18 C 123/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 7 rozhodl samosoudcem Mgr. Tomášem Moravcem ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 120 464,98 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky částka s úrokem kapitalizovaným za období od datum do datum částkou částka, s úrokem z prodlení kapitalizovaným za období od datum do datum částkou částka, s úrokem ve výši 23,19 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a s úrokem ve výši 8,25 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a částky částka s úrokem kapitalizovaným za období od datum do datum částkou částka, s úrokem z prodlení kapitalizovaným za období od datum do datum částkou částka, s úrokem ve výši 23,79 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, zamítá.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka a částku částka, jejich splatnost se stanoví dva měsíce ode dne právní moci tohoto rozsudku.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení jednak částky ve výši částka sestávající se z dlužné jistiny ve výši částka a dlužné částky poplatku ve výši částka, kapitalizovaných úroků za období od datum do datum ve výši částka, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení za období od datum do datum ve výši částka, úroků ve výši 23,19 % ročně z dlužné jistiny ve výši částka od datum do zaplacení, a úroků z prodlení v zákonné výši 8,25 % ročně z dlužné jistiny ve výši částka od datum do zaplacení coby pohledávky za žalovanou, která byla žalobkyni postoupena právnická osoba, IČO IČO, která na základě úvěrové smlouvy ze dne datum, č. tel. číslo, poskytla žalované po ověření její úvěruschopnosti dle údajů zaznamenaných v zákaznické kartě částka, které se žalovaná zavázala vrátit spolu s poplatkem částka (z toho částka kapitalizovaný úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 23,19 % p. a., částka za zpracování zápůjčky ve výši a částka za službu komfortního a flexibilního splácení) ve 21 měsíčních splátkách á částka s poslední splátkou splatnou datum. Žalovaná však na dluh neuhradila ničeho.

2. Dále se po žalované domáhala zaplacení částky ve výši částka sestávající se z dlužné jistiny ve výši částka a dlužné částky poplatku ve výši částka kapitalizovaných úroků za období od datum do datum ve výši částka, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení za období od datum do datum ve výši částka, úroků ve výši 23,79 % ročně z dlužné jistiny ve výši částka od 15. 12 .2022 do zaplacení, a úroků z prodlení v zákonné výši 8,25 % ročně z dlužné jistiny ve výši částka od datum do zaplacení coby pohledávky za žalovanou, která byla žalobkyni postoupena právnická osoba, IČO IČO, která na základě úvěrové smlouvy ze dne datum, č. tel. číslo, poskytla žalované po ověření její úvěruschopnosti dle údajů zaznamenaných v zákaznické kartě částka, které se žalovaná zavázala vrátit spolu s poplatkem částka (z toho částka kapitalizovaný úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 23,79 % p. a., částka za zpracování zápůjčky ve výši a částka za službu komfortního a flexibilního splácení) v 15 měsíčních splátkách á částka s poslední splátkou splatnou datum. Poslední splátka byla žalovanou uhrazena datum. K datum činil dluh žalované na jistině částka a na poplatku částka, poté již žalovaná neuhradila ničeho.

3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Účastníci se vzdali práva účasti u jednání, a to i postupem podle § 101 odst. 4 o. s. ř. Soud proto postupoval podle § 115a o. s. ř., a ve věci rozhodl jen na základě účastníky předložených listinných důkazů 4. Z žalobkyní předložených listin má soud za prokázané, že se dne datum právnická osoba a žalovaná dohodly, že právnická osoba poskytne žalované částka, které se žalovaná zavázala vrátit spolu s kapitalizovaným úrokem částka, poplatkem za zpracování úvěru částka a částka za službu komfortního a flexibilního splácení ve 14 měsíčních splátkách á částka a 15. měsíční splátce částka (smlouva o spotřebitelském úvěru č. hodnota). Ke svým poměrům žalovaná v žádosti uvedla, že žije ve spolubydlení, je svobodná, má středoškolské vzdělání, úvěr potřebuje na neočekávané výdaje, nemá vyživovací povinnost, není majitelkou vozidla, příjmy má ze zaměstnání jako servírka ve výši částka netto měsíčně, odhadované měsíční výdaje činí částka a je bez dalších závazků (zákaznická karta ze datum). Svůj příjem doložila žalovaná potvrzením zaměstnavatele z datum, podle kterého byla zaměstnána od datum na dobu neurčitou jako servírka v restauraci Anonymizováno s průměrným čistým měsíčním příjmem za poslední tři měsíce částka, ze kterého nebyly prováděny srážky (potvrzení o výši příjmu).

5. Dále se dne datum právnická osoba a žalovaná dohodly, že právnická osoba poskytne žalované částka, které se žalovaná zavázala vrátit spolu s kapitalizovaným úrokem částka, poplatkem za zpracování úvěru částka a částka za službu komfortního a flexibilního splácení ve 20 měsíčních splátkách á částka a 21. měsíční splátce částka (smlouva o spotřebitelském úvěru č. tel. číslo). Ke svým poměrům žalovaná v žádosti uvedla, že žije ve spolubydlení, je svobodná, má středoškolské vzdělání, úvěr potřebuje na vybavení domácnosti, nemá vyživovací povinnost, není majitelkou vozidla, příjmy má ze zaměstnání jako servírka ve výši částka netto měsíčně, odhadované měsíční výdaje činí částka a je u právnická osoba splácí doposud částka (zákaznická karta ze datum).

6. Dne datum se právnická osoba a žalobkyně dohodly o postoupení pohledávek za žalovanou ze shora označených smluv na žalobkyni (smlouva o postoupení pohledávek s přílohou), což bylo žalované notifikováno (oznámení o postoupení pohledávek).

7. Z ostatních předložených listin soud nezjistil skutečnosti pro posouzení a rozhodnutí věci významné.

8. Soud věc právně posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“) za užití zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.

9. Smlouvou o úvěru dle § 2395 o. z. se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

10. Podle § 75 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen „ZSÚ“) je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.

11. Podle § 76 ZSÚ poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.

12. Podle § 86 ZSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (odst. 2).

13. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

14. Žalobkyní bylo v řízení prokázáno, že ze strany její právní předchůdkyně, která na ni pohledávku za žalovaou postoupila (§ 1879 o. z.), byla úvěruschopnost žalované posuzována na základě údajů uvedených v zákaznické kartě a potvrzením žalované. Na takovéto prověření úvěruschopnosti je však nutno nahlížet jako na zcela nedostatečné a nevyhovující požadavkům § 86 ZSU, a to zejména z důvodu, že sice byla prověřována příjmová stránka žalované, nikoliv však její stránka výdajová, resp. existence dosavadních dluhů žalovaného (s výjimkou závazku žalované k právní předchůdkyni žalobkyně z prvotně uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota). Přitom ani případný prokázaný vysoký příjem potenciálně úvěrovaného nesvědčí ničeho o jeho úvěruschopnosti, je-li na něj nahlíženo izolovaně bez kontextu výdajů úvěrovaného – jinými slovy i v případě osoby prokazatelně vysokopříjmové lze dospět s přihlédnutím k jejím vydáním k závěru o její neúvěruschopnosti. Na výdaje žalované bylo v posuzovaného věci usuzováno pouze z jeho nijak blíže neupřesněného a zjevně nepodloženého tvrzení, že jeho měsíční výdaje představují částka (přičemž je soudu z jeho předcházející činnosti známo, že právě blíže nespecifikovaná částka měsíčních výdajů částka se v zákaznických kartách téhož úvěrujícího objevuje opakovaně). Je zřejmé, že výdajovou stránku žalované nebylo možno ověřit výpisem z jeho účtu, neboť žalovaná v žádosti o úvěr uvedla, že jej nemá, resp. nevyplnila políčko, kde by potvrdila, že účet zřízen má. Ač není povinností mít zřízen bankovní účet, jedná se v poměrech současné doby i s přihlédnutím k věku žalované o situaci přinejmenším neobvyklou zasluhující pozornost, která by měla v osobě potenciálního úvěrujícího vzbudit vyšší míru ostražitosti vybízející k otázce, z jakého důvodu nedisponuje osoba potenciálně úvěrovaného bankovním účtem, věcí v dnešní době tak běžnou. Jako jedno z možných vysvětlení této skutečnosti se nabízí, že je daná osoba zatížena exekucemi – ověření takové domněnky je pak pro potenciálního úvěrujícího snadno ověřitelné v rámci jednotek minut náhledem do Centrální evidence exekucí, přičemž požadavek, aby úvěrující v rámci prověření úvěruschopnosti úvěrovaného provedl jeho lustraci v CEE, se nejeví nijak nepřiměřeným. V posuzované věci se tomu tak zjevně nestalo, neboť provedla-li by právní předchůdkyně žalobkyně v rámci prověření úvěruschopnosti žalované její lustraci v CEE, nezbytně by musela zjistit skutečnosti, které jsou soudu známy z jeho úřední činnosti, a sice že již v době předcházející poskytnutí úvěru žalované proti ní bylo zahájeno více exekučních řízení, která trvala i v době její žádosti o úvěr, neboť jsou vedena do dnešní doby. Za takové situace by pak musela právní předchůdkyně žalobkyně dospět k závěru neúvěruschopnosti žalované, či alespoň přistoupit k detailnějšímu prověření její úvěruschopnosti. O tom, že však byla žalovaná v době poskytnutí peněžních prostředků ze strany právní předchůdkyně žalobkyně spíše zcela neúvěruschopná, pak svědčí to, že dle tvrzení žalobkyně na úvěr ze smlouvy č. tel. číslo neuhradila ničeho, na úvěr ze smlouvy č. hodnota pak toliko částku celkem částka (dluh činil dle tvrzení strany žalující částka na jistině a částka na poplatku, k datum pak již jen částka na jistině a částka na poplatku, z čehož plyne závěr, že celkem částka bylo žalovanou uhrazeno).

15. S ohledem na shora popsaný skutkový stav věci je soud toho názoru, že na straně právní předchůdkyně žalobkyně nelze mít za to, že splnila svou ZSÚ danou povinnost s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost žalované coby spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací. Daná povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je v ZSÚ uložena pod sankcí neplatnosti smlouvy v případě, že tak poskytovatel neučiní. Úvěr má být ve smyslu daného ustanovené poskytnut pouze v případech, kdy nejsou na základě posouzení úvěruschopnosti dány důvodné pochybnosti o tom, že je spotřebitel schopen hradit sjednané splátky. Tím právní předchůdkyně žalobkyně coby akreditovaný poskytovatel úvěru plní i svou obecnou povinnost jednat čestně, transparentně a zohlednit i práva a zájmy spotřebitele. Na tuto svou povinnost však zjevně právní předchůdkyně žalobkyně v posuzované věci rezignovala.

16. Ač se ze znění ZSÚ podává, že neplatnost úvěrové smlouvy lze shledat k námitce úvěrovaného, je třeba ve světle již ustálené judikatury hledět na smlouvou o úvěru při nedostatečném posouzení úvěruschopnosti úvěrovaného jako na absolutně neplatnou ve smyslu § 588 o. z. K tomu lze dále podotknou (jak již učinil např. ve své rozhodovací praxi Krajský soud v Praze – srov. např. jeho rozsudek ze dne datum, sp. zn. spisová značka), že závěr o neplatnosti úvěrové smlouvy při porušení povinnosti úvěrujícího ověřit úvěruschopnost spotřebitele není stanovena jen na ochranu úvěru neschopného spotřebitele, ale stejnou: „…měrou je tato neplatnost stanovena též na ochranu druhé smluvní strany, poskytovatele úvěru, v jehož zájmu bezesporu je, aby byl úvěr řádně splácen, aby tohoto byl zavázaný spotřebitel schopen. Řádné splnění povinnosti odborného posouzení úvěruschopnosti spotřebitele tak chrání i pozici samotných věřitelů, neboť snižuje riziko poskytovatelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Současně pak v neposlední řadě chrání i veškeré další potenciální věřitele úvěrovaného spotřebitele, včetně věřitelů nefinančních, před možným předlužením spotřebitele a jeho pádem do insolvence se všemi důsledky s tím souvisejícími, především pak omezením reálné možnosti uspokojení pohledávek případných dalších potenciálních věřitelů spotřebitele (viz též již shora zmíněný rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp.zn. spisová značka). Celospolečenský (veřejný) zájem na prevenci předlužování, jejímž prostředkem rovněž institut posuzování úvěruschopnosti je, byl zmíněn již shora. Zákon tak zdůrazňuje celospolečenský (veřejný) zájem na prevenci předlužování spotřebitelů a snaží se potírat navazující predátorské praktiky některých poskytovatelů úvěru (tzv. „úvěrových šmejdů“), kteří poskytují (zhusta velmi nevýhodné) úvěry téměř výhradně osobám, které úvěruschopné nejsou. Zákon tím také (zejména po celosvětové finanční krizi z roku 2008) více chrání i stabilitu celé ekonomiky, včetně zájmů investorů do nejrůznějších finančních produktů, které jsou na rizikové úvěry případně navázány.“ 17. Soud si je vědom toho, že výklad ZSÚ by neměl vést k nereálným požadavkům kladeným na poskytovatele úvěrů a také na žadatele o ně v souvislosti s povinností zákonem ukládanou, kdy nelze očekávat hlubší systematické prověřování pravosti a správnosti předložených podkladů, nejsou-li zcela zjevně falešné, nicméně určité podklady musí být k ověření zásadních tvrzení spotřebitele opatřeny a údaje v nich uvedené musí být odborně posouzeny. Pokud má být zachován smysl a účel dané úpravy a alespoň elementární míra požadovaného odborného posouzení úvěruschopnosti, nelze přehlížet, že toto posouzení není možné bez reálného zjištění nejen příjmů a dosavadního dluhového zatížení klienta, ale také alespoň podstatných, zcela základních, pravidelných a nezbytných výdajů, které lze u každého spotřebitele rozumně očekávat, byť v některých oblastech jen racionálním odhadem. Neověření uváděných výdajů je ale u právní předchůdkyně žalobkyně jasně účelové – ve snaze uvést v hodnocení pouze údaje, které povedou k formálnímu vykázání úvěruschopnosti spotřebitele, aniž by však byla patrná snaha o zjištění a posouzení reálné situace klienta.

18. Důsledkem popsaného postupu právní předchůdkyně žalobkyně a nesplnění zákonné povinnosti zkoumat úvěruschopnost spotřebitele je absolutní neplatnost dotčené úvěrové smlouvy a v souladu s § 87 odst. 1 věta třetí ZSÚ a z toho plynoucí omezenost nároku žalobkyně vůči žalované na vrácení pouhého zůstatku jistin spotřebitelských úvěrů, a to podle ustanovení o bezdůvodném obohacení, a to konkrétně § 2991 o. z., podle kterého platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil, když se žalovaná bezdůvodně obohatila získáním majetkového prospěchu plněním bez právního důvodu (z neplatných úvěrových smluv). Její dosud nevydané bezdůvodné obohacení představuje v případě smlouvy č. tel. číslo částka částka a v případě úvěrové smlouvy č. hodnota částka částka (žalovaná uhradila doposud částku částka, jak uvedeno shora, jíž je nutno celou odečíst od poskytnuté částky částka).

19. S ohledem na shora popsané skutečnosti proto soud rozhodl tak, že pod výrokem ad I. žalobu v části, jíž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky částka s úrokem kapitalizovaným za období od datum do datum částkou částka, s úrokem z prodlení kapitalizovaným za období od datum do datum částkou částka, s úrokem ve výši 23,19 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a s úrokem ve výši 8,25 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a částky částka s úrokem kapitalizovaným za období od datum do datum částkou částka, s úrokem z prodlení kapitalizovaným za období od datum do datum částkou částka, s úrokem ve výši 23,79 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, zamítl.

20. Výrokem ad II. pak žalované uložil zaplatit žalobkyni z titulu bezdůvodného obohacení částky částka a částka. Podle § 87 ZSÚ je žalovaná povinna vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jejím možnostem, přičemž ve věci je s ohledem na pasivitu žalované v řízení dán mezi stranami spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem žalované. S přihlédnutím k výši dluhu a době, která již uplynula od původně sjednané splatnosti dluhu mezi stranami, je soud přesvědčen, že splatnost v délce dvou měsíců ode dne právní moci tohoto rozsudku je odpovídající možnostem žalované, neboť ta si musela být nezbytně vědoma toho, že minimálně poskytnutou jistinu bude muset žalobkyni vrátit. Měla tak dostatečný časový prostor, aby odpovídající částku pro tento účel ušetřila.

21. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť větší úspěch ve věci sice svědčí žalované, tudíž by měla proti žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení, nicméně žalované v průběhu řízení žádné náklady nevznikly. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 7. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nebude-li plněno dobrovolně, co ukládá vykonatelné rozhodnutí soudu, lze se jeho splnění domáhat výkonem rozhodnutí podle části šesté o. s. ř., či exekucí podle příslušných ustanovení zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu.