13 C 84/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl soudcem JUDr. Ing. Tomášem Kubcem ve věci žalobců: a) Jméno žalobce A, narozený Datum narození žalobce A bytem Adresa žalobce A b) Jméno žalobce B, narozený Datum narození žalobce B bytem Adresa žalobce B zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovaným:

1. Jméno žalované A, narozený Datum narození žalované A bytem Adresa žalované A 2. Jméno žalované B, narozená Datum narození žalované B bytem Adresa žalované B oba zastoupeni advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B pro zaplacení pokuty 55 050 Kč s příslušenstvím I. Žaloba na zaplacení částky 55 050 Kč se zamítá. II. Žalobci jsou povinni zaplatit žalovaným na náhradě nákladů řízení společně a nerozdílně 18 568 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobci se žalobou došlou zdejšímu soudu dne 5. 11. 2024 domáhali zaplacení částky 55 050 Kč s tím, že jde o pokutu za nedodaná vyúčtování služeb spojených s užíváním bytu, který měla pronajatý právní předchůdkyně žalobců od žalovaných, a to za období kalendářních roků 2017, 2018 a 2019, přičemž jde o denní pokutu 50 Kč za dny od 8. 11. 2021 do 9. 11. 2022. S ohledem na to, že jde o tři samostatné kalendářní roky, požadují 150 Kč denně za 367 dnů. Žalobci nyní požadují pokutu pouze do 9. 11. 2022, čímž však nijak nezpochybňují svůj nárok na další pokuty za následující období.

2. Žalovaní s žalobou nesouhlasili, namítali, že jméno FO, matce žalobců, předali vyúčtování dne 8. 11. 2021 a za toto opožděné předložení vyúčtování zaplatili 284 964 Kč na pokutách a 68 000 Kč na úrocích. Protože byla správnost vyúčtování opakovaně zpochybňována, žalovaní se v rámci pokusu věc vyřešit smírně, rozhodli vrátit veškeré zálohy na služby za předmětná období, což učinili a vystavili tzv. nulové vyúčtování, tedy že nepožadují žádné plnění za služby za celé období nájmu. Žalovaní nesouhlasí s tím, že by vyúčtování byla nesprávná a zároveň zpochybňují řádnost uplatnění námitek. Uplatňovaný nárok považují za nemravný, když veškeré zálohy vrátili a za služby nepožadují vůbec nic a vedle toho již zaplatili na pokutách 284 964 Kč včetně úroků z prodlení. Pokuta tak již dosahuje více než čtyřnásobku celkové výše uhrazených záloh. Účelem pokut je donucovací charakter ve vztahu k předložení vyúčtování příjemci služeb, nemá sloužit k ekonomickým účelům třetích osob. Pokutu pak není namístě přiznat jak s ohledem na obecná ustanovení o dobrých mravech, tak i s ohledem na znění zákona č. 67/2013 Sb. Poukázali na to, že nejde pouze o nyní žalovanou částku, ale i minimálně dalších 91 050 Kč za pokuty za následující období. I kdyby soud žalobě vyhovoval, je dle žalovaných namístě částku moderovat. Konečně žalovaní namítali, že žalobci dostatečně nedoložili aktivní legitimaci ve smyslu přechodu pohledávky z jejich matky na ně, v rámci svěřenského fondu.

3. Mezi stranami bylo nesporné, že žalovaní pronajímali matce žalobců byt od 1. 7. 2015, kdy nájemné činilo 6 393 Kč a zálohy na služby 2 000 Kč měsíčně. S ohledem na nepředložení řádného vyúčtování byli žalovaní odsouzeni k zaplacení pokuty za nepředložení vyúčtování za léta 2015 – 2019, a to do data 5. 2. 2021 v celkové výši 214 350 Kč bez příslušenství. Dne 8. 11. 2021 předložili žalovaní další vyúčtování, které žalobci opět zpochybnili co do jeho řádnosti. Nakonec dne 9. 7. 2024 předložili žalovaní tzv. nulové vyúčtování, tedy že za služby za celé sporné období nepožadují vůbec nic. Následně žalobci úspěšně uplatnili ze stejného titulu pokutu za prodlení s vyúčtováním za období od 6. 2. do 7. 11. 2021 ve výši 41 250 Kč, kterou žalovaní dobrovolně zaplatili a nyní žalobci požadují ze stejného titulu pokutu za následující období od 8. 11. 2021 do 9. 11. 2022.

4. Mezi stranami bylo sporné, zda, popřípadě kdy, bylo dodáno řádné vyúčtování služeb.

5. Ze smlouvy o nájmu nebytových prostor ze dne datum, uzavřené mezi žalovanými a jméno FO, soud zjistil, že žalovaní pronajali matce žalobců byt o výměře Anonymizováno m², přičemž nájemné činilo 6 393 Kč a měsíční záloha na služby činila 2 000 Kč.

6. Z rozsudku Anonymizováno ve spojení s rozsudkem Anonymizováno soud zjistil, že žalovaní byli odsouzeni k zaplacení pokuty za včasné nedodání řádného vyúčtování služeb souvisejících s užíváním uvedeného bytu, kdy odvolací soud dovodil, že není namístě smluvní pokutu moderovat, neboť samotná denní výše je stanovená zákonodárcem a samotná celková výše je toliko důsledkem dlouhodobého neplnění povinnosti ze strany žalovaných.

7. Z vyrozumění o zahájení exekuce Anonymizováno soud zjistil, že dne 10. 11. 2022 byla vůči žalovaným zahájena exekuce pro předání vyúčtování, když žalovaní sice předali vyúčtování dne 11. 11. 2021, avšak žalobci je nepovažují za vyúčtování řádné.

8. Z předložených vyúčtování a přípisu soud zjistil že v červenci 2024 zaslali žalovaní žalobcům nulová vyúčtování za roky 2017 a 2019 s přípisem, že mají za to, že původní vyúčtování byla správná, ale pro ukončení sporu zasílají vyúčtování, podle kterého nepožadují za toto období vůbec žádná plnění za služby a vracejí zaplacené zálohy.

9. Ze smlouvy o zvýšení majetku svěřenského fondu ze dne Anonymizováno soud zjistil, že matka žalobců vložila pohledávku za žalovanými do svěřenského fondu žalobců.

10. Z rozhodnutí Anonymizováno soud zjistil, že v jiném souvisejícím sporu odvolací soud posoudil předchozí závěr prvoinstančního soudu, že žalobci jsou právními nástupci žalobců matky, jako správný.

11. Z usnesení Anonymizováno zdejšího soudu soud zjistil, že žalobci vůči žalovaným uplatnili pohledávku ve výši 41 250 Kč ze stejného titulu jako v dané věci, avšak za předcházející období a žalovaní raději pohledávku zaplatili, v důsledku čehož bylo řízení zastaveno.

12. Soud zhodnotil provedené důkazy jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Matka žalobců, do jejíchž práv vstoupili v daném sporu žalobci, měla od roku 2015 pronajatý byt od žalovaných, přičemž předpis služeb činil 2 000 Kč měsíčně. Žalovaní nedodali právní předchůdkyni žalobců řádné včasné vyúčtování, za což byli odsouzeni k zaplacení pokuty ve výši 214 350 Kč s příslušenstvím. Následně žalovaní předložili vyúčtování, které však žalobci nepovažovali za řádné a zahájili vůči žalovaným exekuci. Žalovaní následně předložili žalobcům tzv. nulové vyúčtování, podle kterého nepožadují za služby za celé období ničeho a veškeré zálohy vrací, s dodatkem, že mají za to, že původní vyúčtování bylo správné, ale pro předejití sporu raději upouští od účtování jakýchkoliv služeb. Následně žalobci požadovali další smluvní pokutu ze stejného titulu za pozdější dny ve výši 41 250 Kč, tuto žalovaní zaplatili dobrovolně a řízení bylo zastaveno. Nyní žalobci požadují předmětnou částku za následující období s výhradou možnosti požadovat ještě smluvní pokutu až do roku 2024 v dalších řízeních.

13. Soud se v prvé řadě zabýval aktivní legitimací žalobců, tedy otázkou, zda žalobci vstoupili ohledně tvrzeného nároku do práv a povinností své matky a dovodil, že aktivní legitimace je dána. Jednak žalobci předložili listiny, z nichž tato skutečnost vyplývá a jednak se touto otázkou zabýval již odvolací soud v rámci řízení Anonymizováno a zdejší soud neměl důvod se od jeho závěru odchýlit.

14. Podle § 13 zákona č. 67/2013 Sb. platí, že v případě, že nedoručí poskytovatel služeb včas vyúčtování, je povinen zaplatit druhé straně pokutu. Podle druhého odstavce citovaného ustanovení je pokuta 50 Kč za každý započatý den prodlení, není-li sjednána pokuta nižší.

15. Text zákona nelze vykládat mechanicky a zcela formálně, ale je třeba zohlednit, jaký měl zákonodárce záměr a čeho chtěl konkrétním ustanovením docílit. Z kontextu zákona je nepochybné, že primárním cílem zavedení institutu pokuty za včasné nedodání vyúčtování je vytvořit tlak na pronajímatele, aby řádně plnili své povinnosti a předávali včas vyúčtování. Toho má být docíleno právě hrozbou sankce v případě, že pronajímatelé svoji povinnost nesplní.

16. V dané věci žalovaní nejprve nesplnili svoji povinnost dodat vyúčtování a byli také kvůli tomu odsouzeni k zaplacení velmi vysoké pokuty. Odvolací soud pak objasnil, že samotná výše pokuty je důsledkem dlouhodobého neplnění povinnosti a není důvod ji jakkoliv moderovat toliko s ohledem na poměrně nízkou výši nákladů za služby.

17. Následně se situace ale zásadně změnila. Žalovaní předložili vyúčtování, které však podle žalobců nebylo správné a mezi stranami pokračovaly spory. Žalovaní nakonec odpustili veškeré náklady za služby spojené s užíváním bytu za celé období, aby zamezili dalším sporům. Žalobci však i nadále uplatňovali nároky za další dílčí období vůči žalovaným, kdy další část žalovaní raději zaplatili v předcházejícím sporu.

18. Takový postup však zjevně neodpovídá legislativnímu záměru. Žalovaní, aby předešli sporům, se raději vzdali práva na veškeré platby za služby a žalobci vůči nim přesto nadále uplatňují další a další nároky. Taková smluvní pokuta již nepochybně nemůže plnit zákonodárcem zamýšlený účel, může vést maximálně k obohacení žalobců nebo „k vyřizování účtů“ mezi stranami v souvislosti s jinými neshodami.

19. Podle § 2 odst. 3 o. z. výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy.

20. Zároveň podle § 8 o. z. zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany.

21. Protože soud dospěl k závěru, že uplatňovaný nárok se zjevně příčí záměru zákonodárce, s ohledem na citovaná ustanovení žalobu jako nedůvodnou zamítl.

22. Ohledně nákladů řízení soud rozhodoval podle úspěchu ve věci podle ustanovení § 142 o. s. ř., podle kterého úspěšná strana má právo na náhradu nákladů řízení vůči neúspěšné straně.

23. Vzhledem k tomu, že žalovaní byli úspěšní, vzniklo jim právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení se skládaly z odměny advokáta za přípravu a převzetí, vyjádření ve věci a účast při jednání. Odměna advokáta za jeden úkon při tarifní hodnotě 55 050 Kč činila 3 340 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaní byli dva, zastoupeni jedním advokátem, odměna se navyšovala, a to v případě prvého úkonu, který byl za účinnosti předchozí právní úpravy na 5 344 Kč a zbývající dva úkony na 6 012 Kč. Režijní paušály podle § 13 advokátního tarifu činily 300 Kč v případě prvého úkonu a v případě dvou úkonů po novele 2x 450 Kč. Celkem tak náklady řízení činily 18 568 Kč. Proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím soudu zdejšího. Nebude-li plněno dobrovolně, lze se plnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí nebo exekuci.