Obvodní soud pro Prahu 7 · Rozsudek

8 C 202/2023

č. j. 8 C 202/2023-188

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2025-10-29 · VYHOVENI,ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSPH07:2025:8.C.202.2023.1

Citované zákony (5)

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 7 rozhodl soudcem Mgr. Pavlem Punčochářem ve věci žalobkce: Anonymizováno Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno IČO Anonymizováno sídlem Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno zastoupená Anonymizováno Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Jméno žalované ., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B pro zaplacení Anonymizováno Anonymizováno Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby soud uložil žalovanému zaplatit částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v částce , částka, do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám právního zástupce.

III. Žalobci se vrací část uhrazené zálohy ve výši , částka, . Žalobce se tímto vyzývá, aby sdělil číslo ve lhůtě 10 dnů číslo účtu, na který má být záloha vrácena.

1. Žalobce se domáhal zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že dne , datum, došlo v obci , adresa, u objektu č.p. , Anonymizováno, , Anonymizováno, k pádu stromu, nacházejícího se na pozemku žalované, na objektve vlastnictví pana , tituly před jménem, , jméno FO, Břichnáče (dále jen „poškozený“). V důsledku pádu stromu došlo k poničení střešní krytiny a nosné konstrukce objektu, čímž poškozenému vznikla hmotná škoda na majetku. S ohledem na skutečnost, že v době pádu stromu byl objekt pojištěn u žalobce pojistnou smlouvu č. , hodnota, , pro pojištění rekreačního objektu, vyplatil žalobce z titulu této pojistné smlouvy na základě pojistné události č. , hodnota, poškozenému dne , datum, zálohu na pojistné plnění ve výši , částka, a dne , datum, doplatek pojistného plnění ve výši , částka, , tzn. celkem částku ve výši , částka, . Žalobce po žalované nárokuje zaplacení skutečné škody ve výši , částka, jako regresní nárok. V průběhu řízení odkázal na vyjádření poškozeného, který v souvislosti se stavem stromů upozorňoval žalovanou na skutečnost, že stromy jsou ve špatném stavu a mohou tak spadnout a zapříčinit vznik škody.

2. Žalovaná nárok uplatněný žalobou ani zčásti neuznává. Žalovaná je přesvědčená, že nezanedbala náležitý dohled. Lesní porost v místě, kde spadl předmětný strom, pravidelně minimálně dvakrát ročně kontroluje zaměstnanec žalované pan , tituly před jménem, , adresa, . Naposledy před pádem stromu (jenž žalobkyně datuje ke dni , datum, ) provedl tuto kontrolu v měsíci říjnu roku 2022, přičemž předmětný strom vyhodnotil jako zdravý, u něhož nebylo třeba činit žádné opatření. Že se jednalo o vizuálně zdravý strom je zřejmé i z fotodokumentace vzniklé škody; v této souvislosti je třeba zmínit, že po spadlém stromu zůstal na místě pouze pařez, přičemž veškeré dřevo ze stromu bylo z místa (žalované neznámo kým a kam) odklizeno. Po žalované nelze požadovat, aby pokácela veškeré stromy, v jejichž dopadové vzdálenosti se nacházejí stavby třetích osob. Stejně tak nelze po žalované rozumně požadovat, aby závěr o tom, že se jedná o zdravý strom, učiněný na základě jeho vizuální kontroly, u každého jednotlivého stromu ověřovala za pomoci přístrojové diagnostiky. Žalovaná si není vědoma toho, že by ji poškozený na špatný stav porostu někdy v minulosti upozorňoval. Ostatně poškozený žalovanou neinformoval ani o pádu předmětného stromu na jeho stavbu; žalovaná se o něm dozvěděla až v dubnu roku 2023, když vůči ní žalobkyně uplatnila předmětný regresní nárok. I kdyby se tak stalo, nepřistoupila by však žalovaná k pokácení předmětného stromu, neboť nic nenasvědčovalo tomu, že by právě u tohoto stromu hrozil pád. Pokud poškozený měl za to, že hrozí pád předmětného stromu, měl být on tím, kdo provede na svůj náklad nezbytně nutné opatření. Odpovědnost žalované za vzniklou škodu by tedy nebyla dána ani v případě, že by náležitý dohled nad stromem nevykonávala.

3. Z provedeného znaleckého posudku soud zjistil následující: Podle znalkyně, v době ohledání, rok a čtvrt po vývratu stromu, jsou omezené zjistitelné údaje o dřevině a jejím zdravotním stavu v době před vývratem jen z torza kmene, kořenového obalu a fotodokumentace. Nebylo zjevné, že by strom (respektive jeho část) před pádem vykazoval jakékoliv příznaky činnosti parazitů, poškození vnitřního pletiva, praskliny či defekty podílející se na vývratu stromu. Nezodpovězenou otázkou zůstává koruna stromu, neboť v době ohledání již nebyla k dispozici. Hodnotit celkový zdravotní stav není z dochovaných zbytků možné. Nedošlo však ke zlomu kmene nebo rozlomení koruny, ale vývratu dřeviny. Popsala podmínky stanoviště jakož i meteorologické podmínky před pádem stromu, kdy počasí vykazovalo výrazné změny. Dopěla však k závěru, že určit příčinu vývratu stromu s ohledem na časový odstup a nedostatek fotodokumentace, nelze. Zdravotní stav stromu jednoznačně nebyl jedinou a hlavní příčinou pádu. Na pádu stromu se nepodílel žádný jiný strom. Strom pravděpodobně padl v důsledku souhry faktorů. Znalkyně zmiňuje počasí a nevylučuje ani lokální pohyb svahu. Dále uvedla, že v místě a čase škodní události vyskytovaly suché smrky, v době místního šetření již na místě nebyly, byly odklizeny a pokáceny. Ovšem škoda byla způsobená vyvráceným jasanem. Na viditelných částech kořenů předmětného stromu nebyly známky zasažení houbovými parazity či živočišnými škůdci. Znalkyně též uvedla, že strom se nacházel v ochranném pásmu přírodní památky.

4. Svědek , adresa, , lesní hospodář pracující pro žalovaného a spravujícího danou oblast lesa, ve kterém došlo ke škodní události, uvedl, že v lokalitě pádu stromu činí pravidelně kontrolu,jelikož se nedaleko pod uvedenou lokalitou nachází železniční trať, u které je nutné jakékoliv anomálie okamžitě řešit. Odhadem byl v lokalitě na obchůzce cca 3 měsíce před pádem stromu. Dále uvedl, že strom v dané lokalitě se jevil v pořádku. Jinak tyto stromy trpí onemocněním chalara, v jehož důsledku přichází o kořeny. Předmětný strom ovšem uvedenou nemocí netrpěl. Dle svědka muselo k pádu dojít v důsledku posunu svahu souvisejícím s podmáčením. Navíc k pádu došlo v zimě. Svědek dále poukázal na specifičnost dané lokality, ve které se vyskytuje tzv. bezzásahové pásmo národní přírodní rezervace, ve kterém mohou likvidovat pouze staré stromy, ale musí požádat o povolení a jinak musí ponechat dřevní hmotu k zetlení v prostoru. Proto zůstal na místě i jiný spadlý jasan. Smrky postižené kůrovcovu kalamitou v místě byly odstraněny. Poškozená chata se nachází nad tratí, kterou pravidelně kontroluje. , jméno FO, jej poprvé kontaktoval při ohledání místa znalkyní.

5. Svědek , jméno FO, uvedl, že do uvedené lokality jezdí na chatu pravidelně posledních cca 50 let, přičemž pravidelně i z důvodu příkrosti svahu tam dochází k pádům stromů, kupř. na nedalekou železniční trať. Spadlý strom se mu ovšem před pádem nejevil nijak poškozený či jinak náchylný k pádu. Poškozený také uvedl, že v minulosti upozornil žalovaného na možnost pádu jiného stromu, jehož pokácení mu bylo písemně povoleno žalovaným. Ve své výpovědi dále popsal rozsah poškození střechy pádem stromu. Podle svědka místní lesního hospodáře znají, takže se domnívá, že na místo jezdí. Osobně se sním ale nesetkal, až po vzniku škody.

6. Ze žalovaným doložených tabulek zachycujících objem dřevní těžby v uvedené lokalitě soud zjistil, že většinou je v dané lokalitě prováděna nahodilá těžba z preventivních důvodů.

7. Z ostatních důkazů soud nezjistil rozhodné skutečnosti pro posouzení předmětu sporu.

8. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že v místě škodní události došlo k pádu jasanu, jehož příčinou jsou pravděpodobně místním klimatické a geografické podmínky. Strom spadl na střechu nemovitosti poškozeného. U spadlého jasanu nebylo před pádem zřejmé, že by byl nějak poškozený, popř. nahnutý či vykazoval chorobu. Žalovaný v lokalitě provádí pravidelně kontrolu stavu stromů, především z důvodu blízko položené železniční trati. Pokud zjistí, že strom představuje riziko (např. uschlé smrky) stromy odstraní. Ostatní stromy ponechává na místě s ohledem na to, že v místě se nachází národní přírodní rezervace s omezeními tomu odpovídajícími.

9. Podle ustanovení § 2937 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“): „Způsobí-li škodu věc sama od sebe, nahradí škodu ten, kdo nad věcí měl mít dohled; nels^e-li takovou osobu jinak určit, platí, %e jí je vlastník věci. Kdo prokáje, je nálejitý dohled ne^anedbal, oprostí se povinnosti k náhradě.“10. Ustanovení § 2937 odst. 1 občanského zákoníku je případem újmy způsobené věcí. Jeho účelem je chránit před rizikem, které představuje věc sama o sobě (ze své povahy); toto pravidlo tak nechrání před jednáním člověka (který věc používá, nebo na ni jinak působí). Každá věc má určitý škodní potenciál a kdo ji ovládá, má nést negativní důsledky s tím spojené. Každý totiž může důvodně očekávat, že ten, kdo má věc ve své moci a má nad ní dohled (stačí, aby šlo o pouhého , Anonymizováno, ), ji bude opatrovat s náležitou péčí, aby jinému nemohla způsobit újmu. Nejedná se tedy o reakci na žádné zvláštní nebezpečí, které je s věcí spojeno. Žádá-li poškozený náhradu újmy, musí prokázat, že vznikla újma, že újmu způsobila věc sama od sebe a příčinnou souvislost mezi těmito dvěma předpoklady. Škůdce se v případě takto vzniklé škody může zprostit povinnosti k náhradě škody, pokud prokáže, že nezanedbal náležitý dohled nad věcí.

11. Ríkáme-li o něčem, že k tomu dochází samo od sebe, máme tím na mysli, že to má původ ve vnitřní příčině; zde v povaze samotné věci (chybí tu bezprostřední vnější podnět). Povaha věci spočívá v jejích různých vlastnostech (velikost, hmotnost, křehkost, menší odolnost vůči extrémním teplotám, kazivost, náchylnost k samovznícení...), účincích, vadách apod.; není rozhodné, zda je tato povaha obvyklá či zvláštní (způsobená např. skrytou vadou). V důsledku povahy věci dochází k události působící újmu; např. v důsledku opotřebovanosti materiálu (povaha věci) se zlomí noha židle pod tělem člověka (událost), pročež ten dojde k úrazu (újma). (, Anonymizováno, , , Anonymizováno, . § 2937 [Skoda způsobená věcí samou od sebe, jejím pádem nebo vyhozením]. In: , Anonymizováno, , , Anonymizováno, a kol. Občanský zákoník VI. Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055—3014). 1. vydání. , adresa, : , právnická osoba, . , Anonymizováno, , 2014, s. 1640-1643, marg. č. , hodnota, -24.) Na tomto základě se uplatní § 2937 odst. 1 občanského zákoníku, tj. že škoda byla způsobena věcí, resp. uvedeným stromem samotným. Jelikož uvedený strom spadl na střechu nemovitosti poškozeného, je příčinná souvislost mezi újmou a působením věci zjevně dána.

12. Poškozený (v souzené věci žalobkyně jakožto pojišťovna poškozeného) prokazuje (mimo vlastnictví věci, která způsobila újmu, a které nikdo nezpochybňoval), že škoda na věci ve vlastnictví poškozeného vznikla přímým působením věci ve vlastnictví žalované, tedy, že samou vnitřní povahou předmětné věci a jejím přímým působením vznikla újma na věci poškozeného. Vlastník věci, která způsobila škodu, nese důkazní břemeno o svém skutkovém tvrzení, že se na vzniku škody spolupodílel vnější činitel působící na věc. V poměrech souzené věci uvedené znamená, že žalobkyni postačí, aby prokázala, že strom ve vlastnictví žalované svým pádem způsobil poškozenému, resp. jejímu pojištěnci, škodu. Tuto skutečnost žádná strana nezpochybňovala.

13. Způsobení škody věcí samou od sebe je nutno shledávat v objektivních vlastnostech předmětného stromu, výška a hmotnost stromu, umístění stromu ve svažitém terénu, atd. Žalobkyně své břemeno tvrzení i důkazní unesla. Žalovaná svoji obranu směřovala k tvrzení, že nezanedbala náležitou péči, strom byl zdravý, a následně doplnila tvrzení tak, že ke škodě došlo vlivem prostého působení lesa; po vypracování znaleckého posudku též poukazovala na zjištění znalkyně ohledně počasí v měsíci prosinci 2022.

14. Pokud v rámci procesní obrany v návaznosti na závěry znalkyně poukazuje žalovaná na to, že strom nespadl sám od sebe, ale převážně v důsledku bezprostředního vnějšího podnětu, a tudíž tvrdí nesplnění podmínek aplikace § 2937 odst. 1 o. z., je to žalovaná, která musí prokázat, jaké konkrétní bezprostřední vnější činitele představovaly převažující příčinu škodícího děje, v jejichž důsledku došlo k vývratu stromu (žalovaná s odkazem na závěr}7 znalkyně poukázala na další faktoty - změny v prokořenitelném prostoru v důsledku náhlých změn počasí, možné omezení v rozsahu prokořenitelného prostoru, nepravidelnou mocnost půdy, kamenité podloží, suchou periodu posledních let a vysoko položené těžiště stromu) s tím, že zastává názor, že veškeré tyto faktor}7 lze podřadit pod pojem „škoda vzniklá z prosté existence lesa“ viz vyjádření ze dne , datum, na č.l. 107 s odkazem na rozhodnutí Krajského soudu v , adresa, sp. zn. , spisová značka, , které však bylo přijato za právní úpravy účinné do , datum, ; a dále stavěla obranu na závěrech znaleckého posudku tedy souhře vnějších faktorů např. počasí dne , datum, a dny předcházející vykazovalo výrazné změny doprovázené zvýšenými srážkami a teplotními výkyvy, které mohly přispět ke změnám v půdním prostoru a mohly se podílet na vývratu stromu — viz vyjádření k odvolání ze dne , datum, ).

15. Soud dospěl k závěru, že se nepodařilo jednoznačnou příčinu pádu stromu. S ohledem na časový odstup pravděpodobně ani tuto příčinu již prokázat nelze. Znalkyně dospěla k závěru, že strom padl v důsledku souhry faktorů. Znalkyně zmiňuje počasí a nevylučuje ani lokální pohyb svahu. Je tedy nutné v poměrech právní úpravy účinné v roce 2022 vykládat důsledky takové skutečnosti ve smyslu § 2937 odst. 1 o.z. k tíži žalované (a nikoli žalobkyně), tedy že je to žalovaná, kdo neprokázal existenci dalšího vnějšího činitele.

16. Iv takovém případě ovšem žalovaná má možnost zprostit se povinnosti k náhradě škody, pokud prokáže, že náležitý dohled nezanedbala, tj. že vykonávala vlastnická práva řádně, a s přihlédnutím ke konkrétním okolnostem nemohla pád stromu předvídat a ani mu zabránit.

17. Skoda způsobené věcí dle § 2937 odst. 1 občanského zákoníku je případem objektivní odpovědnosti s možností liberace, prokáže-li Škůdce (konkrétně její vlastník či osoba, která nad ní měla mít dohled), že nezanedbal náležitý dohled nad uvedenou věcí. Ze svědecké výpovědi , adresa, , výslechu znalkyně, i dokumentů dodaných žalovaným vyplynulo, že v dané lokalitě je platí režim národní přírodní rezervace. Uvedené omezuje možnosti nakládání s lesem — žalovaný konkrétně část lesa ponechává v tzv. bezzásahovém režimu, a k zásahům přistupuje pouze v nezbytných případech. Žalovaný přitom v dané lokalitě určitou formu dohledu vykonával. Svědek , adresa, uvedenou lokalitu pravidelně několikrát ročně kontroluje, a žalovaný také reaguje na případná oznámení nebezpečných stromů ze strany vlastníků nemovitostí sousedících s lesem, což potvrdil svědek , jméno FO, i znalkyně ohledně odstranění uschlých smrk.

18. Žalobce namítá, že si měl žalovaný počínat obezřetněji. S tímto závěrem se soud neztotožnil. Z provedeného dokazování vyplynulo, že je daná lokalita svažitá, mimoto se stále jedná o les. V dané lokalitě jsou proto dány podmínky pro častější pády stromů, přičemž by nebylo reálné po žalovaném požadovat, aby v reakci na minulá hlášení nebezpečných stromů měl nastavený systém monitoringu všech jednotlivých stromů v dané lokalitě. Žalobcův argument by měl váhu, pokud by předmětný spadlý strom byl ještě před pádem poškozený, či by jinak bylo zjevné, že je náchylný k pádu. Z dokazování ovšem tento závěr nevyplynul — strom naopak měl dle svědeckých výpovědí zdravý kořenový systém, ani se nijak nejevilo, že by mohlo dojít k jeho pádu. Za této situace je proto nutné považovat monitorovací systém žalovaného za dostatečný, pokud zaměstnanec žalované v pravidelných několikaměsíčních intervalech procházeli předmětnou lokalitu, a kontroloval, zda u některých stromů nehrozí pád, pokud žalovaná na upozornění odstraňovala rizikové stromy nebo v souladu se zákonem souhlasila s jejich odstraněním, lze dospět k závěru, že žalovaná náležitý dohled nezanedbala.

19. Žalovaný prokázal, že nezanedbal nezbytný dohled nad předmětným stromem, který způsobil svým pádem poškozenému — potažmo žalobci — škodu. Jelikož se žalovaný zprostil odpovědnosti za způsobenou škodu v souladu s § 2937 odst. 1 občanského zákoníku, soud žalobu zamítnul.

20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalované, jenž byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, z tarifní hodnoty ve výši , částka, za sedům úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, písemné podání ze dne , datum, a ze dne , datum, , účast na jednáních soudu dne , datum, , , datum, , , datum, a , datum, ). Tyto náklady sestávají z částky , částka, za každý z uvedených úkonů včetně sedmi paušálních náhrad výdajů dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu. Pro určení výše paušální náhrady výdajů jsou rozhodná dvě znění vyhlášky Ministerstva , Anonymizováno, č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, konkrétně znění do , datum, a od , datum, , resp. od účinnosti vyhlášky č. 258/2024 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva , Anonymizováno, č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, dle jejíhož čl. II za právní služby poskytnuté přede dnem účinnosti novelizační vyhlášky přísluší odměna podle advokátního tarifu ve znění do , datum, . Před účinností novelizační vyhlášky bylo učiněno pět úkonů právní služby, po účinnosti novelizační vyhlášky dva úkony právní služby, tudíž na náhradě paušálních výdajů žalovanému přísluší 1 500 + , částka, , tj. celkově , částka, . Celková výše nákladů právního zastoupení tudíž činí , částka, . Jelikož je zástupce žalovaného plátcem DPH, navyšuje se tento náklad o částku daně z přidané hodnoty ve výši 21 %, tj. o částku ve výši , částka, .

21. Jelikož žalobce složil na provedení dokazování zálohy v souhrnné výši , částka, , ovšem na provedený znalecký posudek a výslech znalkyně bylo vynaloženo toliko , částka, , rozhodl soud výrokem III. tak, že se žalobci vrací zbývající částka ve výši , částka, .

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.