27 C 194/2018

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl samosoudcem Mgr. Pavlem Jarošem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem údaje o zástupci pro určení vlastnického práva

I. Určuje se, že [celé jméno žalovaného], [rodné číslo], poslední trvalý pobyt [ulice a číslo], [PSČ] [obec a číslo] – [část obce], byla ke dni svého úmrtí, to je ke dni [datum], vlastníkem podílu ideální jedné třetiny na -) jednotce číslo [rok], byt, vymezené podle bytového zákona v budově [adresa], bytový dům, postavené na pozemcích parcelní [číslo] -) společných částech budovy [adresa], bytový dům, postavené na pozemcích parcelní [číslo] které přináleží k jednotce číslo [rok] o velikosti [číslo], -) společných částech pozemku parcelní [číslo] které přináležejí k jednotce číslo [rok] o velikosti [číslo], -) jednotce číslo [rok] [číslo], garáž, vymezené podle bytového zákona v budově [adresa], bytový dům, postavené na pozemcích parcelní [číslo] -) společných částech budovy [adresa], bytový dům, postavené na pozemcích parcelní [číslo] které přináležejí k jednotce číslo [rok] [číslo] o velikosti podílu [číslo], -) společných částech pozemku parcelní [číslo] které přináležejí k jednotce číslo [rok] [číslo] o velikosti [číslo], vše zapsáno na listu vlastnictví [číslo] (jednotky), [číslo] (budova a pozemky), Katastrálním úřadem pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště Praha, pro obec Prahu a Katastrální území [část obce].

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 25 246 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta [anonymizováno] [jméno] [příjmení].

III. O nákladech řízení státu bude rozhodnuto samostatným usnesením.

1. Ve věci šlo o spor mezi bratry o podíl jejich matky na nemovitostech, který matka před svou smrtí darovala žalovanému. Podstatou sporu byla otázka, zda matka uzavřela darovací smlouvu v duševní poruše, která činila matku nezpůsobilou k uzavření této smlouvy; šlo tedy o otázku platnosti smlouvy.

2. Tvrzení žalobce. Žalobce tvrdil, že on a žalovaný jsou syny [celé jméno žalovaného], narozené dne [datum], zemřelé dne [datum].

3. Žalobce dále tvrdil, že matka dne 25. 11. 2017 uzavřela se žalovaným darovací smlouvu, kterou na žalovaného převedla svůj tříčtvrtinový podíl na jednotce č. [rok] (byt) a jednotce č. [rok] [číslo] (garáž) a na souvisejících podílech na společných částech budovy a pozemcích, zapsaných na listu vlastnictví [číslo] pro katastrální území [část obce], obec Praha.

4. Podle žalobce je darovací smlouva neplatná, protože matka ji uzavřela v duševní poruše, – středně těžké demenci, – která matku činila neschopnou právně jednat.

5. Žalobce navrhl, aby soud určil, že matka účastníků byla ke dni své smrti vlastníkem darovaného podílu na nemovitostech. Tvrdil, že má na tomto určení naléhavý právní zájem, protože na jeho základě katastrální úřad označí v katastru nemovitostí jako majitelku podílu matku, tento podíl na nemovitosti bude zahrnut do dědictví po matce a žalobci se dostane naplnění jeho dědické posloupnosti.

6. Vyjádření žalovaného. Žalovaný uplatněný nárok neuznal. Potvrdil, že matka mu darovací smlouvou, kterou spolu uzavřeli dne 25. 11. 2017, darovala svůj spoluvlastnický podíl na nemovitostech. Namítal však, že v době podpisu darovací smlouvy matka měla zachovalé rozpoznávací schopnosti a věděla, co podepisuje. Tvrdil, že o matku se staral výhradně on. Žalovaný navrhl, aby soud žalobu zamítl.

7. Zjištěné skutečnosti. Mezi účastníky nebylo sporu, že jsou syny [anonymizováno]. [příjmení], že matka a žalovaný spolu dne 21. 11. 2017 uzavřeli darovací smlouvu, kterou matka darovala žalovanému svůj podíl na nemovitostech, že katastrální úřad na základě této darovací smlouvy zapsal vlastnické právo žalovaného k darovanému podílu do katastru nemovitostí a že matka dne [datum] zemřela.

8. Podstatou sporu byla otázka, zda matka byla ve svém zdravotním stavu způsobilá platně uzavřít darovací smlouvu. Otázka, kdo se o matku před její smrtí staral, nebyla podstatná. Soud proto zaměřil dokazování na otázku způsobilosti matky právně jednat v době uzavření darovací smlouvy.

9. Žádný z účastníků netvrdil, a v řízení to nevyšlo ani jinak najevo, že matka nebyla svéprávná. Šlo tedy o zjištění, zda matka jednala v duševní poruše, která ji činila neschopnou uzavřít darovací smlouvu.

10. Vzhledem k tomu, že žalobce ke svému prospěchu tvrdil, že matka nebyla natolik duševně zdráva, aby mohla darovací smlouvu uzavřít, tak důkazní břemeno ohledně této skutečnosti tížilo žalobce.

11. Soud došel k závěru, že žalobce dostatečně prokázal, že v době uzavření darovací smlouvy matka trpěla duševní nemocí, jež ji činila neschopnou uzavřít darovací smlouvu. Tento závěr soud zakládá zejména na písemném znaleckém posudku [anonymizováno] [jméno] [celé jméno znalce], [anonymizováno], ze dne 30. 7. 2018, [číslo] v souvislosti s výpovědí tohoto znalce, kterou učinil při svém výslechu, a v souvislosti s lékařskými zprávami.

12. Znalec v písemném znaleckém posudku došel k závěru, že matka v době podpisu darovací smlouvy dne 21. 11. 2017 trpěla již středně těžkou demencí smíšené etiologie s naprosto zásadním forenzním dopadem, kdy byla plně závislá na péči okolí. Měla již narušenou paměť, myšlení i intelekt forenzně podstatným způsobem, který znemožňoval plnohodnotnou anticipaci právních úkonů. Nemohla rozpoznat důsledky svého jednání dne 21. 11. 2017 a nemohla své jednání ovládat, to vše z důvodu pokročilého stupně onemocnění demencí. Znalec je přesvědčen, že obě tyto schopnosti (rozpoznávací a ovládací) byly již u matky ke dni 21. 11. 2017 vymizelé, což u matky má univerzální platnost.

13. Znalec při výslechu na jednání konaném 26. 10. 2021 závěry svého písemného znaleckého posudku potvrdil. S odkazem na určité lékařské a jiné zprávy uvedl, že i lehká demence je těžké onemocnění, že již v zprávě [anonymizováno] [celé jméno svědkyně] (pozn.: ve skutečnosti šlo o zprávu [anonymizováno] [celé jméno svědkyně], která pracovala ve zdravotnickém zařízení [anonymizováno] [celé jméno svědkyně]) z května 2016 byla shledána demence, řešila se otázka způsobilosti; již v té době bylo namístě řešit omezení svéprávnosti matky. Popis z lékařské zprávy z roku 2017 odpovídá středně těžké demenci, což znamená, že pacient nedomýšlí dopady právních úkonů a je extrémně zmanipulovatelný. Uvedl, že demence je z 99,99 % nevratným stavem. Pacient může mít lucidní momenty, nicméně nikdy se nezlepší významným způsobem. Navenek se dotyčný může jevit jako lepší nebo horší, ale i zlepšení by matce neumožnilo pochopit právní jednání. Znalec uvedl, že lékařské zprávy jednoznačně dokazují demenci matky.

14. Pro tvrzení žalobce dále svědčí lékařské záznamy a zprávy psychiatričky [celé jméno svědkyně] z doby od 5. 5. 2016 do 18. 6. 2018. Podle záznamu ze dne 5. 5. 2016 lékařka došla k závěru, že syndrom demence je zcela jistě, že klinicky je postižena novopaměť a že střednědobá a dlouhodobá paměť relativně fungují, dovednosti získané dříve fungují. V záznamu ze dne 26. 5. 2016 lékařka poučila syna a jeho ženu o nutnosti dozoru nad vším, financemi a smlouvami; že je otázka způsobilosti s tím, že pacientka podepsala už několik„ výhodných“ smluv; výhledově domov důchodců s péčí o demence. V lékařské zprávě z téhož dne lékařka uvedla, že syndrom demence je zcela jistě. V záznamu ze dne 5. 1. 2017 lékařka uvedla, že s úrazem (pád doma, v září operace) je významné zhoršení kognice, nelze nechat samotnou; někdy i zapomene, že na nějaké operaci byla; dotazům rozuměla, lékařku nepoznala, vidí se jako poprvé; má poruchy paměti, dovednosti jsou hodně narušené; překvapivě zůstala selektivně některá z činností; v jemnějším rozlišení je již bez orientace; zcela ztratila schopnost počítat; lékařka uzavřela jako G308 (jiná Alzheimerova nemoc). V záznamu ze dne 16. 3. 2017 lékařka uvedla, že orientace zhruba časem, místem i situací. IMF na úrovni cca středně těžké demence se zachovanými dílčími znalostmi a dovednostmi; závěr G308 (jiná Alzheimerova nemoc). Z lékařských záznamů [anonymizováno] [celé jméno svědkyně] plyne, že lékařka v květnu 2016 zcela jistě zjistila u matky syndrom demence, že je jistě postižena matčina novopaměť, střednědobá a dlouhodobá paměť jsou relativně v pořádku (což by vysvětlovalo, že matčina nemoc se nemusela projevovat při sdělování starších událostí); lékařka dokonce doporučovala dozor nad matkou, zejména v majetkových záležitostech. V lednu 2017 lékařka potvrzuje jistý syndrom demence, konstatuje významné zhoršení kognice, narušení paměti a dovedností. V březnu 2017 matka byla už orientovaná jen zhruba časem, místem a situací; lékařka hodnotila její stav jako středně těžkou demenci.

15. Ve prospěch žalobce dále svědčí lékařské zprávy neuroložky [anonymizováno] [jméno] [příjmení], podle nichž matka trpěla demencí. Podle záznamu ze dne 28. 1. 2016 došlo anamnesticky ke zhoršení kognitivních funkcí. [právnická osoba] bez poruchy kognitivních funkcí. Podle záznamu ze dne 12. 2. 2016 je zhoršení kognitivních funkcí. Ve zdravotním záznamu ze dne 27. 6. 2016 lékařka uvádí závěr: syndrom demence, ale DAT se nezdá pravděpodobný. Doporučuje mimo jiné ze strany rodiny zajištění dohledu nad zdravotním stavem, financemi, hygienou a jídlem, protože pacientka již není schopna toto rozpoznat sama. Zpráva [anonymizováno] [příjmení] je v souladu se zprávami [anonymizováno] [celé jméno svědkyně].

16. Podle lékařské zprávy [celé jméno svědkyně] ze dne 28. 11. 2018 matka byla přijata do péče Domova seniorů [ulice] dne 29. 3. 2017. Při přijetí byla kompletně vyšetřena psychologem. Psycholog zmiňoval dobrou orientaci v životě, v shrnutí udává snížení intelektových a paměťových funkcí mírnější, až středně těžké formy. V rámci hospitalizace byly opakovaně dělány testy [právnická osoba], vždy s dobrým skóre, odpovídající nálezu psychologa. [právnická osoba] [číslo] [anonymizováno], což odpovídá dobré kondici intelektových schopností. V rámci jejího psychického stavu lékařka ve zprávě vyslovila předpoklad, že právní kroky, které učinila, činila s jasným vědomím. Ve zprávě je uvedena diagnóza F013 – smíšená kortikální a subkortikální vaskulární demence. Z uvedené zprávy plyne, že matka v březnu 2017 měla snížené intelektuální a paměťové funkce, byla diagnostikována demence. Předpoklad týkající se právních kroků [anonymizováno] [celé jméno svědkyně] mínila, jak uvedla při svém výslechu, jako obecné tvrzení; uvedla také, že nikdy u matku nevyšetřovala poruchy, které specifikovala. Ke zmíněným testům znalec při svém výslechu uvedl, že i když matka vyšla ve skórovacím testu, který zmiňovala [anonymizováno] [celé jméno svědkyně] relativně dobře, nemusí to nic znamenat, protože to je pouze orientační výsledek.

17. Ze zprávy [anonymizováno] [jméno] [příjmení] z [anonymizována dvě slova] [obec a číslo] ze dne 25. 10. 2016 soud zjistil, že matka si vůbec nepamatovala předchozí pobyt v nemocnici, kam byla přijata 22. 9. 2016; připouští, že je po úrazu levé nohy, ale neví nic o provedené operaci. Podle zprávy vzhledem ke kognitivní poruše byla přeložena k rehabilitaci do [anonymizována dvě slova] [ulice]. [jméno] pro kognitivní poruchu od 20. 10. nasazen memantin. Zpráva mimo jiné uzavřena„ Susp. vaskulární demence dle anam. od rodiny“. Podle zprávy [anonymizována dvě slova] ze dne 30. 10. 2016 matka při přijetí znala své jméno, byla orientovaná osobou; situací orientovaná nebyla, časem částečně. Matka nedokáže vzhledem ke kognitivní poruše dodržovat pooperační režim LDK. Z uvedených zpráv [anonymizována dvě slova] plyne, že matka v říjnu 2016 trpěla kognitivní poruchou, že jí chyběla krátkodobá paměť a nebyla orientována situací a částečně časem.

18. Dne 12. 11. 2016 [anonymizováno] [jméno] [příjmení] napsala vyjádření k žádosti o poskytnutí sociální služby domova se zvláštním režimem. Uvedla, že matka, pokud jde o schopnost zvládat základní životní potřeby v oblastech orientace, tuto oblast nezvládá. Dále uvedla, že matka trpí vaskulární demencí 2. - 3. stupně ze čtyř možných stupňů. Matka potřebuje lékařské ošetření občas, a to pravidelné kontroly TL, diabetologa a sledování neurologem, psychiatrem či geriatrem. K aktuálnímu zdravotnímu stavu lékařka uvedla mj., že pacientka je orientovaná osobou; není místem a časem. Tato zpráva potvrzuje zprávy uvedené výše.

19. Dne 23. 11. 2016 byla matka převzata do [anonymizováno] integrované onkologické péče [nemocnice], z. s . Podle přijímací zprávy [nemocnice] ze dne 23. 11. 2016 byla přijata z důvodů nutné plné ošetřovatelské péče, a to mj. s diagnostickým závěrem vaskulární demence. Přítomný stav byl shledán mj. jako psychicky dobře komponovaný. Na otázky odpovídala adekvátně. Orientovaná byla všemi směry přiměřeně věku. Podle zprávy tohoto [anonymizováno] ze dne 28. 11. 2018 byla matka v uvedené nemocnici hospitalizována od 23. 11. 2016 do 28. 3. 2017 na sociálním lůžku. Tato zpráva potvrzuje, že matka v listopadu 2016 trpěla vaskulární demencí. Byla prý orientovaná všemi směry přiměřeně svému věku, ale vzhledem k tomu, že záznam nevysvětluje, co se tím konkrétně rozumí, nelze z tohoto záznamu vyvozovat přesnější závěr.

20. Podle lékařské zprávy klinického psychologa [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne 30. 3. 2017 o cíleném psychologickém vyšetření matka přišla včera, neví, kolikátého je; ví kde je, název zařízení však neřekne. Přivedl jí sem syn. Chtěla sem, protože si už nepamatuje, jaké a jak má brát léky. Je po operaci, neví, jak dlouho. Pokud jde o paměť, je to hrůza, neví, jak dlouho problémy s pamětí pozoruje. Zapomíná především na nové věci. Nezná svůj věk, neví, co dělá syn [jméno]. Nepamatuje si na jméno vnučky od staršího syna. Neví den v týdnu, s pomocí řekla, že je jaro. Psycholog uzavřel, že aktuální úroveň intelektových a paměťových funkcí je orientačně už snížená. Jedná se zatím o mírnější, ve většině složek paměti až o středně těžký stupeň postižení. Nejvíc se jeví postižená novopaměť. Klientka měla už taky problémy v oblasti koncentrace a distribuce pozornosti. Z této zprávy vyplývá, že v březnu 2017 matka nebyla orientována časem, měla významné problémy pamětí, koncentrací a distribucí pozornosti.

21. Žalobce při svém účastnickém výslechu vypověděl zejména, že o darovací smlouvě se dozvěděl až v rámci dědického řízení. Matka mu koncem roku 2014 volala, že má problémy s elektřinou. Žalobce pak zjistil, že elektřina byla odpojena pro neplacení. Zjistili pak, že nebyla placena televize, nájemné a služby. Vznikl dluh na nájemném přibližně ve výši 15 000 Kč. Podělil se o tyto problémy s žalovaným, během roku 2015 se to vyřídilo. Ke konci roku 2015 zjistili, že matka 2 dny za sebou podepsala změnu dodavatele elektřiny. Dne 10. 12. 2015 byl žalobce s matkou u obvodního lékaře, který ji poslal na neurologii. Tam byli 28. 1. 2016 a dostali poukaz na vyšetření CT mozku a psychologické a psychiatrické vyšetření. Během roku 2016 kvůli dohledu nad financemi byl žalovaný s matkou ve spořitelně, kde se nechal zapsat jako disponent jejího účtu, aby byl pod kontrolou. Rovněž měl k dispozici její občanský průkaz. Dne 22. 9. 2016 žalobci volal žalovaný, že našel matku ležet v obývacím pokoji na zemi. Druhý den proběhla operace zlomené stehenní kosti. Dne 5. 10. 2016 matku přemístili do [anonymizována dvě slova], ale byla tam 1 den, protože pak ji převezli na plicní kliniku na [obec]. Z ní byla 12. 10. 2016 převezena do [anonymizována dvě slova] [ulice], kde byla v pooperační rehabilitační péči. Sociální pracovnice paní [celé jméno svědkyně] jim sdělila, že matka potřebuje 24 hodinovou péči. Žalovanému se ze známosti podařilo sehnat lůžko v nemocnici v [obec], ale jen na určitou dobu. V [obec] jim paní [celé jméno svědkyně] řekla, že mají podat žádost o Domov seniorů v [příjmení] ulici. Dne 29. 3. 2017 byla přijata do Domova seniorů [ulice]. Ještě v době, kdy matka byla v [anonymizována dvě slova], ptala se žalobce, kde vlastně je, jak jí tam našel. Stěžovala si na bolest nohy, ale nevěděla, proč ji bolí. Když jí řekl, že je po operaci se zlomenou kostí, tak se tomu divila. Stejné to bylo, když byla v Domově seniorů v [příjmení] – ptala se, jak se tam dostala, jak ji tam našel. V roce 2018 žalobce volal žalovanému, že matka je ve špatném zdravotním stavu, že byla přemístěna do hospice [anonymizováno], kde pak zemřela. Z výpovědi žalobce plyne, že matka měla duševní problémy již v roce 2015; tato výpověď se shoduje s obsahem lékařských zpráv.

22. Žalovaný při svém účastnickém výslechu zejména vypověděl, že od úrazu matky po celou dobu všech hospitalizací se on s matkou bavil o běžných věcech. On ji nosil tisk a ona podle fotografií běžně věděla, o které osoby se jedná. Pro žalobce bylo zarážející, co ona všechno ví. Výpověď žalovaného nemusí být v rozporu se závěry znalce a lékařskými zprávami, neboť podle nich měla být postižena zejména novopaměť matky; starší věci si tedy mohla vybavovat. Každopádně výpověď žalovaného ohledně matčina zdravotního stavu nemůže převážit nad lékařskými zprávami a závěry znalce.

23. Svědkyně [celé jméno svědkyně] při výslechu mj. uvedla, že matka byla klientkou domova seniorů, kde svědkyně vykonávala konsiliární psychiatrickou službu. Svědkyně vždy vyšetřovala pacienty, u kterých byly problémy s poruchou chování, neklidu a zmatenosti; nevyšetřovala pacienty, kteří tyto poruchy nevykazují. Po dobu, kdy byla matka hospitalizována v domově seniorů, svědkyně nikdy u ní nevyšetřovala poruchy, které specifikovala. Ona osobně pouze předepsala 2 (léky, které byly už předtím předepsány jiným lékařem. Svou lékařskou zprávu svědkyně psala podle dokumentace z domova seniorů. K předpokladu ve své zprávě ze dne 28. 11. 2018, – že právní kroky, které učinila matka, činila s jasným svědomím, – svědkyně uvedla, že to vztáhla jako obecné tvrzení. Vycházela z psychologického vyšetření, kde byl popsán rozhovor s matkou a z provedených testů. Ptala se také sester na chování matky a podle toho pak sepsala uvedenou zprávu. Zprávu psala na žádost rodiny. Svědkyně matku nevyšetřovala. Matka byla v domově seniorů na oddělení P1, což je otevřené oddělení pro těžké případy; demence je oddělení C, které je uzavřené a tam ona nebyla. Matka dlouhodobě užívala lék Ebixa. Tento lék neléčí, ale má udržet rozumové schopnosti, které byly před jeho nasazením. Předepisuje se pro středně těžkou demenci.

24. Svědkyně [celé jméno svědkyně], jež byla pečovatelkou v Domově seniorů [ulice], při výslechu uvedla, že matku znala jako klientku, pečovala o ní jako o ostatní. Matka přišla do domova někdy na jaře 2017 a byla tam asi rok a půl. Po celou tu dobu s ní byla ve styku. Nepozorovala na matce žádné stopy psychického úpadku, maximálně si nevzpomněla, že je oběd a podobně. Nepozorovala, že by byla manipulovatelná. Bylo jich více pečovatelek. O svých majetkových poměrech se nezmiňovala, jen říkala, že řeší byt, že neví co s ním, ale zda ho na někoho napíše, o tom nemluvila. Neví, proč ten byt řešila. Pro výpověď této svědkyně platí totéž, co soud uvedl výše k výpovědi žalovaného.

25. Svědkyně [celé jméno svědkyně], sociální pracovnice [nemocnice], při výslechu zejm. vypověděla, že s matkou sepisovala smlouvu na sociální lůžko, mluvila s ní několikrát, ona za svědkyní chodila. Byla u nich zhruba 4 měsíce, pak odcházela do domova důchodců. Za tu dobu ji svědkyně vídala obden, někdy každý den. Matka o všem dobře věděla, měla výpadky paměti, ale ne, že by nevěděla kde je, kdo je syn, nebo že by svědkyni nepoznala. Moc dobře věděla, kdo svědkyně je, jak se jmenuje. Dokonce svědkyni radila v účetnictví. Svědkyně to dělá už 30 let a ví, co je zmatený člověk. Matka jí jako zmatený člověk nepřipadala, nepřipadalo to u ní v úvahu. Nepřipadalo jí také, že by matka byla ovlivnitelná, manipulovatelná. Svědkyně potvrdila výpadky paměti matky. Její výpověď, pokud jde o poznávací schopnosti, je v rozporu s lékařskými zprávami a závěry znalce; je laická (jde-li o lékařské znalosti), a jako taková nemůže převážit nad hodnocením lékařů a znalce.

26. Svědkyně [celé jméno svědkyně], sociální pracovnice [anonymizována dvě slova], při výslechu zejm. vypověděla, že matka u nich byla v [anonymizována dvě slova] od 12. 10. do 23. 11. 2016. Byla přeložena z [obec], u nich měla rehabilitovat. Pokud jde o duševní stav matky, tak svědkyně si ho už nevybavovala. Vedou si sociální anamnézu, aby s ní dělala kognitivní texty. Matka byla orientována místem a osobou. S časem to bylo horší, nevěděla roky. Matka pak byla umístěna do [obec]. Svědkyně o matku nepečovala, vyřizovala její příjem a následné umístění. Neshledali, že by bylo třeba podávat návrh na omezení svéprávnosti. Svědkyně má sociálněprávní školu, ke zdravotnickým otázkám se nevyjadřuje, vede jen sociální dokumentaci. Pokud se vyjadřovala k diagnóze matky, tak vycházela z lékařských zpráv. Matka byla do [anonymizována dvě slova] přemístěna z [obec], kde byla kvůli zlomenému krčku za účelem následné rehabilitace. Výpověď této svědkyně nemá větší význam, protože si matčin duševní stav nevybavovala; svou výpověď o diagnóze čerpala z lékařských zpráv, přičemž nebyla v postavení, v němž by se mohla vyjadřovat ke zdravotnickým otázkám.

27. Svědkyně [celé jméno svědkyně], notářská tajemnice, která ověřovala podpisy na darovací smlouvě, při výslechu mj. uvedla, že o záležitosti nic neví. K ověřování dokumentů v listopadu 2017 v jejích notářské kanceláři uvedla, že klient přijde, oni ověří totožnost podle občanského průkazu po dobu a je-li vše v pořádku, tak ověří. Klient přijde, přinese papíry, podepíše, mi ověříme. Pokud by se jim to nezdálo, tak se ptají, zda tomu dokumentu rozumějí, zda vědí, co podepisují. Konkrétně ověření darovací smlouvy si nepamatovala. Pokud by matka projevovala nějaké znaky zmatečnosti nebo nepochopení, tak by její podpis neověřila. Výpověď svědkyně není významná, protože na případ matky si nepamatovala. Situace, za které by svědkyně neověřila podpis, byla obecná a hypotetická.

28. Důkazním standardem pro vyslovení neplatnosti právního jednání pro duševní poruchu jednající osoby je dosažení stanovení vysoké míry pravděpodobnosti prokázání, že plně svéprávná osoba jednala v dušení poruše, která ji v daný moment činila neschopnou právně jednat (srov. nález Ústavního soudu ze dne 20. 8. 2014, sp. zn. I US [číslo], dostupný na [webová adresa]).

29. Podle soudu žalobce v takové míře své tvrzení prokázal. Znaleckým posudkem a výše citovanými lékařskými zprávami bylo prokázáno, že v době podpisu darovací smlouvy matka trpěla středně těžkou demencí, v důsledku, které nemohla rozpoznat důsledky svého jednání a nemohla své jednání ani ovládat. Rozpoznávací a ovládací schopnosti byly u matky k 21. 11. 2017 vymizelé. Jednalo se o nevratný stav. Znalec obecně při výslechu uvedl, že pacient může mít lucidní momenty, ale takové neshledal u matky v době podpisu darovací smlouvy. Ostatně žádný z účastníků netvrdil, a ani z jiných důkazů to nevyšlo najevo, že by matka v době podpisu darovací smlouvy měla světlý okamžik. Znalec také vysvětlil, že léky v nejlepším případě mohou nemoc zastavit, spíše však jen zpomalit, ale ne ho zlepšit. Výpovědí sociální pracovnice, že se s matkou bavila o účetnictví, znalec uvedl, že staropaměť může být zachována, což u laika může vyvolat dojem, že je vše v pořádku. Z ostatních záznamů však plynulo, že tomu tak nebylo. U notářky se nemusel zhoršený zdravotní stav projevit, pokud se matka minimálně vyjadřovala. Také to, že matka vyšla ve skórovacím testu relativně dobře, nemusí to nic znamenat, protože jde pouze o orientační výsledek.

30. Hodnocení důkazů. Soud nemá pochybnosti o zákonnosti, pravdivosti a věrohodnosti provedených důkazů. V řízení nevyšlo najevo nic, co by je zpochybnilo.

31. Největší význam soud přikládá znaleckému posudku, výslechu znalce a lékařským zprávám, a na nich soud zakládá své rozhodnutí. Závěry znalce byly přesvědčivé a odpovídaly listinným důkazům. Pokud se určité svědecké výpovědi odlišovaly od závěrů znalce, tak znalec tyto odlišnosti vysvětlil při svém výslechu.

32. Soud nevyvodil žádné podstatné skutkové závěry z formuláře [anonymizována tři slova] a Testu základních všedních činností, neboť je soud nedokáže vyhodnotit a jelikož byly hodnoceny v rámci jiných důkazů odborníky, a z předvolání a Protokolu o předběžném šetření ve věci zůstavitelky [celé jméno žalovaného] ve věci vedené notářkou Mgr. [jméno] [příjmení] pod sp. zn. [spisová značka], neboť skutečnosti v nich uvedené byly nesporné a nebyly významné pro rozhodnutí věci.

33. Neprovedené důkazy. Soud neprovedl důkaz Informací o jednotce č. [rok] a č. [rok] [číslo] a předžalobní výzvou ze dne 4. 9. 2018, plné moci a podacího lístku a stanoviskem žalovaného ze dne 12. 9. 2018 k předžalobní výzvě, protože tyto listiny měly prokázat skutečnosti, jež byly mezi účastníky nesporné.

34. Soud neprovedl důkaz potvrzením [nemocnice] o tom, že zdravotní stav matky neumožňuje používat mobilní telefon, neboť nebyl podstatný pro rozhodnutí sporu (neuvedeno datum ani důvod nemožnosti používat telefon).

35. Soud neprovedl důkaz výslechem [anonymizováno] [celé jméno svědkyně], který označil žalobce, neboť žalobce od návrhu na provedení tohoto důkazu ustoupil.

36. Soud neprovedl důkaz revizním znaleckým posudkem, který navrhoval vypracovat žalovaný, neboť soud pro to neviděl důvod. Znalecký posudek [anonymizováno] [jméno] [celé jméno znalce], [anonymizováno], je přesvědčivý a jednoznačný a koresponduje s listinnými důkazy. Písemný posudek má všechny náležitosti a znalec ho stvrdil a doplnil svým výslechem. Znalec se vypořádal s případnými odlišnostmi ve výpovědích některých svědkyň. Důvodem pro revizní znalecký posudek nemůže být případná nespokojenost účastníka řízení se závěry řádného znaleckého posudku. Žalovaný si mohl nechat vypracovat znalecký posudek jiným znalcem a tento„ svůj“ znalecký posudek předložit soudu jako důkaz, a případně tak zpochybnit správnost znaleckého posudku [anonymizováno] [jméno] [celé jméno znalce], [anonymizováno], což žalovaný neučinil.

37. Soud neprovedl ani důkaz výpovědí [jméno] [příjmení], která se měla denně dostavovat za posuzovanou a jež měla se vyjádřit k jejímu zdravotnímu stavu. Soud neprovedl tento důkaz z toho důvodu, že jmenovaná není lékařka, jež by mohla relevantně hodnotit zdravotní stav matky, a protože zdravotní stav matky byl dostatečně prokázán provedenými důkazy.

38. Závěr o skutkovém stavu. Žalobce a žalovaný jsou syny [celé jméno žalovaného]. Dne 25. 11. 2017 matka uzavřela se žalovaným darovací smlouvu, kterou darovala žalovanému svůj podíl na dvou jednotkách a souvisejících částech budovy a pozemcích. Na základě této smlouvy katastrální úřad zapsal vlastnické právo žalovaného k darovanému podílu do katastru nemovitostí. V době, kdy uzavřela darovací smlouvu, matka trpěla středně těžkou demencí; měla narušenou paměť, myšlení a intelekt podstatným způsobem, který znemožňoval plnohodnotné předvídání právních úkonů; nemohla rozpoznat důsledky svého jednání a nemohla je ovládat. Matka zemřela dne [datum].

39. Právní posouzení. Po právní stránce soud věc posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, neboť ve věci šlo především o platnost darovací smlouvy, a tu žalovaný s matkou uzavřeli za účinnosti tohoto zákona.

40. Podle § 581 o. z. není-li osoba plně svéprávná, je neplatné právní jednání, ke kterému není způsobilá. Neplatné je i právní jednání osoby jednající v duševní poruše, která ji činí neschopnou právně jednat.

41. V daném případě účastníci netvrdili, a soud ani jinak nezjistil, že by matka účastníků byla omezena ve svéprávnosti. Žalobce dostatečně prokázal, že matka uzavřela darovací smlouvu v době, kdy trpěla středně těžkou demencí, která natolik narušila její paměť, myšlení a intelekt, že nemohla rozpoznat následky svého jednání a nemohla své jednání ovládat. Matka tedy uzavřela darovací smlouvu v duševní poruše, jež ji činila neschopnou právně jednat ve smyslu citovaného § 581 o. z.

42. Z tohoto důvodu je darovací smlouva ze dne 21. 11. 2017, jíž matka darovala žalovanému svůj podíl na nemovitostech, neplatná. Je-li tato darovací smlouva neplatná, potom matčin podíl na nemovitostech, které byl předmětem darovací smlouvy, nepřešel z vlastnictví matky do vlastnictví žalovaného. Účastníci v řízení netvrdili, že by matka svůj podíl na nemovitostech pozbyla nějakým jiným způsobem než posuzovaným darováním. V takovém případě byla matka majitelkou věcí až do své smrti dne [datum].

43. Podle § 80 o. s. ř. určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

44. V tomto případě žalobce má nepochybně právní zájem na určení, že matka byla ke dni svého úmrtí vlastníkem podílu k nemovitostem, protože bez takového určení by bylo ohroženo žalobcovo právo na dědění tohoto podílu. Požadované určení je nezbytné, aby katastrální úřad vyznačil matku účastníků jako majitelku ¾podílu na nemovitostech v katastru nemovitostí, a aby tento její podíl byl zahrnut do pozůstalosti.

45. Z výše uvedených důvodů soud žalobě vyhověl a určil, že matka účastníků byla ke dni svého úmrtí majitelkou tříčtvrtečního podílu na obou jednotkách a společných částech budovy a pozemků.

46. Náklady řízení účastníků. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Podle tohoto ustanovení účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.

47. V daném případě žalobce měl ve věci plný úspěch, neboť soud žalobě vyhověl. Soud proto žalobci podle shora citovaného ustanovení přiznal náhradu nákladů řízení proti žalovanému, který ve věci úspěch neměl. Výši nákladů na právní zastoupení soud stanovil podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu.

48. Náhrada nákladů řízení činí 25 246 Kč, z toho je: -) částka 10 000 Kč za soudní poplatek za žalobu -) částka 9 900 Kč za odměnu advokátovi za 9 úkonů právní služby: -) převzetí a příprava zastoupení, -) účast na jednání 5. 9. 2019, -) účast na jednání 12. 12. 2019, -) účast na jednání 16. 1. 2020, -) účast na jednání 18. 2. 2021, -) účast na jednání 22. 4. 2021, -) účast na jednání 26. 10. 2021, -) závěrečný návrh ze 7. 1. 2022, -) účast na jednání 14. 1. 2022, při sazbě za 1 úkon právní služby ve výši 1 100 Kč podle § 9 odst. 4 písm. b) a § 7 bodu 5 advokátního tarifu, -) částka 2 700 Kč za náhradu hotových výdajů advokátovi za uvedených 9 úkonů právní služby po 300 Kč podle § 13 odst. 3 advokátního tarifu, -) částka 2 646 Kč za náhradu advokátovi za 21% DPH podle § 137 odst. 3 o. s. ř.

49. Soud nepřiznal žalobci náhradu za právní zastoupení za podání ze dne 17. 2. 2020 a ze dne 29. 7. 2021, neboť nešlo o úkony ve věci samé.

50. Celkovou částku náhrady nákladů řízení je žalovaný podle § 149 odst. 1 o. s. ř. povinen zaplatit k rukám advokáta, který v tomto řízení zastupoval žalobce.

51. Náklady řízení státu. Státu vznikly v řízení náklady. Podle § 148 odst. 1 o. s. ř. stát má podle výsledku řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků.

52. Výsledkem řízení je neúspěch žalovaného. Soud neshledal u žalovaného předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Soud proto uloží žalovanému, aby zaplatil státu náhradu nákladů řízení. O těchto nákladech řízení soud rozhodne samostatným usnesením.