28 C 322/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Bártou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované pro zaplacení Anonymizováno s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci ve lhůtě do 6 měsíců ode dne právní moci tohoto rozsudku částku ve výši , částka, s úrokem z prodlení v zákonné výši 15 % ročně z částky , částka, za období od , datum, do zaplacení.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci ve lhůtě do 6 měsíců ode dne právní moci tohoto rozsudku na náhradu nákladů řízení částku ve výši , částka, , a to k rukám zástupce žalobce.

1. Žalobou, která byla původně podána k Obvodnímu soudu pro , adresa, (k postoupení věci zdejšímu soudu došlo z důvodu místní nepříslušnosti Obvodního soudu pro , adresa, ), se žalobce na žalované domáhá zaplacení částky , částka, s příslušenstvím z titulu zápůjčky.

2. Žalobce tvrdil, že dne , datum, uzavřel se žalovanou písemnou smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě jí poskytl částku , částka, . Zápůjčka měla být vrácena do , datum, , pokud do té doby nebude mezi účastníky uzavřena dohoda o jejich majetkovém vypořádání. Jelikož k uzavření takové dohody nedošlo, nastala povinnost žalované zápůjčku vrátit.

3. Žalobce doložil samotnou smlouvu o zápůjčce, bankovní výpisy prokazující převody částek (, částka, dne , datum, , , částka, dne , datum, a , částka, dne , datum, ) a e-mailovou komunikaci účastníků z , datum, . Ta podle žalobce prokazuje, že žalovaná sama navrhla některé parametry půjčky, vyžádala si editovatelnou verzi smlouvy o zápůjčce, provedla úpravy konceptu smlouvy o zápůjčce a nakonec smlouvu o zápůjčce podepsala. Tím je podle žalobce vyloučeno, že by žalovaná jednala pod nátlakem., právnická osoba, obraně žalované, že šlo o plnění výživného nebo potažmo o dar s podmínkou, žalobce uvedl, že tato tvrzení žalované jsou v rozporu s textem smlouvy, s označením plateb (, částka, dne , datum, , , částka, dne , datum, a , částka, dne , datum, ) a s obsahem e-mailů, které doložil. Odkázal také na rozsudky soudů v opatrovnických řízeních, které konstatovaly, že žalobce na výživném žalované nedlužil. Proto podle žalobce nelze předmětné platby (, částka, dne , datum, , , částka, dne , datum, a , částka, dne , datum, ) interpretovat jako výživné. Tvrzení o daru s podmínkou pak žalovaná dle žalobce nijak nekonkretizovala a neprokazovala.

5. Žalobce rovněž zdůraznil, že žalovaná nevrátila ani část zápůjčky, ačkoliv byla dne , datum, ke splnění dluhu předžalobně vyzvána. Podle žalobce se v této věci jedná o případ splatného dluhu ze smlouvy o zápůjčce, k němuž žalovaná neuvedla žádné relevantní právní důvody, které by její povinnost eliminovaly.

6. Pokud pak žalovaná tvrdí, že žalobce překazil uzavření majetkové dohody účastníků, nebo že trval na nevymahatelných a šikanózních smluvních klauzulích, žalobce namítl, že povinnost vrátit půjčku byla ve smlouvě sjednána jasně a nezávisle na této případné a mezi účastníky tehdy diskutované dohodě. Jednání o majetkovém vypořádání podle žalobce mezi účastníky probíhalo, avšak k uzavření finální dohody nedošlo vinou neústupnosti žalované. Tyto skutečnosti však z pohledu žalobce nemění nic na splatnosti zápůjčky.

7. Celkově tedy žalobce staví svou argumentaci na písemné smlouvě, faktickém poskytnutí peněžních prostředků žalované, absenci vrácení peněz a na důkazech (smlouva, výpisy z účtu, e-maily), které podle něj vyvracejí námitky žalované.

8. Žalovaná neuznala žalobou uplatněný nárok a zpochybnila platnost smlouvy o zápůjčce. Tvrdila, že smlouvu podepsala v tísni a pod nátlakem, neboť byla zcela závislá na finanční podpoře žalobce, který na ni vyvíjel soustavný psychický a ekonomický nátlak. K prokázání svých tvrzení doložila e-maily a SMS a WhatsAppovou komunikaci účastníků z let 2020–2024, ve které žalobce ve vztahu k žalované užívá urážek, vyhrožuje zastavením plateb hypotéky, exekucemi či „válkou“ a podmiňuje poskytování finančních prostředků podpisem různých smluv a dohod. Žalovaná tedy namítala, že smlouva o zápůjčce je neplatná, neboť ji uzavřela v tísni a pod nátlakem, a dále, že částky poskytnuté žalobcem představovaly fakticky výživné na děti a prostředky na jejich zajištění (nájem bytu, školné, chůva), potažmo dar s podmínkou. Zápůjčka byla podle ní pouze formální, když reálně zastírala povinnost žalobce přispívat na děti. Žalovaná přitom odkázala i na e-maily, v nichž žalobce podmiňuje zaslání peněz žalované jejím souhlasem s žalobcovými návrhy. Tvrdila také, že žalobce překazil uzavření majetkového vypořádání účastníků, o němž se mezi účastníky vedly diskuse mj. i v roce 2022, a tudíž jí nemohla vzniknout povinnost zápůjčku vracet, a že přednostně bylo ze strany účastníků počítáno s vyrovnáním inkriminovaných finančních vztahů prostřednictvím zápočtu, odkazovaného v písemném znění smlouvy o zápůjčce.

9. Dále žalovaná tvrdila, že uzavření smlouvy o zápůjčce bylo účelové a nemravné. Podle ní žalobce prosazoval do diskutované majetkové dohody účastníků ujednání, která by ji znevýhodnila a učinila dohodu nevymahatelnou, čímž znemožnil uzavření této dohody. Podle žalované proto její povinnost zápůjčku vrátit nemohla nastat, neboť nenaplnění smluvní podmínky (uzavření majetkové dohody mezi účastníky) bylo zaviněno žalobcem.

10. Žalovaná rovněž poukazovala na to, že vrácení celé částky by znamenalo ohrožení její majetkové situace a tím i ohrožení nezletilých dětí účastníků (účastníci spolu mají dvě nezletilé děti; sezdáni nebyli – pozn. soudu). Tvrdila, že soud by měl k těmto okolnostem přihlédnout a žalobě i z těchto důvodů nevyhovět.

11. Celkově tedy žalovaná staví svou obranu na tom, že smlouva byla uzavřena v tísni a pod nátlakem, že byla nemravná a zastírala jiný účel, že povinnost vrátit částku žalované nevznikla, protože žalobce znemožnil uzavření majetkové dohody (kdy navíc bylo primárně počítáno s vyrovnáním ve formě zápočtu), a že vyhovění žalobě by bylo v rozporu s jejími zájmy a se zájmy jejích dětí.

12. Z provedených listinných důkazů soud vygeneroval skutková zjištění, která zhodnotil následovně:

13. Ze smlouvy o zápůjčce ze dne , datum, (personal loan agreement), podepsané oběma účastníky, soud zjistil, že žalobce poskytl žalované částku , částka, jako zápůjčku, a že žalovaná se zavázala vrátit tuto částku žalobci do , datum, , nebude-li do té doby uzavřena dohoda o majetkovém vyrovnání účastníků. Pokud by k uzavření této dohody došlo, měla být zápůjčka započtena oproti plnění z této eventuální majetkové dohody účastníků a mělo dojít k automatickému zániku této smlouvy o zápůjčce (ve smlouvě je pro tento případ doslova uvedeno: this agreement automatialy expires, tj. tato dohoda automaticky vyprší). Součástí smlouvy je také závazek žalobce vyvinout veškeré úsilí k dosažení komplexní dohody o celkovém majetkovém vypořádání účastníků.

14. Z bankovních výpisů z účtu žalobce bylo prokázáno, že žalobce poukázal na účet žalované částku , částka, dne , datum, , částku , částka, dne , datum, a částku , částka, dne , datum, . Na převodech byl vždy uveden odkaz na smlouvu o zápůjčce ze dne , datum, (personal loan agreement). O tom, že by žalovaná tyto peníze od žalobce obdržela, ani nebylo mezi účastníky sporu – sporné bylo, jaký byl titul tohoto žalobcova plnění.

15. Z e-mailové komunikace účastníků řízení z období , datum, soud zjistil, že žalovaná mj. sama navrhla některé parametry smlouvy o zápůjčce datované , datum, (výše, splatnost, mechanismus vrácení) a že žalobce tyto podmínky akceptoval. Původní text smlouvy, zasílaný v příloze žalobcova mailu z , datum, , hovoří o tom, že zápůjčka měla být poskytnuta pro osobní potřeby žalované („to meet her needs“ – původní text), nikoliv na bydlení či školné dětí. Peníze tak byly žalované očividně poskytnuty nad rámec běžného výživného a dalších plateb, které žalobce žalované v dané době hradil na pokrytí rodinných výdajů. Žalovaná poté mj. žalobci psala: „You confirm to borrow me the money? … I give you back before Christmas…“ (tj.: „Potvrzuješ, že mi půjčíš ty peníze? … Vrátím je před Vánoci“.). Žalobce následně zaslal žalované další návrh smlouvy o zápůjčce, žalovaná si vyžádala editovatelnou verzi, provedla vlastní změny smlouvy a tuto verzi smlouvy pak účastníci podepsali. V e-mailu ze dne , datum, žalobce píše: „Please reply in order to send the money“ – „Prosím o odpověď, aby ti mohly být peníze odeslány“. Téhož dne v 9:58 hod. žalobce žalované mailem zaslal „revised contract signed by me“ („revidovanou smlouvu, kterou jsem podepsal“). Žalovaná smlouvu poté rovněž podepsala, jak již bylo naznačeno výše. V této komunikaci účastníků se nevyskytuje žádná bezprávná hrozba ze strany žalobce. Ve smlouvě je také mj. uvedeno, že „, jméno FO, lends the finance to , Anonymizováno, “, tedy že „, jméno FO, půjčuje peníze slečně , Anonymizováno, “.

16. Naopak z e-mailu z , datum, vyplývá, že žalovaná hrozila žalobci oznámením jeho tvrzeného negativního chování žalobcovým obchodním partnerům, pokud jí neposkytne požadovaných , částka, ; žalobce tuto hrozbu označil za „ricatto“ (vydírání). Tento důkaz svědčí spíše o nátlaku žalované vůči žalobci, nežli o žalovanou tvrzeném nátlaku, který měl na její osobu vyvíjet žalobce.

17. Další e-maily účastníků z , Anonymizováno, se týkaly financování dovolených účastníků a jejich dětí a financování provozu domácnosti. Po podpisu smlouvy žalovaná dne , datum, sama připojila kopii podepsané smlouvy k e-mailu adresovanému žalobci, v němž uvedla, že smlouvu podepsala, aby měl žalobce „klidnou dovolenou“.

18. Dopisem ze dne , datum, byla žalovaná předžalobně vyzvána ke splnění žalovaného dluhu. Nebylo sporu o tom, že žalovaná žalobci žádné z poskytnutých peněžních prostředků nevrátila (žalovaná netvrdila ani neprokazovala, že by z titulu zápůjčky žalobci čehokoliv vracela).

19. Předžalobní výzvou k zaplacení částky , částka, s příslušenstvím ze dne , datum, byla žalovaná zažádána, aby žalobci zaplatila uvedenou částku z titulu splátek hypotečního úvěru ve výši , částka, , který si spolu účastníci brali za účelem financování nákupu nemovitosti v , Anonymizováno, , a z něhož jsou společně zavázáni (viz Žádost o poskytnutí hypotečního úvěru z , datum, ; Smlouva o zřízení zástavního práva k nemovitým věcem z , datum, ; Smlouva o hypotečním úvěru ze dne , datum, , včetně dodatku). Žalobce se po žalované domáhá také zaplacení částek , částka, a částky , částka, (viz předžalobní výzva ze dne , datum, ).

20. Komunikace účastníků a jejich různých advokátů a dalších osob z let , Anonymizováno, (emailová, SMS, WhatsAppová) obsahuje návrhy různých dohod či konfliktní vyjádření obou účastníků. Komunikace obsahuje mj. mnohé vzájemné hrubé urážky a hrozby (zastavení plateb hypotéky, „všechno půjde do dražby“, vyhlášení „války“, apod.). Pokud je obsahem této komunikace jakýkoliv příslib žalobce k nějakému peněžitému plnění, tak toto peněžité plnění nesouvisí se smlouvou o zápůjčce datovanou , datum, a s penězi vyplacenými na jejím základě. Jedná se o komunikaci ohledně jiných peněžitých plnění, která žalobce historicky žalované poskytoval (výživné na děti, příspěvky na chod domácnosti, školné, apod.). Např. SMS z , datum, (tj. ještě z období dávno před podepsáním smlouvy o zápůjčce z , datum, ), kde žalobce píše: „I send also the , Anonymizováno, . Use that cristo“ („Poslal jsem také těch , Anonymizováno, Použij to, proboha.“), potvrzuje, že žalobce poslal žalované částku , částka, bez další specifikace účelu a naléhal na žalovanou, aby tyto prostředky použila na rodinné potřeby. Je tedy patrno, že obdobné finanční operace nebyly mezi účastníky výjimečné a že žalobce žalované na její potřeby a na potřeby dětí peníze pravidelně posílal. WhatsApp komunikace z , datum, , kdy žalobce píše: „I will give … , Anonymizováno, total“ („Dám … celkem , hodnota, “) naznačuje žalobcův příslib poskytnutí dalších , částka, . SMS/WhatsApp komunikace účastníků z , datum, a z , datum, , kdy žalobce píše: „If u want I pay the rent bit the , Anonymizováno, prepared for u will be payed later“ („Pokud chceš, zaplatím nájem, ale těch , Anonymizováno, , které mám pro tebe připravené, ti vyplatím později.“), prokazuje, že žalobce spojuje částku , částka, s platbou nájmu, ale zároveň uvádí, že ji žalované zaplatí později. E-mail žalobce (s předmětem , Anonymizováno, Rent, bez data – zřejmě z roku , Anonymizováno, ) ve znění: „Your , částka, are arrived. Tomorrow I will transfer to you … You told me you will pay and I will pay you back monthly“ („, adresa, tvých , částka, dorazilo. Zítra ti je pošlu… Říkala jsi mi, že to zaplatíš ty a já ti to budu splácet měsíčně“) potvrzuje, že tato částka byla určena k úhradě nájmu v , Anonymizováno, (kde tehdy bydlela žalovaná s dětmi) a měla být žalované zaplacena s tím, že žalobce pak měl nájemné „měsíčně splácet“. Tato komunikace sice částečně prokazuje tvrzení žalované, že jí žalobce sliboval i zasílal různé vysoké částky na výživu a rodinné potřeby nebo právě i na nájem nemovitosti v , Anonymizováno, , avšak tato komunikace časově následuje až po podpisu smlouvy o zápůjčce, či podpisu této smlouvy předchází, a není tak způsobilá zpochybnit vznik a platnost smlouvy o zápůjčce (personal loan agreement). Navíc je touto komunikací účastníků prokazováno, že na provozní záležitosti žalobce žalované pravidelně poskytoval nemalé částky, což vyvrací jednu z obranných verzí žalované, že žalovaná částka jí byla vyplacena z titulu výživného nebo daru s podmínkou. Smlouva o zápůjčce datovaná , datum, je pak také jasně formulovaná, podepsaná oběma účastníky a přímo navazuje na jejich emailovou komunikaci z , datum, , kde žalovaná mj. smlouvu připomínkovala. Dřívější či pozdější komunikace účastníků spíše prokazuje širší kontext vztahů účastníků a způsob financování rodiny, nikoliv aspekty rozhodné pro souzenou věc.

21. Na výživném na společné děti účastníků pak v rozhodné době žalobci dluh nevznikl, jak bylo oběma účastníky potvrzeno v řízení Obvodního soudu pro , adresa, , které se týkalo výživy nezletilých dětí účastníků řízení a péče o ně (viz rozsudky Obvodního soudu pro , adresa, č. j. , spisová značka, a Městského soudu v Praze sp. zn. , spisová značka, ).

22. Provedené důkazy soud zhodnotil z hlediska jejich pravosti a vypovídací hodnoty a posoudil je jednotlivě i ve vzájemné souvislosti dle § 132 o. s. ř. tak, aby mohl zjistit skutečný skutkový stav věci. Další důkazy soud neprováděl, neboť dospěl k závěru, že z výše uvedených a popsaných důkazů získal dostatek skutkových zjištění, na jejichž základě mohl ve věci spolehlivě rozhodnout. Pokud soud provedl jiné, nežli výše popsané důkazy, nezjistil z nich žádné skutečnosti pro tuto věc stěžejní. Tento závěr se týká zejména, nikoliv však výlučně, žalovanou nad rámec výše popsaného předkládané rozsáhlé komunikace účastníků a jejich několikerých advokátů a dalších zainteresovaných subjektů týkající se různých dispozic s nemovitostmi a týkající se dohadovaného vypořádání účastníků anebo výživného dětí. Žádná finální dohoda o majetkovém vyrovnání mezi účastníky dle provedeného dokazování uzavřena nebyla (hovořeny byly jen různé koncepty smlouvy, které byly upravovány oběma stranami sporu, avšak k finalizaci jednání a k podpisu dohody nedošlo). Z korespondence účastníků ohledně jejich celkového majetkového vypořádání také dále plyne, že žalobce předkládal žalované různé návrhy dohody (viz maily žalobce z , datum, , z , datum, ), zatímco žalovaná tyto návrhy odmítala a současně stupňovala své požadavky. Soud také opakuje, že SMS a e-mailová komunikace z období před a po podepsání smlouvy o zápůjčce není pro posouzení věci relevantní. Rozhodující jsou dle názoru soudu písemná smlouva a e-mailová komunikace účastníků z doby bezprostředně předcházející podpisu smlouvy. Tyto listinné důkazy prokazují, že úmyslem stran bylo uzavřít smlouvu o zápůjčce a že předmětné peněžité prostředky byly žalované poskytnuty právě na základě smlouvy o zápůjčce datované , datum, .

23. Ohledně účastnických výslechů, jež byly k provedení navrhovány žalovanou stranou, má soud za to, že provádění těchto důkazů by bylo nadbytečné. Jedná se o subsidiární důkazy, které by soud měl provádět zejména v případě, kdy skutkový stav nelze zjistit jinak než právě prostřednictvím výslechů účastníků – v tomto případě však bylo lze skutkový stav zjistit v dostatečném rozsahu pro rozhodnutí z výše popsaných provedených důkazů. Další dokazování ve věci soud pokládal za nadbytečné a nehospodárné.

24. Právní posouzení případu a vypořádání argumentace žalované je následující:

25. V projednávané věci je dán cizí prvek, neboť žalobce (poskytovatel zápůjčky) je státním příslušníkem Italské republiky a má bydliště v Itálii, zatímco žalovaná je občankou České republiky a má evidované bydliště v Praze.

26. Mezinárodní příslušnost českých soudů je dána podle čl. 4 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 (Brusel I bis), podle něhož je k řešení věci příslušný soud členského státu, v němž má žalovaná bydliště, tj. soud český. Místní příslušnost zdejšího soudu je dána podle čl. 7 odst. 1 písm. a), b) nařízení Brusel I bis, neboť předmětem sporu je smluvní závazkový vztah. , adresa, plnění závazku je místo, kde mělo být plnění poskytnuto. V daném případě byla zápůjčka poskytnuta převodem na účet žalované vedený u , právnická osoba, ., která má sídlo v , adresa, . , adresa, plnění smlouvy ve smyslu nařízení Brusel I bis je proto , adresa, . Z tohoto důvodu je místně příslušný Obvodní soud pro , adresa, , v jehož obvodu se nachází místo plnění.

27. Pokud jde o rozhodné právo, smlouva neobsahuje volbu práva. Podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 (nařízení Řím I) by se smlouva o poskytnutí peněžních prostředků měla řídit právem státu, kde má obvyklé bydliště poskytovatel (žalobce). Podle čl. 4 odst. 3 však platí, že pokud smlouva má zjevně užší spojení s jiným státem, použije se právo tohoto státu. Vzhledem k tomu, že prostředky byly poskytnuty a měly být vráceny v České republice a žalovaná má bydliště v ČR, má smluvní vztah zjevně užší spojení s Českou republikou. Soud proto věc posoudil podle českého práva, konkrétně podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku.

28. Podle ust. § 2 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (OZ), výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění29. Podle ust. § 6 odst. 1 OZ každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. Podle odst. 2 stejného zákonného ustanovení nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu.

30. Podle ust. § 8 OZ zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany.

31. Podle ust. § 545 OZ právní jednání vyvolává právní následky, které jsou v něm vyjádřeny, jakož i právní následky plynoucí ze zákona, dobrých mravů, zvyklostí a zavedené praxe stran.

32. Podle ust. § 580 odst. 1 OZ neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Dle odst. 2 tohoto ustanovení neplatné je právní jednání, pokud má být podle něho plněno něco nemožného.

33. Podle ust. § 588 OZ soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

34. Podle ust. § 1728 odst. 1 OZ každý může vést jednání o smlouvě svobodně a neodpovídá za to, že ji neuzavře, ledaže jednání o smlouvě zahájí nebo v takovém jednání pokračuje, aniž má úmysl smlouvu uzavřít. Dle odst. 2 tohoto ustanovení při jednání o uzavření smlouvy si smluvní strany vzájemně sdělí všechny skutkové a právní okolnosti, o nichž ví nebo vědět musí, tak, aby se každá ze stran mohla přesvědčit o možnosti uzavřít platnou smlouvu a aby byl každé ze stran zřejmý její zájem smlouvu uzavřít.

35. Podle ust. § 1729 odst. 1 OZ dospějí-li strany při jednání o smlouvě tak daleko, že se uzavření smlouvy jeví jako vysoce pravděpodobné, jedná nepoctivě ta strana, která přes důvodné očekávání druhé strany v uzavření smlouvy jednání o uzavření smlouvy ukončí, aniž pro to má spravedlivý důvod. Dle odst. 2 tohoto ustanovení strana, která jedná nepoctivě, nahradí druhé straně škodu, nanejvýš však v tom rozsahu, který odpovídá ztrátě z neuzavřené smlouvy v obdobných případech.

36. Podle ust. § 2390 OZ přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

37. Podle ust. § 2391 odst. 1 OZ má-li se peněžitá zápůjčka vrátit v jiné měně, než v jaké byla dána, splatí vydlužitel zápůjčku tak, aby se to, co se vrací, hodnotou rovnalo tomu, co bylo dáno. Zápůjčka se splácí v měně místa plnění. Podle odst. 2 při nepeněžité zápůjčce se vrací věc stejného druhu, jaká byla zápůjčkou dána; nezáleží na tom, zda její cena mezitím stoupla nebo klesla.

38. Podle ust. § 2392 odst. 1 OZ při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech. Podle odst. 2 při nepeněžité zápůjčce lze ujednat místo úroků plnění přiměřeného většího množství nebo věcí lepší jakosti, ale téhož druhu.

39. Podle ust. § 2393 odst. 1 OZ neurčí-li smlouva, kdy má být zápůjčka vrácena, je splatnost závislá na vypovězení smlouvy. Není-li o výpovědi ujednáno nic jiného, je výpovědní doba šest týdnů. Podle odst. 2 nejsou-li ujednány úroky, může vydlužitel zápůjčku splatit i bez výpovědi40. Podle ust. § 2394 OZ bylo-li ujednáno vrácení zápůjčky ve splátkách, může zapůjčitel od smlouvy odstoupit a požadovat splnění dluhu i s úroky při prodlení vydlužitele s vrácením více než dvou splátek nebo jedné splátky po dobu delší než tři měsíce.

41. Jak již bylo podrobněji rozvedeno výše, žalobce se podanou žalobou domáhal zaplacení částky , částka, s příslušenstvím z titulu smlouvy o zápůjčce datované , datum, . Tvrdil, že na základě této smlouvy poskytl žalované částku , částka, ve třech splátkách, a že žalovaná se zavázala tyto prostředky vrátit do , datum, , nebude-li do uvedeného data uzavřena dohoda o majetkovém vyrovnání. Žalovaná ale předmětnou částku nevrátila.

42. Žalovaná nárok neuznala. Tvrdila, že smlouva o zápůjčce je neplatná, že prostředky byly fakticky plněním výživného, popřípadě darem s podmínkou, a že smlouvu podepsala v tísni a pod nátlakem. Dále žalovaná namítala, že žalobce svým postupem znemožnil uzavření dohody o majetkovém vypořádání účastníků, pročež žalované nevznikla povinnost půjčku vracet, a že vyhověním žalobě by došlo k ohrožení její majetkové situace a k ohrožení jejích nezletilých dětí. Žalovaná upozorňovala i na to, že ve smlouvě o zápůjčce datované , datum, je hovořeno o tom, že související záležitosti budou vyřešeny zápočtem.Platnost a obsah smlouvy o zápůjčce:

43. Podle § 2390 občanského zákoníku se smlouvou o zápůjčce zapůjčitel zavazuje přenechat vydlužiteli peníze a vydlužitel se zavazuje vrátit věc téhož druhu. Smlouva o zápůjčce ze dne , datum, splňuje zákonné náležitosti. Byla sjednána zapůjčená částka, způsob jejího poskytnutí i splatnost zápůjčky. Formulace o automatickém pozbytí platnosti smlouvy o zápůjčce v případě uzavření komplexní majetkové dohody mezi účastníky se sice může jevit právně nepřesnou, ale zjevně souvisí s ujednáním o započtení (§ 1982 o. z.) pro případ uzavření majetkového vypořádání účastníků a nezpůsobuje neurčitost ani neplatnost zápůjční smlouvy samotné (zejména za situace, kdy majetková dohoda mezi účastníky nakonec finalizována nebyla, jak již soud opakovaně akcentoval, a kdy nedošlo k započtení ani k zániku závazku žalované pro případ neuzavření majetkové dohody zápůjčku vrátit).Vypořádání námitek žalované:

44. Soud na tomto místě znovu shrnuje a dílem konkretizuje, že žalovaná namítala, že inkriminovaná částka , částka, nebyla zápůjčkou, nýbrž plněním z titulu výživného pro ni , právnická osoba, , případně úhradou konkrétních nákladů na nájemné nemovitosti v , Anonymizováno, ve výši , částka, a školné dětí ve výši , částka, (viz podání žalované z , datum, ). Dále žalovaná tvrdila, že byla na žalobci zcela finančně závislá, a že žalobce poskytnutí předmětných prostředků vynucoval tím, že žalovaná podepíše smlouvu datovanou , datum, . Nadto žalovaná namítala, že skutečná vůle stran byla směřována k vypořádání závazku ze smlouvy o zápůjčce zápočtem v rámci chystané majetkové dohody, a že žalobce svým postupem znemožnil uzavření této majetkové dohody účastníků, neboť ji koncipoval jako nevykonatelnou. Žalovaná rovněž tvrdila, že smlouva o zápůjčce ze dne , datum, byla nemravná.

45. K těmto obranným tvrzením žalované soud konstatuje, že žalovaná k jejich podložení odkázala zejména na SMS a e-mailovou komunikaci účastníků z let , Anonymizováno, v níž žalobce hovořil o částkách , částka, a jejich využití na nájem či školné. Tato komunikace však pochází z doby dávno před podpisem smlouvy o zápůjčce dne , datum, a nemůže být proto relevantní pro posouzení právní povahy této věci. Zprávy dokládají toliko širší kontext finančních a osobních vztahů účastníků, nikoliv skutečnost, že konkrétní plnění ve výši , částka, v roce , Anonymizováno, (viz platby , částka, dne , datum, , , částka, dne , datum, a , částka, dne , datum, ) bylo výživným či darem s podmínkou.

46. Jak již bylo výše zmíněno, rozhodující je z pohledu soudu naopak komunikace mezi účastníky z období , datum, , kdy žalovaná mj. sama formulovala některé parametry půjčky („You confirm to borrow me the money? … I give you back before Christmas…“ – tj.: „Potvrzuješ, že mi půjčíš ty peníze? … Vrátím je před Vánoci“…), vyžádala si editovatelnou verzi smlouvy, provedla v ní vlastní úpravy a poté ji spolu se žalobcem podepsala. Ve smlouvě je také mj. uvedeno, že „Mr. , jméno FO, lends the finance to Ms. , Anonymizováno, “, tedy že „, jméno FO, půjčuje peníze slečně , Anonymizováno, “, což svědčí o vědomém přijetí titulu zápůjčky ze strany žalované, nikoli o závazku žalobce zaplatit výživné nebo poskytnout žalované dar s podmínkou. Původní text smlouvy o zápůjčce je pak koncipován v tom smyslu, že půjčka je poskytována pro osobní potřeby žalované („to meet her needs“ – viz původní text smlouvy), z čehož soud vyvozuje, že se v případě předmětné částky , částka, nejednalo o příspěvek žalobce na bydlení, výživné či školné dětí nebo o dar s podmínkou. Peníze tak byly dle názoru soudu vycházejícího z provedených důkazů žalované poskytnuty nad rámec běžného výživného a dalších plateb, které žalobce žalované v inkriminované době zasílal, a to jako zápůjčka.

47. Soud v této souvislosti dodává, že z textu e-mailu ze dne , datum, („Please reply in order to send the money“ – „Prosím o odpověď, aby ti mohly být peníze odeslány“) žalovaná dovozovala žalobcův nátlak. Soud má za to, že jde o běžnou procesní logiku finálního schvalování smluvního textu. Z následných emailových zpráv plyne, že téhož dne v 9:58 hod. žalobce žalované zaslal „revised contract signed by me“ („revidovanou smlouvu, kterou jsem podepsal“), přičemž smlouva byla následně opatřena podpisy obou účastníků. Obsah žalovanou poukazovaného emailu ze dne , datum, tedy nedokládá žalobcův bezprávný nátlak, ale představuje dle názoru soudu zcela obvyklou praxi vzájemného odsouhlasování textace smlouvy. Soud poukazuje i na to, že bankovní převody z , datum, byly označeny poznámkou „Personal Loan Agreement dated , Anonymizováno, “. Tyto důkazy prokazují, že účastníci měli úmysl uzavřít smlouvu o zápůjčce a že inkriminované peněžní prostředky byly žalované poskytnuty bez jakéhokoliv nátlaku žalobce právě z titulu zápůjčky. Podle ust. § 587 OZ je právní jednání relativně neplatné, bylo-li vynuceno násilím nebo pohrůžkou bezprávné újmy. Judikatura Nejvyššího soudu (např. sp. zn. , spisová značka, , , spisová značka, ) zdůrazňuje, že je třeba konkrétní a kauzální souvislosti mezi bezprávnou hrozbou a projevem vůle hrozící osoby. Žalovaná navíc neprokázala žádné žalobcovy konkrétní skutky, které by bylo možno kvalifikovat jako bezprávné výhrůžky nebo které by v žalované vzbuzovaly skutečnou a oprávněnou tíseň. Tyto aspekty jednání žalobce v této věci prokázány nebyly. Naopak bylo prokázáno, že žalovaná sama navrhovala některé parametry inkriminované smlouvy o zápůjčce, prosazovala změny této smlouvy a poté tuto smlouvu také podepsala, plně si vědoma jejího obsahu a závazku ze smlouvy vyplývajícího.

48. Žalovaná dále namítala, že povinnost vrátit zápůjčku jí neměla vzniknout, protože k diskutované komplexní dohodě účastníků o jejich majetkovém vypořádání nedošlo vinou žalobce, který trval na pro žalovanou nevýhodných klauzulích dohody o komplexním vypořádání účastníků. Ani tato námitka žalované není v této věci relevantní. Soud opakuje, že smlouva o zápůjčce jasně stanovuje, že pokud komplexní majetková dohoda nebude mezi účastníky uzavřena, zápůjčka se vrací a je splatná ke dni , datum, . Povinnost žalobce „vyvinout úsilí“ k uzavření komplexní majetkové dohody mezi účastníky je žalobcovým vedlejším závazkem k jednání, jehož případné porušení ze strany žalobce by mohlo založit pouze jeho předsmluvní odpovědnost (viz § 1728 a § 1729 OZ), nikoliv však zánik povinnosti žalované vrátit zápůjčku. Případné porušení povinnosti jednat poctivě v předsmluvní fázi jednání totiž může vést pouze k náhradě škody, nikoli k zániku jiného závazku (viz také rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, a sp. zn. , spisová značka, ). Výklad smlouvy, podle něhož by povinnost vrátit půjčku zanikla, pokud by žalobce zmařil mezi účastníky diskutovanou (ale později neuzavřenou) majetkovou dohodu, odporuje jednoznačnému textu smlouvy.

49. Argument žalované o její finanční tísni taktéž nebyl prokázán (jak již bylo výše obecně naznačeno), neboť žalobce před podpisem inkriminované smlouvy i po jejím podpisu žalované opakovaně poskytoval další peněžní prostředky na nájem, výživné, chůvu, dovolené a jiné provozní záležitosti. Žalovaná také měla zajištěné bydlení ve Španělsku hrazené žalobcem. Smlouva o zápůjčce datovaná , datum, byla navíc pro žalovanou výhodná, neboť šlo o zápůjčku ve výši , částka, poskytnutou bezúročně.

50. Námitka žalované, že vrácení zápůjčky mělo být podmíněno uzavřením dohody o majetkovém vypořádání, je pak v rozporu s textem předmětné smlouvy o zápůjčce, ve které bylo ujednáno, že pokud komplexní dohoda o vypořádání účastníků do , datum, uzavřena nebude, zápůjčka se vrací, a že pokud naopak uzavřena bude, zapůjčená částka se započte. Neuzavření komplexní dohody o vypořádání účastníků proto nemohlo mít jiný následek než povinnost žalované zápůjčku žalobci vrátit. Argument žalované o tom, že žalobce úmyslně koncipoval dohodu o celkovém vypořádání účastníků jako nesplnitelnou, zůstal v obecné rovině, žalovaná jej nekonkretizovala ani důkazně nedoložila, a to ani po výzvě soudu dle § 118a o. s. ř., která jí byla poskytnuta při jednání konaném dne , datum, .

51. Žalovaná dále tvrdila, že skutečnou vůlí účastníků bylo, aby se poskytnutá částka , částka, vypořádala v rámci jejich budoucí majetkové dohody zápočtem, a že její povinnost peníze vrátit byla pouze subsidiární. Tento výklad smlouvy však odporuje samotnému textu smlouvy o zápůjčce ze dne , datum, . Smlouva stanoví jasně: Žalovaná se zavazuje vrátit zápůjčku do , datum, , nebude-li do té doby mezi stranami podepsána dohoda o vyrovnání. Pokud k uzavření dohody dojde, částka se započte a smlouva tím pozbývá účinnosti. Znění smlouvy tedy jednoznačně vymezuje dvě alternativy, k nimž může v budoucnu dojít: (a) dohoda mezi účastníky bude uzavřena → zápočet, (b) dohoda mezi účastníky nebude uzavřena → povinnost žalované zápůjčku vrátit. Výklad smlouvy, který žalovaná předkládá, by znamenal přeformulování smlouvy tak, že povinnost vrátit zapůjčenou částku žalované nevznikne, pokud následně k majetkové dohodě mezi účastníky nedojde vinou žalobce. Takové ujednání ale ve smlouvě o zápůjčce obsaženo není a výkladem smlouvy nelze doplňovat či měnit jednoznačný text smlouvy (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ). Žalovaná navíc neprokázala, že by k neuzavření komplexní majetkové dohody o vypořádání mezi účastníky došlo v důsledku protiprávního jednání žalobce. Naopak z podání žalobce a z jím doložené korespondence účastníků plyne, že žalobce předkládal žalované několikeré návrhy majetkové dohody (např. v mailech z , datum, , nebo z , datum, ), zatímco žalovaná tyto návrhy odmítla a současně stupňovala své požadavky na žalobce. K uzavření majetkové dohody mezi účastníky tak dle názoru soudu vycházejícího z provedených důkazů nedošlo spíše z důvodů na straně žalované.

52. Další námitka žalované, že v případě předmětné částky vyplacené ve dnech , datum, , , datum, a , datum, v celkové výši , částka, mělo jít o výživné nebo dar s podmínkou, se dle názoru soudu také neprokázala. Bankovní převody na účet žalované výslovně odkazují na inkriminovanou smlouvu o zápůjčce, žalovaná tuto smlouvu podepsala a sama v jednom z e-mailů uvedla, že peníze žalobci vrátí do Vánoc (nebude-li mezi účastníky uzavřena komplexní majetková dohoda o vypořádání – ta však uzavřena nebyla, jak již bylo akcentováno výše). V řízeních o výživném pak již soudy pravomocně konstatovaly, že žalobce na výživném žalované nic nedluží (rozsudek Obvodního soudu pro , adresa, č. j. , spisová značka, , rozsudek Městského soudu v Praze sp. zn. , spisová značka, ). Z judikatury Nejvyššího soudu (např. sp. zn. , spisová značka, ) pak vyplývá, že eventuální simulace právního jednání musí být prokázána jednoznačně, což se v tomto případě nestalo – z žádného z provedených důkazů nevyplývá, že by mělo být předmětné plnění fakticky darem žalobce s podmínkou.

53. Konečně, námitka žalované, že smlouva o zápůjčce měla být nemravná (§ 580 odst. 1 občanského zákoníku), dle názoru zdejšího soudu rovněž neobstojí. Smlouva o zápůjčce byla mezi účastníky uzavřena na základě společné iniciativy žalobce a žalované (viz komunikace účastníků z 5. – , datum, , kde se žalovaná mj. ptá žalobce, zda může žalobce potvrdit, že jí předmětné peníze půjčí, a následně mu sděluje, že mu peníze vrátí do Vánoc), za výhodných podmínek pro žalovanou (bezúročně, se splatností čtyři měsíce), a nelze ji proto považovat za jednání odporující dobrým mravům. Rozpor s dobrými mravy je krajním korektivem, který se uplatní pouze výjimečně v případech hrubého a zjevného nesouladu právního jednání s obecně sdílenými principy slušnosti (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, , sp. zn. , spisová značka, , sp. zn. , spisová značka, , sp. zn. , spisová značka, , sp. zn. , spisová značka, , sp. zn. , spisová značka, nebo rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 649/05). Porušení korektivu dobrých mravů vede k absolutní neplatnosti právního jednání, avšak závěr o takové neplatnosti je vždy mimořádný a vyhrazený výjimečným okolnostem. Vymezení hypotézy pojmu „dobré mravy“ je otázkou úvahy soudu nad konkrétními okolnostmi případu, nikoli volné a neodůvodněné korekce závazkových právních vztahů soukromoprávních subjektů. O mimořádný a nemravný extenzivní exces ve smyslu výše uvedeného však v projednávaném případě nejde, neboť jak již bylo konstatováno, zápůjčka byla bezúročná, s čtyřměsíční splatností a žalobce se podanou žalobou domáhá pouze sjednaného plnění. Soud proto konstatuje, že uplatnění práva žalobce na vrácení půjčky nepředstavuje šikanózní výkon práva ani jednání v rozporu s dobrými mravy (§ 580 a § 588 občanského zákoníku).

54. Žalovaná namítala i to, že eventuálním vyhověním žalobě dojde k ohrožení její ekonomické situace a tím i k ohrožení nezletilých dětí, o něž pečuje. Soud v této souvislosti uvádí, že tato námitka není pro meritorní rozhodnutí právně významná, byť je z lidského hlediska možno žalovanou chápat. Předmětem sporu je však závazkový vztah vyplývající ze smlouvy o zápůjčce a soud byl povinen rozhodnout podle hmotného práva o tom, zda žalované vznikla povinnost zaplatit žalobci žalovanou částku (a bylo dospěno k závěru, že tomu tak je). Soud rozhoduje jen o uplatněném nároku, nikoliv o majetkových poměrech účastníků. Skutečnost, že by splnění povinnosti mohlo být pro žalovanou a její rodinu tíživé, není reálnou obranou proti žalobě na plnění. Tyto okolnosti lze zohlednit až ve fázi výkonu rozhodnutí, kde právní úprava poskytuje povinnému ochranu prostřednictvím nezabavitelných částek, možnosti žádat o odklad placení nebo o splátky, popřípadě i cestou insolvenčního řízení. Zdejší soud navíc v tomto rozhodnutí také zohlednil, že žalovaná pečuje o nezletilé děti, a to stanovením delší pariční lhůty ke splnění tímto rozsudkem uložených povinností.Nesplnění výzvy dle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. ze strany žalované:

55. Soud dále uvádí, že žalovaná byla při jednání dne , datum, podle ust. § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. vyzvána, aby do 30 dnů doplnila rozhodná tvrzení a důkazní návrhy k otázce právního titulu poskytnutých prostředků. Byla vyzvána, aby jasně vymezila, zda tvrdí uzavření darovací smlouvy s podmínkou, nebo zda tvrdí, že šlo o plnění na výživné, a aby popsala obsah případné ústní dohody a kdy byla tato dohoda sjednána a aby specifikovala, jaká část prostředků byla výživným/darem s podmínkou a jak byly peníze z její strany spotřebovány, včetně označení důkazů. Žalovaná však ve stanovené lhůtě reagovala pouze dalšími obecnými tvrzeními, v nichž nadále oscilovala mezi oběma verzemi, aniž by své námitky skutkově a důkazně konkretizovala. Neuvedla, kdy, s kým a jak měla být ústní dohoda o daru s podmínkou sjednána, jaký měla obsah a zda byla podmínka splněna. Nepředložila ani rozlišení částek či důkazy o jejich spotřebování.

56. K argumentaci žalované týkající se tvrzených nevýhodných formulací dohody o vyrovnání účastníků, která nakonec nebyla uzavřena, a k argumentaci týkající se pocitu „nevymahatelnosti“ této eventuální budoucí dohody pak žalovaná – ani po odkazované výzvě soudu dle ust. § 118a o. s. ř., která jí byla poskytnuta během jednání dne , datum, – nekonkretizovala, které klauzule diskutované dohody o vyrovnání účastníků měly být neplatné/nevykonatelné, kdy a jak je žalobce prosazoval a jak mělo být žalobcem fakticky zabráněno ve finálním uzavření této dohody; nepředložila ani jednoznačný návrh majetkové dohody účastníků, který by žalobce bezdůvodně odmítl podepsat. I pokud by navíc žalobce takto postupoval, mělo by to význam jen pro jeho eventuální předsmluvní odpovědnost, ne pro zánik povinnosti žalované vrátit zápůjčku sjednanou v samostatné písemné smlouvě, jak již soud konstatoval výše.

57. Soud proto uzavírá, že žalovaná neunesla břemeno tvrzení ani břemeno důkazní ke svým obranným námitkám, ačkoliv byla explicitně vyzvána k doplnění tvrzení a k označení důkazů k jejich prokázání současně s poučením o následcích nesplnění výzvy – to lze jednoznačně přičítat k její tíži. Tento závěr odpovídá i judikatuře Nejvyššího soudu, podle níž pokud účastník nevyhoví výzvě soudu dle § 118a o. s. ř., nese negativní procesní následek v podobě neunesení břemene tvrzení a důkazního a s tím spojeného neúspěchu ve věci (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, a zde citovanou judikaturu). Taktéž skutečnost, že žalovaná nevyhověla výzvě soudu dle ust. § 118a o. s. ř., tedy byla dalším důvodem, proč bylo žalobě vyhověno.

58. S ohledem na vše výše uvedené tedy soud uzavírá, že žalobce jako zapůjčitel poskytl ve dnech , datum, , , datum, a , datum, zápůjčku žalované jako vydlužitelce v celkové výši , částka, . Pro úplnost soud uvádí, že smlouva o zápůjčce ve smyslu ust. § 2390 občanského zákoníku vyžaduje, aby zapůjčitel věc (peníze) vydlužiteli přenechal a teprve přenecháním věci vzniká smlouva o zápůjčce, neboť jde o reálný kontrakt. Přenechání částky , částka, žalobcem žalované bylo přitom mezi účastníky nesporné. Dle ust. 2393 odst. 1 občanského zákoníku určení času, po kterém je vydlužitel povinen věc zapůjčiteli vrátit, může být smluveno ve smlouvě o zápůjčce (jako v tomto případě), jinak je splatnost dluhu závislá na vypovězení zápůjčky. Žalobce prokázal uzavření smlouvy o zápůjčce a splnění jeho závazku ze smlouvy o zápůjčce, zatímco žalovaná neunesla břemeno tvrzení ani břemeno důkazní k jejím obranným argumentům. Námitky tísně, nátlaku, simulace právního jednání, zmaření dohody, rozporu s dobrými mravy ani tvrzení o ohrožení majetkové situace žalované nebyly prokázány (potažmo nejsou pro rozhodnutí ve věci relevantní, jak bylo vysvětleno výše). Jelikož mezi účastníky nedošlo k dohodě o majetkovém vypořádání, stala se zápůjčka splatnou dne , datum, , jak bylo ve smlouvě ujednáno, a žalovaná je od , datum, v prodlení s vrácením zapůjčené částky (viz ust. § 1968 a ust. § 1970 OZ). Sazba úroku z prodlení v zákonné výši se odvíjí od ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žaloba je proto důvodná a bylo jí zcela vyhověno.

59. Pro úplnost soud dodává, že prvního soudního jednání konaného ve věci konaného dne , datum, se žalovaná účastnila osobně se svým tehdejším advokátem (jehož právní zastoupení žalované bylo následně ukončeno). Na tomto jednání vzali přítomní (včetně žalované) na vědomí, že se jednání odročuje na , datum, , a že se přítomní na tento termín dostaví bez zvláštního písemného obeslání. Následně bylo jednání dne , datum, odročeno na , datum, . , jméno FO, žalované bylo zasíláno do datové schránky písemné vyrozumění o odročení jednání na tento termín (vzor 48 o.s.ř.), přičemž k doručení vyrozumění do datové schránky žalované došlo dle doručenky založené na č. l. 121 p.v. spisu dne , datum, . K absenci paní žalované na soudním jednání realizovaném dne , datum, tedy soud shrnuje, že žalovaná byla řádně a včas obeslána a vyrozuměna o tomto termínu jednání, a to za splnění lhůty pro přípravu na jednání. Přesto se žalovaná dne , datum, bez omluvy k jednání nedostavila, ani z důležitých důvodů nepožádala soud o odročení tohoto jednání. Proto bylo dne , datum, jednáno a rozhodnuto v nepřítomnosti žalované v souladu s ust. § 101 odst. 3 o.s.ř.

60. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř., podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobce měl v řízení plný úspěch, a proto mu byla přiznána náhrada všech účelně vynaložených nákladů, které mu v souvislosti s vedením tohoto řízení vznikly.

61. Při určení výše odměny za právní zastoupení soud vycházel z vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, v platném znění. Podle § 7 bodu 6 a § 8 odst. 1 advokátního tarifu se tarifní hodnota určuje podle výše peněžitého plnění, které je předmětem řízení, tj. , částka, . Při přepočtu této částky kurzem České národní banky ke dni rozhodnutí (, částka, /, částka, ; viz: Kurzy devizového trhu - Česká národní banka) činí tarifní hodnota částku odpovídající , částka, , z čehož podle § 7 ve spojení s § 8 odst. 1 advokátního tarifu vyplývá mimosmluvní odměna ve výši , částka, za jeden úkon právní služby. Soud uznal žalobci následující úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení (§ 11 odst. 1 písm. a/ advokátního tarifu), výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem před podáním návrhu (§ 11 odst. 1 písm. d/ advokátního tarifu), podání návrhu ve věci samé ze dne , datum, (§ 11 odst. 1 písm. d/ advokátního tarifu), účast advokáta na jednání konaném dne , datum, (§ 11 odst. 1 písm. g/ advokátního tarifu), návrh na doplnění dokazování ze dne , datum, (§ 11 odst. 1 písm. d/ advokátního tarifu), vyjádření ze dne , datum, (§ 11 odst. 1 písm. d/ advokátního tarifu), účast na jednání soudu konaném dne , datum, (§ 11 odst. 1 písm. g/ advokátního tarifu). Za každý z uvedených úkonů právní služby přísluší advokátovi odměna ve výši , částka, . Celková odměna advokáta činí tedy , částka, (7 úkonů × , částka, ), přičemž u úkonu účasti na jednání dne , datum, soud podle § 11 odst. 1 písm. g/ advokátního tarifu přiznal advokátovi žalobce odměnu pouze v částce , částka, , neboť jednání konané dne , datum, trvalo od 9:30 do 11:17 hodin, tedy méně než dvě hodiny, nikoliv přes dvě hodiny, jak uváděl advokát žalobce. Ustanovení § 11 odst. 1 písm. g/ advokátního tarifu stanoví, že účast na jednání trvajícím přes dvě hodiny se považuje za dva úkony právní služby; z povahy věci proto při kratším jednání náleží pouze odměna odpovídající jednomu úkonu. K odměně soud připočetl paušální náhradu hotových výdajů podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu ve výši , částka, za každý uznaný úkon právní služby, tj. celkem , hodnota, úkonů × , částka, = , částka, . Soud dále přiznal žalobci náhradu soudního poplatku, který po zaokrouhlení odpovídá jedné třetině z celkového žalobcem zaplaceného soudního poplatku uhrazeného ve výši , částka, po podání žaloby na zaplacení částky , částka, , tj. náhradu soudního poplatku ve výši , částka, . Se zohledněním vyloučení ostatních žalobcových nároků na vydání bezdůvodného obohacení ve výši , částka, k samostatnému projednání se poplatek ve výši , částka, vztahuje právě na část žaloby projednávanou zdejším soudem v tomto řízení.

62. Celkové účelně vynaložené náklady řízení žalobce tak sestávají z: odměny advokáta za právní zastoupení ve výši , částka, za 7 úkonů právní služby, paušální náhrady hotových výdajů ve výši , částka, , soudního poplatku ve výši , částka, ,Celkem tedy byla žalující straně přiznána částka náhrady soudních výloh ve výši , částka, .Podle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. bylo žalované uloženo, aby soudní výlohy nahradila k rukám žalobcova advokáta.

63. Pariční lhůtu ke splnění tímto rozsudkem uložených povinností soud žalované s ohledem na to, že pečuje o dvě nezletilé děti, a také s ohledem na aktuální neutěšenou ekonomickou situaci v ČR, způsobenou zejména válečným konfliktem na Ukrajině a zrcadlící se ve zvýšených cenách všeho zboží i všech komodit a služeb, tedy ve zvýšených výdajích zejména fyzických osob, jako je právě žalovaná, stanovil v délce 6 měsíců od právní moci tohoto rozsudku.

64. Soud v tomto kontextu přihlédl i k nemalé výši částky, kterou má žalovaná žalobci na základě tohoto rozsudku zaplatit a k tomu, že žalobce je očividně finančně nadprůměrně zajištěnou osobou, která toliko stanovením delší pariční lhůty žalované nebude nijak zásadněji poškozena na jejích oprávněných ekonomických (či jiných) zájmech a právech.