15 C 25/2019

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 7 rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivou Kaňákovou ve věci Žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupenému advokátem titul jméno příjmení , sídlem adresa , o zaplacení částky 853 007,10 Kč,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 7 508,80 Kč, a to do tří dnů od nabytí právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 845 498,30 Kč s příslušenstvím a v části příslušenství z částky 7.508,80 Kč zamítá.

III. Na náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobci částku 1 510,10 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobce.

IV. Na náhradu nákladů řízení je žalobce povinen zaplatit žalovanému částku 115 381,70 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalovaného.

1. Žalobce se domáhal po žalovaném zaplacení částky 853 007,10 Kč s příslušenstvím. Uvedl, že s [jméno] [příjmení] uzavřel manželství dne [datum]. Toto manželství bylo rozvedeno rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 15. 4. 2013, č.j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne 18. 3. 2014. Tímto rozsudkem zaniklo společné jmění manželů, které nebylo vypořádáno ani dohodou bývalých manželů ani v zákonem stanovené lhůtě nebyla podána žaloba na jeho vypořádání a nastala tak domněnka vypořádání dle § 741 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OZ“). [jméno] [příjmení] zemřela dne [datum], tedy těsně před uplynutím tříleté lhůty pro vypořádání společného jmění manželů, bez zanechání závěti. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 2. 8. 2018, č.j. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne 2. 8. 2018, nabyl žalovaný dědictví jako dědic po zemřelé [jméno] [příjmení] ze zákona. Žalobce se obrátil na žalovaného jako na dědice, aby mu uhradil pohledávky za zemřelou [jméno] [příjmení]. Žalovaný dobrovolně plnit nechtěl, a proto se žalobce dle § 643 OZ obrátil na soud. Za trvání manželství byla manželům [příjmení] v roce 2004 poskytnuta bezúročná půjčka ve výši 1 400 000 Kč paní [celé jméno svědkyně]. Splatnost půjčky byla ponechána na vůli dlužníků. Na konci roku 2014 vyzvala věřitelka dlužníky k úhradě půjčky. Úhrady půjčky byly provedeny výhradně žalobcem vždy ke konci roku 2014, 2015 a 2016. Polovina dluhu, tedy 700 000 Kč přešla na žalovaného jako dědice. [jméno] [příjmení] si dle dohody bývalých manželů ponechala po rozvodu v užívání byt na adrese [adresa žalobce]. Vzhledem k tomu, že paní [příjmení] řádně a včas nehradila nájem, obrátil se na žalobce pronajímatel pan [příjmení] s tím, že je nutné nájemné za byt uhradit. Žalobce tedy za paní [příjmení] nájemné hradil, a to v dubnu 2015 5 500 Kč, v prosinci 2015 16 500 Kč, v dubnu 2016 22 000 Kč a v lednu 2017 11 000 Kč Celkem žalobce za paní [příjmení] uhradil po rozvodu manželství na nájemném částku 55 000 Kč. Tento závazek přešel na žalovaného jako na dědice. Dále žalobce uvedl, že za uvedený byt hradil za [jméno] [příjmení] spotřebu elektrické energie. Za období od 13. 3. 2014 do 13. 3. 2015 uhradil zálohy na spotřebu elektrické energie ve výši 2 970 Kč. Spotřeba byla dodavatelem elektrické energie vyúčtována na částku 2 716,52 Kč. Vzhledem k tomu, že na zálohách vznikl přeplatek ve výši 1 113 Kč, vznikla žalobci za [jméno] [příjmení] pohledávka 1 603,52 Kč. Za období od 11. 3. 2015 do 9. 3. 2016 uhradil žalobce dodavateli zálohy za spotřebu elektrické energie ve výši 2.750 Kč. Na zálohách vznikl přeplatek ve výši 269,45 Kč a žalobci vznikla za [jméno] [příjmení] pohledávka ve výši 2 480,55 Kč. Za období od 10. 3. 2016 do 8. 3. 2017 uhradil žalobce zálohy za spotřebu elektrické energie ve výši 2 640 Kč. Faktura za spotřebu elektrické energie byla dodavatelem vystavena na částku 5 999,50 Kč, vznikl tak nedoplatek ve výši 3 360 Kč a doplatek za elektřinu a regulované služby ve výši 173,83 Kč, tedy celkový nedoplatek 3 534 Kč. Žalobci tak vznikla za [jméno] [příjmení] pohledávka ve výši 6 173,33 Kč Celkem žalobce za paní [příjmení] uhradil po rozvodu za spotřebu elektrické energie v bytě Na Výtoni částku 10 257,40 Kč a tento závazek rovněž přechází na žalovaného. Žalobce rovněž za paní [příjmení] hradil náklady vzniklé u společnosti [právnická osoba] [právnická osoba], když od 14. 5. 2014 do 20. 2. 2017 žalobce za paní [příjmení] uhradil 9.213 Kč a tento závazek přechází na žalovaného. Dále žalobce uvedl, že paní [příjmení] byla spoluvlastníkem nemovitosti [adresa] v obci [obec] a nemovitost v roce 2014, 2015 a 2016 využívala. Byla tak povinna se rovným dílem s žalobcem podílet na nákladech. Žalobce na vytápění za předmětné období pořídil dříví v celkové výši 1.606 Kč, paní [příjmení] se tedy byla povinna podílet na těchto nákladech částkou 803 Kč. Za dodávku elektřiny do této nemovitosti si dodavatel od 15. 10. 2013 do 1. 10. 2014 vyúčtoval částku 35.903 Kč. S ohledem na právní moc rozsudku o rozvodu manželství manželů [příjmení] je požadovaná částka vypočítána jako poměrná výše z ročního zúčtovacího období připadající na dobu po rozvodu v délce 7 měsíců, tedy částka 20 943 Kč. Dále si dodavatel za dodávku elektřiny za období od 2. 10. 2015 do 15. 10. 2015 vyúčtoval částku 42 299,33 Kč, kdy na zálohách byla uhrazena částka 35 200 Kč a nedoplatek ve výši 7 099 Kč byl doplacen dne 9. 11. 2015 a za období od 1. 11. 2015 do 31. 10. 2016 dodavatel předepsal žalobci na zálohách částku 37 400 Kč, kterou žalobce uhradil a následně za toto období doplatil nedoplatek ve výši 11 998 Kč. [příjmení] [příjmení] byla tedy povinna podílet se z titulu spoluvlastnického práva na nákladech ve výši ½, tedy v částce 56 320,20 Kč. Tento závazek rovněž přechází na žalovaného. Předmětná nemovitost byla pojištěna u společnosti [právnická osoba] pojistnou smlouvou [číslo]. Výše pojistného za období od 11. 4. 2014 do 11. 7. 2014 činila 1 832 Kč, od 11. 7. 2014 do 11. 10. 2014 1 832 Kč, od 11. 10. 2014 do 11. 1. 2015 1 857 Kč, od 11. 1. 2015 do 11. 4. 2015 1 857 Kč, od 11. 4. 2015 do 11. 7. 2015 1 857 Kč, od 11. 7. 2015 do 11. 10. 2015 1 857 Kč, od 11. 10. 2015 do 11. 1. 2016 1 876 Kč, od 11. 1. 2016 do 11. 4. 2016 1 876 Kč, od 11. 4. 2016 do 11. 7. 2016 1 876 Kč, od 11. 7. 2016 do 11. 10. 2016 1 876 Kč, od 11. 10. 2016 do 11. 1. 2017 1 877 Kč. Žalobce na pojištění nemovitosti uhradil celkem částku 20 473 Kč. [příjmení] [příjmení] byla z titulu spoluvlastnického práva podílet se na těchto nákladech jednou polovinou, tedy částkou 10 236,50 Kč a tato částka přechází na žalovaného. Soudním exekutorem [titul] [jméno] [příjmení], [titul] bylo zahájeno exekuční řízení sp. zn. [spisová značka] [spisová značka] proti [jméno] [příjmení] ve věci oprávněného [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] pro částku 11 177 Kč. Tento závazek žalobce uhradil a protože plnil bez právního důvodu, vzniklo na straně paní [příjmení] v této výši bezdůvodné obohacení. Žalobce má tedy vůči žalovanému nárok na tuto částku.

2. Žalovaný navrhl, aby soud žalobu zamítl a žalovanému byla přiznána náhrada nákladů řízení. Žalovaný uvedl, že tvrzené pohledávky v žalobě nejsou zahrnuty v usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 2. 8. 2018, č.j. [číslo jednací], na základě kterého žalovaný jakožto zákonný dědic, nabyl celou pozůstalost po zůstavitelce [jméno] [příjmení] do svého vlastnictví. V rámci dědického řízení žalobce uplatnil pouze pohledávky v celkové výši 6 183 Kč (platby za telefon a energie). Žalovaný popírá uzavření smlouvy o půjčce a nesouhlasí s tím, že by tvrzená půjčka měla být titulem jakéhokoli dluhu, který by na žalovaného měl přejít. Dále žalovaný uvedl, že neuznává závazek zůstavitelky [jméno] [příjmení] ve výši 55 000 Kč z bezdůvodného obohacení, když žalobce měl za zůstavitelku na platbách nájemného uhradit v roce 2015 částku 22 000 Kč, v dubnu 2016 částku 22 000 Kč a v lednu 11 000 Kč. Žalovaný uvedl, že zůstavitelka byla nucena po rozvodu opustit společnou domácnost v domě na adrese [adresa], který je ve vlastnictví třetích osob. Oproti žalobci, který v domě ve [obec] nájem neplatil, byla zůstavitelka nájmem zatížena a i z tohoto důvodu se dostala do finančních potíží. Aktuálně je nemovitost ve [obec] vedena stále ve společném jmění žalobce a zůstavitelky, přičemž po rozvodu byla užívána žalobcem. Na straně zůstavitelky bezdůvodné obohacení nevzniklo. Dále žalovaný uvedl, že právo vyplývající z exekučního příkazu je promlčeno. Dále žalovaný vznesl námitku promlčení veškerých nároků uplatněných v žalobě z titulu provedených úhrad do února 2016, když žaloba byla podána až v únoru 2019.

3. Soud se nejprve zabýval námitkou promlčení, kterou vznesl žalovaný.

4. Podle § 609 věty první OZ nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit.

5. Podle § 629 odst. 1 OZ promlčecí lhůta trvá tři roky. Podle § 643 odst. 1 OZ přešla-li povinnost na dědice, skončí promlčecí lhůta nejdříve uplynutím šesti měsíců ode dne, kdy bylo dědici nabytí dědictví potvrzeno. Promlčecí lhůta se okamžikem smrti dlužníka nestaví, avšak pro případ, že k okamžiku právní moci usnesení o potvrzení dědictví byla kratší šesti měsíců, prodlužuje se na dobu šesti měsíců od právní moci usnesení o potvrzení dědictví. O takovou situaci se však v projednávané věci nejedná.

6. Žaloba byla podána dne 1. 2. 2019. Všechny nároky do 1. 2. 2016 jsou tak promlčeny. Jedná se o nárok za polovinu půjčky od paní [celé jméno svědkyně] ve výši 700 000 Kč, nárok na nájemné za byt na adrese [adresa], nárok na nájemné za byt na adrese [adresa] za prosinec 2015 ve výši 16 500 Kč, nárok na platbu za odebranou elektřinu v bytě na adrese [adresa], nárok na platbu za odebranou elektřinu v bytě na adrese [adresa], za období od 11. 3. 2015 do 9. 3. 2016 ve výši 2 480,55 Kč, nárok na zaplacení telefonních služeb [právnická osoba] za období od 14. 5. 2014 do 1. 2. 2016, tedy faktury na částky 752 Kč, 706 Kč, 866 Kč, 839 Kč, 760 Kč, 1 029 Kč, 749 Kč, 439 Kč, 271 Kč, 271 Kč, 271 Kč, 271 Kč, 440 Kč, 528 Kč, 403 Kč a 164 Kč, nárok za platbu za dříví za období od r. 2014 do 1. 2. 2016 za účty ve výši 280 Kč, 480 Kč, 81 Kč a 266 Kč, nárok za uhrazenou elektrickou energii spotřebovanou v nemovitosti [obec] 30 za období od 15. 10. 2013 do 1. 10. 2014 ve výši 20 943 Kč, za období od 2. 10. 2015 do 15. 10. 2015 ve výši 42 299,33 Kč: 2 a nárok za období od 1. 11. 2015 do 1. 2. 2016 ve výši 37 400 Kč: 2.

7. Podle § 741 OZ nedojde-li do tří let od zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění k vypořádání toho, co bylo dříve součástí společného jmění, ani dohodou, ani nebyl podán návrh na vypořádání rozhodnutím soudu, platí, že se manželé nebo bývalí manželé vypořádali tak, že a) hmotné věci movité jsou ve vlastnictví toho z nich, který je pro potřebu svou, své rodiny nebo rodinné domácnosti výlučně jako vlastník užívá, b) ostatní hmotné věci movité a věci nemovité jsou v podílovém spoluvlastnictví obou; jejich podíly jsou stejné, c) ostatní majetková práva, pohledávky a dluhy náleží společně oběma; jejich podíly jsou stejné.

8. Spisem Obvodního soudu pro Prahu 2, zejména rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 15. 4. 2013, č. [číslo jednací] bylo prokázáno, že manželství žalobce a [jméno] [příjmení] bylo rozvedeno, rozsudek nabyl právní moci dne 18. 3. 2014. V zákonem stanovené lhůtě bývalí manželé neuzavřeli dohodu o vypořádání toho, co bylo dříve součástí společného jmění, ani žádní z nich nepodal soudu návrh na jeho vypořádání. Spisem Obvodního soudu pro Prahu 2, zejména usnesením Obvodního soudu pro Prahu 2, ze dne 2. 8. 2018, č. [číslo jednací] (PM: 2. 8. 2018) bylo prokázáno, že [jméno] [příjmení] dne [datum] zemřela a na základě tohoto usnesení nabyl dědictví po [jméno] [příjmení] žalovaný. Dle výše uvedeného usnesení nabyl žalovaný mimo jiné podíl zůstavitelky [jméno] [příjmení] z dosud nevypořádaného společného jmění manželů s rozvedeným manželem [příjmení] [celé jméno žalobce], datum narození [datum], bytem [adresa], že dědici uplatnili právo výhrady soupisu pozůstalosti a za úhradu pasiv tak odpovídají společně a nerozdílně do výše ceny nabytého dědictví. Dluhy dědictví mimo jiné tvoří pohledávka [celé jméno žalobce], datum narození [datum], bytem [obec] [číslo], z titulu úhrady rozhlasových a televizních poplatků, ve výši 2 175 Kč a pohledávka [celé jméno žalobce], datum narození [datum], bytem [obec] [číslo], z titulu úhrady záloh na elektrické energie, ve výši 4 008 Kč. Žalovaný se stal podílovým spoluvlastníkem nemovitostí zapsaných na listu vlastnictví [číslo] u Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště Tábor, obec Stádlec, k. ú. Slavňovice, a sice pozemku p.č. St. 35 zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa] [obec], a dále pozemek [parcelní číslo] trvalý travní porost, včetně všech součástí a příslušenství v katastru nemovitostí nezapsaných.

9. K jednotlivým nárokům uplatněným žalobcem soud uvádí:

10. Půjčka ve výši 1 400 000 Kč, když žalobce po žalovaném uplatňuje její polovinu 700 000 Kč. Tento nárok je promlčen. Podle tvrzení žalobce byla půjčka paní [celé jméno svědkyně] poskytnuta tehdy manželům [příjmení] v roce 2004, když splatnost půjčky byla ponechána na vůli dlužníků. Na konci roku 2014 vyzvala věřitelka dlužníky k úhradě půjčky. Sama [celé jméno svědkyně] ve svém čestném prohlášení ze dne 11. 12. 2019 uvedla, že někdy v roce 2011 jí žalobce sdělil, že se pravděpodobně bude rozvádět, v tomto období se paní [celé jméno svědkyně] s žalobcem již moc nestýkala, a protože jí ani žalobce ani [jméno] [příjmení] dluh ani částečně dosud neuhradili, kontaktovala žalobce, aby jí půjčku vrátili nejlépe ihned. Promlčecí lhůta pro uplatnění nároku na 700 000 Kč počala tak běžet nejpozději na konci roku 2014 a marně uplynula nejpozději na konci roku 2017. Žaloba byla podána dne 1. 2. 2019. Nárok žalobce je tedy promlčen. I v případě, že by nárok žalobce promlčen nebyl, soud by tento nárok zamítl. I když žalobce předložil čestné prohlášení [celé jméno svědkyně] ze dne 11. 12. 2019, ve kterém popsala, jak manželům [příjmení] půjčila částku 1 400 000 Kč, a jak jí tato částka byla postupně vracena, údaje uvedené v tomto čestném prohlášení se liší od skutečností, které následně [celé jméno svědkyně] v postavení svědkyně uvedla ve své výpovědi před soudem a i s tím, co uvedl žalobce ve svém účastnickém výslechu. Soud předpokládá, že vzhledem k tomu, že se jednalo o poměrně velkou částku 1 400 000 Kč, pamatuje si svědkyně [celé jméno svědkyně] i sám žalobce okolnosti vzniku půjčky a jejího vracení svědkyni. Z výše uvedených provedených důkazů vyplývá, že tomu tak není. Navíc, pokud by bylo pravdou, že žalobce vracel svědkyni půjčené peníze v hotovosti ve třech splátkách, a to v prosinci 2014 650 000 Kč, v prosinci 2015 450 000 Kč a v prosinci 2016 částku 300 000 Kč, i když k tomuto jak žalobce, tak svědkyně nemají žádné důkazy (kromě svých výpovědí), dopustili by se v takovém případě žalobce, ale i svědkyně [celé jméno svědkyně] porušení zákona č. 254/2004 Sb., o omezení plateb v hotovosti, když do 30. 11. 2014 povoloval tento zákon platby v hotovosti do částky 350 000 Kč a po tomto datu do 270 000 Kč [celé jméno svědkyně] v čestném prohlášení uvedla, že po té, co ji žalobce v roce 2011 sdělil, že se bude s manželkou rozvádět, požádala žalobce, aby jí byly peníze vráceny nejlépe ihned. Žalobce jí pak půjčku vrátil ve třech částkách, jak je výše uvedeno. Pokud [celé jméno svědkyně] uvedla, že půjčka 1 400 000 Kč měla manželům [příjmení] sloužit na rekonstrukci a vybavení chalupy ve [obec], kterou koupili, pak toto tvrzení neodpovídá dalším důkazům. Rovněž tvrzení [celé jméno svědkyně] v čestném prohlášení, že částku 1 400 000 Kč předala tehdy manželům [příjmení] u ní doma, když je měla schované v trezoru, neodpovídá svědecké výpovědi paní [celé jméno svědkyně], ve které uvedla, že peníze měla uloženy v zaměstnání – v Národním muzeu a panu [celé jméno žalobce], výslovně panu [celé jméno žalobce], půjčila v roce 2005 částku 1 200 000 Kč. Dále paní [celé jméno svědkyně] v čestném prohlášení uvedla, že půjčené peníze měli sloužit na rekonstrukci domu, ale ve své svědecké výpovědi uvedla, že peníze potřeboval žalobce na to, aby si mohl koupit domek. Dále v čestném prohlášení paní [celé jméno svědkyně] uvedla, že žalobce jí peníze vrátil ve třech částech, a to v roce 2014, 2015 a 2016, ve své svědecké výpovědi naopak uvedla, že to bylo v roce 2010, pak v roce 2012 nebo 2013 a ohledně třetí částky už nevěděla, kdy jí byla žalobcem vrácena, rovněž tak údaje o výši jednotlivých vrácených částek se liší jak v čestném prohlášení tak ve svědecké výpovědi. Údajům uvedeným v čestném prohlášení a ve svědecké výpovědi [celé jméno svědkyně] neodpovídá ani vyjádření žalobce před soudem dne 9. 6. 2021, kdy uvedl, že v roce 2014 [celé jméno svědkyně] vrátil cca 300 000 Kč, v roce 2015 jí vrátil cca 450 000 Kč a v roce 2016 jí vrátil cca 500 000 Kč, ale mohlo to být klidně i opačně. Dále v čestném prohlášení [celé jméno svědkyně] uvedla, že když se v roce 2011 dozvěděla, že se manželé [příjmení] budou rozvádět, požádala je o vrácení peněz, nejlépe ihned, ve svědecké výpovědi před soudem paní [celé jméno svědkyně] uvedla, že v roce 2010 jí napadlo, že je to již dostatečně dlouhá doba, kdy žalobci peníze půjčila a mohl by jí je vrátit, takže při jednom z osobních setkání mu řekla, aby jí je vrátil. Tvrzení paní [celé jméno svědkyně] v čestném prohlášení tak odporují tomu, co uvedla ve své svědecké výpovědi před soudem. Dále uvedla, že po té, co žalobce jí jednotlivé splátky vrátil, uložila je na účet u jedné z bank – [právnická osoba], [právnická osoba] a [právnická osoba]. Soud provedl důkaz výpisy z účtů u těchto bank v inkriminovaném období, na žádném z účtů však nebyl zaznamenám pohyb, který by odpovídal vložení svědkyní uváděných částek na účet. Soud dospěl k závěru, že žádná smlouva o půjčce mezi tehdy manžely [příjmení] a paní [celé jméno svědkyně] uzavřena nebyla. Znalecký posudek na ocenění rodinného domu č.p. ve [obec], obec Stádlec, byl zpracován dne 23. 6. 2004 pod [číslo] 2004 a účelem ocenění bylo zajištění hypotéčního úvěru u [právnická osoba] Tržní hodnota nemovitosti byla stanovena na 1 100 000 Kč. Na str. 5 tohoto znaleckého posudku je uvedeno, že v roce 2001 byla provedena celková rekonstrukce domu s novým krovem, krytinou, nové rozvody instalací, vytápění, vnitřní a vnější omítky, podlahy, nová okna, dveře, vybavení kuchyně a koupelny. Při rekonstrukci byla původní stodola přestavěna na zastřešený odpočinkový prostor s krbem. V kontextu tohoto proto soud neuvěřil tvrzení žalobce, který ve svém účastnickém výslechu uvedl, že peníze si od paní [celé jméno svědkyně] půjčoval v roce 2004 nebo v roce 2005 na barák, který byl úplně zbourán, vše se dělalo nové, tedy střecha, krovy, lektřina, odpady, voda, obklady, poplašné zařízení, kamerový systém, neboť tyto práce byly dle znaleckého posudku provedeny již v roce 2001, tudíž peníze údajně půjčené žalobci paní [celé jméno svědkyně] v roce 2004 nebo v roce 2005 nemohly být na financování těchto prací použity. Podle předloženého Oznámení o dokončení stavebních úprav Obecnímu úřadu ve Stádlci ze dne 17. 6. 2004 předpokládá objednatel [jméno] [příjmení] ocenění osazení střešních oken a zateplení střešního pláště domu. Tímto bude prostor připraven na původní vestavbu podkrovních místností. Ze znaleckého posudku tedy vyplývá, že rozsáhlá rekonstrukce předmětné nemovitosti proběhla již v roce 2001, nikoli tedy v roce 2004, jak uváděla svědkyně [celé jméno svědkyně], a na dokončení rekonstrukce si manželé [celé jméno žalobce] zažádali o hypotéční úvěr u [právnická osoba], a za tím účelem byl dne 23. 6. 2004 zpracován výše uvedený znalecký posudek. Na rekonstrukci domu manželé [celé jméno žalobce] uzavřeli s [právnická osoba] dne 25. 9. 2001 Smlouvu o spotřebním úvěru [číslo] [rok] [číslo] na částku 150 000 Kč a dne 26. 11. 2001 uzavřeli s toutéž bankou Smlouvu o spotřebním úvěru č. [číslo] [číslo] na částku 250 000 Kč opět za účelem rekonstrukce domu, toto je prokázáno předmětnými Smlouvami o úvěru. Přes tuto skutečnost žalobce ve svém účastnickém výslechu uvedl, že si od banky nikdy žádné peníze nepůjčil a peníze si půjčil od paní [celé jméno svědkyně]. Vzhledem k výše uvedeným důkazům soud tomuto tvrzení žalobce neuvěřil. Celkovou výši bankovního úvěru 300 000 Kč až 400 000 Kč na rekonstrukci domu [obec] [číslo] potvrdila ve své výpovědi i svědkyně [celé jméno svědkyně]. Tato svědkyně byla sestrou zemřelé [jméno] [příjmení] a uvedla, že sestra se jí nikdy nesvěřila s tím, že by s žalobcem uzavřeli nějakou smlouvu o půjčce s paní [celé jméno svědkyně]. Stejně tak žalovanému, který je synem zemřelé [jméno] [příjmení], se jeho matka nikdy nesvěřila s tím, že by takovou půjčku od paní [celé jméno svědkyně] manželé [příjmení] přijali, i když jinak se žalovanému svěřovala s jinými úvěry v souvislosti s podnikáním, což žalovaný uvedl ve svém účastnickém výslechu. Kupní cena na nemovitost [adresa] ve [obec] byla uzavřena mezi [jméno] [příjmení] jako prodávající a tehdy manžely [příjmení] jako kupujícími dne 22. 6. 2001. I kdyby [jméno] [příjmení] manželům [příjmení] v roce 2004 určitou částku půjčila, nemohlo by se na rekonstrukci domu jednat o částku 1400 000 Kč, ale o částku daleko nižší. Dne 17. 6. 2004 žalobce Obecnímu úřadu Stádlec oznámil, že chce dokončit opravy komínu, zateplení střechy a opravu stropu včetně dokončení výměny oken. Jak vyplývá z Nabídkového rozpočtu [právnická osoba] a.s. na rekonstrukci podkroví rodinného domku, [jméno] a [jméno] [příjmení] – [obec] [číslo], zakázka [číslo], ze dne 29. 6. 2004, vychází celková cena s DPH na částku 647 356 Kč. Z nabídkového rozpočtu na stavební práce, který dne 24. 6. 2002 zpracovala společnost stavinvest [právnická osoba], vyplývá cena bez DPH 32 634 Kč a z rozpočtu na oplocení [obec], který tatáž společnost zpracovala dne 7. 11. 2002, vyplývá celková cena s DPH 76 144 Kč. Z rozpočtu firmy [příjmení] stavební a projekční firma ze dne 17. 6. 2003 vyplývá celková cena prací 27 232 Kč včetně DPH. Žalobce však nepředložil žádný důkaz, že by některá z těchto výše uvedených společností skutečně práce na objektu [obec] [číslo] pro žalobce nebo manžele [příjmení] provedla. Žalobce pouze doložil, že v souvislosti s rekonstrukcí domu [obec] [číslo] provedla společnost 2 [právnická osoba] pro žalobce stavební práce, jejichž hodnota včetně stavebního materiálu a dopravy činila 150 000 Kč, tato částka byla žalobci vyfakturována fakturou č. 2001 dne 17. 9. 2001 s datem splatnosti ihned. Tatáž společnost žalobci fakturovala za stavební práce včetně stavebního materiálu a dopravy na akci [obec] [číslo] částku 250 005 Kč a to fakturou ze dne 24. 3. 2004 s datem splatnosti ihned. Výše fakturovaných částek a den, kdy byly fakturovány, neodpovídají tvrzením svědkyně [celé jméno svědkyně], že v roce 2004 půjčila manželům [příjmení] částku 1 400 000 Kč na rekonstrukci domu č.p. [obec] [číslo], naopak odpovídají dvěma výše uvedeným spotřebitelským úvěrům u [právnická osoba]

11. Nájemné uhrazené žalobcem za [jméno] [příjmení] za byt na adrese [adresa], když žalobce po žalovaném uplatňuje částku 55 000 Kč. Nároky za duben 2015 ve výši 5 500 Kč a za prosinec 2015 ve výši 16 500 Kč za prosinec 2015 ve výši 16 500 Kč jsou promlčeny. Nároky za duben 2016 ve výši 22 000 Kč a za leden 2017 ve výši 11 000 Kč promlčeny nejsou. Žalobce však v řízení neprokázal, že by byt na adrese [adresa], obývala pouze zemřelá [jméno] [příjmení]. Jak vyplývá z úplného výpisu z obchodního rejstříku [právnická osoba], [IČO], jeho jednatel [celé jméno žalobce] (žalobce), měl zapsáno místo bydliště [ulice] [anonymizováno] [číslo], [PSČ] [obec a číslo] – [část obce], od 5. 8. 2010 do 20. 10. 2017, změna místa bydliště žalobce na [ulice a číslo], [část obce], [PSČ] [obec a číslo], byla zapsána až dne 20. 10. 2017 Nájemní smlouva k bytu [ulice a číslo], [obec a číslo] byla podepsána dne 7. 12. 2016 a byt byl Městskou částí [obec a číslo] žalobci pronajat dne 15. 12. 2016 do 14. 12. 2017; toto je prokázáno předmětnou nájemní smlouvou. Žalobce přesto ve svém účastnickém výslechu tvrdil, že byt na adrese [adresa], což je v přímém rozporu s výše uvedenou nájemní smlouvou. Soud proto tomuto tvrzení žalobce neuvěřil. V této nájemní smlouvě je žalobce označen bytem na adrese [adresa]. Sám žalobce ve svém účastnickém výslechu uvedl, že v bytě přespával. Žalovaný ve svém účastnickém výslech uvedl, že v době 2015 2016, kdy jeho matka v bytě pobývala, protože jezdila na léčbu do nemocnice na [obec] náměstí, do bytu žalobce stále jezdil, protože tam měl kancelář, stolek s počítačem a firemní listiny. Žalobce v řízení neprokázal, zda částky ve výši 22 000 Kč za duben 2016 a za leden 2017 uhradil a jakému pronajímateli, neboť tito jsou dva, a to [jméno] [příjmení], [ulice a číslo], [obec a číslo], [obec a číslo] a [ulice] část [obec a číslo], každý z nich byt vlastní v podílu ½.. Proto soud tyto nároky požadované žalobcem zamítl.

12. Energie uhrazené žalobcem za [jméno] [příjmení] za byt na adrese [adresa], když žalobce po žalovanému uplatňuje částku 10 257,40 Kč. Nárok za období od 13. 3. 2014 do 10. 3. 2015 ve výši 2 716,52 Kč je promlčen. Nejsou promlčeny nároky za faktury za období od 11. 3. 2015 do 9. 3. 2016 ve výši 2 480,55 Kč a za období od 10. 3. 2016 do 8. 3. 2017 ve výši 6 000 Kč Tyto částky je však nutno vydělit dvěma, neboť v řízení nebylo prokázáno, že by byt v rozhodném období užívala výlučně [jméno] [příjmení], tudíž oprávněný nárok žalobce za platby za odebranou elektřinu v bytě na adrese [ulice] [anonymizováno] [číslo¨], [obec a číslo], činí 4 240,30 Kč.

13. Náklady za telefonní služby společnosti [právnická osoba] [právnická osoba] za období od 14. 5. 2014 do 20. 2. 2017 v celkové výši 9 213 Kč Částky uvedené ve fakturách za období od 14. 5. 2014 do 1. 2. 2016 jsou promlčeny. Jedná se o částky 752 Kč, 706 Kč, 866 Kč, 839 Kč, 760 Kč, 1029 Kč, 749 Kč, 439 Kč, 271 Kč, 271 Kč, 271 Kč, 271 Kč, 440 Kč, 528 Kč, 403 Kč a 164 Kč. Oprávněným nárokem žalobce soud shledal částku 454 Kč, který vyplývá z faktury ze dne 10. 2. 2017. Navíc žalovaný částku za telefonní služby společnosti [právnická osoba] [právnická osoba] uznal při jednání před soudem den 30. 9. 2020.

14. Vytápění nemovitosti v letech 2014, 2015 a 2016 a v té souvislosti pořízení dříví v celkové hodnotě 1 606 Kč, když žalobce po žalovaném požaduje polovinu této částky, tedy 803 Kč. Promlčeny jsou nároky na částky 280 Kč, 480 Kč, 81 Kč a 266 Kč. Nepromlčen zůstává nárók ze dne 24. 10. 2016 na částku 499 Kč, nicméně žalobce neprokázal, že tento výdaj souvisí právě s vytápěním nemovitosti na adrese [obec] [číslo¨], doklad na tuto částku neobsahuje označení osoby, která tuto částku zaplatila.

15. Dodávky elektřiny do objektu [adresa] za období od 15. 10. 2013 do 1. 10. 2014 ve výši 35 903 Kč, když žalobce požaduje po žalovaném částku 20 943 Kč za období 7 měsíců po rozvodu manželství – tento nárok je promlčen. Nárok na zaplacení poloviny z částky 42 299,33 Kč za období od 2. 10. 2015 do 15. 10. 2015 je promlčen. Nárok na zaplacení poloviny z částky 37 400 Kč, která představuje zálohy za období od 1. 11. 2015 do 31. 10. 2016 a nárok na zaplacení poloviny nedoplatku ve výši 11 998 Kč za toto období soud neshledal důvodným, když žalobci se v řízení nepodařilo prokázat, že by [jméno] [příjmení] do této nemovitosti opravdu jezdila a spotřebovávala elektřinu v objektu spolu s žalobcem.

16. Pojištění nemovitosti [adresa] u společnosti [právnická osoba] na základě pojistné smlouvy č. [číslo]. Nároky za období od 11. 4. 2014 do 11. 7. 2014 ve výši 1 832 Kč, od 11. 7. 2014 do 11. 10. 2014 ve výši 1 832 Kč, od 11. 10. 2014 do 11. 1. 2015 ve výši 1 857 Kč, od 11. 1. 2015 do 11. 4. 2015 ve výši 1 857 Kč, od 11. 4. 2015 do 11. 7. 2015 ve výši 1 857 Kč, od 11. 7. 2015 do 11. 10. 2015 ve výši 1 857 Kč, od 11. 10. 2015 do 11. 1. 2016 ve výši 1 876 Kč a od 11. 1. 2016 do 11. 4. 2016 ve výši 1 876 Kč jsou promlčeny. Nároky za období od 11. 4. 2016 do 11. 7. 2016 ve výši 1 876 Kč, od 11. 7. 2016 do 11. 10. 2016 ve výši 1 876 Kč a od 11. 10. 2016 do 11. 1. 2017 ve výši 1 877 Kč promlčeny nejsou. Žalovaný je povinen se podílet z titulu spoluvlastnického práva na těchto nákladech jednou polovinou, tedy ve výši 2 814,50 Kč.

17. Nárok na zaplacení částky 11 177 Kč soud neshledal důvodným. Z exekučního spisu [exekutorský úřad] [anonymizováno] – [titul] [jméno] [příjmení], [titul], [číslo jednací] [anonymizováno] [číslo] soud zjistil, že soudním exekutorem [titul] [jméno] [příjmení], [titul] je vedeno exekuční řízení pod [spisová značka] [anonymizováno] [spisová značka] proti [jméno] [příjmení], dříve [příjmení], ve věci oprávněného [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [obec], když vymáhaná pohledávka a příslušenství tvoří částku ve výši 11 177 Kč. Usnesením ze dne 23. 7. 2020, [číslo jednací] [anonymizováno] [číslo], č.o.: [číslo] [číslo], které nabylo právní moci dne 26. 8. 2020, bylo rozhodnuto, že do řízení vstupuje na místo povinného [jméno] [příjmení] žalovaný. V řízení bylo prokázáno, že žalobce tuto částku neuhradil, proto se paní [příjmení] nemohla na úkor žalobce bezdůvodně obohatit, povinnost úhrady této částky přešla na žalovaného.

18. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem soud žalobě co do částky 7 508,80 Kč vyhověl, a ve zbytku, tedy co do částky 845 498,30 Kč a celého příslušenství (úroků z prodlení) žalobu zamítl.

19. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř., podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Soud náhradu nákladů řízení rozdělil mezi účastníky podle poměru úspěchu ve věci. Žalobce byl v řízení úspěšný z 1%, žalovaný z 99%. Pokud by žalobce byl ve věci úspěšný ze 100%, náležela by mu náhrada nákladů řízení v celkové výši 151 011 Kč, která by se sestávala ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 42.651 Kč, z odměny za právní zastoupení žalobce advokátem podle § 7 bodu 6 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 105 660 Kč za 9 úkonů právní služby po 11 740 Kč (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní upomínka se skutkovým a právním rozborem ze dne 14. 12. 2018, sepis žaloby, účast na jednání před soudem dne 30. 9. 2020, vyjádření žalobce ze dne 12. 10. 2020, účast na jednání před soudem dne 23. 4. 2021 od 10.00 do 12.16 hodin – 2 úkony, dne 9. 6. 2021 a dne 19. 7. 2021), a z náhrady hotových výdajů podle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 2 700 Kč za 9 úkonů právní služby po 300 Kč (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní upomínka se skutkovým a právním rozborem ze dne 14. 12. 2018, sepis žaloby, účast na jednání před soudem dne 30. 9. 2020, vyjádření žalobce ze dne 12. 10. 2020, účast na jednání před soudem dne 23. 4. 2021 od 10.00 do 12.16 hodin – 2 úkony, dne 9. 6. 2021 a dne 19. 7. 2021). Doklad o tom, že právní zástupce žalobce je plátcem DPH, nebyl soudu předložen. Vzhledem k tomu, že žalobce byl v řízení úspěšný z 1%, přiznal soud žalobci nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 1 510,10 Kč. Pokud by byl žalovaný ve věci úspěšný ze 100%, náležela by mu náhrada nákladů řízení v celkové výši 116 547,20 Kč, která by se sestávala z odměny za právní zastoupení žalovaného advokátem podle § 7 bodu 6 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 93 920 za 8 úkonů právní služby po 11 740 Kč (příprava a převzetí zastoupení, vyjádření žalovaného k žalobě ze dne 28. 2. 2020, účast na jednání před soudem dne 30. 9. 2020, vyjádření žalovaného ze dne 30. 9. 2020, účast na jednání před soudem dne 23. 4. 2021 od 10.00 do 12.16 hodin – 2 úkony, dne 9. 6. 2021 a dne 19. 7. 2021), z náhrady hotových výdajů podle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 2 400 Kč za 8 úkonů právní služby po 300 Kč (příprava a převzetí zastoupení, vyjádření žalovaného k žalobě ze dne 28. 2. 2020, účast na jednání před soudem dne 30. 9. 2020, vyjádření žalovaného ze dne 30. 9. 2020, účast na jednání před soudem dne 23. 4. 2021 od 10.00 do 12.16 hodin – 2 úkony, dne 9. 6. 2021 a dne 19. 7. 2021) a podle § 137 odst. 3 o.s.ř. z 21% DPH ve výši 20 227,20 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný byl v řízení úspěšný z 99%, přiznal soud žalovanému nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 115 381,70 Kč.

20. Lhůtu k plnění stanovil soud podle § 160 odst. 1 věty první před středníkem, když pro stanovení lhůty delší či pro povolení splátek neshledal žádné důvody.

21. Vzhledem k tomu, že oba účastníci byli v řízení zastoupeni advokáty, uložil soud každému z účastníků v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o.s.ř. zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce druhého účastníka.