13 C 16/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl soudkyní JUDr. Kateřinou Melkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem údaje o zástupci pro zaplacení částky 20 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobci částku ve výši 20 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25% z částky 20 000 Kč od 21.1.2021 do zaplacení.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 28 840,25 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce, Mgr. Bc. [jméno] [příjmení], advokát.

III. Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit České republice – Obvodnímu soudu pro Prahu 6 na náhradu nákladů vynaložených státem – svědečné, částku ve výši 2 760,87 Kč.

1. Žalobce se žalobou došlou zdejšímu soudu dne 1.2.2021 ve znění doplňujících písemných podání domáhal stanovení povinnosti žalovanému zaplatit žalobci částku ve výši 20 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 20 000 Kč od 21.1.2021 do zaplacení. Žalobce žalobu odůvodnil tak, že žalobce s žalovanou uzavřel pojistnou smlouvu [číslo] to smlouvu o životním pojištění. Pojistné žalobce řádně hradil. V rámci pojistné smlouvy bylo sjednáno denní odškodné ve výši 500 Kč za den léčení pro případ úrazu. Žalobce dne 21.2.2019 utrpěl při lyžování úraz, kdy při sjezdu na lyžích upadl a narazil si hlavu a krk. Následně se žalobce podrobil léčení, když dle lékařských zpráv se léčil ode dne 21.2.2019 do 2.4.2019, tedy celkem 40 dní. Za toto období mu tedy náleží pojistné plnění ve výši 20 000 Kč. Žalobce škodnou událost řádně nahlásil, a to dne 25.4.2019. Žalovaná opakovaně odmítla uhradit žalobci pojistné plnění s tím, že dle žalované pojistná smlouva zanikla odstoupením žalované od pojistné smlouvy, a to již v roce 2017. Žalobce odstoupení od pojistné smlouvy, jakožto jednostranné právní jednání neuznává a považuje jej za neplatné a neúčinné, z toho důvodu i po odstoupení žalované od pojistné smlouvy žalobce nadále hradil řádně pojistné, tak jak i vyplývá z dopisu žalované ze dne 15.7.2019. Žalobce má za to, že odstoupení od smlouvy ze strany žalované je neplatné a neúčinné zejména z toho důvodu, že pokud žalovaná dne 15.3.2017 zaslala žalobci dopis, kterým odstoupila od shora uvedené pojistné smlouvy ve smyslu ust. § 2808 a § 2788 OZ, když dle tvrzení žalované neměl žalobce při sepisu návrhu pojistné smlouvy uvést pravdivé skutečnosti ohledně jiné uzavřené pojistné smlouvy, zejména neuvedl uzavření jiné pojistné smlouvy u [právnická osoba], tak žalobce zaslané odstoupení od pojistné smlouvy od počátku neuznával a neuznává, když uvádí, že smlouvu za něj vyplňovala pověřená osoba žalované, navíc v rámci hlášení pojistné události dne 8.12.2015 žalobce v oznámení o škodě prokazatelně uvedl, že je pojištěn u [právnická osoba] Jednostranné odstoupení žalované od pojistné smlouvy ze dne 15.3.2017 je neplatné a neúčinné, když již dne 8.12.2015 žalovaná prokazatelně věděla o tom, že žalobce je pojištěn u jiné životní pojišťovny a přesto žalovaná v prekluzivní dvouměsíční lhůtě dle ust. § 2808 OZ od smlouvy neodstoupila včas, tedy nejpozději do 8.2.2016. Nadto žalobce zpochybňuje samotnou podstatu a důvody pro odstoupení od smlouvy. Vzhledem k tomu, že odstoupení od pojistné smlouvy je vůči žalobci právně neúčinné a pojistná smlouva i nadále trvá, žalobce řádně v době pojistné události hradil pojistné. Žalobce dále doplnil, že žalobce odmítá tvrzení žalované v tom směru, že pojistná smlouva zanikla odstoupením žalované ze dne 15. 3. 2017 s tím, že žalobce měl dle žalované zatajit podstatné údaje při uzavření pojistné smlouvy. Žalobce sám návrh pojistné smlouvy nevyplňoval, pověřené osobě žalované sděloval veškeré podstatné údaje, včetně jiných uzavřených smluv. Do formuláře smlouvy vpisovala údaje pověřená osoba žalovanou k uzavření pojistné smlouvy. Pokud tato osoba vyplnila některé údaje nesprávně či neúplně nejde o nesprávné jednání žalobce, jež návrh smlouvy nevyplňoval, jen jej podepsal. Žalobce rovněž nesouhlasí s tím, že hlášením škodné události ze dne 8. 12. 2015 neoznamoval skutečnosti podstatné k uzavřené pojistné smlouvě [číslo] když v hlášení pojistné události je zřetelně vyplněn pojistník a číslo pojistné smlouvy. Prohlášení o vícenásobném pojištění se právě vztahuje k pojistné smlouvě [číslo] samotnému žalobci, když obdobně uvedené okolnosti posuzoval Obvodní soud pro Prahu 6 v řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka]. Tvrzení žalované, že snad žalobce něco zatajil, považuje žalobce za urážlivé a odmítá jej. Žalobce opakovaně uvedl, že jednostranné odstoupení od smlouvy je neúčinné a neplatné. I pokud by byla zvážena varianta, že by žalobce s ukončením smlouvy souhlasil, nemohly nastat předpokládané účinky platného odstoupení od smlouvy spočívající v povinnosti žalobce vracet pojistné plnění žalované ve smyslu ust. § 2808 odst. 5 OZ, v takovém případě jsou veškeré platby zaslané po 17. 3. 2017 bezdůvodným obohacením na straně žalované. V dané věci má tedy žalobce nárok buď na vyplacení pojistného plnění v případě, že soud posoudí situaci tak, že pojistná smlouva trvá i po 17. 3. 2017. V případě, že soud dovodí, že smlouva netrvala nadále, má žalobce nárok na pojistné plnění dle smlouvy, jak jej uplatnil žalobou. Žalobce uvedl, že ponechává na právním posouzení soudu, zda uplatněný nárok je z titulu pojistného plnění či z titulu bezdůvodného obohacení.

2. Žalovaná se k podané žalobě vyjádřila tak, že je nesporné, že žalovaná akceptovala návrh žalobce na uzavření pojistné smlouvy [číslo] ze dne 30. 4. 2015. Na základě toho žalovaná zaslala žalobci pojistku ze dne 22. 6. 2015 jako potvrzení o uzavření pojistné smlouvy. Následně žalobce nahlásil žalované několik pojistných událostí, v jejichž důsledku žalovaná vyplatila žalobci pojistné plnění. Žalovaná považuje za sporný žalobcem uplatněný nárok co do výše a základu, neboť mezi stranami došlo ke zrušení předmětné pojistné smlouvy s účinky od samého počátku, a to, když žalovaná odstoupila od pojistné smlouvy dle ust. § 2808 a 2788 OZ, když se tak stalo dopisem ze dne 15. 3. 2017, který byl žalobci doručen dne 17. 3. 2017. Důvodem odstoupení bylo zatajení rozhodných skutečností pro sjednání pojistné smlouvy. Žalovaná v tomto směru uvedla, že žalobce v návrhu na uzavření pojistné smlouvy ze dne 30. 4. 2015 na písemný dotaz žalované, zda má uzavřeno nebo zažádáno o další životní, úrazové, zdravotní nebo důchodové pojištění u pojišťovny [právnická osoba], nebo jiných pojistitelů, odpověděl ne. Dále žalobce na písemný dotaz žalované, zda utrpěl úrazy, jaké a kdy a zda zanechaly trvalé následky, tak na tuto otázku odpověděl, také ne. V průběhu trvání pojistné smlouvy však žalovaná, dne 7. 2. 2017 zjistila, že ji žalobce úmyslně zatajil, že měl v době před podepsáním návrhu na uzavření pojistné smlouvy, tj. před dnem 30. 4. 2015 již uzavřené jiné pojistné smlouvy u jiných pojistitelů, a to u [anonymizována čtyři slova]., [anonymizována čtyři slova] s počátkem pojištění od 27. 3. 2014 a u [obec] [anonymizováno] s počátkem pojištění od 1. 5. 1988 a zejména, že v minulé době utrpěl mnohopočetné úrazy, které byly nahlášeny jiným pojistitelům ve dnech 25. 2. 2013, 2. 5. 2013, 14. 6. 2013, 22. 7. 2013, 13. 12. 2013, 11. 5. 2014, 22. 8. 2014 a 7. 5. 2015. K účelovému jednání při sjednávání pojistné smlouvy přisvědčuje skutečnost, že i další pojištěná, pí. [jméno] [příjmení], úmyslně zamlčela několik svých předchozích úrazů, nahlášeny [anonymizována dvě slova] ve dnech 19. 9. 2012, 5. 8. 2013, 8. 4. 2014 a 25. 7. 2014 O těchto rozhodných skutečnostech se žalovaná dozvěděla až dne 7. 2. 2017 z e-mailu od odboru prevence pojistných událostí [anonymizována čtyři slova]. Zatajením svého vícenásobné pojištění a předchozích úrazů žalobce porušil svou zákonnou povinnost k pravdivým sdělením dle ust. § 2788 odst. 1 OZ ve spojení s ust. § 2808 odst. 1 OZ. Pokud se žalobce brání tím, že již v rámci oznámení o škodě ze dne 8. 12. 2015 sdělil žalované své vícenásobné pojištění u [anonymizována čtyři slova]., které předtím při uzavírání pojistné smlouvy úmyslně zatajil v rozporu se svou zákonnou povinností sdělovat pojistiteli pravdivé informace dle ust. § 2788 odst. 1 OZ a z toho důvodu měla žalovaná promeškat prekluzivní dvouměsíční lhůtu pro odstoupení od pojistné smlouvy, tak obsah předmětného formuláře se vůbec netýká žalobce. Všechny informace obsažené v tomto dokumentu se ve skutečnosti týkají pojištěné dcery žalobce, sl. [jméno] [příjmení], za kterou žalobce nahlašoval úraz levého lokte, který si způsobila na kroužku tancování. Není tedy pravdou, že by žalobce žalovanou informoval o dříve zatajených skutečnostech, týkajících se jeho osoby. Uvedený formulář obsahoval sdělení týkající se výhradně škodné události dcery žalobce a neobsahoval žádné sdělení, které by zároveň uvádělo na pravou míru dříve zatajené mnohačetné úrazy žalobce a dalších pojištěných osob, o nichž se žalovaná dozvěděla právě až dne 7. 2. 2017 ve zprávě od [anonymizována čtyři slova]. Žalovaný dále uvedl, že pokud se žalobce odkazuje na předběžné závěry soudu o neplatnosti odstoupení od pojistné smlouvy v řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka], tak v tomto řízení se žalobce domáhal vydání bezdůvodného obohacení s tvrzením, že předmětná pojistná smlouva byla zrušena od samého počátku platným odstoupením od této smlouvy ze strany žalované, které navíc sám písemně kvitoval. Nyní však tvrdí pravý opak. Žalovaná shrnuje, že odstoupila platně od pojistné smlouvy, která tím zanikla od samého počátku a žalobci tak nevznikl nárok na pojistné plnění uplatněné žalobou.

3. Žalovaná ještě doplnila, že z objektivního hlediska by žalovaná s žalobcem bývala neuzavřela pojistnou smlouvu za podmínek, za kterých jí s ním uzavřela, pokud by byl býval znám pravý stav věci, tedy, že žalobce zatajil rozhodné skutečnosti pro uzavření pojistné smlouvy, a to z toho důvodu, že žalované je z její pojistné praxe známo, že u osob, které mají sjednáno vícero pojistných smluv obnosonového pojištění na totožné riziko, dochází k násobně vyššímu počtu pojistných událostí než u osob, které mají sjednanou jenom jednu pojistnou smlouvu, případně, jejichž souhrn limitů denních škodných nedosahuje částku uvedenou jako maximální limit pro denní odškodné. Žalovaná zjistila, že měl žalobce sjednáno mimo jiné pojištění denních dávek v pracovní neschopnosti v částce 1 000 Kč denně. Obnosové pojištění tudíž na rozdíl od škodlivého pojištění neslouží pouze k vyrovnání vzniklé újmy, obnosové pojištění, zjednodušeně řečeno, směřuje k získání obnosu, tj. dohodnuté finanční částky v důsledku pojistné události ve výši, která je nezávislá na vzniku nebo rozsahu újmy. Samo o sobě není souběžné sjednání vícero obnosonových pojištění protiprávní. Problém to však představuje ve chvíli, kdy motivem pojištěného není ochrana před následky nahodilé pojistné události, ale účelové získání finančních prostředků. Z praxe se pak jedná nejčastěji o případy, kdy pojištěný škodné události finguje, případně je úmyslně vyvolává nebo si je alespoň vědom, že u něj pojistná událost nastane s pravděpodobností hraničící s jistotou. Všechny tyto případy spojuje skutečnost, že pojištěný se nechce v dobré víře chránit před důsledky pojistné události, ale pojistná událost je prostředkem vedoucím k obohacení, neboť v případě pojistné události takový pojištěný inkasuje pojistné plnění ze všech sjednaných obnosových pojištění. Aby žalovaná zamezila uvedenému spekulativnímu jednání ze strany zájemců o pojištění, u kterých je mimořádně zvýšené pojistné riziko z důvodu vysoké pravděpodobnosti nahlašování velkého počtu pojistných událostí, zavedla sazebník stanovující maximální limity výše denního odškodného. Na jejich základě pak žalovaná posuzuje, zda se zájemcem o pojištění pojistnou smlouvu uzavře nebo nikoliv. Výše denního odškodného je určena na základě průměrného denního výdělku v rámci konkrétní profese dle informačního systému o průměrném výdělku, což ovšem není v projednávané věci rozhodující. V každém případě je možnost sjednat jako nejvyšší plnění denních dávek při pracovní neschopnosti plnění ve výši 1 000 Kč za den pro dospělého pojištěného. Ze zprávy [anonymizována tři slova] vyplynulo, že žalobce měl v době uzavírání pojistné smlouvy s žalovanou již sjednáno denní odškodné u tohoto pojistitele ve výši 1 000 Kč denně. Žalobce tak vyčerpal maximální limit stanovený sazebníkem žalované, z toho důvodu byl žalobce pro žalovanou dále nepojistitelný a v případě sdělení pravdivých informací ze strany žalobce by s ním žalovaná pojistnou smlouvu nikdy neuzavřela. Zatajením této informace se však žalobci podařilo uzavřít pojistné krytí na dávky denního odškodného v částce dalších 500 Kč za den a tedy v souhrnné výši přesahující maximální možné dávky jaké lze nejen u žalované pojistit, a to o 50 %. Souhrn zjištěných pojištění žalovaného prokazuje nejen mimořádně výrazné překročení maximálních limitů stanovených sazebníkem, ale i vysokou úrazovost žalobce, což jen opět potvrzuje poznatky žalované z její pojistné praxe o výrazně vyšším pojistném riziku u více násobně pojištěných osob. Žalovaná dále uvedla, že pokud se žalobce domáhá plnění z důvodu bezdůvodného obohacení, které má spočívat v zaplaceném pojistném, pak žalovaná uvádí, že toto zaplacené pojistné započítává na vyplacené pojistné plnění z předmětné pojistné smlouvy, od které odstoupila, neboť dle ust. § 2808 odst. 2 OZ odstoupí-li pojistitel od smlouvy a získá-li již pojistník, pojištění nebo jiná osoba pojistné plnění, nahradí v téže lhůtě pojistiteli to, co ze zaplaceného pojistného plnění přesahuje zaplacené pojistné. Výsledkem je stávající dluh žalobce vůči žalované v částce 40 824 Kč s příslušenstvím.

4. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav. Mezi žalobcem, coby pojištěným, a žalovanou, coby pojistitelem, byla uzavřena dnem 22. 6. 2015 pojistná smlouva [číslo] jednalo se o pojistnou smlouvu, jejímž předmětem bylo životní pojištění, jednalo se o pojištění s názvem [anonymizováno] [rok], návrh smlouvy byl zpracován zprostředkovatelem, paní [jméno] [příjmení] dne 30. 4. 2015 (shodná tvrzení účastníků řízení, návrh pojistné smlouvy [číslo] výslech svědkyně [jméno] [příjmení]); návrh na uzavření pojistné smlouvy akceptovala žalovaná dne 22. 6. 2015 (shodná tvrzení účastníkům, dopis žalované nazvaný jako přijetí nového návrhu na uzavření pojistné smlouvy ze dne 22. 6. 2015). Nedílnou součástí uzavřené pojistné smlouvy byly mimo jiné i všeobecné a doplňkové pojistné podmínky pojistitele (pojistná smlouva [číslo]). Všeobecné pojistné podmínky - obecná část - [ústavní nález] v [číslo listu] [anonymizováno] stanoví, že zodpoví-li zájemce při uzavírání pojistné smlouvy či pojistník při změně pojistné smlouvy úmyslně nebo z nedbalosti nepravdivě nebo neúplně písemné dotazy pojistitele týkající se sjednávaného pojištění, má pojistitel právo od pojistné smlouvy odstoupit, jestliže při pravdivém a úplném zodpovězení dotazů by pojistnou smlouvu neuzavřel. Toto právo může pojistitel uplatnit do dvou měsíců ode dne, kdy takovou skutečnost zjistil nebo musel zjistit. To platí i v případě změny pojistné smlouvy; dle bodu [číslo] odstoupení od pojistné smlouvy se smlouva od počátku ruší. Pojistitel je povinen bez zbytečného odkladu, nejpozději ve lhůtě do 30 dnů ode dne odstoupení od pojistné smlouvy vrátit zaplacené pojistné, od kterého se odečte to, co již z pojištění plnil. V případě odstoupení pojistitele se od zaplaceného pojistného odečítají i náklady spojené se vznikem a správou pojištění. Pojistník, pojištěný nebo jiná osoba je ve stejné lhůtě jako pojistitel povinen pojistiteli vrátit částku vyplaceného pojistného plnění, která přesahuje výši zaplaceného pojistného (všeobecné pojistné podmínky [účinnost]) .V rámci uzavřené pojistné smlouvy byl pojištěným a zároveň oprávněnou osobou pojistník [celé jméno žalobce], tedy žalobce, dále druhým pojištěným a zároveň oprávněnou osobou byla [jméno] [příjmení] a pojištěným dítětem byla [jméno] [příjmení] (pojistná smlouva [číslo]). V rámci pojistné smlouvy bylo mimo jiné sjednáno úrazové pojištění s denním odškodným ve výši 500 Kč za den (pojistná smlouva [číslo]). Návrh pojistné smlouvy vyplňovala zprostředkovatelka paní [jméno] [příjmení], a to včetně dotazníku ohledně zdravotního stavu, neboť pro případ sjednání životního pojištění je vždy vyplňován i zdravotní dotazník (výpověď svědkyně [jméno] [příjmení]); pro uzavírání pojistných smluv zprostředkovateli, byli tito školeni tak, že podpisem pojistné smlouvy klient potvrzuje, že je seznámen se všemi podmínkami pojistné smlouvy a údaji, které tam jsou uvedeny; v rámci školení zprostředkovatelé nebyli informování, jaký počet úrazů uvedený klientem je považován za rizikový a ani nebylo pravomocí zprostředkovatele zjišťovat, jaký počet úrazů uvedený klientem je považován za rizikový (výpověď svědkyně [jméno] [příjmení]). Ve zdravotním dotazníku, který byl vyplněn dne 30. 4. 2015 zprostředkovatelem [jméno] [příjmení] a podepsán žalobcem, coby pojištěným, tak je mimo jiné ve zdravotním dotazníku uvedeno na otázku, zda pojištěný utrpěl úrazy, jaké, kdy, zda zanechaly trvalé následky a nechť je uvedena u úrazů končetin lokalizace, pojištěný žalobce uvedl jako odpověď, Ne; dále v tomto dotazníku žalobce na otázku v rámci všeobecných dotazů, zda nemá uzavřenou nebo zažádáno o další životní, úrazové, zdravotní nebo důchodové pojištění u stejného pojistitele nebo jiných pojistitelů, uvedl jako odpověď, Ne (dotazník k pojistné smlouvě [číslo] ze dne 30. 4. 2015). Dopisem ze dne 22. 6. 2015 byla sdělena výše pojistného za příslušné pojistné období v částce 1 255 Kč, jednalo se o první předepsané pojistné, dále bylo měsíční pojistné ve výši 1 217 Kč (pojistná smlouva, dopis ze dne 22. 6. 2015 - předpis pojistného ke smlouvě [číslo]). Dne 8.12.2015 nahlásil žalobce, coby pojistník, škodnou událost - úraz pojištěné dcery [jméno] [příjmení], datum úrazu je 12. 11. 2015, kde mimo jiné u kolonky všeobecné údaje, na dotaz„ jste pojištěn u jiné pojišťovny pro případ úrazu“, je zaškrtnuta odpověď Ano a jako název pojišťovny je uvedeno [anonymizována tři slova]; jednalo se o oznámení o škodě k úrazovému pojištění ke smlouvě [číslo] (oznámení o škodě k úrazovému pojištění ze dne 8.12.2015). Dopisem ze dne 15. 3. 2017, který byl doručen dne 17. 3. 2017 žalobci, žalovaná odstoupila od pojistné smlouvy [číslo] uvedla, že tak činí ve smyslu ust. § 2808 občanského zákoníku, když ve zdůvodnění odstoupení žalovaná uvedla, že při podpisu návrhu na uzavření pojistné smlouvy žalobce porušil svou povinnost danou ust. § 2788 občanského zákoníku, kdy pojistníci jsou povinni pravdivě a úplně odpovědět na všechny písemné dotazy pojistitele, přičemž šetřením žalované bylo prokázáno, že v době sepsání návrhu na pojištění měl žalobce uzavřenu pojistnou smlouvu nebo zažádáno o další životní úrazové či zdravotní pojištění u dalších pojistitelů, přičemž tato skutečnost nebyla v návrhu na uzavření pojištění uvedena; žalovaná v odstoupení od smlouvy dále uvedla, že odstoupením od smlouvy se smlouva od počátku ruší a pojistitel je povinen bez zbytečného odkladu vrátit zaplacené pojistné, od kterého odečte to, co již z pojištění plnil, od zaplaceného pojistného se odečítají i náklady spojené se vznikem a správou pojištění, v daném případě vyplacené pojistné plnění celkem činilo 67 924 Kč a zaplacené pojistné 27 100 Kč, k vrácení tak je částka 40 824 Kč, přičemž žalovaná vyzvala žalobce k provedení platby nejpozději do 31. 4. 2017 (odstoupení od smlouvy ze dne 15.3.2017 adresované žalovanou žalobci včetně kopie doručenky). Žalobce reagoval na odstoupení od smlouvy dopisem zaslaným žalované, kterým odmítl odstoupení od smlouvy provedené žalovanou (dopis bez uvedeného data, shodná vyjádření účastníků). Dne 7. 2. 2017 žalovaná obdržela od [anonymizována tři slova] [anonymizováno], [anonymizováno], e-mail se souhrnem uzavřených pojistných smluv a pojistných událostí k osobě žalobce (e-mail ze dne 7. 2. 2017). Dne 25. 4. 2019 žalobce provedl oznámení o škodě k úrazovému pojištění k pojistné smlouvě [číslo] to úraz pojištěného žalobce, a to úraz ze dne 21. 2. 2019, úraz při sjezdu na lyžích, úraz hlavy a krku, v důsledku úrazu se zdravotní stav ustálil dne 2. 4. 2019 (oznámení o škodě k úrazovému pojištění ze dne 25. 4. 2019, zpráva ošetřujícího lékaře v rámci oznámení o škodě k úrazovému pojištění ze dne 2. 4. 2019). Dne 4. 1. 2021 žalobce zaslal žalované předžalobní výzvu k poskytnutí pojistného plnění v částce 20 000 Kč z pojistné smlouvy [číslo] to na základě úrazu, který žalobce utrpěl dne 2. 4. 2019 při lyžování, s dobou léčení do 2. 4. 2019, úraz utrpěl dne 21. 2. 2019 (předžalobní výzva ze dne 4. 1. 2021, včetně kopie doručenky). Žalovaná odpověděla dopisem ze dne 8. 1. 2021 tak, že na základě předžalobní výzvy ze dne 4. 1. 2021 žalovaná sděluje své neměnné stanovisko vyjádřené dne 15. 3. 2017, kdy pojistná smlouva [číslo] byla ukončena odstoupením žalované od pojistné smlouvy (dopis žalované ze dne 8. 1. 2021). Žalobce uhradil na pojistné k pojistné smlouvě [číslo] (variabilní symbol) v měsících duben 2017, dále 2× v měsíci květnu 2017, v měsíci červenec, srpen, září, říjen, listopad, prosinec 2017, v měsících leden, únor, březen, duben, květen, červen, červenec, 2× v měsíci srpen, v měsíci říjen, listopad, prosinec 2018 a dále v měsíci leden, únor, březen 2019 vždy částku ve výši á 1 198 Kč (výpis z bankovního účtu vedeného pro žalobce u [příjmení] [příjmení], číslo účtu [bankovní účet], výpis za období od 1. 4. 2017 do 31. 12. 2021, shodná vyjádření účastníků).

5. Z dalších v řízení provedených důkazů soud nezjistil žádné právně významné skutečnosti.

6. Soud hodnotil provedené důkazy jednotlivě, jakož i ve vzájemných souvislostech, přičemž dospěl k následujícímu právnímu závěru.

7. Podle § 2788 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.), dotáže-li se pojistitel v písemné formě zájemce o pojištění při jednání o uzavření smlouvy nebo pojistníka při jednání o změně smlouvy na skutečnosti, které mají význam pro pojistitelovo rozhodnutí, jak ohodnotí pojistné riziko, zda je pojistí a za jakých podmínek, zodpoví zájemce nebo pojistník tyto dotazy pravdivě a úplně. Povinnost se považuje za řádně splněnou, nebylo-li v odpovědi zatajeno nic podstatného.

8. Podle § 2808 odst. 1 o.z., porušil-li pojistník nebo pojištěný úmyslně nebo z nedbalosti povinnost stanovenou v § 2788, má pojistitel právo od smlouvy odstoupit, prokáže-li, že by po pravdivém a úplném zodpovězení dotazů smlouvu neuzavřel. Dle věty třetí téhož ustanovení právo odstoupit od smlouvy zaniká, nevyužije-li je strana do dvou měsíců ode dne, kdy zjistila nebo musela zjistit porušení povinnosti stanovené v § 2788.

9. V daném případě se žalovaná vůči uplatněnému nároku žalobce na poskytnutí pojistného plnění bránila s tvrzením, že předmětná pojistná smlouva uzavřená v roce 2015 zanikla odstoupením od smlouvy ze strany pojistitele, provedeným v roce 2017, a to s účinky od počátku. Žalobce pak namítal neúčinnost provedeného odstoupení od smlouvy s tím, že nebyly naplněny zákonné předpoklady pro odstoupení, resp., že nebylo provedeno v prekluzivní lhůtě. Soud se s ohledem na obranu žalované, zabýval nejprve tím, zda zde existuje pojistný vztah mezi žalobcem a žalovanou na podkladě výše uvedené pojistné smlouvy, či zda došlo k zániku pojistné smlouvy v důsledku odstoupení žalované od smlouvy. Předně je třeba říci, že co se týká práva aprobovaného výše citovaným ustanovením § 2808 odst. 1 o.z. jde o právo sankčního odstoupení od pojistné smlouvy svědčící pojistiteli i pojistníkovi a je podmíněné předchozím porušením právní povinnosti některým z účastníků pojištění. Realizace tohoto práva pojistitelem je podmíněna naplněním kumulativních předpokladů, a to jednak předpoklad zaviněného porušení povinnosti pojistníkem nebo pojištěným, kdy pojistník či pojištěný při jednání o uzavření pojistné smlouvy nebo při jednání o změně pojistné smlouvy zaviněně porušili právní povinnost k pravdivým a úplným odpovědím na písemné dotazy pojistitele podle § 2788 a jednak předpoklad podstatnosti ve vztahu k uzavření pojistné smlouvy. Skutečnost, o které pojistitel při sjednávání pojištění nebo jeho změny nevěděl z důvodu zaviněného porušení právní povinnosti pojistníka nebo pojištěného, nesmí být marginální, ale naopak musí být tak podstatná, že při znalosti této skutečnosti by pojistitel pojistnou smlouvu, od níž pojistitel odstupuje, vůbec neuzavřel. Dle komentářové literatury, důkazem o naplnění tohoto předpokladu (viz zákonný požadavek "prokázání", tedy nikoliv jen tvrzení či osvědčení, ze strany pojistitele) budou především interní dokumenty pojistitele - v jejich znění platném a účinném v době uzavření pojistné smlouvy nebo dohody o změně pojistné smlouvy - prokazující existenci takových vnitřních pravidel činnosti pojistitele, která všem osobám pro něj činným (ať zaměstnancům, nebo pojišťovacím zprostředkovatelům) zakazovala sjednat pojištění nebo jeho změnu při znalosti té skutečnosti, kterou pojistitel z důvodu zaviněného porušení právní povinnosti pojistníka nebo pojištěného odpovědět pravdivě a úplně na písemné dotazy pojistitele podle § 2788, v době sjednání pojištění či jeho změny nedisponoval. Takovými interními dokumenty pojistitele mohou být zejména jeho vnitřní předpisy upravující sjednávání jednotlivých pojistitelem nabízených druhů pojištění (tzv. sazebníky), zajišťovací smlouvy uzavřené mezi pojistitelem a jeho zajišťovnou či zajišťovnami a obsahující tzv. zajistné výluky nebo výluky ze zajištění (tedy de facto zajišťovnou pojistiteli smluvně zakázané varianty či rozsahy pojistitelem sjednávaných pojištění krytých zajištěním) apod. V písemném odstoupení žalované od pojistné smlouvy žalovaná zdůvodnila odstoupení tím, že žalobce zatajil jinou uzavřenou pojistnou smlouvu. V průběhu řízení pak žalovaná poukazovala i na zatajení informací ohledně mnohočetných úrazů žalobce, které neuvedl ve zdravotním dotazníku. V daném případě bylo v řízení prokázáno, že ke dni uzavření návrhu předmětné pojistné smlouvy, tedy ke dni 30.4.2015, ani ke dni 22.6.2015, kdy byla smlouva akceptována, žalobce coby pojistník a pojištěný v jedné osobě, neuvedl, že měl sjednáno životní pojištění včetně úrazového u jiné pojišťovny než u žalované, ačkoliv měl sjednáno životní pojištění u [anonymizována čtyři slova]. Žalobce tedy porušil svou informační povinnost předpokládanou ust. § 2788 odst. 1 o.z. Žalovaná se tuto skutečnost dozvěděla najisto v únoru 2017, přičemž v prekluzivní dvouměsíční lhůtě v březnu 2017 od smlouvy odstoupila. Pokud v této souvislosti žalobce poukazoval na to, že žalovaná se o jiné pojistné smlouvě dozvěděla již dne 8.12.2015, kdy v rámci hlášení pojistné události pojištěné dcery v rámci předmětné smlouvy, žalobce coby pojistník uvedl pojištění pro případ úrazu u jiné pojišťovny, a to u [anonymizována tři slova], a toto datum považoval za rozhodné pro běh prekluzivní lhůty ve smyslu výše cit. ust. § 2808 o.z., soud tuto argumentaci po provedeném dokazování považuje lichou, neboť žalobce, coby pojistník, zodpovídal v hlášení pojistné události dotazy týkající se pojištěné nezletilé dcery, přičemž z kontextu celého dotazníku, resp. oznámení o škodě, a jeho koncepce, lze jazykovým a logickým výkladem dospět k závěru, že veškeré dotazy se týkají osoby pojištěné, která utrpěla úraz, tedy veškeré dotazy se týkaly nezl. dcery. Lze však poukázat na jistou formulační nepřesnost, která může být zavádějící v případě, že pojistník a pojištěný, který utrpěl úraz, jsou osoby odlišné. Soud se však s ohledem na výše citované ust. zabýval kumulativním naplněním druhého předpokladu pro odstoupení od smlouvy, přičemž dospěl k závěru, že v řízení i přes poučení soudu nebylo prokázáno, že pokud došlo k uvedení nepravdivých údajů v pojistné smlouvě, resp. k zamlčení některých údajů, a to ve smyslu ust. § 2788 OZ, že by se jednalo o podstatné porušení, tak jak ho předpokládá ust. § 2808 OZ, kdy zákon předpokládá, že musí být prokázáno (nejen tvrzeno či případně osvědčeno), že by při znalosti žalobcem neuvedeného dalšího pojištění k uzavření předmětné pojistné smlouvy nedošlo. Žalovaná v tomto směru neunesla důkazní břemeno, které vyplývá přímo ze zákona. Uvedené žalovaná neprokázala ani k jejímu návrhu provedeným výslechem svědkyně, ani Sazebníkem, k důkazu provedený Sazebník nehovoří o tom, že by k uzavření smlouvy v případě, že by žalovaná disponovala informací o tom, že žalobce je pojištěn u jiné pojišťovny k uzavření předmětné pojistné smlouvy nedošlo. Soud dále poukazuje na to, že pokud žalovaná v průběhu řízení uváděla, že žalobce zatajil při sjednávání předmětné pojistné smlouvy rovněž to, že utrpěl mnohočetné úrazy před uzavřením smlouvy, nemá to vliv na posouzení platnosti odstoupení od smlouvy, neboť se jedná o hmotněprávní úkon, který musí být vymezen zcela určitě, včetně důvodů pro odstoupení, přičemž žalovaná jako důvod odstoupení neuváděla nepravdivost údajů ohledně údajů ve zdravotním dotazníku. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že odstoupení od předmětné pojistné smlouvy bylo učiněno v rozporu s výše cit. ust. § 2808 o.z. a je neplatné. S ohledem na uvedené, ke dni hlášení pojistné události předmětná pojistná smlouva trvala a žalobci vznikl nárok na pojistné plnění z pojistné události – úraz na lyžích, tak jak byl uplatněn touto žalobou, když samotnou výši žalovaná nesporovala. Pojistné plnění bylo ve smyslu [anonymizováno] pojistných podmínek splatné do 15 dnů od ukončení šetření pojistné události, přičemž za ukončení šetření lze považovat i dopis o odmítnutí poskytnutí plnění ze dne 8.1.2021, k výplatě pojistného plnění tak mělo dojít nejpozději 23.1.2021, dnem 24.1.2021 se žalovaná ocitla v prodlení ve smyslu § 1970 o.z. Ze všech uvedených důvodů soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

10. Ohledně náhrady nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst.1 o.s.ř., když procesně zcela úspěšný žalobce má právo na náhradu nákladů řízení vůči žalované. Náklady řízení se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1.000 Kč, sedmi odměn ve výši á 1.900 Kč dle § 7 bod 5 ve spojení s § 11 vyhl. č. 177/1996 Sb. (příprava a převzetí právního zastoupení, předžalobní upomínka, sepsání žaloby, replika k vyjádření žalované ze dne 11.5.2021 a účast u jednání dne 21.6.2021, dne 22.9.2021 a dne 24.11.2021) včetně sedmi režijních paušálů po 300 Kč dle § 13 odst. 3 vyhl. 177/1996 Sb. Dále tvoří náklady náhrada cestovních výdajů dle ust. § 13 odst. 4 AT za cestu právního zástupce osobním automobilem ze sídla advokátní kanceláře k soudu a zpět v částce 5 208 Kč (při jízdě ke třem jednáním celkem 900 km – jedna cesta na trase [obec] – Praha a zpět v délce 300 km, vozidlem se spotřebou nafty 5,1 l /100 km, jak bylo prokázáno technickým průkazem, když sazba základní náhrady za 1 km jízdy činí dle ust. § 1 vyhlášky 375/2021 Sb., u osobních silničních motorových vozidel 4,4 Kč a výše průměrné ceny za 1 litr motorové nafty činí dle ust. § 4 téže vyhlášky 27,20 Kč), a náhrada za promeškaný čas dle ust. § 14 AT za cestu na jednání a zpět v rozsahu 24 půlhodin po 100 Kč, tedy celkem 2 400 Kč. Dále právnímu zástupci náleží 21% DPH v celkové výši 4 831,78 Kč Celkem tedy náhrada nákladů řízení činí částku ve výši 28 840,25 Kč, tak jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí. O povinnosti zaplatit náklady řízení k rukám právního zástupce žalobce bylo rozhodnuto dle § 149 odst. 1 o.s.ř.

11. Soud doplňujícím usnesením ve výroku III. rozhodl o náhradě nákladů řízení státu. Podle § 148 odst. 1 o.s.ř. platí, že stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Náklady řízení státu jsou tvořeny svědečným ve výši 2 760,87 Kč, když svědečné bylo přiznáno usnesením ze dne 18.10.2021, č.j. 13 C 16/2021-56, právní moc dne 21.10.2021.

12. Lhůtu k plnění soud určil dle § 160 odst. 1 o.s.ř.