23 C 43/2017

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl předsedou senátu Mgr. Michalem Novotným v věci žalobce údaje o účastníkovi údaje o zástupci proti žalované údaje o účastníkovi údaje o zástupci, o zaplacení částka 743.226,50 Kč

I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku 743 226,50 Kč s příslušenstvím, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 98.252 Kč, k rukám právního zástupce žalované příjmení jméno příjmení, advokáta se sídlem adresa, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalobce se žalobou, doručenou do podatelny zdejšího soudu dne datum domáhal na žalované zaplacení částky 743.226 Kč, když tato částka představovala kapitalizované úroky z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 3.445.276 Kč od datum do datum a z částky 1.034.561 Kč od datum do datum. Svůj návrh odůvodnil tím, že žalobce uzavřel s žalovanou dne datum pojistnou smlouvu číslo kterou byla mimo jiné pojištěna budova obec, ulice a číslo umístěná na pozemku par. číslo v k.ú. obec II, územní celek Počátek pojištění byl sjednán dnem datum a sjednaná spoluúčast činila 3.000 Kč. Pojistná částka rodinného domu činila 8.000.000 Kč u ostatních objektů činila 400.000 Kč a u vybavení domácnosti pak částku 2.000.000 Kč. Dne datum došlo k pojistné události, požáru rodinného domu, když tato pojistná událost je vedena pod č. anonymizováno číslo. Žalovaná emailem ze dne datum zaslal seznam doporučených sanačních firem a potvrdila prohlídku nemovitosti na den datum. Dále pak byla domluvena prohlídka movitých věcí na den datum. V dubnu 2013 zaslal žalobce žalované zprávu anonymizována tři slova, v níž byla příčina požáru stanovena jako provozně technická závada elektroinstalace. Žalovaná poskytla žalobci zálohu na movité věci ve výši 1.000.000 Kč dne datum, doplatek za movité věci ve výši 308.545 Kč dne datum a doplatek za movité věci ve výši 602.255 Kč dne datum. Následně byla mezi žalobcem a žalovanou uzavřena dne datum dohoda o výplatě části pojistného plnění ve výši 3.815.593 Kč. Z této částky bylo 370.317 Kč vyplaceno přímo subjektu provádějícímu sanaci rodinného domu a částka 3.445.276 Kč byla dne datum zaslána na účet žalobce. Žalobce má zato, že po dobu od datum až do datum má nárok na úhradu zákonného úroku z prodlení z částky 3.445.276 Kč a to s ohledem na ust. čl. XI anonymizována tři slova anonymizována tři slova anonymizována tři slova anonymizováno číslo (anonymizována tři slova). Žalobce dále požadoval částku 1.717.881 Kč. Tuto částku však žalovaná neuhradila a až na základě předžalobní výzvy, kterou žalovaná převzala dne datum, uhradila žalobci částku 1.034.561 Kč. Žalobce je i v tomto případě přesvědčen, že má, s ohledem na shora citovaný článek pojistných podmínek, nárok na zákonný úrok z prodlení z částky 1.034.561 Kč od datum do datum, kdy došlo k výplatě doplatku. Celkové úroky z prodlení pak činily žalovanou částku. Žalovaná ve svém vyjádření uvedla, že žalobce opírá svůj nárok o ustanovení čl. XI anonymizováno, podle kterého je povinnost pojistitele ukončit šetření do tří měsíců po oznámení škodné události. V citovaném ustanovení se však současně uvádí, že pokud pojistitel nemůže v této lhůtě šetření ukončit, je povinen sdělit oprávněné osobě důvody, pro které nebylo ukončeno šetření a na její žádost poskytnou přiměřenou zálohu. Žalobce však zcela opominul ust. čl. XIII odst. 6 anonymizováno, podle kterého je pojistné plnění splatné do 15 dnů po skončení šetření nutného k zajištění rozsahu povinnosti pojistitele plnit, Šetření je skončeno, jakmile pojistitel sdělí jeho výsledky oprávněné osobě nebo je s ní projedná. Pojistné plnění z jedné pojistné události je nutno posuzovat jako jeden celek. Jedná se o jednu pojistnou událost a od celkové výplaty pojistného plnění se odečítá jedna spoluúčast, v daném případě částka 3.000 Kč. To znamená, že i v případě, že pojistitel má již dostatek podkladů pro část pojistného plnění a toto částečné plnění nevyplatí, nelze ani v této části uplatňovat nárok na úrok z prodlení. Přitom žalovaná přípisem ze dne datum potvrdila přijetí hlášení škodné události. Přípisem ze dne datum pak žalovaná žalobci sdělila důvody, pro které nebylo možno šetření ukončit. Stalo se tak proto, že žalovaná v této lhůtě neobdržela dokumenty, které by prokazovaly rozsah a oprávněnost požadovaného pojistného plnění. Dne datum pak poskytla žalobci částku 1.000.000 Kč jako zálohu na likvidaci škody z titulu poškození movitých věcí. Jednou ze základních sporných otázek bylo vlastnictví žalobci k předmětné nemovitosti neboť pozemek, na kterém byla nemovitost postavena, získal žalobce na základě darovací smlouvy ze dne datum a z této smlouvy vyplývá, že na pozemku již byla zahájena stavba rodinného domu a bylo výslovně ujednáno, že pozemek je darován bez stavby. Teprve podáním ze dne datum požádal žalobce o zápis rozestavěné budovy do katastru nemovitostí, přičemž zápis ve prospěch žalobce byl nakonec povolen pravděpodobně na základě čestného prohlášení žalobce a stavebníka. S ohledem na tyto skutečnost pak byla mezi účastníky sepsána Dohoda o výplatě části pojistného plnění ze dne datum a došlo k výplatě částky 3.445.276 Kč. Otázku vlastnictví považuje žalovaná nadále za spornou. Splatnost pojistného plnění je stanovena pevnou lhůtou v trvání 15 dnů, přičemž počátek jejího běhu je jak v ust. § 16 odst. 2 zák.č. 37/2004 Sb., tak i ve VPP dán sdělením pojistitele o ukončení šetření. Žalobce se tedy žalobou domáhá úroků z prodlení za období, ve kterém nebylo pojistné plnění splatné. Žalovaná v řízení nesporovala uzavření předmětné pojistné smlouvy ani rozsah pojištění ani skutečnost, že došlo k pojistné události. Z oznámení o poskytnutí zálohy na pojistné plnění ze dne datum je zřejmé, že žalovaná poskytla žalobci zálohu ve výši 160.000 Kč na sanační práce. Z oznámení o poskytnutí II. zálohy na pojistné plnění ze dne datum je zřejmé, že žalovaná poskytla žalobci zálohu na poškozené věci movité ve výši 1.000.000 Kč. Z oznámení o poskytnutí doplatku pojistného plnění za movité věci ze dne datum je zřejmé, že žalovaná poskytla žalobci za věci movité částku 308.545 Kč. Z oznámení o poskytnutí doplatku za věci movité ze dne datum je zřejmé, že žalovaná poskytla žalobci doplatek za věci movité ve výši 602.255 Kč. Z oznámení o poskytnutí pojistného plnění ze dne datum je zřejmé, že žalovaná na základě Dohody o výplatě části pojistného plnění poskytla žalobci částku 3.445.276 Kč. Z oznámení o poskytnutí pojistného plnění ze dne datum je zřejmé, že tímto oznámením žalovaná informovala žalobce o ukončení šetření pojistné události a poskytla žalobci doplatek pojistného plnění ve výši 1.034.561 Kč. Dne datum došlo mezi účastníky k uzavření Dohody o výplatě části pojistného plnění. V dohodě je konstatováno, že mezi účastníky je spor o to, zdali byl žalobce ke dne datum vlastníkem předmětného rodinného domu. V dohodě je žalovaná zavázala žalobci ve lhůtě 10 dní od jejího uzavření vyplatit částku 3.445.276 Kč. Dále pak účastníci v dohodě deklarovali záměr aktivně jednat o rozdílu mezi spornou a nespornou částí pojistného plnění s tím, že v případě shody, bude částka vyplacena do 10 dnů od pořízení písemného zápisu o shodě na výši celkového pojistného plnění. Podle čl. XI odst. 2 anonymizováno je pojistitel povinen ukončit šetření do tří měsíců po oznámení škodné události. Nemůže-li šetření ukončit v této lhůtě, je povinen sdělit oprávněné osobě důvody, pro které nelze šetření ukončit, a poskytnout jí na její písemnou žádost přiměřenou zálohu. Podle čl. XIII odst. 5 anonymizováno, pojistné plnění je splatné do 15 dnů po skončení šetření nutného ke zjištění rozsahu povinnosti pojistitele plnit, Šetření je ukončeno, jakmile pojistitel sdělí jeho výsledky oprávněné osobě nebo je s ní projedná. Podle ust. § 16 odst. 2 zák.č. 37/2004 Sb., pojistné plnění je splatné do 15 dnů po skončení šetření podle odstavce 1. Šetření je skončeno, jakmile pojistitel sdělí jeho výsledky oprávněné osobě. Podle odst. 3 téhož ustanovení, nestanoví-li tento zákon jinak, je pojistitel povinen ukončit šetření do 3 měsíců po tom, co mu byla tato událost podle odstavce 1 oznámena. Nemůže-li ukončit šetření ve lhůtě podle věty prvé, je pojistitel povinen sdělit osobě, které má vzniknout nebo vzniklo právo na pojistné plnění, důvody, pro které nelze šetření ukončit, a poskytnout jí na její žádost přiměřenou zálohu. Lhůtu podle věty prvé lze dohodou prodloužit. Tato lhůta neběží, je-li šetření znemožněno nebo ztíženo z viny oprávněné osoby, pojistníka nebo pojištěného. Lze konstatovat, že citovaná ustanovení čl. XI a XIII anonymizováno jsou v podstatě totožná se znění ust. § 16 odst. 2, 3 zák.č. 37/2004 Sb. V této souvislosti soud podotýká, že souhlasí s názorem žalované, že pojistné plnění z jedné pojistné události je nutno posuzovat jako celek a nejde tedy požadovat úroky z prodlení pouze z části pojistného plnění. Pokud jde o skutkovou situace případu, je třeba uvést, že žalovaná skutečně neskončila šetření ve lhůtě 3 měsíců. Sdělila však žalobci důvod, proč tak neučinila a poskytla mu přiměřenou zálohu. O poskytnutí zálohy nebylo mezi účastníky sporu. Navíc je třeba poukázat na skutečnost, že mezi účastníky probíhala jednání o pojistném plnění, jejichž výsledek byl nakonec zhmotněn v Dohodě o výplatě části pojistného plnění ze dne datum. K ukončení šetření pojistné události pak došlo, jak vyplývá z oznámení o poskytnutí pojistného plnění ze dne datum. Na základě tohoto oznámení pak žalovaná poskytla doplatek pojistného plnění ve výši 1.034.561 Kč. Podle ust. § 517 odst. 1 zák.č. 40/1964 Sb., dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jestliže jej nesplní ani v dodatečné přiměřené lhůtě věřitelem mu poskytnuté, má věřitel právo od smlouvy odstoupit; jde-li o plnění dělitelné, může se odstoupení věřitele za těchto podmínek týkat i jen jednotlivých plnění. Podle odst. 2 téhož ustanovení, jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis. Z citovaného ustanovení vyplývá, že dlužník, který se dostane do prodlení s úhradou svého peněžitého dluhu stíhá povinnost uhradit zákonný úrok z prodlení od data, kdy se do prodlení dostal. V řízení však bylo prokázáno, že k ukončení šetření pojistné události a k doplatku pojistného plnění došlo až dne datum a v mezidobí žalovaná poskytla žalobci zálohu na pojistné plnění. Lze tedy konstatovat, že se žalovaná při úhradě pojistného plnění nedostala do prodlení a nárok žalobce na kapitalizovaný úrok z prodlení tak není po právu. Proto soud žalobu zcela zamítl. Pokud jde o ostatní důkazy, má soud za to, že nebyly pro posouzení věci podstatné, a proto je v rozsudku neuvádí. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalovaná byla plně úspěšná. Náklady jsou tvořeny 7 úkony právní pomoci po 11.300 Kč, 7 režijními paušály po 300 Kč a 21% DPH (17.052 Kč). O povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalované soud rozhodl podle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. O lhůtách k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř. Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 8, a to písemně ve dvou stejnopisech.