8 C 434/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Andršovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částky 109 184 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 66 000 Kč ve splátkách ve výši 1 000 Kč měsíčně splatných vždy do 20. dne v měsíci.

II. V části, v níž se žalobce domáhal zaplacení částky 16 137 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 82 137 Kč ve výši 10 % ročně od 18. 12. 2019 do zaplacení, pohledávky ve výši 27 047,90 Kč a úroku ve výši 35 % p. a. z částky 66 000 Kč od 18. 12. 2019 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 174 067 Kč, se žaloba zamítá.

III. V části, v níž se žalobce domáhal zaplacení úroku ve výši 55,81 % p. a. z částky 66 000 Kč od 18. 12. 2019 do zaplacení, se řízení zastavuje.

1. Žalobce se svým návrhem domáhal vůči žalované zaplacení částky celkem 109 184 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobce, který je podnikatelem v oblasti poskytování spotřebitelských úvěrů, a žalovaná jako spotřebitelka, uzavřeli smlouvu o úvěru číslo kterou žalovaná podepsala 4. 9. 2019. Na základě smlouvy byl žalované poskytnut na účet uvedený ve smlouvě úvěr ve výši 66 000 Kč, a to dne 5. 9. 2019. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši efektivní úrokové sazby 139,98 % ročně splácet ve 24 měsíčních splátkách ve výši 6 044 Kč, splatných vždy k 12. dni každého kalendářního měsíce počínaje říjnem 2019 podle splátkového kalendáře. Schopnost žalované řádně hradit úvěr byla ze strany žalobce prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalované, z databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti, jakož i z jiných zdrojů (doklady o příjmech, prohlášení žalované). Z výše uvedeného bylo zjištěno, že volné zdroje žalované ke splácení jsou dostatečné. Dále byla ověřena úvěrová historie žalované v databázích příjmení a NRKI. Žalovaná neplnila řádně podmínky smlouvy a ocitla se v prodlení s úhradou splátek úvěru, neboť neuhradila žádnou částku. Žalobci proto vzniklo právo na zaplacení smluvních pokut podle bodu 6.1 smlouvy, podle bodu 6.2 smlouvy právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované a došlo k zesplatnění celého úvěru podle bodu 6.3 smlouvy k datu 16. 12. 2019. Podle bodu 6.4 smlouvy činí nová jistina úvěru, jejíž součástí jsou nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru, částku 80 739,18 Kč. Podle bodu 6.5 smlouvy, jestliže žalovaný po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinou v den zesplatnění, vzniká mu povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z nové dlužné jistiny za každý den prodlení, v daném případě od 18. 12. 2019 až do úplného zaplacení. Žalovaná tak dluží novou jistinu úvěru 80 739,18 Kč, smluvní pokuty v celkové výši 998 Kč, náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením ve výši 400 Kč, smluvní pokutu ve výši 0,1 % z nové dlužné jistiny úvěru od 18. 12. 2019 do zaplacení v kapitalizované výši 27 047,90 Kč k datu vyhotovení žaloby a úrok za poskytnutí úvěru od 18. 12. 2019 do zaplacení v nominální roční úrokové sazbě 90,81 %.

2. Žalovaná nesporovala uzavření smlouvy ani obdržení jistiny úvěru ve výši 66 000 Kč. Ostatní nároky žalobce odmítla s tím, že úvěrová smlouva je absolutně neplatná. Smlouvu podepsala 4. 9. 2019, jistina úvěru ve výši 66 000 Kč jí byla vyplacena na bankovní účet 5. 9. 2019. Finance si půjčila kvůli své sestře, která na začátku roku 2019 musela nastoupit do výkonu trestu odnětí svobody a zbytek rodiny se musel postarat o její dvě nezletilé děti, včetně úhrad bydlení v nájemním bytě apod., proto se nastalou situaci žalovaná rozhodla řešit půjčkou. Nejprve se obrátila na banku, u které má vedený běžný účet a kde měla již dva závazky sjednané a řádně splácené, bohužel zde byla odmítnuta. Proto se na doporučení své známé obrátila s žádostí o půjčku na žalobce. První půjčku si u žalobce sjednala v květnu 2019. Půjčka, která je předmětem tohoto řízení, je v pořadí druhá. V době sjednání sporného úvěru měla závazky, které byly do té doby řádně spláceny, a to ze smlouvy o spotřebitelském úvěru z listopadu 2018 u příjmení příjmení s výší měsíční splátky 1 522 Kč, ze smlouvy o spotřebitelském úvěru z prosince 2018 u příjmení příjmení s výší měsíční splátky 883 Kč a ze smlouvy číslo na jistinu spotřebitelského úvěru ve výši 49 000 Kč u žalobce s výší měsíční splátky 2 678 Kč. Informace o těchto závazcích poskytla žalovaná obchodní zástupkyni žalobce ústně, nicméně obchodní zástupkyně žalobce se o tyto údaje více nezajímala, ani se nevyptávala na žádný doklad. Žalovaná jí sdělila, že bydlí v nájemním bytě, na žádné podrobnosti se obchodní zástupkyně žalobce opět nedoptávala, ani je nežádala nijak doložit. Jediné informace, které požadovala, byly občanský průkaz, pracovní smlouva, dvě poslední výplatní pásky, potvrzení z banky o dvou příchozích platbách posledních výplat, daňové přiznání za poslední dva roky, dva výpisy z běžného účtu, což žalovaná vše předem doložila zasláním na e-mail obchodní zástupkyně žalobce. V době sjednání úvěru bydlela žalovaná v nájemním bytě na adrese svého trvalého bydliště, kde hradila měsíčně náklady spojené s bydlením ve výši 11 500 Kč, cca 2000 Kč zálohy na elektřinu, cca 1 000 Kč za telefon a internet, 365 Kč za MHD, čistý příjem ze zaměstnání měla v průměrné výši cca 19 000 Kč měsíčně, dále si přivydělávala jako OSVČ v oboru zprostředkování služeb reklamy a marketingu, kde měla příjmy průměrně 5 000 Kč měsíčně, zároveň hradila výše uvedené splátky na dva závazky u banky a jednu předchozí půjčku poskytnutou žalobcem. Celkově se tedy její příjmy pohybovaly kolem 24 000 Kč a základní výše uvedené výdaje tvořily celkem náklady 20 000 Kč, přičemž zbývající 4 000 Kč byly určené na zajištění stravy a hygienických potřeb. Pokud by tedy žalobce analyzoval rozpočet žalované skutečně s odbornou péčí, musel by nevyhnutelně dojít k závěru, že další zápůjčka s měsíční splátkou 6 044 Kč významně převyšuje její reálné finanční možnosti splácení a že poskytnutí půjčky je v rozporu se základním matematickým porovnáním příjmů a výdajů i se zákonem. Fakt, že žalované nezbývají žádné volné finance, byl patrný rovněž z výpisů z účtu, kde zůstatky na konci měsíce se rovnaly nule. V době sjednání úvěrové smlouvy byla jako žadatelka o úvěr pod tlakem tíživé finanční situace své rodiny a hledala cestu, jak finance získat. Nebyla v situaci, kdy by dokázala posoudit mravnost nebo zákonnost smluvních podmínek, navíc k tomu nemá ani odpovídající vzdělání. Pouze činila to, o co byla žalobcem požádána, protože půjčku naléhavě potřebovala. Z této půjčky k říjnu uhradila splátku na předcházející půjčku číslo poskytnutou žalobcem a následně se obratem dostala pod vlivem popsaných okolností do prodlení s oběma těmito závazky. Přesto jí žalobce ještě v říjnu 2019 poskytl další úvěr, tentokrát však tzv. podnikatelský, kdy tento typ úvěru zvolil žalobce proto, že již bylo zcela zřejmé, že situaci žalovaná nezvládá a spotřebitelský úvěr by poskytoval ve chvíli, kdy jsou již de facto dva předchozí úvěry v prodlení před zesplatněním. Žalobce tedy neposuzoval úvěruschopnost řádně, došlo k porušení § 86 odst. 1 z. číslo o spotřebitelském úvěru. Smlouva nadto obsahuje ujednání, která jsou v přímém rozporu s dobrými mravy (výše RPSN, kumulace sankcí), což může v důsledku vést také ke konstatování absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy. Žalovaná chtěla závazek řádně splácet, bohužel došlo k souběhu několika okolností (úmrtí v rodině, snížení příjmu na jaře 2020 v důsledku vládních opatření proti šíření epidemie Covid 19 a následné ukončení pracovního poměru v prosinci 2020), které jí v tom zabránily. V současnosti si hledá zaměstnání, v souvislosti se živností čerpá kompenzační bonus 1 000 Kč denně a pomáhá v zahradnictví, kde se její příjem pohybuje kolem 6 000 Kč. Žije sama a ze zbývajících příjmů si hradí stravu a ubytování, přičemž je schopna závazek splácet pouze ve splátkách.

3. V řízení byly prokázány následující skutečnosti:

4. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že žalovaná podala dne 4. 9. 2019 u zprostředkovatele úvěru jméno příjmení návrh na uzavření smlouvy o úvěru číslo. Z tohoto návrhu/smlouvy o úvěru bylo zjištěno, že za poskytovatele – žalobce byla nabídka akceptována 4. 9. 2019 Smlouva o úvěru byla uzavřena na částku 66 000 Kč, celková částka, kterou má klient zaplatit, byla sjednána ve výši 145 056 Kč, doba trvání úvěru 24 měsíců, celková výše splátky 6 044 Kč měsíčně, splatnost splátek nejpozději 12. dne každého měsíce. Sjednaná zápůjční úroková sazba činila 139,98 % p. a. a byla dohodnuta jako pevná po celou dobu splácení úvěru. Předpokládaná výše RPSN činila 139,98 %. Žalovaná na tento úvěr neuhradila žádnou splátku.

5. Z předsmluvního formuláře ze dne 4. 9. 2019 vyplněného žalovanou se zprostředkovatelem úvěru jméno příjmení a z hodnocení klienta ze dne 4. 9. 2019 sepsaného zprostředkovatelkou jméno příjmení bylo zjištěno, že v rámci zkoumání bonity klienta byl zjištěn pravidelný čistý měsíční příjem žalované 19 308 Kč ze zaměstnání, jako výdaje je uvedena částka životního minima 3 410 Kč, splátky anonymizována dvě slova 2 678 Kč, bydlení 1 300 Kč, další splátky na úvěry, zápůjčky apod. je uvedena 0. Je uveden zaměstnavatel a jako forma bydlení je uvedeno státní/obecní. V analýze schopnosti splácet jsou uvedeny příjmy 19 308 Kč a výdaje 7 388 Kč, volné zdroje 10 920 Kč. Zprostředkovatel úvěru doporučil úvěr schválit. Úvěr byl poté žalované poskytnut 5. 9. 2019 na bankovní účet. Žalovaná při jednání se zprostředkovatelkou úvěru předložila pracovní smlouvu u právnická osoba, výplatní pásku za červen 2019 s čistým příjmem 19 280 Kč, květen 2019 čistý příjem 19 331 Kč, výpis z účtu za červen 2019 s příjmy 21 294 Kč, výdaji 29 021 Kč, konečný zůstatek 0, výplatní pásku za červenec 2019 čistý příjem 19 314 Kč (předsmluvní formulář, hodnocení klienta, podklady předložené žalobcem).

6. Z oznámení o schválení úvěru ke smlouvě o úvěru číslo ze dne 21. 5. 2019 bylo zjištěno, že žalované byl žalobcem poskytnut předchozí úvěr v celkové výši 49 000 Kč na 60 měsíců se splátkou 2 678 Kč měsíčně, s úrokovou sazbou 83,84 % ročně, RPSN 84,16 %.

7. Z výpisu z účtu žalované za květen 2019 vyplývají příjmy 69 044 Kč, výdaje 63 557 Kč, zůstatek 7 727 Kč, dále je na výpisu z účtu uvedena platba za nájem ulice ve výši 11 500 Kč dne 7. 5. 2019.

8. Z nájemní smlouvy uzavřené mezi pronajímatelem jméno příjmení a žalovanou jako nájemkyní a z výpovědi žalované bylo zjištěno, že touto smlouvou si žalovaná pronajala byt číslo o velikosti 1+1 na adrese adresa žalované, na dobu určitou od 1. 12. 2018 do 30. 11. 2019 se sjednanou výší nájmu 11 000 Kč měsíčně a zálohami na plnění spojená s užíváním předmětu nájmu 500 Kč pro jednu osobu, celkem 11 500 Kč měsíčně.

9. Z elektronické komunikace žalované se obchodní zástupkyní žalobce jméno příjmení ze dne 2. 9. až 4. 9. 2019 bylo zjištěno, že obchodní zástupkyně k jednání o úvěru požadovala od žalované předložení občanského průkazu, pracovní smlouvy, dvou posledních výplatních pásek, dvě příchozí výplaty na účet. Žalovaná dále zaslala obchodní zástupkyní daňové přiznání za rok 2018 a 2017.

10. Z daňového přiznání žalované za kalendářní rok 2017 bylo zjištěno, že v tomto roce její příjmy činily 249 120,41 Kč, uplatnila šedesátiprocentní výdajový paušál, daňový základ činil 99 648 Kč.

11. Z vyúčtování anonymizováno za období od 16. 8. 2019 do 15. 9. 2019 pro žalovanou bylo zjištěno, že za telefonní a datové služby měla uhradit částku 1 723 Kč. Z dokladu za období od 16. 9. 2019 do 15. 10. 2019 bylo zjištěno, že za telefonní a datové služby v uvedeném období tato částka činí 1 085 Kč.

12. Z dokladu příjmení příjmení ohledně splácení úvěru bylo zjištěno, že žalovaná od 20. 7. 2021 čerpá úvěr se splátkou 883 Kč měsíčně s úrokovou sazbou 4,4 % ročně se zůstatkem nesplacené jistiny v červenci 2021 ve výši 24 253,22 Kč s tím, že úvěr má být splacen do 20. 12. 2023.

13. Z přehledu splátek úvěru ze dne 27. 11. 2018 bylo zjištěno, že právnická osoba sdělila žalované ilustrativní přehled splátek úvěru pro období ode dne vystavení tohoto dokumentu do splatnosti úvěru při využití sjednané úrokové sazby 4,4 % p. a., výše úvěru 81 796 Kč, měsíční splátka 1 522 Kč.

14. Z řádné faktury za elektřinu žalované v odběrném místě ulice a číslo, byt číslo bylo zjištěno, že zálohy za elektřinu od února 2019 do ledna 2020 činily 2 440 Kč měsíčně.

15. Z rozsudku zdejšího soudu 28 C 220/2020-17 bylo zjištěno, že žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku 57 787 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky, částku 11 030,03 Kč a úrok ve výši 62,46 % ročně z částky 48 448,65 Kč od 24. 12. 2019 do zaplacení, maximálně do doby, kdy úrok dosáhne částky 192 816 Kč, a na nákladech řízení žalobci částku 18 541,80 Kč. Takto rozhodl soud rozsudkem pro zmeškání vůči žalované s tím, že nárok žalobci vznikl na základě smlouvy o úvěru číslo ze dne 20. 5. 2019. Rozsudek nabyl právní moci dne 26. 1. 2021.

16. Z rozsudku zdejšího soudu 11 C 320/2020-22 ze dne 27. 1. 2021 bylo zjištěno, že tímto rozsudkem pro zmeškání byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci částku 189 617 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 162 228 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku, takto bylo rozhodnuto o žalobě, kterou se žalobce právnická osoba domáhal vůči žalované zaplacení závazku ze smlouvy o zápůjčce číslo ze dne 8. 10. 2019. Dále byla uložena žalované povinnost zaplatit náklady řízení ve výši 42 151 Kč k rukám právní zástupkyně žalobce.

17. Z výpovědi žalované bylo zjištěno, že v roce 2018 se přestěhovala a v souvislosti se stěhováním si vzala dva úvěry u příjmení příjmení, první asi na 40 000 za druhý asi na 35 000 Kč, jednalo se o neúčelové spotřebitelské úvěry a hradila z nich náklady na stěhování, provizi realitní kanceláři a další související věci. Tyto úvěry splácela a splácí je rovněž v současné době, kdy s bankou řeší věc mimosoudně. Dne 4. 2. 2019 nastoupila starší sestra žalované do výkonu trestu a žalovaná, její matka a mladší sestra, které je nyní 26 let, se musely o všechno postarat. Starší sestra má dvě děti, dceru narozenou 2002 a syna narozeného 2009. Dcera zůstala bydlet u babičky a synovec šel k tatínkovi. příjmení bylo možno dosáhnout dřívějšího podmínečného propuštění, bylo potřeba zaplatit alespoň částečně škodu z trestné činnosti, což bylo asi 200 000 Kč. Žalovaná se tedy k tomuto snažila nějak přispět a za tím účelem využila úvěr od žalobce. Sestra v současné době přednostně splácí pohledávky způsobené trestnou činností a v souvislosti s výkonem trestu, neboť je v podmínce a zatím žalované žádnou částku nevrátila. Žalovaná si vzala z uvedeného důvodu úvěr u žalobce v květnu 2019, kdy jednala s panem příjmení, a v září 2019, kdy jednala s paní příjmení. První úvěr byl na 49 000 Kč, druhý na 66 000 Kč. Pak si vzala ještě třetí úvěr v říjnu 2019 asi 30- 45 000 Kč, což byl úvěr podnikatelský, protože spotřebitelský úvěr už by jí žalobce neposkytl. Ohledně těchto dvou úvěrů u žalobce již bylo pravomocně rozhodnuto soudem a je vedena exekuce. Sexekutorem z obec je žalovaná v kontaktu a jedná s ním o zřízení chráněného účtu, aby jí nějaké prostředky zůstávaly. Při sjednávání sporného úvěru odpovídala pravdivě zprostředkovatelce paní příjmení na její otázky, ta si všechno zapisovala do počítače, ale žalovaná neviděla na monitor. Zprostředkovatelka se ptala i na její výdaje. Na to žalovaná řekla popravdě, že platí nájem 11 500 Kč za nájem bez energií, nájemní smlouvu s sebou neměla, protože paní příjmení jí nechtěla. Nájemní smlouvu má se soukromým majitelem bytu, neříkala, že bydlí v obecním bytě. To, že paní příjmení zaškrtla do formuláře, že nájem činí 1 300 Kč, zjistila až v souvislosti se soudním řízením. příjmení příjmení dala i výpis ze svého účtu, kde byly příjmy i výdaje, kde si to mohla zkontrolovat. V době, kdy si brala žalovaná úvěr, byla zaměstnána u firmy anonymizováno jako makléř realit junior. Takto byla zaměstnána od prosince 2018 do prosince 2020. Od ledna 2021 byla nezaměstnaná, pracovala brigádně u kamarádky v zahradnictví na IČO. Od 9. 8. 2021 nastoupila u zaměstnavatele anonymizováno jako obchodní zástupce s hrubým příjmem 25 000 Kč měsíčně. Dále má příjem z brigády v zahradnictví 4 až 6 000 Kč měsíčně. Má středoškolské vzdělání s maturitou, obchodní akademii. Má dvě exekuce, které proti ní vede žalobce ohledně uvedených dvou úvěrů. O další úvěry žádala z důvodu tísně, ve které byli jako rodina, kdy se starali o dvě nezletilé děti její sestry a potřebovali poslat peníze na to, aby sestru propustili z vězení.

18. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil žádné skutečnosti, které by měly význam pro rozhodnutí ve věci. Z důvodu nadbytečnosti soud zamítl návrh na doplnění dokazování výslechem svědkyně jméno příjmení, obchodní zástupkyně žalobce, se kterou žalovaná smlouvu uzavírala, neboť z provedených listinných důkazů jednoznačně vyplývá, že obchodní zástupkyně neprověřila řádně úvěruschopnost žalobkyně. Na tomto závěru její výpověď nemůže nic změnit, neboť, i kdyby žalobkyně sama tvrdila, že její výdaje za bydlení činí 1 300 Kč měsíčně, je toto tvrzení natolik nepravděpodobné, že bylo povinností obchodní zástupkyně ho náležitě prověřit, což však neučinila.

19. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně, a to ohledně jistiny úvěru.

20. Podle § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit z nich úroky.

21. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, účinném od 1. 12. 2016, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 87 odst. 1 téhož zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

22. Po provedeném dokazování soud má za prokázané, že žalobce poskytl žalované na základě smlouvy o úvěru ze dne 4. 9. 2019 finanční prostředky ve výši 66 000 Kč, které měla žalovaná podle smlouvy splatit společně se sjednaným úrokem v pravidelných měsíčních splátkách.

23. Vzhledem k citovaným ustanovením zákona o spotřebitelském úvěru se soud dále zabýval tím, zda žalobce řádně dostál své povinnosti posoudit před uzavřením smlouvy úvěruschopnost žalované. Problematikou posuzování úvěruschopnosti spotřebitele se zabýval Nejvyšší správní soud České republiky v rozsudku ze dne 1. 4. 2015 sp. zn. 1 As 30/2015, v němž mimo jiné konstatoval, že věřitel je povinen náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k jeho tvrzení. Pokud jde o příjmy žalované, ohledně těchto žalobce prokázal, že byly ověřeny, neboť si žalobce vyžádal výplatní pásky žalobkyně a výpisy z jejího účtu. Co se týče výdajů žalované, tyto zjevně nebyly ze strany žalobce řádně prověřovány. Pokud se žalobce spokojil se údajným tvrzením žalované o jejích nákladech na bydlení ve výši 1 300 Kč měsíčně s tím, že bydlí v obecním bytě, nebyla tato skutečnost žalobcem jakkoliv ověřena. Náklady na bydlení přitom představují jednu ze zásadních a stěžejních položek výdajů každé domácnosti, jejichž ověřením se však žalobce nezabýval. příjmení 1 300 Kč na nájemné a inkaso je zcela evidentně nepřiměřeně nízká a takové tvrzení, pokud by jej žalovaná skutečně uvedla (což žalovaná sama popírá), nemůže bez dalšího řádného prověření žalobce přijmout. Skutečná výše nákladů na bydlení žalované pak vyplývala rovněž z výpisů z účtu žalované, které žalovaná žalobci předkládala, v nichž je částka 11 500 Kč uvedena jako výdaj za nájemné. Žalobkyně dále vynakládala částku na platbu za spotřebu elektrické energie, zálohově cca 2 400 Kč měsíčně. Po řádném zhodnocení rozdílu mezi příjmy a výdaji žalované, tedy příjem 19 308 Kč měsíčně, výdaje na splátky u žalobce 2 678 Kč měsíčně, na nájemné 11 500 Kč a náklady za spotřebu energie 2 400 Kč měsíčně, tedy jen základní výdaje 16 578 Kč plus životní minimum započítané žalobcem 3 410 Kč na osobu, je výsledkem částka 19 988 Kč, která převyšuje průměrný příjem žalované. Je tedy evidentní, že žalobce tvrzené výdaje žalované nepodrobil žádnému ověření, byť uvedené údaje nepůsobily hodnověrně. Skutečné výdaje žalované jednoznačně převyšovaly její příjmy a s ohledem na uvedené skutečnosti soud dospěl k závěru, že žalobce nedostál své povinnosti posoudit úvěruschopnost žalované s odbornou péčí.

24. Podle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je důsledkem porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele neplatnost uzavřené smlouvy, která je konstruována jako neplatnost relativní a je možno ji zkoumat pouze k námitce spotřebitele, která musí být uplatněna v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Vzhledem k tomu, že žalovaná námitku neplatnosti smlouvy z uvedených důvodů vznesla včas již ve svém prvním vyjádření ze dne 10. 5. 2021, které bylo zástupci žalobce doručeno 17. 5. 2021, je předmětná smlouva o úvěru absolutně neplatná z důvodu absence řádného posouzení úvěruschopnosti žalované. Žalovaná tak je povinna vrátit žalobci pouze poskytnutou jistinu ve výši 66 000 Kč, a to z titulu bezdůvodného obohacení. Povinnost spotřebitele vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru pak je upravena rovněž § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, v němž je splatnost tohoto závazku spotřebitele upravena tak, že je povinen jistinu vrátit v době přiměřené jeho možnostem. Vzhledem k tomu, že mezi účastníky nedošlo ke shodě o tom, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odst. 1, a žalovaná navrhla, aby tuto dobu určil soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran, s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům, soud dospěl k závěru, že dobou přiměřenou možnostem žalované je doba 66 měsíců, v nichž žalovaná má možnost splatit tento dluh v měsíčních splátkách ve výši 1 000 Kč. Soud zohlednil příjem žalované, jakož i její další poměry, zejména skutečnost, že žalovaná je zatížena dvěma exekucemi ve prospěch žalobce na základě pravomocných rozhodnutí soudů o uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci pohledávku z jednoho dalšího spotřebitelského úvěru a z jednoho dalšího podnikatelského úvěru, a to včetně nákladů řízení v celkové výši přesahující 300 000 Kč. Žalobkyně má ještě další dva závazky u příjmení příjmení, které je povinna splácet, přičemž její příjem je podprůměrný. Soud také přihlédl ke skutečnosti, že žalovaná se dostala do nepříznivé situace nikoliv vlastním zaviněním, ale v důsledku shody nepříznivých okolností v rodině a rovněž v důsledku dočasné ztráty zaměstnání.

25. Ve druhém výroku rozsudku byla žaloba v části, v níž se žalobce domáhal zaplacení dalších částek z titulu smluvních pokut, zákonného úroku z prodlení a smluvního úroku, zamítnuta jako nedůvodná, neboť smlouva o úvěru, z níž vyplývají uvedené nároky žalobce je neplatná a žalovaná se dosud nedostala ani do prodlení s vrácením jistiny.

26. V části, v níž se žalobce domáhal smluvního úroku ve výši přesahující úrokovou sazbu 35 % ročně, vzal žalobce žalobu částečně zpět a požadoval úroky ve výši, kterou považoval za obvyklou, tedy 35 % ročně. Soud tedy řízení v tomto rozsahu podle § 96 o. s. ř. za souhlasu žalované zastavil. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím soudu zdejšího. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na jeho výkon.