15 C 242/2017

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl samosoudkyní JUDr. Barborou Hněvkovskou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 40 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 40 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky od 18. 5. 2016 do zaplacení a částku 1 200 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 76 624 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou k soudu dne 31. 7. 2017 domáhala po žalovaném zaplacení částky 40 000 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazené faktury ke kupní smlouvě za prodaný nástroj PETROF P 131 M1 – 0801 černý lesk. Žalovaný si u žalobkyně objednal dodání nástroje se stoličkou, který byl dodán dne 10. 5. 2016, a který žalovaný řádně převzal. K úhradě dlužné částky vyzvala žalobkyně žalovaného předžalobní výzvou zaslanou prostřednictvím právního zástupce dne 13. 6. 2017. Ke dni podání žaloby žalovaný neuhradil ničeho. Protože se jedná o vzájemný závazek podnikatelů, požaduje žalobkyně zaplatit minimální výši nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč.

2. Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvedl, že uplatněný nárok neuznává, protože uhradil celou kupní cenu, a to v hotovosti, což vyplývá z faktury vystavené žalobkyní. Tvrzení žalobkyně, že žalovanému odečetla zálohu,„ která ovšem nebyla uhrazena“, je zcela absurdní. Již z vlastního pojmu„ záloha“ vyplývá, že se jedná o částku, která je uhrazena. Nad rámec shora uvedené argumentace žalovaný uvedl, že sice jak žalobkyně, tak žalovaný jsou podnikatelé, ale jejich smluvní vztah se netýká podnikatelské činnosti žalovaného. Ze shora uvedených důvodů žalovaný navrhl, aby žaloba byla v celém rozsahu zamítnuta. Žalovaný dále k replice žalobkyně uvedl, že uhradil celou kupní cenu v hotovosti při převzetí zboží. Žádná zálohová faktura nebyla žalovanému nikdy doručena, z povahy věci však žalovaný nemůže podat tzv. negativní důkaz, jehož nemožnost podání ostatně vyplývá z ústavního pořádku České republiky. Pokud zaměstnanec žalobkyně vystavil fakturu, jistě mohl a měl zkontrolovat, zda byla záloha na kupní cenu již zaplacena. Pokud u žalobkyně došlo ke zpronevěře hotovosti, je mimo dispoziční sféru žalovaného toto prokázat a je na žalobkyni, zda se toto pokusí vyřešit cestou civilního či trestního práva.

3. Žalobkyně k tomu ve své replice uvedla, že žalovaný si předmětný nástroj PETROF objednal osobně v provozovně žalobkyně na adrese [adresa]. Žalovaný nepravdivě uvádí, že uhradil celou kupní cenu, a to v hotovosti a zrekapitulovala sled událostí. Zálohovou fakturu č. 20160225 vystavila žalobkyně dne 25. 2. 2016 a odeslala e-mailem žalovanému. Zálohová faktura počítala s úhradou zálohy na bankovní účet žalobkyně. K žádné hotovostní platbě zálohy nikdy nedošlo. Počátkem měsíce května 2016, jakmile bylo pianinu připraveno k expedici, vystavil Mgr. [jméno] [příjmení] konečnou fakturu – daňový doklad č. 16010100 s uvedením pokynu:„ forma úhrady převodem“ a tuto fakturu odeslal dne 9.5.2016 žalovanému e-mailem. Žalovaný se dne 10. 5. 2016 dostavil do provozovny žalobce a uhradil doplatek kupní ceny ve výši 153 600 Kč v hotovosti. Mgr. [jméno] [příjmení] na základě této skutečnosti fakturu č. 16010100 upravil s uvedením pokynu:„ forma úhrady – hotově“, fakturu podepsal a opatřil razítkem žalobkyně. Žalobkyně následně zjistila, že zálohová faktura nebyla uhrazena, žalovaný byl opakovaně žádán o její úhradu nebo o předložení dokladu o zaplacení částky 40 000 Kč na bankovní účet žalobkyně, a to panem Mgr. [jméno] [příjmení]. Žalovaný však doklad o úhradě zálohy neposlal a ani dlužnou částku neuhradil.

4. Soud provedl dokazování všemi listinami, které navrhli a předložili účastníci (ust. § 120 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s ust. § 129 odst. 1 o.s.ř.), dále výslechem svědka Mgr. [jméno] [příjmení] (ust. § 126 o.s.ř.) a výslechem žalovaného (ust. § 131 o.s.ř.). Skutkový stav byl dostatečně zjištěn a na základě provedených důkazů měl soud dostatek podkladů pro své rozhodnutí. Soud hodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy poté v jejich vzájemné souvislosti v souladu s ust. § 132 o.s.ř., kdy dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. <b>5. V řízení byl prokázán následující skutkový stav:</b> 6. Žalovaný si osobně objednal nástroj PETROF P 131 M1 – 0801 černý lesk v provozovně žalobkyně na adrese [adresa], že měl povinnost zaplatit zálohu ve výši 40 000 Kč převodem na základě vystavené zálohové faktury a s předáním pianina doplatit zbytek kupní ceny ve výši 153 600 Kč (prokázáno výslechem svědka [příjmení] [jméno], zálohovou fakturou č. 20160225 a fakturou č. 16010100). Dne 24. 2. 2016 zaslal žalovaný e-mailem žalobkyni své fakturační údaje a téhož dne zaslal Mgr. [příjmení] žalovanému zálohovou fakturu (prokázáno e-mailovou korespondencí ze dne 25. 2. 2016). Žalovanému byl nástroj dodán dne 10. 5. 2016, který řádně převzal (prokázáno dodacím listem č. 10). Žalovaný uhradil zbytek ceny za pianino ve výši 153 600 Kč v hotovosti (prokázáno fakturou č. 16010100, výslechem svědka [příjmení] [jméno] a výslechem žalovaného). Žalovaný byl následně urgován žalobkyní o dodání potvrzení o provedené platbě zálohy, případně o úhradu neuhrazené zálohy (prokázáno e-mailovou korespondencí ze dne 25. 7. 2016, dne 9. 3. 2017). Předžalobní výzvou ze dne 13. 6. 2017, byl žalovaný vyzván k úhradě zálohy ve výši 40 000 Kč (prokázáno předžalobní výzvou ze dne 13. 6. 2017, podacím lístkem ze dne 14. 6. 2017). Z pokladní knihy žalobkyně za období od 1. 5. 2016 do 31. 5. 2016 a knih bankovních dokladů za období od 1. 2. 2016 do 31. 5. 2016 žalobkyně vyplývá, že k úhradě částky 40 000 Kč v hotovosti ze strany žalovaného nedošlo (prokázáno kopií pokladní knihy a kopiemi knuih bankovních dokladů z období 1. 2. 2016 až do 31. 5. 2016). Z výpisu z účtu žalobkyně za období 2/ 2016 – 5/ 2016 vyplývá, že ze strany žalovaného nedošlo k úhradě částky 40 000 Kč převodem z bankovního účtu na účet žalobkyně (prokázáno kopiemi výpisů z účtu žalobkyně za období od 25. 2. 2016 do 31. 5. 2016).

7. Z výpovědi svědka Mgr. [jméno] [příjmení], zaměstnance žalobkyně bylo zjištěno, že žalovaný přišel do prodejny s tím, že by si chtěl koupit pianino. Chtěl jinou barvu, než byla na prodejně, je to speciální kousek, takže se domluvili na parametrech, jak má pianino vypadat a žalovaný dal vizitku s domluvou, že obdrží zálohovou fakturu e-mailem. Prodej pianina byla standardní procedura u nástroje, který nebyl standardní. Pianino se vyrábělo na zakázku v jednom kuse. Žalovaný měl zaplatit 40 000 Kč zálohu s tím, že zálohovou fakturu mu pošlou e-mailem. Již neví, zda zálohovou fakturu dával do ruky žalovaného nebo šla emailem. Žalovaný řekl, že zálohu zaplatí převodem, proto dal svědek pokyn výrobci, že poslal zálohovou fakturu a že tedy může výrobce začít s výrobou. Za dva až tři měsíce žalovanému poslal zprávu, že pianino je hotové. Byla domluva, že i zbytek částky zaplatí převodem, ale bylo mu nabídnuto, že kdyby chtěl, tak může mít pianino zítra, neboť dopravce jede do Prahy a může zaplatit i v hotovosti. Žalovaný přišel na prodejnu, zbytek částky uhradil v hotovosti, a proto mu byla změněna faktura, kde původně bylo napsáno„ převodem“ na platbu„ v hotovosti“, proto jsou zde dvě faktury. Přibližně za měsíc svědek obdržel výpis pohledávek, z kterého bylo zřejmé, že žalovaným nebyla zaplacena záloha. Svědek dále uvedl, že žalovanému napsal a chtěl od něj doklad o zaplacení. Pak mu i volal, k čemuž žalovaný řekl, že to dá sekretářce a že to určitě zaplatil. V dalším výpise svědek opět zjistil, že tato záloha není uhrazena, tak žalovanému zase telefonoval. On opět říkal, že to dá sekretářce a že je to zaplacené. K doložení dokladu nedošlo a tak došlo k předání právnímu oddělení k vymáhání. Svědek nemá přístup k účtu, to má účetní oddělení. Normálně si nechává posílat jenom rychlou zprávu, zda byla nebo nebyla uhrazena záloha. V tomto případě asi zapomněl, neřešil to a dozvěděl se to až následně z výpisu pohledávek. V hotovosti žalovaný zálohu určitě neplatil. Ověřovat zaplacení zálohy svědka ani nenapadlo, a to s ohledem na to, že se tato situace ještě nikdy nestala. Co se týče úhrady částky 153 600 Kč, na tuto částku byla vystavena faktura, kde bylo jako způsob platby uvedeno v hotovosti, současně svědek neověřoval úhradu zálohy a automaticky do faktury napsal minus 40 000 Kč. Svým podpisem na faktuře potom potvrdil to, že žalovaný uhradil částku 153 600 Kč. V případě, že by žalovaný uhradil zálohu v hotovosti, tak by to bylo zřejmé z pokladní knihy a v případě, že by to uhradil na účet, tak by to bylo zřejmé z výpisu z účtu. Ve chvíli, kdy si žalovaný pianino na prodejně objednával, tak zálohu v hotovosti neplatil, ale došlo k domluvě, že mu bude zálohová faktura poslána emailem a žalovaný jí uhradí převodem. Z výpovědi dále vyplynulo, že mezi žalobkyní a žalovaným neexistuje žádná smlouva, o pětileté záruční lhůtě je zákazník informován při přebírání pianina a žalovaný byl s tímto obeznámen i při objednávce. K předání došlo na adrese, uvedené žalovaným. Svědek zálohové faktury posílá do účtárny vždy na konci měsíce, kde jsou zaúčtovány. Výpis pohledávek chodí svědkovi dle potřeby a na základě existence pohledávek. Pokud jsou pohledávky po splatnosti, tak je na to upozorněn. S žalovaným se viděl celkem dvakrát, při objednávce a při převzetí peněz v hotovosti. K dovezení pianina došlo ten samý den nebo den po zaplacení. Co se týče faktury, kde byla chybně uvedena úhrada převodem, svědek uvádí, že nejprve byla domluva, že to žalovaný uhradí převodem a následně s ohledem na dodání nebo možnost dodání piana ve velmi krátké době, byla žalovanému nabídnuta úhrada v hotovosti. Odpočet 40 000 Kč vložil svědek do faktury ručně. V té době neměl povědomí o tom, zda byla záloha uhrazena, či nikoli. Pokud by ale žalovaný zálohovou fakturu hradil v hotovosti, byla by mu vystavena faktura o platbě v hotovosti, kdy by originál patřil žalovanému, a kopii by si nechala žalobkyně. O neuhrazené záloze se dozvěděl až na základě knihy pohledávek asi jeden až dva měsíce poté, co bylo žalovanému pianino dodáno. Jako první má tyto pohledávky po splatnosti na starosti svědek. I v tomto případě volal žalovanému, ten vždy zvedl telefon a řekl, že to dá sekretářce, která to vyřídí. Chtěl po žalovaném pouze doklad o učiněném převodu. Na e-maily žalovaný neodpovídal.

8. Z výpovědi žalovaného, pana [příjmení] [jméno] [příjmení] [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že si žalovaný neuchovává účtenky, nicméně fakturu na celkovou částku, tedy konečnou fakturu dokazující zaplacení kupní ceny, kde je uvedeno zaplacení v hotovosti, ano. U plateb, kde lze uplatnit práva za vady, si účtenky ponechává. V tomto případě zaplatil kupní cenu v hotovosti, nicméně zda dostal potvrzení na zálohu, tedy na částku 40 000 Kč, si již nepamatuje. Důvod k uchovávání této úhrady neměl, jelikož si ponechal konečnou fakturu, kde je odečtená záloha uvedena. Žalovaný si již nevzpomíná na chvíli, kdy si klavír v prodejně objednával. [příjmení] fakturu, tedy těch 40 000 Kč uhradil a zálohovou fakturu obdržel, ale pravděpodobně za uhrazenou zálohu obdržel stvrzenku, kterou si již dál neuchovával. Ke komunikaci se žalobkyní žalovaný uvedl, že snad jednou mu volal pan [příjmení] [příjmení], kdy požadoval stvrzenku s tím, že mají nějaký problém v účetnictví, načež žalovaný odpověděl, že se podívá, ale že nepořádek v účetnictví není jeho problém. Pan [anonymizováno] nepožadoval úhradu 40 000 Kč a žalovaný tedy předpokládal, že se jedná pouze o problém v účetnictví žalobkyně. Klavír si pořizoval jako fyzická osoba, IČ a DIČ uvedl nejspíše ze zvyku, kdy tyto údaje uvádí běžně pro potřeby fakturace. V tomto případě žalovanému vůbec nedává logiku, proč by si žalobkyně rok po uhrazení celé kupní ceny, najednou uvědomila, že jí nesedí účetnictví a není uhrazená záloha. Dále žalovanému není jasné, z čeho žalobce dovozuje splatnost zálohy 40 000 Kč, neboť to z ničeho nevyplývá. K dotazu výběru pianina uvádí, že již neví, jak si ho vybíral. Předpokládá, že ho viděl na prodejně, ale nemůže vyloučit, že si ho i objednal. Domnívá se, že by si ho nekoupil, pokud by neslyšel, jak zní. Je ale možné, že si ho objednal bez toho, aniž by ho slyšel, ačkoliv to považuje za nepravděpodobné. Žalovaný stejně jako svědek uvedl, že má za to, že k podpisu smlouvy nedošlo. Jestli žalovaný obdržel zálohovou fakturu o platbě na účet, již neví. Prokázat úhradu zálohové faktury může konečnou fakturou, kde je zřejmý odpočet zálohy z konečné ceny a současně, kde je uvedeno, že konečnou cenu uhradil. Nedává smysl, pokud je v konečné faktuře odpočet zálohy, aby zaměstnanec žalobce vystavil fakturu s odpočtem, pokud by nebyla uhrazena. E-mailovou korespondenci žalovaný nesporoval.

9. Z provedených důkazů vyplývá skutkový závěr, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o dodání nástroje PETROF P 131 M1 – 0801 černý lesk v provozovně žalobkyně na adrese [adresa], a to podle ust. § 2086 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.). Žalovaný měl povinnost zaplatit zálohu ve výši 40 000 Kč a s předáním pianina doplatit zbytek kupní ceny ve výši 153 600 Kč. Žalovanému byl nástroj dodán dne 10. 5. 2016, který řádně převzal. Kupní cena ve výši 153 600 Kč byla uhrazena, k zaplacení zálohy ze strany žalovaného i přes výzvy žalobkyně nedošlo.

10. Podle ust. § 2086 odst. 1 o.z. se smlouva o dodání věci, která má být teprve vyrobena, posoudí jako kupní smlouva, ledaže se ten, komu má být věc dodána, zavázal předat druhé straně podstatnou část toho, čeho je k vyrobení věci zapotřebí.

11. Podle ust. § 2087 o.z. prodávající kupujícímu odevzdá věc, jakož i doklady, které se k věci vztahují, a umožní kupujícímu nabýt vlastnického práva k věci v souladu se smlouvou.

12. Podle ust. § 2118 o.z. kupující zaplatí kupní cenu a věc převezme.

13. Vzhledem ke shora uvedenému má soud za prokázané, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli kupní smlouvu na nástroj PETROF P 131 M1 – 0801 černý lesk v provozovně žalobkyně na adrese [adresa], a to podle ust. § 2086 o.z.. Žalovaný měl povinnost zaplatit zálohu ve výši 40 000 Kč po obdržení zálohové faktury a s předáním pianina doplatit zbytek kupní ceny ve výši 153 600 Kč, což učinil a obdržel od žalobkyně konečnou fakturu, ve které byla záloha odečtena, což bylo prokázáno jak listinnými důkazy, tak výslechem svědka a žalovaného. Z emailové komunikace mezi stranami vyplývá, že žalobkyně žádala žalovaného o doložení zaplacení zálohové faktury, neboť dodatečně zjistila, že záloha nebyla žalovaným uhrazena, jak potvrdil svědek [příjmení]. K námitce žalovaného, že zálohu zaplatil v hotovosti a pravděpodobně dostal stvrzenku resp. pokladní doklad, soud uvádí, že toto tvrzení žalovaný ničím neprokázal. Naopak z pokladních knih, knih bankovních dokladů žalobkyně a ze svědecké výpovědi pana [příjmení] vyplývá, že k úhradě v hotovosti nedošlo. Pokud se jedná o úhradu zálohy převodem na bankovní účet, tak ani tuto skutečnost žalovaný neprokázal, když z výpisu z účtu žalobkyně za předmětné období vyplývá, že k takové platbě nedošlo Argumentace žalovaného, že v konečné faktuře je záloha odečtena a proto musela být zaplacena, je nedostatečná, kdy faktura není dokladem o zaplacení a není tedy ani důkazem zaplacení, kdy naopak z dalších listinných důkazů a ze svědecké výpovědi má soud za prokázané, že záloha ve výši 40 000 Kč uhrazena nebyla, ač si pan [příjmení] měl tuto skutečnost ověřit ještě před úhradou zbylé kupní ceny. K námitce žalovaného, že si pianino kupoval jako fyzická osoba, nikoli jako podnikatel a nesouhlasí tak s úhradou částky 1 200 Kč za náklady spojené s uplatněním pohledávky, soud uvádí, že sám žalovaný uvedl jako fakturační údaje své sídlo, IČO a DIČ, což nesporoval, žalobkyně pak tyto údaje dle sdělení žalovaného zanesla do faktury a do svého účetnictví a s žalovaným tak nadále jednala jako s podnikatelem. Žalovaný sám zavinil uvedením svých fakturačních údajů, že vystupoval ve vzájemném vztahu s žalobkyní jako podnikatel a musí tak nést následky tohoto svého jednání. Žalovaný tak v daném řízení ani po poučení soudem podle § 118a odst. 3 o.s.ř. neunesl důkazní břemeno ohledně úhrady celé kupní ceny za pianino ani skutečnost, že vůči žalobkyni vystupoval jako fyzická osoba, soud proto rozhodl tak, jak je ve výroku I. tohoto rozsudku uvedeno a žalobě v plném rozsahu vyhověl.

14. O příslušenství soud rozhodl podle ust. § 1970 občanského zákoníku ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kdy zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně uložil žalovanému uhradit od 18. 5. 2016, tedy od následujícího dne po splatnosti celé kupní ceny dle konečné faktury č. 16010100.

15. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal důvod pro její prodloužení.

16. O nákladech spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč soud rozhodl dle ust. § 513 o.z. ve spojení s ust. 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., když tomuto nároku vyhověl, jak je odůvodněno v odst. 13. tohoto rozsudku.

17. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy procesně zcela úspěšné žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů vzniklých v souvislosti se zaplaceným soudním poplatkem ve výši ve výši 2 000 Kč, a náhrada nákladů spojených se zastoupením advokátem, které jsou tvořeny 10 úkony právní služby po 2 700 Kč (ust. § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů, dále jen„ vyhláška“, jejíž aplikace vyplývá z ust. § 151 odst. 1 a 2 věta druhá za středníkem o. s. ř., a to dle § 11 odst. 1 písm. a) převzetí a příprava zastoupení, písm. d) žaloba, předžalobní výzva se základním skutkovým a právním rozborem, 2 x vyjádření, písm. g) 5 x účast na jednání před soudem; výše úkonů právní pomoci je dána § 7 a § 8 odst. 1 vyhlášky) a 10 náhradami hotových výdajů po 300 Kč (ust. § 13 odst. 3 vyhlášky). Tedy celkem 36 300 Kč včetně 21% DPH. Dále náhrada cestovních výdajů ve výši 29 612 Kč při ujetých 3 760 km na trase Ostrava – Praha a zpět, při průměrné spotřebě 7,26 l /100 km, průměrné ceně za 1 l nafty 31,80 Kč a náhradě za 1 km jízdy ve výši 4,20 Kč (v souladu s ust. § 157 odst. 4, ust. § 158 ost. 3 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce ve spojení s vyhláškou č. 333/2018 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad), dále náhrada za promeškaný čas ve výši 8 712 Kč (72 půlhodin strávených na cestě k soudu a zpět při sazbě 100 Kč/půlhod dle § 14 odst. 3 vyhlášky).

18. Celkové výše nákladů řízení tedy činí 76 624 Kč, které rovněž zahrnují DPH a byly přisouzeny v obecné pariční lhůtě (ust. § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o.s.ř.) a na zákonné platební místo (ust. § 149 odst. 1 o.s.ř.).