17 C 169/2025

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl soudkyní Mgr. Irenou Šťastnou ve věci žalobce: Jméno žalobce, IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta o zaplacení 414 504 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby byla žalovaná povinna zaplatit žalobci částku částka s úroky z prodlení z této částky ve výši 12,75 % ročně od datum do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši částka, a to k rukám právního zástupce žalované do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne datum domáhá po žalované zaplacení částky částka s příslušenstvím a to s odůvodněním, že žalobce dle pravomocných rozsudků příslušných soudů musel mimo jiné právě tuto částku zaplatit do konkurzní podstaty úpadce Anonymizováno, IČO: IČO (dále též jen „Úpadce“) z titulu bezdůvodného obohacení za užívání (bez platného právního důvodu v období mimo jiné od datum do datum) tam specifikovaných bytových domů, a v nich umístěných bytových jednotek včetně mimo jiné bytové jednotky Anonymizováno umístěné v bytovém domě č.p. Anonymizováno v k.ú. adresa (dále též jen „Byt“), které byly vystavěny na pozemcích, které měl žalobce v užívání dle původní nájemní smlouvy uzavřené s Úpadcem datum a na nichž dle svolení tehdejšího konkursního správce Úpadce dokončil výstavbu daných bytových domů, jejichž bytové jednotky následně dle nájemních smluv z roku Anonymizováno poskytoval k užívání svým členům. A to včetně právního předchůdce žalované, která se stala členem žalobce (a proto výhradně užívala Byt v žalovaném období), na základě dohody o převodu členských práv a povinností z datum, resp. smlouvy ze datum o převodu družstevního podílu matky žalované na žalovanou. Pozdější konkursní správce Úpadce vlastnické právo žalobce k daným bytovým domům zpochybnil, tyto sepsal do konkurzní podstaty Úpadce a žalobce vyzval k jejich vyklizení; žalobce se soudní cestou dlouhodobě snažil o vyloučení daných bytových domů z konkurzní podstaty Úpadce. Teprve rozsudkem Nejvyššího soudu z datum, č.j. spisová značka bylo rozhodnuto že nájemní smlouva z datum je (nejen neúčinná, ale i) absolutně neplatná, proto i následné nájemní smlouvy se členy žalobce jsou neplatné, a žalobci byla uložena povinnost dané bytové domy (tj. včetně Bytu vyklidit). K vyklizení daných bytových domů došlo až datum, resp. u 2 bytů až datum. Rozsudky Okresního soudu adresa – západ č.j. spisová značka (ve znění rozsudku Krajského soudu v Praze z datum, č.j. spisová značka) a č.j. spisová značka (ve znění rozsudku Krajského soudu v Praze z datum, č.j. spisová značka) byla žalovanému uložena povinnost zaplatit do konkurzní podstaty Úpadce za bezdůvodné obohacení za užívání daných bytových domů v období od datum do datum celkovou částku (ve výši obvyklého nájemného dle znaleckých posudků) částka, kterou žalobce zcela zaplatil. Byt však v žalovaném období užívala výhradně žalovaná, proto je povinna žalovanou částku (určenou v poměrné výši dle výše uvedených znaleckých posudků připadající právě na Byt z celkového bezdůvodného obohacení, které žalobce zaplatil za veškeré jím užívané bytové domy, od které byly odečteny veškeré úhrady žalované žalobci za užívání Bytu v období Anonymizováno výši částka) zaplatit žalobci. Právní důvod existence své pohledávky vůči žalované žalobce shledává v neplatné nájemní smlouvě, na jejímž základě přenechal Byt do užívání žalované, resp. jejímu právnímu předchůdci. Žalované vznikl prospěch realizováním uživatelského oprávnění bez placení úhrady, je proto povinna žalobci tento prospěch vydat, neboť spočívá-li bezdůvodné obohacení v plnění na základě neplatné smlouvy, jsou ve vzájemném vztahu pouze její účastníci, což platí bez ohledu na to, zda se v souvislosti s daným plněním z neplatné smlouvy obohatil i někdo jiný nebo došlo-li k bezdůvodnému obohacení i na úkor někoho jiného. Žalovaná žalovanou částku přes předžalobní výzvu nezaplatila, žalobce se proto domáhá jejího zaplacení včetně zákonných úroků z prodlení od datum. Námitku promlčení vznesenou žalovanou žalobce považuje za nedůvodnou, neboť před tím, než žalobce zaplatil předmětné částky za bezdůvodné obohacení do konkurzní podstaty Úpadce mu fakticky škoda, resp. bezdůvodného obohacení, nevznikla, tedy nemohla ani běžet promlčecí doba (resp. její subjektivní lhůta, když žalobce do této doby nemohl vědět, že mu bezdůvodné obohacení vzniklo), po celou tuto dobu mohl správce konkurzní podstaty požadovat dané prostředky též po žalované, v takovém případě by žalobci žádný daný nárok nevznikl, tedy až vyhlášením rozsudků odvolacího soud na zaplacení bezdůvodného obohacení na straně žalobce do konkurzní podstaty Úpadce žalobce nabyl vědomost o vzniku bezdůvodného obohacení, teprve od této doby tak běží promlčecí doba. Kromě toho je námitka promlčení žalované i v rozporu s dobrými mravy, neboť žalobce se pouze snažil co nejdéle procesně bránit vůči správci konkurzní podstaty a chránit tak své členy, o čemž byli jeho členové informováni, žalovaná tak v daném případě ani nemohla být v dobré víře, když věděla, že Byt náleží do majetkové podstaty Úpadce.

2. Žalovaná nárok žalobce zcela neuznala s tím, že Byt užívala výhradně jako člen žalobce (členství v žalobci učinila zcela nesporným), který předmětné bytové domy dostavěl a na základě nájemních smluv z roku Anonymizováno Anonymizováno pronajímal výhradně svým členům, když jiný užívací titul k Bytu, než platná nájemní smlouva v daném případě není možný. Žalobce však v žalobě žádný konkrétní užívací titul, na jehož základě měl Byt užívat právní předchůdce žalované ani nespecifikoval, mezi účastníky žádná nájemní smlouva uzavřena nebyla. Žalobce žalované užívání Bytu poskytl jako svému členovi zjevně s vědomím, že k tomu nebyl povinen, neexistuje proto žádné jeho právo na vrácení jakékoliv plnění z titulu užívání Bytu žalovanou; žalobce nebyl povinen žalované užívání Bytu umožnit, jednalo se tak o jeho vědomé, resp. spíše svévolné rozhodnutí. Žalovaná kromě toho za užívání Bytu žalobci vždy hradila to, co po ní požadoval jako po svém členovi. Žalobce pak již i s ohledem na výsledky všech soudních sporů týkajících se daných bytových domů, jichž byl účastníkem, nebyl v dobré víře např. již při uzavírání nájemních smluv se svými původními členy v roce Anonymizováno, a naopak své členy ujišťoval, že „se není čeho obávat“ a že do konkurzní podstaty Úpadce nic hradit nebude; o průběhu daných řízení ani o argumentech tam uplatňovaných však své členy řádně neinformoval. Žalobce tak měl již nejpozději poté, co mu bylo soudně uloženo vyklizení daných bytových domů (r. Anonymizováno) vyzvat své členy k jejich vyklizení nebo od nich např. požadovat placení obvyklého nájemného, což však neučinil. Žalovaná uzavřela, že pasivně legitimován k vydání bezdůvodného obohacení za užívání daných bytových domů byl pravomocnými rozsudky soudů shledán žalobce a tuto pasivní legitimaci nelze přenášet na jeho členy, zejména za situace, kdy vedení žalobce dlouhodobě vědělo, že žalobce není oprávněn dané bytové domy užívat, avšak tuto situaci vědomě neřešilo. Žalovaná konečna vznesla námitku promlčení žalovaného nároku s tím, že žalobce nejpozději dne datum (kdy bylo vyhlášeno usnesení Ústavního soudu sp.zn. III. ÚS 2766/18, kterým bylo potvrzeno rozhodnutí Nejvyššího soudu o povinnosti žalobce vyklidit dané bytové domy) věděl, že příp. k bezdůvodného obohacení došlo a kdo je osoba povinná k jeho vydání. Žalovaná proto žádá zamítnutí žaloby.

3. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav:

4. Vlastníkem bytového domu, v němž se nachází Byt, zapsaným v katastru nemovitostí byl ještě k datum Úpadce (viz výpis z katastru nemovitostí k datum).

5. Žalobce je družstvem, jehož předmětem podnikání je mimo jiné pronájem nemovitostí, předsedou jeho představenstva je od datum tituly před jménem jméno FO (viz výpis z obchodního rejstříku žalovaného).

6. Žalovaná Byt užívala jako členka žalobce, jehož členem se stala na základě Smlouvy o převodu družstevního podílu z datum, v níž bylo též výslovně uvedeno, že s daným „družstevním podílem je spojeno právo užívat Byt, který je bytem družstevním v budově ve vlastnictví bytového družstva a bytové družstvo jej poskytuje do nájmu členovi, který se sám nebo jeho právní předchůdce na jeho pořízení podílel členským vkladem“. Mezi účastníky nebylo sporným a např. i z vyúčtování záloh spojených s užíváním Bytu za období Anonymizováno plyne, že žalovaná žalobci hradila platby po ní žalobcem požadované spojené s užíváním Bytu.

7. Rozsudkem Městského soudu v Praze z datum, č.j. spisová značka, pravomocným dne datum, byla zamítnuta žaloba žalobce na vyloučení tam specifikovaných bytových domů, včetně domu, v němž se nachází Byt, z konkurzní podstaty Úpadce.

8. Rozsudkem Nejvyššího soudu ČR z datum, č.j. spisová značka, pravomocným dne datum, kterým byl změněn rozsudek Vrchního soudu v Praze z datum, č.j. spisová značka, byla žalobci uložena povinnost do 1 měsíce od právní moci vyklidit tam specifikované bytové domy (včetně domu, v němž se nachází Byt) a předat je správci konkurzní podstaty Úpadce, a to s tím, že žalobce si byl minimálně od Anonymizováno Anonymizováno vědom toho, že nesmí nakládat s danými bytovými domy zahrnutými do konkurzní podstaty Úpadce dne datum, resp. datum a že je má vyklidit a předat správci konkurzní podstaty (když žaloba o vyloučení daných bytových domů z konkurzní podstaty Úpadce byla pravomocně zamítnuta již v Anonymizováno Anonymizováno), přesto s nimi v rozporu s ust. § 18 odst. 3 a 4 zákona o konkurzu a vyrovnání nakládal a od Anonymizováno Anonymizováno dle nájemních smluv (které jsou však absolutně neplatné pro rozpor s ust. § 18 odst. 3 zákona o konkurzu a vyrovnání) umožnil svým členům dané bytové domy užívat a vybíral od nich nájemné (pobíral požitky z majetku sepsaného do konkurzní podstaty Úpadce).

9. Rozsudkem Krajského soudu v Praze z datum, č.j. spisová značka, kterým byl potvrzen rozsudek Okresního soudu adresa – západ z datum, č.j. spisová značka, byla žalobci uložena povinnost zaplatit správci konkurzní podstaty Úpadce částku částka s příslušenstvím s odůvodněním, že bylo prokázáno, že žalobce je pasivně věcně legitimován k vydání bezdůvodného obohacení za užívání tam vymezených bytových domů (včetně domu, v němž se nachází Byt) v období datum-datum bez platného právního důvodu, a to ve výši stanovené znaleckým posudkem (odpovídající obvyklému nájemnému), když vyklizení daných bytových domů bylo žalobci uloženo pravomocným soudním rozhodnutím, přičemž není rozhodné, jakou část neoprávněně užívaného majetku žalobce umožnil užívat třetím osobám, když judikatura již dříve dovodila, že k vydání bezdůvodného obohacení vzniklého následkem neplatného přenechání nemovitosti k užívání třetí osobě je vůči jejímu vlastníků povinen domnělý pronajímatel a nikoliv „přímo“ faktický uživatel nemovitosti. Rozsudkem Krajského soudu v Praze z datum, č.j. spisová značka, kterým byl potvrzen rozsudek Okresního soudu adresa – západ z datum, č.j. spisová značka, byla žalobci uložena povinnost zaplatit správci konkurzní podstaty Úpadce částku částka s příslušenstvím za bezdůvodné obohacení za užívání tam uvedených bytových domů (včetně domu, v němž se nachází Byt) v období (po částečném zpětvzetí žaloby dle vznesené námitky promlčení) datum-datum bez platného právního důvodu s odůvodněním, že Úpadce je vlastníkem daných bytových domů, ty byly zapsány do jeho konkurzní podstaty již dne datum, řízení o vylučovací žalobě ohledně nich bylo pravomocně skončeno již datum a rozsudkem Nejvyššího soudu z datum, č.j. spisová značka, pravomocným dne datum, bylo s konečnou platností rozhodnuto o povinnosti žalovaného dané bytové domy vyklidit; žalovaný však nepopíral, že neučinil žádný ani formální krok týkající se předání daných bytových domů do konkurzní podstaty Úpadce; žalobce tak bez platného právního titulu dosáhl postavení detentora na úkor Úpadce tím, že dané bytové domy učinil přístupné pro sebe a své členy a realizoval své právní a faktické panství nad nimi na úkor Úpadce, proto byl povinen poskytnout Úpadci za užívání daných bytových domů náhradu odpovídající výši obvyklého nájemného, když za stavu, kdy žalobci dané bytové domy nepředal, je dána jeho věcná pasivní legitimace. Žalobce dle daných rozsudků zaplatil do konkurzní podstaty Úpadce částku částka dne datum a částku částka dne datum (viz potvrzení o provedených transakcích Anonymizováno).

10. Žalobce své členy dne datum pozval na schůzi družstva s tím, že hlavním tématem bude současná situace kolem rozsudku Nejvyššího soudu (viz e-mail současného předsedy představenstva žalobce z datum), v rámci „informování o posledním dění“ obecně informoval své členy o předžalobních výzvách a následně podaných žalobách (ze strany konkurzního správce Úpadce) na dlužné nájemné za užívání daných bytových domů bez právního důvodu, kdy je však konkrétně e-mailem z datum ujišťoval, že „se nemusí znepokojovat, žaloba o nájemné nestojí na pevných základech“ (viz e-maily aktuálního předsedy představenstva žalobce z Anonymizováno.Anonymizováno., Anonymizováno,datum). Žalobce své členy dne datum informoval o rozsudku Krajského soudu v Praze z datum a vyzval je k úhradě bezdůvodného obohacení ve výši obvyklého nájemného (viz e-mail aktuálního předsedy představenstva žalobce z datum včetně Výzvy družstevníkům k úhradě bezdůvodného obohacení z datum).

11. Žalobce žalovanou vyzval k zaplacení žalované částky před podáním této žaloby (viz předžalobní výzva z datum, dodejka do datové schránky žalované).

12. Z dalších provedených důkazů soud nezjistil žádné informace relevantní pro toto řízení. Soud dalšími důkazy řízení nedoplňoval, když jiné důkazy ve věci nebyly navrhovány. Provedené důkazy soud považoval za věrohodné a dostatečné k náležitému zjištění skutkového stavu potřebného pro řádné rozhodnutí ve věci. Po takovém dokazování a zhodnocení všech důkazů jednotlivě a zejména v jejich vzájemné souvislosti dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná.

13. Právně soud věc posoudil podle ust. § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), dle něhož, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2).

14. Dle § 2992 o.z. byl-li splněn dluh, a to i předčasně, nebylo-li uplatněno právo, ač uplatněno být mohlo, nebo učinila-li jedna osoba něco ve svém výlučném a osobním zájmu či na vlastní nebezpečí, nevzniká povinnost obohacení vydat; to platí i v případě, že jedna osoba obohatí druhou s úmyslem ji obdarovat nebo obohatit bez úmyslu právně se vázat.

15. Dle § 2994 o.z. dal-li někdo neoprávněně věc k užívání nebo požívání jinému, aniž ten byl v dobré víře, má vlastník nebo spoluvlastník věci vůči uživateli nebo poživateli právo na náhradu.

16. Dle § 2997 odst. 1 o.z. dlužník, který plnil dluh nežalovatelný nebo promlčený nebo takový, který je neplatný pro nedostatek formy, nemá právo na vrácení toho, co plnil. Právo na vrácení nemá ani ten, kdo jiného obohatil s vědomím, že k tomu není povinen, ledaže plnil z právního důvodu, který později nenastal nebo odpad.

17. Dle § 2999 odst. 2 o.z. Plni-li ochuzený za úplatu, poskytne se náhrada ve výši této úplaty; to neplatí, zakládá-li výše úplaty důvod neplatnosti smlouvy nebo důvod pro zrušení závazku, anebo byla-li výše úplaty takovým důvodem podstatně ovlivněna.

18. Dle § 609 o.z. nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit.

19. Dle § 610 odst. 1 o.z. soud k promlčení přihlédne, jen namítne-li dlužník, že právo je promlčeno.

20. Dle § 621 o.z. okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na vydání bezdůvodného obohacení zahrnují vědomost, že k bezdůvodného obohacení došlo, a o osobě povinné k jeho vydání.

21. Dle § 629 odst. 1 o.z. trvá promlčecí lhůta 3 roky.

22. V daném případě mezi účastníky nebylo sporu o tom a Smlouvou o převodu družstevního podílu z datum bylo prokázáno, že žalovaná Byt užívala i v žalovaném období, a to s vědomím žalobce, který jí toto užívání umožnil zjevně jako svému členovi, resp. jako právní nástupkyni původního člena, který se dle dané Smlouvy o převodu družstevního podílu na pořízení Bytu podílel členským vkladem a žalobce mu měl Byt poskytnou z tohoto důvodu do nájmu.

23. Rozsudky Krajského soudu v Praze č.j. spisová značka a č.j. spisová značka ve spojení s potvrzeními o provedených transakcích Anonymizováno bylo dále prokázáno, že žalobci byla uložena povinnost zaplatit do konkurzní podstaty Úpadce bezdůvodné bohacení za užívání bez právního důvodu za období datum-datum tam specifikovaných bytových domů, včetně domu, v němž se nachází Byt, a že žalobce dle těchto rozsudků fakticky zaplatil částku částka dne datum a částku částka dne datum. Když tato povinnost byla žalobci stanovena v návaznosti na Rozsudek Nejvyššího soudu ČR z datum, č.j. spisová značka, kterým byl změněn rozsudek Vrchního soudu v Praze z datum, č.j. spisová značka, a kterým byla z důvodu neoprávněného užívání daných bytových domů žalobcem žalobci uložena povinnost tyto ve stanovené lhůtě vyklidit, což však žalobce neučinil.

24. Mezi účastníky zůstalo sporným, zda žalobci s ohledem na výše uvedené vznikl nárok na vydání bezdůvodného obohacení za užívání konkrétně Bytu žalovanou bez právního důvodu za období pouze od datum do datum, a to v žalované výši, která byla určena poměrně dle přisouzených částek ve výše uvedených rozsudcích Krajského soudu v Praze odpovídající bezdůvodnému obohacení za užívání právě pouze Bytu.

25. S ohledem na žalovanou řádně vznesenou námitku promlčení se soud ve smyslu ust. § 609 a násl. o.z. zabýval nejprve tím, zda žalobcem uplatněný nárok není promlčen, přičemž dospěl k závěru, že tomu tak je. Žalobce se domáhá vydání bezdůvodného obohacení za užívání Bytu bez právního důvodu za období od datum do datum. O skutečnosti, že žalovaná Byt užívá bez jakéhokoli platného právního důvodu/titulu se dle soudu žalobce dozvěděl nejpozději v okamžiku, kdy rozsudek Nejvyššího soudu ČR z datum, č.j. spisová značka, nabyl právní moci, tj. nejpozději dnem datum. Právě tímto rozsudkem byla žalobci pravomocně uložena povinnost do 1 měsíce od právní moci vyklidit tam specifikované bytové domy, včetně domu, v němž se nachází Byt, když jím bylo zároveň s konečnou platností soudem uzavřeno, že i případné veškeré nájemní smlouvy s původními členy žalobce uzavírané v roce Anonymizováno jsou pro rozpor s ust. § 18 odst. 3 zákona o konkurzu a vyrovnání absolutně neplatné.

26. Žalobce dle žalobních tvrzení svůj nárok odvozuje právě od takové nájemní smlouvy, na jejímž základě Byt předal do užívání právnímu předchůdci žalované (ačkoli v řízení žádnou takovou nájemní smlouvu ani konkrétně netvrdil, ani nepředložil, dle Smlouvy o převodu družstevního podílu z datum však lze dle soudu dovodit, že taková smlouva patrně v minulosti byla s právním předchůdcem žalované mohla být uzavřena). Jak však již bylo výše uvedeno právě dne datum bylo s konečnou platností pravomocně rozhodnuto příslušným soudem, že veškeré takové nájemní smlouvy jsou absolutně neplatné. Pokud žalobce dle takové nájemní smlouvy (byť konkrétně nespecifikované) vůči žalované dále plnil (dále jí bez dalšího umožňoval Byt užívat) musel vědět, že tak činí (v žalovaném období) na základě neplatného právního titulu, tj. že se na jeho úkor žalovaná užíváním Bytu bez tohoto platného právního titulu bezdůvodně obohacuje. Je pak již obecnou znalostí (zejména pro bytové družstvo, jehož předmětem činnosti je i pronájem nemovitostí) vyplývající z v tomto směru i ze zcela ustálené konstantní judikatury vyšších soudů i soudu Ústavního, že bezdůvodné obohacení za užívání nemovitostí se zásadně určuje dle výše odpovídající v daném místě a čase obvyklému nájemnému za danou nemovitost. Pro podání žaloby, tj. pro řádné uplatnění práva na vydání bezdůvodného obohacení, je přitom dostatečné povědomí o výši majetkového prospěchu, nikoli přesná znalost jeho konkrétní výše. Soud proto uzavřel, že žalovaný nejpozději datum znal, resp. musel znát veškeré okolnosti rozhodné pro počátek běhu (subjektivní) promlčecí lhůty dle ust. § 621 o.z., tj. měl, resp. musel mít vědomost, že k bezdůvodného obohacení nejpozději od této chvíle (za každý den užívání Bytu) dochází, jakož i o osobě povinné k jeho vydání, když vůči žalobci se nemohlo jednat v daném případě o jinou osobu než žalovanou, které Byt žalobce sám dal do užívání. I z ustálené judikatury plyne, že pro případ bezdůvodného obohacení z neplatné smlouvy je rozhodující právě subjektivní moment, kdy se oprávněný dozví takové okolnosti, z nichž lze dovodit, že smlouva, z níž bylo plněno, je neplatná. U touto žalobou uplatněných nároků za období datum do datum tak promlčecí lhůta uplynula za jednotlivé dny v období od datum do datum, žaloba však byla podána až datum. Nárok žalobce je tak zcela promlčen.

27. Soud přitom námitku promlčení neshledal v daném případě v rozporu s dobrými mravy. Když žalovaná zejména svým jednáním k uplynutí promlčecí lhůty nezavdala žádného důvodu. K jejímu uplynutí naopak došlo výhradně na základě jednání samotného žalovaného, který se v zásadě v rámci veškerých výše uvedených soudních řízení týkajících se daných bytových domu, jejich užívání, resp. vyklizení, pouze (byť procesně přípustnými zákonnými prostředky) snažil příslušná i pravomocná rozhodnutí zvrátit, ale v mezidobí víceméně ignoroval právní důsledky z nich plynoucí, když např. ještě e-mailem ze datum své členy (včetně žalované) ujišťoval, že „se nemusí znepokojovat a že žaloba o nájemné nestojí na pevných základech“. K úhradě bezdůvodného obohacení žalobce své členy poprvé vyzval e-mailem z datum, žalobci tak nic nebránilo (alespoň v části) svůj tvrzený nárok uplatnit včas.

28. Nad rámec výše uvedeného soud pouze k věci samé podotýká, že nárok žalobce dle provedeného dokazování není dán ani dle ust. § 2994 o.z., neboť toto ustanovení řeší pouze nároky vlastníka nemovitostí (tj. v tomto případě Úpadce), nestanovuje však žádným způsobem případný „regresní nárok“ osoby, která věc neoprávněně předala k užívání nebo požívání jinému vůči tomuto faktickému uživateli.

29. Případný „regres“ žalobcem zaplacených částek pak nelze přiznat např. ani z titulu náhrady škody (ust. § 2913 o.z.), neboť žalovaná vůči žalobci neporušila žádné své smluvní (resp. ani zákonné) povinnosti.

30. Dle soudu v řízení naopak bylo nade vší pochybnost prokázáno, že žalobce, ačkoli si byl vědom závěrů plynoucích z veškerých výše uvedených soudních rozhodnutí týkajících se daných bytových domů (včetně toho, že je byl povinen již v roce Anonymizováno vyklidit) nadále i v žalovaném období nadále zcela dobrovolně a bez vyžadování jakéhokoli odpovídajícího protiplnění žalované umožňoval Byt užívat. Dle soudu tak na daný případ dopadá ust. § 2992 o.z., neboť žalobce zjevně neuplatnil svá práva (např. na vydání bezdůvodného obohacení), resp. Byt žalované poskytoval úmyslně bez vyžadování jiného protiplnění než jak plynulo z titulu účasti žalované na žalobci, tj. na své vlastní nebezpečí. I dle ust. § 2997 odst. 1 o.z. platí, že právo na vrácení nemá ten, kdo jiného obohatil s vědomím, že k tomu není povinen. A to ledaže plnil z právního důvodu, který později nenastal nebo odpad, což v daném případě v žalovaném období nebylo splněno, neboť žalobce již před touto dobou věděl že jím tvrzená nájemní smlouva je absolutně neplatná, tedy že v žalovaném období nemohla mít žádné právní účinky. Mezi účastníky pak konečně nebylo sporu o tom, že žalovaná žalobci i v žalovaném období řádně hradila veškerá plnění za užívání Bytu, jejichž výše zcela vyplývala z jejího postavení jako člena žalobce. V daném případě tak žalovaná Byt užívala za úplatu (ve výši plateb žalobci), ani ve smyslu ust. § 2999 odst. 2 o.z. by tak žalobce neměl nárok na vydání jiné výše úplaty za užívání Bytu než té, kterou již žalovaná formou plateb družstvu zaplatila, neboť výše úplaty za užívání Bytu mezi žalobcem a jeho členem nebyla v žádné souvislosti s vyslovenou absolutní neplatností případné nájemní smlouvy na Byt. Dle soudu se tak žalovaná na úkor žalobce užíváním Bytu v žalovaném období bez spravedlivého důvodu neobohatila (ve smyslu ust.§ 2991 a násl. o.z.), nevznikla jí tak ani povinnost jakékoli tvrzené bezdůvodné obohacení vydat.

31. Soud proto žalobu jako nedůvodnou zamítl, a to včetně požadovaného příslušenství.

32. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. a ve věci zcela úspěšné žalované přiznal plnou náhradu všech účelně vynaložených nákladů řízení. Ty jsou tvořeny odměnou advokáta za 4,5 úkonu právní služby (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření ve věci samé z datum, datum, účast na jednání soudu dne datum, datum – pouze vyhlášení rozsudku – přiznána odměna za ½ úkonu) ve výši po částka/1 úkon podle § 7 a § 8 odst. 1 a § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „advokátní tarif“); dále 5 náhradami hotových výdajů advokáta za výše uvedené úkony právní služby ve výši po částka podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu; a dále 21% DPH z odměn a náhrad ve výši částka, tj. celkem částka. Dále soud postupoval dle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. Soud přitom neshledal žádné důvody zvláštního zřetele hodné pro nepřiznání náhrady nákladů řízení žalované dle ust. § 150 o.s.ř., když bylo zcela na vůli žalobce (a to i s ohledem na právní závěry ve zcela obdobných sporech žalobce již soudy učiněnými dříve), zda žalobu v dané věci podá či nikoliv. Vzhledem k výše uvedeným závěrům zdejšího soudu, jakož závěrům uvedeným v Rozsudcích Krajského soudu v Praze č.j. spisová značka a č.j. spisová značka, se v daném případě nejedná o „vymáhání nároku, který žalobce nikdy neměl nést“ (jak tvrdí žalobce), ale o právní následky volního jednání samotného žalobce, který dané nemovitosti nevyklidil, ačkoli mu tak bylo pravomocně uloženo již dne datum. Stejně tak ani vedení velkého počtu obdobných sporů není důvodem nepřiznání náhrady nákladů řízení v jediném konkrétním sporu, nadto, když žalobce v každém tomto jednotlivém sporu s dosud judikovanými názory soudů prvého stupně nesouhlasí, a tedy každý tento jednotlivý soudní spor bude patrně projednáván i soudy vyšších instancí. Soud proto rozhodl, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku, když k plnění stanovil obvyklou 3 denní lhůtu dle ust. § 160 o.s.ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího. Nesplní-li povinný, co mu ukládá vykonatelné soudní rozhodnutí, může se oprávněný domoci jeho splnění návrhem na soudní výkon rozhodnutí podle části šesté o.s.ř. nebo návrhem na nařízení soudní exekuce podle zák. č. 120/2001 Sb.