38 C 47/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudcem JUDr. Ing. Lumírem Hodinou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátkou údaje o zástupci pro: žaloba na určení existence práva stavby <b>I. Určuje se, že žalobkyně spolu s žalovaným mají právo stavby podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, k pozemku parc. [číslo] ležícím v katastrálním území Újezd u Průhonic, zapsaném na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu, poslední den trvání práva stavby 24. 5. 2046, účel rodinný dům.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku náhradu nákladů řízení ve výši 47 912 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení].</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice náhradu nákladů řízení, o jejíž výši a splatnosti bude rozhodnuto v samostatném usnesení.</b> 1. Žalobkyně se žalobou domáhala určení, že účastníci mají právo stavby podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“), k pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce], zapsaném na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu (dále jen„ Pozemek“), poslední den trvání práva stavby: 24. 5. 2046, účel: rodinný dům (dále jen„ Právo stavby“). Žalobkyně uvedla, že byli s žalovaným manželé (nicméně v době podání žaloby již bylo zahájeno řízení o rozvod manželství) a že notářským zápisem ze dne 14. 4. 2016 NZ [číslo] a N 56/2016 (dále jen„ Notářský zápis“) se účastníci dohodli na manželském majetkovém režimu oddělených jmění. Podle této dohody se účastníci dohodli, že vše, co nabydou ode dne podpisu Notářského zápisu, nebude součástí společného jmění manželů, ale bude spadat do jmění každého z nich. Účastníci dne 24. 5. 2016 uzavřeli smlouvu o zřízení práva stavby, na jejímž základě bylo zřízeno Právo stavby ve prospěch účastníků. Právo stavby bylo zapsáno do katastru nemovitostí vkladem pod čj. V [číslo] s právními účinky povolení vkladu ke dni 24. 5. 2016. Následně jako součást Práva stavby byl na předmětném pozemku postaven rodinný dům dle rozhodnutí o umístnění stavby Úřadu Městské části [obec a číslo] ze dne 6. 5. 2016. Dne 29. 11. 2019 podal žalovaný u Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu návrh na výmaz Práva stavby, a to na podkladě listiny označené jako Smlouva o zániku práva stavby ze dne 25. 10. 2016 (dále jen„ Smlouva o zániku práva stavby“). K tomuto návrhu byla přiložena ověřená kopie Smlouvy o zániku práva stavby. V řízení před Katastrálním úřadem se žalobkyně bránila tím, že nejde o pravou listinu a tato listina neobsahuje její pravý podpis. Katastrální úřad však k jejím námitkám nepřihlédl a vklad dne 19. 12. 2019 povolil a právo stavby vymazal. O této skutečnosti byla žalobkyně vyrozuměna vyrozuměním o povolení vkladu ze dne 30. 12. 2019. Žalobkyně podala návrh na zápis poznámky spornosti, přičemž řízení o tomto návrhu je vedeno u Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu pod sp. zn. Z [číslo]. Žalobkyně tak trvá na tom, že Smlouva neobsahuje její pravý podpis. Podpis na Smlouvě je sice ověřen Úřadem Městské části [obec a číslo] pod č.j. 10 11355/2016, nicméně toto ověření se vztahuje k jiné listině, jak plyne z ověřovací knihy Městské části [obec a číslo] pod [číslo] rovněž [číslo], když byla ověřována listina označená jako Souhlasné prohlášení o odstoupení od smlouvy a nikoliv listina s názvem Smlouva o zániku práva stavby. V řízení o povolení vkladu tak byla předložena jiná listina, než která byla skutečně ověřena a která byla dodatečně upravena tak, aby její právní účinky směřovaly k zániku Práva stavby. V listině je navíc škrtáno a u podpisu účastnice řízení je uveden znak, který je pravděpodobně zbytkem jiného podpisu. Žalobkyně závěrem uvedla, že s ohledem na shora uvedené je zřejmé, že na základě listiny předložené žalovaným v řízení o povolení vkladu výmazu vedeném u Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu pod č.j.: V [číslo] 2019 Právo stavby zaniknout nemohlo.

2. Žalovaný navrhl žalobu v celém rozsahu zamítnout s odůvodněním, že účastnici ke zřízení Práva stavby přistoupili na základě žádosti Hypoteční banky, když toto bylo podmínkou banky pro čerpání úvěru a mělo sloužit jako záruka pro banku za situace, kdy pozemek byl ve výlučném vlastnictví žalovaného, ale úvěrová smlouva byla ještě před notářským rozdělením podepsána oběma manželi. Právo stavby bylo následně zapsáno do katastru nemovitostí. Žalobkyně se však dlouhodobě dožaduje vyvázání ze smlouvy o hypotečním úvěru u Hypoteční banky uzavřené v roce 2015. Žalovaný byl po nátlaku, resp. vydírání ze strany žalobkyně dne 25. 10. 2016 nucen podepsat Souhlasné prohlášení o úpravě majetkových poměrů a bankovním úvěru na stavbu domu připravené Mgr. [příjmení], ve kterém se žalobkyně zavázala podniknout veškerou součinnost při vyřizování vyvázání z tohoto úběru a také žalovanému udělit pro tento účel plnou moc. Tato plná moc byla žalobkyní vystavena, ale následně byla žalovanému během stěhování ze společné domácnosti odcizena. Žalovaný měl na základě uvedeného souhlasného prohlášení vyvinout maximální úsilí a podniknout veškeré nutné kroky k vyvázání žalobkyně z hypotečního úvěru, přičemž žalobkyně se sama zavázala s žalovaným plně spolupracovat a promptně podepsat všechny související dokumenty a podklady pro Katastrální úřad. Toto se týkalo právě Smlouvy o zániku práva stavby, kterým Hypoteční banka podmiňovala vyvázání z úvěru. Za účelem zrušení Práva stavby Mgr. [příjmení] připravil nejprve jednu verzi dokumentu označenou jako Souhlasné prohlášení o odstoupení od Smlouvy o zřízení práva stavby. Na základě konzultace se zaměstnanci Katastrálního úřadu byla připravena druhá verze listiny označená jako Smlouva o zániku práva stavby. Obě verze pak spolu s návrhem na vklad do katastru nemovitostí byly během schůzky s Mgr. [příjmení] podepsány a ještě ten samý dne byly podpisy ověřeny na Úřadu Městské části [obec a číslo]. Na Katastrální úřad byla podána ověřená kopie Smlouvy o zániku práva stavby. Žalobkyně pak zcela lživě v prosinci 2019 u Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu zpochybnila pravost podpisu na Smlouvě o zániku práva stavby, přičemž toto bylo ze strany Katastrálního úřadu zamítnuto. Žalovaný dále uvedl, že žalobkyně se pokouší účelově zpochybnit platnost dokumentu, přičemž takto postupuje dlouhodobě od faktického rozpadu manželství, kdy soustavně zpochybňuje jakékoliv dohody mezi účastníky. Žalobkyně byla označena prakticky za nevěrohodnou rovněž v rámci mezitímního rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 ve věci vedené pod sp. zn. 55 C 95/2019.

3. Žalobkyně k tomu uvedla, že pokud se jedná o listinu označenou jako Souhlasné prohlášení o odstoupení od smlouvy o zřízení práva stavby ze dne 25. 10. 2016, tak tato listina nebyla připojena k návrhu na povolení vkladu právu, na jehož základě Katastrální úřad provedl výmaz Práva stavby. Tato listina je tak v daném řízení zcela irelevantní, neboť neprošla vkladem. Na základě této listiny nemohlo ani dojít k platnému odstoupení od smlouvy o zřízení práva stavby, neboť do katastru nemovitostí byla vložena jiná listina o zřízení práva stavby, než je uvedena v textu shora uvedené listiny. Ve smlouvě o zřízení práva stavby je totiž uvedeno, že stavebník je oprávněn na pozemku zřídit stavbu s celkovou zastavěnou plochou 133,65 m², zatímco v Souhlasném prohlášení o odstoupení od smlouvy o zřízení práva stavby je uvedeno, že stavebník je oprávněn na pozemku zřídit stavbu rodinného domku o výměře 160 m². Žalobkyně dále uvedla, že s žalovaným nikdy nebyla na Katastrálním úřadu konzultovat zrušení práva stavby.

4. S ohledem na skutečnost, že žalobkyně je státní příslušnicí Indonéské republiky, je v dané věci dán cizí prvek. Soud proto nejprve zkoumal, zda má pravomoc v dané věci rozhodovat. Jelikož mezi Českou republikou a Indonéskou republikou není žádná mezinárodní smlouva, která by upravovala pravomoc soudů v civilních sporech, aplikoval soud čl. 24 odst. 1 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Brusel I bis.), podle něhož je dána pravomoc českým soudům.

5. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu:

6. Žalovaný je vlastníkem Pozemku, k němuž ke dni 21. 10. 2019 měli účastníci Právo stavby s posledním dnem jeho trvání 24. 5. 2046 (viz výpis z katastru nemovitostí prokazující stav evidovaný k 21. 10. 2019). Právo stavby bylo zřízeno na základě Smlouvy o zřízení práva stavby ze dne 24. 5. 2016, na jejímž základě měl být stavebník oprávněn na Pozemku zřídit stavbu – RD s celkovou zastavěnou plochou 133,65 m². Právní účinky zápisu do katastru nemovitostí nastaly dne 24. 5. 2016 (viz Smlouva o zřízení práva stavby; výpis z katastru nemovitostí prokazující stav evidovaný k 21. 10. 2019). Úřad Městské části [obec a číslo] dne 6. 5. 2016 rozhodl o umístění stavby (rodinný dům o zastavěné ploše 133,65 m²) na Pozemek (viz první strana rozhodnutí Úřadu Městské části [obec a číslo] ze dne 6. 5. 2016).

7. Dne 21. 10. 2016 zaslal žalovaný e-mail [jméno] [příjmení] a požádal jej o sdělení názoru na přiloženou dohodu účastníků (viz e-mail žalovaného adresovaný [jméno] [příjmení] ze dne 21. 10. 2016). Dne 22. 10. 2016 zaslal žalovaný [jméno] [příjmení] dohodu připravenou na základě jejich dřívějšího rozhovoru a na základě draftu žalobkyně. [jméno] [příjmení] dne 24. 10. 2016 žalovanému sdělil, že má k dohodě připomínky (viz e-mail žalovaného [jméno] [příjmení] ze dne 24. 10. 2016). Účastníci dne 25. 10. 2016 uzavřeli souhlasné prohlášení o úpravě majetkových poměrů a bankovním úvěru na stavbu domu, na jehož základě se žalobkyně mimo jiné zavázala plně spolupracovat s žalovaným a Hypoteční bankou při všech nezbytných krocích, které je třeba uskutečnit, aby bylo možné začít čerpat hypoteční úvěr uzavřený u této banky účastníky v roce 2015, a to včetně promptního podepsání všech souvisejících dokumentů a podkladů pro Katastrální úřad a Hypoteční banku. Žalobkyně se dále zavázala vystavit žalovanému plnou moc k podpisu všech dokumentů a provedení všech potřebných kroků, které je třeba uskutečnit k co nejrychlejšímu vyvázání žalobkyně z předmětného hypotečního úvěru (viz souhlasné prohlášení o úpravě majetkových poměrů a bankovním úvěru na stavbu domu ze dne 25. 10. 2016). Žalobkyně chtěla být vyvázána z úvěru, který uzavřela spolu s žalovaným na stavbu domu (viz vyrozumění PČR ze dne 4. 6. 2020 č. j. KRPA [číslo]).

8. Dne 25. 10. 2016 účastníci uzavřeli Souhlasné prohlášení o odstoupení od smlouvy o zřízení práva stavby, v níž byl uveden text smlouvy, na jejímž základě vzniklo stavebníku oprávnění zřídit na Pozemku stavbu – RD výměře 160 m². V závěru pak obě smluvní strany projevily vůli od v textu uvedené smlouvy uložené pod sp. zn. V [číslo] odstoupit (viz kopie souhlasného prohlášení o odstoupení od smlouvy o zřízení práva stavby ze dne 25. 10. 2016).

9. Dne 25. 11. 2019 byl u Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu podán účastníky návrh na vklad do katastru nemovitostí podle § 14 zákona č. 256/2013 Sb., kterým byl výmaz Práva stavby na základě Smlouvy o zániku práva stavby ze dne 25. 10. 2016, přičemž k tomuto návrhu byla Smlouva o zániku práva stavby přiložena ve vidimované kopii (viz katastrální spis Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu sp. zn. V [číslo] 2019 [číslo]). Ve Smlouvě o zániku práva stavby ze dne 25. 10. 2016, která prošla ve vidimované kopii vkladem do katastru nemovitostí a jejíž obsah je až na nadpis a poslední větu totožný se souhlasným prohlášením o odstoupení od smlouvy o zřízení práva stavby, obě smluvní strany souhlasně prohlašují, že na základě vzájemné dohody právo stavby (uložené u KÚ pro hl. m. Prahu pod sp. zn. V [číslo]) zaniká. Tato listina je v originále vyhotovena jak kombinace inkoustového a laserového jednobarevného reprografického tisku. Všechny podpisy na ní jsou vyhotoveny jako prvopisy, tedy jako přímé zápisy psacím prostředkem na plochu papíru. Původní texty v hlavičce a ve dvou spodních řádcích nad podpisy byly zakryty opravným lakem a následně přetištěny současnými texty. Tento dodatečný tisk je vyhotoven odlišnou tiskárnou než všechny ostatní tištění texty listiny. Znění zakrytých textů je v nadpisu –„ Souhlasné prohlášení o odstoupení od smlouvy o zřízení práva stavby,“ a ve dvou posledních řádcích –„ Obě smluvní strany tímto souhlasně prohlašují, že od výše uvedené smlouvy uložené pod sp. zn. V [číslo] s okamžitou platností odstupují.“ Podpisy na listině byly vyhotoveny před provedením pozměňujících zásahů. Vidimovaná kopie, která prošla vkladem je přímou kopií originální pozměněné listiny. Listina je na rubové straně opatřena ověřovacími doložkami pro legalizaci, které jsou ve všech svých částech originální. Těmito ověřovacími doložkami pro legalizaci listinu opatřila dne 25. 10. 2016 [jméno] [příjmení] a byly zapsány do ověřovací knihy Úřadu městské části [obec a číslo] pod poř. č. X [číslo] a X [číslo]. V ověřovací knize bylo uvedeno, že ověřeny byly podpisy na„ souhlas. prohláš. o odst. od smlouvy“ (viz smlouva o zániku práva stavby – vidimovaná kopie a originál; kopie ověřovací knihy Úřadu městské části [obec a číslo], znalecký posudek [číslo] ze dne 9. 1. 2022 vypracovaný znalcem [celé jméno znalce]; výslech znalce dne 20. 4. 2022). Dle svědkyně [jméno] [příjmení] není možné, aby do ověřovací knihy byl zapsán jiný název než název ověřované listiny (viz svědecká výpověď [jméno] [příjmení]; e-mail ze dne 3. 3. 2020 od žalovaného adresovaný paní [příjmení] a odpověď ze dne 4. 3. 2020). Dne 25. 11. 2019 nastaly účinky zrušení Práva stavby, a to na základě dohody o zrušení práva stavby (viz vyrozumění o provedeném vkladu do katastru nemovitostí ve věci sp. zn. V [číslo] 2019 [číslo]). Dne 13. 12. 2019 žalobkyně sdělila Katastrálnímu úřadu pro hlavní město Prahu k návrhu na povolení vkladu zániku – výmazu Práva stavby, že s tímto nesouhlasí, neboť listina, která je ve spise, neobsahuje pravý podpis žalobkyně. Listina není pravou listinou a není možné na jejím základě povolit vklad ve smyslu § 17 odst. 1 písm. f) Katastrálního zákona. Listina je nesrozumitelná, je v ní škrtáno a u podpisu žalobkyně je uveden znak, který je pravděpodobně zbytkem jiného podpisu, který na listině zůstal poté, co byl tento původní podpis vymazán a nahrazen znakem napodobujícím podpis žalobkyně. Žalobkyně rovněž upozornila na skutečnost, že na Městském úřadu Městské části [obec a číslo] byla ověřována listina označená jako Souhlasné prohlášení o odstoupení od smlouvy a listina předkládaná žalovaným není ověřovanou listinou. Proto žalobkyně navrhla tento návrh zamítnout. Tato zpráva byla Katastrálnímu úřadu pro hlavní město Prahu dodána dne 13. 12. 2019 (viz vyjádření účastnice řízení [celé jméno žalobkyně] v řízení o povolení vkladu výmazu práva stavby k pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce] ze dne 13. 12. 2019 včetně dokladu o odeslání). Dopisem ze dne 20. 1. 2020 žalobkyně požádala Katastrální úřad pro hlavní město Prahu o vyznačení poznámky spornosti určení existence Práva stavby. Tento dopis byl dodán Katastrálnímu úřadu pro hlavní město Prahu dne 20. 1. 2020 (viz návrh na zápis poznámky spornosti ze dne 20. 1. 2020 včetně dodejky datové zprávy).

10. Dle sdělení [právnická osoba], ze dne 20. 1. 2020 banka sdělila žalovanému, že v případě změny v osobě dlužníka, banka prověřuje bonitu této osoby a ověřuje, zda nemovitost, která zajišťuje hypoteční úvěr, je ve vlastnictví toho, kdo v úvěru zůstává jako dlužník. Pokud tomu tak není, ale bonita je dostatečná a nic jiného změně nebrání, vyhotovuje v takovém případě banka dodatek, ve kterém je stanovena podmínka nabytí účinnosti tak, že bude nemovitost zajišťující úvěr ve vlastnictví dlužníka. Tj. k nabytí účinnosti dodatku banka požaduje doložit výpis z katastru nemovitostí, ze kterého je zřejmé, že nemovitost již byla převedena do vlastnictví toho, kdo zůstává v úvěru jako dlužník (viz sdělení [právnická osoba], ze dne 20. 1. 2020). Toto pro případ vyvázání žalobkyně z hypotečního úvěru dne 7. 2. 2020 sdělila rovněž zaměstnankyně [právnická osoba], [jméno] [příjmení] (viz e-mail od [jméno] [příjmení] adresovaný žalovanému ze dne 7. 2. 2020).

11. Dopisem ze dne 27. 1. 2020 vyzval právní zástupce žalobkyně žalovaného, aby ve lhůtě do 7 dnů od doručení výzvy na základě Souhlasného prohlášení účastníků obnovil Právo stavby. V případě, že tak neučiní, přistoupí žalobkyně k uplatnění svého práva u soudu. Podání bylo dne 27. 1. 2020 zasláno právní zástupkyni žalovaného (viz předžalobní upomínka ze dne 27. 1. 2020). Žalovaný na výzvu reagoval dne 6. 2. 2020, když právnímu zástupci žalobkyně sdělil, že podpisy na Smlouvě o zániku práva stavby byly ověřeny, žalobkyně úkon směřující k zániku Práva stavby učinila, a dokonce si jej na žalovaném vynutila (e-mail žalovaného adresovaný [jméno] [příjmení] a [anonymizováno] [celé jméno žalobkyně] ze dne 6. 2. 2020).

12. Soud pro nadbytečnost zamítl provést k důkazu vyjádření ve věci návrhu na vypořádání společného jmění manželů ze dne 31. 10. 2019, protokol o jednání před soudem prvního stupně ve věci vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. 55 C 95/2019 ze dne 17. 12. 2019, rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 4 č. j. 55 C 95/2019-153 ze dne 16. 1. 2020, prohlášení JUDr. [jméno] [příjmení], Ph.D., ze dne 15. 1. 2020, úřední záznam PČR ze dne 30. 5. 2017, výpověď svědka [příjmení]

13. Soud k důkazu provedl usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 č. j. 56 C 120/2017-19 ze dne 11. 10. 2017, avšak neučil z něj žádná významná skutková zjištění. Soud dále k důkazu provedl a neučinil z něj žádná skutková zjištění znalecký posudek [číslo] ze dne 14. 3. 2021 vypracovaný znalcem [celé jméno znalce] a výslech znalce při jednání dne 21. 5. 2021, a to s ohledem na skutečnost, že tento znalecký posudek byl vypracován na základě vidimované kopie listiny označené jako Smlouva o zániku práva stavby a později byl předložen originál této listiny, z něhož znalec následně učinil odlišné závěry.

14. Po právní stránce posoudil soud věc následovně:

15. Rozhodným právem je v daném případě dle § 49 odst. 3 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém právo české.

16. Účastníci dne 24. 5. 2016 uzavřeli Smlouvu o zřízení práva stavby k Pozemku žalovaného ve smyslu § 1243 o. z. s tím, že účinky jejího zápisu do katastru nemovitostí nastaly téhož dne. Právo stavby bylo sjednáno na dobu 30 let, tj. do 24. 5. 2046 a účastníci jako stavebník byli oprávnění na Pozemku zřídit stavbu – RD s celkovou zastavěnou plochou 133,65 m². Právo stavby je dle § 1242 o. z. věc nemovitá, stavba vyhovující právu stavby je jeho součástí, ale také podléhá ustanovením o nemovitých věcech.

17. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda je na straně žalobkyně dán naléhavý právní zájem a dospěl k závěru, že tento dán je s ohledem na § 985 o. z., neboť je nezbytné odstranění právně nejisté situace, čímž má být docíleno předejití možným budoucím sporům, k jejichž vzniku by mohla nejistá situace zavdat příčinu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 31. 3. 2010, sp. zn. 22 Cdo 506/2010).

18. Dne 25. 11. 2019 byl u Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu podán účastníky návrh na vklad do katastru nemovitostí podle § 14 zákona č. 256/2013 Sb., kterým byl výmaz Práva stavby na základě Smlouvy o zániku práva stavby ze dne 25. 10. 2016, přičemž k tomuto návrhu byla Smlouva o zániku práva stavby přiložena ve vidimované kopii. V řízení bylo prokázáno, že listina označená jako Smlouva o zániku práva stavby byla v originále pozměněna, a to v nadpise a v jejích posledních dvou řádcích, když původně byla označena jako Souhlasné prohlášení o odstoupení od smlouvy o zřízení práva stavby a k odstoupení směřovala rovněž vůle účastníků. Listina byla účastníky podepsána v původním znění a teprve poté došlo k jejímu pozměnění. Listina, na jejímž základě byl proveden výmaz Práva stavby z katastru nemovitostí tak nebyla podepsána účastníky v tom znění, z něhož vycházel Katastrální úřad pro hlavní město Prahu. Tato skutečnost je prokázána rovněž z ověřovací knihy Úřadu městské části [obec a číslo], když z ní plyne, že ověřovací doložky pro legalizaci se vztahovaly právě k listině označené jako Souhlasné prohlášení o odstoupení od práva stavby. Smlouva o zániku práva stavby tak účastníky nebyla nikdy uzavřena, a dle § 17 odst. 1 písm. f) zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí rovněž neměla být podkladem pro vklad do katastru nemovitostí.

19. K argumentu žalovaného, že v případě podpisu souhlasného prohlášení o odstoupení od smlouvy o zřízení práva stavby žalobkyně projevila vůli směřující k zániku práva stavby, soud uvádí, že je sice zřejmé, že žalobkyně s nejvyšší pravděpodobností se zánikem Práva stavby s ohledem na její snahu vyvázat se z hypotečního úvěru souhlasila, nicméně tato skutečnost ničeho nemění na tom, že vkladovou listinou byla Smlouva o zániku práva stavby a nikoliv Souhlasné prohlášení o odstoupení od smlouvy o zřízení práva stavby. Nad rámec pak soud konstatuje, že v případě souhlasného prohlášení o odstoupení od smlouvy o zřízení práva stavby, není řádně specifikována smlouva, od níž účastnici chtěli odstoupit, neboť oprávnění stavebníka je ve smlouvě o zřízení práva stavby a v Souhlasném prohlášení o odstoupení od smlouvy o zřízení práva stavby definováno odlišně. Na základě Smlouvy o zřízení práva stavby byl stavebník oprávněn na Pozemku zřídit stavbu – RD s celkovou zastavěnou plochou 133,65 m², v případě souhlasného prohlášení o odstoupení od smlouvy o zřízení práva stavby pak měl být stavebník oprávněn zřídit na Pozemku stavbu – RD výměře 160 m².

20. S ohledem na shora uvedené nemělo být Právo stavby z katastru nemovitostí vymazáno, a soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl.

21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 47 912 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku za návrh ve věci v částce 5 000 Kč, ze zálohy na znalecký posudek ve výši 10 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 7 a § 9 odst. 4 písm. b) a § 8 odst. 3 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 50 000 Kč sestávající z částky 3 100 Kč za každý z osmi úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, vyjádření žalobkyně ze dne 7. 9. 2020, účast při jednání soudu dne 9. 9. 2020, vyjádření ke znaleckému posudku ze dne 7. 4. 2021, účast při jednání soudu dne 21. 5. 2021, vyjádření ke znaleckému posudku ze dne 18. 2. 2022, účast při jednání soudu dne 20. 4. 2022) včetně osmi paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 3 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 27 200 Kč ve výši 5 712 Kč.

22. O nákladech státu spočívajících ve výdajích na znalečném rozhodl soud podle § 148 odst. 1 o. s. ř. S ohledem na to, že žalovaný byl v řízení neúspěšný, je povinen nahradit státu náklady na znalečném. Protože však soudem dosud nebylo pravomocně rozhodnuto o znalečném za výslech znalce při jednání soudu dne 20. 4. 2022 a znalečné nebylo znalci rovněž dosud vyplaceno, nebylo možné stanovit jejich přesnou výši. Proto soud postupoval tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku. Po vyplacení znalečného rozhodne soud o povinnosti žalovaného samostatným usnesením.