43 C 347/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Monikou Tupou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované ., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta o zaplacení částky 90 750 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, podle které by žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 90 750 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % p. a. z částky 90 750 Kč od , datum, do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 96 666,90 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám advokáta , Jméno advokáta, .

1. Žalobkyně se proti žalované domáhala zaplacení částky 90 750 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tak, že mezi účastníky byla uzavřena Rámcová smlouva o spolupráci, dne , datum, , za základě které, mimo jiné, vzniklo právo žalobkyně na sjednanou minimální paušální odměnu, ve výši 15 000 Kč kvartálně. Žalobkyně tvrdila, že z důvodu interních změn ve vedení společnosti žalované, žalovaná přestala plnit své závazky a platnost smluvního vztahu s žalobkyní byla ze strany žalované zpochybňována a žalovaná odmítla dostát svým závazkům a jakékoli plnění z rámcové smlouvy žalobkyni nezaplatila. Žalobkyně tvrdila, že odměna byla sjednána jako paušální. Nárok na odměnu poskytovateli vzniká bez ohledu na to, zda je skutečně ze strany zákazníka, něco čerpáno. Žalobkyně svůj nárok u žalované uplatnila vystavením a odesláním faktury, daňového dokladu, č. , hodnota, , na částku 108 900 Kč, se splatností , datum, . Žalobkyně tvrdila, že proti žalované vedla úspěšně soudní spor, u zdejšího soudu pod sp. zn. , spisová značka, , kde bylo rozhodnuto rozsudkem č. j. , spisová značka, , ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze sp. zn. , Anonymizováno, potvrzen. Tvrdila, že tento spor vyplýval i právě z této rámcové smlouvy, za poskytnutá plnění ze strany žalobkyně, která, jak žalobkyně tvrdila, nejsou předmětem této žaloby. Soudy bylo, dle tvrzení žalobkyně, opakovaně potvrzeno, že rámcová smlouva byla sjednána platně a žalobkyně má povinnost dle ní plnit. Touto žalobou tedy žalobkyně uplatnila odměnu, za období od , Anonymizováno, do , Anonymizováno, . Přestože předmětná faktura je vystavena za období od , Anonymizováno, , za toto období již žalobkyně svůj nárok neuplatňuje z důvodu možné námitky promlčení ze strany žalované. Protože ve lhůtě splatnosti žalovaná fakturu neuhradila, byla vyzvána dopisem z , datum, , odeslaným , datum, , prostřednictvím datové schránky právního zástupce žalobkyně k rukám právního zástupce žalované, k úhradě dluhu. Žalovaná byla upozorněna, že má tuto výzvu považovat za výzvu předžalobní. Žalobkyně svá žalobní tvrzení doplnila ještě tak, že žalovaná si její služby přestala objednávat, poslední byly objednány v , Anonymizováno, . Žalobkyni byla doručena výpověď, jednatel žalobkyně si přesně nepamatoval kdy. Měla tam být šestiměsíční výpovědní lhůta, podle bodu VII., bod 3 smlouvy.

2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila. Vyjádřila se tak, že žalobkyně opírá svůj nárok o článek I. odst. 4 rámcové smlouvy, z , datum, , kde je uvedeno, že smluvní strany si ujednávají minimální kvartální plnění, ve výši 15 000 Kč, za objednané práce. Žalobkyně však tvrdila, že v předmětném období žádné práce u žalobkyně neobjednala. Přesto, protože vystavila žalobkyně tu spornou fakturu, raději žalobkyně smlouvu, z opatrnosti, vypověděla. Žalovaná navíc namítala, že smlouvu považuje za neplatnou od samého počátku, protože měla být uzavřena paní , jméno FO, , žalovaná tvrdila, že tato nebyla oprávněna provádět takové úkony za žalovanou. Všechny další závazky uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou, je nutno považovat za jednotlivé samostatné objednávky. Pro případ, že by soud dospěl k závěru, že smlouva byla platná, přesto žalovaná namítala, že z ní nemůže plynout žalované žádná povinnost, platit žalobkyni paušály za jednotlivé kvartály, protože tak, jak smlouva byla nazvána, bylo třeba smlouvu považovat jen za smlouvu rámcovou. Smlouvu je potřeba interpretovat komplexně, výkladem jejích ustanovení dohromady, článek I., odst. 4 smlouvy zahrnuje ujednání o minimálním kvartálním plnění, ve výši 15 000 Kč, to však pouze za „objednané práce“. Smlouva ani nedefinuje práce jako služby, byť pojem služeb se vyskytuje ve smlouvě opakovaně. V dalších ustanoveních smlouva stanoví podmínky realizace rámcového smluvního vztahu, které jsou dále upraveny zejména v článku II. a III. smlouvy. Podle článku I., odst. 2 smlouvy, se žalobkyně zavázala dodávat žalované služby, dle jejích aktuálních potřeb a na základě jednotlivých objednávek. V článku II., odst.1 smlouvy se výslovně uvádí, že konkrétní formy budoucí spolupráce budou realizovány, na základě dílčích objednávek, které budou písemné, ústní, či telefonické, přijímány ke konkretizaci této rámcové smlouvy. Dále je ve smlouvě uvedeno, že objednávky budou obsahovat vzájemné závazky, k nimž se obě strany, za účelem naplnění této rámcové smlouvy, zavazují. Z toho, dle názoru žalované, jednoznačně plyne, že smlouva mohla zakládat pouze rámcový smluvní vztah a žalobkyni by v takovém případě náležela odměna, za budoucí spolupráci, pouze za konkrétní požadované služby, dle dílčích objednávek, s uvedením vzájemných závazků na plnění účelu smlouvy. Že se jedná o smlouvu rámcovou, je ve smlouvě zdůrazňováno ve vícero ustanoveních a žalobkyně ani netvrdí, že by částku žalovanou, požadovala za skutečně objednané služby žalovanou, ve specifikovaných kvartálech. V článku IV., odst. 4 je výslovně uvedeno, že objednatel je povinen zaplatit dodavateli požadovanou cenu za objednané a předané služby, v dohodnuté lhůtě splatnosti. Žalovaná dále namítala, že patrně i žalobkyně tento výklad smlouvy akceptovala, pokud fakturovala kvartální paušální odměny, s odstupem téměř tří let. Žalovaná odkazovala např. na rozsudek Nejvyššího soudu ve věci sp. zn. 29 ICdo 26/2012, kde se Nejvyšší soud ČR zabýval otázkou závaznosti rámcových smluv. Cílem rámcových smluv má být založení dlouhodobějšího obchodního vztahu, stanovení podmínek, jeho realizace. Význam rámcové smlouvy je takový, že stanovuje následné smluvní podmínky realizačních smluv, které jsou na jejím základě uzavírané. Pak tyto dílčí realizační smlouvy, jsou již právně závazné. Pokud žalobkyně odkazovala výsledky řízení vedeného u zdejšího soudu pod sp. zn. , spisová značka, , tak žalovaná poukazovala na to, že skutkové okolnosti případu byly jiné. Ve věci , spisová značka, soudy dospěly k závěru, že žalobkyně poskytla žalované jisté plnění, což není případ částky žalované. A i pokud by soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, smlouva platná, tak nárok v žalobě žalobkyní uplatněný nemohl být správně vyčíslen, jestliže smlouva hovoří o minimálním kvartálním plnění, ve výši 15 000 Kč za objednané práce, nikoli služby. Smlouva výslovně nestanoví, zda je či není do odměny zahrnuto DPH a žalobkyně nesprávně uplatňuje částku navýšenou o DPH, 3 150 Kč, za každý kvartál. Žalovaná odkazovala na judikaturu s takovým obsahem, že pokud ve smlouvě není uvedeno, zda je v plnění zahrnuto DPH, či nikoli, tak např. dle rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR pod sp. zn. 23 Cdo 162/2021, které bylo potvrzeno Ústavním soudem usnesením I. ÚS 2004/21, není-li ve smlouvě uvedeno, zda plnění je včetně DPH, či nikoli, platí, že DPH v ceně zahrnuto je a nelze na v dané věci kupujícího, přenášet odpovědnost za odvedení DPH státu. Tedy, pokud by jinak žaloba byla důvodná, výše žalované částky by zde mohla být maximálně 75 000 Kč, nikoli 90 750 Kč.

3. Zdejší soud žalobu žalobkyně zamítl rozsudkem č. j. , spisová značka, , ze dne , datum, . Městský soud v Praze, usnesením č. j. , spisová značka, rozsudek zdejšího soudu zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení, když dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně je zčásti důvodné, zejména pro nepřezkoumatelnost rozsudku, pro nedostatek důvodů. Zdejšímu soudu bylo vytčeno, že v řízení provedl řadu důkazů, včetně účastnického výslechu jednatele žalobkyně a svědků, aniž tyto důkazy jednotlivě a v jejich vzájemné souvislosti řádně zhodnotil. Dále Městský soud v Praze odkázal, na ust. § 555 a § 556 občanského zákoníku a interpretaci výkladových pravidel, s odkazem na judikaturu Nejvyššího soudu, kdy soud nejprve zkoumá a zjišťuje, jaká byla skutečná vůle, úmysl jednajícího při zohlednění všech v úvahu přicházejících zjištěných okolností, a to k okamžiku, kdy projev vůle učinil nebo stal se perfektním. Ochrana dobré víry adresáta právního jednání pak vyžaduje, aby soud právní jednání vyložil jen podle takového úmyslu jednajícího, který byl nebo musel být adresátovi znám. Při zjišťování úmyslu jednajícího soud přihlíží toliko k těm okolnostem, které mohl vnímat i adresát právního jednání, tedy pro výklad právního jednání je určující skutečná vůle, úmysl jednajícího, která byla nebo musela být známa adresátovi, již je třeba upřednostnit před jejím vnějším projevem, například objektivním významem užitých slov. Teprve tehdy, nelze-li zjistit skutečnou vůli jednajícího, postupuje soud podle pravidla vyjádřeného v § 556 odst. 1, větě druhé, o.z. ust. § 556 odst. 2 o.z. uvádí demonstrativní výčet okolností, k nimž soud při výkladu právního jednání přihlíží. Teprve v případě, že ani za použití výkladových pravidel nelze zjistit úmysl jednajícího, se uplatní objektivní metoda interpretace a projevu vůle, se přisuzuje význam, jaký by mu zpravidla přikládala osoba v postavení toho, jemuž je projev vůle určen. Výkladu přitom podléhá zásadně každé právní jednání bez ohledu na to, zda se navenek jeví jako jednoznačné, jasné. Zdejšímu soudu tedy bylo vytčeno, že se úmyslem smluvních stran, ve smyslu § 556 odst. 1 o.z. nezabýval, ač vyslechl aktéry uzavření rámcové smlouvy, jejich výpovědi ohledně toho, proč byla sjednána paušální odměna 15 000 Kč kvartálně a zda se jednalo o odměnu konečnou, řádně dle § 132 o. s. ř. nehodnotil. Zdejšímu soudu tedy bylo uloženo, aby postupoval v souladu s § 132 o. s. ř., řádně zhodnotil všechny provedené důkazy jednotlivě i ve vzájemných souvislostech a zaměřil se na výpověď jednatele žalobkyně, výpovědi svědků , jméno FO, a , jméno FO, , mimo jiné ohledně sporného článku I. odst. 4) Rámcové smlouvy. Dále bylo zdejšímu soudu uloženo, aby se vypořádal s věrohodností svědků.

4. V mezidobí bylo rozhodnuto v pořadí třetím rozsudkem zdejšího soudu, ve věci č. j. , spisová značka, , kde jako žalobce vystupoval pan , jméno FO, , jako fyzická osoba podnikatel proti žalované. Žalobce se tam domáhal se zaplacení částky 93 988 Kč příslušenstvím, když tvrdil, že pro žalovanou provedl, na základě jejích objednávek, v souladu s uzavřenou Rámcovou smlouvou, činnosti v oblasti IT služeb, které žalované vyúčtoval fakturami z , datum, a , datum, . V tomto řízení soud také opakovaně vyslýchal svědky, paní , jméno FO, , adresa, , jméno FO, . Soud měl za prokázané, že především nebylo rozlišováno, pokud docházelo k objednání IT prací ze strany žalované, zda jsou objednávány u pana , jméno FO, , jako podnikatele, nebo u jednatele právnické osoby, společnosti , Jméno žalobkyně, ., protože to pro žalovanou byl stále „pan , jméno FO, “. Soudu se v této věci nepodařilo zjistit, jaké konkrétní služby, kdo kdy, za jakou cenu, si žalovaná společnost, respektive zaměstnanci žalované, měli objednat u p. , jméno FO, , jako fyzické osoby podnikatele. Proto byla žaloba zamítnuta.

5. Dále rozsudkem Městského soudu v Praze č. j. , spisová značka, , bylo rozhodnuto ve vztahu mezi , jméno FO, a žalovanou, původně o zaplacení částky 613 935,64 Kč s příslušenstvím. Městský soud v Praze dospěl k závěru, že paní , jméno FO, náležela, dle příkazní smlouvy, odměna za poskytnuté služby, včetně DPH, za dobu poskytování služeb, do ústně učiněného odvolání příkazu žalovanou, dne , datum, . Tedy odměna za období , Anonymizováno, ve výši 90 750 Kč, odměna za období od , datum, do , datum, , kdy došlo k odvolání příkazu, v částce 33 870,90 Kč a dále p. , jméno FO, vznikl nárok na nevyplacené odstupné, v podobě šestinásobku sjednané odměny, ve výši 450 000 Kč plus DPH, paní , jméno FO, požadovala pouze částku 450 000 Kč. Městský soud v Praze nesdílel právní závěr soudu prvého stupně, že žalobkyně zneužila svých práv, proto se jí nemůže dostat právní ochrany při uplatňování práv danou žalobou, při aplikaci ust. § 8 o. z. Soud prvého stupně dospěl k závěru, že žalobkyni právo na zaplacení odměny a odstupného z příkazní smlouvy nenáleží, protože se žalované plnění z poradenské smlouvy, uzavřené s , právnická osoba, nedostalo. žádný výsledek interním auditem nebyl dohledán. Navíc zdejší soud dospěl k závěru, že žalobkyně byla ve střetu zájmů, pokud vystavovala a nechala proplácet žalovanou faktury od , právnická osoba, osobě blízké, svému druhovi, , jméno FO, . Městský soud dovodil, že to, jakým způsobem, v jaké kvalitě a frekvenci , právnická osoba, , potažmo , jméno FO, , plnili dočasné poradní služby pro žalovanou, respektive , jméno FO, , ví, respektive věděl, toliko zemřelý , jméno FO, , který přijímal veškerá pravidelná vyúčtování , právnická osoba, , v souladu se smlouvou a autorizoval je ve , Anonymizováno, , potvrzením plateb. Pokud šlo o nároky, které tvrdila žalovaná, že má k započtení, proti žalobkyní uplatněnému nároku, z titulu náhrady škody, za rekonstrukci toalet ve výši 356 418 Kč, což měly být náklady na opravu toalet v přízemí budovy, po rekonstrukci zajištěné žalobkyní a pohledávku na náhradu škody, za sedací boxy v hodnotě 112 600 Kč, Městský soud v Praze hodnotil tyto pohledávky uplatněné v řízení k započtení jako nejisté. Žalovaná náklady na likvidaci, bourání, demontáž a výstavbu nových toalet, v okamžiku rozhodování soudu ještě nevynaložila a sedací boxy ve vstupní hale vestibulu žalované jsou stále v držení žalované, takže tuto hodnotu stále má a nelze zde hovořit o škodě. Za spornou považoval MS v Praze i pohledávku spočívající v tvrzené škodě vzniklé žalované, v souvislosti s plněním společnosti , právnická osoba, . Proti rozhodnutí Městského soudu v Praze bylo podáno dovolání žalovanou.

6. Po provedeném dokazování má soud za prokázány následující skutečnosti.

7. Žalovaná, jako objednatel, žalobkyně, jako dodavatel, a , jméno FO, , jako spolupracující osoba, uzavřeli dne , datum, rámcovou smlouvu o spolupráci. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou v délce trvání 2 roky s tím, že poté přechází do režimu smlouvy na dobu neurčitou (čl. VII.1.). Předmětem smlouvy jsou dodávky IT služeb – konzultační činnost, opravy PC, správa IT, datových a telekomunikačních sítí, poskytování služeb internetu, služeb webhostingu a zajišťování nákupu HW a SW, které se žalobkyně zavázala dodávat žalované na základě jednotlivých dílčích objednávek, které budou v písemné, ústní či v telefonické formě. Objednávky budou obsahovat vzájemné závazky (čl. I.1., I.2. a II.1.). Služby měly být žalované účtovány na základě faktur. Splatnost jednotlivých faktur byla stanovena na 10 dnů ode dne doručení faktury (čl. IV.2.) Za žalovanou smlouvu uzavřela , jméno FO, , na základě plné moci, ze dne , datum, , kterou jí udělil , jméno FO, , statutární ředitel žalované, k tomu, aby zastupovala ve všech věcech (prokázáno rámcovou smlouvou o spolupráci ze dne , datum, , plnou mocí pro , jméno FO, , svědeckou výpovědí p. , jméno FO, ).

8. Mezi stranami sporu byla uzavřena i smlouva o výhradním poskytování služeb, v rámci které měla žalobkyně výhradní právo poskytovat žalované telekomunikační, internetové a datové služby, a provádět rekonstrukce datové a telekomunikační sítě, a to vše v budově žalované (prokázáno smlouvou o výhradním poskytování služeb ze dne , datum, ).

9. Z výpovědi jednatele žalobkyně, , jméno FO, , bylo zjištěno, že před uzavřením písemné smlouvy, která je předmětem sporu, žalovaná nejprve zjišťovala, jestli je pan , jméno FO, schopen tu jí požadovanou činnost provést a nějakou dobu ta činnost probíhala bez smlouvy. Později, měl pan , jméno FO, požadavek, aby byla uzavřena nějaká písemná smlouva. Z výpovědi jednatele bylo zjištěno, že pan , jméno FO, vyžadoval, aby byla žalobkyně (nebo pan , jméno FO, ) k dispozici, ať již na telefonu, nebo i jinak, aby požadavky žalované vyřizoval přednostně, což se také dělo. Z výpovědi jednatele žalobkyně, bylo zjištěno, že on sám připravil návrh smlouvy, která je předmětem tohoto řízení, nepovažoval za nutné obracet se na nějakého právního zástupce, protože v jiných případech většinou pracuje pouze na základě nějaké ústní dohody, nikoli písemné smlouvy. Ve smlouvě měla být upravena zejména otázka mlčenlivosti apod. Z výpovědi jednatele žalobkyně má soud za prokázané, že jednatel žalobkyně text smlouvy připravil, jak sám jednatel žalobkyně uvedl, že proto jsou tam nějaké „nejasnosti“, pokud jde o použité termíny. Pokud jde o označení strany sporné smlouvy - dodavatel- žalobkyně a jednatel žalobkyně je zde uveden zároveň jako spolupracující osoba, jako fyzická osoba podnikatel s IČO, tak toto se, dle výpovědi jednatele žalobkyně, mělo vykládat tak, že ve společnosti žalobkyně je pan , jméno FO, jednatelem, ale zároveň je i fyzickou osobou, podnikatelem, protože ta právnická osoba si, dle výpovědi jednatele žalobkyně, musí někoho najmout, kdo tu práci fyzicky provede. Z výpovědi jednatele žalobkyně bylo zjištěno, že spolupráce probíhala tak, že konkrétní požadavek ze strany žalované byl vždy vznesen buď ze strany pana , jméno FO, nebo paní , jméno FO, , někdy i ze strany zaměstnanců žalované, na základě komunikace telefonické nebo i jiné. Ve smlouvě bylo uvedeno, že minimální kvartální plnění za objednané práce je ve výši 15 000 Kč, fakturována byla částka + DPH proto, že žalobkyně je plátce DPH, dle vyjádření jednatele žalobkyně, pokud se vede v obchodním styku debata o ceně, tak se vždy hovoří o ceně bez DPH. K otázce proč byla faktura, která je předmětem tohoto sporu, vystavena s takovým zpožděním, jednatel žalobkyně vypověděl, že doufal, že k proplacení dojde, (není zřejmé na základě jakého dokladu), což se nestalo, tak s ohledem na promlčecí doby, až tehdy vystavil fakturu, protože mu právní zástupce vysvětlil, že tam není pro zaplacení žádný podklad, proto až v této době, faktura vystavena.

10. Tuto výpověď jednatele žalobkyně soud hodnotí tak, že má za prokázané a v průběhu řízení nebylo zjištěno nic jiného, že návrh Rámcové smlouvy připravil sám jednatel žalobkyně, jak sám uvedl „stáhl ji z internetu“ v situaci, kdy nějaká spolupráce žalobkyně a žalované již probíhala, bez písemné smlouvy. Tedy do doby písemné smlouvy, si žalovaná konkrétní práce u žalobkyně nebo pana , jméno FO, , jako fyzické osoby podnikatele, objednávala bez písemné smlouvy a žalobkyně, nebo pan , jméno FO, práce provedl, fakturoval a žalovaná za objednané a provedené práce, zaplatila. V tomto je výpověď jednatele žalobkyně shodná s výpověďmi svědků, p. , jméno FO, a p. , jméno FO, , i s tím, že nebylo rozlišováno, u koho si žalovaná práce objednává, kdo je provádí, tedy zda žalobkyně jako právnická osoba nebo pan , jméno FO, , jako fyzická osoba podnikatel, viz. i výpovědi svědků ve shora uvedených dalších sporech, že to pro žalovanou to byl „prostě pan , jméno FO, “.

11. Z výpovědi jednatele žalobkyně dále bylo zjištěno, že pokud jde o to ujednání o minimálním plnění ve výši 15 000 Kč, tak i v jiných případech má se zákazníky dohodu, že fakturuje měsíční minimální plnění, 5 000 Kč, což v daném případě odpovídá kvartálnímu plnění 15 000 Kč. V období před žalovaným obdobím, nedošlo k situaci, že by si žalovaná žádné plnění u žalobkyně neobjednala, proto žalobkyně, před žalovaným obdobím, nikdy žalované paušální plnění nefakturovala. K ukončení objednávek ze strany žalované došlo někdy v , Anonymizováno, . Dne , datum, proběhla schůzka, v advokátní kanceláři zástupce žalované, pana , jméno FO, , na které byl jednatel žalobkyně vyzván k předání přístupových hesel apod., i k telekomunikačnímu zařízení, které bylo umístěno na střeše. Potom tam zůstala nevyřešena otázka serveru, což není předmětem tohoto sporu. Jednatel žalobkyně uváděl, že na této schůzce byl ujišťován, že jeho faktury budou zaplaceny (tedy jiné faktury, než ty, které jsou předmětem řízení, s ohledem na dobu, kdy byla vystavena faktura, které je předmětem řízení). Ukončení spolupráce bylo vysvětlováno žalovanou tak, že chtějí, aby správu prováděl předchozí správce, s ohledem na změny u žalované. Z výpovědi jednatele žalobkyně dále bylo zjištěno, že mezi účastníky byly uzavřeny ještě jiné smlouvy, např. o výhradním poskytování telefonních služeb. Pokud byla zaslána písemná výpověď ze strany žalované, tuto jednatel žalobkyně akceptoval, popíral, že by obdržel nějakou předchozí výpověď.

12. Jednatel žalobkyně uváděl, že si již nepamatuje, zda pokud mezi účastníky byla uzavřena i další smlouva, zda tam je také zahrnuta otázka nějakých datových, nebo internetových služeb, včetně nějakého servisu. Ta další smlouva se uzavírala se proto, že bylo potřeba udělat nějakou rekonstrukci datové sítě v , jméno FO, , žalovaná to sama nechtěla financovat. Proto došlo k dohodě, že žalobkyně to provede, zafinancuje a potom bude výhradním poskytovatelem telefonních služeb v tom objektu. Žalobkyně pro žalovanou řešila také doménu. Těchto služeb se týkala ta další smlouva. Faktury z této smlouvy byly vystavovány vždy za právnickou osobu.

13. Pokud jde o nějaký vztah jednatele žalobkyně k panu , jméno FO, , z výpovědi jednatele žalobkyně bylo zjištěno, že pana , jméno FO, poznal v rámci spolupráce se společností žalovanou. Jednatel žalobkyně věděl, že pan , jméno FO, a paní , jméno FO, jsou partneři. Někdy na podzim roku , Anonymizováno, byl jednatel žalobkyně přítomen na schůzce, za účasti pana , jméno FO, , pana , jméno FO, , pana , jméno FO, , dále s nimi byl na vánočním večírku, na lodi , Anonymizováno, . Komunikace probíhala tak, že pan , jméno FO, uměl trochu česky, takže se s ním mohlo komunikovat i trochu v češtině, jinak pan , jméno FO, mu překládal do němčiny. Dále jednatel žalobkyně vypověděl, že je s panem , jméno FO, členem spolku, pro vymáhání investic ve společnosti , Anonymizováno, , což jak uvedl „zjistil, když mu byla zřízena datová schránka“.

14. Tuto část výpovědi jednatele žalobkyně soud hodnotí tak, že se týkala jiné smlouvy, Smlouvy o výhradním poskytování služeb, ze dne , datum, , uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou, která se týká rekonstrukce datové a telekomunikační sítě v budově zájemce a výhradního práva poskytovat telekomunikační, internetové a datové služby v budově žalované. I zde se sice žalobkyně zavazuje poskytovat i servisní služby v oblasti IT, ale především řeší exkluzivitu pro poskytování telekomunikačních, datových služeb v nemovitosti po provedené rekonstrukci datové a telekomunikační sítě v budově žalované. Tuto smlouvu z , datum, soud neposoudil jako novaci Rámcové smlouvy ze dne , datum, , jak to právně hodnotila žalovaná.

15. Z výpovědi svědkyně, , jméno FO, , bylo zjištěno, že její pracovní zařazení u společnosti žalované, původně s názvem , jméno FO, , bylo takové, že tam pracovala, na základě příkazní smlouvy, od , Anonymizováno, , do , datum, . Svědkyně potvrdila, že za žalovanou s žalobkyní uzavřela smlouvu, z , datum, , ke které byla zmocněna písemnou plnou mocí, která jí byla udělena jednatelem společnosti. Z výpovědi svědkyně bylo zjištěno, že tato konkrétní smlouva byla uzavírána jako Rámcová smlouva, žalovaná uzavírala i další rámcové smlouvy, tady mělo jít o nějaké IT služby. Pokud jde o přípravu, nebo nějaký předsmluvní proces ohledně Rámcové smlouvy z , datum, , tak při přípravách mohla být přítomna svědkyně, pan , jméno FO, , pan , jméno FO, , pan , jméno FO, , pan , jméno FO, ,pravděpodobně. Cílem bylo vytvořit rámcovou smlouvu, pro poskytování IT služeb, ze strany žalobkyně. Svědkyně vypověděla, že si nepamatuje, kdo předložil text této konkrétní smlouvy. Otázka úhrady DPH, zřejmě při uzavírání smlouvy řešena nebyla, protože všichni byli plátci DPH, takže pokud tam byla uváděna nějaká cena, byla bez DPH.

16. Svědkyně dále vypověděla, že ujednání v bodě I.4., Rámcové smlouvy, kde bylo sjednáno minimální kvartální plnění ve výši 15 000 Kč za „objednané práce“, si svědkyně vykládá tak, že to je nějaká paušální odměna za kvartál, i kdyby žádné práce žalovanou objednány nebyly. Svědkyně uváděla, že smlouva měla garantovat to, že bude „pan , jméno FO, “ neustále k dispozici, že bude držet nějakou takovou pohotovost, aby se zaměstnanci na něho, s dotazy, mohli obracet, což se také dělo.

17. Tuto část výpovědi svědkyně , jméno FO, soud hodnotí tak, že svědkyně si ustanovení I. 4 Rámcové smlouvy nějak vykládá, tedy že odměna žalobkyni přísluší i kdyby žádné práce žalovanou objednány nebyly, že to mělo být za nějakou pohotovost pana , jméno FO, . Z tohoto vyjádření však nelze dospět ani k závěru, zda tu „pohotovost“ měl držet pan , jméno FO, , jako fyzická osoba podnikatel, nebo žalobkyně, ani to, že vůlí žalované bylo sjednat odměnu za „pohotovost“ žalobkyně i pro případy, že žádné práce objednány nebudou. Sám jednatel žalobkyně vypověděl, že důvodem pro uzavření sporné písemné rámcové smlouvy, byl především požadavek žalobkyně na uzavření nějaké písemné smlouvy, předtím byly práce prováděny i bez ní s tím, že ten požadavek vyšel od pana , jméno FO, , s tím, že ve smlouvě měla být upravena zejména otázka mlčenlivosti.

18. Z výpovědi svědkyně dále bylo zjištěno, že o tom, které faktury budou proplaceny, rozhodoval pouze jednatel. Svědkyně s ním komunikovala v německém jazyce, který ovládá, 30 let pracovala ve společnosti , Anonymizováno, . Pokud jde o texty smluv, ty mu byly přetlumočovány do německého jazyka. Úloha pana , jméno FO, , byla taková, že to byl dlouholetý přítel a obchodní partner pana , jméno FO, , který mu také tlumočil smlouvy do německého jazyka. Žalobkyní byly za konkrétní plnění vystavovány faktury, ke každé faktuře, byla vždy příloha, která obsahovala specifikaci těch provedených prací, nebo nějaký výkaz těch provedených činností. Svědkyně faktury předávala dále účetní, kontrolovala obsah faktur, jestli souhlasí, že ty práce byly provedeny. Účetní byla paní , jméno FO, . Faktury byly nejprve zaúčtovány v účetním systému, nebo napřed probíhal ten přezkum a potom byly zaúčtovány, záleželo také na tom, v jakém čase ta faktura byla doručena, protože pan , jméno FO, tam docházel asi jednou za 14 dní. Takže to na to mohlo mít vliv. Úkolem pana , jméno FO, , nebo žalobkyně, tedy bylo poskytování těch IT služeb, pan , jméno FO, měl být k dispozici pro případ potřeby, nějakých 24 hodin denně, 7 dní v týdnu. Zaměstnanci dostali kontakt, aby se na něj, v případě potřeby obraceli, což také dělali. Služby byly objednávány i telefonicky, nebo e-mailem. Svědkyně s panem , jméno FO, na počátku řešila, aby zaměstnanci používali nějaký firemní e-mail, ne svoje soukromé e-maily, aby měli nějaká přístupová hesla, do firemního systému. Řešily se např. s , Anonymizováno, antény na domě, operátoři, apod. K písemné objednávce ze , datum, pro pana , jméno FO, , jako fyzickou osobu, nebo z , datum, pro žalobkyni, se svědkyně vyjádřila tak, že na těchto je její podpis. K soupisu prací, kde je tabulka se specifikací jednotlivých činností, svědkyně potvrdila, že takto vypadala specifikace těch činností. Tato zřejmě směřovala k účetní, spolu s fakturou. Soupisy provedených prací vytvářel pan , jméno FO, , myšleno jak pan , jméno FO, , jako fyzická osoba, tak pan , jméno FO, jednající za žalobkyni.

19. Svědkyně potvrdila, že vede soudní spor s žalovanou, jehož předmětem je odměna svědkyně za její práci, včetně odstupného, ve výši asi 600 000 Kč. , jméno FO, není účastníkem jejího soudního řízení, ale zřejmě vystupuje jako svědek, pan , jméno FO, je životním partnerem svědkyně, 17 let.

20. Z výpovědi svědka, , jméno FO, , bylo zjištěno, že byl ve společnosti pověřen panem , jméno FO, , na základě generální plné moci, aby za společnost jednal, přáním pana , jméno FO, bylo, aby překontroloval, jak ve společnosti nějaké mechanismy běží, protože pan , jméno FO, nebyl s chodem společnosti úplně spokojen. Jedním z úkolů svědka byla také příprava smlouvy s panem , jméno FO, . Z výpovědi svědka dále bylo zjištěno, že tam tehdy probíhala určitá jednání v tom smyslu, že je potřeba uzavřít nějakou rámcovou smlouvu. Požadavkem i pana , jméno FO, bylo, aby došlo k určitému zajištění času pana , jméno FO, , pro společnost, takže v případě potřeby, jím budou provedeny práce, které budou objednány. Z tohoto důvodu byla, dle názoru svědka, rámcová smlouva uzavírána.

21. Svědek uváděl, že té přípravy nebo podpisu smlouvy, se účastnil on, mohla tam být paní , jméno FO, , pan , jméno FO, , a vždy ty požadavky byly tlumočeny panu , jméno FO, , který chtěl na všechno ve společnosti dohlížet. , jméno FO, byl také jediný, kdo rozhodoval o proplacení konkrétních faktur. Ke konkrétnímu ustanovení rámcové smlouvy, kde je upraveno minimální kvartální plnění, ve výši 15 000 Kč, tedy 5 000 Kč měsíčně, svědek uváděl, že si to vykládá tak, že mělo sloužit k tomu, aby společnost měla zajištěný čas pana , jméno FO, , že v případě nějaké potřeby ty práce provede. Svědek vždy počítal s tím, že požadované částky jsou bez DPH a že příslušný částka DPH bude k částce připočtena. Ke kontraktačnímu procesu, jehož výsledkem byla písemná rámcová smlouva, ze dne , datum, , svědek uváděl, že pan , jméno FO, měl ke smlouvě celou řadu připomínek, které se týkaly jednak ceny, za kterou mají být služby poskytovány, případně dalších otázek. Svědek uváděl, že rozhodně nebyl převzat pouze text, který poslal pan , jméno FO, , ale připustil, že ten finální návrh potom pocházel od pana , jméno FO, , nebo že on ho zasílal. Svědek tvrdil, že do rámcové smlouvy bylo zapracováno i více požadavků pana , jméno FO, . Svědek naopak nebyl schopen vysvětlit, proč v písemném znění rámcové smlouvy nebylo výslovně vyjádřeno to, co mělo být důvodem a smyslem uzavření smlouvy, ať už jde o ceny prací, nebo nějaký čas, ve kterém má být na požadavky společnosti žalované žalobkyní reagováno.

22. Soud neuvěřil výpovědi svědka , jméno FO, , že podpisu rámcové smlouvy, která je předmětem tohoto řízení, předcházel proces, ve kterém měl pan , jméno FO, ke smlouvě celou řadu připomínek, které se týkaly zejména ceny, za kterou mají být služby poskytovány, případně dalších otázek, protože především rámcová smlouva, která je předmětem tohoto řízení vůbec žádné ujednání o ceně poskytovaných služeb neobsahuje a tato výpověď svědka je v rozporu s výpovědí samotného jednatele žalobkyně, který právě vypověděl, že smlouvu stáhl z internetu a proto má vady, jednatel žalobkyně o žádném procesu vyjednávání, před uzavřením smlouvy, nehovořil.

23. Z výpovědi svědka dále bylo zjištěno, že , jméno FO, byl pravá ruka pana , jméno FO, , důvěřoval mu, on také připodepisoval faktury, než byly přeposílány panu , jméno FO, k proplacení. Fakturace probíhala tak, že ke svědkovi se dostaly soupisy provedených prací, na základě kterých pan , jméno FO, fakturoval. Svědek v tuto chvíli nerozlišoval, jestli fakturuje pan , jméno FO, , jako fyzická osoba - podnikatel, nebo společnost, to pro něj nebylo rozhodující, všichni byli i plátci DPH, takže v tomto nebyl ve fakturaci žádný rozdíl. Pro svědka bylo rozhodující, že se na pana , jméno FO, mohl obracet a ten ty práce vykonal. Když svědek překontroloval, že to plnění, které bylo objednáno, funguje, nebo bylo uskutečněno, předával faktury dál k proplacení, pan , jméno FO, byl potom jediný, kdo fakticky proplácení prováděl. Faktury mu byly přeposlány a musely jím být připodepsány, on potom sám fyzicky proplácení prováděl. Pokud jde o to období, kdy již nebyly práce žalovanou objednávány, ve druhém kvartálu roku , Anonymizováno, a následujících, k tomuto časovému období se svědek nemohl vyjádřit, protože už ve společnosti nepůsobil. , jméno FO, požadoval, aby v rámci firemní komunikace nedocházelo k tomu, že by zaměstnanci komunikovali na soukromých e-mailech, byly vytvořeny firemní e-maily, celá doména, kterou společnost do té doby neměla. Toto byl první požadavek, pan , jméno FO, to vytvořil. Svědek dával souhlas k tomu, že může pan , jméno FO, ty činnosti fakturovat. Docházelo i k tomu, že pokud zaměstnanci měli nějaký požadavek, tak si objednávali ty služby u pana , jméno FO, přímo. Na počátku obcházeli celou budovu, zjišťovali tam celou řadu problémů, včetně toho, že tam byly umístěny vysílače, které byly využívány, ale nikdo za ně neplatil. Požadavek pana , jméno FO, byl i toto nějakým způsobem ošetřit. Dále byly kontrolovány ty prostory jako takové, nájemní smlouvy s jednotlivými uživateli prostor, o tom svědek referoval panu , jméno FO, . Pokud jde o nějaký vztah žalobkyně a společnosti svědka, , Anonymizováno, , tak svědek měl mandátní smlouvu, ale generální plnou moc, měl jako fyzická osoba, nikoli jako společnost , Anonymizováno, .

24. Svědek uváděl, že pokud jde o rozlišení toho, jaké činnosti měla provádět a fakturovat společnost , právnická osoba, ., a jaké pan , jméno FO, , jako fyzická osoba, tak rozdělení mělo spočívat v tom, že jeden subjekt měl provádět zejména činnosti v podobě servisu, nebo služeb a ten druhý, měl dodávat hardware apod.. Přesně už si svědek nepamatoval, kdo měl dělat co.

25. V této části soud výpovědi svědka neuvěřil, protože je v rozporu s provedenými zjištěními v tomto řízení i v těch souvisejících sporech, např. ve věci, , spisová značka, , když byly předloženy doklady, (např. objednávka ze dne , datum, , , datum, ), kde žalovaná jak u žalobkyně, tak u p. , jméno FO, jako fyzické osoba, objednává IT služby, dle rámcové smlouvy.

26. Svědek dále uváděl, že z hlediska fakturace to pro svědka nebylo nijak významné. V době, kdy svědek ve společnosti působil, z 95 %, požadavky na žalobkyni, nebo pana , jméno FO, vznášel svědek. Zbytek mohl být od zaměstnanců, pokud požadovali něco konkrétního vyřešit, tak si to mohli objednat u pana , jméno FO, . Svědek si již nepamatoval, jestli faktury měly nějaké přílohy, ale kontroloval to věcné plnění. Pokud šlo např. o objednávku z , datum, , tak to byl požadavek na vybavení nějakého počítačového pracoviště pro nějakého zaměstnance. Pokud byly svědku předloženy soupisy prací vložené do tabulky, tak se k nim vyjádřil tak, že tyto zůstaly ve společnosti, ať už jako přílohy nějakých faktur, u účetní, nebo v kanceláři, kde pracovala paní , jméno FO, , nebo svědek. Činnost svědka byla ukončena k , Anonymizováno, .

27. Z výpovědi svědka bylo dále zjištěno, že ví o tom, že paní , jméno FO, vede s žalovanou soudní spor, o nějakou finanční částku, ve kterém on vystupuje také jako svědek. Z výpovědi svědka bylo zjištěno, paní , jméno FO, je jeho partnerka, žijí spolu jako partneři, mají spolu dítě.

28. Ze samotné skutečnosti, že pan , jméno FO, a pan , jméno FO, jsou členy spolku, , právnická osoba, ., viz. úplný výpis ze spolkového rejstříku vedeného , adresa, , oddíl , Anonymizováno, , vložka , Anonymizováno, , kde pan , jméno FO, tam pracuje jako místopředseda, pan , jméno FO, jako předseda, pak nelze dovodit, že jen z tohoto důvodu je svědek , jméno FO, nevěrohodný, to, že se p. , jméno FO, a jednatel žalobkyně znali, nikdo z nich nepopíral.

29. Z faktury , IBAN, , ze dne , datum, se splatností , datum, bylo zjištěno, že jako dodavatel ji vystavila žalobkyně pro žalovanou s tím, že byla vystavena na paušální odměnu - správa IT dle smlouvy, za 2., 3., 4. kvartál roku , Anonymizováno, , 1., 2., 3. kvartál , Anonymizováno, , jednalo o částku 15 000 Kč kvartálně tj. 90 000 Kč, byla připočítána DPH ve výši 21 % 18 900 Kč, celkem 108 900 Kč.

30. Plátce DPH má ze zákona o účetnictví povinnost vystavit fakturu do 15 dnů ode dne, kdy proběhlo dodání zboží nebo služba. Datum zdanitelného plnění je u plátce DPH povinnou součástí faktury.

31. Např. z objednávky ze dne , datum, , kterou učinila u p. , jméno FO, žalovaná, bylo zjištěno, že byly objednány IT služby, dle rámcové smlouvy s tím, že s fakturací má být přiložen detail odvedených prací.

32. Z objednávky ze dne , datum, , kterou učinila žalovaná u žalobkyně, bylo zjištěno, že byl objednán zde uvedený hardware, svědek , jméno FO, se k této vyjádřil tak, že šlo zřejmě o vybavení pro nějakého počítačového pracoviště pro zaměstnance.

33. V tomto i v dalších sporech jsou předkládány tabulky, které obsahují specifikaci jednotlivých činností, které žalobkyně, nebo p. , jméno FO, , jako fyzická osoba, pro žalovanou provedli. Je tam uváděn datum, duh činnosti, čas. Pro toto řízení z této soud žádná zjištění nečinil, protože předmětem řízení je paušální částka, nikoli odměna za poskytnutá plnění.

34. Z rozsudku Obvodního soudu pro , adresa, č. j. , spisová značka, a rozsudku Městského soudu č. j. , Anonymizováno, bylo zjištěno, že bylo rozhodnuto o povinnosti žalobkyně, zaplatit žalované částku 20 790,96 Kč s příslušenstvím, ve zbytku byla žaloba zamítnuta. Předmětem řízení byly nároky na zaplacení cen děl, na základě smlouvy o dílo s nehmotným výsledkem, dle ust. § 2631 a násl. občanského zákoníku. Žalobkyně provedla, na základě objednávky, pro žalovanou práci data-miningu, provedené dílo odevzdala a žalovaná ho řádně převzala. Cena za provedené práce měla odpovídat hodinovým sazbám, žalobkyně vystavovala žalované faktury, za jednotlivé, zde specifikované, činnosti. Nebyla však dohodnuta cena za práce, které měla žalobkyně pro žalovanou, na základě jejich objednávek, provést a soud se proto musel zabývat stanovením obecné ceny, za tyto práce, jako ceny obvyklé.

35. Z dopisu , právnická osoba, , jehož přílohou byla faktura , Anonymizováno, na částku 18 150 Kč, doručeného žalobkyni , datum, viz. dodejka, bylo zjištěno, že žalovaná se obracela na žalobkyni, jako právnickou osobu, zasíláno k rukám , jméno FO, , jednatele, ohledně kvartální paušální platby, za správu IT, podle rámcové smlouvy z , datum, , kde se vyjádřila žalovaná tak, že považuje tuto fakturu za nedůvodně vystavenou a vrátila ji zpět, jak uváděla, z důvodu procení opatrnosti. Žalovaná se zde vyjádřila tak, že tu smlouvu z , datum, , považuje za neplatnou. K paušální částce 15 000 Kč se vyjadřovala žalovaná tak, že ta částka má být za objednané práce. Vzhledem k absenci jakékoli objednávky, proto nemohlo, dle názoru žalované, dojít ani k plnění ze strany žalobkyně, na základě které by nárok na paušální odměnu, mohl žalobkyni vzniknout. Pokud by snad evidovala žalobkyně nějakou objednávku ze strany žalované, byla vyzvána k tomu, aby ji žalované zaslala. Pokud by snad smlouva byla posouzena jako platná, namítala žalovaná, že zanikla výpovědí ze strany společnosti, učiněné jejím právním zástupcem, nejpozději k , datum, . Z opatrnosti žalovaná opakovaně vypověděla rámcovou smlouvu, dle ust. článku VII., odst. 2. s tím, že by běžela šestiměsíční výpovědní doba od , datum, .

36. Soud nedoplňoval dokazování výslechem dalšího svědka, pana , jméno FO, , i s ohledem na procesní ekonomii, náklady na jeho cestovné ze zahraniční, tlumočné, zejména proto, že soud neuvěřil výpovědím svědků , jméno FO, a , jméno FO, , že ohledně smlouvy, která je předmětem tohoto řízení probíhal dlouhý předkontraktační proces, kde se měly řešit ceny, za které bude žalobkyně služby poskytovat a řada dalších věcí, a k tomuto procesu měl být svědek vyslechnut. Jestliže sám jednatel žalobkyně vypověděl, že si smlouvu vytiskl z internetu, čemuž její obsah odpovídá, o žádném vyjednávání podmínek smlouvy, před jejím uzavření nehovořil, soud důkaz výslechem pana , jméno FO, neprovedl. , jméno FO, byl vyslechnut zdejším soudem ve věci , spisová značka, , ve sporu p. , jméno FO, s žalovanou, o zaplacení částky 615 154 Kč. Z přepisu zvukového záznamu o jedno výpovědi bylo zjištěno, že smlouvy, která je předmětem tohoto řízení se jeho výslech netýkal, byl zaměřen především na škodu, kterou měla způsobit p. , jméno FO, žalované a na situaci u žalované, která se tam vytvořila v souvislosti s ukončením spolupráce žalované s p. , jméno FO, a p. , jméno FO, . Svědek vypověděl, že p. , jméno FO, se dostala do žalované společnosti před pana , jméno FO, , , jméno FO, byla doporučena. , jméno FO, byl dlouholetým přítelem p. , jméno FO, , 20 let pro něj pracoval v Praze. Ve společnosti do ledna roku , Anonymizováno, . Dále svědek popisoval proces uzavření příkazní smlouvy s paní , jméno FO, . Dále svědek vypověděl, že následně pan , jméno FO, svědka pověřil, aby zorganizoval detektiva ohledně minulosti pana , jméno FO, a dozvěděli se, že pan , jméno FO, má asi 16 exekucí. Dcera pana Mülera pak sdělila, že ze strany p. , jméno FO, mělo snad dojít k tunelování firem a svědek vypověděl, že pochopili, že jsou další na řadě. Byly najímány firmy spřátelené s panem , jméno FO, , IT firmy, fy dcery žalobkyně, firma nejlepšího přítele pana , jméno FO, . Po smrti pana , jméno FO, vedení společností převzal pan , Anonymizováno, . Ohledně proplácení faktur žalovanou svědek vypověděl, že proplácení faktur u žalované fungovalo tak, že e-mailem přišel do , Anonymizováno, seznam faktur k proplacení, tam se to schválilo k platbě. Mohlo se ale stát, že toto probíhalo i na mítincích v , Anonymizováno, . S rostoucí nedůvěrou ze strany , Anonymizováno, panem , jméno FO, nebyly faktury schvalovány. Fakticky platby prováděla p. , jméno FO, , je možné, že určité platby prováděly i účetní. Svědek řešil, zda je faktura v pořádku či nikoliv, pokud se na to pan , jméno FO, dotazoval.

37. Po provedeném dokazování dospěl soud k takovému závěru o skutkovém stavu věci, že mezi účastníky bylo uzavřeno několik smluv, poskytovatelem služeb měla být buď žalobkyně, jako právnická osoba, nebo pan , jméno FO, , jako fyzická osoba, podnikatel. S ohledem na nekvalitu těchto smluv, které si jednatel žalobkyně, jak sám vypověděl, stáhl z internetu, toto vyústilo v několik soudních sporů, kde soudy složitě zjišťovaly, jaká byla skutečná vůle stran, při uzavírání těchto nedokonalých smluv, případně pokud dospěly k závěru, že byla uzavřena smlouva a práce provedeny, dospěly k závěru, nebyla uzavřena dohoda o ceně, kterou bylo třeba nějak stanovit. Předmětem tohoto sporu je tvrzený nárok žalobkyně, na paušální kvartální plnění, ve výši 15 000 +DPH, z rámcové smlouvy o spolupráci, ze dne , datum, . Tuto písemnou smlouvu soud posoudil jako platnou, paní , jméno FO, byla k jejímu uzavření zmocněna písemnou plnou mocí, p. , jméno FO, , statutárním ředitelem. Smlouva pak zanikla písemnou výpovědí, ze strany žalované, od ledna , Anonymizováno, navíc ze strany žalované již nedošlo k objednání žádných služeb (tedy prací ani nákupů), u žalobkyně. Tuto smlouvu soud znovu posoudil, dle jejího obsahu, po provedení jejího výkladu právě jen jako smlouvu rámcovou.

38. Soudu se nepodařilo zjistit, jaká byla skutečná vůle žalované, při uzavírání rámcové smlouvy, pokud jde o placení paušálních částek žalobkyni, výši 15 000 Kč + DPH za kvartál i za období, kdy nedojde ze strany žalované k objednání žádných služeb (ať již prací v oblasti IT, nákupu HW, SW atd.), i s ohledem na shora popsanou situaci, která se u žalované společnosti vytvořila a po změně vedení vyústila v ukončení spolupráce s paní , jméno FO, i panem , jméno FO, . Z provedených důkazů soud nemá za prokázané, že skutečná vůle žalované byla platit uvedené paušální částky i v době, kdy si žalovaná žádné služby (práce nebo nákupy HW a SW neobjedná), když písemný text smlouvy neodpovídá tomu, co tvrdili svědci, p. , jméno FO, a p. , jméno FO, , že i toto ujednání mělo být předmětem dlouhé debaty, která předcházela podpisu sporné rámcové smlouvy. Smlouva, ze které je žalován nárok, který je předmětem tohoto řízení žádné ceny neobsahuje, ani se např. nejedná o nějakou servisní smlouvu, tak jak se běžně uzavírají, která by právě měla směřovat k rezervaci času žalobkyně pro žalovanou, což mělo být účelem smlouvy, jak svědci , jméno FO, a , jméno FO, tvrdili. Dle názoru soudu, Smlouva o výhradním poskytování služeb uzavřená následně, není novací smlouvy ze dne , datum, , která je smlouvou rámcovou, spíše řeší nebo podrobněji upravuje poskytování jen některých konkrétních služeb, exkluzivitu, jak je uvedeno shora, ale neřeší jiné otázky předběžně upravené ve smlouvě rámcové.

39. Ve výpovědích svědků byly zjištěny rozpory, uvedené shora u jednotlivých výpovědích a sodu dospěl k závěru, že výpověď svědkyně , jméno FO, byla ovlivněna i tím, že vedla s žalovanou soudní spor o zaplacení její odměny z příkazní smlouvy a žalovaná uplatňovala vůči svědkyni nároky na náhradu škody (ve věci bylo podáno dovolání). Především výpověď jednatele žalobkyně je v rozporu s výpověďmi svědkyně , jméno FO, a , jméno FO, , pokud jde o to, kde se vzal text této konkrétní rámcové smlouvy, kdo ho vytvořil a jak. Protože soud má za prokázané, že text připravil jednatel žalobkyně, jdou nejasnosti při výkladu k jeho tíži. Jestliže je v textu uvedeno, že má žalobkyně nárok na zaplacení paušálních částek za „objednané práce“ a tento text použila žalobkyně a bylo doloženo, že běžné se dělaly v každém konkrétním případě objednávky na konkrétní nákupy HW nebo SW, nebo na konkrétní práce, které byly specifikovány v přílohách faktur a tabulkách, které žalobkyně nebo pan , jméno FO, vytvářel, tak dle názoru soudu nelze dospět k závěru, že žalobkyni vznikl nárok na placení paušálů i v situaci, kdy žádné práce objednány nebudou, i s přihlédnutím k výpovědi jednatele žalobkyně, že k ukončení objednávek ze strany žalované došlo někdy v únoru , Anonymizováno, a dne , datum, proběhla schůzka, v advokátní kanceláři zástupce žalované, pana , jméno FO, , na které byl jednatel žalobkyně vyzván k předání přístupových hesel apod., i k telekomunikačnímu zařízení, které bylo umístěno na střeše a bylo možné dovodit, že žalovaná si žádné práce již objednávat nebude. O tom, že měla žalobkyně pochybnosti o svém nároku, dle názoru soudu svědčí i to, kdy vlastně byla faktura, která je předmětem tohoto řízení vystavena, v rozporu se zákonem o účetnictví, o několik let později, ve vazbě na dobu zdanitelného plnění.

40. Dle § 555 odst. 1 o.z. právní jednání se posuzuje podle svého obsahu.

41. Dle § 556 odst. 1 o.z., co je vyjádřeno slovy nebo jinak, vyloží se podle úmyslu jednajícího, byl-li takový úmysl druhé straně znám, anebo musela-li o něm vědět. Nelze-li zjistit úmysl jednajícího, přisuzuje se projevu vůle význam, jaký by mu zpravidla přikládala osoba v postavení toho, jemuž je projev vůle určen. Dle odst. 2 při výkladu projevu vůle se přihlédne k praxi zavedené mezi stranami v právním styku, k tomu, co právnímu jednání předcházelo, i k tomu, jak strany následně daly najevo, jaký obsah a význam právnímu jednání přikládají.

42. Dle § 557 o.z. připouští-li použitý výraz různý výklad, vyloží se v pochybnostech k tíži toho, kdo výrazu použil jako první.

43. Institut rámcové smlouvy není v současném pozitivním právu legálně vymezen. Přesto se s tímto pojmem v praxi i judikatuře hodně pracuje. Taková smlouva může být buď pojmenovaná, např. Rámcová kupní smlouva, nebo nepojmenovaná, např. Rámcová smlouva o spolupráci ve smyslu ust. § 1746 občanského zákoníku, případě se může jednat o smlouvu nějakou smíšenou, zahrnující v sobě dva, nebo více smluvních typů. Rámcová smlouva jako celek, ve smyslu judikatury Nejvyššího soudu ČR ještě nezakládá závazkový vztah, např. rozsudek Nejvyššího soudu 29 Cdo 5105/2014. Pokud tedy podnikatel uzavřel rámcovou smlouvu, která mu stanovila určitá práva, nebo povinnosti, ale zatím neuzavřel s druhou smluvní stranou realizační smlouvu, nebude takovou smlouvou vázán, neboť teprve uzavření realizační smlouvy aktivuje samotnou rámcovou smlouvu, viz např. Nováček Roman, Rámcové smlouvy, právní rozhledy, ročník 2004, č. 1, strana 15. I když tedy nebylo vyloučeno, aby smlouva nazvaná jako „rámcová“ upravovala vedle smluvních podmínek následně uzavíraných smluv i konkrétně právně vymahatelný závazek jedné ze stran či obou stran, tak v daném konkrétním případě soud dospěl k závěru, že žalobkyni nárok na paušální odměnu nevznikl. Jazykovým, logickým, systematickým výkladem smlouvy, uzavřené mezi účastníky, dne , datum, , soud dospěl k závěru, že tato smlouva předpokládala, že následně bude ze strany žalované docházet k jednotlivým objednávkám, na základě kterých by žalobkyně poskytla konkrétní plnění, které mohlo mít charakter smluv o dílo, s hmotným nebo i nehmotným výsledkem, ale i charakter smluv kupních, pokud by šlo např. o nákupy hardwaru, softwaru, které také smlouva předpokládá, na základě následných objednávek žalované. Mezi účastníky bylo nesporným, že za žalované období, k žádné objednávce ze strany žalované nedošlo.

44. V žádném případě by žalobkyni nevznikl nárok na připočtení DPH k žalované částce, viz. shora citovaná judikatura, např. dle rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR pod sp. zn. 23 Cdo 162/2021, které bylo potvrzeno Ústavním soudem usnesením I. ÚS 2004/21, ze kterého vyplývá, že není-li ve smlouvě uvedeno, zda plnění je včetně DPH, či nikoli, platí, že DPH v ceně zahrnuto je a nelze na v dané věci kupujícího, přenášet odpovědnost za odvedení DPH státu. Tedy, pokud by jinak žaloba byla důvodná, výše žalované částky by zde mohla být maximálně 75 000 Kč, nikoli 90 750 Kč. Žaloba však byla z uvedených důvodů zamítnuta v plném rozsahu.

45. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., plným úspěchem žalované ve sporu. Náklady byly představovány odměnou za právní zastoupení advokátem, dle ust. §6,§7 vyhl.č. 177/1996 Sb. (a.t.), hodnota úkonu 4 740 Kč, za převzetí zastoupení, dle ust. § 11 odst. 1 písm. a) a.t., za blanketní odpor+ vyjádření k žalobě dle ust. § 11 odst. 1 písm. d) a.t. vyjádření ze dne , datum, , , datum, , , účast u jednání dne ust. § 11 odst. 1 písm. g) a.t., dne , datum, 2 úkony, , datum, , , datum, , , datum, 2 úkony, , datum, , celkem odměna za 11 úkonů, 11x paušál po 300 Kč dle ust. § 13 odst. 4 a.t., (55 440 Kč).

46. Za odvolací řízení vyjádření k odvolání dne , datum, , § 11 odst. 1 písm. d) a.t., účast u jednání odvolacího soudu, dle ust. § 11 odst. 1 písm. g) a.t. doložená porada s klientem přesahující jednu hodinu, dle ust. § 11 odst. 1 písm. c) a.t., 3 úkony a 3x paušál dle ust. § 13 odst. 4 a.t. po 300 Kč. (14 220 Kč).

47. Nové řízení před soudem I. stupně, účast u jednání soudu , dne , datum, , dne , datum, , dle ust. § 11 odst. 1 písm. g) a.t paušální odměna dle ust. § 13 odst. 4 a.t., 1x 300 Kč, 1x 450 Kč. (10 230 Kč). DPH 21 % 16 776,90 Kč. Dohromady 96 666,90 Kč.

48. Platební místo pro náklady řízení bylo stanoveno dle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř.