15 C 234/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 7 rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivou Kaňákovou ve věci žalobce právnická osoba , IČO , sídlem adresa žalobkyně , právně zastoupeného titul jméno příjmení , advokátkou, sídlem adresa , proti žalovaným 1. název žalované , IČO , sídlem adresa žalované , právně zastoupen titul jméno příjmení , advokátem, sídlem adresa , a 2. celé jméno žalovaného , datum narození , bytem adresa žalovaného , právně zastoupen titul jméno příjmení , advokátem, sídlem adresa , o zaplacení částky 500 000 Kč s přísl., <b>I. První žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 500 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z této částky od 1. 8. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba s tím, že druhý žalovaný je povinen společně a nerozdílně s prvním žalovaným zaplatit žalobci částku 500 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z této částky od 1. 8. 2020 do zaplacení, se zamítá.</b> <b>III. Na náhradu nákladů řízení je první žalovaný povinen zaplatit žalobci částku 77 898,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.</b> <b>IV. Na náhradu nákladů řízení je žalobce povinen zaplatit druhému žalovanému částku 38 478 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce druhého žalovaného.</b> Žalobou došlou Obvodnímu soudu pro Prahu 7 dne 24. 9. 2020 se žalobce domáhal po žalovaných zaplacení částky shora uvedené. Uvedl, že s 1. žalovaným uzavřel dne [datum] příkazní smlouvu, kterou se pro 1. žalovaného zavázal vyrábět, distribuovat a prodávat jménem a na účet 1. žalovaného vstupenky na akce [název] [anonymizováno], konané vždy v květnu a prosinci roku 2019 až 2021 v PVA Expo Praha, kdy pořadatelem těchto akcí je 1. žalovaný. Dne [datum] uzavřel žalobce s oběma žalovanými dohodu o zálohách s ručitelským závazkem, na základě které poskytl žalobce 1. žalovanému zálohu ve výši 500 000 Kč, kterou poukázal bezhotovostním převodem na bankovní účet 1. žalovaného dne [datum]. Dále byl v této dohodě sjednán ručitelský závazek 2. žalovaného. Akce plánovaná na květen 2020 se neuskutečnila, navíc se 1. žalovaný rozhodl svěřit prodej vstupenek na jím pořádanou akci [název] [anonymizováno] plánovanou na prosinec 2020 ještě jiné ticketingové společnosti, a proto žalobce vyzval dopisem ze dne 26. 6. 2020 k vrácení poskytnuté zálohy ve výši 500 000 Kč nejpozději do 31. 7. 2020. Výzva byla zaslána na vědomí 2. žalovanému coby ručiteli. E-mailem byla výzva zaslána oběma žalovaným dne 16. 7. 2020. Žalovaní nereagovali ani na upomínku žalobce ze dne 20. 7. 2020 a ze dne 7. 9. 2020. Ve věci byl vydán dne 30. 9. 2020 elektronický platební rozkaz, proti kterému oba žalovaní v zákonem stanovené lhůtě podali odpor. Uvedli, že činí nesporným, že mezi účastníky byla uzavřena příkazní smlouva a dohoda o zálohách s ručitelským závazkem. Rovněž činí nesporným, že žalobce zaslal 1. žalovanému dne [datum] částku 500 000 Kč. Dále žalovaní uvedli, že žalobce prodával vstupenky na akci pořádanou 1. žalovaným pod názvem [název] [anonymizováno] – 2020 na jeho květnovou část, a to již od ledna 2020 [ulice] mezi žalobcem a 1. žalovaným v roce 2019 fungovala bezproblémově. Za období od ledna do dubna 2020 prodal žalobce jménem a na účet 1. žalovaného vstupenky v hodnotě 192 930 Kč. Z této částky 1. žalovanému ničeho neuhradil ani nevyúčtoval. První žalovaný započítává svoji pohledávku ve výši 192 930 Kč za žalobcem proti žalobcem uplatněnému nároku v tomto řízení. Akce se nekonala nikoli z důvodu na straně žalovaných, nýbrž výlučně v důsledku opatření vlády ČR. Jednání žalobce se tak jeví v rozporu s dobrými mravy. Žalovaní navrhli, aby soud žalobu zamítl. Z listiny Dohoda o zálohách s ručitelským závazkem soud zjistil, že tuto dohodu uzavřeli dne [datum] žalobce na straně jedné a oba žalovaní na straně druhé, z toho 1. žalovaný jako pořadatel a 2. žalovaný jako ručitel. Podle čl. I. bodu 1. se žalobce a 1. žalovaný dohodli, že žalobce může v souvislosti s prodejem vstupenek podle Příkazní smlouvy dle svého uvážení poskytnout 1. žalovanému zálohy, které budou zúčtovány proti příjmům za prodej vstupenek. Podle čl. I. bodu 3. v případě zrušení akce anebo v případě, že se akce vůbec neuskuteční, je 1. žalovaný povinen vrátit na účet žalobce všechny finanční prostředky, které obdržel na zálohách v souvislosti s touto akcí, a to za účelem vrácení vstupného držitelům vstupenek, a to do 5 pracovních dnů následujících po oznámení zrušení akce anebo po té, co bude zřejmé, že se akce neuskuteční (podle toho, co nastane dříve). Podle čl. I bodu 6. poskytnuté zálohy včetně případných záloh poskytnutých v souvislosti s Příkazní smlouvou před podpisem této Dohody budou zúčtovány proti Příjmům z prodeje Vstupenek. Žalobce je však oprávněn zúčtovat tyto zálohy kdykoliv vůči jakýmkoliv svým závazkům vůči 1. žalovanému, bez ohledu na jejich právní důvod. Je rovněž kdykoliv oprávněn žádat jejich vrácení. Podle čl. II. ručitel (2. žalovaný) tímto výslovně prohlašuje, že v plném rozsahu uspokojí veškeré pohledávky žalobce vůči 1. žalovanému plynoucí z Příkazní smlouvy ve znění jejích případných změn, zejména pohledávky na vrácení poskytnutých záloh, pohledávky na zaplacení veškerých úplat a náhrad náležejících žalobci v souladu s Příkazní smlouvou, pohledávky na zaplacení veškerého příslušenství, zejména úroků z prodlení, dále též pohledávky na náhradu veškeré škody, která by žalobci vznikla v souvislosti s uvedenou Příkazní smlouvou nebo jejím porušením a pohledávky na plnění ze slibu odškodnění sjednaného v Příkazní smlouvě, a to vše jak pohledávky existující tak pohledávky budoucí, které budou z uvedených důvodů vznikat v době deseti let od uzavření Příkazní smlouvy, pokud tyto pohledávky žalobce neuspokojí sám 1. žalovaný. Toto určení se vztahuje výslovně též na veškeré případné zálohy, vyplacené v souvislosti s Příkazní smlouvou 1. žalovanému před podpisem této Dohody. Pokud ručení za výše uvedené dluhy 1. žalovaného poskytne více osob, ručí každá z nich za celý dluh. Z listiny Příkazní smlouva, jejíž nedílnou součástí jsou Obecná ujednání Smlouvy, soud zjistil, že tuto smlouvu uzavřel dne [datum] žalobce s 1. žalovaným. Předmětem smlouvy byla dohoda účastníků, že žalobce bude pro 1. žalovaného zajišťovat jménem a na účet 1. žalovaného a za úplatu výrobu, distribuci a prodej vstupenek na akce nebo určitou akci a nabízet veškeré služby vztahující se k prodeji vstupenek, a to prostřednictvím své prodejní sítě. Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou na akce [název] [anonymizována tři slova] v letech 2019 – 2021 v areálu PVA Expo Praha. Z listiny Potvrzení o provedení tuzemské odchozí úhrady soud zjistil, že dne [datum] zaslal žalobce ze svého účtu vedeného u [právnická osoba] [bankovní účet] na účet příjemce č. [bankovní účet] částku 500 000 Kč jako zálohu [číslo]. Z výpisu z obchodního rejstříku, vedeného Městským soudem v Praze oddíl C, vložka [číslo], soud zjistil, že 2. žalovaný je jediným jednatelem a jediným společníkem 1. žalovaného. Z listiny Výzva k vrácení zálohy 500 000 Kč, Potvrzení České pošty ze dne 26. 6. 2020 a dodejky ze dne 21. 7. 2020 soud zjistil, že žalobce prostřednictvím svého právního zástupce zaslal oběma žalovaným doporučenými dopisy výzvu k vrácení zálohy ve výši 500 000 Kč dle čl. I. odst. 3 a 6 Dohody o zálohách s ručitelským závazkem, a to do 10 dnů od doručení této výzvy. Tato výzva byla právním zástupcem žalobce zaslána oběma žalovaným dne 16. 7. 2020 i e-mailem. Z listiny Předžalobní výzva – poslední pokus o smír a Potvrzení České pošty ze dne 20. 7. 2020, soud zjistil, že žalobce prostřednictvím svého právního zástupce zaslal dne 20. 7. 2020 oběma žalovaným doporučený dopis, kterým oba žalované vyzval k vrácení poskytnuté zálohy ve výši 500 000 Kč do 7 dnů od sepsání výzvy. Tato předžalobní výzva byla právním zástupcem žalobce zaslána oběma žalovaným dne 20. 7. 2020 i e-mailem. Z listiny Poslední pokus o smír soud zjistil, že žalobce prostřednictvím svého právního zástupce zaslal oběma žalovaným e-mailem výzvu k vrácení poskytnuté zálohy ve výši 500 000 Kč do 7 dnů od sepsání této výzvy. Z tabulky předložené žalovanými soud zjistil, že byly prodány vstupenky v celkové hodnotě 192 930,58 Kč (není uvedeno, na jakou akci). Nárok žalobce vůči 1. žalovanému shledal soud důvodným. Podle § 2430 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ NOZ“) příkazní smlouvou se příkazník zavazuje obstarat záležitost příkazce. Podle § 2436 NOZ příkazce složí na žádost příkazníkovi zálohu k úhradě hotových výdajů a nahradí mu náklady účelně vynaložené při provádění příkazu, byť se výsledek nedostavil. V řízení bylo prokázáno, že žalobce jako příkazník a 1. žalovaný jako příkazce uzavřeli dne [datum] uzavřeli Příkazní smlouvu, když tato smlouva byla na dobu neurčitou na akce [název] [anonymizována tři slova] konající se v letech 2019 – 2021 v areálu PVA Expo Praha. Předmětem této smlouvy byla dohoda účastníků, že žalobce bude pro 1. žalovaného, který pořádá kulturní, společenské, sportovní nebo jiné akce, zajišťovat jménem a na účet 1. žalovaného a za úplatu výrobu, distribuci a prodej vstupenek na akce a nabízet veškeré služby vztahující se k prodeji vstupenek, a to prostřednictvím své prodejní sítě. Dne [datum] žalobce a oba žalovaní uzavřeli Dohodu o zálohách s ručitelským závazkem, podle které žalobce mohl v souvislosti s prodejem vstupenek podle Příkazní smlouvy dle svého uvážení poskytnout 1. žalovanému na jeho žádost zálohy, které budou zúčtovány proti příjmům za prodej vstupenek. V řízení bylo prokázáno, že žalobce dne [datum] zaslal na účet 1. žalovaného zálohu ve výši 500 000 Kč. Dne 26. 6. 2020 vyzval žalobce 1. žalovaného k vrácení zálohy ve výši 500 000 Kč, a to podle čl. I. bodu 3 a 6 Dohody o zálohách s ručitelským závazkem. Soud dospěl k závěru, že žalobce má na vrácení zálohy ve výši 500 000 Kč nárok, a to na základě čl. I. bodu 6 Dohody o zálohách s ručitelským závazkem, podle kterého má žalobce právo kdykoli žádat vrácení poskytnutých záloh v souvislosti s Příkazní smlouvou. Účastníci Dohodu o zálohách s ručitelským závazkem podepsali dobrovolně, nikoli pod nátlakem, tedy i s oprávněním žalobce požadovat po 1. žalovaném kdykoli vrácení poskytnuté zálohy, a to i bez udání jakéhokoli důvodu. Tohoto oprávnění žalobce vůči 1. žalovanému využil. Soud však nesouhlasí s tím, že je dán důvod pro vrácení zálohy i podle čl. I. bodu 3 Dohody o zálohách s ručitelským závazkem, podle kterého v případě zrušení akce anebo v případě, že se akce vůbec neuskuteční, je 1. žalovaný povinen vrátit na účet žalobce všechny finanční prostředky, které obdržel na zálohách v souvislosti s touto akcí, a to za účelem vrácení vstupného držitelům vstupenek, a to do 5 pracovních dnů následujících po oznámení zrušení akce anebo poté, co bude zřejmé, že se akce neuskuteční (podle toho, co nastane dříve). Dosud nebyla naplněna podmínka uvedená v čl. 1 bodu 3 Dohody o zálohách s ručitelským závazkem, tedy akce nebyla dosud zrušena a ani není zřejmé, že se akce neuskuteční. Platí totiž zákon č. 247/2020 Sb., o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru označovaného jako SARS CoV-2 na oblast kulturních akcí, ve znění pozdějších předpisů, když tento zákon se použije na kulturní akce s předpokládaným termínem konání do 30. září 2021 (§ 2). Ochranná doba, o kterou se odkládá povinnost pořadatele kulturní akce podle § 2 k vrácení vstupného za kulturní akci podle § 2 uhrazeného zákazníkem nebo v jeho prospěch, končí dnem 31. 10. 2022 neskončí-li podle tohoto zákona dříve (§3). Ochranná doba končí, jestliže pořadatel a) nevydal zákazníkovi poukaz do 1 měsíce od jeho žádosti, nebo b) nenabídl zákazníkovi do 6 měsíců od vydání poukazu náhradní kulturní akci s termínem konání do 31. 10. 2022 (§ 5 odst. 2). Námitku žalovaného, který uplatnil započtení ve výši 192 930 Kč, soud neshledal důvodnou. Podle § 1982 odst. 1 NOZ dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh. Podle § 1987 odst. 1 NOZ k započtení jsou způsobilé pohledávky, které lze uplatnit před soudem. Podle § 1987 odst. 2 NOZ pohledávka nejistá nebo neurčitá k započtení způsobilá není. Částka 192 930 Kč představuje finanční prostředky, které byly vybrány za prodej vstupného a v případě zrušení akce je bude třeba v souladu se zákonem č. 247/2020 Sb. platícím zákazníkům vrátit. Nejedná se o finanční prostředky, na které by měl 1. žalovaný nárok. Tvrzená pohledávka 1. žalovaného za žalobcem není splatná, a proto ji nelze započíst vůči splatné pohledávce žalobce za 1. žalovaným. První žalovaný by nemohl proti pohledávce žalobce započíst celou částku 192 930 Kč. Ve smyslu ustanovení § 2436 NOZ má 1. žalovaný povinnost nahradit žalobci náklady účelně vynaložené při provádění příkazu, byť se výsledek nedostavil. Podle Obecných ujednání Smlouvy, které jsou nedílnou součástí Příkazní smlouvy uzavřené mezi žalobcem a 1. žalovaným dne [datum], konkrétně podle bodu 18 Obecných ujednání Smlouvy, který upravuje příjmy za prodej vstupenek, žalobce odpovídá 1. žalovanému za veškeré částky přijaté za prodej vstupenek na jeho akci či akce v síti a zavazuje se je v závislosti na smluveném způsobu vypořádání poukázat 1. žalovanému. Žalobce je vždy oprávněn si z příjmů strhnout svou úplatu a další částky a náhrady, které mu náleží podle Smlouvy a ponechat si je k uspokojení svých nároků vůči 1. žalovanému ještě před tím, než příjmy poukáže 1. žalovanému. Zvláštní postup pro nakládání s příjmy je dále sjednán pro případ zrušení či neuskutečnění akce anebo pro případ reklamace zákazníkem. Postup při zrušení akce je upraven v bodu 23 Obecných ujednání Smlouvy, podle kterého dojde-li je zrušení nebo neuskutečnění akce, je žalobce oprávněn použít veškeré příjmy na navrácení vstupného držitelům vstupenek. První žalovaný je srozuměn s tím, že žalobce bude vracet vstupné podle tohoto článku pouze za vstupenky prodané v síti žalobce. Dojde-li ke zrušení nebo neuskutečnění akce, je 1. žalovaný povinen uhradit žalobci úplatu nazvanou Poplatek za zrušení Akce, která se vypočte jako součin částky sjednané u této položky ve Specifických podmínkách Smlouvy a počtu všech vstupenek, u nichž žalobce vrátil vstupné jejich držitelům. Rozumí se tedy, že částka uvedená ve Specifických podmínkách v kolonce Poplatek za zrušení akce náleží žalobci za každou vstupenku, u níž v uvedeném případě vrátil vstupné. Poplatek za zrušení akce však bude vždy celkem činit nejméně částku uvedenou ve Specifických podmínkách u této položky pod označením Minimální částka poplatku. Poplatek za zrušení akce je žalobce oprávněn kdykoliv si strhnout z příjmů. Jak vyplývá z Příkazní smlouvy, žalobce s 1. žalovaným si v ní sjednali, že mezi úplaty účtované 1. žalovanému patří poplatek za tisk vstupenek, který činí 6 Kč za vstupenku a poplatek za zrušení akce, který činí 30 Kč za vstupenku. Dosud však ke zrušení akce či k neuskutečnění akce nedošlo s odkazem na zákon č. 247/2020 Sb., o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru označovaného jako SARS CoV-2 na oblast kulturních akcí, ve znění pozdějších předpisů. Podle bodu 21 Obecných ujednání smlouvy pokud si smluvní strany sjednaly v rámci Specifických podmínek Smlouvy způsob vypořádání příjmů Po Akci, žalobce poukáže 1. žalovanému veškeré příjmy dosažené prodejem na konkrétní akci vždy až po uskutečnění této akce před poukázáním příjmů bude provedeno vyúčtování úplat a náhrad, na které má vůči 1. žalovanému nárok podle smlouvy. Dosažené příjmy po stržení úplat a náhrad náležejících žalobci poukáže žalobce 1. žalovanému na bankovní účet zpravidla do tří pracovních dnů po ukončení akce. Jak vyplývá z Příkazní smlouvy ze dne [datum], žalobce si s 1. žalovaným sjednali jako zvolený způsob vypořádání příjmů: Po Akci, tedy vzhledem k tomu, že akce ještě neproběhla, ale prozatím nedošlo k jejímu zrušení nebo neuskutečnění, nemá dosud žalobce povinnost poukázat příjmy dle bodu 21 Obecných ujednání Smlouvy 1. žalovanému. Žalovanými tvrzená pohledávka ve výši 192.930 Kč tak není splatná a nebyla splatná ani v době jejího jednostranného zápočtu. Navíc v řízení nebylo prokázáno, že od ledna 2020 do dubna 2020 prodal žalobce jménem a na účet 1. žalovaného vstupenky v hodnotě 192.930 Kč, jak tvrdí žalovaní. Žalovaní na podporu svého tvrzení předložili tabulku, ze které však nevyplývá, jaké vstupenky, na jakou akci, kým a ve prospěch koho byly prodány; tabulka předložená žalovanými nemá žádnou vypovídací schopnost. Sám 1. žalovaný si je vědom, že má žalobci poskytnutou zálohu ve výši 500 000 Kč vrátit, když právní zástupce žalovaných při jednání před soudem dne 7. 7. 2021 uvedl, že žalovaní mohou nabídnout žalobci maximálně 100 000 Kč, když tuto částku je 1. žalovaný schopen někde sehnat. Soud rovněž neshledal důvodnou námitku žalovaných, že žaloba byla podána v rozporu s dobrými mravy. Jak již soud výše uvedl, všichni účastníci podepsali dobrovolně, nikoli pod nátlakem, Dohodu o zálohách s ručitelským závazkem, včetně čl. I. bodu 6, podle jehož poslední věty je žalobce kdykoli oprávněn žádat vrácení záloh poskytnutých v souvislosti s Příkazní smlouvou; tedy aniž by musel takovou žádost konkrétně odůvodňovat. Žalobce tedy využil pouze svého práva na základě Dohody o zálohách s ručitelským závazkem, kterou podepsali všichni účastníci. Vzhledem k tomu, že záloha nebyla žalobci vrácena, využil žalobce svého práva domáhat se svého nároku soudní cestou. Takový postup není jistě v rozporu s dobrými mravy, neboť žalobce neúspěšně třikrát (26. 6. 2020, 20. 7. 2020 a 7. 9. 2020) vyzýval žalované k vrácení zálohy a vzhledem k postoji žalovaných žalobci nezbylo, než aby se se svým nárokem dne 24. 9. 2020 obrátil na soud. Vzhledem k tomu, že se 1. žalovaný ocitl vůči žalobci s peněžitým plněním v prodlení, soud přiznal v souladu s ustanovením § 1970 NOZ žalobci nárok na úrok z prodlení, jehož výše je stanovena dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Nárok žalobce vůči 2. žalovanému shledal soud z níže uvedených důvodů nedůvodným, proto žalobu vůči němu zamítl a rozhodl tak, jak je uvedeno pod bodem II. výroku rozsudku. Podle § 2018 odst. 1 NOZ kdo věřiteli prohlásí, že ho uspokojí, jestliže dlužník věřiteli svůj dluh nesplní, stává se dlužníkovým ručitelem. Podle § 2018 odst. 2 NOZ ručitelské prohlášení vyžaduje písemnou formu. Podle § 2021 odst. 1 NOZ věřitel má právo požadovat splnění na ručiteli, nesplnil-li dlužník v přiměřené lhůtě dluh, ač jej k tomu věřitel v písemné formě vyzval. Výzvy není třeba, nemůže-li ji věřitel uskutečnit nebo je-li nepochybné, že dlužník dluh nesplní. Ručení vzniká tím, že věřitel akceptuje (v libovolné formě) ručitelem učiněnou písemnou nabídku (ofertu), že dluh splní, pokud ho nesplní dlužník. Ačkoli ručení vzniká dohodou (smlouvou) mezi věřitelem a ručitelem, jejíž stranou dlužník není, jde ve skutečnosti o třístranný právní vztah. Jeho podstatou je právo věřitele požadovat po ručiteli plnění, nesplní-li dlužník sám. V případě, že dlužník dluh skutečně nesplní, věřitel má právo požadovat splnění dluhu po ručiteli. Podmínky nezbytné k tomu, aby mohl splnění požadovat po ručiteli, jsou dvě. První podmínkou je, že věřitel ke splnění dluhu dlužníka písemně vyzval. Subsidiarita ručitelského závazku se projevuje i v tom, že předpokladem vzniku ručitelovy povinnosti splnit závazek je výzva učiněná dlužníkovi. Právě s ohledem na subsidiaritu ručitelského závazku musí věřitel o splnění požádat nejprve přímo dlužníka, takže ručitelova povinnost je podmíněna tím, že dlužník dluh nesplnil, ačkoliv k tomu byl písemně vyzván. Postačí, aby věřitel dlužníka ke splnění vyzval písemně. Druhou podmínkou ručitelovy povinnosti plnit je, že od této výzvy uplynula přiměřená doba a dlužník přesto neplnil. Dlužníkovi musí být dána faktická možnost, aby dluh ještě splnil. Jestliže žalobce vyzval dlužníka, tedy 1. žalovaného, k zaplacení dlužné částky řádně dopisem ze dne 26. 6. 2020 a poskytl mu pro úhradu dluhu – vrácení zálohy – lhůtu do 10 dnů od doručení dopisu, pak měl vyčkat konce této lhůty, a pokud by dlužník – 1. žalovaný – žalobci dlužnou částku neuhradil, teprve po té měl právo vyzvat ručitele – 2. žalovaného – k plnění za dlužníka z titulu jeho ručitelského závazku. To, že žalobce vyzval k plnění současně dlužníka i ručitele, má za následek, že výzva vůči ručiteli byla učiněna předčasně, a tudíž 2. žalovaný nemá povinnost na základě takové výzvy žalobci plnit. O nákladech řízení mezi žalobcem a 1. žalovaným rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., když ve věci úspěšnému žalobci soud přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 77 898,50 Kč. Tato částka se sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 20 000 Kč, z odměny za právní zastoupení žalobce advokátem dle § 7 bodu 6 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 46 350 Kč za 4,5 úkonů právní služby po 10 300 Kč (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva – ½ úkon, sepis žaloby, replika ze dne 1. 12. 2020 k vyjádření žalovaných, účast na jednání před soudem dne 7. 7. 2021), z náhrady hotových výdajů podle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 1 500 Kč za 5 úkonů právní služby po 300 Kč (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, sepis žaloby, replika ze dne 1. 12. 2020 k vyjádření žalovaných, účast na jednání před soudem dne 7. 7. 2021), a podle § 137 odst. 3 o.s.ř. z 21% DPH ve výši 10 048,50 Kč. O nákladech řízení mezi žalobcem a 2. žalovaným soud rozhodl podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., když ve věci úspěšnému 2. žalovanému přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 38 478 Kč. Tato částka se sestává z odměny za právní zastoupení 2. žalovaného advokátem dle § 7 bodu 6 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 30 900 Kč za 3 úkony právní služby po 10 300 Kč (příprava a převzetí zastoupení, vyjádření k žalobě, účast na jednání před soudem dne 7. 7. 2021), z náhrady hotových výdajů podle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 900 Kč za 3 úkony právní služby po 300 Kč (příprava a převzetí zastoupení, vyjádření k žalobě, účast na jednání před soudem dne 7. 7. 2021) a podle § 137 odst. 3 o.s.ř. z 21% DPH ve výši 6 678 Kč. Lhůtu k plnění soud uložil podle § 160 odst. 1 věty první před středníkem o.s.ř., když pro stanovení lhůty delší či pro povolení splátek neshledal zákonné důvody. Vzhledem k tomu, že žalobce i 2. žalovaný byli v řízení zastoupeni advokátem, soud uložil 1. žalovanému zaplatit žalobci a žalobci zaplatit 2. žalovanému v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o.s.ř. náhradu nákladů řízení k rukám jejich právních zástupců.