70 C 38/2025

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl soudkyní Mgr. Pavlou Kuřinovou ve věci žalobce: Jméno žalobce A , narozený Datum narození žalobce A , bytem Adresa žalobce A , zastoupený advokátem Jméno advokáta , sídlem Adresa advokáta , proti žalované: Jméno žalované A ., zahraniční osoba registrovaná pod č. Anonymizováno , sídlem Adresa žalované A , podnikající v České republice prostřednictvím odštěpného závodu Jméno žalované B , IČO: Anonymizováno , sídlem Adresa žalované B , zastoupená advokátkou Jméno advokátky , sídlem Adresa advokátky , o zaplacení částky 96 434 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 41 602 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 41 602 Kč od 26.2.2025 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 54 832 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 54 832 Kč od 26.2.2025 do zaplacení zamítá.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 6 439 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokátky , Jméno advokátky, .

1. Žalobce se žalobou ze dne 6.3.2025, ve znění zaslaných doplnění žaloby domáhal uložení povinnosti žalované zaplatit mu částku 96 434 Kč s příslušenstvím s tím, že dne 2.2.2012 uzavřel s žalovanou pojistnou smlouvu , jméno FO, č. , hodnota, (dále jen „pojistná smlouva“), ve které si smluvní strany sjednaly pojištění pro případ smrti nebo dožití s pojistným 1 474 Kč měsíčně. Pojištění skončilo výpovědí.

2. Žalobce zaplatil na pojistném celkově částku 226 996 Kč, žalovaná poskytla žalobci plnění ve výši 130 562 Kč, a to prostřednictvím výběrů ve výši 29 910 Kč, pojistného plnění ve výši 1 600 Kč a po ukončení smlouvy vyplatila žalovaná odkupné ve výši 97 909 Kč a vrátila přeplatek ve výši 1 143 Kč. Ve vztahu k přeplatku ve výši 1 143 Kč doplnil, že se jedná o platby ve výši 884 Kč a ve výši 259 Kč, které žalobce přijal dne 7.1.2025.

3. Žalobce se domáhá vydání bezdůvodného obohacení ve výši 96 434 Kč s příslušenstvím s tvrzením, že pojistná smlouva je neplatná.

4. Žalobce uvedl, ve vztahu ke konceptu daného pojistného produktu, že pojištění je zčásti formováno tak, že pojistné je umisťováno do finančních fondů nebo garantovaného fondu (tj. investováno), ve kterých dochází k zhodnocení či neznehodnocení umístěných finančních prostředků s tím, že investiční riziko nese pojistník. Finanční fond představuje portfolio různých typů investic, spravované pojišťovnou a nebo jejím zmocněncem výhradně pro účely životního pojištění - viz čl. 1 Zvláštních pojistných podmínek žalované pro životní pojištění typu , Anonymizováno, životní pojištění , Anonymizováno, (dále jen „ZPP“). Garantovaný fond je interním fondem, u něhož je roční růst ceny podílové jednotky garantován ve výši uvedené v Přehledu poplatků.

5. Pojistitel rozděluje finanční fond na části – jednotky stejné hodnoty (tzv. podílové jednotky). Podílové jednotky jsou podíly na finančním fondu, který představují nárok na část hodnoty fondu (čl. 1 ZPP). Pojistník nakupuje podílové jednotky za tzv. nákupní cenu (čl. 1 a čl. 9 odst. ZPP) a při vyplacení pojistného plnění/mimořádném výběru/odkupném prodává pojišťovně podílové jednotky za tzv. prodejní cenu (čl. 1 ZPP 1). Prodejní cena slouží k výpočtu tzv. hodnoty podílových jednotek. V případě pojistné události, kterou je dožití se konce pojištění vyplatí pojišťovna plnění ve výši hodnoty podílových jednotek. Pojistné plnění je pro případ smrti/dožití konstruováno pomocí pojmu hodnota podílových jednotek (je vyplacena aktuální hodnota podílové jednotky).

6. Hodnota podílových jednotek je definována jako celkový počet počátečních a akumulačních podílových jednotek z jednotlivých finančních fondů vynásobený prodejní cenou příslušných fondů.

7. Takto definovaný rozsah má žalobce za neurčitý, neboť počáteční a akumulační jednotky nejsou v pojistné smlouvě definovány. V čl. 1 ZPP je definována pouze podílová jednotka, není zřejmé v jakém vztahu jsou podílové jednotky k počátečním a akumulačním podílovým jednotkám. Hodnota podílových jednotek jako parametr pojistného plnění je neurčitá ve smyslu ust. § 37 odst. 1 občanského zákoníku a pro běžného spotřebitele je ujednání týkající se podílových jednotek netransparentní. Současně je-li v rámci čl. 1 ZPP definována podílová jednotka jako podíl na finančním fondu, který představuje nárok na část hodnoty finančního fondu a smlouva předjímá existenci finančního fondu a garantovaného fondu, není možné ze základní definice hodnoty podílové jednotky zjistit, zda je tvořena podílovými jednotkami pouze finančních fondů a nikoliv garantovaných či garantovaného fondu. Definice hodnoty podílových jednotek svým jazykovým výkladem vede k závěru, že jednotky alokované do garantovaného fondu se do hodnoty podílových jednotek nepromítají, což nemá žádný legitimní důvod. Sice z definice garantovaného fondu vyplývá, že je tvořen podílovými jednotkami, nicméně zda jsou součástí výpočtu pojistného plnění čin nikoli není možné vyložit. Stejně jako není možné ani výkladem zjistit, zda finanční fond je nadřazeným pojme garantovaného fondu či zda je na stejné úrovni.

8. Výklad, že podílové jednotky alokované v garantovaném fondu se nepromítnou do pojistného plnění, by ve spojení s čl. 21 odst. 3 ZPP znamenal, že pojistitel může svévolně manipulovat s výší pojistného plnění. Předmětné ustanovení totiž stanoví, že pojišťovna má právo určitý finanční fond zrušit. V případě zrušení finančních fondů by byly veškeré podílové jednotky alokovány do garantovaného fondu, ze které se však podle toho, jak je nadefinováno, nedostanou podílové jednotky do výpočtu pojistného plnění.

9. Žalobce namítal neplatnost smlouvy ve vztahu k poplatkům s tím, že hodnota podílových jednotek je v průběhu pojištění snižována o různé poplatky, které jsou stanoveny v přehledu poplatků a jejichž výše nebyla žalobci známa. Současně v přehledu poplatků je odkázáno na sazebník také ohledně výše tzv. rizikového pojistného a tento sazebník nebyl žalobci nikdy předán, nebyl součástí produktového sešitu a žalobce s ním nebyl seznámen tak, jak ukládá žalované ust. § 4 odst. 4 zákona o pojistné smlouvě. Budoucí pojistné plnění závisí na tom, o jaké poplatky bude snížena hodnota podílového účtu s tím, že výše poplatků nebyla žalobci při podpisu smlouvy známa.

10. Dále uvedl k neplatnosti smlouvy, že mezi nákupní a prodejní cenou podílových jednotek je dle Přehledu poplatků rozdíl ve výši 3 %, tj. žalobce nakupuje podílové jednotky o 3 % dráž, než je žalovaná prodává pojistníkům ve formě pojistného plnění/odkupu. Hodnota podílových jednotek byla tedy snižována o tento skrytý poplatek, který je rozdílem mezi tzv. prodejní a nákupní cenou ve výši 3 % a jehož dopad na budoucí pojistné plnění nemohl běžný spotřebitel odhalit a nemá ani racionální odůvodnění.

11. Žalobce je přesvědčen, že se jedná o absolutně neplatnou smlouvu, jednak pro neurčitost a nesrozumitelnost smluvních ujednání a současně z důvodu, že obsahuje zneužívající ujednání ve smyslu článku 3 a čl. 8 směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5. dubna 1993 o zneužívajících ujednáních ve spotřebitelských smlouvách (dále jen „směrnice“), resp. zákonných ustanovení § 52- 57 obč.zák., kterými byla směrnice implementována a které jsou povinny soudy vykládat ve světle směrnice a judikatury Soudního dvora EU.

12. Za zneužívající ujednání v pojistné smlouvě žalobce považuje ujednání, která jsou neurčitá či natolik netransparentní a nepřehledná, že běžný spotřebitel nemá šanci jejich vliv na závazky pojistitele, tedy zejména na formování rozsahu pojistného plnění, rozklíčovat – jedná se o všechna ujednání týkající se definice a konstrukce hodnoty podílových jednotek, ujednání článku 11 odst. 1 ZPP, podle něhož pojistitel snižuje každý měsíc podílový účet pojistníka o rizikové pojistné za rizika sjednaná v pojistné smlouvě; dále se jedná o ujednání článku 1 a 9 ZPP o poplatku vyplývající z rozdílu mezi nákupní a prodejní cenou podílových jednotek a ujednání na tomto poplatku závislá.

13. Žalobce zdůraznil, že uvedená ujednání nebyla individuálně sjednána a v rozporu s požadavkem poctivosti způsobují významnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran, které vyplývají ze smlouvy, v neprospěch spotřebitele, současně v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran (čl. 3 směrnice, ust. § 56 odst. 1 obč.zák.). , právnická osoba, řád obsahuje ve smyslu čl. 8 směrnice přísnější úpravu, neboť podmínkou, aby bylo ujednání zneužívající, není podle ust. § 56 odst. 1 občanského zákoníku nedostatek jeho individuálního sjednávání, přesto dotčená ujednání splňují i tuto podmínku, tj. nejsou individuálně sjednána, neboť spotřebitel nemohl ovlivnit jejich obsah.

14. Uvedl, že při posuzování toho, zda je dané smluvní ujednání sepsáno jasným a srozumitelným jazykem ve smyslu směrnice v souladu s pokyny o výkladu uplatňování směrnice, jsou důležité faktory – zda měl spotřebitel skutečnou možnost seznámit se se smluvním ujednáním před uzavřením smlouvy (to zahrnuje otázku, zda měl spotřebitel ke smluvním ujednáním přístup a zda měl možnost si je přečíst, pokud smluvní ujednání odkazuje na přílohu nebo jiný dokument, musí mít spotřebitel přístup i k těmto dokumentům); srozumitelnost ujednání s ohledem na jasnost jejich znění a konkrétnost použité terminologie, případně ve spojení s jinými smluvními ujednáními; způsob jakým jsou smluvní ujednání předložena (to může zahrnovat například aspekty – jasnost vizuální prezentace, včetně velikosti písma, skutečnost zda je smlouva strukturována logicky a zda je podstatným ustanovení přiznána důležitost, jakou si zaslouží, zda nejsou skryta mezi jinými ustanoveními, zda jsou ujednání obsažena ve smlouvě nebo kontextu tam, kde je lze přiměřeně očekávat, včetně ve spojení s jinými souvisejícími smluvními ujednáními). Sjednaná pojistná smlouva dle žalobce selhává ve všech shora uvedených bodech.

15. Je nesporné, že v případě individuálního sjednávání by žalobce se smluvními ujednáními shora uvedenými nesouhlasil, pokud by byl s nimi srozuměn určitým způsobem. V případě, že by nebyly smlouvou upraveny ujednání stran poplatků, nesla by tyto náklady žalovaná, neboť té náklady (provize, náklady na správu fondů) vznikly (blíže k posuzování toho, zda se jedná o zneužívající ujednání Soudní dvůr EU v rozsudku ve věci Aziz, sp.zn. C-415/11 bod 69; bod 71). Současně výklad ujednání by měl být činěn ve prospěch spotřebitele (žalobce).

16. Zdůraznil dále, že netransparentnost ujednání spočívá také v tom, že spotřebitel není schopen posoudit ekonomické důsledky ujednání. Žalovaná záměrně včlenila podstatné informace mimo smlouvu a pojistné podmínky, tyto informace žalobci neposkytla a jsou zásadní pro ekonomické posouzení smlouvy (blíže rozsudek Soudního dvora EU v rozsudku ve věci Kásler a Káslerné Rábai, sp.zn. C-26/13 bod 75, ve věci Van Hove sp.zn. C-96/14 bod 50).

17. Pojistná smlouva je absolutně neplatná jako celek, neboť bez ujednání, která jsou shora uvedená jako zneužívající nemůže existovat, neboť se jedná o ujednání o podstatné náležitosti pojistné smlouvy.

18. K těmto důvodům absolutní neplatnosti soud přihlédne i z úřední povinnosti (blíže rozhodnutí Soudního dvora EU v rozsudku ve věci Pannon GSM sp.zn. C-243/08, ve věci , jméno FO, Editorial, sp.zn. C-240/98 – 244/98, ve věci , jméno FO, , sp.zn. C-168/15 bod 28-31).

19. Neplatnost pojistné smlouvy nejsou způsobilé zhojit výroční dopisy obsahující již konkrétní výši rizikového pojistného či poplatků, žalovanou předložené důkazy prokazují nanejvýše jejich doručení, nikoliv to, že se žalobce s obsahem výročního dopisu skutečně seznámil. Navíc informaci o přesné výši rizikového pojistného a poplatků měl mít žalobce již v okamžiku uzavření pojistné smlouvy.

20. Z důvodu neplatnosti pojistné smlouvy žádal vydat bezdůvodné obohacení na straně žalované, které mu nebylo vydáno ani po zaslání předžalobní výzvy.

21. K námitkám žalované uvedl žalobce, že žalovaná nemůže žádat plnění spočívající v poskytované pojistné ochraně, neboť žalovaná na základě neplatné smlouvy neposkytovala žádnou pojistnou ochranu a k plnění ze strany pojišťovny dochází až v okamžiku pojistné události, což bylo například dovozeno v rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 5 sp.zn. 46 C 292/2024. Pokud by soud činil vypořádání vzájemných plnění s odkazem na ust. § 457 občanského zákoníku, je rozhodný okamžik, kdy jednotlivé nároky vznikly (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. 29 Odo 52/2002 a sp.zn. 29 Odo 335/2024).

22. K námitce promlčení žalobce uvedl, že okamžik počátku subjektivní promlčecí doby nelze založit pouze na předpokládané, nikoliv skutečné a prokázané vědomosti pojistníka o tom, že se někdo na jeho úkor obohatil a v čí prospěch k tomuto obohacení došlo. O důvodech neplatnosti se žalobce dozvěděl až po konzultaci se svým právním zástupcem, který žalobci provedl právní rozbor pojistné smlouvy a seznámil jej s důvody neplatnosti. Za počátek promlčecí doby nelze označit okamžik uzavření pojistné smlouvy a plateb pojistného, neboť ty jsou objektivními okolnostmi, které o subjektivní vědomosti oprávněného nevypovídají, naopak skutečnost úhrad pojistného svědčí spíše o tom, že stěžovatel měl minimálně po určitou dobu trvání smlouvy za to, že smlouva je v pořádku (viz nález Ústavního soudu ČR sp.zn. III. ÚS 2127/21 ze dne 10.5.2022). Žalobce hradil pojistné do roku 2024 a po poradě s právním zástupcem smlouvu ukončil a udělil plnou moc právnímu zástupci k vymožení nároku z neplatné smlouvy.

23. Shodné závěry ohledně promlčení nároku učinil rovněž Městský soud v Praze v rozsudku sp.zn. 29 Co 157/2024, který vztáhl počátek běhu subjektivní promlčecí doby právě k okamžiku udělení plné moci advokátovi.

24. Současně poukázal na judikaturu Soudního dvora EU, který vyložil unijní právo a jehož závěry jsou pro vnitrostátní soudy závazné, podle níž nelze aplikovat objektivní promlčecí dobu a nárok nemůže být promlčen, neboť pro počátek běhu promlčecí doby u nároku na vydání bezdůvodného obohacení vzniklé z důvodu existence zneužívajících ujednání je rozhodující okamžik právní moci rozhodnutí soudu, kterým byla existence zneužívajících ujednání konstatována. Z uvedené judikatury vycházel rovněž Městský soud v Praze v rozhodnutí sp.zn. 29 Co 157/2024, nověji sp.zn. 28 Co 98/2025.

25. I pokud by soud dospěl k závěru, že lze aplikovat ustanovení o objektivní promlčecí době, má žalobce za to, že námitka promlčení je v rozporu s dobrými mravy. Nemravnost námitky promlčení spočívá v tom, že žalovaná by v jejím důsledku těžila ze svého nepoctivého jednání a byla ve zlé víře, s tím, že žalobce doplnil, že v rámci dohledového benchmarku č. 3/2019 z 6.6.2019, který byl rozesílám pojišťovnám, byly tyto informovány o tom, že v rámci dohledové činnosti bylo zjištěno, že pojišťovny dokumenty obsahující podstatné náležitosti pojistné smlouvy nepředávaly pojistníkům k seznámení před uzavřením smlouvy a byly k nahlédnutí pouze na internetových stránkách pojišťovny, tj. od 6.6.2019 si pojišťovna musela být vědoma, že jsou pojistné smlouvy neplatné a nemohla být v dobré víře, proto by soud neměl ke vznesené námitce promlčení přihlížet (viz Nejvyšší soud ČR sp.zn. 28 Cdo 329/2010 bod 14).

26. K žalobě se vyjádřila žalovaná tak, že nárok žalobce neuznává a nemá za důvodný s tím, že žalobce uzavřel dne 2.2.2012 s žalovanou pojistnou smlouvu na životní pojištění , jméno FO, (, Anonymizováno, ) s pojistnou dobou od 1.3.2012 na dobu dosažení věku 65 let. Pojistná částka pro případ smrti byla sjednána ve výši 200 000 Kč. Byla sjednána připojištění, např. , Anonymizováno, (smrt s následkem úrazu), , Anonymizováno, (trvalé následky úrazu), , Anonymizováno, (denní dávka za dobu nezbytného léčení úrazu) a , Anonymizováno, (hospitalizace). Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné pojistné podmínky pro životní pojištění a zvláštní pojistné podmínky.

27. Z pojistných podmínek bylo zřejmé, jaké poplatky souvisí s investičním životním pojištěním a jejich struktura v pojistných podmínkách byla rozepsána. Uvedla, že sazebník nebyl součástí předávané smluvní dokumentace, byl však k nahlédnutí v sídle žalované, o čemž byl žalobce informován a s tímto postupem souhlasil, neboť pojistnou smlouvu, jejíž součástí byly pojistné podmínky bez výhrad podepsal.

28. Žalovaná zasílala žalobci pravidelné pojistky a výroční dopisy, které později obsahovaly i informaci o umístění do investičních fondů, o aktuální výši odkupného, o poplatcích a aktuálním stavu podílového účtu, jak například uvádí pojistka ze dne 12.3.2020. Žalobci byl navíc také v roce 2015 zaslán výroční dopis z podílového účtu, ze které je patrná výše hrazeného rizikového pojistného, všech účtovaných poplatků a výše odkupného. O konkrétní výši pojistného krytí, zaplaceném pojistném na hlavní pojištění, včetně informace, do jakých fondů je investiční pojistné umisťováno, výši poplatků i o aktuálním stavu podílového účtu byl žalobce pravidelně informován právě výročním dopisem.

29. Žalobce s žalovanou v průběhu trvání pojistné smlouvy aktivně komunikoval, např. opakovaně oznamoval pojistnou událost, bylo mu vyplaceno pojistné plnění, žádal o mimořádný výběr jednotek z investičního pojištění a tyto mu byly vyplaceny. Ke dni 12.12.2024 pojištění zaniklo na základě výpovědi pojistné smlouvy ze strany žalobce a v této souvislosti mu bylo vyplaceno rovněž odkupné ve výši 97 909 Kč.

30. Upřesnila, že za dobu trvání pojistné smlouvy bylo žalobci vyplaceno celkem 130 893 Kč (nikoliv 130 562 Kč ) – tj. 800 Kč z titulu pojistného plnění v roce 2014, 800 Kč z titulu pojistného plnění v roce 2015, 29 910 Kč na základě mimořádného výběru v roce 2018, 97 909 Kč jako odkupné při zániku pojistné smlouvy a 1 474 Kč představující přeplatek na pojistném.

31. K vrácenému přeplatku žalovaná doplnila, že k jeho vrácení došlo dne 30.1.2025 a dne 13.2.2025, platby byly vždy poukázány na stejný účet, a to na účet č. , č. účtu, patřící , jméno FO, (obmyšlené z pojistné smlouvy), který uvedl žalobce např. v oznámení pojistné události v roce 2014 a v roce 2015 pro výplatu pojistného plnění a o vrácení na tento účet byl žalobce rovněž informován dopisem žalované ze dne 4.2.2025.

32. Uvedla, že celá pojistná smlouva byla sjednána platně, žalobce byl se všemi podstatnými skutečnostmi potřebnými pro rozhodnutí k uzavření smlouvy seznámen v době uzavření smlouvy a s detailními informacemi byl žalobce pravidelně seznamován v rámci pravidelných výročních dopisů s tím, že ze strany žalobce se jedná o neporozumění fungování daného produktu, a to i přesto, že byla předem řádně provedena analýza potřeb žalobce. Skutečnost, že je fungování produktu (ve vztahu k ujednání o hodnotě podílových jednotek, poplatku, pojistném plnění a odkupného) složité na pochopení neznamená jeho nesrozumitelnost a neurčitost. Uvedla, že ujednání má za formulované precizně a bez právních vad.

33. Doplnila, že rizikové pojistné bylo stanoveno na základě přesných matematických metod schválených pro jednotlivé produkty pověřeným matematikem a nejedná se o náhodné veličiny, ale o částku stanovenou čistě v závislosti na tržních podmínkách (na rozdíl od poplatků účtovaných bankami) a žalobci nebylo strháváno na základě libovůle žalované.

34. Odkázala na ust. § 12 odst. 3 zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, podle kterého je pojistitel povinen pojistníkovi sdělit pojistníkovi zásady pro stanovení výše pojistného pouze na jeho žádost a tuto žádost žalobce nepodal a nyní žalobce dovozuje nárok na vydání bezdůvodného obohacení z pojistné smlouvy, jejíž neplatnost dovozuje z nejasností informací, o jejíž vysvětlení nikdy nepožádal.

35. Žalovaná uvedla, že po celou dobu trvání smlouvy ke smlouvě obě strany přistupovaly jako k platné, žalobce hradil pojistné, komunikoval s žalovanou a nakonec smlouvu vypověděl s žádostí o vyplacení plnění.

36. Žalovaná poskytovala po celou dobu trvání pojištění žalobci pojistnou ochranu (plnění v nepeněžité podobě) a byla připravena plnit. Pojistné smlouvy jsou smlouvami odvážnými, kde pojistitel po celou dobu nese riziko vzniku pojistné události. Nelze po něm však spravedlivě požadovat, aby tak činil zdarma, čehož se žalobce nyní domáhá (blíže rozsudek Obvodního soudu pro , adresa, ze dne 30.10.2024 pod sp.zn. 70 C 104/2024). Ačkoliv je žalovaná přesvědčena o neoprávněnosti nároku žalobce, pro případ, že by se soud přiklonil k neplatnosti pojistné smlouvy žádá, aby při vypořádání vzájemných plnění byla zohledněna i částka odpovídající poskytnutému nepeněžitému plnění v podobě poskytované pojistné ochrany ze strany žalované. Doplnila, že čl. 6 odst. 1 všeobecných pojistných podmínek stanoví, že pojistné je úplatnou za poskytovanou pojistnou ochranu v pojištění a jeho výše je uvedena v pojistné smlouvě.

37. K vyčíslení pojistné ochrany žalovaná uvedla, že není nutné tuto výši stanovit znaleckým posudkem s tím, že je v možnostech pojistných matematiků ji pro daný případ vyčíslit a to tak, že nepeněžité plnění představuje úplata za rizikové pojistné z hlavního produktu , Anonymizováno, (17 594 Kč) a za zvolená připojištění , Anonymizováno, (31 570 Kč + 9 240 Kč + 9 220 Kč + 1 656 Kč + 3 888 Kč + 38 808 Kč + 972 Kč + 216 Kč). K metodice výpočtu výše plnění spočívající v pojistné ochraně žalovaná uvedla, že pojistná ochrana se v případě smrti u varianty „vyšší z“, kterou měl žalobce, vyplácí buď ve výši pojistné částky nebo hodnoty fondu – dle toho, která částka je vyšší. Rizikové pojistné pro riziko smrti se proto počítá jako součin sazby a rozdílu pojistné částky a hodnoty fondu. Celkem tedy žalovaná navrhla k započtení částku 113 164 Kč, která odpovídá ceně pojistné ochrany dle sazebníku, a to v místě a v čase uzavření smlouvy v dané hodnotě v případě zvolených připojištění. Úvaha o vzájemném vypořádání plnění zahrnující rovněž poskytnuté nepeněžité plnění představující poskytovanou pojistnou ochranu byla jako adekvátní shledána např. v rámci rozhodnutí Městského soudu v Praze sp.zn. 18 Co 218/2025.

38. Žalovaná o stavu pojištění žalobce opakovaně informovala v pravidelně vystavovaných pojistkách, jejichž doručení žalobce nikdy nezpochybnil, a žalobce po dobu trvání smlouvy žalobce nevyjádřil nespokojenost se sjednaným pojištěním.

39. Žalovaná odkázala na princip pacta sunt servanda a že smlouvy by měly být dodržovány a jejich neplatnost by měla být shledána jen ve výjimečných případech s tím, že na uzavřené smlouvy by mělo být nahlíženo tak, aby byla autonomie vůle stran respektována a hledělo se na ně jako platné, než-li neplatné. Při výkladu je preferován takový výklad, podle kterého bude smlouva spíše platná než-li neplatná (blíže rozhodnutí Ústavního soudu ČR sp.zn. III ÚS 3900/12 a sp.zn. II. ÚS 2124/2014, sp.zn. II ÚS 3379/19, Nejvyšší soud sp.zn. 30 Cdo 4831/2010, sp.zn. 22 Cdo 2531/2005). Rovněž z judikatury vyšších soudů plyne, že i spotřebitel je odpovědný za své jednání a každá se stran si musí být vědoma své odpovědnosti ve smluvních vztazích, nemůže uzavírat smlouvy a posléze namítat jejich neplatnost jen proto, že jí začne připadat, že je pro ni již uzavřená smlouva z nějakého důvodu nevýhodná. Pojistné smlouvy jsou smlouvy odvážnými, podle níž pojistník hradí pojistné a pojistitel v době trvání pojistné smlouvy poskytuje pojištěnému pojistnou ochranu i přes to, že ke vzniku události kryté pojištěním nedojde, tj. nelze v případě odvážných smluv garantovat (ze strany žalobce očekávat) návratnost všech finančních prostředků zaslaných v rámci pojistného.

40. Ve vztahu k důvodu neplatnosti spočívající v existenci zneužívajících ujednání žalovaná uvedla, že základní charakteristikou nepřiměřených, resp. zneužívajících ujednání ve smyslu občanského zákoníku a směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5. dubna 1993 o zneužívajících ujednáních ve spotřebitelských smlouvách (směrnice) je, že takové ujednání „v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran“. I pokud by žalobcem napadaná ujednání pojistné smlouvy byla skutečně neurčitá (což žalovaná popírá), rozhodně by nemohly způsobit jakoukoli nerovnováhu v právech a povinnostech stran. Kromě toho Směrnice i § 55 a § 56 občanského zákoníku výslovně stanoví, že se ustanovení o nepřiměřených ujednáních nevztahují na „smluvní ujednání, která vymezují předmět plnění smlouvy nebo cenu plnění“. Ujednání o rizikovém pojistném, poplatcích i výši pojistného plnění přitom jsou předmětem plnění a jeho cenou. Uvedená argumentace žalobce je navíc v přímém rozporu s rozsudkem Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 3351/2022, ve kterém soud zcela jednoznačně uzavřel, že „spočívá-li důvod neplatnosti dotyčné pojistné smlouvy v absenci určitého ujednání ve smyslu § 37 občanského zákoníku, jde o vadu projevu, spočívající v tom, že určité ujednání, jež má přímý dopad na celou smlouvu, ve smlouvě obsaženo není, pak takové (chybějící, neexistující) ujednání logicky vzato nelze podrobit přezkumu z hlediska jeho přiměřenosti podle § 56 odst. 1 občanského zákoníku“.

41. Dále žalovaná namítla částečné promlčení nároku na vydání bezdůvodného obohacení pro případ, že by soud shledal, že pojistná smlouva je neplatná a žalobce má nárok na vydání bezdůvodného obohacení. Uvedla, že domnělé důvody pro neplatnost smlouvy znal žalobce již v době jejího uzavření, tj. že mohl pojmout podezření, že s pojistnou smlouvou je něco v nepořádku, když mu chyběla část smluvní dokumentace, na základě které je počítána výše poplatků, ale také výše rizikového pojistného. Rozhodným okamžikem pro počátek běhu promlčecí lhůty byl tak dle žalované den uzavření smlouvy. Současně při uzavření smlouvy měl žalobce již postaveno na jisto, kdo je osobou, která se měla na jeho úkor obohatit. Vždy k úhradě každé měsíční splátky pojistného měl veškeré informace nezbytné pro počátek běhu subjektivní promlčecí lhůty ve smyslu § 107 odst. 1 občanského zákoníku s tím, že právo na vrácení jednotlivých plateb se promlčuje samostatně, tj. došlo tedy k promlčení práva na vrácení plateb pojistného, které byly uhrazeny před více než 2 roky před zahájením tohoto řízení.

42. Podle ustanovení § 107 odst. 1 občanského zákoníku se právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení promlčí za 2 roky ode dne, kdy se oprávněný dozví, že došlo k bezdůvodnému obohacení a kdo se na jeho úkor obohatil. I pokud by žalobce již při uzavření smlouvy subjektivně nenabyl vědomost o tom, že mu není známa přesná výše jednotlivých složek rizikového pojistného a poplatků, musel tuto vědomost nabýt nejpozději poté se seznámil s výročními dopisy – např. s výročním dopisem z 12.3.2020, jehož doručení žalobce nikdy nesporoval a výroční dopisy byly zasílány každoročně. Výše hrazeného rizikového pojistného za období od 1.3.2012 do 1.3.2015 byla patrná také z Výpisu z podílového účtu z roku 2015. Žalovaná počátek běhu subjektivní promlčecí doby proto vztahuje nejpozději k okamžiku zaslání výročního dopisu z 12.3.2020, ze které vyplývá mimo jiné, jaká byla žalobci účtována částka na rizikovém pojistném.

43. Doplnila, že výroční dopisy byly žalobci zasílány na sdělenou adresu pro doručování, přičemž pro případ, že pojistník změní adresu svého bydliště, je v souladu s pojistnými podmínkami povinen pojistiteli neprodleně sdělit změnu adresy, což v daném případě nenastalo. Navíc žalovaná uvedla, že tvrzení o nedoručení výročních dopisů je pouze účelové, mezi účastníky nebylo o nedoručení, resp. doručení sporu, navíc byla námitka uplatněna až po koncentrační lhůtě. Přesto žalovaná z opatrnosti doložila výpis z interního systému, kterými dokládá doručování korespondence žalobci, včetně výročních dopisů ze roku 2020 a 2021.

44. Ve vztahu k počátku běhu subjektivní promlčecí doby odvíjející se od seznámení s výročními dopisy, na základě nichž si mohl žalobce učinit laickou úvahu o nevýhodnosti zvoleného pojistného produktu, žalovaná poukázala na rozhodnutí Městského soudu v Praze sp.zn. 18 Co 130/2024- 239, sp.zn. 70 Co 254/2024, a rozhodnutí Okresního soudu v Pardubických ve věci sp.zn. 18 C 156/2023 a dále rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 5 sp.zn. 70 C 185/2024.

45. Namítá-li žalobce, že námitka promlčení byla uplatněna v rozporu s dobrými mravy, neboť si pojišťovna byla vědoma neplatnosti pojistné smlouvy, pak žalovaná zdůraznila, že žádný soud dosud této argumentaci nepřisvědčil a nehledal vznesenou námitku v rozporu s dobrými mravy s tím, že poukázala na skutečnost, že smlouvu považuje za platnou, tak k ní přistupovala po celou dobu, naopak situace, kdy by k pojistným smlouvám po sdělení dohledového orgánu přistupovala jako k neplatným a neplnila by na základě těchto smluv, bylo by možné spíše tento přístup žalované shledat za nepoctivé jednání.

46. Pro uvedené žalovaná navrhla, aby soud žalobu zamítl a žalobce nahradil žalované náklady řízení.

47. V řízení bylo provedeno dokazování listinnými důkazy předloženými účastníky a soud po zhodnocení všech provedených důkazů postupem podle ust. § 132 zákona č. 99/1963 občanského soudního řádu dospěl k těmto skutkovým zjištěním a z nich vyplývajícímu skutkovému závěru.

48. Dne 2.2.2012 žalobce, jako pojistník, a žalovaná, jako pojistitel, podepsali pojistnou smlouvu č. , hodnota, ozn. Životní pojištění , jméno FO, – Moje budoucnost s počátkem pojištění 1.3.2012, jejímž předmětem bylo životní pojištění. Bylo sjednáno pojistné krytí (hlavní pojištění) pro případ smrti ve výši 200 000 Kč do věku 65 let, dále sjednáno pojistné krytí pro případ smrti následkem úrazu ve výši 400 000 Kč, pro případ trvalých následků úrazu s progresivním plněním ve výši 400 000 Kč, denní dávky za dobu nezbytného léčení úrazu ve výši 200 Kč, pro případ hospitalizace ve výši 200 Kč, trvalé následky úrazu dítěte s progresivním plněním ve výši 300 000 Kč, denní dávky za dobu nezbytného léčení úrazu dítěte ve výši 300 Kč denně, hospitalizace dítěte 300 Kč denně, hospitalizace následkem úraze dítěte 300 Kč denně (připojištění). Měsíční pojistné bylo sjednáno ve výši 1 474 Kč. Zvolená investiční strategie byla Datalife. Nedílnou součástí pojistné smlouvy byly všeobecné pojistné podmínky pro životní pojištění 3/2008, zvláštní pojistné podmínky pro příslušný typ připojištění. Žalobce podpisem stvrdil, že byl s pojistnou smlouvou i obsahem příloh seznámen převzal jejich vyhotovení (zjištěno z pojistné smlouvy č. , hodnota, z 2.2.2012, včetně dotazníku o zdravotním stavu).

49. Ve všeobecných pojistných podmínkách bylo v oddíle informace zájemci uvedeno, že poplatky spojené s jednotlivými produkty jsou uvedeny v tabulce níže. Většinou jsou účtovány jako srážky z podílového účtu klienta formou rušení podílových jednotek. Investuje-li klient do více různých fondů, ruší se jednotky na uhrazení poplatků podle poměru počtu jednotek v jednotlivých fondech. Odlišným způsobem se účtuje rizikové pojistné (bod 1), poplatky spojené s řízením finančních fondů (bod 4) a rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou (bod , právnická osoba, tabulce poplatků souvisejících s investičním životním pojištěním pod bodem 1 bylo uvedeno, že rizikové pojistné je dle sazebníku; správní poplatek za administrativní náklady společnosti ve výši 20 Kč / měsíc účtovaný po celou dobu trvání pojištění, inkasní poplatek ve výši 10 Kč (pokud je hodnota investovaného pojistného vyšší než 200 000 Kč činí poplatek 0 Kč); pod bodem 2 poplatek na pokrytí počátečních nákladů společnosti účtovaný po dobu 3 let z každého běžného pojistného a stanovený na základě alokačního procenta a výše pojistného za první pojistné období, pod bodem 3 je uveden poplatek za předčasné ukončení smlouvy, pod bodem 4 poplatky spojené s fondy – poplatek spojený s řízením finančního fondu ročně z objemu investice (nejdou na vrub klienta, ale ve svém důsledku snižují prodejní cenu podílových jednotek fondů) – u fondu flexibilní investic 0,8 %, u multifondu 1 %, u růstového fondu 1,4 %, u fondu světových trendů 1,4 %, rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou tzv. Bid/offer spread je pro běžné pojistné ve výši 3 %, pod bodem 6 byly poplatky za mimořádné výběry jednotek z finančních fondů ve výši 0,3% z objemu výběru, poplatek za mimořádný výběr jednotek z garantovaného fondu do 10 000 Kč ve výši 100 Kč/ nad 10 000 Kč ve výši 3 % z objemu výběru. V pojistných podmínkách bylo uvedeno, že pojistnou smlouvou se pojišťovna vůči pojistníkovi zavazuje poskytnout oprávněné osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost (čl. 2 bod 2) oproti tomu pojistník se zavazuje hradit za poskytovanou pojistnou ochranu pojistné (čl. 6 bod 1) (zjištěno z informací pro zájemce, ze všeobecných pojistných podmínek 3/2008, včetně zvláštních pojistných podmínek a pojistných podmínek pro připojištění).

50. V sazebníku byl mimo jiné uveden přehled měsíčních sazeb pojistného a připojištění , Anonymizováno, s tím, že výše se lišila podle věku a pohlaví u muže ve věku 46 let byla sazba na 1 000 Kč pojistné částky 0,3913 (tj. v případě pojistné částky 200 000 Kč výše rizikového pojistného činila 78 Kč), u muže ve věku 47 let byla sazba na 1 000 Kč pojistné částky 0,4483; u muže ve věku 48 let byla sazba na 1 000 Kč pojistné částky 0,5135; u muž ve věku 49 let byla sazba na 1 000 Kč pojistné částky 0,5683, u muže ve věku 50 let byla sazba na 1 000 Kč pojistné částky 0,6280, u muže ve věku 51 let byla sazba na 1 000 Kč pojistné částky 0,6945, u muže ve věku 52 let byla sazba na 1 000 Kč pojistné částky 0,7693, u muže ve věku 53 let byla sazba na 1 000 Kč pojistné částky 0,8614, u muže ve věku 54 let byla sazba na 1 000 Kč pojistné částky 0,9611, u muže ve věku 55 let byla sazba na 1 000 Kč pojistné částky 1,0505, u muže ve věku 56 let byla sazba na 1 000 Kč pojistné částky 1,1456, u muže ve věku 57 let byla sazba na 1 000 Kč pojistné částky 1,2517, u muže ve věku 58 let byla sazba na 1 000 Kč pojistné částky 1,3603 Kč (zjištěno ze sazebníku investičního pojištění).

51. Pojistná částka po výpočet rizikového pojistného byla rozdíl mezi pojistnou částkou a hodnotou fondu s tím, že rizikové pojistné činilo u muže ve věku 56 let (135 Kč za měsíc duben 2022, 135 Kč za měsíc květen 2022, 135 Kč za měsíc červen 2022, 137 Kč za měsíc červenec 2022, 132 Kč za měsíc srpen 2022, 133 Kč za měsíc září 2022, 136 Kč za měsíc říjen 2022, 133 Kč za měsíc listopad 2022, 129 Kč za měsíc prosinec 2022, 131 Kč měsíc leden 2023, 128 Kč za měsíc únor 2023, 139 Kč za měsíc březen 2023, 139 Kč za měsíc duben 2023, 137 Kč za měsíc květen 2023, 136 Kč za měsíc červen 2023, 134 Kč za měsíc červenec 2023, 131 Kč za měsíc srpen 2023, 132 Kč za měsíc září 2023, 133 Kč za měsíc říjen 2023, 133 Kč za měsíc listopad 2023, 128 Kč za měsíc prosinec 2023, 124 Kč za měsíc leden 2024, 122 Kč za měsíc únor 2024, 128 Kč za měsíc březen 2024, 125 Kč za měsíc duben 2024, 123 Kč za měsíc květen 2024, 122 Kč za měsíc červen 2024, 117 Kč za měsíc červenec 2024, 115 Kč za měsíc srpen 2024, 114 Kč za měsíc září 2024, 111 Kč za měsíc říjen 2024, 112 Kč za měsíc listopad 2024, 106 Kč za měsíc prosinec 2024 (zjištěno z metodiky výpočtu rizikového poplatku zjištěno z metodiky výpočtu pojistného za zvolená připojištění).

52. Dne 10.3.2012 byla žalovanou vystavena pro žalobce pojistka k pojistné smlouvě č. , hodnota, v níže bylo uvedeno pojistné ve výši 1 474 Kč s tím, že na pojištění s kódem , Anonymizováno, (životní pojištění) se hradí pojistné 720 Kč, na pojištění s kódem 0012 (připojištění pro případ smrti s následkem úrazu) ve výši 60 Kč, na pojištění s kódem 0314 (připojištění pro případ trvalých následků úrazu s progresivním plněním) ve výši 205 Kč, na pojištění s kódem , Anonymizováno, (připojištění hospitalizace) 50 Kč, na připojištění s kódem , Anonymizováno, (připojištění trvalých následků dítěte s progresivním plněním) ve výši 46 Kč, na pojištění s kódem , Anonymizováno, (připojištění denní dávky za dobu nezbytného léčení úrazu dítěte) ve výši 108 Kč, na pojištění s kódem , Anonymizováno, (připojištění denních dávek za dobu nezbytného léčení úrazu) ve výši 252 Kč, na pojištění s kódem , Anonymizováno, (připojištění hospitalizace dítěte) ve výši 27 Kč, na pojištění s kódem , Anonymizováno, (připojištění denní dávky hospitalizace následky úrazu dítěte) ve výši 6 Kč. Umístění ve fondech bylo 50 % fondu světových trendů, 40 % růstový fond, 10 % multifond (alokoční poměr pro investici do finančních fondů životního pojištění) (zjištěno z dopisu ze dne 10.3.2012, včetně pojistky).

53. Žalovaná vystavila pro žalobce výpis z podílového účtu za období od 1.3.2012 do 1.3.2015, podle něhož bylo na běžném pojistném uhrazeno 52 180 Kč, z toho rizikové pojistné ve výši 3 163 Kč, úhrady za rizikové připojištění - na pojištění s kódem 0012 (připojištění pro případ smrti s následkem úrazu) uhrazeno 2 124 Kč, na pojištění s kódem , Anonymizováno, (připojištění pro případ trvalých následků úrazu s progresivním plněním) uhrazeno 7 257 Kč, na pojištění s kódem , Anonymizováno, (připojištění hospitalizace) uhrazeno 1 770 Kč, na připojištění s kódem , Anonymizováno, (připojištění trvalých následků dítěte s progresivním plněním) uhrazeno 1 628 Kč, na pojištění s kódem , Anonymizováno, (připojištění denní dávky za dobu nezbytného léčení úrazu dítěte) uhrazeno 3 823 Kč, na pojištění s kódem , Anonymizováno, (připojištění denních dávek za dobu nezbytného léčení úrazu) uhrazeno 8 921 Kč, na pojištění s kódem , Anonymizováno, (připojištění hospitalizace dítěte) uhrazeno 956 Kč, na pojištění s kódem , Anonymizováno, (připojištění denní dávky hospitalizace následky úrazu dítěte) uhrazeno 213 Kč. Byl uveden výpis účtovaných poplatků za období od 1.3.2012 do 1.3.2015 – správní poplatek 730 Kč, poplatek na pokrytí počátečních nákladů ve výši 12 171 Kč. Současně byl sdělen stav podílového účtu s uvedením aktuální odkupné hodnoty a hodnoty jednotek (zjištěno z výpisu z podílového účtu za období 1.3.2012 do 1.3.2015).

54. Dne 12.3.2020 byla žalovanou vystavena pro žalobce pojistka k pojistné smlouvě č. , hodnota, s uvedením pojistného ve výši 1 474 Kč s tím, že na pojištění s kódem , Anonymizováno, (životní pojištění) se hradí pojistné 897 Kč a z toho rizikové pojistné ve výši 137 Kč, na pojištění s kódem , Anonymizováno, (připojištění pro případ smrti s následkem úrazu) se hradí pojistné výši 60 Kč, na pojištění s kódem , Anonymizováno, (připojištění pro případ trvalých následků s progresivním plněním) se hradí pojistné ve výši 205 Kč, na pojištění s kódem , Anonymizováno, (připojištění pro případ hospitalizace) se hradí pojistné ve výši 60 Kč a na pojištění s kódem , Anonymizováno, (dětské připojištění – trvalé následky úrazu dítěte s progresivním plněním) se hradí pojistné ve výši 252 Kč. Alokoční poměr pro investici do finančních fondů životního pojištění byl: fond světových trendů 50 %, růstový fond 40 %, multifond 10 %. Současně byla sdělena aktuální výše podílových jednotek, aktuální výše odkupného a přehled pojistného a poplatků za období od 1.3.2019 do 29.2.2020, tj. pojistné uhrazené 17 688 Kč, rizikové pojistné za hlavní krytí 1 519 Kč, rizikové pojistné za připojištění ve výši 720 Kč (kód , Anonymizováno, ), 2 460 Kč (kód , Anonymizováno, ), 720 Kč (kód , Anonymizováno, ), 3 024 Kč (kód , Anonymizováno, ) a dále poplatky ve výši 360 Kč (inkasní poplatek a správní poplatek za administrativní náklady), ve výši 329 Kč (poplatek za zprostředkování fondu), ve výši 323 Kč (rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou) Současně byl sdělen stav podílového účtu s uvedením aktuální odkupné hodnoty a hodnoty jednotek (zjištěno z pojistky ze dne 12.3.2020, včetně stavu podílového účtu).

55. Dne 13.3.2021 byla žalovanou vystavena pro žalobce pojistka k pojistné smlouvě č. , hodnota, s uvedením pojistného ve výši 1 474 Kč s tím, že na pojištění s kódem , Anonymizováno, (životní pojištění) se hradí pojistné 887 Kč a z toho rizikové pojistné ve výši 137 Kč, na pojištění s kódem , Anonymizováno, (připojištění pro případ smrti s následkem úrazu) se hradí pojistné výši 60 Kč, na pojištění s kódem 0314 (připojištění pro případ trvalých následků s progresivním plněním) se hradí pojistné ve výši 205 Kč, na pojištění s kódem , Anonymizováno, (připojištění pro případ hospitalizace) se hradí pojistné ve výši 70 Kč a na pojištění s kódem , Anonymizováno, (dětské připojištění – trvalé následky úrazu dítěte s progresivním plněním) se hradí pojistné ve výši 252 Kč. Alokoční poměr pro investici do finančních fondů životního pojištění byl: fond světových trendů 50 %, růstový fond 40 %, multifond 10 %. Současně byla sdělena aktuální výše podílových jednotek, aktuální výše odkupného a přehled pojistného a poplatků za období od 1.3.2020 do 28.2.2021, tj. pojistné uhrazené 17 688 Kč, rizikové pojistné za hlavní krytí 1 598 Kč, rizikové pojistné za připojištění ve výši 720 Kč (kód , Anonymizováno, ), 2 460 Kč (kód 0314), 720 Kč (kód , Anonymizováno, ), 3 024 Kč (kód , Anonymizováno, ) a dále poplatky ve výši 360 Kč (inkasní poplatek a správní poplatek za administrativní náklady), ve výši 444 Kč (poplatek za zprostředkování fondu), ve výši 323 Kč (rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou). Současně byl sdělen stav podílového účtu s uvedením aktuální odkupné hodnoty a hodnoty jednotek (zjištěno z pojistky ze dne 13.3.2021, včetně stavu podílového účtu).

56. Dne 15.3.2022 byla žalovanou vystavena pro žalobce pojistka k pojistné smlouvě č. , hodnota, s uvedením pojistného ve výši 1 474 Kč s tím, že na pojištění s kódem , Anonymizováno, (životní pojištění) se hradí pojistné 887 Kč a z toho rizikové pojistné ve výši 137 Kč, na pojištění s kódem , Anonymizováno, (připojištění pro případ smrti s následkem úrazu) se hradí pojistné výši 60 Kč, na pojištění s kódem , Anonymizováno, (připojištění pro případ trvalých následků s progresivním plněním) se hradí pojistné ve výši 205 Kč, na pojištění s kódem , Anonymizováno, (připojištění pro případ hospitalizace) se hradí pojistné ve výši 70 Kč a na pojištění s kódem , Anonymizováno, (dětské připojištění – trvalé následky úrazu dítěte s progresivním plněním) se hradí pojistné ve výši 252 Kč. Alokoční poměr pro investici do finančních fondů životního pojištění byl: fond světových trendů 50 %, růstový fond 40 %, multifond 10 %. Současně byla sdělena aktuální výše podílových jednotek, aktuální výše odkupného a přehled pojistného a poplatků za období od 1.3.2021 do 28.2.2022, tj. pojistné uhrazené 17 688 Kč, rizikové pojistné za hlavní krytí 1 543 Kč, rizikové pojistné za připojištění ve výši 720 Kč (kód , Anonymizováno, ), 2 460 Kč (kód , Anonymizováno, ), 840 Kč (kód , Anonymizováno, ), 3 024 Kč (kód , Anonymizováno, ) a dále poplatky ve výši 360 Kč (inkasní poplatek a správní poplatek za administrativní náklady), ve výši 665 Kč (poplatek za zprostředkování fondu), ve výši 319 Kč (rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou). Současně byl sdělen stav podílového účtu s uvedením aktuální odkupné hodnoty a hodnoty jednotek (zjištěno z pojistky ze dne 15.3.2022, včetně stavu podílového účtu).

57. Dne 15.3.2023 byla žalovanou vystavena pro žalobce pojistka k pojistné smlouvě č. , hodnota, s uvedením pojistného ve výši 1 474 Kč s tím, že na pojištění s kódem , Anonymizováno, (životní pojištění) se hradí pojistné 887 Kč a z toho rizikové pojistné ve výši 139 Kč, na pojištění s kódem , Anonymizováno, (připojištění pro případ smrti s následkem úrazu) se hradí pojistné výši 60 Kč, na pojištění s kódem , Anonymizováno, (připojištění pro případ trvalých následků s progresivním plněním) se hradí pojistné ve výši 205 Kč, na pojištění s kódem , Anonymizováno, (připojištění pro případ hospitalizace) se hradí pojistné ve výši 70 Kč a na pojištění s kódem , Anonymizováno, (dětské připojištění – trvalé následky úrazu dítěte s progresivním plněním) se hradí pojistné ve výši 252 Kč. Alokoční poměr pro investici do finančních fondů životního pojištění byl: fond světových trendů 50 %, růstový fond 40 %, multifond 10 %. Současně byla sdělena aktuální výše podílových jednotek, aktuální výše odkupného a přehled pojistného a poplatků za období od 1.3.2022 do 28.2.2023, tj. pojistné uhrazené 17 688 Kč, rizikové pojistné za hlavní krytí 1 601 Kč, rizikové pojistné za připojištění ve výši 720 Kč (kód , Anonymizováno, ), 2 460 Kč (kód , Anonymizováno, ), 840 Kč (kód , Anonymizováno, ), 3 024 Kč (kód , Anonymizováno, ) a dále poplatky ve výši 360 Kč (inkasní poplatek a správní poplatek za administrativní náklady), ve výši 746 Kč (poplatek za zprostředkování fondu), ve výši 319 Kč (rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou). Současně byl sdělen stav podílového účtu s uvedením aktuální odkupné hodnoty a hodnoty jednotek (zjištěno z pojistky ze dne 15.3.2023, včetně stavu podílového účtu).

58. Dne 13.3.2024 byla žalovanou vystavena pro žalobce pojistka k pojistné smlouvě č. , hodnota, s uvedením pojistného ve výši 1 474 Kč s tím, že na pojištění s kódem , Anonymizováno, (životní pojištění) se hradí pojistné 887 Kč a z toho rizikové pojistné ve výši 128 Kč, na pojištění s kódem , Anonymizováno, (připojištění pro případ smrti s následkem úrazu) se hradí pojistné výši 60 Kč, na pojištění s kódem , Anonymizováno, (připojištění pro případ trvalých následků s progresivním plněním) se hradí pojistné ve výši 205 Kč, na pojištění s kódem , Anonymizováno, (připojištění pro případ hospitalizace) se hradí pojistné ve výši 70 Kč a na pojištění s kódem , Anonymizováno, (dětské připojištění – trvalé následky úrazu dítěte s progresivním plněním) se hradí pojistné ve výši 252 Kč. Alokoční poměr pro investici do finančních fondů životního pojištění byl: fond světových trendů 50 %, růstový fond 40 %, multifond 10 %. Současně byla sdělena aktuální výše podílových jednotek, aktuální výše odkupného a přehled pojistného a poplatků za období od 1.3.2023 do 29.2.2024, tj. pojistné uhrazené 17 688 Kč, rizikové pojistné za hlavní krytí 1 588 Kč, rizikové pojistné za připojištění ve výši 720 Kč (kód , Anonymizováno, ), 2 460 Kč (kód , Anonymizováno, ), 840 Kč (kód , Anonymizováno, ), 3 024 Kč (kód , Anonymizováno, ) a dále poplatky ve výši 360 Kč (inkasní poplatek a správní poplatek za administrativní náklady), ve výši 903 Kč (poplatek za zprostředkování fondu), ve výši 319 Kč (rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou). Současně byl sdělen stav podílového účtu s uvedením aktuální odkupné hodnoty a hodnoty jednotek (zjištěno z pojistky ze dne 13.3.2024, včetně stavu podílového účtu).

59. Výroční dopis ze dne 12.3.2020 byl dán k vypravení dne 12.3.2020 a dne 13.3.2020 k archivaci a výroční dopis ze dne 13.3.2021 byl dán k vypravení dne 13.3.2021 a dne 15.3.2021 k archivaci (zjištěno z dokumentace k odeslání výročních dopisů z roku 2020 a 2021).

60. Dne 7.7.2014 oznámil žalobce na formuláři pojišťovny pojistnou událost – potvrzení o hospitalizaci v období od 4.1.2014 do 8.1.2014 (zjištěno z oznámení pojistné události ze dne 7.7.2014). Žalovaná vyplatila na základě oznámení pojistné plnění ve výši 800 Kč (zjištěno z dopisu o likvidaci pojistné události ze dne 2.8.2014). Dne 8.2.2015 oznámil žalobce na formuláři pojišťovny pojistnou událost – potvrzení o hospitalizaci v délce 4 dnů (zjištěno z oznámení pojistné události ze dne 8.2.2015). Žalovaná vyplatila na základě oznámení pojistné plnění ve výši 800 Kč (zjištěno z dopisu o likvidaci pojistné události ze dne 17.2.2015).

61. Dne 8.1.2018 požádal žalobce na formuláři pojišťovny o mimořádný výběr podílových jednotek (zjištěno z žádosti pojistníka o mimořádný výběr podílových jednotek z 8.1.2018). K žádosti žalovaného vyplatila žalovaná mimořádný výběr v částce 29 910 Kč (zjištěno z dopisu ze dne 28.3.2018).

62. Dopisem ze dne 1.1.2025 sdělila žalovaná žalobci, že na základě jeho výpovědi ukončila pojistnou smlouvu ke dni 12.12.2024 s vyplacením odkupného ve výši 97 909 Kč (zjištěno z dopisu o zrušení pojistné smlouvy s výplatou odkupného ze dne 1.1.2025).

63. Den 7.1.2025 byla zaslána na účet č. , č. účtu, částku ve výši 259 Kč a částka ve výši 884 Kč (zjištěno z potvrzení o příchozí úhradě výši 259 Kč ze dne 7.1.2025, z potvrzení o příchozí úhradě ve výši 884 Kč ze dne 7.1.2025).

64. Dne 30.1.2025 byla zaslána na účet č. , č. účtu, částka 1 474 Kč (zjištěno z výpisu z účtu k platbě z 30.1.2025) a dne 13.2.2025 byla zaslána na účet č. , č. účtu, částka 1 474 Kč (zjištěno z výpisu z účtu k platbě z 13.2.2025). Účet č. , č. účtu, je veden na majitele: , jméno FO, , bytem , Jméno žalobce B, , adresa, a současně byl v pojistné smlouvě uveden jako účet pro výplatu pojistného plnění (zjištěno ze sdělení banky ze dne 5.8.2025, z pojistné smlouvy).

65. Žalobce byl informován žalovanou o vrácení přeplatku, který vznikl na pojistné smlouvě č. , hodnota, ve výši 1 474 Kč, a to na jeho účet (zjištěno z informace o vrácení přeplatku ze dne 4.2.2025).

66. Žalobce vyzval žalovanou k vydání bezdůvodného obohacení dopisem ze dne 10. 2. 2025 ve výši 96 434 Kč s tím, že na pojistném bylo uhrazeno 226 996 Kč a žalobci byla vyplacena částka ve výši 31 510 Kč (mimořádné výběry, pojistné plnění) a ve výši 97 909 Kč (odkupné) (zjištěno z výzvy k vydání bezdůvodného obohacení ze dne 10.2.2025). Žalovaná na výzvu reagovala dopisem ze dne 24.2.2025 tak, že nesouhlasí s důvody pro vydání bezdůvodného obohacení (zjištěno z reakce žalované ze dne 24.2.2025).

67. Žalobce uhradil za dobu trvání smlouvy dle přehledu plateb ze dne 8.10.2024 celkem částku 224 048 Kč s tím, že přeplatek činil 884 Kč a předepsané pojistné za období od 1.3.2012 do 1.10.2024 činilo 223 164 Kč (zjištěno z přehledu došlých plateb ze dne 8.10.2024). Následně žalobce uhradil dne 1.11.2024 částku ve výši 1 474 Kč a dne 2.12.2024 částku ve výši 1 474 Kč (zjištěno z výpisu z účtu , č. účtu, za měsíc listopad 2024 a prosinec 2024).

68. Žalobce uhradil za dobu trvání pojistné smlouvy na hlavní pojištění částku 131 426 Kč, administrativní poplatek činil 4 620 Kč, poplatek za riziko smrti v hlavním pojištění 17 594 Kč, již stržené počáteční náklady 11 957 Kč, poplatek za rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou činil 3 802 Kč, celkově poplatky činily 37 973 Kč. Žalobce za období od 6.3.2022 do 6.3.2025 uhradil 33 plateb pojistného po 1 474 Kč, tj. v celkové výši 48 642 Kč. Za období od 6.3.2022 do 6.3.2025 bylo uhrazeno na rizikové pojistné částka 4 092 Kč (zjištěno z tabulky z interního systému žalované – předepsané pojistné a poplatky).

69. Soud na základě výše uvedených skutkových zjištění, která byla učiněna na základě provedených listinných důkazů, jejichž věrohodnost a pravost nebyla nikterak zpochybněna a které na sebe logicky navazují učinil závěr o skutkovém stavu.

70. Žalobce uzavřel s žalovanou pojistnou smlouvu dne 2.2.2012, jejímž předmětem bylo životní pojištění pro případ smrti nebo dožití s počátkem pojištění 1.3.2012 dobu do dovršení věku 65 let, pojistnou částkou 200 000 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné pojistné podmínky a zvláštní pojistné podmínky, což žalobce svým podpisem stvrdil. Sazebník poplatků nebyl součástí smluvní dokumentace, kterou žalobce převzal a podpisem stvrdil, že by s ním byl seznámen, přičemž pouze ze sazebníku mohl žalobce době uzavření smlouvy zjistit, jaká je výše rizikového pojistného. Smlouvou byla sjednána výše pojistného na částku 1 474 Kč. Žalobce v průběhu trvání pojistné smlouvy s žalovanou komunikoval, uplatňoval pojistné události a činil mimořádný výběr. Žalovaná vystavovala pro žalobce výroční dopisy s tím, že ve výročním dopise z roku 2021 bylo mimo jiné uvedeno, že pojistné činí 1 474 Kč, přičemž bylo vždy uvedeno, kolik je z této částky hrazeno na pojištění s kódem UM1C (životní pojištění) a kolik z této částky činí rizikové pojistné, dále bylo uvedeno, kolik je hrazeno na jednotlivá připojištění (připojištění pro případ smrti s následkem úrazu, připojištění pro případ trvalých následků s progresivním plněním, připojištění pro případ hospitalizace, dětské připojištění – trvalé následky úrazu dítěte s progresivním plněním). Dále byl ve výročních dopisech od roku 2020 uveden také alokoční poměr pro investici do finančních fondů životního pojištění, aktuální výše podílových jednotek, aktuální výše odkupného a přehled pojistného a poplatků za období přecházejícího roku. Žalovaná doložila vytvoření, předání k odeslání výročního dopisu v systému žalované. Žalovanou bylo za dobu trvání smlouvy na pojistném plnění vyplaceno 2 x 800 Kč, dále byla vyplacena částka 29 910 Kč představující mimořádný výběr, dále byl žalobci vrácen přeplatek ve výši ve výši 1 143 Kč a v řízení bylo prokázáno také, že žalovaná vrátila žalobci rovněž 2 x 1 474 Kč. Žalobce požádala o ukončení pojistné smlouvy a výplatu odkupného, které mu bylo vyplaceno ve výši 97 909 Kč. Za období za období od 6.3.2022 do 6.3.2025 žalobce uhradil na pojistném částku 48 642 Kč, rizikové pojistné dle sazebníku za dané období od 6.3.2022 do 6.3.2025 činilo 4 092 Kč. Žalobce vyzval dne 10.2.2025 žalovanou k vydání bezdůvodného obohacení představující rozdíl mezi uhrazenými platbami pojistného a vyplaceným plněním, a to s lhůtou k plnění do 25.2.2025. Žalovaná vydání bezdůvodného obohacení odmítla dopisem ze dne 24.2.2025 a ničeho neuhradila.

71. Po právní stránce soud věc posuzoval se zřetelem k datu uzavření smluv před 1.1.2014 dle zákona č. 37/2004 Sb. o pojistné smlouvě (dále jen „zákon o pojistné smlouvě“), ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy s tím, že podle ust. § 1 odst. 2 zákona o pojistné smlouvě nejsou-li některá práva a povinnosti účastníků soukromého pojištění upravena tímto zákonem nebo zvláštním právním předpisem, řídí se občanským zákoníkem. Proto soud dále aplikoval také zákon č. 40/1964 Sb, občanského zákoníku (dále jen „obč.zák“) ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy, a to s odkazem na ust. § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), podle něhož se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí účinnosti. Podle odst. 2 není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Podle odst. 3 není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy.

72. Podle ust. § 2 zákona o pojistné smlouvě je pojistná smlouva smlouvou o finančních službách, ve které se pojistitel zavazuje v případě vzniku nahodilé události poskytnout ve sjednaném rozsahu plnění a pojistník se zavazuje platit pojistiteli pojistné.

73. Podle ust. § 4 odst. 1 zákona o pojistné smlouvě obsahuje vždy určení pojistitele a pojistníka, určení oprávněné osoby, určení, zda se jedná o pojištění škodové nebo obnosové, vymezení pojistného nebezpečí a pojistné události, výši pojistného, jeho splatnost a údaj o tom, zda se jedná o pojistné běžné nebo jednorázové, vymezení pojistné doby a doby, na kterou byla pojistná smlouva uzavřena, v případě pojištění osob, bylo-li dohodnuto, že se oprávněná osoba bude podílet na výnosech pojistitele, způsob, jakým se oprávněná osoba na těchto výnosech bude podílet. Podle odst. 4 součástí pojistné smlouvy jsou pojistné podmínky vydané pojistitelem, nejsou-li uvedeny přímo v pojistné smlouvě. Pojistník s nimi musí být před uzavřením pojistné smlouvy prokazatelně seznámen, s výjimkou § 23 odst. 4, a bez jeho souhlasu nelze tyto pojistné podmínky měnit a podle odst. 5 pojistné podmínky obsahují zejména vymezení podmínek vzniku, trvání a zániku pojištění, vymezení pojistné události, stanovení podmínek, za kterých nevzniká pojistiteli povinnost poskytnout pojistné plnění (výluky z pojištění), způsob určení rozsahu pojistného plnění a jeho splatnost.

74. Podle ust. § 12 odst. 3 zákona o pojistné smlouvě na žádost pojistníka je pojistitel povinen sdělit zásady pro stanovení výše pojistného.

75. Podle ust. § 66 odst. 1 zákona o pojistné smlouvě musí být musí být před uzavřením pojistné smlouvy oznámeny tyto informace o pojistiteli: obchodní firma a právní forma pojistitele, název členského státu, kde má pojistitel svoje sídlo, a tam, kde to přichází v úvahu, adresa agentury nebo pobočky pojistitele, která uzavírá pojistnou smlouvu, adresa sídla pojistitele, popřípadě agentury nebo pobočky, která uzavírá pojistnou smlouvu, a jedná-li se o pojistnou smlouvu uzavíranou na dálku, také místo registrace pojistitele v obchodním nebo obdobném veřejném registru, jeho registrační číslo nebo odpovídající prostředek identifikace v takovém registru a informace o názvu a sídle orgánu odpovědného za výkon dohledu nad jeho činností. Podle odst. 2 Zájemci musí být před uzavřením pojistné smlouvy týkající se pojištění osob oznámeny tyto informace o závazku: definice všech pojištění a všech opcí, doba platnosti pojistné smlouvy, způsoby zániku pojistné smlouvy, způsoby a doba placení pojistného, způsoby výpočtu a rozdělení bonusů, pokud jsou obsahem pojistné smlouvy, způsob určení výše odkupného, informace o výši pojistného za každé sjednané soukromé pojištění včetně doplňkového soukromého pojištění, pokud bylo požadováno, v případě soukromého pojištění vázaného na investiční podíly definice podílů, na které je vázáno pojistné plnění, uvedení povahy podkladových aktiv pro pojistné smlouvy vázané na investiční podíly, podmínky a lhůty týkající se možnosti odstoupení od pojistné smlouvy, způsob určení možných odečítaných částek a informace o adrese, na kterou je možno odstoupení od pojistné smlouvy zaslat, obecné informace o daňových právních předpisech, které se vztahují k danému soukromému pojištění, způsob vyřizování stížností pojistníků, pojištěných nebo oprávněných osob, včetně možnosti obrátit se se stížností na Českou národní bankou, právo platné pro pojistnou smlouvu tam, kde strany nemají volný výběr práva platného pro pojistnou smlouvu, nebo právo, které navrhuje pojistitel v případech, kdy strany mají možnost výběru platného práva. Podle odst. 5 (ve znění účinném od 1.1.2010) pojistitel je povinen písemně informovat zájemce o uzavření pojistné smlouvy životního pojištění je-li nositelem investičního rizika pojistník, spojeného se standardním fondem kolektivního investování, vnitřním fondem pojišťovny, indexem akcií nebo s jinou odvozenou hodnotou o riziku investice s uvedením charakteru rizika nebo o tom, kde je možno tuto informaci získat, neexistenci záruky návratnosti investice způsobu a rozsahu záruky, je-li dána, předpokládaných nebo možných výnosech nebo vlastnostech investice, přičemž nesmějí být uváděny údaje pouze za vybrané nebo vybraná časová období, ve kterých bylo dosaženo mimořádné výnosnosti, a o tom, že minulé výnosy nejsou zárukou budoucích výnosů. Podle odst. 6 (ve znění účinném od 1.1.2010) pojistitel je povinen informovat pojistníka způsobem umožňujícím dálkový přístup nejméně jednou za čtvrtletí o aktuální hodnotě podílů, na které je vázáno pojistné plnění, nejméně jednou za rok o struktuře podkladových aktiv pro pojistné smlouvy vázané na investiční podíly.

76. Podle ust. § 37 obč.zák. právní úkon musí být učiněn svobodně a vážně, určitě a srozumitelně; jinak je neplatný.

77. Podle ust. § 38 odst. 1 obč.zák. neplatný je právní úkon, pokud ten, kdo jej učinil, nemá způsobilost k právním úkonům.

78. Podle ust § 41 obč.zák. vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatnou jen tato část, pokud z povahy právního úkonu nebo z jeho obsahu anebo z okolností, za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu.

79. Podle ust. § 56 obč.zák spotřebitelské smlouvy nesmějí obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran (odst. 1). Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na smluvní ujednání, která vymezují předmět plnění smlouvy nebo cenu plnění. (odst. 2). Nepřípustná jsou zejména smluvní ujednání, která a) vylučují nebo omezují odpovědnost dodavatele za jednání či opomenutí, kterým byla spotřebiteli způsobena smrt či újma na zdraví, b) vylučují nebo omezují práva spotřebitele při uplatnění odpovědnosti za vady či odpovědnosti za škodu, c) stanoví, že smlouva je pro spotřebitele závazná, zatímco plnění dodavatele je vázáno na splnění podmínky, jejíž uskutečnění je závislé výlučně na vůli dodavatele, d) dovolují dodavateli, aby spotřebiteli nevydal jím poskytnuté plnění i v případě, že spotřebitel neuzavře smlouvu s dodavatelem či od ní odstoupí, e) opravňují dodavatele odstoupit od smlouvy bez smluvního či zákonného důvodu a spotřebitele nikoli, f) opravňují dodavatele, aby bez důvodů hodných zvláštního zřetele vypověděl smlouvu na dobu neurčitou bez přiměřené výpovědní doby, g) zavazují spotřebitele k plnění podmínek, s nimiž se neměl možnost seznámit před uzavřením smlouvy, h) dovolují dodavateli jednostranně změnit smluvní podmínky bez důvodu sjednaného ve smlouvě, i) stanoví, že cena zboží či služeb bude určena v době jejich splnění, nebo dodavatele opravňují k zvýšení ceny zboží či služeb, aniž by spotřebitel byl oprávněn od smlouvy odstoupit, je-li cena sjednaná v době uzavření smlouvy při splnění podstatně překročena, j) přikazují spotřebiteli, aby splnil všechny závazky i v případě, že dodavatel nesplnil závazky, které mu vznikly, k) dovolují dodavateli převést práva a povinnosti ze smlouvy bez souhlasu spotřebitele, dojde-li převodem ke zhoršení dobytnosti nebo zajištění pohledávky spotřebitele.

80. Podle ust. § 451 odst. 1 obč.zák. kdo se úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat.

81. Podle ust § 451 odst. 2 obč.zák. je bezdůvodným obohacením majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.

82. Podle ust. § 457 obč.zák. je-li smlouva neplatná nebo byla-li zrušena, je každý z účastníků povinen vrátit druhému vše, co podle ní dostal.

83. Podle ust. § 458 odst.1 obč.zák. musí být vydáno vše, co bylo nabyto bezdůvodným obohacením. Není-li to dobře možné, zejména proto, že obohacení záleželo ve výkonech, musí být poskytnuta peněžitá náhrada.

84. Podle § 107 odst. 1 obč. zák. se právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení promlčí za dva roky ode dne, kdy se oprávněný dozví, že došlo k bezdůvodnému obohacení a kdo se na jeho úkor obohatil.

85. Podle § 107 odst. 2 obč.zák. se právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení promlčí za tři roky, a jde-li o úmyslné bezdůvodné obohacení za deset let ode dne, kdy k němu došlo.

86. Soud předně zdůrazňuje, že nelze na možné určení neplatnosti pojistných smluv pohlížet plošně, nýbrž je nutné vždy zvažovat veškeré individuální aspekty v jednotlivých případech, posuzovat vůli stran i následné jednání stran.

87. Ve vztahu k námitce neplatnosti z důvodu neurčitosti pojistné smlouvy spočívající v konstrukci pojistného produktu a v neplatném ujednání o poplatcích a rizikové pojistném soud na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu, který vzešel ze skutkových zjištění a příslušných zákonných ustanovení s ohledem na uplatněné námitky žalované učinil závěr, že pojistná smlouva je absolutně neplatným právním úkonem dle ust. § 37 odst. 1 obč. zák., neboť neobsahuje konkrétní ujednání o výši rizikového pojistného za pojištění. V daném případě nebyla konkrétní výše rizikového pojistného sjednána ve smlouvě, nebylo ji možné zjistit z předsmluvních informacích pro zájemce, ani jiného smluvního dokumentu, u kterého žalobce stvrdil podpisem jeho převzetí při podpisu smlouvy. Podle oddílu označené jako předsmluvní informace byla výše určena odkazem na sazebník, se kterým žalovaná před uzavřením smlouvy žalobce prokazatelně neseznámila a kde výše rizikového pojistného byla stanovena v závislosti na dalších kritérií (věku a pohlaví), jak vyplývá ze sazebníku předloženého žalovanou. Ze smluvní dokumentace, kterou měl žalobce k dispozici při podpisu smlouvy nebylo zjistitelné, jaká částka bude investována a jaká částka bude představovat rizikové pojistné. Odkaz na sazebník tak představuje neurčité a tudíž neplatné ujednání. Současně soud má za to, že absence určitého sjednání konkrétní výše rizikového pojistného nelze překlenout ust. § 12 odst. 3 zákona o pojistné smlouvě tak, že by se jednalo o informaci, kterou pojišťovna poskytuje na žádost, tj. že by se jednalo o zásady pro stanovení výše pojistného.

88. Vzhledem k tomu, že ujednání o výši rizikového pojistného nelze od ostatního obsahu pojistné smlouvy oddělit, není zjistitelné, jaká část pojistného po odečtení rizikového pojistného má být investována do nákupu podílových jednotek a není-li ujednáno konkrétní rizikové pojistné, jedná se o neplatný právní úkon (srov. rozsudek Městského soudu v Praze sp.n.. 29 Co 420/2019).

89. Soud proto činí závěr, že pokud byla pojistná smlouva absolutně neplatný právním úkonem a žalobce dle této neplatné pojistné smlouvy platil pojistné, vzniklo na straně žalované bezdůvodné obohacení dle ust. § 451 odst. 2 obč. zák.

90. Jako nadbytečné měl soud vzhledem k vyslovenému závěru neplatnosti pojistné smlouvy pro absenci určitého ujednání ohledně pojistného posouzení neplatnosti ujednání z důvodu, zda jsou způsobilá nastolit nerovnováhu v právech a povinnostech stran, tj. podrobit je přezkumu stran přiměřenosti dle ust. § 56 odst. 1 obč. zák., resp. směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5. dubna 1993 o zneužívajících ujednáních ve spotřebitelských smlouvách (pro existenci zneužívajících ujednání). Pro vše shora uvedené soud konstatuje, že pojistná smlouva je absolutně neplatná se zřetele k uplatněným námitkám pro neurčitost, neboť ze smlouvy, včetně příloh, kterém měl žalobce k dispozici v době uzavření smlouvy nebylo zřejmé jaká částka bude investována a jaká částka bude strhávána na pojistnou ochranu, v jakých konkrétních výši budou žalovanou strhávány poplatky – tj. žalobce si nemohl učinit ekonomický úsudek o výhodnosti a nevýhodnosti produktu, jeho o ekonomickém dopadu.

91. Vzhledem k absolutní neplatnosti smlouvy pro neurčitost ujednání o pojistném má žalobce nárok na vydání bezdůvodného obohacení, nicméně žalovaná vznesla námitku promlčení a soud dospěl k závěru, že nárok je zčásti promlčen.

92. Soud se zabýval námitkou promlčení, kterou vznesla žalovaná, přičemž rozhodnou právní úpravou pro posouzení promlčení práva žalobce je občanský zákoník účinný do 31.12.2013, tj. ust. § 107 obč.zák., podle něhož se právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení promlčí za dva roky ode dne, kdy se oprávněný dozví, že došlo k bezdůvodnému obohacení a kdo se na jeho úkor obohatil (subjektivní lhůta), za tři roky, a jde-li o úmyslné bezdůvodné obohacení za deset let ode dne, kdy k němu došlo (objektivní lhůta).

93. Objektivní a subjektivní promlčecí doby počínají, běží a končí nezávisle na sobě, přičemž platí, že skončí-li běh jedné z nich, právo se promlčí, a to i vzdor tomu, že oprávněnému ještě běží druhá promlčecí doba (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 2. 2017, sp. zn. 28 Cdo 1421/2015).

94. Pro počátek běhu subjektivní promlčecí doby k uplatnění práva na vydání bezdůvodného obohacení je ve světle výkladu ust. § 107 odst. 1 obč. zák. rozhodný okamžik, kdy se oprávněný skutečně dozví o tom, že došlo na jeho úkor k získání bezdůvodného obohacení a kdo je získal. Byla-li majetková hodnota nabyta v souladu s kontraktem stiženým absolutní neplatností, odvíjí se běh subjektivní promlčecí doby od okamžiku, kdy se ochuzený dozvěděl o skutečnostech, jež uvedenou neplatnost zakládají (srovnej např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 9. 6. 2004, sp. zn. 26 Cdo 1161/2003, ze dne 30. 9. 2009, sp. zn. 25 Cdo 3306/2007, nebo jeho usnesení ze dne 27. 3. 2007, sp. zn. 33 Odo 306/2005, a ze dne 17. 9. 2012, sp. zn. 28 Cdo 1957/2012). Podle ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu je pro určení okamžiku začátku běhu subjektivní promlčecí lhůty (ve smyslu ust. § 107 odst. 1 obč. zák.) rozhodná vědomost skutkových okolností, z nichž lze odpovědnost za bezdůvodné obohacení dovodit. Tuto vědomost nelze bez dalšího ztotožnit s okamžikem uzavření smlouvy, nýbrž je třeba ji, odvozovat od okamžiku, kdy mohl žalobce reálně seznat vznik bezdůvodného obohacení, tj. kdy si alespoň v laické rovině osvojil závěr o bezdůvodnosti poskytnutého plnění, tedy o neplatnosti smlouvy, podle níž bylo plněno a kdo se na jeho úkor obohatil. Bezdůvodné obohacení představují platby pojistného, přičemž promlčecí doba pak běží pro jednotlivé platby zvlášť.

95. V daném případě žalovaná tvrdila, že žalobce se o důvodech neplatnosti dozvěděl z výročních dopisů a z výpisu z podílového účtu s tím, že soud učinil závěr, že žalovaná neprokázala doručení a tím spíše přečtení výročních dopisů žalobcem, tedy nebyl prokázán okamžik počátku běhu subjektivní promlčecí doby k uplatnění práva na vydání bezdůvodného obohacení vzniklého placením pojistného na základě neplatné smlouvy s tím, že rovněž nelze v souladu s názorem Ústavního soudu vyjádřeným v nálezu ze dne 10. 5. 2022, sp. zn. III. ÚS 2127/21, určit počátek běhu subjektivní promlčecí doby práva na vydání bezdůvodného obohacení podle ust. § 107 odst. obč. zák. pouze podle okamžiku uzavření smlouvy a plateb pojistného a současně nebyl postaven na jisto ani jiný okamžik, kdy mohl žalobce získat laickou vědomost o důvodech neplatnosti smlouvy, např. tvrzeným přečtením výročních dopisů, z nichž by musel zjistit, v jaké výši je strháváno rizikové pojistné a poplatky, tedy ekonomické dopady, které nebyly určitým způsobem upraveny přímo v pojistné smlouvě, nicméně u těchto listin nebylo doručení prokázáno. Pro uvedené soud učinil závěr, že nárok žalobce není promlčen v subjektivní promlčecí době, když o důvodech neplatnosti smlouvy se žalobce dozvěděl až na základě právní analýzy smlouvy právním zástupcem.

96. Nicméně soud dospěl k závěru, že nárok je částečně promlčen v objektivní tříleté promlčecí době s tím, že jsou nepromlčena plnění (jednotlivé pojistné) v období tří let před podáním žaloby, tedy v období od 6.3.2022 do 6.3.2025, celkem se jedná o pojistné ve výši 48 642 Kč, které představuje nepromlčené platby pojistného.

97. K tomu soud uvádí, že stran nemožnosti aplikovat promlčení v objektivní promlčecí době je soudu známo, že dosud není ustálena rozhodovací praxe odvolacího soudu (k nemožnosti aplikovat objektivní promlčecí dobu se přiklonil Městský soud v Praze v rozsudku č.j. 29 Co 157/2024-294 ze dne 18.7.2024) a nelze hovořit o tom, že by byla na tomto postupu judikatura ustálena a dáno očekávání žalobce ve smyslu ust. § 13 o.z., tj. aby bylo rozhodnuto shodně, proto také soud má zato, že je možné postupovat i tak, že nárok je promlčen v objektivní promlčecí době a nevycházet z rozsudku SDEU ze dne 22.4.2021 ve věci sp.zn. C-485/19, LH proti Profi Credit Slovakia s.r.o. s tím, že rovněž Nejvyšší soud ve věci sp.zn. 33 Cdo 1808/2022, popř. Ústavní soud ve věci sp.zn. IV. ÚS 1984/22 dovodil, že ve věci životního pojištění se závěry daného rozsudku neuplatní a je nutno vést dělící linii mezi poskytnutím spotřebitelského úvěru a uzavřením smlouvy životním pojištěním, jakožto investicí svého druhu („závěry rozsudku SDEU C 485/19, v němž SDEU odpovídal na předběžné otázky tehdy předkládajícího soudu Slovenské republiky související se zneužívajícími ustanoveními ve smyslu směrnice při poskytování spotřebitelských úvěrů nebankovními společnostmi, nejsou pro danou věc použitelné. SDEU v tomto rozsudku rekapituloval, že soud předkládající předběžnou otázku řešil spor, kdy se spotřebitel - posléze žalobce - až po splacení jemu poskytnutého úvěru dozvěděl, že i v jeho úvěrové smlouvě se vyskytují ustanovení, která jsou nově posuzována jako zneužívající. Závěr o existenci zneužívajícího ustanovení ve smlouvě o spotřebitelském úvěru poskytnutého nebankovní společností však nelze bez dalšího přenášet na posuzovanou věc, neboť k takovému závěru - tedy k existenci zneužívajícího ustanovení - nedochází ani Česká národní banka ve stěžovatelem odkazovaném úředním sdělení. Lze sice uznat, že pojišťovna způsobila stěžovateli finanční ztrátu v tom, že kdyby byl o všech parametrech pojistné smlouvy správně informován, patrně by k jejímu uzavření nepřistoupil a své prostředky by zhodnotil jinak. Z povahy životního pojištění nelze usuzovat na přesnou výši ztráty, která by stěžovateli vznikla, kdyby ve smluvním vztahu setrval, jak původně předpokládal“). I v nyní posuzovaném případě nelze usuzovat na přesnou výši újmy spotřebitele, která by mu vznikla, neboť žalobce pojistnou smlouvu z vlastního rozhodnutí předčasně ukončil. Shora uvedené bylo aprobována rovněž nejnověji rozhodnutím Městského soudu v Praze ze dne 10.9.2025 č.j. 69 Co 266/2025 – 209, ze dne 16.9.2025 č.j. 30 Co 235/2025-239.

98. Pro úplnost soud uvádí, že se zabýval i otázkou, zda námitka promlčení vznesená žalovanou není v rozporu s dobrými mravy a žalovaná nebyla při jejím vznesení ve zlé víře. Podle ustálené judikatury uplatnění promlčecí námitky by se příčilo dobrým mravům jen v těch výjimečných případech, kdy by bylo výrazem zneužití tohoto práva na úkor účastníka, který marné uplynutí promlčecí doby nezavinil a vůči němuž by za takové situace zánik nároku na plnění v důsledku uplynutí promlčecí doby byl nepřiměřeně tvrdým postihem ve srovnání s rozsahem a charakterem jím uplatňovaného práva s důvody, pro které své právo včas neuplatnil (viz. rozsudek NS ČR ze dne 22 8.2002, sp. zn. 25 Cdo 1839/2000). Z provedených důkazů nevyplynulo, že by námitka promlčení byla jakýmkoliv projevem zneužití práva na úkor žalobce, když ze všech vyjádření žalované vyplývalo, že žalovaná nárok žalobce neuznává a smlouvu má za platnou a v případě, že by žalobce svým rozhodnutím smlouvu neukončil, nadále by žalovaná dle smlouvy plnila. Současně nebylo prokázáno, že by se ze strany žalované jednalo o záměrně nepoctivé jednání vůči spotřebitelů s tím, že žalovaná ke smlouvě přistupovala jako k platné, provedla k žádosti výplatu pojistného plnění i mimořádného výběru a nakonec i odkupného.

99. Nebyly taky shledány žádné důvody, pro které by námitka měla být v rozporu s dobrými mravy s tím, že záměr žalované postupovat nepoctivě ke spotřebitelům nebyl prokázán. O záměrně nepoctivém jednání a možném jednání ve zlé víře, by se mohlo hovořit teprve tehdy, pokud by pojišťovna uzavírala pojistné smlouvy s nejasnou nákladovou strukturou i po upozornění České národní banky na nutnost srozumitelně informovat zájemce o nákladech a poplatcích spojených s pojistnou smlouva a nedostatečném dodržení této povinnosti ze strany pojišťoven. Současně je nutné vycházet z toho, že se presumuje dobrá víra, zatímco opak (zlá víra) musí být prokázán.

100. Současně soud učinil vzájemné zúčtování vzhledem k nutnosti dané ust. § 458 odst. 1 obč. zák., podle něhož musí být vydáno vše, co bylo nabyto bezdůvodným obohacením. Není-li to dobře možné, zejména proto, že obohacení záleželo ve výkonech, musí být poskytnuta peněžitá náhrada s tím, že rozhodným okamžikem je okamžik, kdy jednotlivé nároky vznikly.

101. Žalobci vznikl vůči žalované z neplatné pojistné smlouvy nárok na vydání toho, co plnil na pojistném po odečtení vyplaceného pojistné plnění ve výši 1 600 Kč, mimořádného výběru ve výši 29 910 Kč, odbytného ve výši 97 909 Kč a ve výši 1 143 Kč představující přeplatek) s tím, že tento nárok byl částečně promlčen (nepromlčená částka 48 642 Kč).

102. Dále však žalované vznikl nárok s odkazem na ust. § 458 odst. 1 obč. zák. týkající se vydání oceněného nemajetkového plnění spočívající v poskytovaní pojistné ochrany žalobci, ve smyslu připravenosti žalované poskytnout žalobci pojistné plnění v případě nastalé pojistné události. K ocenění tohoto nemajetkového plnění spočívající v poskytování pojistné ochrany žalovaná předložila výpočet učiněný pojistnými matematiky a sazebník. Soud v daném případě uvádí, že určení přesné výše nároku by bylo možné jen s nepoměrnými obtížemi, neboť lze mít pochybnosti o tom, zda by v dané věci bylo možné určit přesnou výši znalecký posudek na ocenění nemajetkového plnění spočívající v poskytované pojistné ochraně, jelikož lze předpokládat, že pro zpracování takového posudku by nebylo možné zajistit spolehlivý srovnávací materiál a soudu je známo, že řada smluv o životním pojištění uzavřených klienty s různými pojišťovnami z rozhodného období je neplatných. Soud se proto rozhodl stanovit výši nároku, tj. bezdůvodného obohacení poskytnutého žalovanou žalobci v podobě pojistné ochrany úvahou soudu dle ust. § 136 o.s.ř., ve které vycházel z výpočtu žalované a svoji úvahu opřel rovněž o stávající zákonnou úpravu danou ust. § 2999 odst. 2 o. z., podle níž plnil-li ochuzený za úplatu, poskytne se náhrada v rozsahu úplaty, tj. v daném případě v hodnotě předpokládané úplaty za rizikové pojistné z pojistné smlouvy za hlavní pojištění a tuto částku má soud na základě provedené úvahy za částku odpovídající ocenitelnému nepeněžitému plnění, které se dostávalo žalobci a spočívalo v připravenosti žalované plnit pro případ pojistné události.

103. Soud nemá za to, že by hodnotě předpokládané úplaty za rizikové pojistné, tj. připravenosti žalované plnit z pojistné smlouvy, odpovídala i částka střežená na poplatky, neboť se jedná o za jinou definovanou činnost vztahující se k investiční složce pojištění, tj. činnost odlišnou od připravenosti poskytnout plnění pro případ pojistné události.

104. Za dobu trvání pojistné smlouvy poskytla žalovaná žalobci pojistnou ochranu v celkové hodnotě 17 594 Kč s tím, že dle pravidel vzájemného zúčtování lze proti nepromlčenému nároku započítat pouze částku 4 092 Kč (tj. rizikové pojistné za období od 6.3.2022 do 6.3.2025). Žalobce má tak vzhledem k provedenému zúčtování vzájemně poskytnutých plnění nárok na uhrazení částky 44 550 Kč (48 642 Kč – 4 092 Kč).

105. Jelikož bylo v řízení dále prokázáno, že žalovaná vrátila žalobci přeplatek ve výši 2 x 1 474 Kč, je nutné ponížit shora uvedenou částku dále o částku 2 948 Kč, proto má žalobce nárok na vydání bezdůvodného obohacení pouze ve výši 41 602 Kč.

106. Se zřetelem k shora uvedenému soud žalobě vyhověl, co do nároku žalobce na zaplacení částky 41 602 Kč s příslušenstvím představující zákonný úrok z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 41 602 Kč od 26.2.2025 do zaplacení s tím, že nárok za zaplacení zákonného úroku z prodlení vyplývá z ust. § 1970 odst. 1, 2 o.z. ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., přičemž povinnost platit úrok z prodlení z dlužné částky byla žalované uložena v souladu s návrhem žalobce, která jej požadovala z dlužné částky ode dne následujícího po uplynutí lhůty k vydání bezdůvodného obohacení (tj. dnem 26.2.2025) a trvá až do jejího úplného uhrazení. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto s odkazem na ust. § 160 odst. 1 o.s.ř., když soud neshledal důvody pro její prodloužení (výrok I.).

107. Ve zbývajícím rozsahu, tj. co do částky 54 832 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 54 832 Kč od 26. 2. 2025 do zaplacení, soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok II.).

108. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl s odkazem na ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v převážné části úspěšná nárok na náhradu řízení v částce 6 439 Kč. Jedná se o částku představující 14 % jejich celkové výše (rozdíl úspěchu žalované v řízení v rozsahu 54 832 Kč, tj. 57 % od neúspěchu žalované v řízení v rozsahu 41 602 Kč, tj. 43 %), přičemž tyto celkové náklady tvoří odměna advokáta počítána z tarifní hodnoty 96 434 Kč za 7 úkonů právní služby - příprava a převzetí zastoupení, vyjádření ze dne 22.4.2025, účast na jednání soudu dne 9.6.2025, vyjádření ve věci ze dne 9.7.2025, účast na jednání soudu dne 23.7.2025, vyjádření ve věci ze dne 22.8.2025, účast na jednání soudu dne 1.10.2025, a to s odkazem na ust. § 11 odst. 1 písm. a), d), g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „advokátní tarif“) po 4 980 Kč podle ust. § 8 ve spojení s ust. § 7 bod 5 advokátního tarifu, dále tomu odpovídacích 7 paušálních náhrad hotových výdajů po 450 Kč dle ust. § 13 odst. 4 advokátního tarifu a s odkazem na ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. daň z přidané hodnoty ve výši 7 982,10 Kč (počítáno z částky 38 010 Kč v sazbě 21 %).

109. Podle úspěchu ve věci byly žalované přiznány náklady řízení v částce 6 439 Kč (45 992,10 * 0,14) Lhůta k plnění byla stanovena s ohledem na ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. a platební místo v případě náhrady nákladů řízení podle ust. § 149 o.s.ř. (výrok III.).