Obvodní soud pro Prahu 5 · Rozsudek

10 C 255/2019

č. j. 10 C 255/2019-129

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2021-04-14 · ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSPH05:2021:10.C.255.2019.3

Citované zákony (13)

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Evou Harmachovou jako samosoudkyní v právní věci žalobců: a) celé jméno žalobce , anonymizována dvě slova ( příjmení ), anonymizováno , datum narození bytem adresa žalobce a žalobce b) celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa žalobce proti žalované: osobní údaje žalované o ochranu osobnosti <b>I. Žaloba, kterou se žalobce a) domáhal po žalované zaplacení částky 1 500 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky od 24.10.2016 do zaplacení, se zamítá.</b> <b>II. Žaloba, kterou se žalobce b) domáhal po žalované zaplacení částky 500 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky od 24.10.2016 do zaplacení, se zamítá.</b> <b>III. Žalobce a) je povinen uhradit České republice – Obvodnímu soudu pro Prahu 5 doplatek soudního poplatku ve výši 10 000 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>IV. Žalobci jsou povinni zaplatit žalované společně a nerozdílně na náhradě nákladů řízení částku 1 800 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.</b> 1. Žalobci se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 21.10.2019 ve znění jejích změn domáhali po žalované ochrany osobnosti. Uvedli, že o nich žalovaná nejméně v období od 19.10.2016 do 20.8.2018 veřejně šířila na internetovém vyhledávači [webová adresa] nepravdivé informace ve znění:„ [celé jméno žalobce] – [anonymizováno 10 slov]: [celé jméno žalobce]“. Žádná osoba tohoto jména však neměla záznam v insolvenčním rejstříku ani nebyla dlužníkem v insolvenčním řízení, vytvořený profil považují žalobci za likvidační. Dopisem ze dne 24.10.2016 proto doručili žalované žádost o odstranění nepravdivého obsahu ze seznamu výsledků vyhledávání ve znění:„ [celé jméno žalobce] – [anonymizováno 10 slov]: [celé jméno žalobce]“. Žalovaná této výzvě nevyhověla a v šíření nepravdivých informací pokračovala. Těmito nepravdivými informacemi došlo ke snížení vážnosti žalobců a jejich postavení ve společnosti, negativně ovlivnily jejich pracovní uplatnění a činí ze žalobců osoby nedůvěryhodné a nezodpovědné. Následky těchto skutečností pocítili žalobci v osobní i majetkové sféře. Zadostiučinění ve formě omluvy by zde nebylo dostačující, žalobci proto nárokují náhradu nemajetkové újmy v penězích.

2. Žalobci se proto po žalované domáhali zaplacení nemajetkové újmy v penězích ve výši 1 500 000 Kč pro žalobce a) a 500 000 Kč pro žalobce b), včetně příslušenstvím.

3. Žalovaná v následném vyjádření nárok žalobců zcela neuznala. Nesporovala, že provozuje službu internetového vyhledávače na stránce [webová adresa]. Uvedla však, že výzvě žalobce a) ze dne 19.10.2016 k odstranění obsahu výsledku vyhledávání vyhověla a odstranila jej, po zadání klíčového slova [celé jméno žalobce] se vazba mezi klíčovým slovem [celé jméno žalobce] výsledkem vyhledávání přestala zobrazovat. Žalovaná však zdůraznila, že je provozovatelem služby vyhledávání a nenese tak právní odpovědnost za obsah, který je umístěn na internetových stránkách třetích stran. K výběru textu do popisků, které uživatelé vidí u jednotlivých výsledků vyhledávání, dochází automaticky na základě zadaného vyhledávacího dotazu, vždy však vychází z dané internetové stránky a může jej proto ovlivnit pouze tvůrce stránky změnou textu na dané stránce. Žalovaná o textu výsledku vyhledávání nerozhoduje. Postup žalované vůči žalobci a) ve smyslu uplatnění práva„ být zapomenut“ posuzoval též Úřad pro ochranu osobních údajů, který v rámci protokolu ze dne 10.12.2018 jednoznačně uvedl, že kontrolou nebylo v souvislosti se žádostí o výmaz p. [jméno] [celé jméno žalobce] zjištěno žádné pochybení kontrolované osoby. Dále bylo konstatováno, že žádosti stěžovatele bylo vyhověno a stěžovatel kontrolované osobě další žádosti již nezaslal. Žalovaná též uvedla, že s ní žalobci v období mezi zasláním žádosti a doručením předžalobní upomínky nijak nekomunikovali. Nařčení, že žalovaná jednala úmyslně s cílem zlikvidovat žalobce, je nepravdivé a zcela extrémní.

4. Ze všech uvedených důvodů navrhla žalovaná zamítnutí žaloby.

5. Soud provedl dokazování všemi listinami, které účastníci předložili (ust. § 120 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s ust. § 129 odst. 1 o.s.ř.), a účastnickým výslechem žalobce a) (§ 131 o.s.ř.). Potřeba provedení důkazů dalších v řízení najevo nevyšla (ust. § 120 odst. 3 věta prvá o.s.ř.), na základě provedených důkazů měl soud dostatek podkladů pro rozhodnutí.

6. V řízení byl prokázán následující skutkový děj:

7. Na internetovém vyhledávači [webová adresa] se po zadání jméně [anonymizována dvě slova] objevil záznam„ [celé jméno žalobce] – [anonymizováno]: [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]: [celé jméno žalobce]“, v roce 2018 s uvedením„ věřitel“ (prokázáno výsledkem vyhledávání ze dne 19.8.2017, 9.10.2017, 20.8.2018, 17.6.2017, 21.8.2018, 6.8.2018). Po zadání klíčových slov [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] se objevil záznam„ [celé jméno žalobce] – [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]“, nalezeno nebylo žádné spojení jména žalobců s podvodem či zpronevěrou (prokázáno výsledkem vyhledávání ze dne 9.8.2018).

8. Ke dni 21.8.2018 nebyl subjekt [celé jméno žalobce] na stránce [webová adresa] nalezen (prokázáno stránkou [webová adresa]).

9. Ke dni 2.10.2019 nebylo proti osobě jménem [celé jméno žalobce] vedeno insolvenční řízení (prokázáno výstupem z insolvenčního rejstříku na jméno [celé jméno žalobce]).

10. Dopisem ze dne 19.10.2016 a opakovaně ze dne 2.10.2019 požádal žalobce a) žalovanou o odstranění nepravdivého obsahu výsledku vyhledávání ve znění„ [celé jméno žalobce] – [anonymizováno 10 slov]: [celé jméno žalobce]“ ve lhůtě 5 dní (prokázáno žádostí ze dne 19.10.2016, doručenkou, výzvou ze dne 2.10.2019).

11. Dopisem ze dne 17.10.2019 sdělila žalovaná žalobci a), že odmítá jeho nárok na úhradu částky 1 000 000 Kč zejména z důvodu, že jeho žádosti ze dne 19.10.2016 vyhověla a oprávněnost jejího postupu potvrdil Úřad pro ochranu osobních údajů (prokázáno odpovědí na výzvu před podáním žaloby ze dne 17.10.2019, dodejkou).

12. Ke dni 24.11.2016 rozhodla žalovaná o požadovaný výmaz odkazu, dne 27.3.2017 požádala o uzavření odkazu, url byla odstraněna (prokázáno interní komunikací žalované).

13. Úřad pro ochranu osobních údajů v protokolu o kontrole ze dne 10.12.2018 uvedl, že žalovaná (kontrolovaná osoba) na základě žádosti ze dne 19.10.2016 schválila požadovaný výmaz dne 24.11.2016, ticket byl uzavřen dne 27.3.2017, avšak k uzavření ticketu může dojít se zpožděním a žalovaná uvedla, že výmaz byl proveden v roce 2016; dále bylo konstatováno, že kontrolou nebylo v souvislosti se žádostí žalobce a) zjištěno žádné pochybení žalované, nedopustila se porušení čl. 17 nařízení EU 2016 /679 ani § 20 zákona č. 101/2000 Sb., když žádosti stěžovatele bylo vyhověno a stěžovatel další žádosti kontrolované osobě již nezaslal (prokázáno protokolem o kontrole ze dne 10.12.2018).

14. Žalobce a) při své výpovědi uvedl, že do roku 2005 pracoval 12 let v bankovnictví, kde měl nadstandardní příjmy. Poté si chtěl doplnit vzdělání, studoval do roku 2011 v zahraničí a nalez zde i pracovní uplatnění. Těsně před podpisem smlouvy mu ale firma sdělila, že nalezla v [anonymizováno] varování, že je žalobce a) v úpadku. Žalobce se na [anonymizováno] opakovaně obracel, aby toto odstranil, nebylo mu vyhověno, napadené informace byly odstraněny teprve v létě 2016. Žalobci se poté pokoušeli navázat na svůj dosavadní osobní a pracovní rytmus, ale následně se nepravdivé informace začaly objevovat na [anonymizováno]. Žalobci proto požádali o výmaz těchto nepravdivých údajů, což se nestalo. Žalobce a) se poté obrátil na Úřad pro ochranu osobních údajů, který se věcí zabýval déle než rok. V souvislosti s těmito informacemi vznikl žalobci problém v rámci sociálních kontaktů zejména v rodině, kdy se nestýkají. Dále dlouhodobě řeší pracovní uplatnění ve výběrových řízeních, obvykle nebyl vůbec kontaktován a k dotazu, proč byli vybráni jiní, mu jeden bankovní subjekt sdělil, že si nejprve dělají profil z veřejných sítí ohledně daného uchazeče, jestli například nebere drogy, a až poté uchazeč postoupí dál. A protože byl žalobce a) veden jako osoba v úpadku, tak z výběru vypadl. Od roku 2011 rozeslal žalobce a) cca 100 – 120 žádostí o zaměstnání na vysokoškolské i středoškolské pozice. Žalobce b) v minulosti pracoval v rámci zpravodajské služby a cca před 20 lety začal tyto služby poskytovat jako OSVČ. Po uveřejnění napadených informací na [anonymizováno] nastal úbytek zakázek. V mezidobí od své výzvy v roce 2016 do roku 2019 žalobce a) řešil situaci přes Úřad pro ochranu osobních údajů, měl pocit, že nemá cenu žalované psát, vycházel ze zkušenosti s [anonymizováno]. Žalobce a) má pocit, že profil o žalobcích byl vytvořen úmyslně, neboť byl vytvořen i o panu [příjmení]. Má za to, že žalovaná počala předmětné informace uveřejňovat, aby žalobce a) nemohl doplatit vysoký soudní poplatek ve sporu se [právnická osoba], jedná se dle jeho názoru o koordinovanou dohodu. K výmazu veškerých nepravdivých informací ze [webová adresa] došlo v roce 2018, od té doby měl žalobce a) nějaká krátkodobá zaměstnání a do října 2020 je na úřadu práce. Problém shledává v tom, že v dřívějších žádostech souhlasil s tím, aby informace zůstaly databázi, a nadále proto vypadá jako nezodpovědný.

15. Z ostatních předložených důkazů soud nezjistil žádné informace relevantní pro toto řízení.

16. Po zhodnocení všech provedených důkazů podle ust. § 132 o.s.ř., kdy soud hodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

17. Při posuzování merita věci soud postupoval podle ust. § 81 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a podle ust. 2956 a násl. občanského zákoníku.

18. Podle ust. § 81 odst. 1 občanského zákoníku chráněna je osobnost člověka včetně všech jeho přirozených práv. Každý je povinen ctít svobodné rozhodnutí člověka žít podle svého.

19. Podle ust. § 81 odst. 2 občanského zákoníku ochrany požívají zejména život a důstojnost člověka, jeho zdraví a právo žít v příznivém životním prostředí, jeho vážnost, čest, soukromí a jeho projevy osobní povahy.

20. Podle ust. § 82 odst. 1 občanského zákoníku člověk, jehož osobnost byla dotčena, má právo domáhat se toho, aby bylo od neoprávněného zásahu upuštěno nebo aby byl odstraněn jeho následek.

21. Podle ust. § 2956 občanského zákoníku vznikne-li škůdci povinnost odčinit člověku újmu na jeho přirozeném právu chráněném ustanoveními první části tohoto zákona, nahradí škodu i nemajetkovou újmu, kterou tím způsobil; jako nemajetkovou újmu odčiní i způsobené duševní útrapy.

22. Podle ust. § 2971 občanského zákoníku odůvodňují-li to zvláštní okolnosti, za nichž škůdce způsobil újmu protiprávním činem, zejména porušil-li z hrubé nedbalosti důležitou právní povinnost, anebo způsobil-li újmu úmyslně z touhy ničit, ublížit nebo z jiné pohnutky zvlášť zavrženíhodné, nahradí škůdce též nemajetkovou újmu každému, kdo způsobenou újmu důvodně pociťuje jako osobní neštěstí, které nelze jinak odčinit.

23. Podle ust. § 2951 odst. 2 občanského zákoníku nemajetková újma se odčiní přiměřeným zadostiučiněním. Zadostiučinění musí být poskytnuto v penězích, nezajistí-li jeho jiný způsob skutečné a dostatečně účinné odčinění způsobené újmy.

24. Žalobci se v řízení po žalované domáhali zaplacení nemajetkové újmy v penězích.

25. Předpokladem úspěšného uplatnění práva na ochranu osobnosti ve smyslu ust. § 81 a násl. občanského zákoníku je jednak to, že došlo k neoprávněnému zásahu, a jednak to, že tento zásah byl objektivně způsobilý přivodit újmu na právech chráněných zmíněnými zákonnými ustanoveními. Oba předpoklady musí být splněny zároveň, aby vznikl právní vztah, jehož obsahem je právo domáhat se ochrany podle ust. § 82 občanského zákoníku a povinnost soudem uložené sankce snášet. Přitom nikoliv každý zásah (zejména do práva na ochranu občanské či profesní cti) je objektivně způsobilý újmu vyvolat. Záleží mimo jiné na prostředí, v němž k zásahu došlo, na subjektu a objektu zásahu, na jeho obsahu, pokud spočíval ve skutkových tvrzeních, na intenzitě a na ostatních okolnostech, za nichž byl proveden.

26. Žalobci zásah do svých osobnostních práv spatřovali v tom, že po zadání jejich jména se v internetovém vyhledávači žalované objevil výsledek„ [celé jméno žalobce] – [anonymizováno 10 slov]: [celé jméno žalobce]“, [anonymizována čtyři slova]“. Měli za to, že tím došlo ke snížení vážnosti žalobců a jejich postavení ve společnosti, dané informace negativně ovlivnily jejich pracovní uplatnění a činí ze žalobců osoby nedůvěryhodné a nezodpovědné. Vzhledem k tomu, že žalobci v řízení žádné konkrétní informace o tvrzeném zásahu nedoložili, nadto obdobné informace o žalobcích bylo dříve možno najít ve vyhledavači [právnická osoba], vyzval soud žalobce dle § 118a odst. 1, 3 o.s.ř., aby dotvrdili a doložili svá tvrzení, že jim tvrzená újma vznikla právě v důsledku jednání žalované. Žalobci této výzvě zcela nevyhověli, svá tvrzení nijak nedoložili, o jejich důkazní nouzi svědčí předložené důkazy – nedatovaný a pouze tištěnými písmeny [anonymizováno] podepsaný dopis týkající se problémů se ziskem zaměstnání žalobce a) či výsledky skoku o tyči žalobce b). Soud proto konstatuje, že žalobci nijak neprokázali souvislost mezi shora uvedenými výsledky vyhledávání na vyhledavači [webová adresa] a tím, že nemohli najít práci, vztahy v jejich rodině se zhoršily, žalobce a) musel prodat byt pod cenou či že jsou považováni za nespolehlivé osoby.

27. Dále je třeba uvést, že žalovaná po výzvě žalobců ze dne 19.10.2016 odkaz vymazala, což bylo uvedeno i Úřadem pro ochranu osobních údajů v protokolu o kontrole ze dne 10.12.2018. V tomto protokolu bylo současně konstatováno, že kontrolou nebylo v souvislosti se žádostí žalobce a) zjištěno žádné pochybení žalované, nedopustila se porušení čl. 17 nařízení EU 2016 /679 ani § 20 zákona č. 101/2000 Sb., když žádosti žalobce a) bylo vyhověno a další žádosti žalované již nezaslal. Další výzvu zaslal žalobce a) žalované až 2.10.2019, tedy téměř po třech letech, přitom již nejméně v polovině roku 2017 bylo žalobcům známo, že po zadání jejich příjmení a jména se sporný odkaz objevuje, a to s uvedením, že jde o věřitele. Žalobce a) tuto nečinnost odůvodňoval špatnou zkušeností se [právnická osoba], žalovaná je však zcela odlišná společnost, s [anonymizováno] nikterak nepropojená, uvedené tvrzení žalobce a) je tak zcela liché. Pokud tedy byli žalobci vůči žalované po téměř tři roky vůči žalované zcela nečinní, není pravděpodobné, že by vytýkané jednání žalované skutečně pociťovali tak negativně, jak tvrdili, jinak by situaci nepochybně řešili důrazněji.

28. Soud však zejména konstatuje, že jednání žalované nebylo objektivně způsobilé zásahu do osobnostních práv žalobců. V prvé řadě výsledek vyhledávání nebyl informací z oficiálního insolvenčního rejstříku, ale z jiné internetové stránky. Pokud by pak někdo na základě tohoto výsledku vyhledávání dospěl k závěru, že osoba [celé jméno žalobce] je dlužníkem (případně úpadcem), a tomuto zjištění připisoval zásadní význam například v otázce, zda na základě něj nepřijmout žalobce a) do zaměstnání či nedat žalobci b) zakázku, je zcela nepravděpodobné až nemožné, že by si dané zjištění dále neověřila, zejména právě z veřejně dostupného výpisu z insolvenčního rejstříku. Skutečnost, že je žalobce (kterýkoli z nich) věřitelem, nikoli dlužníkem, pak bylo možno zjistit jednoduchým kliknutím na daný odkaz a tím otevřením stránky [webová adresa], na které bylo výslovně uvedeno, že [celé jméno žalobce] je věřitelem. V případě, že by taková osoba žádným způsobem informaci uvedenou ve výsledku vyhledávání neověřila, jednalo by se o zcela excesívní chování, které nelze klást k tíži žalované. Soud však neuvěřil tvrzení žalobců, že k takovému chování třetích osob docházelo, nadto např. v tvrzeném počtu desítek potencionálních zaměstnavatelů žalobce a).

29. Soud tedy uzavírá, že žalovaná do osobnostních práv žalobců vytýkaným jednáním zasáhnout nemohla, žádného porušení jejich práv se nedopustila. Proto žalobcům náhradu nemajetkové újmy přiznat nelze, nadto v penězích.

30. Ze všech uvedených důvodů dospěl soud k závěru, že žaloba je v plném rozsahu nedůvodná, a proto ji zamítl.

31. O povinnosti žalobce a) doplatit České republice – Obvodnímu soudu pro Prahu 5 na soudním poplatku částku 10 000 Kč rozhodl soud dle § 2 odst. 1 a § 7 odst. 2 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích a podle Položky 3 písm. b) Sazebníku soudních poplatků, když žalobce a) podáním ze dne 7.4.2021 rozšířil žalobu o 1 000 000 Kč.

32. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř.. Procesně zcela úspěšné žalované přiznal náhradu nákladů řízení spočívající v požadovaných 6 náhradách hotových výdajů po 300 Kč podle ust. § 1 odst. 3 písm. a), c) ve spojení s ust. § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., celkem tedy náklady řízení ve výši 1 800 Kč, které byly přiznány v obecné pariční lhůtě (ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.).

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.