39 C 233/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudcem Mgr. Zdeňkem Rychnovským ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem údaje o zástupci pro: stanovení výživného

I. Žaloba s návrhem, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka], a to do 3 dnů od právní moci rozsudku, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši [částka], a to do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalovaného.

1. Žalobkyně a žalobce byli ke dni podání návrhu manželé (od roku 2011). Manželka vstupovala do manželství jako OSVČ (akvaristika a prodej ryb, péče o zvířata) a vybudovala uznávanou značku [jméno] [příjmení]. V roce 2014 podnikání ukončila a zákaznickou základnu s veškerým vybavením, kontakty a know-how převedla na svého manžela (žalobce). Jelikož žalobce neměl požadované odborné znalosti, ustanovil žalobkyni odpovědnou zástupkyní. Žalobkyně neměla žádné jiné zaměstnání, její každodenní náplní bylo pomoct manželovi s podnikáním (objednávky, pečování o zvířata, propagace). Žalobkyně dodává, že byla fakticky tváří značky [jméno] [příjmení], kterou budovala i po převodu podnikatelské činnosti na žalobce. Žalobkyně byla finančně závislá na manželovi, výdaje byly hrazeny z prostředků z podnikání. Téměř veškeré výdaje žalobkyně byly hrazeny z podnikatelského účtu, k němuž měla žalobkyně zřízena dispoziční práva, případně z hotovosti, kterou manželé vybrali z pokladny. Jen malé množství plateb bylo ze soukromého účtu, ke kterému měla žalobkyně dispoziční práva. Žalobkyně považovala manželství za spokojené a naplněné, její duševní stav (žalobkyně trpí periodickou duševní poruchou) byl stabilní. Společně pobývali cca 7 měsíců v roce na chatě na [obec a číslo], zbytek roku v bytě. Manželství bylo bezdětné, ale měli hodně zvířat, začátkem července 2019 dokonce koupili koně. Žalobkyně nezaznamenala žádné náznaky nespokojenosti, přesto jí žalobce [datum] oznámil rozpad jejich vztahu, opustil společnou domácnost a posléze vyplynulo, že měl milenku (zaměstnankyně [jméno] [příjmení]) a podal návrh na rozvod. Vlivem náhlého ukončení vztahu a žalobcova nezvyklého chování žalobkyně zhubla 25 kg, objevily se stravovací poruchy a plně se rozvinuly problémy duševního charakteru, které byly lékaři kvalifikovány jako porucha přizpůsobení v reakci na rozchod s manželem. Dne [datum] žalobkyně vyhledala ambulantní pomoc na Psychiatrickém oddělení ÚVN, ambulantní pomoc nezabírala, proto byla žalobkyně na několika hospitalizacích, poslední zatím proběhla od [anonymizováno] – [datum]. Žalobkyně dochází na pravidelné kontroly na psychiatrii, individuální psychoterapii a indikovanou hipoterapii na jejím koni. Během tohoto období si žalobkyně našla bulku v prsu, byl jí diagnostikován nezhoubný atherom prsu, a byla léčena po dobu 3 týdnů. Žalovaný ukončil účast žalobkyně v [jméno] [příjmení], odebral jí (dle slov žalobkyně bez varování) dispoziční práva k podnikatelskému účtu, přístupové údaje k editaci internetových stránek a soukromému e-mailu. Žalobkyně byla zvyklá na určitý životní standard, který se vlivem chování manžela změnil (odebrání dispozičních práv, neplacení záloh k bytu a chatě, nemožnost využívat hotovost z pokladny, ukončení hrazení zdravotního pojištění). Žalobkyně byla nucena si půjčovat peníze od příbuzných, neboť je v důsledku zdravotních potíží práce neschopná a má zažádáno o invalidní důchod. Žalobkyně shrnuje, že do rozpadu manželství mohla disponovat cca 80 000 – [částka] měsíčně, který použila na výdaje domácnosti (cca [částka]), po zamezení přístupu vydržela pokrývat potřeby domácnosti z našetřených zdrojů do února 2020. Není práce schopná, a hrazení svých potřeb ze zápůjček od příbuzenstva není v souladu s právem upravující vyživovací povinnost mezi manželi. Žalobce v podnikání nadále pokračuje, má z něj výnosy o jejich výši nemá v současné době žalobkyně více informací. Žalobkyně vyzvala žalobce k plnění vyživovací povinnosti dopisem ze dne [datum], žalobce na dopis nereagoval, pouze přestal hradit zálohy na služby na byt a chatu a zdravotní pojištění žalobkyně. Žalobkyně uvádí, že měsíční obrat žalobce z podnikání činil v době účasti žalobkyně cca 600 000 – [částka]. Značná část výdělku byla využívána k zajištění chodu domácnosti a volnočasovým aktivitám manželů. Žalobkyně dále uvádí výši a obsah osobní spotřeby žalovaného hrazené z prostředků SJM (2x rybářská [anonymizováno] v [země] – cca [částka] za jednu, [datum] nákup oblečení cca [částka], [anonymizováno] vstup do posilovny [částka], nákup nábytku do nového bytu cca [částka]). Žalobkyně vyčíslila částku představující jeho vyživovací povinnost na [částka] měsíčně a na závěr žaloby uvádí výdaje (zálohy na služby – [částka], pojištění [částka], povinné ručení [částka], parkování – 100 kč, benzín – [částka], zdravotní pojištění – [částka], jídlo – [částka], léky – [číslo] kč, drogerie – [částka], cigarety – [číslo] kč, věci osobní spotřeby – [částka], zvířata (krmivo, atp.) – [částka], jiné výdaje a tvorba úspor – [částka]).

2. Žalovaný nárok žalobkyně v celém rozsahu neuznává a uvádí, že se žalobkyně snaží vyvolat soucit se žalobkyní namísto toho, aby se návrh soustředil na životní úroveň účastníků, aktuální majetkovou situaci a rozdíl jejich životních úrovní. Žalovaný činí nesporným, že žalobkyně měla přístup k podnikatelskému účtu. Její dispoziční práva k němu byla odejmuta v důsledku výběru několika desítek tisíc korun. Rozhodně není ale pravdou, že podnikání generovalo pro soukromou potřebu měsíčně zisk blížící se [částka], když podnikání žalovaného je kamenným obchodem, který má stabilní náklady na provoz a musí nakupovat další věci k prodeji a při obratu [částka] je takovýto čistý zisk nereálný. K životní úrovni žalovaného žalobkyně uvádí pouze důkazy ke dvěma dovoleným, nákupu nábytku, oblečení a permanentky do posilovny, celkem [částka] za celý rok 2019, přičemž [částka] jsou jednorázové náklady a blíže žalobkyně situaci žalovaného netvrdí a svou životní úroveň s úrovní žalovaného nesrovnává. Žalovaný také činí nesporný, že si zařizoval byt cca za [částka], a dodává, že to bylo dva měsíce potom, co z úspor koupili žalobkyni za cca [částka] koně. K dalším nákladům uvedených žalobkyní udává, že jsou nepřesné (zájezd do Norska cca [částka]), navíc mu částečně přispívali rodiče.

3. Žalovaný dosáhl v roce 2018 (při příjmech [částka], výdaje [částka], odpisy [částka] a paušál na auto [částka]) zisku [částka], tj. [částka] měsíčně před zdaněním. V roce 2019 (při příjmech [částka], výdajích [částka], odpisech [částka] a paušálu na auto [částka]) zisku [částka], tj. [částka] měsíčně před zdaněním. Hospodářský výsledek za leden – srpen 2020 aktuálně zpracovává účetní, vzhledem k situaci ohledně Covid žalovaný odhaduje, že jeho čistý příjem je prakticky nulový a přežívá jen díky tomu, že realizuje jen vyloženě nutné výdaje a eliminoval luxusní spotřebu.

4. Žalobkyně v reakci na vyjádření žalovaného uvedla, že v mezidobí od podání žaloby došlo rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 8. 7. 2020, č. j. [číslo jednací] k rozvodu manželství a dále bylo ČSSZ vydáno rozhodnutí, že se žalobkyni přiznává invalidní důchod za invaliditu 1. Stupně ve výši [částka]. Žalobkyně sděluje, že to byla ona, kdo s podnikáním začal a značku [jméno] [příjmení] vybudoval. Podnikání převedla na manžela, protože to mělo výhodu v rámci ne/zatížení výrobků a služeb DPH. Po celou dobu byla žalovanému nápomocna, měla na starosti administrativu a finanční záležitosti, personalistiku a byla dokonce odpovědným zástupcem, žalovaný se staral o technický chod, o provádění zakázek na individuální akvária. Žalobkyně tedy měla ucelený přehled o podnikání a též o závazcích a žalobkyně dodává, že ke dni ukončení působení žalobkyně byly uhrazeny veškeré přijaté faktury a podnikání nebylo zatíženo úvěrem. Po rozpadu vztahu se zhoršil zdravotní stav žalobkyně, ta byla nucena vyhledat lékařskou pomoc a byla opakovaně hospitalizována a nebyla schopna obstarat si vlastní výživa a byla odkázána na pomoc manžela (žalovaného). Ten však výživovou povinnost neplnil, přestal hradit zálohy za byt a chatu a přispívat žalobkyni na její potřebu a následně přestal hradit i zdravotní pojištění. Žalobkyně tedy vybrala za situace, kdy jí manžel odstřihl od vybudovaného podniku, e-mailu, z podnikatelského účtu finanční prostředky nutné k zajištění jejich životních potřeb, neboť se v té době jednalo ještě o prostředky SJM. Inkasované finance žalobkyně započetla vůči manželově vyživovací povinnosti za měsíce předcházející podání datu žaloby. Žalobkyně ještě dodává, že disponování s podnikatelským účtem bylo běžnou praxí a manželé byli zvyklí, že žalobkyně čerpá prostředky pro svou potřebu. Podle slov žalobkyně dosahovali manželé nadprůměrné životní úrovně, v létě pobývali na chatě žalobkyně, pořádali pro přátele a kolegy pravidelně party a grilování, žalovaný jezdil rybařit do zahraničí, kupoval si kvalitní rybářské vybavení, drahé kolo, hodinky, nářadí a rovněž dával manželce dárky. O životní úrovni dle žalobkyně rovněž svědčí to, že na soukromém účtu utratili od roku 2017 do června [částka], což představuje průměrně [částka] měsíčně a další výdaje byly placeny v hotovosti z prostředků, co si manželé vybrali z pokladny [jméno] [příjmení]. Nedlouho před rozpadem manželství zakoupil žalovaný žalobkyni koně. Žalobkyně se dotazovala na důvod koupě zvířete (z důvodu vysoké finanční náročnosti o péči), když jí opouští. Na to žalovaný reagoval podle vyjádření žalobkyně tak, že jí chtěl udělat radost, aby nebyla z rozchodu smutná. Žalobkyně toto považuje za předběžnou omluvu za odchod, neboť jak se později ukázalo, navázal žalovaný mimomanželský poměr se svou zaměstnankyní. Na konec žalobkyně dodala, že daňová přiznání žalovaného vykazují pouze jeho platební povinnost vůči státu, nikoli však dosahovanou životní úroveň. Žalobkyně dle svých slov nepožaduje ničeho, na co by nebyla v době manželství zvyklá, nebo co by nepocházelo z doporučení lékaře (např. hipoterapie a nutný výcvik koně).

5. Žalobkyně na základě výzvy soudu na jednání doplnila, že za rozhodné období ([datum] – [datum] – rozvod manželství) požaduje celkem částku ve výši [částka], skládající se z: [částka] – strava [částka] – léky [částka] – zálohy na služby [částka] – platby SVJ [částka] – zdravotní pojištění [částka] – benzín [částka] – povinné ručení (platba za rok) [částka] – parkovné (platba za rok) [částka] – drogerie [částka] – cigarety [částka] – zvířata (ustájení, veterinář, krmení atp.) [částka] – jiné výdaje (jak osobní, tak pro zvířata)

6. Žalovaný na výzvu soudu doplnil, že účetní ztráta za rok 2020 činila [částka], tj. [částka] měsíčně. Žalovaný dále doložil výpis ze svého osobního účtu, kde za období [datum] – [datum] byl obrat [částka], přičemž většinu ([částka]) tvořila půjčka, další menší půjčky (např. kontokorent), ze kterých přeposlal [částka] na podnikatelský účet a uhradil bance [částka], pro osobní potřebu tedy zůstalo [částka] na 3,5 měsíce. Vedle toho hradil nájemné ve výši [částka] převodem z podnikatelského účtu. Náklady za rozhodnou dobu: [částka] jídlo [částka] – sportovní potřeby, obuv vybavení [částka] – elektřina [částka] – internet [částka] – netflix [částka] – nájemné (nevykázáno na osobním účtu)

7. Z podnikatelského účtu si žalovaný poskytl zálohu ve výši [částka], tedy v průměru [částka] měsíčně, průměrné náklady žalovaného byly [částka] měsíčně, což částečně kryla právě záloha z podnikání a částečně další závazky vůči bance či soukromým věřitelům.

8. Soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.

9. Manželství účastníků bylo uzavřeno dne [datum]. Manželství bylo rozvedeno rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]. Rozsudek nabyl právní moci [datum] (zjištěno z: oddací list účastníků, rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 1 č. j. [číslo jednací]).

10. Žalovaný dosáhl v roce 2018 (při příjmech [částka], výdaje [částka], odpisy [částka] a paušál na auto [částka]) zisku [částka]. V roce 2019 (při příjmech [částka], výdajích [částka], odpisech [částka] a paušálu na auto [částka]) zisku [částka]. Účetní ztráta za rok 2020 činila [částka] (zjištěno z: daňová přiznání žalovaného za rok 2018, 2019, 2020).

11. Z výpisu z osobního účtu žalovaného za rozhodné období bylo zjištěno, že obrat byl [částka], přičemž většinu ([částka]) tvořila půjčka, další menší půjčky (např. kontokorent), ze kterých přeposlal [částka] na podnikatelský účet a uhradil bance [částka] (zjištěno z: výpis z osobního účtu žalovaného pro rozhodné období).

12. Žalobkyni byl rozhodnutí [obec] správy sociálního zabezpečení ze dne [datum] přiznán invalidní důchod prvního stupně ve výši [částka]. Invalidní důchod byl žalobkyni přiznán zpětně k datu [datum] (zjištěno z: rozhodnutí ČSSZ ze dne [datum]).

13. Žalobkyně, která je vlastníkem koně hradí měsíčně [částka] jako částku na jeho ustájení, zálohy na SVJ platí ve výši [částka] měsíčně, za parkovné uhradila částku ve výši [částka] (zjištěno z: smlouva o ustájení koně, potvrzení o úhradě parkovného, předpis záloh).

14. Žalobkyně vyzvala žalovaného ke splnění vyživovací povinnosti dopisem ze dne [datum] (zjištěno z: dopisu ze dne [datum], včetně dokladu o odeslání).

15. Dále pokud žalobkyně odkazovala na jednotlivé účtenky, které soudu předložila, nejedná se pouze o účtenky z rozhodné doby, nýbrž i z doby předcházející podání návrhu ve věci, z účtenek není zřejmé, že se jedná o účtenky uhrazené žalobkyní, soud se proto tímto důkazem dále nezabýval. Co se týče lékařských zpráv, vzal soud zdravotní stav žalobkyně za nesporný, proto neprováděl lékařské zprávy, které měly prokazovat špatný zdravotní stav žalobkyně.

16. Soud na základě provedeného dokazování učinil tento závěr o skutkovém stavu věci.

17. Životní úroveň manželů nebyla v rozhodném období odlišná, když ani jeden z manželů neměl příjmy nebo úspory, které by tomuto manželu dovolily žít na jiné životní úrovni než manželu druhému.

18. Soud posoudil věc po právní stránce takto.

19. Dle § 922 odst. 1 zákona č. 89/2012. Sb., občanský zákoník, výživné lze přiznat jen ode dne zahájení soudního řízení; u výživného pro děti i za dobu nejdéle tří let zpět od tohoto dne.

20. Dle rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1, č. j. [číslo jednací] pro rozvod manželství se jednalo o rozvod se zjišťováním příčin rozvratu manželství. Rozsudek nabyl právní moci [datum]. Soud proto v rámci tohoto řízení rozhoduje o přiznání výživného nerozvedeného manžela za období od [datum] do [datum].

21. Dle § 697 o. z., manželé mají vzájemnou vyživovací povinnost v rozsahu, který oběma zajišťuje zásadně stejnou hmotnou a kulturní úroveň. Vyživovací povinnost mezi manžely předchází vyživovací povinnosti dítěte i rodičů.

22. Podle § 762 odst. 1 o. z. nedohodnou-li se manželé nebo rozvedení manželé o výživném, může manžel, který rozvrat manželství převážně nezapříčinil nebo s rozvodem nesouhlasil a kterému byla rozvodem způsobena závažná újma, navrhnout, aby soud stanovil vyživovací povinnost bývalého manžela i v takovém rozsahu, který zajistí, aby rozvedení manželé měli v zásadě stejnou životní úroveň. Právo rozvedeného manžela na výživné lze v tomto případě považovat za důvodné jen po dobu okolnostem přiměřenou, nejdéle však po dobu tří let od rozvodu.

23. U výživného mezi manžely (§ 697) je kritérium rozsahu vymezeno tak, aby zajistilo zásadně stejnou hmotnou a kulturní úroveň. Dosavadní rozhodovací praxe nevycházela z nějakého exaktního matematického modelu (kalkulace příjmů a jejich zprůměrování), ale hodnotí oprávněné potřeby každé strany, přičemž ty by pak měly být uspokojovány zásadně stejně. Úplné (ve smyslu matematicky přesnou) rovnosti v hmotné i kulturní oblasti uspokojování potřeb dosáhnout nelze.

24. Zákonným kritériem rozsahu vyživovací povinnosti mezi manžely je požadavek, aby hmotná a kulturní úroveň obou manželů byla zásadně stejná. Ze zákonného postulátu plyne implicite další hmotněprávní předpoklad vzniku práva na výživné mezi manžely, a sice rozdílná životní úroveň obou manželů. Vymezení stejné hmotné a kulturní úrovně může působit potíže zejména tam, kde spolu manželé nesdílejí rodinnou domácnost (problémové bývají v praxi dále situace, kdy spolu manželé nežijí z důvodu vzájemných rozporů). Na rozdíl od ostatních vyživovacích povinností (zvl. vyživovací povinnosti mezi rozvedenými manžely) nevyžadujeme zde stav odkázanosti jednoho z manželů na výživu od druhého; k aktivizaci vyživovací povinnosti povede i skutečnost, že oba manželé jsou sice schopni sami uspokojovat své hmotné a kulturní potřeby (individuálně), avšak v rozdílné míře zakládající disproporci v jejich životní úrovni.

25. Vzhledem k ustanovení 922 o. z. se soud zabýval pouze obdobím od podání návrhu na určení výživného do rozvodu manželství, a právě v tomto období zkoumal, zda byly splněny podmínky pro přiznání sankčního výživného. Ačkoliv ekonomické hledisko není jediným předpokladem pro vznik vyživovací povinnosti, soud plně vyšel z ustálené judikatury, kdy zákonným kritériem rozsahu vyživovací povinnosti mezi manžely je požadavek, aby hmotná a kulturní úroveň obou manželů byla zásadně stejná. Jelikož manželé spolu nesdílí rodinnou domácnost, soud posuzoval toto kritérium jen s přihlédnutím ke zcela konkrétním poměrům manželů, jež uvedli v průběhu řízení, a dospěl k závěru, že v řízení nebylo prokázáno, že by v rozhodném období byla životní úroveň manželů rozdílná.

26. Žalovanému z podnikatelské činnosti neplynul v rozhodném období žádný zisk, na živobytí si bral půjčky z banky či zálohy z podnikatelského účtu. Návrh žalobkyně na vypracování znaleckého posudku kolik žalovaný mohl vzhledem ke svým zkušenostem v podnikání generovat je dle názoru soudu nadbytečné, neboť situace v roce 2020 byla značně ovlivněna celosvětovou pandemií, a nelze dávat za vinu žalovaného, že podnikání negenerovalo stejné zisky (což má soud za prokázané), jako v předchozích letech. Nadto žalobkyně netvrdila ani neprokázala, že by žalovaný měl jiné příjmy, ať už ze zaměstnání či z jiných zdrojů (nájem atp.). Žalobkyně byla bez příjmu, a to až do rozhodnutí ČSSZ ze dne [datum], kterým jí byl přiznán od [datum] (zpětně) invalidní důchod za invaliditu 1. Stupně ve výši [částka]. V řízení žalobkyně netvrdila ani neprokazovala, že by na společném účtu manželů či na osobním účtu manžela byly uloženy úspory, které by zajišťovaly zachování takové životní úrovně, kterou manželé měli v době, kdy společné podnikání generovalo zisky. Nebylo prokázáno ani tvrzení žalobkyně, že před rozpadem manželství disponovala až částkou [částka] měsíčně. V řízení nebylo taktéž tvrzeno ani prokázáno, že by žalobkyně byla v rozhodném období práce neschopnou.

27. Co se týče uvedených pravidelných výdajů stran, soud vzal v potaz, že pravidelné výdaje žalobkyně jsou zejména díky starosti o zvířata vyšší, než výdaje žalovaného, a také k době necelých 2 měsíců rozhodné doby ([datum] [datum] – přiznání invalidního důchodu), kdy žalobkyně byla zcela bez příjmů, nicméně přihlédl k financím v řádech několika desítek tisíc korun, které žalobkyně vybrala ze společného účtu manželů, a které byly použity pouze a jenom na výdaje žalobkyně. Dále pokud žalobkyně odkazovala na jednotlivé účtenky, které soudu předložila, nejedná se pouze o účtenky z rozhodné doby, nýbrž i z doby předcházející podání návrhu ve věci.

28. Soud proto z výše uvedených důvodů shledal žalobu nedůvodnou a v celém rozsahu ji zamítl.

29. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalovanému, jež byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (vyjádření ze dne [datum], účast na jednání dne [datum], vyjádření ze dne [datum], replika k vyjádření ze ne [datum]) a dále z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za jeden úkon uvedený v § 11 odst. 1 a. t. (účast na jednání dne [datum]) včetně pěti paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka].