23 C 34/2017

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl předsedou senátu Mgr. Michalem Novotným v právní věci žalobce údaje o účastníkovi údaje o zástupci proti žalované údaje o účastníkovi údaje o zástupci , o zaplacení částky 653.334 Kč s příslušenstvím <i>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 126 687 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05% z této částky od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</i> <i>II. Co do částky 526 647 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z této částky od [datum] do zaplacení, a co do úroku z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 126 687 Kč od [datum] do [datum], se žaloba zamítá.</i> <i>III. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 102.027,20 Kč k rukám právního zástupce žalované [příjmení] [jméno] [příjmení], advokáta, se sídlem [adresa], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</i> <i>IV. Žalobce je povinen zaplatit České republice na účet Obvodního soudu pro Prahu 8 náhradu nákladů řízení státu v částce 26.714,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</i> <i>V. Žalovaná je povinna zaplatit České republice na účet Obvodního soudu pro Prahu 8 náhradu nákladů řízení státu v částce 4.735,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</i> Žalobce se žalobou, doručenou do podatelny zdejšího soudu dne [datum] domáhal na žalované původně zaplacení částky 790.548 Kč s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnil tím, že dne [datum] došlo k dopravní nehodě, při které bylo poškozeno vozidlo žalobce [příjmení] 458, r.z. [anonymizováno]. Poškozený automobil byl přijat do autorizovaného servisu [právnická osoba] dne [datum] a opraven byl dne [datum]. Jednalo se tedy o 40 kalendářních dní, po které nemohl žalobce užívat poškozené vozidlo. Proto si zapůjčil náhradní vozidlo tovární značky Ferrari f 430 Spider, r.z. [anonymizováno]. Denní sazba činila 23.956 Kč včetně DPH, přičemž šlo o cenu v místě a čase obvyklou. Vozidlo bylo vráceno dne [datum]. Žalobci pak byla vystavena faktura č. 14100001 na částku 1.078.110 Kč s DPH se splatností dne [datum] kterou žalobce uhradil. Žalobce původně požadoval částku 790.548 Kč za 33 započatých dní, když tuto částku následně ponížil, resp. vzal žalobu částečně zpět a požadoval částku 653.334 Kč za 33 dní po 19.798 Kč. Žalovaná ve svém vyjádření učinila nesporným, že dne [datum] došlo k předmětné pojistné události, při které bylo poškozeno vozidlo žalobce [příjmení] 458, r.z. [anonymizováno]. Sporné však je, zda žalobce měl vůbec nárok na náhradní vozidlo a dále případně v jaké výši byl nárok na vyplacení pojistného plnění. Žalovaná namítala, že žalobce v nezbytném rozsahu neprokázal účelnost ani nezbytnost vynaložených nákladů za náhradní vozidlo. Nijak totiž nedoložil, že pan [jméno] [příjmení] denně využíval poškozené vozidlo pro účely podnikání, nedoložil skutečnosti týkající se jeho vozového parku a využitelnosti vozidel ve vozovém parku žalobce, který má jako jednu z podnikatelských aktivit pronájem luxusních vozů. Rovněž není zřejmé, zda bylo účelné náhradní vozidlo pronajímat i během víkendů, ani po jaké dny v týdnu původní vozidlo žalobce využíval, zda pouze pro podnikatelské účely či i pro účely soukromé, ani délku doby, po kterou bylo vozidlo opravováno. Tvrzení ze strany provozovatele půjčovny luxusních vozidel o tom, že měl uhrazenu silniční daň pouze u poškozeného vozidla, se jeví jako zcela absurdní. Navíc pan [jméno] [příjmení] má v rámci společnosti žalobce na starosti divizi týkající se přívěsných vozíků [příjmení]. Je zjevné, že pro tyto kompetence nemusí nezbytně a nutně využívat vozidlo značky Ferrari. Žalovaná tak nárok žalobce neuznala ani z části a navrhla zamítnutí žaloby. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav: Mezi účastníky nebylo sporné, že dne [datum]. Vozidlo bylo dáno do značkového servisu [právnická osoba] dne [datum] a vozidlo bylo opraveno dne [datum] Tyto skutečnosti jsou prokazovány objednávko opravy ze dne [datum] a fakturou [číslo]. Smlouvou o pronájmu dopravního prostředku ze dne [datum] bylo prokázáno, že žalobce si od [právnická osoba] [právnická osoba] zapůjčil náhradní vozidlo tovární značky Ferrari F 430 Spider. Nájem započal dne [datum] a vozidlo bylo vráceno dne [datum], jak vyplývá z faktury č. 14100001 touto fakturou byla za zapůjčení náhradního vozidla žalobci fakturována částku 1.078.110 Kč včetně DPH. Výdejem dat z registru silničních vozidel bylo prokázáno, že žalobce v období od [datum] do [datum] byl v registru vozidel veden jako provozovatel – vlastník, mimo jiné vozidel Audi A6 r.z. [anonymizováno], Audi A8 4H r.z. [anonymizováno], Mercedes-Benz 4 350 CDI, r.z. [anonymizováno], Mercedes-Benz E 350, r.z. [anonymizováno] a Mercedes-Benz E 200 CDI, r.z. [anonymizováno]. Pokud jde o vozidlo Mercedes-Benz E 200 CDI Combi, r.z. [anonymizováno], pak čestným prohlášením pana [jméno] [příjmení] bylo prokázáno, že měl toto vozidlo dlouhodobě v pronájmu od [datum] do [datum]. V případě vozidla Audi A8 r.z. [anonymizováno], pak u tohoto vozidla nebyl uhrazena silniční daň a navíc, jak vyplynulo z výpovědi [jméno] [příjmení], nehodlal toto vozidlo vůbec užívat a chtěl jej prodat. Přiznáním k dani silniční za kalendářní rok 2014 bylo prokázáno, že u žádného se shora uvedených vozidel, vyjma vozidla Mercedes-Benz E 200 CDI Combi, r.z. [anonymizováno] nebyla uhrazena silniční daň a tyto vozidla tedy nemohla být provozována. K otázce nutnosti zapůjčení náhradního vozidla zn. Ferrari soud provedl výslech jednatele právního předchůdce žalobce pana [jméno] [příjmení]. Ten ve své účastnické výpovědi uvedl, že provozoval nákup a prodej vína, velkoobchod, měl velkoobchod na Hradě, dělal též v oblasti poradenství v obchodě, zprostředkování a lobbing širokého spektra. Předmětné vozidlo [příjmení] používal denně k obchodním jednáním s tím, že pro něj jde o určitou prestiž a pokud chce pronajímat luxusní vozidla, nemůže na schůzky přijet vozidlem nějaké nižší střední třídy. Pokud jde o nájezd kilometrů předmětného vozidla je zřejmé, že toto skutečně žalobce používal denně, neboť jeho nájezd činil ke dni [datum] 153 966 km, jak vyplývá z výpisu z jeho servisní historie. Lze tedy shrnout, že žalobce skutečně neměl jiné obdobné vozidlo, které by jako náhradní mohl využívat a že předmětné vozidlo [příjmení] používal velmi často, pokud ne denně. Pokud jde o účelnost zapůjčení náhradního vozidla tv. zn. Ferrari, má soud za to, že s ohledem na pracovní činnost žalobce by postačovala zapůjčení náhradního vozidla, a to limuzíny, např. Audi A8, Mercedes-Benz S nebo BMW 8. Proto soud nechal vypracovat znalecký posudek na v místě a čase obvyklou cenu zapůjčení mimo jiné právě vozidel shora uvedených. Ze znaleckého posudku soudem ustanoveného znalce [celé jméno znalce] vyplynulo, že v místě a čase obvyklá cena za zapůjčení vozidla Audi A8 byla částka 3.875 Kč u vozidla Mercedes-Benz třídy S částka 3.820 Kč a u vozidla BMW řady 8 pak částka 3.822 Kč, tedy v průměru částka 3.839 Kč. V řízení bylo tedy prokázáno, že došlo k předmětné pojistné události i to, že žalovaná odmítla poskytnout žalobci pojistné plnění za zapůjčení náhradního vozidla. Dále byla v řízení prokázána důvodnost zapůjčení náhradního vozidla, když žalobce neměl k dispozici jiné obdobné vozidlo. Pokud jde o nutnost zapůjčení právě vozidla [příjmení], tuto soud neshledal, když má za to, že po dobu opravy poškozeného vozidla mohlo účel stejně dobře splnit vozidlo Audi A8, Mercedes-Benz třídy S a nebo BMW řady 8. Podle ust. § 9 odst. 1 zák.č. 168/1999 Sb. poškozený má právo uplatnit svůj nárok na plnění podle § 6 příslušného pojistitele nebo u kanceláře, jedná-li se o nárok na plnění z garančního fondu podle § 24. Při uplatnění nároku je povinen předložit společný záznam o dopravní nehodě, jedná-li se o dopravní nehodu nepodléhající oznámení Policii ČR podle zákona upravujícího provoz na pozemních komunikacích. Podle odst. 2 téhož ustanovení plnění pojistitele je splatné do 15-ti dnů, jakmile pojistitel skončil šetření nutné k zajištění rozsahu jeho povinnosti plnit nebo jakmile pojistitel obdržel pravomocné rozhodnutí soudu o povinnosti poskytnout pojistné plnění. Z uvedených ustanovení je zřejmé, že poškozený má nárok na pojistné plnění, přičemž pojišťovna je povinna hradit veškeré náklady, které mu v souvislosti s nehodou vznikly a které byly vynaloženy nutně a účelně. Dále soud vycházel z ust. § 2951 zák.č. 89/2012 Sb. (dále v textu jen obč. zák.) se škoda nahrazuje uvedením po předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích. Podle ust. § [číslo] obč. zák hradí se skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). Záleží-li skutečná škoda ve vzniku dluhu, má poškozený právo, aby ho škůdce dluhu zprostil nebo mu poskytl náhradu. S ohledem na provedené dokazování je třeba uvést, že nárok žalobce není v celém rozsahu po právu, neboť dle soudu nebylo nutné a účelné si zapůjčit vozidlo [příjmení], ale zcela by postačilo zapůjčení vozidla Audi A8, Mercedes-Benz třídy S a nebo BMW řady 8. Přitom ze znaleckého posudku [celé jméno znalce] vyplynulo, že obvyklá cena za zapůjčení těchto vozidel byla v průměru 3.839 Kč. Při době zapůjčení 33 dní, pak částka za zapůjčení činí 126.687 Kč. Proto soud žalobě právě co do této částky vyhověl. Ve zbylém rozsahu, tj. co do částky 526.647 Kč žalobu zamítl. O úrok z prodlení soud rozhodl podle ust. § 1970 obč. zák. ve spojení s nař. vl. č. 351/2013 Sb. Do prodlení se přitom žalovaná dostala ode dne [datum], když dopis o odmítnutí pojistného plnění byl ze dne [datum]. Proto soud přiznal úroky z prodlení od [datum] a od [datum] do [datum] pak úroky z žalované částky zamítl. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., když žalovaná byla úspěšná v rozsahu 81% a žalobce v rozsahu 19%. Proto soud přiznal žalované náklady řízení rozsahu 62% Tyto náklady jsou tvořeny dvěma úkony právní pomoci po 11.500 Kč, deseti úkony právní pomoci po 10.940 Kč, dvanácti režijními paušály po 300 Kč a 21% DPH (28.560 Kč). Celkem tak jde o částku 164.560 Kč z čehož 62% činí 102.027,20 Kč. O náhradě nákladů řízení státu soud rozhodl podle ust. § 148 odst. 1 o.s.ř. a povinnost tyto náklady uložil žalobci v rozsahu 81% a žalované v rozsahu 19% Náklady jsou tvořeny znalečným ve výši 35.450 Kč. Tedy na žalobce připadá úhrada částky 28.714,50 Kč a na žalovanou pak částka 6.735,50 Kč. Od těchto částek je pak třeba odečíst vyplacené zálohy u obou účastníků po 2.000 Kč. Proto soud uložil žalobci povinnost uhradit náklady řízení státu v částce 26.714,50 Kč a žalované 4.735,50 Kč. O povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalované soud rozhodl podle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. O lhůtách k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.