30 C 89/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivetou Nývltovou, Ph.D., ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno - Anonymizováno , IČO Anonymizováno sídlem Anonymizováno Anonymizováno / Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno - Anonymizováno zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta o zaplacení Anonymizováno Anonymizováno Kč

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku , částka, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba o zaplacení částky , částka, se zamítá.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalované náklady řízení ve výši , Anonymizováno, , Anonymizováno, ,, Anonymizováno, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalované.

1. Žalobce se se svým návrhem doručeným zdejšímu soudu dne , datum, domáhal uložení povinnosti žalované k zaplacení žalované částky, kdy žalobce je výlučným vlastníkem pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, zapsaného v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště , adresa, , na listu vlastnictví č. , hodnota, pro obec , adresa, , k. ú. , adresa, (dále jen pozemek), který nabyl do vlastnictví příklepem v dražbě osvědčeném listinou ze dne , datum, . Územním plánem hlavního města Prahy je využití pozemku stanoveno jako , Anonymizováno, – parky, historické zahrady a hřbitovy. Tím je zařazen do celoměstského systému zeleně a jako takový, je, ve smyslu § 14b zákona č. 131/2000 Sb. o hlavním městě Praze, veřejným prostranstvím přístupným každému bez omezení, tedy sloužící obecnému užívání, a to bez ohledu na vlastnictví k tomuto prostoru. V roce , Anonymizováno, žalobce požádal Útvar rozvoje hlavního města Prahy o stanovisko k záměru výstavby zahradní restaurace na pozemku, což územní plán připouští jako výjimečně přípustné využití pozemku zařazeného do městské zeleně. Útvar rozvoje hlavního města Prahy záměr žalobce nepodpořil. Odbor životního prostředí a dopravy ÚMČ , adresa, přípisem ze dne , datum, vyzval žalobce k zajištění úklidu pozemku, na němž, bez jakéhokoliv přičinění žalobce, vznikla nelegální skládka odpadu, pod hrozbou pokuty , částka, . Žalobce s přihlédnutím k nemožnosti jakéhokoliv využití a zároveň hrozbě vzniku dalších nákladů na údržbu a úklid pozemku, jehož znečišťování nemůže nijak efektivně zabránit, protože je ze zákona povinen pro veřejnost zachovat jeho neomezenou přístupnost, navrhoval žalované přípisem ze dne , datum, uzavření smlouvy o nájmu pozemku za cenu v místě a čase obvyklou. Žalovaná přípisem ze dne , datum, sdělila žalobci, že uzavření smlouvy o nájmu pozemku považuje za bezpředmětné. Vzhledem k tomu, že žalovaná opakovaně odmítla žalobcovu výzvu k uzavření nájemní smlouvy a nenavrhla ani jiný způsob řešení s výjimkou návrhu na odkup pozemku za cenu, za kterou byl před sedmnácti lety vydražen, což je pro žalobce zcela nepřijatelné, rozhodl se žalobce k podání žaloby na vydání bezdůvodného obohacení. A to za období od , datum, do , datum, . Žalobce nabyl pozemek do svého vlastnictví v roce , Anonymizováno, a poprvé vyzval žalovanou k jednání o uzavření nájemní smlouvy až v roce , Anonymizováno, , tedy po šestnácti letech, což je doba, během které mohlo dojít k jakýmkoliv změnám, ať již tržním či politickým, které mohly trh s nemovitostmi zásadně ovlivňovat a žalobce je mohl při koupi pozemku jen těžko předpokládat.

2. Žalovaná uvedla, že žalobce nabyl v roce , Anonymizováno, pozemek za částku , částka, . Dle výše kupní ceny a způsobu nabytí jde jednoznačně o spekulativní koupi, neboť již tehdy byl pozemek veřejným prostranstvím. Žalobce o veškerých právech a povinnostech v souvislosti s vlastnictvím pozemku věděl či mohl vědět již před jeho dobrovolným nabytím.

3. Žalobce podáním ze dne , datum, vzal zpět žalobu co do částky , částka, , soud proto postupoval podle § 96 odst. 2 o. s. ř. a řízení do této částky zastavil.

4. Soud v rámci řízení provedl tyto důkazy:- výpis z katastru nemovitostí,- list vlastnictví č. , hodnota, , k. ú. , adresa, k datu , datum, a , datum, ,- zpráva městské části , adresa, ze dne , datum, ,- dopis ze dne , datum, ,- odpověď na žádost žalobce ze dne , datum, ,- znalecký posudek č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ,- potvrzení o zpracování znaleckého posudku, faktura na částku , částka, ,- dopis ze dne , datum, ,- dopise městské části , adresa, ze dne , datum, ,- zpráva hlavního města Prahy ze dne , datum, ,- doklad o úhradě ceny dosažené vydražením ze dne , datum, ,- odpověď městské části , adresa, právnímu zástupci žalobce ze dne , datum, na uzavření smlouvy,- potvrzení o nabytí vlastnictví žalobce pozemku z dražby ze dne , datum, ,- dopis městské části právnímu zástupci žalobce ze dne , datum, ,- usnesení zastupitelstva ze dne , datum, včetně kupní smlouvy žalované s manželi , jméno FO, ,- zaměření plochy pozemku získaného z geoportálu hlavního města Prahy,- informace z geoportálu o velikosti pozemku,- výkresy územního plánu.

5. Z provedených důkazů soud zjistil skutkový stav věci v rozsahu nezbytném pro rozhodnutí. Z výpisu z katastru nemovitostí pro list vlastnictví č. , hodnota, , k. ú. , adresa, , soud zjistil, že k , datum, vlastníkem pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, byly , právnická osoba, „v likvidaci“, , adresa, a následně se vlastníkem tohoto pozemku stal žalovaný, když dne , datum, byla konána veřejná dobrovolná dražba tohoto pozemku a vydražitelem se stal , Jméno žalobce, , což potvrzuje i potvrzení o nabytí vlastnictví předmětu dražby a doklad o úhradě ceny dosažené vydražením ve výši , částka, .

6. Z geoportálu hlavního města Prahy je zřejmá velikost pozemku a jeho zaměření. Mezi zúčastněnými stranami je nesporné, že pozemek je veden jako , Anonymizováno, – parky, historické zahrady a hřbitovy a je veřejným prostranstvím přístupným každému bez omezení, tedy sloužící obecnému užívání, a to bez ohledu na vlastnictví k tomuto prostoru, kdy pozemek byl takto účelově zařazen ještě před nabytím vlastnictví žalobce k tomuto pozemku.

7. Dopisem ze dne , datum, Útvar rozvoje hlavního města Prahy informoval žalobce k jeho záměru výstavby zahradní restaurace na pozemku, že pozemek se nalézá ve funkční ploše pro parky, kde je výstavba zahradních restaurací přípustná pouze výjimečně. Posouzením záměru, že poměrně velká stavba by vyžadovala odstranění porostu na pozemku, takže stávající souvislá plocha celoměstského systému zeleně, která má sloužit veřejnosti, by byla znehodnocena, a proto výstavbu restaurace nepodporuje.

8. Městská část , adresa, dopisem ze dne , datum, vyzvala žalobce k zajištění úklidu pozemku, na kterém byla zjištěna skládka.

9. Dopisem ze dne , datum, právní zástupce žalobce vyzval žalovanou k uzavření smlouvy o nájmu pozemku za cenu nájemného v místě a čase obvyklou.

10. Dopisem ze dne , datum, reagoval žalobce na odpověď žalované novou výzvou k uzavření smlouvy o nájmu předmětného pozemku.

11. Dopisem ze dne , datum, žalovaná informovala právního zástupce žalobce, že probíhá šetření a koncentrace podkladu k přehodnocení stanoviska a uzavření nájemní smlouvy k pozemku.

12. Žalovaná dopisem ze dne , datum, reagovala na výzvu k přehodnocení stanoviska k uzavření nájemní smlouvy s tím, že má za to, že se jednalo o spekulativní nabytí vlastnictví ze strany žalobce a požadavek na uzavření nájemní smlouvy k pozemku považuje v rozporu s dobrými mravy.

13. Dopisem ze dne , datum, žalovaná informovala, že na pozemku v její severní části se nachází místní komunikace III. třídy v , adresa, , stavba komunikace je v majetku hlavního města Prahy a ve správě , právnická osoba, komunikací hlavního města Prahy, a. s.

14. Ze znaleckého posudku č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, zpracovaný , jméno FO, ke dni , datum, vyplývá, že obvyklá výše ročního nájemného za užívání pozemku činí částku , částka, .

15. Zastupitelstvo žalované na svém zasedání ze dne , datum, schválilo uzavření kupní smlouvy s , jméno FO, a z této kupní smlouvy je patrno, že pozemek o výměře , Anonymizováno, m2, druh ostatní plocha, list vlastnictví č. , hodnota, , byl prodán za částku , částka, .

16. Soud dospěl k závěru, že se jedná o souvislou plochu celoměstského systému zeleně a žalobce nemohl předpokládat, že by došlo ke změně územního plánu tak, aby pozemek mohl žalobce využít pro výkon svého vlastnického práva, a že požadavek ze strany žalobce na vydání bezdůvodného obohacení za užívání pozemku veřejností je v rozporu s dobrými mravy a žalobu v plném rozsahu zamítl.

17. Usnesením Městského soudu v Praze č. j.: , spisová značka, ze dne , datum, byl rozsudek zdejšího soudu co do částky , částka, zrušen a věc vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Městský soud v Praze odkázal na aktuální vyjádření Ústavního soudu České republiky ze dne 18. 1. 2022 sp. zn. III. ÚS 2049/21 tak, že „1. Dochází-li k omezení ústavně zaručeného vlastnického práva (čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod) k nemovitému majetku tím, že nemovitost je užívána jako veřejné prostranství, přísluší jeho vlastníku náhrada ze strany obce, a není-li poskytována, lze ji po obci vymáhat jakožto nárok z titulu bezdůvodného obohacení.

2. Odepření výkonu práva pro rozpor s dobrými mravy by mělo zůstat výjimečným a vést k nalezení spravedlnosti v případech nepřiměřené tvrdosti zákona, nikoliv však k oslabování právní jistoty a ochrany subjektivních práv stanovených zákonem.

3. Smyslem investování do nemovitostí je očekávaný ekonomický prospěch, a neměl-li by z investice vlastníkovi plynout, postrádala by taková investice smysl. Výhodné nabytí pozemků ve veřejné dražbě proto nelze považovat za mimořádné okolnosti ospravedlňující použití korektivu dobrých mravů. Stejně tak samotné vyvíjení podnikatelské aktivity, jejímž pojmovým znakem je dosahování zisku, nemůže být považováno za něco a priori nemravného.

4. Nedává žádný rozumný smysl, aby obecné soudy dovodily (z důvodu údajného porušení korektivu dobrých mravů), že stěžovatelce nenáleží náhrada za bezdůvodné obohacení žádná. Pokud totiž vycházely ze skutečnosti, že vedlejší účastník užíval předmětné pozemky bez právního důvodu, mohl se zmíněný korektiv dobrých mravů projevit v redukci požadovaného plnění, nikoliv však v jeho úplném odmítnutí.

5. Závěr učiněný obecnými soudy by z pozemků majících charakter veřejného prostranství činil pozemky bezcenné a neprodejné právě z důvodu, že by jejich budoucí nabyvatelé mohli být a priori považováni za „spekulanty“ a požadavky na náhradu za užívání pozemků jinými subjekty či pokusy o narovnání těchto vztahů za rozporné s dobrými mravy. Obce by přitom měly garantováno jejich bezplatné užívání na úkor vlastníků, a to absurdně např. i včetně možnosti z nich profitovat jejich zatížením místním poplatkem za zvláštní užívání veřejného prostranství.“ Městský soud uvedl, že z aktuální judikatury bez dalšího nelze rozumně dovodit, že žalobci v dané věci nenáleží žádná náhrada za bezdůvodné obohacení. Za situace, kdy žalovaná předmětné pozemky užívá bez právního důvodu, neboť není jejich vlastníkem, může se zmíněný korektiv dobrých mravů projevit v redukci požadovaného plnění, nikoliv však v plném odmítnutí. Na soudu prvního stupně bude, aby se zjištěnými skutečnostmi dále zabýval ve světle závěrů uvedených v aktuálním nálezu Ústavního soudu, tedy zejména otázkou, jak se okolnosti nabytí nemovitosti, a i další zjištěné skutečnosti (například nutnost odstranění skládky na vlastní náklady, nabídka na odkup ze strany žalované) odrazí na případné redukci požadovaného plnění dle citovaného nálezu.

18. Žalovaná následně uvedla, že si nechala vypracovat odborný posudek týkající se otázky veřejného prostranství, v konkrétním případě od , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, a , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , , Anonymizováno, ., Anonymizováno, , kdy z tohoto posudku jednoznačně vyplývá, že pozemek parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , ani jeho žádnou část, nelze považovat za veřejné prostranství ve smyslu § 14b zák. č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze. Určení pozemku jako veřejného prostranství je na místě v případě nezastavěného pozemku. Je-li naproti tomu pozemek zastavěn stavbou, která je samostatnou věcí v právním smyslu, pak je předmětem užívání příslušná stavba, nikoliv pozemek. V rámci této otázky se proto zpracovatelé zabývali nezastavěnou částí pozemku. Pro úplnost je třeba uvést, že bezdůvodné obohacení vlastníka stavby může zahrnovat nejen užívání bezprostředně zastavěné části pozemku, nýbrž i jeho nezastavěné části, které však se stavbou věcně souvisí. Podle posudkového zadání se pozemek nachází v prudkém svahu mezi ulicemi , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , Anonymizováno, , kudy nevedou žádné cesty či stezky. Většina jeho povrchu je zarostlá keři a náletovými dřevinami. Zeleň nemá charakter udržovaného parku a kvůli sklonu pozemku zde v podstatě ani nelze procházet. Při tomto skutkovém stavu se jeví jako zásadní dovozené materiální kritérium spočívající v určenosti dotčeného pozemku, uspokojování potřeb občanů obce, potažmo v existenci funkčního významu daného prostranství pro sídelní celek. Žalovaná odkázala na rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 28 Cdo 311/2022 ze dne 6. 4. 2022. Veřejné prostranství ve smyslu § 14b ZHMP předpokládá kumulativní naplnění těchto znaků: jde o prostor, který je každému přístupný bez omezení, vykazuje materiální znak spočívající v tom, že je určen k plnění určitého veřejně prospěšného účelu, kterému též fakticky slouží. Pozemek parc. č. 829/3 nelze považovat za veřejné prostranství ve smyslu § 14b zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze.

19. Žalobce zdůraznil, že jím vlastněný pozemek je zařazen do celoměstského systému zeleně, který je v souladu s regulativy funkčního a prostorového uspořádání území hlavního města Prahy na území města vymezen a chráněn jako kvalitní vzrostlá a perspektivní zeleň ve stávající zástavbě, kterou je nutno zachovat a která zahrnuje dřeviny vysokého funkčního, estetického a kompozičního významu vyžadujícího zvláštní ochranu s odkazem na zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Na větší části pozemku se nachází vzrostlá vegetace, je zde i chodník kontinuálně navazující na další komunikace v oblasti, celý pozemek fakticky i funkčně navazuje na okolní zástavbu, místní občané ji aktivně využívají a jako takový nepochybně splňuje atributy veřejného prostranství.

20. Soud provedl tyto důkazy:- odborný posudek ze dne , datum, ,- místní šetření ze dne , datum, ,- poskytnutí údajů z archivu odborů výstavby ze dne , datum, ,- vyrozumění o postoupení podání ze dne , datum, ,- poskytnutí údajů z archivu odborů výstavby ze dne , datum, ,- znalecký posudek č. , č. účtu, , tituly před jménem, , jméno FO, ,- znalecký posudek , adresa, ,- znalecký posudek č. , RČ, , právnická osoba, , tituly za jménem, ,- výslech znalkyně , právnická osoba, , tituly za jménem, ,- vyjádření , jméno FO, ze dne , datum, ,- zprávu TSK ze dne , datum, ,- inzertní nabídky prodeje pozemků , adresa, ,- kupní smlouvu č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, č. účtu, ,- kupní smlouvu č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, č. účtu, .

21. Dle odborného posudku , tituly před jménem, , jméno FO, , tituly za jménem, , , Anonymizováno, ., Anonymizováno, a , tituly před jménem, , jméno FO, , tituly za jménem, ze dne , datum, jsou základními předpoklady pro institut veřejného prostranství existence určitého prostoru, který je přístupný každému bez omezení a dále existence určitého, veřejně prospěšného účelu, k němuž veřejné prostranství slouží. Zpracovatelé odborného vyjádření se zabývali nezastavěnou částí pozemku, který se nachází v prudkém svahu mezi ulicemi , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , Anonymizováno, , dospěli k závěru, že pozemek parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, nelze považovat za veřejné prostranství.

22. Z vyjádření odboru výstavby Úřadu městské části , adresa, Zn: , Anonymizováno, /, č. účtu, /, Anonymizováno, Čj: , Anonymizováno, , č. účtu, , Anonymizováno, vyplývá, že k vyasfaltované části na pozemku žalobce se nenachází žádná dokumentace.

23. Ze zprávy , právnická osoba, . vyplývá, že , právnická osoba, neeviduje ve své správě a nemá žádné informace, ani listiny k zastavěné části pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k. ú. , adresa, .

24. Při místním šetření pozemku p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k. ú. , adresa, soud zjistil, že většina pozemku je strání, která je zarostlá keři a náletovými dřevinami. , adresa, je spíše prudká, kdy vstup do zeleně mezi keři v horní části pozemku vede strmě dolů, svah je neupravený, vede jím křivolaká písčitá cestička, místy obtížně schůdná a podkluzující. V dolní části pozemku se nachází vyasfaltovaná část, kde vede cyklotrasa , Anonymizováno, a kolem ní je trávník vedoucí k potoku. Dolní část pozemku představuje přístupovou cestu k obydlené části. Pozemek je volně přístupný a má funkční význam pro sídelní celek v předmětné oblasti. Dolní část pozemku fakticky představuje veřejné prostranství, které je trvale využíváno občany daného území Prahy. Soud proto uzavřel, že daná část pozemku je přístupná každému bez omezení a plní svůj veřejně prospěšný účel, když představuje prostor, přes který se občané přemísťují v rámci této městské části. V této části je pozemek veřejným prostranstvím.

25. Ze znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, vyplývá, že výměra části pozemku, kterou soud považuje za veřejný prostor, činí , Anonymizováno, m², ve zbytku pozemku se nejedná o veřejné prostranství.

26. Ve svém vyjádření ze dne , datum, , jméno FO, uvedl, že zásadní rozdíl mezi znaleckým posudkem , právnická osoba, a jeho, vidí v tom, že znalkyně oceňovala , Anonymizováno, m2 a jeho znalecký posudek oceňuje , Anonymizováno, , Anonymizováno, m2, dále je uvedený nevhodný postup stanovení ceny, chybí ocenění dle cenových předpisů a je třeba platit nájem z celého pozemku, jelikož slouží jako veřejné prostranství obyvatelům městské části.

27. Ze znaleckého posudku , právnická osoba, , tituly za jménem, je zřejmé, že jednotková obvyklá cena hodnoty předmětného pozemku činí , částka, /m2, obvyklé roční jednotkové nájemné tedy činí po zaokrouhlení , částka, /m2/rok, tedy celkové roční nájemné za období od , datum, do , datum, činí , částka, . Znalkyně stanovovala cenu k ploše pozemku , Anonymizováno, m². Znalkyně stanovovala obvyklé nájemné a při tomto stanovení nevycházela z cenových předpisů, neboť našla srovnatelné nemovité věci k výpočtu obvyklého nájemného. Při stanovení nájemného jeho cenu stanovila z obvyklé ceny pozemku. Znalkyně dospěla k částce , částka, /m2, kdy zohlednila všechny okolnosti mající vliv na zjištění ceny, tedy zejména na druh pozemku, kdy našla takové kupní smlouvy z registru smluv, které odpovídají zeleni přístupné jakoby veřejnosti. Procento nájemného stanovovala v rozmezí 3 – 5 % a zvolila prostředek tohoto intervalu, když zejména vycházela z pojednání , tituly před jménem, , Anonymizováno, , kdy míra kapitalizace určuje výnos, tedy zůstává vlastníkovi nemovitosti po úhradě všech nákladů spojených s vlastnictvím a pronajímáním nemovitosti. Jako přiměřené, ve světě používané, se jeví rozmezí 3 – 5 % z ceny staveb a pozemků. Znalkyně dospěla k názoru, že 3 % by byly málo, a proto zvolila prostředek toho intervalu , právnická osoba, registru smluv našla kupní smlouvy týkající se pozemků, které odpovídají pozemku žalobce, kdy se jedná o zeleň přístupnou veřejnosti. Pokud se týká o první pozemek a v lokalitě , adresa, , tak sice tento pozemek má vodu, ale ta je stejně nevyužitelná jako svah na části pozemku žalobce. Oproti pozemku žalobce, část prvého pozemku je možné dle územního plánu zastavět. Pozemek je lokalizován jako zeleň u paneláku na okraji , Anonymizováno, , Anonymizováno, , v podstatě stejný přírodní útvar jako u žalobce. Pokud se týká pozemků dva (, adresa, ), je pravdou, že je zde věcné břemeno, ale jedná se o nízkonapěťový kabel, kdy toto věcné břemeno zanedbatelným způsobem ovlivňuje tento pozemek i jeho účel užití. Index u pozemku , adresa, pod bodem tři byl vypočítán pomocí koeficientu a HV indexu. Celkový koeficient 1,08 vznikl násobením všech ostatních koeficientů k1 až k7. Pokud se týká pozemku čtyři na , Anonymizováno, , tak ten charakterově nejobdobnější pozemku žalobce. Prostranství je volně přístupné, využitelné a jeho lokalita je atraktivnější než lokalita žalobce. Pokud se týká inzertních nabídek pozemku , adresa, předloženými žalobcem, tak tyto jsou činěny v zájmu prodávajícího a z pohledu znaleckého zkoumání nepoužitelné, neboť i znalkyně měla k dispozici inzertní nabídky, které měly ceny mnohem nižší. Znalkyně se dále vyjádřila ke znaleckému posudku , jméno FO, . Oba použili metodu stanovení nájemného z obvyklé ceny pozemku. Smlouvy, které našel pan , jméno FO, v registru smluv, nejsou obdobnými pozemky k pozemku žalobce, kdy se jednalo o smlouvy připlocení pozemků k zahradám, kdy u takovýchto pozemků jsou ceny mimořádné a většinou se ani nenabízí na volném trhu, protože nikdo jiný je nekoupí. Takovéto ceny nevznikly poptávkou a nabídkou na volném trhu, tedy použité smlouvy pana , jméno FO, nevyjadřují cenu obvyklou. První smlouva týkající se , Anonymizováno, ve znaleckém posudku , jméno FO, vychází z ceny , částka, /m2, tato cena představuje určitý extrém. S tím se znalec nevypořádal a znalkyně navíc zjistila, že znalec vycházel z výměry pozemku , Anonymizováno, m², avšak cena byla ještě za další pozemek o výměře , Anonymizováno, m². Znalkyně dále uvedla, že znalec , jméno FO, žádným způsobem nezdůvodnil, proč vychází z 5 % ceny nemovitosti při stanovení obvyklého nájemného. Soud proto vychází ze znaleckého posudku , právnická osoba, , , tituly za jménem28. Žalobce ani žalovaná netrvali na výslechu , jméno FO, .

29. Žaloba je důvodná zčásti.

30. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

31. Podle § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užití cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

32. S odkazem na již citovaný nález Ústavního soudu České republiky sp. zn. III. ÚS 2049/21, je-li nemovitost užívána jako veřejné prostranství, čímž dochází k omezení ústavně zaručeného vlastnického práva, přísluší jeho vlastníku náhrada ze strany obce, a není-li poskytována, lze ji po obci vymáhat jakožto nárok z titulu bezdůvodného obohacení.

33. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že část předmětného pozemku ve vlastnictví žalobce ve výměře , Anonymizováno, m2 je využívána jako veřejné prostranství, proto je žalovaná povinna z titulu bezdůvodného obohacení poskytnout plnění žalobci. Výše tohoto plnění byla stanovena v souladu se znaleckým posudkem , právnická osoba, , , tituly za jménem, za období od , datum, do , datum, ve výši , částka, . Soud proto rozhodl výrokem I. tohoto rozsudku. Výrokem II. byla žaloba do zbývající částky , částka, zamítnuta.

34. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 146 odst. 2 o. s. ř., když žalovaná měla ve věci úspěch jen částečný, avšak soud jí přiznal plnou náhradu nákladů řízení, neboť její neúspěch je v poměrně nepatrné části. Žalobce zavinil zastavení řízení co do částky , částka, a jeho nárok je opodstatněný jen do výměry pozemku 169 m2. Žalované vznikly náklady řízení na zaplacenou zálohu na znalecký posudek ve výši , částka, a na náklady právního zastoupení ve výši , částka, , a to podle § 7, § 8 vyhlášky č. 177/1996 Sb. z tarifní hodnoty , částka, za 4 úkony právní služby (převzetí věci, písemná vyjádření ze dne , datum, , , datum, , účast na jednání dne , datum, ) po , částka, za úkon, z tarifní hodnoty , částka, v odvolacím řízení za úkony vyjádření ze dne , datum, , účast na jednání dne , datum, , před soudem prvního stupně za úkony vyjádření ze dne , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , místní šetření dne , datum, , účast na jednání dne , datum, a , datum, ) po , částka, za úkon, 13 režijních paušálů po , částka, k uvedeným úkonům, 21 % DPH ve výši , částka, . O povinnosti žalobce nahradit náklady řízení k rukám právního zástupce žalované bylo rozhodnuto podle § 149 odst. 1 o. s. ř.

35. Při stanovení nákladů řízení soud žalované nepřiznal pouze náhradu nákladů nezastoupeného účastníka, jak navrhoval žalobce. Žalovaná využila právního zastoupení, aby jí byla poskytnuta právní pomoc, nikoliv pro zvýšení nákladů pro žalobce, nýbrž ve věci se jedná o složitější právní posouzení. Žalovaná nemá rozsáhlé právní oddělení jako statutární města. Soud proto dospěl k závěru, že žalovaná v daném případě využila svého práva na právní zastoupení advokátem a požadovat za právní zastoupení náhradu nákladů řízení je tak zcela legitimním nárokem.