70 C 125/2025

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl soudkyní Mgr. Pavlou Kuřinovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně , zastoupená advokátem Jméno advokáta , sídlem Adresa advokáta , proti žalované: Jméno žalované A ., zahraniční osoba registrovaná pod č. Anonymizováno , sídlem Adresa žalované A , podnikající v České republice prostřednictvím odštěpného závodu Jméno žalované B , IČO: Anonymizováno , sídlem Adresa žalované B , zastoupená advokátkou Jméno advokátky , sídlem Adresa advokátky , o zaplacení částky 53 670 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 19 882 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 19 882 Kč od 28. 5. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se, co do částky 33 788 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 33 788 Kč od 28. 5. 2025 do zaplacení, zamítá.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 5 836 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku v rukám právní zástupkyně žalované , Jméno advokátky, .

1. Žalobkyně se žalobou ve znění zaslaných doplnění domáhala uložení povinnosti žalované zaplatit ji částku 53 670 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaná částka představuje rozdíl mezi uhrazeným pojistným ve výši 150 700 Kč a vyplaceným odbytným ve výši 97 030 Kč, které bylo poskytnuto žalobkyni na základě pojistné smlouvy životního pojištění , Anonymizováno, č. , hodnota, ze dne 31.10.2013 (dále jen „pojistná smlouva“). Žalobkyně uvedla, že se touto žalobou domáhá vydání bezdůvodného obohacení ve shora uvedené výši 53 670 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že pojistná smlouva uzavřená mezi žalobkyní a žalovanou je neplatná.

2. V pojistné smlouvě si strany sjednaly pojištění pro případ smrti nebo dožití. Pojistné bylo sjednáno ve výši 1 100 Kč měsíčně. Pojištění bylo ukončeno výpovědí. Žalobkyně uhradila celkem na pojistném 150 700 Kč, žalovaná poskytla odbytné ve výši 97 030 Kč.

3. Žalobkyně uvedla, ve vztahu ke konceptu daného pojistného produktu, že pojištění je zčásti formováno tak, že pojistné je umisťováno do finančních fondů nebo garantovaného fondu (tj. investováno), ve kterých dochází k zhodnocení či neznehodnocení umístěných finančních prostředků s tím, že investiční riziko nese pojistník. Finanční fond představuje portfolio různých typů investic, spravované pojišťovnou a nebo jejím zmocněncem výhradně pro účely životního pojištění - viz čl. 1 Zvláštních pojistných podmínek žalované pro životní pojištění typu , Anonymizováno, životní pojištění (dále jen „ZPP“). Garantovaný fond je interním fondem, u něhož je roční růst ceny podílové jednotky garantován ve výši uvedené v Přehledu poplatků.

4. Pojistitel rozděluje finanční fond na části – jednotky stejné hodnoty (tzv. podílové jednotky). Podílové jednotky jsou podíly na finančním fondu, které představují nárok na část hodnoty fondu (čl. 1 ZPP). Pojistník nakupuje podílové jednotky za tzv. nákupní cenu (čl. 1 a čl. 9 odst. ZPP) a při vyplacení pojistného plnění/mimořádném výběru/odkupném prodává pojišťovně podílové jednotky za tzv. prodejní cenu (čl. 1 ZPP 1). Prodejní cena slouží k výpočtu tzv. hodnoty podílových jednotek. V případě pojistné události vyplatí pojišťovna plnění ve výši hodnoty podílových jednotek. Pojistné plnění je pro případ smrti/dožití konstruováno pomocí pojmu hodnota podílových jednotek (je vyplacena aktuální hodnota podílové jednotky).

5. Hodnota podílových jednotek je definována jako celkový počet počátečních a akumulačních podílových jednotek z jednotlivých finančních fondů vynásobený prodejní cenou příslušných fondů.

6. Takto definovaný rozsah má žalobkyně za neurčitý, neboť počáteční a akumulační jednotky nejsou v pojistné smlouvě definovány. V čl. 1 ZPP je definována pouze podílová jednotka, není zřejmé v jakém vztahu jsou podílové jednotky k počátečním a akumulačním podílovým jednotkám. Hodnota podílových jednotek jako parametr pojistného plnění je neurčitá ve smyslu ust. § 37 odst. 1 občanského zákoníku a pro běžného spotřebitele je ujednání týkající se podílových jednotek netransparentní.

7. Současně je-li v rámci čl. 1 ZPP definována podílová jednotka jako podíl na finančním fondu, který představuje nárok na část hodnoty finančního fondu a smlouva předjímá existenci finančního fondu a garantovaného fondu, není možné ze základní definice hodnoty podílové jednotky zjistit, zda je tvořena podílovými jednotkami pouze finančních fondů a nikoliv garantovaných či garantovaného fondu. Definice hodnoty podílových jednotek svým jazykovým výkladem vede k závěru, že jednotky alokované do garantovaného fondu se do hodnoty podílových jednotek nepromítají, což nemá žádný legitimní důvod. Sice z definice garantovaného fondu vyplývá, že je tvořen podílovými jednotkami, nicméně zda jsou součástí výpočtu pojistného plnění či nikoli není možné vyložit. Stejně jako není možné ani výkladem zjistit, zda finanční fond je nadřazeným pojme garantovaného fondu či zda je na stejné úrovni.

8. Výklad, že podílové jednotky alokované v garantovaném fondu se nepromítnou do pojistného plnění, by ve spojení s čl. 21 odst. 3 ZPP znamenal, že pojistitel může svévolně manipulovat s výší pojistného plnění. Předmětné ustanovení totiž stanoví, že pojišťovna má právo určitý finanční fond zrušit. V případě zrušení finančních fondů by byly veškeré podílové jednotky alokovány do garantovaného fondu, ze kterého se však podle toho, jak je nadefinováno, nedostanou podílové jednotky do výpočtu pojistného plnění.

9. Žalobkyně namítala neplatnost smlouvy ve vztahu k poplatkům s tím, že hodnota podílových jednotek je v průběhu pojištění snižována o různé poplatky, které jsou stanoveny v přehledu poplatků a jejichž výše nebyla žalobkyni známa. Současně v přehledu poplatků je odkázáno na sazebník také ohledně výše tzv. rizikového pojistného a tento sazebník nebyl žalobkyni nikdy předán, nebyl součástí produktového sešitu a žalobkyně s ním nebyla seznámen tak, jak ukládá žalované ust. § 4 odst. 4 zákona o pojistné smlouvě. Budoucí pojistné plnění závisí na tom, o jaké poplatky bude snížena hodnota podílového účtu s tím, že výše poplatků nebyla žalobkyni při podpisu smlouvy známa. Žalovaná seznámení žalobkyně se sazebníkem neprokazuje a neurčitost tohoto ujednání nelze překlenout výkladem a současně se jedná o ujednání, které nelze mít za oddělitelné od zbytku pojistné smlouvy ve smyslu ust. § 41 obč.zák. Je-li neplatná tato část smlouvy musí být pro shora uvedené neplatná pojistná smlouva jako celek. Žalovaná uzavírá pojistné smlouvy z toho důvodu, aby za poskytnutou pojistnou ochranu obdržela úhradu. Toto je ekonomický smysl pojistné smlouvy, kauza, která motivuje k podpisu. Torzo pojistné smlouvy bez možnosti strhnout si rizikové pojistné, je ve zjevném rozporu s tím, co při podpisu smlouvy žalovaná sleduje a musí tak být v důsledku v rozporu s projevenou vůlí žalobkyně. Pro uvedené je neplatné ujednání o rizikovém pojistném neoddělitelné od zbytku smlouvy, neboť její zbývající část by byla ve zjevném rozporu s účelem, jehož dosažení žalovaná sledovala. Současně výše rizikového pojistného (shodně jako výše poplatků a nákladů) ovlivňuje rozsah pojistného plnění v případě, že je hodnota podílových jednotek snižována o rizikové pojistné a poplatky. Znalost či neznalost výše rizikového pojistného a poplatků má vliv na určitost podstatné náležitosti pojistné smlouvy (rozsah pojistného plnění) a v důsledku toho na její platnost (blíže rozsudek Městského soudu v Praze sp.zn. 29 Co 420/2019, sp.zn. 29 Co 173/2023, sp.zn. 25 Co 430/2017).

10. Neobstojí argument žalované o určitosti a bezvadnosti pojistné smlouvy s tím, že rovněž v rámci rozhodovací praxe Obvodního soudu pro Prahu 5 byla neplatnost pojistné smlouvy z důvodu neurčitosti opakovaně shledána (např. v rozsudku č.j. 46 C 187/2024-235) nadto např. v rozsudku sp.zn. 11 C 99/2024 soud neurčitost shledal v nedostatečné definici pojmů uvedených v pojistné smlouvě, současně soud odkázal na rozsudek SDEU ve věci C-208/21, K.D. v. Towarzyswo Ubezpieczeń Z.S.A a zkonstatoval, že se v případě postupu žalované při sjednávání pojistné smlouvy jedná o nekalou obchodní praktiku, což také zakládá absolutní neplatnost pojistné smlouvy. Dále v rozsudku sp.zn. 70 C 34/2024 byla ujednání shledána zneužívajícími ve smyslu směrnice.

11. Dále uvedla k neplatnosti smlouvy, že mezi nákupní a prodejní cenou podílových jednotek je dle Přehledu poplatků rozdíl ve výši 3 %, tj. žalobkyně nakupuje podílové jednotky o 3 % dráž, než je žalovaná prodává pojistníkům ve formě pojistného plnění/odkupu. Hodnota podílových jednotek byla tedy snižována o tento skrytý poplatek, kterým je rozdílem mezi tzv. prodejní a nákupní cenou ve výši 3 % a jehož dopad na budoucí pojistné plnění nemohl běžný spotřebitel odhalit a nemá ani racionální odůvodnění.

12. Žalobkyně je přesvědčena, že se jedná o absolutně neplatnou smlouvu, jednak pro neurčitost a nesrozumitelnost smluvních ujednání a současně z důvodu, že obsahuje zneužívající ujednání ve smyslu článku 3 a čl. 8 směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5. dubna 1993 o zneužívajících ujednáních ve spotřebitelských smlouvách (dále jen „směrnice“), resp. zákonných ustanovení § 52- 57 obč.zák., kterými byla směrnice implementována a které jsou povinny soudy vykládat ve světle směrnice a judikatury Soudního dvora EU.

13. Za zneužívající ujednání v pojistné smlouvě žalobkyně považuje ujednání, která jsou neurčitá či natolik netransparentní a nepřehledná, že běžný spotřebitel nemá šanci jejich vliv na závazky pojistitele, tedy zejména na formování rozsahu pojistného plnění, rozklíčovat – jedná se o všechna ujednání týkající se definice a konstrukce hodnoty podílových jednotek, ujednání článku 11 odst. 1 ZPP, podle něhož pojistitel snižuje každý měsíc podílový účet pojistníka o rizikové pojistné za rizika sjednaná v pojistné smlouvě; dále se jedná o ujednání o poplatku vyplývající z rozdílu mezi nákupní a prodejní cenou podílových jednotek a ujednání na tomto poplatku závislá.

14. Žalobkyně zdůraznila, že uvedená ujednání nebyla individuálně sjednána a v rozporu s požadavkem poctivosti způsobují významnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran, které vyplývají ze smlouvy, v neprospěch spotřebitele, současně v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran (čl. 3 směrnice, ust. § 56 odst. 1 obč.zák.). Český právní řád obsahuje ve smyslu čl. 8 směrnice přísnější úpravu, neboť podmínkou, aby bylo ujednání zneužívající, není podle ust. § 56 odst. 1 občanského zákoníku nedostatek jeho individuálního sjednávání, přesto dotčená ujednání splňují i tuto podmínku, tj. nejsou individuálně sjednána, neboť spotřebitel nemohl ovlivnit jejich obsah. Konkrétně žalobkyně uvedla, že napadená smluvní ujednání jsou zneužívajícími smluvními ujednáními ve smyslu směrnice a ust. § 56 odst. 3 písm. g) obč.zák., neboť žalovaná prokazatelně neseznámila žalobkyni s výší rizikového pojistného a výší všech poplatků, který žalovaná ve svůj prospěch účtovala na vrub hodnoty pojištění a hodlala o tyto položky snižovat pojistné plnění, jedná se tak o nepřiměřenou smluvní podmínku ve smyslu shora uvedeného zákonného ustanovení a vede k neplatnosti smlouvy dle ust. § 55 odst. 2 obč.zák (shodně Městský soud v rozhodnutí sp.zn. 25 Co 430/2017).

15. Uvedla, že při posuzování toho, zda je dané smluvní ujednání sepsáno jasným a srozumitelným jazykem ve smyslu směrnice v souladu s pokyny o výkladu uplatňování směrnice, jsou důležité faktory – zda měl spotřebitel skutečnou možnost seznámit se se smluvním ujednáním před uzavřením smlouvy (to zahrnuje otázku, zda měl spotřebitel ke smluvním ujednáním přístup a zda měl možnost si je přečíst, pokud smluvní ujednání odkazuje na přílohu nebo jiný dokument, musí mít spotřebitel přístup i k těmto dokumentům); srozumitelnost ujednání s ohledem na jasnost jejich znění a konkrétnost použité terminologie, případně ve spojení s jinými smluvními ujednáními; způsob jakým jsou smluvní ujednání předložena (to může zahrnovat například aspekty – jasnost vizuální prezentace, včetně velikosti písma, skutečnost zda je smlouva strukturována logicky a zda je podstatným ustanovením přiznána důležitost, jakou si zaslouží, zda nejsou skryta mezi jinými ustanoveními, zda jsou ujednání obsažena ve smlouvě nebo kontextu tam, kde je lze přiměřeně očekávat, včetně ve spojení s jinými souvisejícími smluvními ujednáními). Sjednaná pojistná smlouva dle žalobkyně selhává ve všech shora uvedených bodech.

16. Je nesporné, že v případě individuálního sjednávání by žalobkyně se smluvními ujednáními shora uvedenými týkající se snižování hodnoty podílového účtu nesouhlasila, pokud by byla s nimi srozuměna určitým způsobem. V případě, že by nebyly smlouvou upraveny ujednání stran poplatků, nesla by tyto náklady žalovaná, neboť té náklady (provize, náklady na správu fondů) vznikly (blíže k posuzování toho, zda se jedná o zneužívající ujednání Soudní dvůr EU v rozsudku ve věci Aziz, sp.zn. C-415/11 bod 69; bod 71). Současně výklad ujednání by měl být činěn ve prospěch spotřebitele (žalobkyně).

17. Zdůraznila dále, že netransparentnost ujednání spočívá také v tom, že spotřebitel není schopen posoudit ekonomické důsledky ujednání. Žalovaná záměrně včlenila podstatné informace mimo smlouvu a pojistné podmínky, tyto informace žalobkyni neposkytla a jsou zásadní pro ekonomické posouzení smlouvy (blíže rozsudek Soudního dvora EU v rozsudku ve věci Kásler a Káslerné Rábai, sp.zn. C-26/13 bod 75, ve věci Van Hove sp.zn. C-96/14 bod 50).

18. Pojistná smlouva je absolutně neplatná jako celek, neboť bez ujednání, která jsou shora uvedená jako zneužívající nemůže existovat, neboť se jedná o ujednání o podstatné náležitosti pojistné smlouvy.

19. K těmto důvodům absolutní neplatnosti soud přihlédne i z úřední povinnosti (blíže rozhodnutí Soudního dvora EU v rozsudku ve věci Pannon GSM sp.zn. C-243/08, ve věci Océano Grupo Editorial, sp.zn. C-240/98 – 244/98, ve věci Milena Tomášková, sp.zn. C-168/15 bod 28-31). Argumentuje-li žalovaná rozhodnutím Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 33 Cdo 3351/2022 a tím, že ujednání nemůže být současně neurčité a zneužívající žalobkyně uvádí, že rozhodnutí má za skandální, ignorující dosavadní rozhodovací judikaturu SDEU, která je nadřazena rozhodovací praxi vnitrostátních soudů. Ignorování judikatury SDEU je porušením ústavních principů (např. nález II. ÚS 78/19). Soud má učinit závěr o existenci zneužívajících ujednání i bez ohledu na právní závěr o neplatnosti z jiných důvodů. Neurčitá ujednání mohou být současně i zneužívající ve smyslu směrnice. Ostatně právě prvek neurčitosti smluvních ujednání implikuje téměř vždy jejich zneužívající charakter. Závěr Nejvyššího soudu ČR, že smluvní ujednání o parametrech ve vztahu k výši pojistného plnění jsou sice neurčitá, avšak nikoliv v takové míře, aby spotřebitel nemohl kvalifikovaně posoudit výhodnost/nevýhodnost produktu je neudržitelný a v rozporu s judikaturou SDEU. K argumentu žalované, že napadená ujednání nemohou být nepřiměřená, neboť vymezují předmět plnění smlouvy /cenu plnění, žalobkyně uvedla, že ust. § 55 a násl. obč.zák. je nutné vykládat za užití směrnice, konkrétně čl. 4 odst. 2 směrnice, podle něhož se sice posouzení zneužívající povahy smluvních ujednání netýká hlavního předmětu smlouvy, ale pouze pokud jsou tato ujednání sepsána jasným a srozumitelným způsobem, což nebylo v nyní posuzovaném případě naplněno, proto podléhá i toto ujednání posouzení, zda je či není zneužívajícím.

20. Neplatnost pojistné smlouvy nejsou způsobilé zhojit výroční dopisy obsahující již konkrétní výši rizikového pojistného či poplatků, žalovanou předložené důkazy prokazují nanejvýše jejich doručení, nikoliv to, že se žalobkyně s obsahem výročního dopisu skutečně seznámila. Navíc informaci o přesné výši rizikového pojistného a poplatků měla mít žalobkyně již v okamžiku uzavření pojistné smlouvy.

21. Z důvodu neplatnosti pojistné smlouvy žádala vydat bezdůvodné obohacení na straně žalované, které ji nebylo vydáno ani po zaslání předžalobní výzvy.

22. K odkazu žalované, že smlouvy mají být dodržovány dále žalobkyně uvedla, že zásada platí pouze ve vztahu k platným smlouvám a neplatné smlouvy nezavazují, nevznikají z nich žádná práva a povinnosti. Žalovanou uváděná judikatura na daný případ nedopadá, a to s ohledem na závažnost pochybení v pojistné smlouvě a skutečnost, že smlouva byla koncipována výlučně žalovanou, která s ohledem na své podnikatelské aktivity, měla být bezesporu expertem v dané oblasti, proto se žalobkyně domnívá, že v nyní posuzovaném případě se jedná o výjimečný případ, u kterého je dovození neplatnosti smlouvy zcela legitimní a logické.

23. Ve vtahu k námitce promlčení žalobkyně uvedla, že žalovaná si byla vědoma vad pojistné smlouvy již před uplatněním námitky promlčení, a to na základě dohledového benchmarku ČNB č. 3/2019, a proto žalovaná není vůbec oprávněna domáhat se ochrany v podobě námitky promlčení, jelikož zjevně nebyla při jejím vznesením v dobré víře. K tomu žalobkyně doplnila, že Česká národní banka vydala dne 6.6.2019 benchmark určený všem pojišťovnám, ve kterém upozornila na nedostatky pojistných smluv spočívající v odkazu v pojistných smlouvách na další dokumenty, které mají vliv na formování pojistného plnění a zájemci o pojištění je neměli k dispozici. Pro uvedené musela mít žalovaná od tohoto okamžiku vědomost o vadách způsobující neplatnost smlouvy, přesto vůči spotřebitelům žalovaná nepodnikla žádné kroky a o vadách je neinformovala. Pro uvedené žalovaná nebyla při vznesení námitky promlčení v dobré víře (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 28 Cdo 329/2010, podle něhož nemůže být v dobré víře subjekt, který má povědomost o tom, že si přivlastňuje majetek náležící jinému).

24. K námitce promlčení žalobkyně dále uvedla, že okamžik počátku subjektivní promlčecí doby nelze založit pouze na předpokládané, nikoliv skutečné a prokázané vědomosti pojistníka o tom, že se někdo na jeho úkor obohatil a v čí prospěch k tomuto obohacení došlo. O důvodech neplatnosti se žalobkyně dozvěděla až po konzultaci se svým právním zástupcem, který žalobkyni provedl právní rozbor pojistné smlouvy a seznámil ji s důvody neplatnosti. Neobstojí žalovanou uváděný počátek běhu subjektivní promlčecí lhůty, který odvíjí od doručení výročního dopisu, neboť žalobkyně si není vědoma, že by obdržela výroční dopisy a žalovaná jejich doručení neprokazuje.

25. Za počátek promlčecí doby nelze označit okamžik uzavření pojistné smlouvy a plateb pojistného, neboť ty jsou objektivními okolnostmi, které o subjektivní vědomosti oprávněného nevypovídají, naopak skutečnost úhrad pojistného svědčí spíše o tom, že žalobkyně měla minimálně po určitou dobu trvání smlouvy za to, že smlouva je v pořádku. Vědomost o skutkových okolnostech, z nichž lze dovodit bezdůvodné obohacení je pouhou znalostí východisek, kdežto vědomost o tom, že došlo k bezdůvodnému obohacení je vědomostí o důsledcích. Znalost východisek nemůže být ztotožněna se znalostí důsledků (viz nález Ústavního soudu ČR sp.zn. III. ÚS 2127/21 ze dne 10.5.2022). Žalobkyně hradila pojistné do roku 2025 až po poradě s právním zástupcem smlouvu ukončila a udělila plnou moc právnímu zástupci k vymožení nároku z neplatné smlouvy.

26. Shodné závěry ohledně promlčení nároku učinil rovněž Obvodní soud pro Prahu 5 v rozsudku sp.zn. 18 C 95/2024, Obvodní soud pro Prahu 8 v rozsudku sp.zn. 33 C 332/2023, popř. Městský soud v Praze v rozsudku sp.zn. 29 Co 157/2024, sp.zn. 29 Co 127/2021, sp.zn. 29 Co 175/2024, který vztáhl počátek běhu subjektivní promlčecí doby právě k okamžiku udělení plné moci advokátovi. Zdejší soud pak uvedl, že i detailní rozpad pojistného a rozpis nákladové struktury nezaloží vědomost žalobkyně, která je právním laikem, o neplatnosti pojistné smlouvy a že se smlouvou je „něco v nepořádku“. Žalovaná prostřednictvím výročních dopisu informovala o stavu pojištění, nikoliv o vadách pojistné smlouvy.

27. Žádá-li žalovaná zohlednění pojistné ochrany, tak její nárok není důvodný, neboť nemůže žádat plnění spočívající v poskytované pojistné ochraně, jelikož na základě neplatné smlouvy neposkytovala žádnou pojistnou ochranu. K plnění ze strany pojišťovny dochází až v okamžiku pojistné události a teprve takto poskytnuté pojistné plnění by bylo předmětem vypořádání (shodně rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 24.6.2020 sp.zn. 14 Co 195/2020). To že si žalobkyně mohla po určitou dobu myslet, že je pojištěna neznamená poskytování pojistné ochrany. Termín pojistná ochrana není definován zákonem a nemá žádný ekonomický ekvivalent, proto nepředstavuje předmět vypořádání poskytnutého vzájemného peněžitého plnění.

28. K žalobě se vyjádřila žalovaná tak, že nárok žalobkyně neuznává a nemá jej za důvodný. Uvedla, že žalobkyně, jako pojistník uzavřela s žalovanou pojistnou smlouvu dne 31.10.2013 na životní pojištění s pojistnou dobou od 1.11.2013 na dobu do dosažení věku 65 let. Měsíční pojistné bylo stanoveno na částku 1 100 Kč, Součástí pojistné smlouvy byly všeobecné a zvláštní pojistné podmínky. Žalovaná zaslala pojistníkovi dne 6.12.2013 první pojistku a následně zasílala i pravidelné výroční dopisy, které později obsahovaly také informaci, kolik činí aktuální odkupné, vyčlenění složky rizikového pojistného, specifikaci strhávaných poplatků a další detaily (např. pojistka ze dne 12.11.2019). Pojistná smlouva byla ukončena na základě podané výpovědi žalobkyně ze dne 31.3.2025. Po zániku pojistné smlouvy bylo žalobkyni vyplaceno odbytné ve výši 97 030 Kč.

29. Ve vztahu k námitce, že pojistná smlouva obsahuje zneužívající ujednání, žalovaná uvedla, že žalobkyně ve své žalobě uvádí argumenty ve vztahu k nesprávným pojistným podmínkám, proto je obtížné na její žalobu reagovat, nicméně žalovaná zdůraznila, že pojistná smlouva je platná a sjednána standardním způsobem.

30. Žalovaná se domnívá, že ze strany žalobkyně se jedná o neporozumění produktu, a to i přesto, že byla předem provedena analýza potřeb žalobkyně. Nelze dovozovat, že je-li nějaká konstrukce složitější na pochopení, znamená to její nesrozumitelnost a neurčitost v právním slova smyslu. Pojistná smlouva a pojistné podmínky jsou ve všech ujednáních, kterými je dána hodnota podílových jednotek, poplatků, pojistného plnění a odkupného formulována velmi precizně a tedy právně bezvadně. Rizikové pojistné bylo stanovena na základě přesných matematických metod schvalovaných pro jednotlivé pojistné produkty pojistným matematikem zapsaným v seznamu pojistných matematiků, není tedy náhodnou veličinou, stanovenou dle libovůle žalované nebo částkou stanovenou v závislosti na tržních podmínkách s tím, že dle ust. § 12 odst. 3 zákona č. 37/2004 Sb. o pojistné smlouvě žalobkyně mohla požádat o sdělení zásad pro stanovení výše pojistného, což za dobu trvání smlouvy neučinila. Doplnila, že výše rizikového pojistného byla uvedena v sazebníku, který byl k dispozici na internetových stránkách a v sídle pojišťovny, o čemž byl pojistník – žalobkyně v rámci smluvní dokumentace informována a s tímto postupem souhlasila, neboť pojistnou smlouvu podepsala. O konkrétní výši pojistného krytí, výši zaplaceného pojistného na hlavní pojištění, včetně informace, do jakých fondů je investiční pojistné umisťováno, výši poplatků a aktuální stav podílového účtu byla žalobkyně pravidelně informována ve výročních dopisech. V pozdějších výročních dopisem bylo také přímo uvedeno, kolik bylo uhrazeno na rizikové pojistné.

31. Žalobkyně považuje za zneužívající také ujednání o poplatku spojeném s fondem tzv. Bid/offer spread a ujednání upravující princip vytváření počátečních podílových jednotek a akumulačních podílových jednotek a následné snižování hodnoty podílových jednotek o poplatek na pokrytí počátečních nákladů. Se všemi těmito poplatky byla žalobkyně zcela transparentním způsobem seznámena v rámci přehledu poplatků v pojistných podmínkách. Nejedná se tak o skryté poplatky, které si běžný spotřebitel nemá šanci uvědomit.

32. Žalovaná zdůraznila, že žalobkyně po celou dobu trvání pojistné smlouvy (11 let) k ní přistupovala jako k platné, hradila pojistné a manipulovala s pojistnou smlouva, a to shodně jako žalovaná, která po celou dobu trvání pojistné smlouvy poskytovala žalobkyni plnění, a to plnění nepeněžité v podobě pojistné ochrany, tj. připravenosti vyplatit pojistné plnění pro případ pojistné události. Jednání žalobkyně má žalovaná za zjevně účelové s tím, že žalovaná byla informována o pojistném produktu pravidelnými výročními dopisy a po celou dobu trvání závazku nevyjádřila jakoukoliv nespokojenost se sjednaným pojištěním nebo s obsahem výročních dopisů.

33. Žalovaná zdůraznila, že smlouvy by měly být dodržovány a jejich neplatnost by měla být shledána jen ve výjimečných případech s tím, že na uzavřenou smlouvu by mělo být nahlíženo tak, aby byla autonomie vůle stran respektována a hledělo se na ně jako platné, než-li neplatné. Při výkladu je preferován takový výklad, podle kterého bude smlouva spíše platná, než-li neplatná (blíže rozhodnutí Ústavního soudu ČR sp.zn. III ÚS 3900/12, sp.zn. II. ÚS 2124/2014, sp.zn. II ÚS 3379-19, Nejvyšší soud sp.zn. 30 Cdo 4831/2010, sp.zn. 22 Cdo 2531/2005). Doplnila, že pojistné smlouvy jsou smlouvami odvážnými, podle níž pojistník hradí pojistné a pojistitel v době trvání pojištění poskytuje pojištěnému pojistnou ochranu i přes to, že k vzniku pojistné události nedojde, tj. nelze v případě odvážných smluv garantovat (ze strany žalobkyně očekávat) návratnost všech finančních prostředků zaslaných v rámci pojistného.

34. Žalovaná dále uvedla, že nesouhlasí s tím, že napadená ujednání by byla neurčitá a že by mohla způsobit nerovnováhu v právech a povinnostech stran. Je-li namítána neplatnost pro existenci zneužívajících ujednání, pak žalovaná uvedla, že není naplněna základní charakteristika nepřiměřených, resp. zneužívajících ujednání ve smyslu občanského zákoníku i směrnice, neboť dle ust. § 55 a 56 obč.zák. se výslovně ustanovení o nepřiměřených ujednáních nevztahují na smluvní ujednání, která vymezují předmět plnění smlouvy nebo cenu plnění. Argumentace žalobkyně je navíc v přímém rozporu s rozsudky vyšších soudů, podle nichž je-li ujednání neplatné pro neurčitost, nelze jej podrobit přezkumu stran jeho přiměřenosti dle ust. § 56 odst. 1 obč. zák. (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 33 Cdo 3351/2022).

35. V případě, že by soud dospěl k závěru, že pojistná smlouva je neplatná, namítla žalovaná částečné promlčení uplatněného nároku na vydání bezdůvodného obohacení.

36. Pokud žalobkyně namítá neplatnost pojistné smlouvy z důvodu, že bylo rizikové pojistné určeno pojistně-technickými zásadami žalované, znala žalobkyně domnělé důvody pro neplatnost již v době uzavření pojistné smlouvy, tj. již v době uzavření musela pojmout podezření, že se smlouvou je něco v nepořádku, pokud ji chybí část smluvní dokumentace, na základě níž je stanovena výše rizikového pojistného. Současně znala i osobu, která se měla na její úkor obohatit. I pokud by již při uzavření pojistné smlouvy nenabyla žalobkyně subjektivní vědomosti o tom, že jí není známa přesná výše rizikového pojistného a poplatků, musela ji nabýt nejpozději k okamžiku přečtení výročního dopisu z roku 2022 s přehledem jednotlivých pojistných a poplatků, včetně výše strhávaného rizikového pojistného. Žalovaná tak počátek běhu subjektivní promlčecí doby vztahuje k okamžiku přečtení výročního dopisu z roku 2022. Přečtením výročního dopisu si žalobkyně mohla učinit laickou úvahu o nevýhodnosti zvoleného produktu, povaze smlouvy a jednání žalované, tj. i úvahu o bezdůvodném obohacení na základě neplatné smlouvy.

37. Výroční dopisy zasílala žalovaná žalobkyni každoročně a jejich doručení nebylo rozporováno a tvrzení žalobkyně o jejich nedoručení jsou pouze účelová. Dále k doručování výročních dopisů žalovaná uvedla, že s ohledem na značnou dobu od jejich odeslání nedisponuje podacími archy nebo jiným dokladem o doručení poštovní zásilky. Současně výroční dopisy nejsou zasílány ani jako doporučené psané. Žalovaná uvedla, že výroční dopisy a výpisy z podílového účtu zasílala žalobkyni na jí sdělenou adresu, později i elektronicky na e-mailovou adresu a dále uvedla, že v souladu s pojistnými podmínky, pokud žalobkyně změnila kontaktní adresu, byla povinna takovou skutečnost nahlásit pojišťovně, což nenastalo. Zdůraznila, že poštovní zásilky byly zasílány na adresu, kterou žalobkyně doposud užívá, neboť ji sama uvádí v žalobě. Žalovaná je schopna prokázat skutečnost odeslání výročních dopisů pouze dokumentací z interního systému, na základě které lze učinit závěr, že listiny se dostaly do dispoziční sféry žalobkyně. Ke dni zahájení tohoto řízení tedy byl nárok žalobkyně částečně promlčen a žalobkyně nemá právo na vrácení jednotlivých plateb pojistného, které byly uhrazeny před více než 2 roky před zahájením tohoto řízení.

38. Pojistné smlouvy jsou smlouvami odvážnými, kde pojistitel po celou dobu nese riziko vzniku pojistné události a nelze po něm požadovat, aby tak činil zadarmo, čehož se žalobkyně nyní domáhá. Pojistitel v době trvání pojistné smlouvy poskytuje pojištěnému pojistnou ochranu i přes to, že ke vzniku události nedojde, tj. nelze v případě odvážných smluv garantovat návratnost finančních prostředků zaslaných v rámci pojistného. Pro případ, že by soud dospěl k závěru, že pojistná smlouva je neplatná, navrhla učinit vypořádání vzájemného plnění odpovídající poskytnutému nepeněžitému plnění v podobě pojistné ochrany poskytnuté žalovanou žalobkyni.

39. Výši je možné určit bez nutnosti zpracování znaleckého posudku, a to na základě sazebníku, resp. výpočtů pojistných matematiků a v daném případě žalovaná žádá vypořádat částku 59 317 Kč, která odpovídá výši úplaty za rizikové pojistné za hlavní pojištění odpovídající Sazebníku, ze kterého žalovaná při výpočtu vycházela (51 Kč) a dále za poskytovaná připojištění celkem ve výši 59 266 Kč (součet za zvolená připojištění s kódy , Anonymizováno, ).

40. Pro vše shora uvedené navrhla, aby soud žalobu zamítl a žalované přiznal náhradu nákladů řízení.

41. V řízení bylo provedeno dokazování listinnými důkazy předloženými účastníky a po zhodnocení všech provedených důkazů soud postupem podle ust. § 132 zákona č. 99/1963 občanského soudního řádu dospěl k těmto skutkovým zjištěním a z nich vyplývajícímu skutkovému závěru.

42. Dne 31.10.2013 žalobkyně, jako pojistník, uzavřela s žalovanou, jako pojistitelem, pojistnou smlouvu označenou Životní pojištění , Anonymizováno, č. , hodnota, s počátkem pojištění 1.11.2013 a dobou pojištění do dosažení věku 65 let, jejímž předmětem bylo životní pojištění (dále jen „pojistná smlouva“). Bylo sjednáno pojistné krytí (hlavní pojištění) pro případ smrti 10 000 Kč ve variantě označené „vyšší z“, podle níž se vyplácí pojistná částka nebo hodnota podílového účtu. Dále byla sjednána připojištění: pojistné krytí pro případ smrti následkem úrazu ve výši 100 000 Kč (kód 0012), pro případ trvalých následků úrazu s progresivním plněním ve výši 500 000 Kč (kód 0314), pro případ invalidity následkem nemoci nebo úrazu ve výši 100 000 Kč (kód , Anonymizováno, ), pro případ závažných onemocnění ve výši 100 000 Kč (kód , Anonymizováno, ), pro případ hospitalizace následkem úrazu od 1.dne ve výši 100 Kč (kód, Anonymizováno, , Anonymizováno, ) (dále jen „připojištění“). Měsíční pojistné bylo sjednáno ve výši 1 100 Kč s tím, že pojistné na hlavní pojištění činí 715 Kč, na připojištění s kódem 0314 činí částku 95 Kč, na připojištění s kódem CHU1 činí částku 6 Kč, na připojištění s kódem CID2 činí částku 154 Kč, na připojištění s kódem , Anonymizováno, činí částku 130 Kč. Rozložení pojistného do fondů bylo zvoleno 30 % fond světových trendů, 30 % růstový fond, 30 % fond flexibilních investic, 10 % garantovaný fond. Nedílnou součástí pojistné smlouvy byly všeobecné pojistné podmínky pro životní pojištění 3/2008, zvláštní pojistné podmínky pro příslušný typ připojištění. Žalobkyně podpisem stvrdila, že byla s pojistnou smlouvou i obsahem příloh seznámena, převzala jejich vyhotovení (zjištěno z pojistné smlouvy , Anonymizováno, z 31.10.2013, včetně pojistky k pojistné smlouvě ze dne 6.12.2023).

43. Ve všeobecných pojistných podmínkách bylo v oddíle informace zájemci uvedeno, že poplatky spojené s jednotlivými produkty jsou uvedeny v tabulce níže. Většinou jsou hrazeny formou odpočtu podílových jednotek z podílového účtu vedeného k pojistné smlouvě. Má-li pojistník podílové jednotky v různých fondech, snižují se jednotky na uhrazení poplatků podle poměru počtu jednotek v jednotlivých fondech. Odlišným způsobem se hradí poplatek na pokrytí počátečních nákladů pojišťovny (bod 2), poplatek za zrušení pojistné smlouvy (bod 3), poplatky spojené s řízením finančních fondů (bod 4), rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou (bod 4), poplatek za převod podílových jednotek mezi fondy (bod 5) a poplatek za mimořádný výběr podílových jednotek (bod 6). V tabulce poplatků souvisejících s investičním životním pojištěním pod bodem 1 bylo uvedeno, že rizikové pojistné je dle sazebníku (k dispozici na internetových stránkách pojišťovny); správní poplatek za administrativní náklady společnosti ve výši 20 Kč / měsíc účtovaný po celou dobu trvání pojištění (pokud je hodnota investovaného pojistného vyšší než 200 000 Kč činí poplatek 0 Kč);, inkasní poplatek ve výši 10 Kč (pokud je hodnota investovaného pojistného vyšší než 200 000 Kč činí poplatek 0 Kč); pod bodem 2 poplatek na pokrytí počátečních nákladů společnosti účtovaný po dobu 3 let z každého běžného pojistného a stanovený na základě alokačního procenta a výše pojistného za první pojistné období, pod bodem 3 je uveden poplatek za předčasné ukončení smlouvy, pod bodem 4 poplatky spojené s fondy – poplatek spojený s řízením finančního fondu ročně z objemu investice (nejdou na vrub klienta, ale ve svém důsledku snižují prodejní cenu podílových jednotek fondů) – u fondu flexibilní investic 0,8 %, u multifondu 0,9 %, u růstového fondu 0,9 %, u fondu světových trendů 0,9 %, rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou tzv. Bid/offer spread je pro běžné pojistné ve výši 3 %, pod bodem 6 byly poplatky za mimořádné výběry jednotek z finančních fondů ve výši 0,3 % z objemu výběru, poplatek za mimořádný výběr jednotek z garantovaného fondu do 10 000 Kč ve výši 100 Kč/ nad 10 000 Kč ve výši 3 % z objemu výběru. V pojistných podmínkách bylo uvedeno, že pojistnou smlouvou se pojišťovna vůči pojistníkovi zavazuje poskytnout oprávněné osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost (čl. 2 bod 2) oproti tomu pojistník se zavazuje hradit za poskytovanou pojistnou ochranu pojistné (čl. 6 bod 1) (zjištěno z informací pro zájemce, ze všeobecných pojistných podmínek, včetně zvláštních pojistných podmínek a pojistných podmínek pro připojištění).

44. V sazebníku byl mimo jiné uveden přehled měsíčních sazeb pojistného a připojištění , Anonymizováno, s tím, že výše se lišila podle věku a pohlaví u ženy ve věku 47 let byla sazba na 1 000 Kč pojistné částky 0,3504 (tj. v případě pojistné částky 10 000 Kč výše rizikového pojistného činila 4 Kč); u ženy ve věku 48 let byla sazba na 1 000 Kč pojistné částky 0,3993; u ženy ve věku 49 let byla sazba na 1 000 Kč pojistné částky 0,4412, u ženy ve věku 50 let byla sazba na 1 000 Kč pojistné částky 0,4866, u ženy ve věku 51 let byla sazba na 1 000 Kč pojistné částky 0,5373, u ženy ve věku 52 let byla sazba na 1 000 Kč pojistné částky 0,5935, u ženy ve věku 53 let byla sazba na 1 000 Kč pojistné částky 0,6612, u ženy ve věku 54 let byla sazba na 1 000 Kč pojistné částky 0,7357, u ženy ve věku 55 let byla sazba na 1 000 Kč pojistné částky 0,8046, u ženy ve věku 56 let byla sazba na 1 000 Kč pojistné částky 0,8770, u ženy ve věku 57 let byla sazba na 1 000 Kč pojistné částky 0,9641, u ženy ve věku 58 let byla sazba na 1 000 Kč pojistné částky 1,0515 Kč, u ženy ve věku 59 let sazba na 1 000 Kč pojistné částky 1,1619 (zjištěno ze sazebníku investičního pojištění, z přehledu rizikový poplatek pro hlavní krytí pro jednotlivá připojištění).

45. Pojistné plnění v případě hlavního pojištění u varianty „vyšší z“ se vyplácí pojistná částka (v daném případě 10 000 Kč) nebo hodnota fondu podle toho, která částka je vyšší. Od 1.3.2016 byla hodnota fondu vyšší než 10 000 Kč. Rizikové pojistné činilo ve věku 47 let (4 Kč za měsíc listopad 2013, 4 Kč za měsíc prosinec 2013, 3 Kč za měsíc leden 2014, 3 Kč za měsíc únor 2014, 3 Kč za měsíc březen 2014, 3 Kč za měsíc duben 2014, 3 Kč za měsíc květen 2014, 3 Kč za měsíc červen 2014, 2 Kč za měsíc červenec 2014, 2 Kč měsíc srpen 2014, 2 Kč za měsíc září 2014, 2 Kč za měsíc říjen 2014, 2 Kč za měsíc listopad 2014, 2 Kč za měsíc leden 2014, 2 Kč za měsíc leden 2015, 2 Kč za měsíc únor 2015, 2 Kč za měsíc březen 2015, 1 Kč za měsíc duben 2015, 1 Kč za měsíc květen 2015, 1 Kč za měsíc červen 2015, 1 Kč za měsíc červenec 2015, 1 Kč za měsíc srpen 2015, 1 Kč za měsíc září 2015, 1 Kč za měsíc říjen 2015 (zjištěno z metodiky výpočtu rizikového poplatku zjištěno z metodiky výpočtu pojistného za zvolená připojištění).

46. Dne 12.11.2019 byla žalovanou vystavena pro žalobkyni pojistka k pojistné smlouvě č. , hodnota, , v níže bylo uvedeno pojistné ve výši 1 100 Kč s tím, že na pojištění s kódem , Anonymizováno, (životní pojištění) se hradí pojistné 665 Kč, na připojištění s kódem 0314 (připojištění pro případ trvalých následků úrazu s progresivním plněním) ve výši 95 Kč, na připojištění s kódem , Anonymizováno, (připojištění hospitalizace následkem úrazu) ve výši 6 Kč, na připojištění s kódem , Anonymizováno, (připojištění invalidity následkem nemoci a úrazu) ve výši 154 Kč, na připojištění s kódem , Anonymizováno, (připojištění závažných onemocnění) ve výši 180 Kč. Umístění ve fondech bylo 30 % fondu světových trendů, 30 % růstový fond, 30 % fond krátkodobých dluhopisů, 10 % garantovaný fond (alokoční poměr pro investici do finančních fondů životního pojištění). Byl uveden stav podílového účtu a aktuální odkupná hodnota (zjištěno z dopisu ze dne 12.11.2019, včetně stavu podílového účtu).

47. Dne 15.11.2022 byla žalovanou vystavena pro žalobkyni pojistka k pojistné smlouvě č. , hodnota, , v níže bylo uvedeno pojistné ve výši 1 100 Kč s tím, že na pojištění s kódem , Anonymizováno, (životní pojištění) se hradí pojistné 594 Kč, na připojištění s kódem 0314 (připojištění pro případ trvalých následků úrazu s progresivním plněním) ve výši 95 Kč, na připojištění s kódem , Anonymizováno, (připojištění hospitalizace následkem úrazu) ve výši 7 Kč, na připojištění s kódem , Anonymizováno, (připojištění invalidity následkem nemoci a úrazu) ve výši 154 Kč, na připojištění s kódem , Anonymizováno, (připojištění závažných onemocnění) ve výši 250 Kč. Umístění ve fondech bylo 30 % fondu světových trendů, 30 % růstový fond, 30 % fond krátkodobých dluhopisů, 10 % garantovaný fond (alokoční poměr pro investici do finančních fondů životního pojištění). Bylo uvedeno pojistné zaplacené pojistníkem 13 200 Kč, rizikové pojistné za připojištění ve výši 1 140 Kč (kód 0314), 84 Kč (kód , Anonymizováno, ), 1 848 Kč (kód , Anonymizováno, ), 2 160 Kč (kód , Anonymizováno, ), dále byl uveden výpis účtovaných poplatků za období od 1.11.2021 do 31.10.2022 – inkasní poplatek a správní poplatek za administrativní náklady ve výši 360 Kč, poplatek pojišťovně za zprostředkování fondu ve výši 613 Kč, rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou z běžného pojistného ve výši 239 Kč. Současně byl sdělen stav podílového účtu s uvedením aktuální odkupné hodnoty a hodnoty jednotek (zjištěno z pojistky ze dne 15.11.2022).

48. Dne 15.11.2023 byla žalovanou vystavena pro žalobkyni pojistka k pojistné smlouvě č. , hodnota, , v níže bylo uvedeno pojistné ve výši 1 100 Kč s tím, že na pojištění s kódem , Anonymizováno, (životní pojištění) se hradí pojistné 594 Kč, na připojištění s kódem , Anonymizováno, (připojištění pro případ trvalých následků úrazu s progresivním plněním) ve výši 95 Kč, na připojištění s kódem , Anonymizováno, (připojištění hospitalizace následkem úrazu) ve výši 7 Kč, na připojištění s kódem , Anonymizováno, (připojištění invalidity následkem nemoci a úrazu) ve výši 154 Kč, na připojištění s kódem , Anonymizováno, (připojištění závažných onemocnění) ve výši 250 Kč. Umístění ve fondech bylo 30 % fondu světových trendů, 30 % růstový fond, 30 % fond krátkodobých dluhopisů, 10 % garantovaný fond (alokoční poměr pro investici do finančních fondů životního pojištění). Bylo uvedeno pojistné zaplacené pojistníkem 14 300 Kč, rizikové pojistné za připojištění ve výši 1 140 Kč (kód 0314), 84 Kč (kód , Anonymizováno, ), 1 848 Kč (kód , Anonymizováno, ), 3 000 Kč (kód , Anonymizováno, ), dále byl uveden výpis účtovaných poplatků za období od 1.11.2022 do 31.10.2023 – inkasní poplatek a správní poplatek za administrativní náklady ve výši 360 Kč, poplatek pojišťovně za zprostředkování fondu ve výši 685 Kč, rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou z běžného pojistného ve výši 214 Kč. Současně byl sdělen stav podílového účtu s uvedením aktuální odkupné hodnoty a hodnoty jednotek (zjištěno z pojistky ze dne 15.11.2023).

49. Dne 13.11.2025 byla žalovanou vystavena pro žalobkyni pojistka k pojistné smlouvě č. , hodnota, , v níže bylo uvedeno pojistné ve výši 1 100 Kč s tím, že na pojištění s kódem , Anonymizováno, (životní pojištění) se hradí pojistné 594 Kč, na připojištění s kódem 0314 (připojištění pro případ trvalých následků úrazu s progresivním plněním) ve výši 95 Kč, na připojištění s kódem , Anonymizováno, (připojištění hospitalizace následkem úrazu) ve výši 7 Kč, na připojištění s kódem CID2 (připojištění invalidity následkem nemoci a úrazu) ve výši 154 Kč, na připojištění s kódem , Anonymizováno, (připojištění závažných onemocnění) ve výši 250 Kč. Umístění ve fondech bylo 30 % fondu světových trendů, 30 % růstový fond, 30 % fond krátkodobých dluhopisů, 10 % garantovaný fond (alokoční poměr pro investici do finančních fondů životního pojištění). Bylo uvedeno pojistné zaplacené pojistníkem 13 200 Kč, rizikové pojistné za připojištění ve výši 1 140 Kč (kód , Anonymizováno, ), 84 Kč (kód , Anonymizováno, ), 1 848 Kč (kód , Anonymizováno, ), 3 000 Kč (kód , Anonymizováno, ), dále byl uveden výpis účtovaných poplatků za období od 1.11.2023 do 31.10.2024 – inkasní poplatek a správní poplatek za administrativní náklady ve výši 360 Kč, poplatek pojišťovně za zprostředkování fondu ve výši 854 Kč, rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou z běžného pojistného ve výši 214 Kč. Současně byl sdělen stav podílového účtu s uvedením aktuální odkupné hodnoty a hodnoty jednotek (zjištěno z pojistky ze dne 13.11.2025).

50. Výroční dopis ze dne 15.11.2022 byl dán k vypravení dne 15.11.2022 a následně k archivaci. Výroční dopis ze dne 15.11.2023 byl dán k vypravení dne 15.11.2023, a to na adresu , adresa, a následně k archivaci. Výroční dopis ze dne 13.11.2024 byl zaslán již na e-mailovou adresu žalobkyně (zjištěno z dokumentace k odeslání výročních dopisů z roku 2022 a 2023).

51. Žalobkyně vyzvala žalovanou k vydání bezdůvodného obohacení dopisem ze dne 12. 5. 2025 ve s tím, že na pojistném bylo uhrazeno 150 700 Kč a žalobkyni byla vyplacena částka ve výši 98 400 Kč (odkupné) (zjištěno z výzvy k vydání bezdůvodného obohacení ze dne 12.5.2025). Žalovaná na výzvu reagovala dopisem ze dne 27.5.2025 tak, že nesouhlasí s důvody pro vydání bezdůvodného obohacení (zjištěno z reakce žalované ze dne 27.5.2025).

52. Žalobkyně uhradila za dobu trvání smlouvy dle přehledu plateb ze dne 25.2.2025 celkem částku 149 600 Kč s tím, že se jedná o pojistné uhrazené za období od 1.11.2013 do 1.2.2025 (zjištěno z přehledu došlých plateb ze dne 25.2.2025). Účastníci učinili nesporným, že celkem bylo uhrazeno 150 700 Kč.

53. Žalobkyně uhradila za dobu trvání pojistné smlouvy na hlavní pojištění částku 91 434 Kč, administrativní poplatek činil 4 110 Kč, poplatek za riziko smrti v hlavním pojištění 51 Kč, již stržené počáteční náklady 11 258 Kč, poplatek za rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou činil 2 471 Kč, celkově poplatky činily 15 419 Kč. Za dobu trvání smlouvy bylo uhrazeno na připojištění 13 015 Kč (kód , Anonymizováno, ), 863 Kč (kód , Anonymizováno, ), 21 098 Kč (kód , Anonymizováno, ) a 24 290 Kč (kód , Anonymizováno, ). Žalobkyně za období od 18.6.2022 do 18.6.2025 uhradila 33 plateb pojistného po 1 100 Kč, tj. v celkové výši 36 300 Kč. Za období od 18.6.2022 do 18.6.2025 bylo uhrazeno na rizikové pojistné na hlavní pojištění částka 0 Kč a na rizikové pojistné na připojištění částka 16 418 Kč, tj. za připojištění s kódem , Anonymizováno, uhradila 33 plateb po 95 Kč, za připojištění s kódem , Anonymizováno, uhradila 33 plateb po 7 Kč, za připojištění s kódem , Anonymizováno, uhradila 33 plateb po 154 Kč, za připojištění s kódem , Anonymizováno, uhradila 4 platby po 180 Kč a 29 plateb po 250 Kč (zjištěno z tabulky z interního systému žalované – předepsané pojistné a poplatky).

54. Soud na základě výše uvedených skutkových zjištění, která byla učiněna na základě provedených listinných důkazů, jejichž věrohodnost a pravost nebyla nikterak zpochybněna a které na sebe logicky navazují učinil závěr o skutkovém stavu.

55. Žalobkyně uzavřela s žalovanou pojistnou smlouvu dne 31.10.2013, jejímž předmětem bylo životní pojištění pro případ smrti nebo dožití s počátkem pojištění 1.11.2013 na dobu do dovršení věku 65 let, s pojistnou částkou 10 000 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné pojistné podmínky a zvláštní pojistné podmínky, což žalobkyně svým podpisem stvrdila. Sazebník poplatků nebyl součástí smluvní dokumentace, kterou žalobkyně převzala a podpisem stvrdila, že by s ním byla seznámena, přičemž pouze ze sazebníku mohla žalobkyně době uzavření smlouvy zjistit, jaká je výše rizikového pojistného. Smlouvou byla sjednána výše pojistného na částku 1 100 Kč. Žalovaná vystavovala pro žalobkyni výroční dopisy s tím, že ve výročním dopise z roku 2022 bylo mimo jiné uvedeno kolik bylo uhrazeno na pojistném a kolik bylo z této částky uhrazeno na pojištění s kódem , Anonymizováno, (životní pojištění) a na jednotlivá připojištění, dále byl uveden, alokoční poměr pro investici do finančních fondů životního pojištění, aktuální výše podílových jednotek, aktuální výše odkupného a přehled pojistného a poplatků za období přecházejícího roku. Žalovaná doložila vytvoření, předání k odeslání výročního dopisu v systému žalované. Za období od 18.6.2022 do 18.6.2025 žalobkyně uhradila na pojistném částku 36 300 Kč, rizikové pojistné dle sazebníku za dané období od 18.6.2022 do 18.6.2025 činilo 0 Kč, na připojištění bylo uhrazeno pojistné ve výši 16 418 Kč. Žalobkyně vyzvala dne 12.5.2025 žalovanou k vydání bezdůvodného obohacení představující rozdíl mezi uhrazenými platbami pojistného a vyplaceným plněním, a to s lhůtou k plnění do 25.5.2025. Žalovaná vydání bezdůvodného obohacení odmítla dopisem ze dne 27.5.2025 a ničeho nad rámec poskytnutého odkupného ve výši 97 030 Kč neuhradila.

56. Po právní stránce soud věc posuzoval se zřetelem k datu uzavření smluv před 1.1.2014 dle zákona č. 37/2004 Sb. o pojistné smlouvě (dále jen „zákon o pojistné smlouvě“), ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy s tím, že podle ust. § 1 odst. 2 zákona o pojistné smlouvě nejsou-li některá práva a povinnosti účastníků soukromého pojištění upravena tímto zákonem nebo zvláštním právním předpisem, řídí se občanským zákoníkem. Proto soud dále aplikoval také zákon č. 40/1964 Sb, občanského zákoníku (dále jen „obč.zák“) ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy, a to s odkazem na ust. § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), podle něhož se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí účinnosti. Podle odst. 2 není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Podle odst. 3 není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy.

57. Podle ust. § 2 zákona o pojistné smlouvě je pojistná smlouva smlouvou o finančních službách, ve které se pojistitel zavazuje v případě vzniku nahodilé události poskytnout ve sjednaném rozsahu plnění a pojistník se zavazuje platit pojistiteli pojistné.

58. Podle ust. § 4 odst. 1 zákona o pojistné smlouvě obsahuje vždy určení pojistitele a pojistníka, určení oprávněné osoby, určení, zda se jedná o pojištění škodové nebo obnosové, vymezení pojistného nebezpečí a pojistné události, výši pojistného, jeho splatnost a údaj o tom, zda se jedná o pojistné běžné nebo jednorázové, vymezení pojistné doby a doby, na kterou byla pojistná smlouva uzavřena, v případě pojištění osob, bylo-li dohodnuto, že se oprávněná osoba bude podílet na výnosech pojistitele, způsob, jakým se oprávněná osoba na těchto výnosech bude podílet. Podle odst. 4 součástí pojistné smlouvy jsou pojistné podmínky vydané pojistitelem, nejsou-li uvedeny přímo v pojistné smlouvě. Pojistník s nimi musí být před uzavřením pojistné smlouvy prokazatelně seznámen, s výjimkou § 23 odst. 4, a bez jeho souhlasu nelze tyto pojistné podmínky měnit a podle odst. 5 pojistné podmínky obsahují zejména vymezení podmínek vzniku, trvání a zániku pojištění, vymezení pojistné události, stanovení podmínek, za kterých nevzniká pojistiteli povinnost poskytnout pojistné plnění (výluky z pojištění), způsob určení rozsahu pojistného plnění a jeho splatnost.

59. Podle ust. § 12 odst. 3 zákona o pojistné smlouvě na žádost pojistníka je pojistitel povinen sdělit zásady pro stanovení výše pojistného.

60. Podle ust. § 66 odst. 1 zákona o pojistné smlouvě musí být musí být před uzavřením pojistné smlouvy oznámeny tyto informace o pojistiteli: obchodní firma a právní forma pojistitele, název členského státu, kde má pojistitel svoje sídlo, a tam, kde to přichází v úvahu, adresa agentury nebo pobočky pojistitele, která uzavírá pojistnou smlouvu, adresa sídla pojistitele, popřípadě agentury nebo pobočky, která uzavírá pojistnou smlouvu, a jedná-li se o pojistnou smlouvu uzavíranou na dálku, také místo registrace pojistitele v obchodním nebo obdobném veřejném registru, jeho registrační číslo nebo odpovídající prostředek identifikace v takovém registru a informace o názvu a sídle orgánu odpovědného za výkon dohledu nad jeho činností. Podle odst. 2 Zájemci musí být před uzavřením pojistné smlouvy týkající se pojištění osob oznámeny tyto informace o závazku: definice všech pojištění a všech opcí, doba platnosti pojistné smlouvy, způsoby zániku pojistné smlouvy, způsoby a doba placení pojistného, způsoby výpočtu a rozdělení bonusů, pokud jsou obsahem pojistné smlouvy, způsob určení výše odkupného, informace o výši pojistného za každé sjednané soukromé pojištění včetně doplňkového soukromého pojištění, pokud bylo požadováno, v případě soukromého pojištění vázaného na investiční podíly definice podílů, na které je vázáno pojistné plnění, uvedení povahy podkladových aktiv pro pojistné smlouvy vázané na investiční podíly, podmínky a lhůty týkající se možnosti odstoupení od pojistné smlouvy, způsob určení možných odečítaných částek a informace o adrese, na kterou je možno odstoupení od pojistné smlouvy zaslat, obecné informace o daňových právních předpisech, které se vztahují k danému soukromému pojištění, způsob vyřizování stížností pojistníků, pojištěných nebo oprávněných osob, včetně možnosti obrátit se se stížností na Českou národní bankou, právo platné pro pojistnou smlouvu tam, kde strany nemají volný výběr práva platného pro pojistnou smlouvu, nebo právo, které navrhuje pojistitel v případech, kdy strany mají možnost výběru platného práva. Podle odst. 5 (ve znění účinném od 1.1.2010) pojistitel je povinen písemně informovat zájemce o uzavření pojistné smlouvy životního pojištění je-li nositelem investičního rizika pojistník, spojeného se standardním fondem kolektivního investování, vnitřním fondem pojišťovny, indexem akcií nebo s jinou odvozenou hodnotou o riziku investice s uvedením charakteru rizika nebo o tom, kde je možno tuto informaci získat, neexistenci záruky návratnosti investice způsobu a rozsahu záruky, je-li dána, předpokládaných nebo možných výnosech nebo vlastnostech investice, přičemž nesmějí být uváděny údaje pouze za vybrané nebo vybraná časová období, ve kterých bylo dosaženo mimořádné výnosnosti, a o tom, že minulé výnosy nejsou zárukou budoucích výnosů. Podle odst. 6 (ve znění účinném od 1.1.2010) pojistitel je povinen informovat pojistníka způsobem umožňujícím dálkový přístup nejméně jednou za čtvrtletí o aktuální hodnotě podílů, na které je vázáno pojistné plnění, nejméně jednou za rok o struktuře podkladových aktiv pro pojistné smlouvy vázané na investiční podíly. Podle odst. 7 informace podle odstavců 3 a 4 musí být dány k dispozici zájemci na trvalém nosiči dat v dostatečné době před tím, než je zájemce pojistnou smlouvou vázán. Pojistník má právo obdržet kdykoli během trvání pojistné smlouvy uzavřené na dálku pojistné podmínky v tištěné podobě a změnit způsob komunikace na dálku.

61. Podle ust. § 37 obč.zák. právní úkon musí být učiněn svobodně a vážně, určitě a srozumitelně; jinak je neplatný.

62. Podle ust § 41 obč.zák. vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatnou jen tato část, pokud z povahy právního úkonu nebo z jeho obsahu anebo z okolností, za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu.

63. Podle ust. § 56 obč.zák spotřebitelské smlouvy nesmějí obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran (odst. 1). Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na smluvní ujednání, která vymezují předmět plnění smlouvy nebo cenu plnění. (odst. 2). Nepřípustná jsou zejména smluvní ujednání, která a) vylučují nebo omezují odpovědnost dodavatele za jednání či opomenutí, kterým byla spotřebiteli způsobena smrt či újma na zdraví, b) vylučují nebo omezují práva spotřebitele při uplatnění odpovědnosti za vady či odpovědnosti za škodu, c) stanoví, že smlouva je pro spotřebitele závazná, zatímco plnění dodavatele je vázáno na splnění podmínky, jejíž uskutečnění je závislé výlučně na vůli dodavatele, d) dovolují dodavateli, aby spotřebiteli nevydal jím poskytnuté plnění i v případě, že spotřebitel neuzavře smlouvu s dodavatelem či od ní odstoupí, e) opravňují dodavatele odstoupit od smlouvy bez smluvního či zákonného důvodu a spotřebitele nikoli, f) opravňují dodavatele, aby bez důvodů hodných zvláštního zřetele vypověděl smlouvu na dobu neurčitou bez přiměřené výpovědní doby, g) zavazují spotřebitele k plnění podmínek, s nimiž se neměl možnost seznámit před uzavřením smlouvy, h) dovolují dodavateli jednostranně změnit smluvní podmínky bez důvodu sjednaného ve smlouvě, i) stanoví, že cena zboží či služeb bude určena v době jejich splnění, nebo dodavatele opravňují k zvýšení ceny zboží či služeb, aniž by spotřebitel byl oprávněn od smlouvy odstoupit, je-li cena sjednaná v době uzavření smlouvy při splnění podstatně překročena, j) přikazují spotřebiteli, aby splnil všechny závazky i v případě, že dodavatel nesplnil závazky, které mu vznikly, k) dovolují dodavateli převést práva a povinnosti ze smlouvy bez souhlasu spotřebitele, dojde-li převodem ke zhoršení dobytnosti nebo zajištění pohledávky spotřebitele.

64. Podle ust. § 451 odst. 1 obč.zák. kdo se úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat.

65. Podle ust § 451 odst. 2 obč.zák. je bezdůvodným obohacením majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.

66. Podle ust. § 457 obč.zák. je-li smlouva neplatná nebo byla-li zrušena, je každý z účastníků povinen vrátit druhému vše, co podle ní dostal.

67. Podle ust. § 458 odst.1 obč.zák. musí být vydáno vše, co bylo nabyto bezdůvodným obohacením. Není-li to dobře možné, zejména proto, že obohacení záleželo ve výkonech, musí být poskytnuta peněžitá náhrada.

68. Podle § 107 odst. 1 obč. zák. se právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení promlčí za dva roky ode dne, kdy se oprávněný dozví, že došlo k bezdůvodnému obohacení a kdo se na jeho úkor obohatil.

69. Podle § 107 odst. 2 obč.zák. se právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení promlčí za tři roky, a jde-li o úmyslné bezdůvodné obohacení za deset let ode dne, kdy k němu došlo.

70. Soud předně zdůrazňuje, že nelze na možné určení neplatnosti pojistných smluv pohlížet plošně, nýbrž je nutné vždy zvažovat veškeré individuální aspekty v jednotlivých případech.

71. Soud na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu, který vzešel ze skutkových zjištění a příslušných zákonných ustanovení s ohledem na uplatněné námitky žalované učinil závěr, že pojistná smlouva je absolutně neplatným právním úkonem dle ust. § 37 odst. 1 obč. zák., neboť neobsahuje konkrétní ujednání o výši rizikového pojistného za pojištění. V daném případě nebyla konkrétní výše rizikového pojistného sjednána ve smlouvě, nebylo ji možné zjistit z žádného jiného smluvního dokumentu, u kterého žalobkyně stvrdila podpisem, že jí byl obsah sdělen. Podle smluvní dokumentace, s níž byla žalobkyně seznámena postupem v souladu s ust. § 23 odst. 4 zákona o pojistné smlouvě, byla výše určena odkazem na sazebník, se kterým žalovaná před uzavřením smlouvy žalobkyni prokazatelně neseznámila a kde výše rizikového pojistného byla stanovena v závislosti na dalších kritérií (věku a pohlaví), jak vyplývá ze sazebníku předloženého žalovanou. Ze smluvní dokumentace, kterou měla žalobkyně k dispozici při podpisu smlouvy nebylo zjistitelné, jaká částka bude investována a jaká částka bude představovat rizikové pojistné. Odkaz na sazebník tak představuje neurčité, a tudíž neplatné ujednání. Absence určitého sjednání konkrétní výše rizikového pojistného nelze překlenout ust. § 12 odst. 3 zákona o pojistné smlouvě, podle něhož na žádost pojistníka je pojistitel povinen sdělit zásady pro stanovení výše pojistného, tedy, že by se jednalo o informaci, kterou pojišťovna poskytuje na žádost a že by se jednalo o zásady pro stanovení výše pojistného.

72. Pro vše shora uvedené soud konstatuje, že pojistná smlouva je absolutně neplatná, a to jako celek pro její neurčitost, neboť ze smlouvy, včetně příloh, kterém měla žalobkyně k dispozici v době uzavření smlouvy, nebylo zřejmé, jaká částka bude investována a jaká částka bude strhávána na pojistnou ochranu, v jakých konkrétních výši budou žalovanou strhávány poplatky – tj. žalobkyně si nemohla učinit ekonomický úsudek o výhodnosti a nevýhodnosti produktu, jeho o ekonomickém dopadu. Jelikož neurčitě sjednané ujednání o rizikovém pojistném ovlivňuje ve svém důsledku i rozsah pojistného plnění v případě, že je hodnota podílových jednotek snižována o rizikové pojistné, event. poplatky, je nutné učinit závěr, že se jedná o ujednání, které nelze oddělit od ostatních ujednání, proto soud konstatoval, že pojistná smlouva je neplatná jako celek. Znalost či neznalost výše rizikového pojistného a poplatků má vliv na určitost podstatné náležitosti pojistné smlouvy (rozsah pojistného plnění) danou zákonem o pojistné smlouvě a v důsledku toho na její platnost (blíže rozsudek Městského soudu v Praze sp.zn. 29 Co 420/2019, sp.zn. 29 Co 173/2023, sp.zn. 25 Co 430/2017).

73. Vzhledem k tomu, že ujednání o výši rizikového pojistného nelze od ostatního obsahu pojistné smlouvy oddělit, není zjistitelné, jaká část pojistného po odečtení rizikového pojistného má být investována do nákupu podílových jednotek a není-li ujednáno konkrétní rizikové pojistné, jedná se ve vztahu k pojistné smlouvě o neplatný právní úkon a pokud byla pojistná smlouva absolutně neplatný právním úkonem a žalobkyně dle této neplatné pojistné smlouvy platila pojistné, vzniklo na straně žalované bezdůvodné obohacení dle ust. § 451 odst. 2 obč. zák.

74. Jako nadbytečné měl soud, vzhledem k vyslovenému závěru neplatnosti pojistné smlouvy pro absenci určitého ujednání ohledně rizikového pojistného, posouzení neplatnosti jednotlivých ujednání z důvodu, zda jsou způsobilá nastolit nerovnováhu v právech a povinnostech stran, tj. podrobit je přezkumu stran přiměřenosti dle ust. § 56 odst. 1 obč. zák., resp. směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5. dubna 1993 o zneužívajících ujednáních ve spotřebitelských smlouvách (pro existenci zneužívajících ujednání).

75. Vzhledem k absolutní neplatnosti smlouvy pro neurčitost ujednání o pojistném má žalobkyně nárok na vydání bezdůvodného obohacení, nicméně žalovaná vznesla námitku promlčení a soud dospěl k závěru, že nárok je zčásti promlčen.

76. Soud se zabýval námitkou promlčení, kterou vznesla žalovaná s tím, že rozhodnou právní úpravou pro posouzení promlčení práva je občanský zákoník účinný do 31.12.2013, tj. ust. § 107 obč.zák., podle něhož se právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení promlčí za dva roky ode dne, kdy se oprávněný dozví, že došlo k bezdůvodnému obohacení a kdo se na jeho úkor obohatil (subjektivní lhůta), za tři roky, a jde-li o úmyslné bezdůvodné obohacení za deset let ode dne, kdy k němu došlo (objektivní lhůta).

77. Objektivní a subjektivní promlčecí lhůty počínají, běží a končí nezávisle na sobě, přičemž platí, že skončí-li běh jedné z nich, právo se promlčí, a to i vzdor tomu, že oprávněnému ještě běží druhá promlčecí lhůta (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 2. 2017, sp. zn. 28 Cdo 1421/2015).

78. Pro počátek běhu subjektivní promlčecí lhůty k uplatnění práva na vydání bezdůvodného obohacení je ve světle výkladu ust. § 107 odst. 1 obč. zák. rozhodný okamžik, kdy se oprávněný skutečně dozví o tom, že došlo na jeho úkor k získání bezdůvodného obohacení a kdo je získal. Byla-li majetková hodnota nabyta v souladu s kontraktem stiženým absolutní neplatností, odvíjí se běh subjektivní promlčecí lhůty od okamžiku, kdy se ochuzený dozvěděl o skutečnostech, jež uvedenou neplatnost zakládají (srovnej např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 9. 6. 2004, sp. zn. 26 Cdo 1161/2003, ze dne 30. 9. 2009, sp. zn. 25 Cdo 3306/2007, nebo jeho usnesení ze dne 27. 3. 2007, sp. zn. 33 Odo 306/2005, a ze dne 17. 9. 2012, sp. zn. 28 Cdo 1957/2012). Podle ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu je pro určení okamžiku začátku běhu subjektivní promlčecí lhůty (ve smyslu ust. § 107 odst. 1 obč. zák.) rozhodná vědomost skutkových okolností, z nichž lze odpovědnost za bezdůvodné obohacení dovodit. Tuto vědomost nelze bez dalšího ztotožnit s okamžikem uzavření smlouvy, nýbrž je třeba ji, odvozovat od okamžiku, kdy mohla žalobkyně reálně seznat vznik bezdůvodného obohacení, tj. kdy si alespoň v laické rovině osvojila závěr o bezdůvodnosti poskytnutého plnění, tedy o neplatnosti smlouvy, podle níž bylo plněno a kdo se na její úkor obohatil. Bezdůvodné obohacení představují platby pojistného, přičemž promlčecí lhůta pak běží pro jednotlivé platby zvlášť.

79. V daném případě žalovaná tvrdila, že žalobkyně se o důvodech neplatnosti dozvěděla již při uzavření smlouvy, nejpozději z výročních dopisů s tím, že soud učinil závěr, že žalovaná neprokázala doručení, a tím spíše přečtení výročních dopisů žalobkyní, tedy nebyl prokázán okamžik počátku běhu subjektivní promlčecí lhůty k uplatnění práva na vydání bezdůvodného obohacení vzniklého placením pojistného na základě neplatné smlouvy s tím, že rovněž nelze v souladu s názorem Ústavního soudu vyjádřeným v nálezu ze dne 10. 5. 2022, sp. zn. III. ÚS 2127/21, určit počátek běhu subjektivní promlčecí doby práva na vydání bezdůvodného obohacení podle ust. § 107 odst. obč. zák. pouze podle okamžiku uzavření smlouvy a plateb pojistného a současně nebyl postaven na jisto ani jiný okamžik, kdy mohla žalobkyně získat laickou vědomost o důvodech neplatnosti smlouvy, např. tvrzeným přečtením výročních dopisů, z nichž by musela zjistit v jaké výši je strháváno rizikové pojistné a poplatky, tedy ekonomické dopady, které nebyly určitým způsobem upraveny přímo v pojistné smlouvě, nicméně u těchto listin nebylo doručení prokázáno. Počátek běhu subjektivní promlčecí lhůty nelze odvíjet ani od žalovanou uváděného okamžiku, kdy se listiny dostaly pouze do dispoziční sféry žalobkyně, nýbrž musí být prokázána vědomost o důvodech neplatnosti smlouvy. Pro uvedené soud učinil závěr, že nárok žalobkyně není promlčen v subjektivní promlčecí lhůtě, když o důvodech neplatnosti smlouvy se žalobkyně dozvěděla až na základě právní analýzy smlouvy právním zástupcem.

80. Nicméně soud dospěl k závěru, že nárok je částečně promlčen v objektivní tříleté promlčecí lhůtě s tím, že jsou nepromlčena plnění (jednotlivé pojistné) v období tří let před podáním žaloby, tedy v období od 18.6.2022 do 18.6.2025 (resp. v dané věci do 1.3.2025, kdy byla učiněna poslední úhrada), celkem se jedná o pojistné ve výši 36 300 Kč (33 x 1 100 Kč), které představuje nepromlčené platby pojistného.

81. K tomu soud uvádí, že stran nemožnosti aplikovat promlčení v objektivní promlčecí lhůtě je soudu známa pouze rozhodovací praxe jednoho senátu odvolacího soudu (např. Městský soud v Praze v rozsudku č.j. 29 Co 157/2024-294 ze dne 18.7.2024) a nelze hovořit o tom, že by byla na tomto postupu judikatura ustálena a dáno očekávání žalobkyně ve smyslu ust. § 13 o.z., tj. aby bylo rozhodnuto shodně, proto také soud má zato, že je možné postupovat i tak, že nárok je promlčen v objektivní promlčecí době a nevycházet z rozsudku SDEU ze dne 22.4.2021 ve věci sp.zn. C-485/19, LH proti Profi Credit Slovakia s.r.o. s tím, že rovněž Nejvyšší soud ve věci sp.zn. 33 Cdo 1808/2022, popř. Ústavní soud ve věci sp.zn. IV. ÚS 1984/22 dovodil, že ve věci životního pojištění se závěry daného rozsudku neuplatní a je nutno vést dělící linii mezi poskytnutím spotřebitelského úvěru a uzavřením smlouvy životním pojištěním, jakožto investicí svého druhu („závěry rozsudku SDEU C 485/19, v němž SDEU odpovídal na předběžné otázky tehdy předkládajícího soudu Slovenské republiky související se zneužívajícími ustanoveními ve smyslu směrnice při poskytování spotřebitelských úvěrů nebankovními společnostmi, nejsou pro danou věc použitelné. SDEU v tomto rozsudku rekapituloval, že soud předkládající předběžnou otázku řešil spor, kdy se spotřebitel - posléze žalobce - až po splacení jemu poskytnutého úvěru dozvěděl, že i v jeho úvěrové smlouvě se vyskytují ustanovení, která jsou nově posuzována jako zneužívající. Závěr o existenci zneužívajícího ustanovení ve smlouvě o spotřebitelském úvěru poskytnutého nebankovní společností však nelze bez dalšího přenášet na posuzovanou věc, neboť k takovému závěru - tedy k existenci zneužívajícího ustanovení - nedochází ani Česká národní banka ve stěžovatelem odkazovaném úředním sdělení. Lze sice uznat, že pojišťovna způsobila stěžovateli finanční ztrátu v tom, že kdyby byl o všech parametrech pojistné smlouvy správně informován, patrně by k jejímu uzavření nepřistoupil a své prostředky by zhodnotil jinak. Z povahy životního pojištění nelze usuzovat na přesnou výši ztráty, která by stěžovateli vznikla, kdyby ve smluvním vztahu setrval, jak původně předpokládal“). I v nyní posuzovaném případě nelze usuzovat na přesnou výši újmy spotřebitele, která by mu vznikla, neboť žalobkyně pojistnou smlouvu z vlastního rozhodnutí předčasně ukončila. Shora uvedené bylo aprobována rovněž nejnověji rozhodnutím Městského soudu v Praze ze dne 10.9.2025 č.j. 69 Co 266/2025 – 209, ze dne 16.9.2025 č.j. 30 Co 235/2025-239, ze dne 2.10.2025 č.j. 53 Co 276/2025-130)

82. Pro úplnost se soud zabýval i otázkou, zda námitka promlčení vznesená žalovanou není v rozporu s dobrými mravy. Podle ustálené judikatury uplatnění promlčecí námitky by se příčilo dobrým mravům jen v těch výjimečných případech, kdy by bylo výrazem zneužití tohoto práva na úkor účastníka, který marné uplynutí promlčecí doby nezavinil a vůči němuž by za takové situace zánik nároku na plnění v důsledku uplynutí promlčecí doby byl nepřiměřeně tvrdým postihem ve srovnání s rozsahem a charakterem jím uplatňovaného práva s důvody, pro které své právo včas neuplatnil. Tyto okolnosti by přitom musely být naplněny v natolik výjimečné intenzitě, aby byl odůvodněn tak významný zásah do principu právní jistoty, jakým je odepření práva uplatnit námitku promlčení (viz. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 22 8.2002, sp. zn. 25 Cdo 1839/2000, rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 14.12.2022 sp.zn. 23 Cdo 187/2022). Z provedených důkazů nevyplynulo, že by námitka promlčení byla jakýmkoliv projevem zneužití práva na úkor žalobkyně, když ze všech vyjádření žalované vyplývalo, že žalovaná nárok žalobkyně neuznává a smlouvu má za platnou a jako k platné smlouvě k ní přistupovala po celou dobu trvání závazku. Současně nebylo prokázáno, že by se ze strany žalované jednalo o záměrně nepoctivé jednání vůči spotřebitelů s tím, že žalovaná ke smlouvě přistupovala jako k platné, provedla k žádosti změnu smlouvy i výplatu odkupného, Nebyly taky shledány žádné důvody, pro které by námitka měla být v rozporu s dobrými mravy s tím, že záměr žalované postupovat nepoctivě ke spotřebitelům nebyl prokázán. O záměrně nepoctivém jednání a zlé víře by se mohlo hovořit teprve tehdy, pokud by pojišťovna uzavírala pojistné smlouvy s nejasnou nákladovou strukturou i po upozornění České národní banky na nutnost srozumitelně informovat zájemce o nákladech a poplatcích spojených s pojistnou smlouva a nedostatečném dodržení této povinnosti ze strany pojišťoven.

83. Současně soud učinil vzájemné zúčtování vzhledem k nutnosti dané ust. § 458 odst. 1 obč. zák., podle něhož musí být vydáno vše, co bylo nabyto bezdůvodným obohacením. Není-li to dobře možné, zejména proto, že obohacení záleželo ve výkonech, musí být poskytnuta peněžitá náhrada.

84. Žalobkyni vznikl vůči žalované z neplatné pojistné smlouvy nárok na vydání toho, co plnila žalobkyně, tj. částky 53 670 Kč (uhrazené pojistné 150 700 Kč po odečtení vyplaceného odbytného v částce 97 030 Kč) s tím že tento nárok byl částečně promlčen – nepromlčené platby pojistného činí částku 36 300 Kč.

85. Dále však žalované vznikl nárok s odkazem na ust. § 458 odst. 1 obč. zák. týkající se vydání oceněného nemajetkového plnění spočívající v poskytovaní pojistné ochrany žalobkyni, ve smyslu připravenosti žalované poskytnout žalobkyni pojistné plnění v případě nastalé pojistné události. K ocenění tohoto nemajetkového plnění spočívající v poskytování pojistné ochrany žalovaná předložila výpočet učiněný pojistnými matematiky a sazebník. Soud v daném případě uvádí, že určení přesné výše nároku by bylo možné jen s nepoměrnými obtížemi, neboť lze mít pochybnosti o tom, zda by v dané věci bylo možné určit přesnou výši znalecký posudek na ocenění nemajetkového plnění spočívající v poskytované pojistné ochraně, jelikož lze předpokládat, že pro zpracování takového posudku by nebylo možné zajistit spolehlivý srovnávací materiál a soudu je známo, že řada smluv o životním pojištění uzavřených klienty s různými pojišťovnami z rozhodného období je neplatných. Soud se proto rozhodl stanovit výši nároku, tj. bezdůvodného obohacení poskytnutého žalovanou žalobkyni v podobě pojistné ochrany úvahou soudu dle ust. § 136 o.s.ř., ve které vycházel z výpočtu žalované a svoji úvahu opřel rovněž o stávající zákonnou úpravu danou ust. § 2999 odst. 2 o. z., podle níž plnil-li ochuzený za úplatu, poskytne se náhrada v rozsahu úplaty, tj. v daném případě v hodnotě předpokládané úplaty za rizikové pojistné z pojistné smlouvy za hlavní pojištění a za poskytovaná připojištění a tuto částku má soud na základě provedené úvahy za částku odpovídající ocenitelnému nepeněžitému plnění, které se dostávalo žalobkyni a spočívalo v připravenosti žalované plnit pro případ pojistné události.

86. Za dobu trvání pojistné smlouvy poskytla žalovaná žalobkyni pojistnou ochranu v celkové hodnotě 59 317 Kč (tj. za hlavní pojištění 51 Kč + za připojištění 13 015 Kč a 863 Kč a 21 098 Kč a 24 290 Kč), s tím, že dle pravidel vzájemného zúčtování lze proti nepromlčenému nároku započítat pouze částku 16 418 Kč (tj. úhrady za poskytnutá připojištění za období od 18.6.2022 do 18.6.2025). Žalobkyně má tak vzhledem k provedenému zúčtování vzájemně poskytnutých plnění nárok na uhrazení částky 19 882 Kč (36 300 Kč – 16 418 Kč).

87. Se zřetelem k shora uvedenému soud žalobě vyhověl, co do nároku žalobkyně na zaplacení částky 19 882 Kč s příslušenstvím představující zákonný úrok z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 19 882 Kč od 28.5.2025 do zaplacení s tím, že nárok za zaplacení zákonného úroku z prodlení vyplývá z ust. § 1970 odst. 1, 2 o.z. ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., přičemž povinnost platit úrok z prodlení z dlužné částky byla žalované uložena v souladu s návrhem žalobkyně, která jej požadovala z dlužné částky ode dne následujícího po uplynutí lhůty k vydání bezdůvodného obohacení, resp. sdělení žalované, že nebude výzvy k vydání bezdůvodného obohacení vyhověno (tj. dnem 28.7.2025) a trvá až do jejího úplného uhrazení. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto s odkazem na ust. § 160 odst. 1 o.s.ř., když soud neshledal důvody pro její prodloužení (výrok I.).

88. Ve zbývajícím rozsahu, tj. co do částky 33 788 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 33 788 Kč od 28. 5. 2025 do zaplacení, soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok II.).

89. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl s odkazem na ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v převážné části úspěšná nárok na náhradu řízení v částce 5 836 Kč. Jedná se o částku představující 26 % jejich celkové výše (rozdíl úspěchu žalované v řízení v rozsahu 33 788 Kč, tj. 63 % od neúspěchu žalované v řízení v rozsahu 19 882 Kč, tj. 37 %), přičemž tyto celkové náklady tvoří odměna advokáta počítána z tarifní hodnoty 53 670 Kč za 5 úkonů právní služby - příprava a převzetí zastoupení, vyjádření ze dne 7.8.2025, účast na jednání soudu dne 1.10.2025, vyjádření ve věci ze dne 30.10.2025, účast na jednání soudu dne 10.11.2025, a to s odkazem na ust. § 11 odst. 1 písm. a), d), g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „advokátní tarif“) po 3 260 Kč podle § 8 ve spojení s ust. § 7 bod 5 advokátního tarifu, dále tomu odpovídacích 5 paušálních náhrad hotových výdajů po 450 Kč dle ust. § 13 odst. 4 advokátního tarifu a s odkazem na ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. daň z přidané hodnoty ve výši 3 895,50 Kč (počítáno z částky 18 550 Kč v sazbě 21 %).

90. Podle úspěchu ve věci byly žalované přiznány náklady řízení v částce 5 836 Kč (22 445,50 * 0,26) Lhůta k plnění byla stanovena s ohledem na ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. a platební místo v případě náhrady nákladů řízení podle ust. § 149 o.s.ř. (výrok III.).