21 C 30/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl samosoudkyní Mgr. Karolínou Šorbanovou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 - Anonymizováno , Anonymizováno , Anonymizováno zastoupená advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 proti žalované: Anonymizováno Anonymizováno , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 o 15 000 Kč

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 12 500 Kč, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba na zaplacení částky ve výši 2 500 Kč se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 18 456 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou k soudu dne 15. 2. 2024 domáhala po žalované odškodnění ve výši 15 000 Kč představující náhradu imateriální újmy způsobené nesprávným úředním postupem ze strany státu – nepřiměřenou délkou řízení o příplatek k vdovskému důchodu za dobu věznění manžela v době od 15.9. 1985 do 20. 9. 1985 a od 4. 6. 1982 do 8. 6. 1983 a o příplatek za úmrtí manžela v době věznění. O nároku uplatněném dne 25. 11. 2022 bylo rozhodnuto až 21. 6. 2023, tedy až po téměř 8 měsících. Námitkové řízení trvalo od 26. 6. 2023 do 15. 8. 2023; i zde byla lhůta pro vyřízení překročena. „Dodatečné přezkoumání“ věci, slíbené dne 15. 8. 2023, nebylo dosud provedeno, kdy nebylo rozhodnuto do 15.2. 2024 o příplatku za úmrtí manžela v době věznění.

2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby, když žádost o příplatek byla vyřízena nejen ve vztahu k manželovu věznění, ale i rovněž k manželovu úmrtí ve vězení. V případě, že manžel oprávněné osoby zemřel v době věznění, zvyšuje se příplatek o 3 000 Kč. Ustanovení zakládající nárok na toto zvýšení, tj. ustanovení § 2 odst. 2 věta třetí, bylo do nařízení vloženo novelizací, provedenou nařízením vlády č. 369/2007 Sb.; podle čl. II bodu 2 novelizačního nařízení náleží zvýšení o částku 3 000 Kč od splátky důchodu v lednu 2008. Z výčtu jednotlivých zvýšení příplatku, který je součástí výroku I. rozhodnutí, je zřejmé, že toto zvýšení bylo žalobkyni přiznáno, když příplatek byl od ledna 2007 zvýšen na 252 Kč a následně od ledna 2008 zvýšen na 3 260 Kč. Podle valorizačního nařízení vlády č. 258/2007 Sb. se příplatek důchodu od lednové splátky 2008 zvýšil o 3 % na částku 260 Kč. Z toho, že příplatek od lednové splátky 2008 činil 3 260 Kč, je zřejmé, že od této splátky byl příplatek zvýšen též o 3 000 Kč z titulu úmrtí manžela žalobkyně ve vězení.

3. Na základě provedeného dokazování a nesporných tvrzení mezi účastníky má soud za prokázané následující skutečnosti: Žalobkyně podala dne 25. 11. 2022 u , Anonymizováno, (dále jen „, Anonymizováno, “) žádost o přiznání příplatku k vdovskému důchodu z důvodu věznění zemřelého manžela v době od 15. 9. 1985 do 20. 9. 1985. Dne 27. 1. 2023 podala též o příplatek za věznění manžela v době od 4. 6. 1982 do 8. 6. 1983, rozhodnutím číslo IV ze dne 21. 6. 2023, č. j. , datum, bylo rozhodnuto tak, že podle ustanovení § 2 odst. 2 nařízení vlády č. 622/2004 Sb., o poskytování příplatku k důchodu ke zmírnění některých křivd způsobených komunistickým režimem v oblasti sociální (dále jen „ nařízení“), se žalobkyni přiznal od lednové splátky 2005 příplatek k vdovskému důchodu ve výši 225 Kč, který po příslušných (ve výroku uvedených) zvýšeních od června 2023 činí 7012 Kč. Dne 26. 6. 2023 byly ČSSZ doručeny námitky žalobkyně proti tomuto rozhodnutí. Rozhodnutím ze dne 15. 8. 2023, č. j. , tel. číslo, byly podané námitky zamítnuty. Rozhodnutí o námitkách bylo téhož dne doručeno do datové schránky právního zástupce žalobkyně, čímž nabylo právní moci.

4. Žádost ze dne 25.11. 2022 v sobě obsahovala i žádost o příspěvek z důvodu úmrtí manžela při věznění (prokázáno žádostí ze dne 25.11.2022).

5. V rámci rozhodnutí číslo IV ze dne 21. 6. 2023, č. j. 1–4R– 21.6.2023–415/, tel. číslo, bylo rozhodnuto o příplatku k vdovskému důchodu za dobu věznění a zároveň z obsahu lze seznat, že v minulosti od ledna 2008 byl přiznán příplatek s ohledem na úmrtí manžela v době věznění ve výši 3 000 Kč, o požadavku na příplatek,(který byl fakticky v minulosti byl přiznán), rozhodnuto nebylo(prokázáno rozhodnutím , Anonymizováno, ze dne 21. 6. 2023).

6. Žalobkyně se obrátila na žalovanou se svým nárokem na zadostiučinění újmy způsobené nepřiměřenou délkou řízení, které ze strany žalované nebylo vyhověno (vyřízením žádosti ze dne 18. 1. 2024 a ze dne 24. 5. 2023).

7. Podle ust. § 1 zákona č. 82/1998 Sb., stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

8. Podle ust. § 5 zákona č. 82/1998 Sb., stát odpovídá za škodu, která byla způsobena za a) rozhodnutím, jež je vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení nebo v řízení trestním, za b) nesprávným úředním postupem.

9. Nesprávným úředním postupem je dle ust. § 13 odst. 1 citovaného zákona také porušení povinnosti učinit úkon anebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkon nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Právo na náhradu škody má ve smyslu ust. § 13 odst. 2 zákona č. 82/1998 Sb., ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

10. Podle ust. § 31a zákona č. 82/1998 Sb., bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. V případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo podle § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

11. Soud posoudil předmětnou věc podle § 5 písm. b), § 13 odst. 1 a § 31a zákona č. 82/1998 Sb., když se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délkou správního řízení. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně u žalované uplatnila nárok na náhradu nemajetkové újmy ve smyslu § 14 odst. 1, 3 zákona č. 82/1998 Sb. dne 15. 4. 2023, nároku vyhověno nebylo, proto věc může být projednána před soudem (§ 15 odst. 2 zákona č. 82/1998 Sb.).

12. S ohledem na shora citovaná zákonná ustanovení a zjištění skutkový stav se soud zabýval otázkou, zda v průběhu správního řízení vedeného u , Anonymizováno, o nároku o příplatek k vdovskému důchodu dle nařízení vlády č. 622/2004 Sb. za dobu manželova věznění a jeho úmrtí v době věznění došlo k nesprávnému úřednímu postupu, konkrétně k porušení povinnosti vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Délku řízení je nutné ve světle judikatury Evropského soudu pro lidská práva hodnotit jako nepřiměřenou, pokud délka neodpovídá složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávaného případu a zároveň spočívá v příčinách vzniklých z působení samotného státu, v tomto případě soudu, nikoliv účastníků řízení. Celkově ve svých rozhodnutí Evropský soud pro lidská práva upřednostňuje globální, celkový pohled na řízení. Lze tolerovat průtah v určité fázi řízení pouze však za předpokladu, že celková doba řízení není nepřiměřená. Při posuzováno této otázky se soudu zabýval jednak celkovou délkou řízení a jednak tím, zda v průběhu vše uvedených řízení došlo k průtahům ve vyřizování věci. Právo na projednání věci v přiměřené době mají i účastníci správních řízení, na něž dopadá čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, nebo jejichž předmětem je základní právo nebo svoboda, a to bez ohledu na to, zda na dané správní řízení navazoval soudní přezkum (srov. rozsudek velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soud Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 31 Cdo 2402/2020 ze dne 9. 12. 2020).

13. Správní řízení, za které žalobkyně požaduje odškodnění, bylo zahájeno dne 25. 11. 2022, kdy byla , Anonymizováno, doručena žádost žalobkyně. Řízení bylo v části žádosti týkající se příplatku k vdovskému příplatku za věznění skončeno 15. 8. 2023, ve vztahu k žádosti o příplatek za úmrtí v době věznění ve výši 3 000 Kč, řízení formálně nebylo ke dni 15. 2. 2024 (konec určeného období, za které žalobkyně požaduje odškodnění újmy) skončeno – formálně o požadavku vzneseném dne 25. 11. 2022 ve vztahu k příplatku za úmrtí v době věznění nebylo rozhodnuto, když dříve již tento příplatek ve výši 3 000 Kč byl přiznán, jak plyne z rozhodnutí , Anonymizováno, . ze dne , datum, , č. j. , datum, . Celková doba správního řízení o požadavku žalobkyně činila 9 měsíců co se týče příplatku za věznění a 15 měsíců za příplatek za úmrtí manžela při věznění. Řízení probíhalo u , Anonymizováno, , žalobkyně využila opravného prostředku, o němž bylo rozhodnuto. Žalobkyně se na celkové délce správního řízení nepodílela. Význam řízení pro žalobkyni s ohledem na předmět nároku, který v kladném vyřízení má vliv na výši důchodu, jenž slouží po dosažení důchodového věku k nahrazení hlavního příjmu účastníka, soud hodnotí jako vyšší po dobu 9 měsíců, po této době, kdy se fakticky žalobkyně dozvěděla, že již jí byl přiznán i příplatek ve výši 3000 Kč, byť ve správním řízení o vzneseném požadavku nebylo rozhodnuto. Na straně , Anonymizováno, jako správního orgánu byly zjištěny průtahy v řízení s poukazem na ust. § 71 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, v rozhodném znění, dle něhož lhůta pro vyřízení žádosti žalobkyně byla 30, resp. 60 dnů. Odvolací řízení by nemělo být zásadně delší (§ 93 správního řádu). V této věci však žalovaná o požadavku žalobkyně rozhodla pravomocně po 9 měsících co se týče příplatku za věznění, potažmo po 15 měsících o požadavku o příplatek ve výši 3000 Kč za úmrtí nebylo formálně rozhodnuto, byť fakticky již byl žalobkyni přiznán. Délka správního řízení nebyla přiměřená a byla zatížena průtahy. U žalobkyně se na základě vyvratitelné právní domněnky předpokládá vznik nemajetkové újmy.

14. Při stanovení výše odškodnění soud postupoval v souladu s ustálenou právní judikaturou Nejvyššího soudu v Brně, a to zejména se Stanoviskem občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu v Brně sp. zn. Cpjn 206/2010 ze dne 13.4.2011, kdy se soud domnívá, že je možné za každý rok řízení přiznat částku ve výši 20 000 Kč s tím, že za prvé dva roky tak částku lze přiznat pouze v poloviční výši s ohledem na skutečnost, že během prvních dvou let je tato újma nejnižší a teprve s plynutím času a prodlužováním řízení narůstá. , adresa, 000 Kč soud považuje za adekvátní, když v řízení se jednalo o správní řízení, kde jsou stanoveny relativně krátké lhůty pro rozhodnutí. Jestliže tedy v posuzované věci v řízení trvalo 15 měsíců přiměřené zadostiučinění by odpovídalo přibližně částce ve výši 12 500 Kč. Soud však tuto částku dále modifikoval, a to následovně. Z hlediska skutečnosti, že ve věci bylo rozhodováno 2x s ohledem na námitky žalobkyně snížil o 10 %. Soud uvedenou částku zvýšil o 10 % s ohledem na konkrétní postup , Anonymizováno, a její průtahy. Z hlediska významu řízení částku by zvýšil částku o 10 % za 9 měsíců, za 6 měsíců by naopak částku snížil o 10% s ohledem na skutečnost, že zde již nejistota žalobkyně nebyla, když zjistila, že o příplatku za úmrtí manžela ve vězení již bylo rozhodnuto, byt formálně řízení po požadavku nebylo ukončeno (zastaveno). Odškodnění za nepřiměřenou délku řízení se totiž poskytuje za nejistotu spojenou s právním postavením poškozeného, která je tím větší, čím větší je význam předmětu řízení pro poškozeného, blíže rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 18.10.2011 sp. zn. 30 Cdo 1313/2010. Z těchto důvodu soud dospěl k závěru, že žalobkyni je možno vyhovět co do částky 12 500 Kč (výrok I). Co do zbytku požadované částky soud žalobu zamítl (výrok II), když má za to, že tato částka již není adekvátní. K výši přiznaného zadostiučinění soud pouze odkazuje na judikaturu Evropského soudu pro lidská práva např. na rozsudek Apicella proti Itálii ze dne 29.3.2006, na základě něhož lze dosvědčit, že Evropský soud pro lidská práva plně akceptuje, že částky přiznávané na vnitrostátní úrovni mohou být na podstatně nižší úrovni než částky přiznané na základě článku 41 Úmluvy, neboť využití vnitrostátního státního prostředku na opravy představuje vždy pro stěžovatele vždy dostupnější a snadnější způsob jak dosáhnout náhrady újmy způsobené nepřiměřenou délkou řízení a zároveň v rámci rozhodování o odškodnění na vnitrostátní úrovni je možno lépe odrazit životní úroveň v dané zemi a její konkrétní specifika.

15. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy žalobkyně ve sporu po procesní stránce měla plný úspěch, kdy výše plnění závisela na úvaze soudu, má tedy právo na plnou náhradu nákladů řízení. Nákladům v dané věci odpovídá částka 18.456 Kč skládající se ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 000 Kč a nákladů za právní zastoupení za čtyři úkony právní služby, kdy za jeden úkon právní služby přísluší částka 3 100 Kč (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, replika žalobkyně ze dne 4. 5. 2024, účast na jednání dne 7. 5. 2024) dle ust. § 7 bod 5 ve spojení s ust. 9 odst.4 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, dále čtyři režijní paušály ve výši 1.200,-Kč, každý ve výši 300,-Kč dle ust.13 odst. 3 citované vyhlášky, vše zvýšené o 21% DPH, kdy zástupce žalobkyně je jejím plátcem.

16. Lhůta k plnění ve vyhovujícím výroku o věci samé i ve výroku nákladech řízení byla stanovena v souladu s ust. § 160 odst.1 část věty za středníkem o.s.ř., když soudu je z jeho činnosti známo, že uvedená lhůta odpovídá technickoorganizačním podmínkám čerpání peněžních prostředků ze státního rozpočtu, jimiž se žalovaná jako organizační složka státu řídí.