31 C 279/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl samosoudkyní JUDr. Jitkou Skálovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně bytem adresa žalobkyně zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení , anonymizováno , příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného zastoupený advokátkou anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitosti

I. Zrušuje se podílové spoluvlastnictví účastníků [celé jméno žalovaného], narozeného [datum] a [celé jméno žalobkyně], narozené [datum], k jednotce [číslo] v domě [adresa], stavebně situovaném na p. [číslo] se souvisejícím spoluvlastnickým podílem, dosud každému co do [číslo] na společných částech domu [adresa], to vše v k. ú. [část obce].

II. Jednotka [číslo] v domě [adresa], stavebně situovaném na p. [číslo] se souvisejícím spoluvlastnickým podílem co do [číslo] na společných částech domu [adresa], to vše v k. ú. [část obce], se přikazuje do výlučného vlastnictví žalovaného [celé jméno žalovaného], narozeného [datum].

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na vypořádání částku 1 851 402,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitostem: k jednotce [číslo] v domě [adresa], stavebně situovaném na p. [číslo] se souvisejícím spoluvlastnickým podílem, dosud každému co do [číslo], na společných částech domu [adresa], to vše v k. ú. [část obce], zapsané na LV [číslo] vedených pro [územní celek], k. ú. [část obce], [stát. instituce], [stát. instituce]. Účastníci předmětný byt získali do jejich spoluvlastnictví na základě kupní smlouvy ze dne [datum], koupili jej v době, kdy byli společně v druhovském poměru. Účastníci společně mají i nezletilou dceru [jméno] [příjmení], [datum narození] Nezletilá je rozsudkem [název soudu] [anonymizováno] [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] svěřena do výchovy matky. Žalobkyně je s ohledem na odlišný náhled na způsob užívání předmětného bytu názoru, že další spoluvlastnictví účastníků není možné. Žalovaný sám vlastní v témže domě ještě jiný byt, který pronajímá a má jinou možnost bydlení. Předmětný byt ve spoluvlastnictví účastníků řízení je pronajímán a žádný z účastníků jej sám neužívá. Žalobkyně je přesvědčena, že při zohlednění velikosti podílu spoluvlastníků účelného využití věci, zásluh o společnou věc a toho, kdo o nemovitost pečoval, staral se o ni, kdo v ní bydlel, udržoval ji a je schopen se o její údržbu starat i nadále, je to právě žalobkyně, které by měla věc připadnout do výlučného vlastnictví. Žalobkyně se více zasloužila o pořízení bytu, starala se o něj, udržovala jej, při nastěhování celou bytovou jednotku vyklidila, sama vymalovala, sama jí zařídila a má k ní citový vztah, protože v ní také bydlela s nezletilou dcerou. V roce [rok] po havárii vody celou bytovou jednotku sama rekonstruovala na vlastní náklady, tudíž se sama svými silami a i finančně zasloužila o údržbu a pořízení předmětné bytové jednotky. Žalovaný zprvu neměl vůbec zájem se do předmětné bytové jednotky nastěhovat, de facto jí začal využívat až posléze, když v ní sporadicky přespával jedenkrát či dvakrát týdně. Žalobkyně se následně byla nucena z předmětné bytové jednotky odstěhovat, neboť pro ni bylo nepříjemné, že žalovaný v bytě trávil čas i se svou partnerkou. Žalobkyně tvrdila, že nesla nemalé náklady spojené s údržbou a s rekonstrukcí bytu a tyto nesla za výrazně ztížených podmínek, kdy se starala o nezletilou dceru, na kterou jí nebylo přispíváno žádným výživným. Žalobkyně uváděla i její naléhavou bytovou potřebu v předmětné nemovitosti, neboť pracuje na [anonymizováno] v [obec], kam dojíždí z nově vybudovaného domu v [obec], který z jedné ½ vlastní, zároveň do [obec] dopravuje nezletilou dceru na kroužky nebo k otci, proto by potřebovala mít bytové zázemí v [obec] s možností přespání nebo možností počkat na dceru než ji vyzvedne u žalovaného. Žalovaný na rozdíl od žalobkyně takovou potřebou nedisponuje, má vlastní nemovitost v [obec], kterou může užívat k bydlení, má zde i jinou nemovitost, tudíž jeho bytová potřeba v [obec] je uspokojena. Žalobkyně učinila nesporným, avšak nepovažovala za rozhodné, že žalovaný vynaložil na koupi předmětného bytu větší finanční prostředky na pořízení předmětné bytové jednotky, přestože každý z účastníků vlastní 1/2 předmětné nemovitosti. Pořizovali jí za partnerského soužití, žalobkyně investovala do nemovitosti v [obec] ve výlučném vlastnictví žalovaného, nepřepokládala, že jednou bude muset řešit vypořádání spoluvlastnictví se žalovaným. Žalobkyně rovněž tvrdila, že předmětná bytová jednotka by měla být přikázána do jejího vlastnictví i z důvodu majetkových poměrů účastníků, kdy žalovaný je oproti žalobkyni mnohem majetnější osobou, má plně zajištěnou bytovou potřebu a je to naopak žalobkyně, která v současné době bydlí mimo [anonymizováno] a nemovitost v [obec] by využila, ať už s ohledem na nezletilou dceru, kterou dováží žalovanému nebo právě na její působení na [anonymizováno]. Žalobkyně tvrdila, že je solventní a žalovanému navrhovala vyplatit jeho podíl na nemovitosti ve výši 2 000 000 Kč, když žalovaný její návrh odmítl. Žalobkyně proto navrhovala, aby soud zrušil podílové vlastnictví spoluvlastníků, aby předmětnou bytovou jednotku přikázal do výlučného vlastnictví žalobkyně za náhradu dle znaleckého zjištění ceny předmětné nemovitosti. 2/ Žalovaný navrhoval rovněž zrušení spoluvlastnictví k předmětné bytové jednotce, avšak navrhoval přikázání této nemovitosti do jeho výlučného vlastnictví. Tvrdil, že má o předmětnou bytovou jednotku zcela zásadní zájem, je solventní, tj. je schopen se se žalobkyní náležitě finančně vypořádat. Uvedl, že hradil ¾ kupní ceny za tuto bytovou jednotku a tedy se zasloužil více o její nabytí. Dále žalovaný tvrdil, že je výlučným vlastníkem sousední bytové jednotky [číslo] kterou zakoupil již dříve v roce [rok] a má úmysl propojit obě sousední bytové jednotky, přičemž koupi předmětného bytu v [anonymizováno] [rok] pak inicioval právě žalovaný, a to s úmyslem budoucího propojení obou bytových jednotek. Žalovaný rovněž tvrdil, že hradil veškeré poplatky a platby za ceny energií po celou dobu trvání podílového spoluvlastnictví, přičemž žalovaný žil v předmětném bytě se žalobkyní a s jejich nezletilou dcerou. Teprve po ukončení partnerského vztahu mezi účastníky a poté, kdy nedošlo ke shodě ohledně dalšího využití předmětné bytové jednotky, byla tato pronajímána a získané finanční prostředky z nájmu byly děleny mezi účastníky. Žalovaný tvrdil, že již v té době navrhoval odkoupení ½ bytu od žalobkyně. K otázce bytové potřeby žalobkyně žalovaný uvedl, že žalobkyně sice v současné době bydlí mimo [část Prahy] ve vlastním domě a v dojezdové vzdálenosti do [obec], proto její naléhavá bytová potřeba není dána. Žalobkyně vlastní spoluvlastnický podíl o velikosti jedné id. ½ pozemku a rodinného domu v [obec], když v současné době je na mateřské dovolené a primárně pečuje o dvě malé děti, přičemž její nemovitosti jsou značné hodnoty, jedná se o prestižní lokalitu u [obec]. Ve světle uvedených skutečností byl toho názoru, že důvod pro přikázání bytové jednotky do výlučného vlastnictví svědčí právě žalovanému. 3/ Mezi stranami nebylo sporu o tom, že jsou spoluvlastníky každý z jedné ½ předmětné nemovitosti - bytové jednotky [číslo] v domě [adresa], stavebně situovaném na p. [číslo] se souvisejícím spoluvlastnickým podílem, dosud každému co do [číslo], na společných částech domu [adresa], to vše v k. ú. [část obce], zapsané na LV [číslo] vedených pro [územní celek], k. ú. [část obce], [stát. instituce], [stát. instituce], že předmětný byt získali do jejich spoluvlastnictví na základě kupní smlouvy ze dne [datum] v době, kdy byli společně v druhovském poměru a měli společnou nezletilou dceru,, která byla svěřena do výchovy matky. Současně nebylo mezi stranami sporu o tom, že každý z nich má jiný náhled na využití nemovitosti a předmětná bytová jednotka je reálně nedělitelná. 4/ Z výpisů z Katastru nemovitostí bylo zjištěno že dům [adresa] byl postaven na p. [číslo] v k. ú. [část obce], bytová jednotka [číslo] se souvisejícím spoluvlastnickým podílem ve výši [číslo] na společných částech domu [adresa] v k. ú. [část obce], jsou zapsány na LV [číslo] vedených pro [územní celek], k. ú. [část obce], [stát. instituce], [stát. instituce]. Bytovou jednotku mají žalobkyně a žalovaný v podílovém spoluvlastnictví, přičemž spoluvlastnický podíl každého z nich je ve výši jedné poloviny / prokazováno listy vlastnictví [číslo] pro [anonymizováno] [část obce], [územní celek] /. 5/ Ze znaleckého posudku zpracovaného [celé jméno znalkyně], soudní znalkyní z oboru ekonomika, ceny a odhady nemovitostí, pod [číslo] [rok] ze dne [datum] bylo zjištěno, že obvyklou cenou pro bytovou jednotku [číslo] v domě [číslo], [číslo], [číslo], která je součástí pozemku parc. [číslo] vše zapsané na [list vlastnictví] a [číslo] v k. ú. [část obce], [územní celek] je 3 702 805 Kč. Účastníci řízení neměli žádných námitek proti takto zjištěné a znalkyní stanovené obvyklé ceně předmětných nemovitostí, proto soud nepřistoupil k podání vysvětlení ke znaleckému posudku soudní znalkyní / prokazováno cit. znaleckým posudkem /. 6/ Z kupní smlouvy ze dne [datum] soud zjistil, že účastníci řízení předmětnou nemovitost nabyli do spoluvlastnictví, každý id. ½, od prodávající za cenu 2 000 000 Kč s tím, že kupní cenu v celé výši zaplatil prodávajícímu žalovaný a žalobkyně zaplatila z kupní ceny na účet žalovaného částku 540 000 Kč prokazováno cit. kupní smlouvou, výpisem z účtu žalovaného, vedeného [právnická osoba] za období od [anonymizováno] do [datum] 7/ K majetkovým poměrům žalobkyně soud zjistil, že žalobkyně vlastní jednu ½ parcely [číslo] orná půda, o výměře [výměra], v k. ú. [ulice], [územní celek], zapsané na [list vlastnictví] pro k. ú. [ulice], [územní celek], vedené [stát. instituce], [stát. instituce]. Dále vlastní z jedné ½ stavbu rodinného domu, který je součástí p. [číslo] v k. ú. [ulice] /prokazováno LV [číslo] k.ú. [ulice] [anonymizováno], [územní celek], společný územní souhlas a souhlas s provedením ohlášeného stavebního záměru ze dne [datum], ze stavebního povolení [stát. instituce], čj. [anonymizováno] [spisová značka] – [anonymizováno] [rok] – [příjmení], ze dne [datum] /. Žalobkyně prokázala, že na jejím účtu, vedeném [právnická osoba] byla ke dni [datum] částka 1 301 861,98 Kč a na kartovém účtu částka 336 461,57 Kč /prokazováno exportem transakční historie – výpisu zaúčtovaných plateb ze dne [datum], výpis z kartového účtu ze dne [datum] 8/ K majetkovým poměrům žalovaného soud zjistil, že žalovaný je výlučným vlastníkem bytové jednotky [číslo] v domě [adresa] s podílem na společných částech domu ve výši [číslo] v k. ú. [část obce], zapsané na [list vlastnictví] pro k. ú. [část obce], vedeném Katastrálním úřadem [obec], [stát. instituce]. Z listu vlastnictví [číslo] pro k.ú. [část obce], [územní celek] bylo zjištěno, že žalovaný je spoluvlastníkem z id. jedné ¼ nemovitosti: bytová jednotka [číslo] v budově [adresa] s podílem na společných částech domu ve výši jedné ¼ ze [číslo]. Dále soud zjistil, že žalovaný vlastní stavební pozemek [číslo] pozemek [číslo] v k. ú. [část obce], [územní celek] / [anonymizováno] [výměra], zastavěná plocha a nádvoří, chata, [parcelní číslo] výměra [výměra] [anonymizováno] /, vše zapsané na [list vlastnictví] pro k. ú. [obec], vedené [stát. instituce], [stát. instituce]. Žalovaný je rovněž spoluvlastníkem s podílem ve výši id. [číslo] stavby [adresa], která je součástí pozemku [parcelní číslo] o výměře [výměra] v k. ú. [obec], zapsaných na [list vlastnictví] pro k. ú. [obec], vedeném [stát. instituce], [stát. instituce] /prokazováno cit. LV /. 9/ Z vyúčtování služeb za období [rok] – [rok] ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyni bylo adresováno vyúčtování služeb za rok [rok] za objekt [číslo] na adrese [adresa žalobkyně], na základě něhož bylo spoluvlastníkům vyplacen přeplatek ve výši 6 060 Kč / prokazováno vyúčtováním služeb za období od [číslo] [rok] – [číslo] [rok], vyúčtování služeb za období [rok] – [rok] za objekt [číslo] /. 10/ Na základě shodných skutkových tvrzení a po zhodnocení provedených důkazů učinil soud závěr o skutkovém stavu, že žalobkyně a žalovaný jsou podílovými spoluvlastníky předmětné bytové jednotky, včetně jejich podílu na společných částech domu, přičemž spoluvlastnické podíly obou jsou o velikosti ideální jedné poloviny. Vztahy mezi spoluvlastníky již nejsou partnerské, starají se o společnou nezletilou dceru, kterou soud svěřil do výchovy matky a otce zavázal k placení výživného, v předmětném bytě již nebydlí ani jeden ze spoluvlastníků, oba mají zajištěnou bytovou potřebu, názory na správu společné nemovitosti jsou odlišné, když oba navrhovali zrušení spoluvlastnictví a přikázání nemovitosti do výlučného vlastnictví každého z účastníků. Tržní hodnota předmětné nemovitosti byla zjištěna soudní znalkyní ve výši 3 702 805 Kč. Předmět spoluvlastnictví je reálně nedělitelný. Oba účastníci řízení projevili zájem předmětnou nemovitost vlastnit. 11/ Podle ustanovení § 1115 zák. č. 89/2012Sb., občanský zákoník, dále jen „ o. z.“ osoby, jimž náleží vlastnické právo k věci společně, jsou spoluvlastníky. Ustanovení o spoluvlastnictví se použijí přiměřeně i pro společenství jiných věcných práv. 12/ Podle ustanovení § 1116 o. z. vzhledem k věci jako celku, se spoluvlastníci považují za jedinou osobu a nakládají s věcí jako jediná osoba. 13/ Podle ustanovení § 1117 o. z. každý spoluvlastník má právo k celé věci. Toto právo je omezeno stejným právem každého dalšího spoluvlastníka. 14/ Podle ustanovení § 1121 a násl. o. z. každý ze spoluvlastníků je úplným vlastníkem svého podílu. Podíl vyjadřuje míru účasti každého spoluvlastníka na vytváření společné vůle a na právech a povinnostech vyplývajících ze spoluvlastnictví věci. Velikost podílu vyplývá z právní skutečnosti, na níž se zakládá spoluvlastnictví nebo účast spoluvlastníka ve spoluvlastnictví. To spoluvlastníkům nebrání, aby si velikost podílů ujednali jinak; takové ujednání musí splňovat náležitosti stanovené pro převod podílu. Má se za to, že podíly jsou stejné. 15/ Podle ustanovení § 1123 o. z. spoluvlastník může se svým podílem nakládat podle své vůle. Takové nakládání však nesmí být na újmu právům ostatních spoluvlastníků bez zřetele k tomu, z čeho vyplývají. 16/ Podle ustanovení § 1126 o. z. každý ze spoluvlastníků je oprávněn k účasti na správě společné věci. Při rozhodování o společné věci se hlasy spoluvlastníků počítají podle velikosti jejich podílů. 17/ Podle ustanovení § 1140 o. z. nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků. 18/ Podle ustanovení § 1141 o. z. spoluvlastnictví se zrušuje dohodou všech spoluvlastníků; dohoda musí obsahovat ujednání o způsobu vypořádání. Jedná-li se o spoluvlastnictví nemovité věci nebo závodu, vyžaduje dohoda písemnou formu. Spoluvlastníci se vypořádají rozdělením společné věci, jejím prodejem z volné ruky nebo ve veřejné dražbě s rozdělením výtěžku, anebo převedením vlastnického práva jednomu nebo více spoluvlastníkům s vyplacením ostatních. 19/ Podle ustanovení § 1142 o. z. jedná-li se o společnou věc, která má jako celek sloužit k určitému účelu, není její rozdělení možné. 20/ Podle ustanovení § 1143 o. z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků. 21/ Podle ustanovení § 1144 o. z. je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota.) Rozdělení věci však nebrání nemožnost rozdělit věc na díly odpovídající přesně podílům spoluvlastníků, vyrovná-li se rozdíl v penězích. 22/ Podle ustanovení § 1147 o. z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky. 23/ Podle ustanovení § 1148 o. z. při zrušení spoluvlastnictví si spoluvlastníci vzájemně vypořádají pohledávky a dluhy, které souvisejí se spoluvlastnictvím nebo se společnou věcí. Každý ze spoluvlastníků může žádat úhradu splatné pohledávky, jakož i pohledávky, jejíž splatnost nastane do jednoho roku po účinnosti dohody o zrušení spoluvlastnictví nebo po zahájení řízení o zrušení spoluvlastnictví. Prodá-li se věc, uhradí se po stržení nákladů prodeje všechny dluhy podle předchozích odstavců ještě předtím, než se mezi spoluvlastníky rozdělí výtěžek. 24/ Pokud jde o spoluvlastnictví účastníků řízení k předmětné bytové jednotce, včetně jejich podílu na společných částech domu, neměl soud pochybností o tom, že tyto jsou ve spoluvlastnictví žalobkyně a žalovaného, když takto byly zapsány v Katastru nemovitostí, vzniklo jim tak spoluvlastnické právo. Soud nezjistil, že by mezi účastníky řízení byla uzavřena jakákoliv dohoda o zániku společného vlastnictví. 25/ Předpoklady pro zrušení spoluvlastnictví vyplývají z ustanovení § 1140 a násl. o. z. Žalobkyně podala žalobu na zrušení existujícího spoluvlastnictví. Se zrušením spoluvlastnictví vyslovil souhlas i žalovaný. Na základě prokázaných vzájemných nesouladných názorů účastníků řízení ohledně užívání předmětné nemovitosti, nebyly shledány žádné důvody, pro něž by spoluvlastnictví účastníků mělo i nadále trvat. Soud proto žalobě v této části vyhověl a spoluvlastnictví žalobkyně a žalovaného k předmětné nemovitosti, včetně jejich součástí, výrokem I. zrušil. 26/ Stejně tak u otázky vypořádání soud aplikoval o. z. Z výše uvedených ustanovení §§ 1143 a 1147 o. z. vyplývá, že primárně se použije rozdělení věci. Pokud rozdělení věci nepřichází v úvahu, je na řadě přikázání do vlastnictví za současného stanovení přiměřené náhrady. Teprve pokud ani tento způsob vypořádání není možný, přistoupí soud k nařízení prodeje. Při rozhodování o způsobu vypořádání zrušeného spoluvlastnictví tedy soud v prvé řadě zkoumal, zda věc je reálně dělitelná. V tomto ohledu vycházel soud jak ze shodných skutkových tvrzení účastníků, tak i ze znaleckého posudku. V úvahu tedy přicházelo přikázání do vlastnictví jednomu ze spoluvlastníků za současného stanovení náhrady druhému z nich. O přikázání nemovitosti do výlučného vlastnictví projevili zájem oba účastníci tohoto řízení. Ze zjištění soudu vyplývá, že žalobkyně i žalovaný jsou majetní, vlastní jiné nemovitosti nebo jejich části, mají zajištěnou bytovou potřebu, oba jsou schopni zaplatit znalkyní zjištěnou cenu podílu druhému účastníku oproti převzetí vlastnictví jeho podílu na nemovitosti, předmětnou bytovou jednotku společně pronajímají a o zisk z nájmu se dělí. Účastníci řízení se shodli, že to byl žalovaný, který zaplatil 2/3 pořizovací ceny nemovitosti a nabyl její ½, že žalovaný má zájem na získání předmětného bytu do jeho vlastnictví, když po celou dobu platil i všechny poplatky spojené s bydlením v předmětné bytové jednotce a v budoucnu hodlá propojit jím výlučně vlastněný byt v domě s touto bytovou jednotkou. Žalobkyně tvrdila, že se na pořízení bytové jednotky rovněž podílela, s dcerou v předmětném bytě bydlela, sama bytovou jednotku zařizovala, starala se o ni, po havárii vody ji sama rekonstruovala, má k ní citový vztah a do budoucna by ji využívala k bydlení v době, kdy by pracovala do pozdních hodin v zaměstnání, protože v současné době bydlí v [obec], který dle jejího tvrzení, není v dojezdové vzdálenosti do [obec] a do jejího zaměstnání. Soud názor žalobkyně nesdílí, [obec] skýtá žalobkyni bydlení v přiměřené dojezdové vzdálenosti od [obec], navíc se soudu jeví nereálné tvrzení, že by žalobkyně jako matka dvou malých dětí / v současné době je na mateřské dovolené / byla schopna takového pracovního vytížení, aniž by se řádně starala o nezletilé děti a přespávala v předmětné nemovitosti. Rovněž její tvrzení, že přiváží nezletilou společnou dceru na kroužky do [obec], když nezletilá je žákyní [anonymizována dvě slova] [obec] se soudu jeví jako účelové, tuto skutečnost žalobkyně ani v projednávané věci neprokázala. Tvrzení, že by bytové jednotky využívala při čekání na společnou nezletilou dceru, kterou přebírala či předávala žalovanému, jak často by žalobkyně tímto způsobem a po jakou denní či noční dobu by byt užívala, již netvrdila, ale ani neprokázala. S ohledem na [anonymizováno] uvedené soud vzal v úvahu zejména zásadní finanční podíl žalovaného na nabytí nemovitosti, kdy žalovaný zaplatil ¾ pořizovací kupní ceny bytu a byť dosud teoretickou možnost žalovaného spojit předmětnou bytovou jednotku s bytem, který již v domě vlastnil. Z tohoto důvodu soud rozhodl tak, že výlučným vlastníkem předmětné nemovitosti je žalovaný, který byl zavázán k zaplacení vypořádacího podílu žalobkyni. 27/ O právu České republiky na náhradu nákladů řízení soud rozhodl podle ust. § 148 odst. 1 o.s.ř., podle něhož stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Soud v projednávané věci usnesením čj. 31 C 279/2021 – 61 ze dne 24. 1. 2022, které právní moci nabylo dne 22. 2. 2022 přiznal znalečné ve výši 6 217 Kč a zaplatil ho. Vzhledem k tomu, že oba účastníci řízení zaplatili zálohu na znalečné ve výši 7 000 Kč, soud jim příslušnou část zaplacené zálohy na znalečném vrátí. 28/ O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 občanského soudního řádu a vyslovil, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo. Žalobkyně byla částečně úspěšná se svou žalobou, a to v části, v níž se domáhala zrušení spoluvlastnictví, kde jí bylo vyhověno. Žalobkyně však nebyla úspěšná s navrhovaným způsobem vypořádání spoluvlastnictví, když věc požadovala přikázat do svého výlučného vlastnictví se stanovením náhrady. Pokud jde o žalovaného nemohla mu být přiznána náhrada nákladů řízení, když rovněž požadoval zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, ve shodné podobě jako žalobkyně, požadoval byt do jeho vlastnictví a byla mu uložena povinnost zaplatit žalobkyni zjištěnou cenu jejího podílu na nemovitosti. V daném případě se jedná o věc, kdy se vydání rozhodnutí může domáhat kterýkoliv ze spoluvlastníků (tzv. iudicium duplex) a kdy proto nelze jednoznačně hovořit o procesním úspěchu některého z účastníků. Právo na náhradu nákladů řízení proto nebylo přiznáno žádnému z nich.