupal ho syn. Sám se najedl. Sám chodil, dokázal sejít i vyjít schody v bytě. V poslední době před smrtí už nechtěl tolik chodit ven, měl pomalejší chůzi, ale dle svědkyně dělal aktivity do poslední chvíle (výslech svědkyně).
14. Z fotografií a videonahrávek předložených žalovaným vzal soud za prokázané, že je zde zachycen otec žalobkyně a žalovaného, například při jízdě v autě, kdy zpívá, dále při chůzi na zahradě. Žalobkyně k těmto tvrdila, že se jedná o fotografie 20 let staré, žalovaný uváděl, že tomu tak není, že jsou staré tak maximálně 5 let. Bližší datace bohužel zjištěna nebyla a není tak možné učinit jasný závěr, z jaké doby pocházejí. Není z nich proto možné ani jednoznačně vyvrátit tvrzení žalobkyně v rámci pozůstalostního řízení u notáře i v žalobě, kdy uváděla, že byl zůstavitel upoutaný na lůžko, velmi špatně viděl, neorientoval se místem ani časem a byl ve stavu zjevného duševního onemocnění, kdy tedy z těchto důkazů takový stav zůstavitele nevyplývá, avšak vzhledem k absenci časových údajů o pořízení těchto fotografií či nahrávek nelze učinit závěr, že tomu tak v době jeho smrti nebylo (byť lze doplnit, že z výslechu svědků takový závěr o zdravotním stavu zůstavitele nevyplynul), z těchto listin i vzhledem k chybějící dataci nelze učinit závěr, jaký byl duševní stav a schopnost právně jednat zůstavitele.
15. Z uvedených důkazů tedy soud učinil tento závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně jako dcera zůstavitele namítla v rámci projednání pozůstalosti svého otce, , tituly před jménem, , Anonymizováno, , platnost jím uzavřené darovací smlouvy, jíž zůstavitel společně s manželkou (druhou žalovanou), před smrtí zůstavitele darovali synovi (první žalovaný) byt, v němž žili, a to z důvodu, že nebyl schopen vzhledem ke svému zdravotnímu stavu tento úkon učinit. U soudu poté podala po právní moci rozhodnutí soudu o dědictví žalobu, v níž se domáhá určení, že je spoluvlastníkem uvedené nemovitosti společně se žalovanými, a to dle jejich zákonných podílů. Uvedený byt byl žalovanému darován na základě darovací smlouvy ze dne , datum, , podpisy účastníků byly úředně ověřeny na poště, a na základě uvedené smlouvy je jako vlastník v KN veden první žalovaný. Tuto smlouvu zůstavitel před smrtí podepsal již v září a posléze v listopadu, kdy z důvodu vad nebyl návrh na vklad katastrem nemovitostí přijat. Otec účastníků zemřel dne , datum, .
16. Po právní stránce soud věc posoudil především podle těchto zákonných ustanovení.
17. Dle ust. § 80 písm. c) o. s. ř. lze žalovat o určení, zda tu právní vztah, nebo právo, je či není, je-li na tom naléhavý právní zájem. Naléhavý právní zájem o určení právního vztahu, nebo práva je dán zejména tam, kde by bez tohoto určení, bylo ohroženo právo žalobce, nebo kde by se bez tohoto určení, stalo jeho právní postavení nejistým. Žaloba domáhající se určení, nemůže být zpravidla opodstatněna tam, kde lze žalovat na splnění povinnosti. Určovací žaloba má preventivní charakter a má poskytnout ochranu právnímu postavení žalobce dříve, než dojde k porušení právního vztahu nebo práva. V žalobě o určení musí žalobce vždy tvrdit a prokazovat skutečnosti, z nichž vyplývá, že na požadovaném určení má naléhavý právní zájem.
18. Dle ust. § 189 odst. 1 z.ř.s. nepřihlíží-li se v řízení a při rozhodování o pozůstalosti k majetku nebo dluhům zůstavitele v důsledku postupu podle § 162 odst. 2 věty druhé, § 172 odst. 2 věty druhé nebo § 173 věty druhé z.ř.s. , mohou se účastníci domáhat svých práv žalobou.
19. Dle ust. § 193 odst. 1 z.ř.s. objeví-li se po právní moci rozhodnutí o pozůstalosti majetek, který tvoří aktivum pozůstalosti, popřípadě též pasivum pozůstalosti, soud o ně doplní v dosavadním řízení vyhotovený soupis nebo seznam o aktivech a pasivech pozůstalosti; to neplatí-jde-li o aktiva nebo pasiva, k nimž se v důsledku postupu podle § 162 odst. 2 věty druhé , § 172 odst. 2 věty druhé nebo § 173 věty druhé z.ř.s. nepřihlíží.
20. Při právním hodnocení soud dále vycházel z judikatury, kupříkladu rozsudku NS v Brně ze dne , datum, , sp.zn. , spisová značka, , či rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne , datum, , sp.zn. , spisová značka, , z nichž vyplývá následující právní závěr: Je-li po právní moci rozhodnutí o pozůstalosti řešen spor mezi dědici o vlastnictví zůstavitele k určitému majetku, není dán naléhavý právní zájem na určení, že zůstavitel byl ke dni smrti vlastníkem tohoto majetku, dle § 193 odst. 1, část věty za středníkem, z. ř. s. Dědic se může dle ust. § 189 odst. 1 z.ř.s. domáhat vůči jinému dědici při splnění naléhavého právního zájmu dle ust. § 80 o.s.ř. určení, že věc, právo nebo jiná majetková hodnota náleží ke dni smrti zůstaviteli jen do doby, než nabude právní moci rozhodnutí o dědictví podle ust. § 185 z.ř.s. a to za současného předpokladu, že jde o právo k majetku, k němuž soud v řízení o pozůstalosti v důsledku neshody dědiců nepřihlížel.
21. Z uvedeného tedy vyplývá závěr soudu, že žalobkyní byl nesprávně uplatněný žalobní petit, neboť v daném případě bylo pozůstalostní řízení pravomocně ukončeno, tento nedostatek nelze zhojit poučovací povinností soudu, neboť v tomto případě jde o poučení hmotněprávní, proto nezbylo soudu než návrh žalobkyně zamítnout.
22. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s ust. §142 odst. 1 o.s.ř., když žalovaným, kteří byli ve sporu úspěšní, náklady řízení nevznikly. Současně soud rozhodl o náhradě nákladů řízení státu dle ust. § 148 odst. 1 o.s.ř., a to o povinnosti žalobkyně, jež nebyla ve sporu úspěšná, zaplatit náklady řízení státu, jež vznikly v souvislosti s výslechem znalkyně. Tyto náklady státu pak jsou ve výši 2 742,84 Kč (náklady řízení státu za výslech znalkyně činily celkem 3 742,84 Kč, po odečtení složené zálohy ve výši 1 000 Kč, tak zbývá na jejich úhradu částka uvedená ve výroku rozhodnutí). Lhůtu k plnění soud určil ve lhůtě tří dnů, dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.