10 C 285/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl soudkyní Mgr. Alžbětou Pasternakovou ve věci žalobce: Jméno žalobce, narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce proti žalované: Jméno žalované, IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované o zaplacení 24 000 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba žalobce, již se domáhal požalované zaplacení částky 24 000 Kč se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se žalobou ze dne 12.12.2023 domáhal zaplacení částky 24 000 Kč jako náhrady nemajetkové újmy, kterou mu způsobila žalovaná tím, že jej po dobu 12 měsíců udržovala v nejistotě, zda má platně uzavřenou pojistnou smlouvu. Smlouva mu byla nezákonně ukončena 9.6.2023 a vyhovující rozsudek mu byl doručen až dne 16.6.2023. Po dobu 12 měsíců tak měl neustále strach z toho, že pokud se mu přihodí nějaká nehoda, bude muset škodu platit ze svého, a to v situaci, kdy podnikal. Byl to i jedním z důvodů, proč musel podnikání ke dni 1.1.2022 ukončit. V té době byl navíce vážně nemocný se srdcem, byly proti němu nezákonně vedeny exekuce a byl zcela bez finančních prostředků. Představa dalších nechtěných závazků, mezi které počítá i možné nároky Anonymizováno, v něm vyvolávala strach o jeho další existenci. Vzniklé duševní útrapy žalobce ohodnotil částkou ve výši 2 000 Kč za každý měsíc, kdy byl ponechán ve stavu právní nejistoty. Na závěr uvedl, že vede s žalovanou další soudní spor, a to o platnost smlouvy o životním pojištění.

2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s tím, že ve věci ukončení pojistné smlouvy postupovala v souladu se smlouvou. Žalobce, který byl v prodlení s úhradou pojistného, byl opakovaně upomínán o jeho úhradu. V takovém případě má žalovaná dle pojistných podmínek nárok na náhradu nákladů spojených s upomínáním a dále nárok na úrok z prodlení. Své původní stanovisko ohledně zániku pojistné smlouvy žalovaná přehodnotila z důvodu, že byť ve webovém rozhraní skutečně nefiguroval poplatek za vymáhání, žalovaná započetla část platby ze dne 9.6.2022 právě na tento poplatek. Nicméně již v listopadu 2022 informovala žalobce dopisem o reaktivaci smlouvy s tím, že součástí tohoto oznámení bylo i sdělení o odpuštění nákladů na vymáhání. Přesto žalobce trval na podané žalobě na určení trvání pojistného vztahu založeného předmětnou smlouvou. Pokud jde o rozsudek pro uznání, tento žalovaná přijala z toho důvodu, že v té době již podle ní nebylo co řešit. Žalobce svoji povinnost platit řádně pojistné neplnil ani následně, což vedlo k zániku pojistné smlouvy ke dni 9.6.2023. Žalobce se od stavu právní nejistoty dostal svým vlastním liknavým jednání – neplněním povinnosti řádně a včas platit pojistné. Na závěr uvedla, že podmínkou vzniku povinnosti odčinit způsobenou nemajetkovou újmu je protiprávní zásah, zásah do osobnostní sféry člověka a příčinná souvislost mezi tímto, což v daném případě nebylo splněno.

3. Žádost žalobce, aby mu byl ustanoven zástupce z řad advokátů, byla usnesením ze dne 19.3.2024 č.j. 10 C 285/2023-77 zamítnuta. Rozhodnutí nabylo právní moci dne 3.4.2024.

4. Při jednání dne 11.9.2024 žalobce znovu požádal o ustanovení zástupce s tím, že se není schopen sám hájit. S ohledem na skutečnost, že žalobce neuvedl žádné nové skutečnosti, soud tuto žádost zamítl. Nesouhlas s předestřeným právním názorem soudu totiž nelze považovat za důvod pro ustanovení zástupce. Skutkový stav:

5. Z pojistné smlouvy č. č. hodnota ze dne 27.2.2019 o komplexním pojištění vozidla na míru soud zjistil, že předmětem smlouvy bylo pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a doplňkové pojištění asistenční služby a skla vozidla, a to vozidla RZ: SPZ. Žalobce se zavázal platit pojistné ve výši 7 650 Kč ročně, přičemž délka pojistného období byla sjednána jako šestiměsíční, čemuž pak odpovídalo pojistné ve výši 3 825 Kč. Jako počátek pojištění byl sjednán den 1.3.2019. Součástí pojistné smlouvy byly pojistné podmínky uvedené v čl. J. pojistné smlouvy, mezi které patří též Všeobecné pojistné podmínky Anonymizováno. Pojistné bylo dle čl. 8 odst. 3) Všeobecných pojistných podmínek splatné prvního dne příslušného pojistného období a pojistník byl povinen jej platit řádně a včas (prokázáno Všeobecnými pojistnými podmínkami R-630/14).

6. Mezi stranami je nesporné, že žalobce uhradil pojistné splatné dne 1.3.2022 až dne 9.6.2022, a to platbou provedenou přes webové rozhraní žalované. Jeho úhradě předcházely upomínky ze dne 21.3.2022 a ze dne 5.4.2022 na částku 4 593 Kč, přičemž součástí upomínané částky byly i neuhrazené náklady upomínání ve výši 300 Kč vzniklé v souvislosti s dřívějším vymáháním dlužného pojistného (prokázáno upomínkami žalované na č.l. 109 a 110). Upomínkou ze dne 22.4.2024 žalovaná vyzvala žalobce k úhradě částky 4 893 Kč nejpozději do 9.6.2022 s poučením, že pokud pojistné nebude ve stanovené lhůtě uhrazeno, pojištění uplynutím lhůty zanikne. Upomínaná částka 4 893 Kč sestávala z pojistného ve výši 4 293 Kč a nákladů upomínání ve výši 600 Kč (prokázáno žalované dopisem ze dne 22.4.2022). Následně žalovaná informovala žalobce mailem ze dne 22.6.2022 o zániku pojistné smlouvy z důvodu neuhrazení pojistného (prokázáno průvodním mailem ze dne 22.6.2022 a dopisem žalované z téhož dne s názvem ukončení pojistné smlouvy). Žalobce mailem ze dne 27.6.2022 sdělil žalované, že trvá na platnosti pojistné smlouvy a že odmítá převzít zaslanou částku. Žalovaná žalobci sdělila mailem ze dne 17.8.2022, že setrvává na svém stanovisku (prokázáno mailovou komunikací stran na č.l. 132 až 133 a na č.l. 142 až 143 a poštovní poukázkou B). Své stanovisko ohledně zániku pojistné smlouvy žalovaná zopakovala ještě v dopise ze dne 21.10.2022, v němž upozornila, že žalobce neuhradil náklady spojené s vymáháním, ale pouze dlužné pojistné (prokázáno dopisem žalované ze dne 21.10.2022 a průvodním mailem ze dne 25.10.2022). Názor na trvání pojistné smlouvy žalovaná přehodnotila v dopise ze dne 28.11.2022, kterým žalobci potvrdila, že pojistná smlouvy trvá bez přerušení s odůvodněním, že se jedná o vstřícné rozhodnutí pojišťovny. Žalobci dále odpustila dluh v podobě nákladů spojených s vymáháním (prokázáno dopisem žalované ze dne 28.11.2022).

7. Dne 2.11.2022 podal žalobce určovací žalobu, o níž bylo rozhodnuto rozsudku Obvodního soudu pro adresa ze dne datum č.j. Anonymizováno, tak, že tímto rozsudkem bylo určeno, že vztah založený pojistnou smlouvou č. hodnota ze dne datum trvá. Ve věci bylo rozhodnuto rozsudkem pro uznání, neboť žalovaná nárok žalobce výslovně uznala s tím, že smlouva byla reaktivována. Tento rozsudek byl žalobci doručen dne 26.6.2023 (prokázáno shora uvedeným rozsudkem a výpisem z datové schránky žalobce).

8. Z lékařských zpráv na č.l. 11 až 15 vyplývá, že žalobce prodělal v květnu 2021 fibrilační zástavu oběhu s tím, že v březnu 2022 ošetřující lékař konstatoval, že neurologický nález a orientační kognitivní funkce jsou v mezích normy, tedy že je schopen normálního fungování. Právní hodnocení:

9. Podle ust. § 2894 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.), povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jmění (škody). Podle odst. 2 nebyla-li povinnost odčinit jinému nemajetkovou újmu výslovně ujednána, postihuje škůdce, jen stanoví-li to zvlášť zákon. V takových případech se povinnost nahradit nemajetkovou újmu poskytnutím zadostiučinění posoudí obdobně podle ustanovení o povinnosti nahradit škodu.

10. Podle ust. § 2913 odst. 1 o.z. poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit.

11. Podle ust. § 2956 o.z. vznikne-li škůdci povinnost odčinit člověku újmu na jeho přirozeném právu chráněném ustanoveními první části tohoto zákona, nahradí škodu i nemajetkovou újmu, kterou tím způsobil; jako nemajetkovou újmu odčiní i způsobené duševní útrapy.

12. Demonstrativní výčet přirozených práv je uveden v ust. § 81 o.z. podle kterého je chráněna osobnost člověka včetně všech jeho přirozených práv. Každý je povinen ctít svobodné rozhodnutí člověka žít podle svého. Ochrany požívají zejména život a důstojnost člověka, jeho zdraví a právo žít v příznivém životním prostředí, jeho vážnost, čest, soukromí a jeho projevy osobní povahy. Dále část první o.z. upravuje situace spojené se zásahem do osobnostní integrity zejména při poskytování zdravotní péče, mezi něž patří právo na srozumitelnou informaci o povaze zákroku (§ 94 a § 95), zákaz provedení zákroku bez souhlasu (§ právnická osoba až 103), ochrana před převzetím do zdravotnického zařízení bez souhlasu (§ 104 až 110), nakládání s částí lidského těla (§ 111 a § 112) a jeho ochrana po smrti (§ 113 až 117).

13. V souvislosti s § 81 považuje soud za nezbytné podotknout, že musí jít skutečně o práva základní a že nelze požadavky na odčinění nemajetkové újmy spojovat s běžnými životními nepříjemnostmi či komplikacemi, které jsou nedílnou součástí mezilidských vztahů a zapojení do společenských situací.

14. Podle § 82 odst. 1 má člověk, jehož osobnost byla dotčena, právo domáhat se především toho, aby bylo od neoprávněného zásahu upuštěno, a dále i odstranění následku provedeného zásahu. Jde o klasický prostředek nápravy zásahu do osobnostních práv (ochrana osobnosti), který je rozvinut právě v § 2894 odst. 2 a v § 2956 o pojetí nemajetkové újmy v rámci závazků z deliktů a o způsob a rozsah náhrady (§ 2957 až 2959 a § 2971).

15. Základem občanskoprávní odpovědnosti za způsobenou újmu, nebo-li předpoklady vzniku odpovědnosti za újmu tvoří: a) porušení právní povinnosti, b) újmy a c) příčinná souvislost mezi protiprávním úkonem a újmou, přičemž tyto podmínky musí být splněny kumulativně.

16. Žalobce se podanou žalobou domáhal odčinění nemajetkové újmy – konkrétně duševních útrap vzniklých v důsledku počínání žalované – konkrétně neoprávněného „ukončení pojistné smlouvy, tzv. povinného ručení“. Tyto duševní útrapy žalobce popsal jednak jako strach ze situace, kdy by se přihodila nějaké nehoda a on by pak musel škodu hradit ze svých prostředků, jednak jako obavu z případných nároků ČKP, přičemž dále akcentoval, že to bylo v době, kdy čelil neoprávněným exekucím a měl zhoršený zdravotní stav. Nejistota ohledně trvání pojištění byla podstatným důvodem pro přerušení podnikání ke dni 1.1.2022.

17. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že z provedených důkazů nijak nevyplývá, porušení jakékoliv zákonné či smluvní povinnosti ze strany žalované, neboť odlišný právní názor žalované na trvání pojistného vztahu nelze považovat za porušení právní povinnosti. Soud se domnívá, že nebyla naplněna ani druhá podmínka, a to vznik újmy o na straně žalobce o takové intenzitě, aby byla odškodnitelná. Žalobcem popsané obavy z možných následků nezákonného ukončení pojistné smlouvy nelze podřadit pod duševní útrapy ve shora popsaném smyslu. Pod pojem dušení útrapy si soud představuje např. zásadní citové strádání, ztrátu životní perspektivy, pocity beznaděje či tíživé obavy o budoucnost. Lze si stěží představit, že by kdokoliv mohl danou situaci vnímat jako zásah do duševní integrity, který negativně ovlivňující jeho život natolik závažným způsobem, že se již nedá hovořit o běžných nepříjemnostech či obtížích. A to i v případě, že by se jednalo o osobu, které cca před rokem prodělala fibrilační zástavu. Soud nemohl ani odhlédnou od skutečnosti, že žalobce se do této situace dostal zčásti vlastním přičiněním, když včas neuhradil pojistné splatné dne 1.3.2022 a sám tak porušil smlouvu zásadním způsobem. Navíc již v listopadu 2022 jej žalovaná informovala o tom, že pojistná smlouva nadále trvá, čímž ukončila stav jeho „nejistoty“. Následný rozsudek z května 2023 pouze deklaroval to, co žalovaná v minulosti již uznala a nadále nijak nesporovala. Pokud žalobce spojuje přerušení svého podnikání s obavou z možných následků provozování „nepojištěného“ vozidla, pak soud uvádí, že již z žalobních tvrzení vyplývá, že k pozastavení podnikání přistoupil ke dni 1.1.2022, tj. více než 5 měsíců před popisovanými událostmi. Z uvedeného je zřejmé, že nedůvodnému „ukončení smlouvy“ připisuje negativní důsledky, které nemají s jednáním žalované jakoukoliv souvislost, stejně tak jako jeho zhoršený zdravotní stav či skutečnost, že v té době čelil exekuci.

18. S ohledem na skutečnost, že nebyly splněny shora uvedené předpoklady vzniku odpovědnosti za tvrzenou újmu, soud žalobu v plném rozsahu zamítl jako nedůvodnou.

19. Plně úspěšná žalovaná by dle ust. § 142 odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb., občanského zákoníku, měla právo na náhradu nákladů řízení, protože se ale tohoto práva výslovně vzdala, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení. Odvolání se podává u Obvodního soudu pro Prahu 8 a rozhoduje o něm Městský soud v Praze. Není-li odvolání podáno elektronicky, je třeba podat je ve dvou vyhotoveních.