17 C 57/2020

Plný text

Obvodní soudu pro Prahu 9 rozhodl soudcem Mgr. Milošem Žitným ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO: IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta o zaplacení 730 692 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 18 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 18 500 Kč od dne 1. 3. 2020 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, kterou se žalobkyně na žalovaném domáhá zaplacení částky 712 192 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 712 192 Kč od dne 1. 3. 2020 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 420 260,80 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalované.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na náhradě nákladů řízení částku, jejíž konkrétní výše bude stanovena samostatným usnesením poté, co bude tato známa, a to do tří od právní moci takového samostatného usnesení prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 9.

V. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na náhradě nákladů řízení částku, jejíž konkrétní výše bude stanovena samostatným usnesením poté, co bude tato známa, a to do tří od právní moci takového samostatného usnesení prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 9.

1. Žalobkyně v žalobě došlé soudu dne 4. 3. 2020, jako i v průběhu dalšího řízení tvrdila, že žalovaný je vlastníkem stavby (domu č. ev. , Anonymizováno, ) na pozemku parc. č. , Anonymizováno, v , adresa, (dále také jen „odběrné místo“). Dne 5. 2. 2019 zaměstnanci žalované při kontrole elektrické instalace v odběrném místě zjistili neměřenou třífázovou odbočku, když v průběhu řízení byl doplněn i elektroměr č. , hodnota, , procházela neměřená elektřina. Žalobkyně tak v odběrném místě zjistila neoprávněný odběr elektrické energie, realizovaný žalovaným, v rozsahu 123,181 MWh, přičemž tímto jí žalovaný způsobil škodu ve výši, který byla výpočtem realizovaným dle příslušné úpravy (§ 9 vyhlášky č. 82/2011 Sb.) stanovena na 907 090,23 Kč. O zaplacení této částky byl žalovaný vyzván přípisem ze dne 7. 2. 2019, avšak nezaplatil ničeho. Žalobkyně pak, za účelem zjištění skutečné výše škody, způsobené neoprávněným odběrem žalovaného v období od dne 6. 6. 2017 do dne 5. 2. 2019, zadala vypracování znaleckého posudku. Tento byl písemně podán dne 20. 12. 2019 znalcem Ing. Tadeuszem Sikorou, Ph.D. pod č. 1/2019, přičemž znalec v tomto uzavřel, že žalobkyni za období od dne 6. 6. 2017 do dne 5. 2. 2019 byla způsobena škoda ve výši 693 692 Kč. Za tento znalecký posudek pak žalobkyně dne 27. 1. 2020 znalci uhradila znalečné ve výši 37 000 Kč. Žalobkyně pak žalovaného dopisem ze dne 14. 2. 2020 vyzvala k uhrazení škody ve výši 693 692 Kč, jakož i k uhrazení nákladů na vypracování znaleckého posudku ve výši 37 000 Kč, tj. k zaplacení celkem 730 692 Kč, k čemuž byla žalovanému stanovena lhůta do dne 29. 2. 2020, avšak bezvýsledně, neboť žalovaný nezaplatil ničeho. Žalobkyně se proto zaplacení částky ve výši celkem 730 692 Kč, jakož i příslušných úroků z prodlení ve výši 10 % ročně za období od dne 1.3.2020 do zaplacení, domáhala podanou žalobou.

2. Žalovaný žalobou uplatněný nárok neuznal a navrhl, aby byla žaloba zamítnuta v celém rozsahu. Žalovaný v průběhu celého řízení především setrval na tom, že v odběrném místě v rozhodném období k žádnému neoprávněnému odběru nedocházelo, tedy že žalobkyni ani nevznikla jakákoliv škoda. Žalovaný dále namítal nesprávnost postupu žalobkyně při realizaci kontroly, dále to, že neměřená třífázová odbočka ve skutečnosti žalobkyní zjištěna nebyla, jakož i to, že žalovaný v rozhodném období nebyl jediným a výlučným vlastníkem a uživatelem odběrného místa. V daném odběrném místě tak probíhal řádný odběr prostřednictvím celkem čtyř samostatných elektroměrů, přičemž každý z odběratelů cenu odebrané elektřiny žalobkyni po celou dobu řádně hradil. Žalovaný pak učinil tvrzení ohledně toho, jakým konkrétním způsobem v rozhodném období užíval část odběrného místa, jaké elektrické spotřebiče byly v jím užívaných částech odběrného místa osazeny, jakož i ohledně výše prostřednictvím elektroměrů zjištěné spotřeby, potažmo i ohledně úhrad za takto zjištěný odběr elektřiny.

3. S ohledem na poměrnou složitost dané věci soud, v rozporu se obvyklou praxí, provede již na tomto místě předběžné právní posouzení (viz odst. 4 až 19), což především dopomůže vymezit skutkové okolnosti, které jsou pro posouzení věcí rozhodné, dále i vymezit ty skutkové okolnosti, které ve skutečnosti pro posouzení věci rozhodné nejsou, jakož i toto v konečném důsledku dopomůže soudu zpřehlednit strukturu dalšího odůvodnění jeho rozsudku. Konečné právní posouzení pak bude samozřejmě učiněno až na základě za řízení učiněného skutkového závěru (viz odst. 117 až 121).

4. Daná věc je občanskoprávním sporem, při jehož posouzení je třeba především aplikovat speciální úpravu zákona o podnikání a výkonu státní správy v energetických odvětvích (zák. č. 458/2000 Sb., dále také jen „EZ“), jakož i k tomuto zákonu vydaný podzákonný předpis (vyhl. č. 82/2011 Sb., dále také jen „Vyhláška“), když vedle této speciální úpravy je třeba aplikovat i obecnou úpravu zákoníku občanského (zák. č. 89/2012 Sb., dále jen „OZ“).

5. Ve vztahu k základu nároku žalobkyně pak platí, že neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy je mimo jiné i připojení nebo odběr z té části zařízení, kterou prochází neměřená elektřina (§ 51 odst. 1 písm. d) EZ ve znění účinném do 26. 6. 2022), přičemž takový odběr elektřiny z elektrizační soustavy je zakázán (§ 51 odst. 1 písm. d) EZ ve znění účinném do 26. 6. 2022).

6. Na základě těchto zákonných východisek proto soud v průběhu řízení nejprve posuzoval, zda v daném odběrném místě došlo k neoprávněnému odběru energie.

7. Dále se již s ohledem na rozsah tvrzení obsažených v žalobě ohledně toho, že v daném odběrném místě za neměřenou trojfázovou odbočkou probíhal povolený odběr prostřednictvím tří elektroměrů (ve skutečnosti šlo o čtyři elektroměry, viz odst. 82 až 88), jakož i s ohledem na obranu žalovaného, tedy že nebyl jediným vlastníkem a uživatelem daného odběrného místa (tato obrana žalovaného byla za řízení prokázána, viz odst. 82 až 88), se soud od počátku řízení musel zaobírat i možností, že se neoprávněného odběru mohlo vedle žalovaného dopouštět více osob.

8. Konstatuje se tak, že pokud by se neoprávněného odběru dopustil toliko žalovaný, který by tak vznik celé škody zapříčinil svým samostatným jednáním, tak by se jednalo o jeho výlučnou odpovědnost za celou škodu.

9. Dále se však konstatuje to, že za situace, kdy by se neoprávněného odběru vedle žalovaného v odběrném místě dopustily i další osoby, tak by na místě bylo aplikovat úprava vztahující se na škodu způsobenou více škůdci (§ 2915 OZ).

10. Platí pak, že pokud by neoprávněný odběr elektřiny byl způsoben společným jednáním žalovaného a dalších osob, tak by v důsledku takového společného jednání škůdců vznikla jedna škoda, za kterou by všichni škůdci odpovídali solidárně (tj. společně a nerozdílně ohledně celé způsobené škody).

11. Pokud by se však žalovaný a další osoby dopustili neoprávněného odběru svým samostatným jednáním, tak by každý ze škůdců za vzniklou škodu nesl odpovědnost toliko v rozsahu, v jakém ji každý z nich skutečně způsobil (tj. výlučně a jen v rozsahu, v jakém každý z nich elektřinu skutečně neoprávněně odebral). I v takovém případě by však mohlo jít o solidární odpovědnost škůdců, to však výlučně a jen pokud by každé ze samostatných jednání škůdců mohlo s pravděpodobností blížící se jistotě způsobit škodlivý následek, přičemž současně by nebylo lze určit, která z osob škodu způsobila (§ 2915 odst. 1 věta druhá OZ).

12. Jen pro úplnost soud upozorňuje na jeho moderační oprávnění, dle kterého v případě solidární odpovědnosti za vzniklou může z úřední povinnosti rozhodnout o povinnosti plnit toliko v rozsahu dle účasti škůdce (§ 2915 odst. 2 OZ).

13. Na základě těchto zákonných východisek proto soud v průběhu řízení posuzoval i okruh osob, které neoprávněný odběr v rozhodném období prováděly, tedy zda tímto byl výlučně a jen žalovaný, nebo zda těmito byly vedle žalovaného i další osoby, které odběrné místo s žalovaným spoluvlastnily a spoluužívaly.

14. Dále platí, že při neoprávněném odběru elektřiny je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je takový škůdce povinen uhradit škodu určenou výpočtem podle hodnoty hlavního jističe před elektroměrem nebo předřazeného jistícího prvku a obvyklé doby jejich využití, nedohodnou-li se obě strany jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny (§ 51 odst. 3 EZ ve znění účinném do 26. 6. 2022).

15. Zákonodárce tedy při náhradě škody způsobené zjištěným neoprávněným odběrem využil konstrukce absolutní odpovědnosti odběratele bez možnosti liberace. Při posouzení nároku žalobkyně je tak podružné, kdo neoprávněným zásahem na přímém vedení či na zařízení distribuční soustavy nebo na zařízení přenosové soustavy neoprávněný odběr způsobil, byť je takový zásah zakázán (§ 28 odst. 3 EZ ve znění do 31. 12. 2020), povinnost k zaplacení však tíží pouze toho, kdo v důsledku neoprávněného zásahu na přímém vedení či na zařízení distribuční soustavy nebo na zařízení přenosové soustavy elektřinu neoprávněně odebíral (§ 51 odst. 3 EZ ve znění účinném do 26. 6. 2022).

16. Dále dle příslušné podzákonné úpravy platí, že při neoprávněném odběru elektřiny množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny určí provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy na základě změřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru elektřiny (§ 9 odst. 1 Vyhlášky ve znění účinném do 1. 1. 2021), když současně platí, že v případech, kdy nelze zjistit množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny podle odstavce 1, stanoví provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy množství neoprávněně odebrané elektřiny pro stanovení výše náhrady škody výpočtem podle odstavců 3 až 8 (§ 9 odst. 2 Vyhlášky ve znění účinném do 1. 1. 2021). Odstavce 3 až 8 pak upravují způsoby stanovení množství neoprávněně odebrané elektřiny (tj. výše škody) ze sítě zvlášť vysokého napětí, velmi vysokého napětí nebo vysokého napětí (§ 9 odst. 3 Vyhlášky ve znění účinném do 1. 1. 2021), ze sítě nízkého napětí (§ 9 odst. 4 Vyhlášky ve znění účinném do 1. 1. 2021), to včetně algoritmů a parametrů nezbytných k výpočtům v konkrétních případech (§ 9 odst. 5 až 9 ve znění účinném do 1. 1. 2021).

17. K dané problematice se opakovaně vyjadřoval i Ústavní soud ČR, který konstatoval, že takto zvolená právní úprava dané problematiky není v rozporu s ústavním pořádkem ČR (např. I. ÚS. 202/06, I. ÚS 668/15, Pl. ÚS 29/13), když však současně bylo Ústavním soudem ČR konstatováno, že obecné soudy nemají rezignovat na snahu zjistit výši škůdcem skutečně realizovaného neoprávněného odběru (tj. pokud je toto možné, tak nemají rezignovat na snahu o zjištění skutečně vzniklé škody), to ve prospěch výpočtu výše neoprávněného odběru postupem dle Vyhlášky, neboť tento má být využit až jako druhý v pořadí tam, kde skutečnou výši neoprávněného odběru nelze zjistit jinak (např. v důsledku neposkytnutí součinnosti škůdce).

18. Konečně nelze odhlédnout ani od další relevantní judikatury (rozsudek NS 25 Cdo 2692/2019), neboť ta praví, že výši škody vzniklé neoprávněným odběrem elektrické energie soud stanoví podle vyhlášky o měření elektřiny a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, účinné v době zjištění neoprávněného odběru, jestliže není možné výši škody stanovit podle zjistitelných údajů anebo se účastníci na výši škody nedohodli. Škůdce nese důkazní břemeno k prokázání, že výše škody podle vyhlášky neplní kompenzační, ale sankční funkci a je nepřiměřeným zásahem do jeho majetkových práv. Pokud škůdce důkazní břemeno unese, je soud povinen zhodnotit všechny relevantní okolnosti a provedené důkazy a výši škody stanovit podle spravedlivého uvážení všech jednotlivých okolností případu za použití § 136 OSŘ, popřípadě podle § 2955 OZ. Citovaný judikát dále praví (to ve větě třetí odst. 37) že jestliže odběratel elektrické energie poskytl dodavateli platby za účelem úhrady (byť chybně) naměřené spotřeby elektřiny v daném období, je nutné tyto platby odečíst od vyčíslené náhrady škody (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 6. 2012, sp. zn. 25 Cdo 2617/2010); v opačném případě by byl neoprávněně zvýhodněn ten odběratel, který by dodavateli žádnou částku za měřenou elektřinu neuhradil.

19. Na základě těchto zákonných a podzákonných východisek soud konečně posuzoval i otázku toho, zda v dané věci lze stanovit výši škody, způsobené neoprávněným odběrem, na základě prokazatelně zjištěných údajů, či zda je třeba tuto vypočíst dle uvedené Vyhlášky, to při zohlednění úhrad, učiněných za dané období žalovaným. Konečně se pak soud zaobíral i otázkou zjištění výše nákladů, jejichž vynaložení bylo ze strany žalobkyně nezbytně nutné na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny žalovaným.

20. Účastníci v průběhu řízení souhlasně tvrdili následující skutečnosti, kteréžto byly soudem převzaty jakožto jeho skutková zjištění (§ 120 odst. 3 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „OSŘ“): Mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 23. 11. 2006 uzavřena smlouva č. , hodnota, o dodávkách elektrické energie do odběrného místa č. , hodnota, v domě na adrese , adresa, (dům č. , hodnota, na pozemku parc. č. , Anonymizováno, LV č. , hodnota, pro k. ú. , adresa, ). V období od 6. 6. 2017 do 5. 2. 2019 bylo odběrné místo osazeno přinejmenším elektroměry č. , Anonymizováno, , , Anonymizováno, a , Anonymizováno, . Dne 5. 2. 2019 byla žalobkyní provedena kontrola odběrného místa č. , hodnota, . Žalovaný byl následně žalobkyní opakovaně vyzýván k náhradě škody údajně vzniklé neoprávněným odběrem elektrické energie, ke které mělo v uvedeném odběrném místě docházet prostřednictvím neměřené třífázové odbočky.

21. Na základě provedených důkazních prostředků soud učinil následující skutková zjištění:

22. Z listin označených jako „výpis KN pro k.ú. , adresa, k LV č. , hodnota, k pozemkům parc. č. , Anonymizováno, a , Anonymizováno, (1, 10) a výpis KN pro k.ú. , adresa, k LV č. , hodnota, k budově bez č.p. a č.e. na pozemku parc. č. , Anonymizováno, “ bylo zjištěno, že žalovaný v rozhodném období byl vlastníkem pozemků parc. č. , Anonymizováno, . Vlastníky budovy (odběrného místa), která se nachází na pozemku parc.č. , Anonymizováno, , v rozhodném období byli syn žalovaného , Jméno žalovaného, (výše podílu 5/6) a sestra žalovaného , jméno FO, (výše podílu 1/6).

23. Z listin označených jako „úplné výpisy LV č. , hodnota, a LV č. , hodnota, pro k. ú. , adresa, ke dnům 6. 6. 2017 a 5. 2. 2019 (24, 25, 26, 27) bylo zjištěno, že ke dnům 6. 6. 2017 a 5. 2. 2019 byl žalovaný vlastníkem pozemků parc. č. , Anonymizováno, . Vlastníky budovy, kde mělo docházet k neoprávněnému odběru, byli ke dni 6. 6. 2017 , Jméno žalovaného, (syn žalovaného), , jméno FO, a , jméno FO, , všichni s vlastnickým podílem o velikosti 1/3. Ke dni 5. 2. 2019 byli vlastníky domu, který byl odběrným místem , Jméno žalovaného, (výše podílu 5/6) a , jméno FO, (výše podílu 1/6).

24. Z videozáznamu ze dne 5. 2. 2019 (16) bylo zjištěno, že tento je dlouhý 6 minut a 18 sekund, přičemž je tvořen třemi v různých časech a na různých místech pořízený samostatnými bloky. První blok (v čase 0:00 až 2:56) čas byl pořízen za dobrých světelných podmínek v době, kdy již bylo nainstalováno měřící zařízení. Byla měřena spotřeba dodávané elektřiny a naměřené hodnoty jsou jednoznačně patrné, přičemž v této doby ještě nebyly odstraněny elektroměry v odběrném místě. Druhý blok (v čase 2:57 až 4:54) byl pořízen v době, kdy s ohledem na světelné podmínky šlo zřejmě o pozdní denní dobu. V dané době již byly odpojeny elektroměry v odběrném místě, i přesto bylo měřiči na všech třech fázích zjištěno, že i nadále dochází k odběru elektřiny, byť v minimálním množství. Po odstranění měřičů došlo k následnému vypojení výkonových pojistek, když bylo zcela zjevné, že dochází k jiskření ve všech třech fázích, tedy že proud byl skutečně odebírán i poté, co došlo k odpojení elektroměrů v odběrném místě. První a druhý blok byly pořízeny v elektrické skříni na hraně odběrného místa u sloupu s elektrickým kabelem. Třetí blok (v čase 4:58 až 6:18) byl pořízen v době, kdy dle světelných podmínek šlo zřejmě o brzké ranní hodiny, přičemž na záznamu je zachyceno již osazené měřící zařízení. Tento blok byl pořízen v elektrické skříni vzdálené cca 100 m od odběrného místa, když toto místo zachycují i fotografie žalobkyně (32, 33), potažmo i fotografie žalovaného (ak2 až ak4).

25. Z listiny označené jako „záznam o zjištění neoprávněného odběru ze dne 5. 2. 2019 (2a, b) bylo zjištěno, že v této listině je obsažen záznam o zjištění neoprávněného odběru elektřiny prostřednictvím neměřené trojfázové odbočky před elektroměry č. , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , jakož i to, že uvedené elektroměry vykázaly nižší odběr než osazenou měřící soupravou PMC na přívodním vedení ve skříni SP5 s 3x pojistkami 100A na hranici pozemku. Je patrno, že osm zaměstnanců žalobkyně toto potvrdilo svými podpisy. Žalovaný s tímto nesouhlasil, kdy uvedl, že připojení trojfázové neměřené odbočky nebylo zjištěno a že tato nebyla umístěna na domovním rozvodu. Žalovaný dále uvedl, že správcem přípojky je žalobkyně.

26. Z listiny označené jako „záznamu o zjištění neoprávněného odběru zjištěného dne 5. 2. 2019 bez data (2b)“ bylo zjištěno, že v předmětné budově jsou osazeny nepřístupně 4 elektroměry, instalováno přímotopné vytápění, 3 ohřívače TUV a další bytové spotřebiče. Z listiny vyplývá, že všechny čtyři elektroměry v období od dne 7. 6. 2018 (poslední skutečný odečet elektřiny) do dne 5. 2. 2019 odebraly celkem 14 485 kWh, přičemž měřící soustava , Anonymizováno, , která byla do objektu z distribuční sítě osazena dne 20. 12. 2018, v období od dne 20. 12. 2018 do dne 5. 12. 2019 zjistila skutečný odběr elektřiny ve výši celkem 15 596 kWh.

27. Z listin označených jako „fotografie pořízené dne 5.2.2019 (12a, 12b), ortofotomapy s nákresem od žalobkyně s poznámkami od žalobkyně (18) a fotografie předmětné nemovitosti s poznámkami žalobkyně (19)“ bylo zjištěno vedení kabelu elektrického napětí od sloupu na kraji pozemku k rodinnému domu.

28. Z listin označených jako „fotografie pořízené dne 5. 2. 2019 (12c, 12d) a fotografií tvořící přílohu 7 znaleckého posudku Ing. Tadeusze Sikory, Ph.D. č. 1/2019 ze dne 20. 12. 2019“ bylo zjištěno, že tyto zaznamenávají rozvodné skříně.

29. Z listiny označené jako „fotografie pořízená dne 5. 2. 2019 (12e) bylo zjištěno, že tato zachycuje kotel umístěný v odběrném místě.

30. Z listin označených jako „fotografie tvořící přílohu 7 znaleckého posudku Ing. Tadeusze Sikory, Ph.D. č. 1/2019 ze dne 20. 12. 2019 (12f, 12g, 12h, 12ch)“ bylo zjištěno, že tyto nezaznamenávají trojfázovou neměřenou odbočku.

31. Z listiny označené jako „podniková norma PRE č. MN 101 (aa) bylo zjištěno, že zaměstnanci žalobkyně mají povinnost neprodleně předávat veškeré podněty, jakož i provést veškeré kroky ke zjištění a dokumentaci neoprávněného odběru. Při demontáži elektroměru je povinnost vyplnit servisní zakázku s poznámkou o neoprávněném odběru či distribuci a ihned informovat oddělení S21500.

32. Z listin označených jako „fotografie se záběry na měřící soupravu v přípojkové skříni (32, 33)“ bylo zjištěno, že v období od dne 20.12.2018 do dne 5.2.2019 bylo na odběrném místě zapojeno měřící zařízení.

33. Z listin označených jako „fotografie měřící skříně vzdálené od odběrného místa a vyústění kabelů (ak1, ak2, ak3, ak4, ak5)“ bylo zjištěno, že tyto zachycují stav jednoho z míst, kde dne 5. 2. 2019 docházelo k měření, přičemž z těchto nevyplývá, že by v tomto místě bylo zapojeno jakékoli jiné odběrné místo, než dům na adrese , Adresa žalovaného, .

34. Z listiny označené jako „záznam o osazení měřící soupravy ze dne 20. 12. 2018 (17)“ bylo zjištěno, že dne 20. 12. 2018 byla na odběrném místě na adrese , Adresa žalovaného, osazena měřící souprava č. , Anonymizováno, (K2), kdy toto bylo stvrzeno podpisu tří zaměstnanců žalobkyně. Z tohoto záznamu nevyplývá stav měřícího zařízení ke dni osazení (tj. množství doposud naměřené elektřiny). V průběhu dalšího řízení pak bylo osvětleno, že správné výrobní číslo dané měřící soupravy je „, Anonymizováno, (K2), a tedy nikoliv , Anonymizováno, (K2), kdy špatné číslo bylo uvedeno v důvodu písařské chyby zaměstnance žalobkyně.

35. Z listiny označené jako „kalibrační list č. , č. účtu, ze dne 15. 12. 2017 (23)“ bylo zjištěno, že dané měřící zařízení č. , Anonymizováno, bylo kalibrováno dne 15. 12. 2017 s výsledkem, že toto vyhovuje. Dané zařízení bylo způsobilé k provedení měření neoprávněného odběru, nikoli však za období od 20. 12. 2018 do 5. 2. 2019. Současně byl zjištěn rozpor ve výrobních číslech měřícího zařízení, které mělo být osazeno v odběrném místě a ve výrobním čísle měřícího zařízení, které bylo kalibrováno.

36. Z listiny označené jako „graf s vývojem odběru elektřiny zaznamenaného měřící soupravou v období od dne 20. 12. 2018 do dne 5. 2. 2019 (22)“ bylo zjištěno, že měřící zařízení mělo být dne 20. 12. 2018 osazeno se stavem 380 509 kWh a odebráno dne 5. 2 .2019 se stavem 396 105 kWh, tedy že odběr za dané období činil 15 596 kWh.

37. Z listiny označené jako „, Anonymizováno, “ a pdf souboru „_, Anonymizováno, “ (28, 29)“ bylo zjištěno, že v období od dne 20. 12. 2018 a 10:30 hodin do dne 5. 2. 2019 a 19:00 hodin byla v odběrném místě naměřena celková spotřeba 15 596 kWh.

38. Z listiny označené jako „vyjádření společnosti i-com s. r. o. včetně průvodního e-mailu ze dne 8. 3. 2022 (30a, 30b)“ bylo zjištěno, že měřící zařízení, osazené v odběrném místě dne 20. 12 .2018, bylo technicky způsobilé k provedení měření odběru elektřiny v období od dne 20. 12. 2018 do dne 5. 2. 2019.

39. Ohledáním měřícího zařízení č. , Anonymizováno, (K2) při jednání dne 30. 3. 2022 (31) a z listiny označené jako „fotografie přední i zadní části měřícího zařízení (52a, 52b)“ bylo zjištěno, že se jedná o zařízení složené z krabičky vysoké cca 20 cm, široké cca 10 cm a hluboké cca 5 cm. Na spodní hraně krabičky je umístěn vývod konektoru s modrou šroubovací krytkou. Na horní hraně krabičky jsou dva vývody neoddělitelných průchodek, z každé jedné z nich pak vychází svazek kabelů cca jeden metr dlouhý. Jeden ze svazků kabelu je zakončen třemi proudovými cívkami robovského červené barvy. Druhý ze svazků kabelu je zakončen čtyřmi krokosvorkami, z nichž tři jsou černé a jedna je modrá. Na čelní straně krabičky je umístěn štítek s nápisem , právnická osoba, ., kalibrováno dne 18. 6. 2020. Dále je uveden typ PMC – NCU, výrobní číslo , Anonymizováno, , kalibrační list č. , Anonymizováno, . Dále je uveden nápis , Anonymizováno, . Dále je uvedená firma PRE. Na čele krabičky je červenou fixou uveden nápis , Anonymizováno, . Na zadní straně krabičky jsou uvedeny údaje zejména technického charakteru, tedy , Anonymizováno, . Dále je uvedeno sériové číslo, a že zařízení bylo vyrobeno v ČR v prosinci 2011 (toto bylo ponejprve chybně protokolováno, když k opravě tohoto soud přistoupil až na základě žalobkyní následně předložených fotografií). Následným napojením tohoto zařízení do notebooku ovládaného přítomným svědkem , jméno FO, zjištěno, že měřící zařízení již neobsahuje datový záznam o výsledcích měření v období od dne 20. 12. 2018 do dne 5. 12. 2019. Soubor, který má obsahovat výstup takového měření, pak obsahoval toliko notebook svědky , jméno FO, , když zjištěno, že takový soubor byl vytvořen dne 6. 2. 2019 v 7:39 hodin.

40. Z listiny označené jako „čestné prohlášení , jméno FO, ze dne 16. 5. 2022 (47)“ bylo zjištěno, že data, stažená svědkem , jméno FO, z měřícího zařízení dne 5. 2. 2019, byla uložena v notebooku svědka , jméno FO, v souboru, vytvořeném dne 6. 2. 2019 v 7:39 hodin.

41. Z listin označených jako „kalibrační listy č. , Anonymizováno, , č. , Anonymizováno, a č. , Anonymizováno, (48, 49, 50) a návod k použití klešťového ampérmetru , Anonymizováno, (51)“ bylo zjištěno, že měření, ke kterému došlo dne 5. 2. 2019, bylo realizováno kalibrovanými klešťovými ampérmetry, jakož i že tyto jsou výrobcem certifikovány k užití při teplotách 0 °C až 40 °C.

42. Z listin označených jako „záznam z webu „https://www.in-pocasi.cz/archiv/archiv.php?historie=2019-02-05&region=14“ ke dni 5. 2. 2019 a „https://www.meteocentrum.cz/archiv-pocasi/detail-mesta/115670-99999/praha-kbely“ ke dni 5. 2. 2019 (aq, ar)“ bylo zjištěno, že dne 5. 2. 2019 se venkovní teplota, naměřená stanicí ve , adresa, , která se fakticky nachází nejblíže , Anonymizováno, kde se nachází odběrné místo, byla v rozsahu -8 °C až cca – 1 °C (první ze záznamů uváděl maximální denní teplotu + 1,2 °C, druhý maximální teplotu + 0,8 °C).

43. Z listiny označené jako „čestného prohlášení , Jméno žalovaného, (al) bylo zjištěno, že svědek , jméno FO, nic nevěděl o jakékoli neměřené odbočce, umístěné v domě.

44. Z listin označených jako „schémata předmětné nemovitosti včetně seznamu a umístění spotřebičů (as) bylo zjištěno, jakým způsobem byly v daném odběrném místě rozčleněny celkem samostatné 4 byty, jakož i společné prostory. Dále zjištěno, jaké spotřebiče byly v rozhodném období užívány v bytě A (TV, 2* notebook, tiskárna, sporák, rychlovarná konvice, mlýnek na kávu, digestoř, myčka nádobí, lednice, infrazářič, pračka, vysavač, osvětlení všech místností v bytu) a společných prostorách odběrného místa (osvědčení haly, schodiště a sklepa) a v bytě B (TV, vysavač, žehlička nabíječka, sklokeramická deska, lednice, trouba, myčka nádobí, rychlovarná konvice, zmrzlinovač, pračka, fén, PC, notebook, tiskárna, osvětlení všech místností v bytu), jakož i jaká byla spotřeba takových spotřebičů (tyto důkazy byly bezezbytku poskytnuty znalci , tituly před jménem, , jméno FO, za účelem podání jeho posudku). Je tak patrno, že pro každý z těchto čtyř samostatných bytů (tyto sice nejsou vymezeny jako samostatné bytové jednotky, každý z těchto však samostatně sloužil pro potřeby jedné samostatné domácnosti) byly zřízeny i samostatné dodávky elektrické energie. Tedy pro byt obývaný žalovaným (dále jen „byt A“) toto probíhalo prostřednictvím elektroměru č. , Anonymizováno, , pro byt užívaný , Jméno žalovaného, mladším (dále jen „byt B“) toto probíhalo prostřednictvím elektroměru č. , Anonymizováno, , pro byt užívaný nejprve , jméno FO, a následně , jméno FO, (dále jen „byt C“) toto probíhalo prostřednictvím elektroměru č. , Anonymizováno, , když konečně pro byt užívaný , jméno FO, (dále jen „byt D“) toto probíhalo prostřednictvím elektroměru č. , Anonymizováno, .

45. Z listin označených jako „seznam spotřebičů (at), doklad ke spotřebičům v jednotlivých bytech (au), fotografie kotle (s), technických parametrů kotle (t), faktury č. , Anonymizováno, (u), faktury č. , Anonymizováno, (v), faktury č. , hodnota, (w), fotografií elektrického kotle a boileru v bytě paní , jméno FO, (x), faktury č. , Anonymizováno, (y) a fotografií elektrického kotle v bytě pana , Jméno žalovaného, (z) byl zjištěn rozsah a způsob užívání jednotlivých odběrných míst, tj. bytů, jakož i společných prostor v odběrném místě, jakož i byly zjištěny spotřebiče, které byly užívány, a konečně jako i rozsáhla rekonstrukce společných částí odběrného místa a jednoho z bytů (rovněž tyto důkazy byly bezezbytku poskytnuty znalci , tituly před jménem, , jméno FO, za účelem podání jeho posudku).

46. Z listin označených jako „, Anonymizováno, (53), typový diagram TDD7 pro rok 2018 (54), typový diagram , Anonymizováno, (55), rozhodnutí ERÚ č. 8/2018 ze dne 20.11.2018 (56)“ byla zjištěna cena elektřiny pro rozhodné období (rovněž tyto důkazy byly bezezbytku poskytnuty znalci , tituly před jménem, , jméno FO, za účelem podání jeho posudku).

47. Z listiny označené jako „smlouva o připojení č. , hodnota, žalovaného ze dne 30. 1. 2019 (q)“ bylo zjištěno, že předchozí smlouva účastníků řízení ohledně odběrného místa č. , hodnota, byla nahrazena smlouvou novou, kterážto byla uzavřena za účelem navýšení hodnoty jističe před elektroměrem.

48. Z listiny označené jako „servisní zakázka č. , hodnota, ze dne 6. 2. 2019 (36)“ bylo zjištěno odpojení odběrného místa č. , hodnota, , kdy odběr probíhal prostřednictvím elektroměru č. , Anonymizováno, (byt A) s tím, že stav elektroměru činil T1 34 190 kWh a T2 11 429 kWh. Současně zjištěn předchozí stav ke dni 7. 6. 2018, kdy tento činil T1 33 167 kWh a T2 10 970 kWh.

49. Z listiny označené jako „faktura č. , hodnota, ze dne 12. 6. 2017 (35)“ bylo zjištěno, že žalovaný v bytě A a ve společných prostorách domu prostřednictvím elektroměru č. , Anonymizováno, období od 15. 1. 2017 do 5. 6. 2017 zkonzumoval elektřinu (stav VT 31 211 kWh a NT 10 209 kWh) v ceně celkem 6 901 Kč.

50. Z listiny označené jako „faktura č. , hodnota, ze dne 8.6.2018 (34)“ bylo zjištěno, že žalovaný v bytě A a ve společných prostorách domu prostřednictvím elektroměru č. , Anonymizováno, období od 6. 6. 2017 do 7. 6. 2018 zkonzumoval elektřinu (stav VT 33 167 kWh a NT 10 970 kWh) v ceně celkem 13 095,92 Kč.

51. Z listiny označené jako „servisní zakázka č. , hodnota, ze dne 8. 6. 2017 (44)“ bylo zjištěno odečtení odběrného místa č. , hodnota, , kdy odběr probíhal prostřednictvím elektroměru č. , Anonymizováno, (byt B) s tím, že stav elektroměru činil T1 000003 kWh a T2 000000 kWh.

52. Z listiny označené jako „servisní zakázka č. , hodnota, ze dne 6. 2. 2019 (45)“ bylo zjištěno odpojení odběrného místa č. , hodnota, , kdy odběr probíhal prostřednictvím elektroměru č. , Anonymizováno, (byt B) s tím, že stav elektroměru činil T1 826 kWh a T2 6 431 kWh. Současně zjištěn předchozí stav ke dni 31. 1. 2019, kdy tento činil T1 819 kWh a T2 6 059 kWh.

53. Z listiny označené jako „faktura č. , hodnota, ze dne 8. 6. 2018 (43)“ bylo zjištěno, že žalovaný v bytě B prostřednictvím elektroměru č. , Anonymizováno, období od 12. 6. 2017 do 7. 6. 2018 zkonzumoval elektřinu (stav VT 504 kWh a NT 2 463 kWh) v ceně celkem 12 646,84 Kč.

54. Z listin označených jako „smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny SoSSE/746938 na odběrné místo č. , hodnota, ze dne 24. 9. 2018 (ac) a oznámení ze dne 24. 9. 2018 (ach)“ bylo zjištěno, že k odběrnému místu č. , hodnota, uzavřela se žalobkyní smlouvu o sdružených dodávkách elektřiny paní , jméno FO, , dcera žalovaného (byt C).

55. Z listin označených jako „smlouva o připojení č. , hodnota, ze dne 30. 1. 2019 (r, ag) a smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny , Anonymizováno, na odběrné místo č. , hodnota, ze dne 30. 1. 2019 (ac)“ bylo zjištěno, že předchozí smlouva, která byla uzavřena se , jméno FO, ohledně odběrného místa č. , hodnota, , byla nahrazena smlouvou novou, kterážto byla uzavřena za účelem navýšení hodnoty jističe před elektroměrem, kdy nově tato hodnota činila 3x40 A, oproti původním 3x 20 A.

56. Z listin označených jako „servisní zakázka ze dne 24. 9. 2018 (38) a servisní zakázka č. , hodnota, ze dne 30. 1. 2019 (37)“ bylo zjištěno odečtení odběrného místa č. , hodnota, , kdy odběr probíhal prostřednictvím elektroměru č. T559296 (byt C).

57. Z listiny označené jako „servisní zakázka č. , hodnota, ze dne 6. 2. 2019 (39)“ bylo zjištěno odpojení odběrného místa č. , hodnota, , kdy odběr probíhal prostřednictvím elektroměru č. , Anonymizováno, (byt C).

58. Z listiny označené jako „předpis záloh na elektřinu ze dne 24. 9. 2018 pro paní , jméno FO, (ad)“ bylo zjištěno, že výše měsíčních záloh činila 1 000 Kč.

59. Z listiny označené jako „oznámení ze dne 1. 2. 2019 (ae)“ bylo zjištěno připojení paní , jméno FO, a její odběr od 1. 2. 2019 prostřednictvím elektroměru č. , Anonymizováno, (byt C).

60. Z listiny označené jako „mimořádná faktura za elektřinu ze dne 7. 2. 2019 pro paní , jméno FO, (af)“ bylo zjištěno, že za období od 24. 9. 2018 do 4. 2. 2019 odběrné místo č. , hodnota, (byt C) spotřebovalo elektřinu v množství 5 598 kWh, za což byl paní , jméno FO, účtován nedoplatek ve výši 14 506 Kč.

61. Z listiny označené jako „smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny , Anonymizováno, na odběrné místo č. , hodnota, ze dne 8. 6. 2017 (ah) bylo zjištěno, že k odběrnému místu č. , hodnota, uzavřel dne 8. 6. 2017 se žalobkyní smlouvu o sdružených dodávkách elektřiny pan , jméno FO, (byt D).

62. Z listiny označených jako „faktura č. , hodnota, ze dne 8. 6. 2018 (40) faktury č. , hodnota, ze dne 12. 6. 2017 (41)“ bylo zjištěno, že v odběrném místě č. , hodnota, prostřednictvím elektroměru č. , Anonymizováno, (byt D) došlo za období od 6. 6. 2017 do 7. 6. 2018 ke spotřebě elektřiny v množství 2 549 kWh, za což byl panu , jméno FO, účtován nedoplatek ve výši 1 597 Kč. Následně za období od 9. 6. 2016 do 5. 6. 2017 došlo ke spotřebě elektřiny v množství 1 904 kWh, za což byl panu , jméno FO, účtován nedoplatek ve výši 2 614 Kč.

63. Z listiny označené jako „servisní zakázka č. , hodnota, ze dne 6. 2. 2019 (42)“ bylo zjištěno odpojení odběrného místa č. , hodnota, , jméno FO, , kdy odběr byl realizován prostřednictvím elektroměru č. C362693 (byt D).

64. Svědek , jméno FO, při výslechu dne 24. 1. 2022 uvedl, že je u žalobkyně zaměstnán 35 let jako technik, jeho poměr k žalobkyni je dobrý. Svědek žalovaného viděl toliko při zásahu, jinak jej nezná, a jeho vztah k němu je neutrální. Svědek nebyl přítomen osazení měřícího zařízení dne 20. 12. 2018, byl však přítomen zjištění údajného neoprávněného odběru dne 5. 2. 2019. Tomuto zjištění bylo přítomno asi šest pracovníků žalobkyně – dva montéři a čtyři technici. Pracovníci žalobkyně se toho dne pokoušeli vstoupit do objektu, což jim nebylo umožněno a docházelo ke zdržování. V mezidobí, než byli zaměstnanci žalobkyně žalovaným do objektu vpuštěni, docházelo k technickým zásahům. Svědek do daného místa vstupoval až v rámci druhého sledu, šel ke skříním, umístěným na stěně domu, kde nalezl poměrně složitou elektroinstalaci, která byla otevřená a odplombovaná. Před svědkem zde již byl svědek , jméno FO, – pracovník žalobkyně s montérem. V tomto okamžiku byly elektroměry zapojeny a běžely. Při odečtu stavu elektroměrů bylo pracovníky žalobkyně zjištěno, že těmito prošlo menší množství proudu, než bylo naměřeno měřícím zařízením na přívodním kabelu. Pokud bylo v záznamu uvedeno, že neměřená odbočka byla zapojena před elektroměry, tak tímto bylo míněno na neměřeném úseku kabelů před elektroměry, přičemž tato je následně zapojena do elektroinstalace za elektroměry, čímž se tyto obejdou. Při dodávkách elektřiny lze sjednat různé tarify, mezi kterými je přepínáno tzv. HDO přepínačem, který je v elektroměru. Po dobu měření k přepínání tarifu při odběru elektřiny nedocházelo, to však pouze do doby, než se pracovníci žalobkyně pokoušeli vstoupit do objektu, od té doby bylo zjištěno přepínání tarifu, což dokazuje k zapojení elektroměrů s přepínáním mezi tarify a měřením spotřeby před vpuštěním zaměstnanců žalobkyně do objektu. Zařízení, kterým měl být realizován neoprávněný odběr, nebylo pracovníky žalobkyně nalezeno, neboť žalovaný neposkytl součinnost. Ze sloupu elektrického napětí byl veden kabel k domu, když byl následně veden přes zeď vnitřkem domu až ke skříni, kde byly elektroměry. Výstupem z užívaného měřícího zařízení je také grafický záznam o průběhu odběru. Svědek vyloučil, že by z kabelu, na kterém bylo umístěno měřící zařízení, byla elektřina vedena jinam, než do dané nemovitosti. Prohlídka nemovitosti svědkovi nebyla umožněná. K listině označení jako záznam o zjištění neoprávněného odběru zjištěného dne 5. 2. 2019 bez data (viz odst. 26) svědek uvedl, že tato byla sepsána až několik dní po zjištění neoprávněného odběru. Svědek si nepamatuje, kdo záznam sepsal, nicméně to byl výsledek kolektivní práce.

65. Svědek , jméno FO, při výslechu dne 24. 1. 2022 uvedl, že je u žalobkyně zaměstnán 27 let jako technik a že jeho poměr k žalobkyni je dobrý. Svědek žalovaného viděl toliko při zásahu, jinak jej nezná, a jeho vztah k němu je neutrální. Dne 20. 12. 2018 byl svědek, společně s dvěma montéry, přítomen osazení měřícího zařízení. Toto proběhlo v blízkosti objektu žalovaného, přičemž při tomto nedošlo k ničemu výjimečnému, co by vybočovalo z obvyklého postupu. Svědek byl taktéž přítomen zjištění údajného neoprávněného odběru dne 5. 2. 2019, na místě tehdy bylo asi šest nebo osm pracovníků žalobkyně. Toho dne přijel svědek, spolu s dalšími pracovníky žalobkyně, k objektu, kdy nejprve stáhli data z měřícího zařízení, což probíhá bezdrátově, tato data vyhodnotili, a následně se pokoušeli vstoupit do objektu, což trvalo delší dobu, neboť jim vstup do objektu byl odpírán, kdy tento byl umožněn až v odpoledních hodinách. Do objektu vstoupil nejprve svědek s montérem, ve vstupní chodbě domu odečetli dva zde umístěné elektroměry, následně se přesunuli k venkovní rozvodní skříni, kde byly další dva elektroměry, které odečetli. Při vyhodnocení naměřených dat svědek s montérem zjistili, že záznamy z elektroměrů neodpovídají hodnotám naměřeným měřícím zařízením. Následně chtěli svědek s montérem zjistit místo, kde elektřina utíká, ale žalovaný jim neumožnil vstup do objektu, poté byli jednotlivé elektroměry odebrány, pracovníci sepsali zápis a opustili objekt. Neměřená odbočka nebyla nalezena. Při zjištění neoprávněného odběru se v místě pohybovali dva muži, žalovaný a mladší osoba svědkovi neznámá, kteří popírali zapojení neměřené odbočky. Přepínání HDO nefungovalo až do doby kontroly, kdy toto fungoval započalo. Po odebrání elektroměrů byl měřícím zařízením stále na všech třech fázích zjištěn odběr elektřiny ve velmi nízkém odběru 0,3 až 0,5 ampéru. , adresa, tohoto nebyla lze zjistit, neboť vstup do objektu nebyl pracovníkům žalobkyně umožněn. Svědek neměl možnost zjistit, jak daleko od měřícího zařízení k odběru dochází. S ohledem na umístění jednotlivých elektroměrů je patrno, že v objektu musela být rozbočná skříň, tuto však neviděl. Nad skříní na fasádě byly jakési dvě skříňky, ve kterých byly odpojené vodiče. Měřící vůz nebyl užit proto, že v daném případně nebyly kabely vedeny pod zemí. K listině označené jako graf s vývojem odběru elektřiny zaznamenaného měřící soupravou v období od dne 20. 12. 2018 do dne 5. 2. 2019 (viz odst. 26)“ svědek uvedl, že tento vyhotovoval on, přičemž daná listina je výstupem z měřícího zařízení za rozhodné období. Na dané listině není žádný identifikátor, který by tuto spojoval s daným měřícím zařízení, daná data jsou však v zařízení stále zachycena. K rozdílným výrobním číslům měřícího zařízení, které bylo osazeno v odběrném místě (viz odst. 34) svědek uvedl, že při přepsání tohoto čísla došlo k překlepu, pročež měl svědek za to, že se jedná o jedno a totéž zařízení. K listině označení jako záznam o zjištění neoprávněného odběru zjištěného dne 5. 2. 2019 bez data (viz odst. 26) svědek uvedl, pak svědek uvedl, že tuto sepsal svědek , jméno FO, . Spotřebiče, uvedené v listině, svědek viděl, konkrétně pak viděl zejména bojler. Danou listinu svědek podepsal, neboť ze záznamu odběru proudu bylo patrno, že se odebírá tolik elektřiny, co by jeden bojler neodebral.

66. Svědek , jméno FO, při výslechu dne 24. 1. 2022 uvedl, že je u žalobkyně zaměstnán přes 20 let jako technik, jeho poměr k žalobkyni je dobrý. Svědek žalovaného viděl toliko při zásahu, jinak jej nezná, a jeho vztah k němu je neutrální. Svědek nebyl přítomen osazení měřícího zařízení dne 20. 12. 2018, byl však přítomen zjištění údajného neoprávněného odběru dne 5. 2. 2019, když se však nacházel pouze venku před objektem. Kromě něj mohlo být na místě asi šest až osm pracovníků žalobkyně. Nejprve byla stažena data ze skříně s měřícím zařízením, která byla vyhodnocena tak, že je třeba ověřit stav elektroměru. Pracovníci žalobkyně chtěli data ověřit v objektu, do něj však byli vpuštěni až v odpoledních hodinách. Svědek stál celou dobu venku, neví, co se dělo uvnitř objektu. Měřící vůz pro měření nebyl použit, neboť pro to nebyl důvod, použilo se kalibrované měřidlo. Svědek má za to, že instalace více elektroměrů může svědčit o tom, že prostřednictvím každého jednoho z nich šel proud do části domovní instalace, nicméně nic nevylučuje to, že do domovní instalace šel proud prostřednictvím všech elektroměrů. K listině označení jako záznam o zjištění neoprávněného odběru zjištěného dne 5. 2. 2019 bez data (viz odst. 26) svědek uvedl, ji sice podepsal, ale sepsání a obsah listiny si nepamatuje.

67. Svědek , jméno FO, při výslechu dne 24. 1. 2022 uvedl, že je u žalobkyně zaměstnán 21 let jako technik, jeho poměr k žalobkyni je dobrý. Svědek žalovaného viděl toliko při zásahu, jinak jej nezná, a jeho vztah k němu je neutrální. Svědek nebyl přítomen osazení měřícího zařízení dne 20. 12. 2018, byl však přítomen zjištění údajného neoprávněného odběru dne 5. 2. 2019. Toho dne pracovníci žalobkyně přijeli dopoledne mezi 9. a 10. hodinou, nejprve byla stažena data ze skříně s měřícím zařízením, která byla vyhodnocena tak, že je třeba ověřit stav elektroměru. Pracovníkům žalobkyně však nikdo neotvíral, tak se na místo vrátili až později, kolem 15. hodiny, kdy byli kolegové svědka vpuštěni do objektu. Svědek byl následně do objektu vpuštěn jakýmsi mládencem, svědek si nepamatoval, zda by při prvním pokusu o vstupu do objektu byla přítomná nějaká dáma, která pracovníkům žalobkyně neumožnila vstup. , jméno FO, prvními byl do objektu vpuštěn svědek , právnická osoba, nějaký montér. Svědek do objektu vstoupil až za situace, kdy už na místě byli svědek , jméno FO, , montér i svědek Kolařík. Svědek šel za kolegy do sklepa domu, kde byl i žalovaný, zde nebylo nic zajímavého, byl tam snad bojler či elektrokotel. U schodiště v prvním patře byly elektroměry, které již byly pracovníky žalobkyně odečteny, následně se pracovníci přesunuli k elektroměrům umístěným venku. Svědek si nepamatuje, zda tyto elektroměry byly otevřeny, či nikoli. Po odečtu stavů všech elektroměrů a stavu měřícího zařízení řešili pracovníci žalobkyně se žalovaným nesoulad, zjišťovali, zda žalovaný nemá někde umístěnou neměřenou odbočku, což žalovaný sporoval, žádosti o umožnění vstupu do všech prostor domu však nevyhověl, žalovaný také neumožnil zjištění elektrických spotřebičů za účelem stanovení výše škody. Následně byly veškeré elektroměry odebrány a v přípojné skříni k objektu bylo přistoupeno k odpojení objektu, bylo však zjištěno, že v objektu stále dochází k odběru, neboť nouzové pojistky při odpojování jiskřily, měřící zařízení taktéž naměřilo malý odběr elektřiny. Toto si svědek vysvětloval neměřenou přípojkou s řídícím zařízením, které bylo umístěno někde v objektu. Svědek uvedl, že z distribuční skříně byl veden kabel na sloup, odkud tento byl spuštěn na fasádu domu. Poté byl veden fasádou domu až k venkovním elektrické skříně, kdy byly umístěny další elektroměry, nad elektrickou skříní byla malá skříňka se třemi výkonnými pojistkami. K listině označení jako záznam o zjištění neoprávněného odběru zjištěného dne 5. 2. 2019 bez data (viz odst. 26) svědek uvedl, že ji zná, podpis je jeho, už si však nepamatuje, kdo listinu sepsal.

68. Svědek , Anonymizováno, při výslechu dne 27. 3. 2023 uvedl, že tento je u žalobkyně zaměstnaný 30 let jako montér – elektrikář, jeho poměr k žalobkyni je dobrý. Svědek žalovaného viděl toliko při zásahu, jinak jej nezná a jeho vztah k němu je neutrální. Svědek byl dne 20. 12. 2018 přítomen osazení měřícího zařízení, osazoval jej on a svědek , jméno FO, , nepamatoval si však, zda samotné připojení prováděl on, či svědek , Anonymizováno, . Osazení měřícího zařízení proběhlo v rozvodové skříni na samostatném rozvodovém pilíři, který se nacházel na hraně pozemku. Tehdy pracovníci žalobkyně přijeli, do skříně zapojili zařízení prostřednictvím ampérmetru, které osadili na jednotlivé fázové vodiče. Toto je běžný postup při osazování měřícího zařízení. Svědek byl přítomen i zjištění údajného neoprávněného odběru dne 5. 2. 2019, kdy na místo vyjel celkem osm pracovníků žalobkyně – čtyři technici a dvě dvoučlenné osádky montérů. Na místo pracovníci žalobkyně dorazili ráno či dopoledne, cca kolem 9 až 10 hodiny. Zvonili, ale bezúspěšně, tak zase odjeli. Pracovníci se následně vrátili během odpoledne, cca kolem 14. hodiny. Vstup do objektu řešili technici, přičemž po jejich snaze přišel někdo otevřít, a pracovníkům žalobkyně bylo umožněno přistoupit k elektroměrům. Svědek si nepamatoval, kdo a v jakém pořadí vcházel do domu, ani nevěděl, kdy do objektu vstoupil on. Svědek stál s kolegou, zřejmě se svědkem , jméno FO, , u zadní části objektu, kde se nacházela rozvodová skříň. Zde svědek , Anonymizováno, provedl odečet elektroměrů optickou sondou se zjištěním, že zátěž, která byla naměřena ve venkovní přepěťové skříni, již do objektu neprotékala. Následně procházel svědek , Anonymizováno, přes dům, kde jeho kolegové zjistili další dva elektroměry, s těmito svědek nepřišel do styku. V době probíhalo jednání mezi techniky a osobami v domě žijícími, což svědek neřešil, neboť následně realizoval demontáž elektroměrů. Neměřená odbočka sice nebyla pracovníky žalobkyně nalezena, ale neoprávněný odběr elektřiny musel probíhat, čemuž svědčila rozdílná měření učiněná v přípojkové skříni před objektem a rozvodové skříni v objektu. Měření v přípojkové skříni před objektem bylo pracovníky žalobkyně realizováno již po příjezdu, přičemž měřící zařízení zde bylo ponecháno po celou dobu až do skončení zásahu. Po odebrání elektroměrů bylo měřící zařízení demontováno osobně svědkem , Anonymizováno, , kterému přišlo zvláštní, že byť byly odstraněny elektroměry, tak při odpojení měřícího zařízení docházelo k jiskření. Toto jiskření mohlo nastat jen za situace, že na daný rozvod muselo být napojeno nějaké další zařízení, které provádělo neoprávněný odběr. Svědek si nepamatoval, jaké tehdy bylo počasí, pravděpodobně byla zima Ampérmetry, užívané pracovníky žalobkyně, mají teplotní rezervu, a i v případě, že by byly prochladlé, tak by odběr naměřily přesně. Svědek měl za to, že venkovní přípojková skříň byla v bezprostřední vzdálenosti od plotu objektu. Neměřená odbočka nebyla u elektroměru, ani někde jinde nalezena, neboť toto nebylo pracovníkům žalobkyně umožněno. Jednání s žalovaným vedli technici. Při hledání neměřené odbočky je třeba sledovat kabel vedoucí proud od přípojkově skříně, v daném případě však tento kabel šel do stěny domu a pro jeho sledování by bylo třeba jej vysekat. Pracovníci žalobkyně nedisponují sofistikovanějším zařízením, které by jim za stavu na místě umožnilo zajistit neměřenou odbočku. Svědek nebyl přítomen inventarizaci elektrických spotřebičů v domě, svým podpisem na protokole stvrdil, že byl přítomen zásahu. Svědkovi nebylo nikým bráněno v činnosti, kontroloval jeden elektroměr, který byl umístěn na zadní straně objektu na teras – zde byl jeden elektroměr. Svědek byl přítomen odpojení měřící sady NCV, nepamatoval si, zda a kým byla stažena data. Záznam o zjištění nesepisoval on, pouze jej podepsal, čímž stvrdil svou přítomnost u zásahu.

69. Svědek , jméno FO, při výslechu dne 27. 3. 2023 uvedl, že je u žalobkyně zaměstnán od roku 2005 jako montér – elektrikář, jeho poměr k žalobkyni je dobrý. Svědek žalovaného viděl toliko při zásahu, jinak jej nezná, a jeho vztah k němu je neutrální. Svědek , jméno FO, nebyl přítomen osazení měřícího zařízení dne 20. 12. 2018, účastnil se tak jen zjištění neoprávněného odběru dne 5. 2. 2019. Přítomni na místě byli technici , jméno FO, , , jméno FO, , , právnická osoba, , jméno FO, , jakož i montéři Hudec, , jméno FO, , , jméno FO, a , jméno FO, . Svědek , jméno FO, si nepamatoval, v kolik hodin dorazili pracovníci na místo, muselo to však být po obědě, neboť než se situace na místě vyřešila, byla již tma. Vstup do objektu zajišťují technici a trvalo dlouhou dobu, než byli pracovníci žalobkyně vpuštěni. Po vpuštění šli montéři k elektroměrům do budovy, kde prováděli odečet, toto prováděl svědkové , jméno FO, a , jméno FO, . Zde byl zjištěn stav elektroměru, následně některý z techniků nařídil elektroměry odebrat, což elektrikáři učinili. Poté šel svědek , jméno FO, ven k rozvaděči za objektem, kde dlouho čekal; byl přítomen tomu, když se technici dožadovali vstupu k vedení a do kotelny, kam však nebyli vpuštěni. Svědek nevěděl, kdo byl osobou, jednající s techniky, ani zda to byl žalovaný. Po skončení čekání byl elektrikáři odebrány venkovní elektroměry ze zadní části objektu. Svědek , jméno FO, nebyl přítomen instalaci ani odebrání ampérmetrů, stejně tak nezaznamenal žádnou neoprávněnou odbočku. Neoprávněnou odbočku svědek ani nehledal, neboť toto nebylo pracovníkům žalobkyně umožněno, nebylo umožněno sledovat kabely ani nebyl umožněn vstup do kotelny. Elektroměry byly celkem čtyři, dva uvnitř budovy a dva na fasádě v zadní části budovy. Přípojková skříň na hraně pozemku mohla být vzdálena cca 10-15 metrů od objektu. Měřící vůz se užívá ke zjištění závad kabelů, nikoli při zjišťování neoprávněného odběru. Záznam o zásahu svědek , jméno FO, určitě podepsal, ten podepisují všichni účastníci zásahu. Rozpor mezi tím, že pracovníkům žalobkyně nebyl umožněn přístup do kotelny, když v záznamu o zjištění jsou uvedeny spotřebiče zjištěné v kotelně svědek sdělil, že si toto zřejmě špatně pamatoval. Svědek konečně uvedl, že při odpojení nožovek v přípojkové skříni nemůže nastat jiskření z jiného důvodu, než že je zapojen spotřebič odebírající proud, tedy jiskření nemůže být způsobeno zemním proudem, kapacitním proudem, ani na toto nemá vliv délka kabelu.

70. Svědek , jméno FO, při výslechu dne 27. 3. 2023 uvedl, že je u žalobkyně zaměstnaný 8 let jako montér – elektrikář, jeho poměr k žalobkyni je dobrý. Svědek žalovaného viděl toliko při zásahu, jinak jej nezná, a jeho vztah k němu je neutrální. Svědek , jméno FO, nebyl přítomen osazení měřícího zařízení dne 20. 12. 2018, účastnil se zjištění neoprávněného odběru dne 5. 2. 2019. Přítomni na místě byli technici , jméno FO, , , jméno FO, , , právnická osoba, , jméno FO, , jakož i montéři Hudec, , jméno FO, , , jméno FO, a , jméno FO, . Na místo přijeli pracovníci žalobkyně někdy dopoledne, poté několik hodin čekali na vpuštění do objektu. Přesný čas vpuštění si svědek nepamatoval. Zásahu v objektu se svědek , jméno FO, nikterak neúčastnil, čekal venku se svědkem , jméno FO, . Jedná se o obvyklý postup, svědek zvenku neviděl ničeho, co se dělo uvnitř. Vše trvalo dlouho a pracovníci žalobkyně opustili pozemek až za tmy. Po skončení zásahu se odpojovaly nožové pojistky v přípojkové skříni, čemuž nebyl svědek , jméno FO, přítomen, jakož vlastně nebyl přítomen ani zapínání ampérmetrů po příjezdu. Svědek si nepamatoval, kdy a kde podepsal protokol o zásahu.

71. Svědek , jméno FO, při výslechu dne 5. 6. 2023 uvedl, že je u žalobkyně zaměstnaný od roku 1991 jako montér – elektrikář, jeho poměr k žalobkyni je dobrý. Svědek žalovaného viděl toliko při zásahu, jinak jej nezná, a jeho vztah k němu je neutrální. Svědek , jméno FO, byl dne 20. 12. 2018 přítomen, pravděpodobně společně se svědkem Hudcem, osazení měřícího zařízení, které proběhlo standardním způsobem. Svědek , jméno FO, byl taktéž přítomen zjištění neoprávněného odběru elektřiny dne 5. 2. 2019, když tehdy bylo na místě asi osm pracovníků žalobkyně. Byla velká zima a trvalo velmi dlouho, než se pracovníci žalobkyně dostali do objektu. Na místě byli toho dne přítomni svědci Hudec, , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, a , jméno FO, , svědek si však nepamatoval, zda byl na místě přítomen také svědek , jméno FO, . Pracovníci žalobkyně k objektu dorazili během dopoledne, zvonili, ale nebyli vpuštěni dovnitř. Po dlouhém čekání z objektu vylezli nějací lidé, některý z kolegů svědka s nimi jednal a následně byli pracovníci žalobkyně vpuštěni dovnitř. Svědek , jméno FO, byl vyslán k elektroměru umístěném uvnitř objektu, který se nacházel někde u schodů v přízemí. Zde strávil docela dlouhou dobu, následně mu byl vydán pokyn k demontáži elektroměru, což učinil. Následně svědek , jméno FO, opustil objekt a šel ke kolegům k místu, kde byly umístěny další elektroměry, ty už byly demontovány. Svědek , jméno FO, kromě elektroměru, který demontoval, nic nenalezl. Při rozhovoru se svědkem , jméno FO, u venkovních elektroměrů mu bylo sděleno, že jeho kolegové nebyli vpuštěni do některých místností, kudy snad mohl být veden neměřený kabel. Svědek neviděl žádné zařízení, které by neoprávněně odebíralo elektřinu, ani nevěděl, jakým konkrétním způsobem mělo docházet k neoprávněnému odběru. Po ukončení odběru elektroměrů pracovníci žalobkyně opustili objekt a z přípojkové skříně odebrali nožové pojistky, což svědek , jméno FO, neprováděl, ale byl tomuto přítomen a na vlastní oči to viděl. Tyto pojistky při odebírání jiskřily, což by neměly, z tohoto svědek usuzoval, že tam i poté docházelo k nějakému odběru. V budově v přízemí se nacházel jeden elektroměr.

72. Svědek , Jméno žalovaného, při výsleších realizovaných ve dnech 24. 1. 2022 uvedl, že je synem žalovaného, jeho vztah s ním je dobrý, jakož i to, že žalobkyni zná, je jejím klientem, jeho vztah k ní je neutrální. Svědek vlastní 5/6 dané nemovitosti, v níž měl probíhat nezákonný odběr elektřiny. Dne 5. 2. 2019 přijel svědek z práce zhruba ve 14:00 hodin, celý týden předtím instaloval kotle a byli techniky upozorňováni, že toto přijede někdo zkontrolovat. Okolo 16:30 hodin dorazili tři pánové, kteří neuvedli důvod a chtěli pustit do domu, řekli pouze, že jsou zaměstnanci žalobkyně. Svědek je pustil dovnitř. a oni nejprve šli do domu ke dvěma uvnitř umístěným elektroměrům. Tyto odečetli a následně šli k elektroměrům umístěným venku na fasádě domu. Tyto rovněž odečetli. Následně dva zůstali venku a třetí se vrátil do domu. Svědek zůstal venku s těmi dvěma a do domu se vrátil až následně, když zde již byli další tři zaměstnanci žalobkyně, přičemž svědek nevěděl, kdo je do nemovitosti pustil. Pracovníci žalobkyně svědka obestoupili a opakovali, že má někde umístěnou neměřenou odbočku. Svědek chtěl dojít pro žalovaného, ale pracovníci jej nechtěli pustit, pustili jej až ve chvíli, kdy svědek sdělil, že elektroměry nejsou psány na jeho osobu. Poté, co na místo dorazil žalovaný, počali pracovníci žalobkyně žalovaného osočovat, že má v domě umístěnou fázovou odbočku. Žalovaný následně umožnil pracovníkům žalobkyně vstup do domu, kde se byli podívat ve sklepě a v bytě sestry, zde probíhalo měření, avšak pracovníci žalobkyně nic nenalezli. Následně pracovníci žalobkyně odstranili elektroměry a žalovanému předložili listinu, kde tvrdili, že v domě byla zjištěna fázová odbočka. K tomuto žalovaný sdělil, že tato zjištěna nebyla, pracovníci žalobkyně žalovanému nevydali kopii listiny, proto ji svědek vyfotil. O ženě, která měla v dopoledních hodinách odepřít přístup pracovníků žalobkyně do objektu svědek neví, jeho sestra toho dne dorazila domů až po 17. hodině. Svědek nevěděl o tom, že by v domě byla umístěna neměřená fázová odbočka. Žalovaný pracovníky žalobkyně vyzýval, aby provedli měření ve fasádě ke zjištění údajného místa odbočky, což prý pracovníci věděli a nepotřebovali to. Jak na svědka, tak na žalovaného měli pracovníci žalobkyně vyvíjet nátlak. Svědek dále uvedl, že žije v domě na adrese , adresa, asi 15 let, dům je rozdělen na 4 byty. Jeden z bytů (byt B) užíval svědek nejprve sám, od léta 2018 jej užívá společně s manželkou. Druhý byt (byt A) obýval žalovaný se svým otcem, který již zemřel. Třetí byt (byt C) obýval pan , jméno FO, , strýc svědka, když po jeho odstěhování jej obýván dcera žalovaného , jméno FO, . Čtvrtý byt (byt D) pak obývá paní , jméno FO, . V období od června 2017 do února 2019 žalovaný bydlel převážně v , Anonymizováno, a do bytu v , Anonymizováno, jezdil nepravidelně v intervalu cca dvou týdnů. Byt, užívaný žalovaným (byt A) byl vytápěn kotlem na pevné palivo, umístěným ve sklepě, topilo se převážně uhlím. Tento kotel byl před Vánoci 2018 odpojen, žalovaný poté ve svém bytě topil v kamnech. V bytě se dále nacházely obvyklé spotřebiče, tj. vařič, konvice, možná myčka, pračka apod. V uvedeném období nedošlo v tomto bytě k žádným zásadním úpravám či opravám. Byt užívaný svědkem (byt B) byl v období června 2017 až února 2019 vytápěn zprvu kotlem, který napájel ústřední topení, před Vánoci 2018 pak došlo k nainstalování elektrického kotle pro tento byt. Smlouva a dodávky elektřiny do tohoto bytu byly vedeny na žalovaného, v bytě byly umístěny běžné spotřebiče, tedy televizor, myčka, pračka pod. Kromě výměny kotle nedošlo v tomto bytě k žádným zásadním úpravám či opravám. Pro oba byty, tedy pro byt žalovaného (byt A) i pro byt svědka (byt B), byla teplá voda řešena kombinovaně, tedy bylo-li topeno v kotli na pevná paliva, byla tímto ohřívána i voda, nebylo-li topeno, tak byl ve sklepě elektrický bojler, který ohříval vodu pro oba byty mimo topnou sezónu. Třetí byt (byt C) byl do září 2018 užíván strýcem svědka a následně se v lednu 2019 do bytu nastěhovala dcera žalovaného, paní , jméno FO, . Tento byt měl samostatný kotel na pevná paliva až do ledna 2019, kdy byl nainstalovaný elektrický kotel. Dodávky elektrické energie byly po přestěhování převedeny na dceru žalovaného, na koho byly smlouvy vedeny před přestěhováním svědek nevěděl. V bytě nedošlo kromě výměny kotle k žádným zásadním úpravám či opravám. Konečně čtvrtý byt (byt D) byl v období od června 2017 do února 2019 užíván tetou svědka, přičemž v tomto svědek nikdy nebyl, tudíž ani nevěděl, jakým způsobem byl byt vytápěn a jakým způsobem byla do bytu realizována dodávka elektrické energie. Svědek taktéž nevěděl, jestli v tomto bytě došlo k zásadnějším úpravám či opravám, ani jakým způsobem byla zajištěna dodávka elektrické energie do společných prostor domu a společných prostor kolem domu. Ve společných prostorech bylo maximálně užíváno osvětlení a elektrické otvírání vjezdu.

73. Svědkyně , jméno FO, pří výslechu dne 27. 9. 2023 uvedla, má neutrální vztah vůči oběma účastníkům sporu. Před únorem 2019 předmětný dům svědkyně navštívila snad jednou či dvakrát, uvnitř nebyla, neboť se zastavila pouze na zahradě. Svědkyně k bytu nemá nájemní smlouvu. V domě na adrese , adresa, žije od 2. 2. 2019, dům je členěn na čtyři samostatné byty, které mají i samostatné vchody. V období od června 2017 do února 2019 jeden byt užíval bratr svědkyně, další žalovaný, další teta , jméno FO, a poslední strýc , jméno FO, , jehož byt nyní užívá svědkyně. Svědkyně nevěděla, jakým způsobem užíval žalovaný svůj byt (byt A), jak byl tento byt vytápěn, jak do něj byla realizovaná dodávka elektrické energie, jaké zde byly spotřebiče, či zda v tomto bytě došlo k nějakým zásadním úpravám či opravám. V období od června 2017 do února 2019 žil po většinu doby na statku a do domu jezdil cca jednou za dva týdny na víkend. Druhý byt (byt B) užíval v předmětném období bratr svědkyně, kdy se nastěhovala jeho partnerka (dnes manželka) svědkyně nevěděla. Svědkyně nevěděla, jakým způsobem užíval její bratr svůj byt, jak byl tento byt vytápěn, jak do něj byla realizovaná dodávka elektrické energie, jaké zde byly spotřebiče, či zda v tomto bytě došlo k nějakým zásadním úpravám či opravám. Byt, který v současné době užívá svědkyně (byt C) zprvu užíval její strýc, a to asi do léta 2018. Svědkyně se nezajímala o způsob, jakým byl byt vytápěn. Dodávky elektřiny byly na svědkyni přepsány cca 4 měsíce před tím, než se do bytu nastěhovala, tehdy také začala platit zálohy. Byt nebyl v dobrém stavu, v období cca půl roku před nastěhováním zde probíhala rekonstrukce, kdy po ní je byt vybaven podlahovým topením napájeným elektrickým kotlem, k ohřevu vody je používám elektrický bojler. Svědkyně nevěděla, jakým způsobem užívala její teta svůj byt (byt D), jak byl tento byt vytápěn, jak do něj byla realizovaná dodávka elektrické energie, jaké zde byly spotřebiče, či zda v tomto bytě došlo k nějakým zásadním úpravám či opravám. Dne 5. 2. 2019 svědkyně přijela před 17. hodinou domů z práce a spatřila svého bratry s jakýmisi třemi pány. Po nějaké době se vypla světla a žalovaný na svědkyni klepal, aby pány pustila do technické místnosti, což svědkyně učinila, načež pánové prohlédli rozvodní skříň v technických prostorách bytu. Jeden z pánů se hodlal vydat dále do bytu, ale druhý ho zarazil, že jim to takto stačí, následně odešli. Svědkyně rozeznala pouze žalovaného, svědka , Jméno žalovaného, ml., a tři pány. Svědkyně nevěděla o tom, že by v domě měla být neměřená odbočka elektrické energie.

74. Z písemného zpracování znaleckého posudku č. 1/2019 ze dne 20. 12. 2019, vypracovaného znalcem Ing. Tadeuszem , jméno FO, , Ph. D. bylo zjištěno, že na základě důkazů, předložených žalobkyní (a tímto soudem provedených, přičemž tyto byly soudem shledány za důvěryhodné), k neoprávněnému odběru elektřiny žalovaným došlo. V části týkající se výše neoprávněného odběru a celkové výši škody je však tento znalecký posudek nepoužitelný, neboť znalec při zjištění těchto bez dalšího postupoval dle Vyhlášky, tedy se ani nepokusil zjistit výši skutečně realizovaného neoprávněného odběru, pročež se tímto soud podrobněji ani nezaobíral.

75. Znalec Ing. Tadeusz Sikora, Ph. D. pak při výslechu dne 5. 6. 2023 uvedl, že dospěl k závěru, že v daném odběrném místě docházelo k neoprávněnému odběru elektřiny, když k tomuto dospěl na základě zjištěného rozporu v hodnotách naměřených čtyřmi v objektu umístěnými elektroměry, a to oproti hodnotám naměřeným zařízením umístěným žalobkyní na přívodu elektřiny do objektu, přičemž tento závěr potvrzovala i skutečnost, že po odebrání elektroměrů byl zjištěn průtok proudu za užití klešťových ampérmetrů v rozvodové skříni objektu, rovněž i to, že pojistky při jejich odebírání jiskřily i přesto, že elektroměry již byly odebrány. Za situace, kdy je rozvodná skříň před objektem odebírajícím elektrickou energii osazena měřícím zařízením, přičemž v objektu jsou následně odebrány elektroměry, by totiž měly být naměřeny nulové hodnoty. Pokud i po odebrání elektroměrů docházelo v rozvodné skříni k naměření odběru v rozsahu 0,3 až 0,5 ampéru, tak toto způsoboval neoprávněný odběr elektřiny a to tak, že v objektu byl umístěn další (skrytý) elektroměr, který nebyl odebrán. Takový odběr není způsobován či ovlivňován okolní teplotou vzduchu, přičemž tento mohl být způsoben jedině spotřebičem (např. silnější wifi router, magnetofon, 100w žárovka, stykače apod.). Pokud jsou po odebrání elektroměrů v objektu následně odebírány výkonové pojistky doposud nainstalované v rozvodné skříni, tak je toto obvykle doprovázeno jiskřením, přičemž velikost jisker závisí na velikosti kapacitního proudu, přičemž velikost kapacitního proudu je přímo úměrná délce elektrických kabelů. Za posuzované situace, kdy byla délka kabelu od rozvodné skříně do elektroměrového rozvaděče cca do 10 metrů by jiskření mělo být v zásadě nepatrné, v mnohem menší míře rozsahu, než jak byl zachycen videozáznamem. Skutečná délka kabelu mezi rozvodnou skříní, kde byly umístěny nožové pojistky a skříní s elektroměry na objektu, nebyla znalci známá, neboť žalovaný neumožnil realizovat místní šetření. Aby délka kabelu mohla způsobit dostatečný kapacitní proud k tomu, aby pojistky při odebírání jiskřily v dané věci zaznamenaným způsobem, tak by kabel musel být v délce řádově stovek metrů. Délka kabelu 50 až 60 metrů, jak tuto vzdálenost uvedl žalovaný, takové jiskření způsobit nemohla. Za situace, kdy v daném odběrném místě byly celkem čtyři elektroměry, není možno stanovit výši neoprávněného odběru pro každý ze čtyř elektroměrů samostatně. Minimální výše neoprávněného odběru byla za období měsíců prosince až února zjištěna rozdílem hodnot, naměřených čtyřmi elektroměry, a nezávislým měřícím instalovaným zařízením. Pro zbývající období od roku 2017 do roku 2018 byla výše neoprávněného odběru extrapolována podle typických diagramů dodávky zveřejňovaných operátorem trhu s elektřinou. Konečně znalec uvedl, že poměr nákladů, který vznikly při podání znaleckého posudku ohledně zodpovězení otázky týkající se zjištění neoprávněného odběru, jakož i otázky zjištění výše škody způsobené neoprávněným odběrem, je v poměru 1:1.

76. Z písemného zpracování znaleckého posudku vypracovaného znalcem Ing. Václavem Helebrantem dne 24. 5. 2024 a jeho doplněním ze dne 29. 1. 2025 bylo zjištěno, že v bytě A (byt, užívaný žalovaným) bylo v období od 5. 6. 2017 do 6. 2. 2019 spotřebováno celkem 4 199 kWh elektřiny, což odpovídá roční spotřebě 2 519 kWh, při době užívání v průměru 7 dní v měsíci a při vytápění krbovými kamny. V bytě B (byt svědka , Jméno žalovaného, ml.) bylo za stejné období spotřebováno celkem 8 254 kWh. V domě nebyly na přístrojích žádná kontrolní nefakturační měřidla. Rozptyl hodnot spotřeby v bytě žalovaného odpovídá metodě posuzování, stejně tak tomu je v bytě, užívaném svědkem , Jméno žalovaného, , Anonymizováno, . Hodnoty odpovídají odhadu žalovaného i odhadu žalobkyně, přičemž elektroměry pro oba byty vykázaly dohromady za vyšetřované období spotřebu celkem 12 453 kWh. Spotřeby v bytech odpovídají v rámci možné přesnosti odhadů a veřejně dostupných údajů změřeným oprávněným odběrům. Zatímco požadavek na zaplacení žalované částky odpovídá množství elektřiny, které nelze v domě fyzikálně využít, pokud by to nebylo prokázáno technickými prostředky a měřeními. Neoprávněný odběr elektřiny nelze potvrdit a vyčíslit. Energetická náročnost budovy byla znalcem posuzována na základě dřívější spotřeby uhlí a dřeva s využitím výpočtů pomocí veřejně dostupného a odbornou veřejností uznávaného webu www.tzb-info.cz. Pro účely spotřeby elektřiny ve společných prostorech domu znalec vycházel z informací, že společné prostory byly využívány při nejmenším za účelem přístupu k bytům.

77. Znalec Ing. Václav Helebrant pak při výslechu dne 19. 5. 2025 uvedl, že si za svým závěrem stojí, tedy že žalobkyni žádná škoda nelegálním odběrem elektřiny ze strany žalovaného v odběrném místě (míněno v bytech A a B a ve společných prostorách) nevznikla. Znalci byly poskytnuty veškeré nezbytné podklady, včetně součinnosti žalovaného., odběrné místo však znalcem nebylo navštíveno z důvodu pětiletého odstupu od údajné škodní události. Při stanovení případné tepelné ztráty znalec vycházel z množství pevných paliv, které byly spotřebovány. Hodnoty, zjištěné na základě spotřebičů, nacházejících se v bytě žalované a v bytě svědka , jméno FO, , Anonymizováno, ., při zohlednění zjištěného způsobu užívání těchto bytů, se v podstatě plně shodovaly s tabulkou zpracovanou a zveřejněnou žalobkyní, jakož i s obvyklou spotřebou, publikovanou na stránkách www.tzb-info.cz. Vše se rovněž shodovalo s odečty na elektroměrech. Množství tuhých paliv, které mělo být v rozhodném období protopeno, nebylo znalcem zkoumáno. Znalec rovněž nezohledňoval skutečnost, že společná chodba a schodiště nebyly vytápěny, neboť toto nebylo třeb, z důvodu údajů o celkovém množství energie získaných z pevných paliv. Spotřeba ve společných prostorách domu byla v zásadě minimální, v těchto se toliko svítilo, a to v rozsahu několika minut, max desítek minut denně. Znalec nezjišťoval výši spotřeby elektrické energie v domě po roce 2019. Závěr, že škoda neoprávněným odběrem elektřiny nevznikla, mohl být způsoben i tím, že k žádnému faktickému neoprávněnému odběru nedocházelo.

78. Z listin označených jako „faktura č. , Anonymizováno, dne 20.12.2019 (8) a výpis z bankovního účtu č. , č. účtu, (9)“ bylo zjištěno, že znalec , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, za vypracovaný znalecký posudek fakturoval částku 37 000 Kč, když tato mu byla žalobkyní v celém rozsahu uhrazena dne 27.1.2020.

79. Z listin označených jako „přípis ze dne 7.2.2019 (5) a faktura č. , hodnota, ze dne 7. 2. 2019 (6)“ bylo zjištěno, že žalobkyně vyúčtovala náhradu škody, způsobenou neoprávněným odběrem žalovaného v rozsahu 161,361 MWh, na částku 907 090,23 Kč, když k zaplacení této byl vyzván žalovaný.

80. Konstatuje se, že z dalších důkazů, navrhovaných účastníky řízení (dopis ze dne 25. 2. 2019 (d), výzva ze dne 25. 2. 2019 (e), dopis ze dne 6. 3. 2019 (f), dopis žalobkyně ze dne 4. 3. 2019 (g), vyjádření žalobkyně ze dne 14. 9. 2019 (h), dopis ze dne 21. 6. 2019 (ch), dopis ze dne 15. 7. 2019 (j), e-mailová korespondence s ombudsmanem skupiny PRE (k), e-mailová korespondence se soudním znalcem Ing. Tadeuszem Sikorou (l), návrh ze dne 30. 8. 2019 na rozhodnutí spotřebitelského sporu (m), výzva č. j. -3/2019-ERU ze dne 9. 9. 2019 (n), usnesení sp. zn. , č. účtu, ze dne 14. 4. 2023 (o), čestné prohlášení , jméno FO, ze dne 14. 4. 2023 (aw), dopis žalobkyně ze dne 25. 6. 2019 (i) a usnesení ERÚ ze dne 10. 10. 2019 (p)) nebyly pro posouzení věci zjištěny žádná relevantní zjištění.

81. Na základě shora uvedených důkazních prostředků, které soud hodnotil dle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu:Ve vztahu k odběrnému místu, tj. kdo toto vlastnil, kdo a jakým způsobem toto užíval82. Dané odběrné místo č., hodnota, je rodinným domem, který se nachází na pozemku parc.č. , Anonymizováno, v , adresa, . Vlastníkem tohoto odběrného místa v rozhodném období (tedy od dne 6. 6. 2017 do dne 5. 2. 2019, po kterýžto časový úsek mělo docházet k neoprávněnému odběru) byly svědkové , Jméno žalovaného, mladší (syn žalovaného), jehož podíl byl ve výši 5/6 vůči celku, a , jméno FO, (sestra žalovaného), jejíž podíl byl ve výši 1/6 vůči celku. Vlastníkem pozemků parc. č. , Anonymizováno, , na kterém se odběrné místo nachází, jakož i přilehlého pozemku parc. č. 172/1, tedy zahrady související s odběrným místem, byl v rozhodném období žalovaný.

83. V daném odběrném místě se nacházely čtyři samostatné byty (tyto soud pro přehlednost označuje jako byty A až D), které sice nejsou dle zákona vymezenými samostatnými bytovými jednotkami, jakožto samostatné byty však byly v rozhodném období užívány.

84. Jeden z bytů (byt A) užíval žalovaný, který se však v tomto fakticky zdržoval jen poměrně zřídka, tedy cca v rozsahu 3,5 dnů za dva týdny. Byt A byl vybaven běžnými elektrickými spotřebiči (TV, 2* notebook, tiskárna, sporák, rychlovarná konvice, mlýnek na kávu, digestoř, myčka nádobí, lednice, infrazářič, pračka, vysavač, osvětlení všech místností v bytu), přičemž elektřinu do tohoto dodávala žalobkyně na základě smlouvy uzavřené s žalovaným, k čemuž docházelo prostřednictvím elektroměru č. , Anonymizováno, .

85. Druhý z bytů (byt B) nejprve užíval , Jméno žalovaného, , Anonymizováno, (syn žalovaného) ke každodennímu bydlení, když následně od měsíce července roku 2018 tento byt společně s ním ke každodennímu bydlení užívala i jeho manželka. Rovněž byt B byl vybaven běžnými spotřebiči (TV, vysavač, žehlička nabíječka, sklokeramická deska, lednice, trouba, myčka nádobí, rychlovarná konvice, zmrzlinovač, pračka, fén, PC, notebook, tiskárna, osvětlení všech místností v bytu), přičemž elektřinu do tohoto dodávala žalobkyně na základě smlouvy uzavřené s žalovaným, k čemuž docházelo prostřednictvím elektroměru č. , Anonymizováno, . Elektřina, nezbytná k osvětlení společných prostor odběrného místa (hala, schodiště, sklep), jakož i k otevírání elektrických vrat vjezdu, pak byla rovněž dodávána prostřednictvím uvedeného elektroměru č. , Anonymizováno, .

86. Byty A a B byly od počátku rozhodnému období, a to až do měsíce prosince roku 2018, vytápěny kotlem na tuhé palivo, přičemž tímto byla v průběhu topné sezóny pro oba byty ohřívána i voda. Mimo topnou sezónu byla voda pro oba byty ohřívána elektrickým bojlerem umístěným ve sklepě odběrného místa. Od měsíce prosince roku 2018 byl byt A vytápěn kamny na pevné palivo, zatímco byt B byl vytápěn elektrickým kotlem s tím, že voda pro oba byty byla ohřívána pomocí elektrického bojleru.

87. Další z v odběrném místě se nacházejících bytů (byt C) byl od počátku rozhodnému období obýván , jméno FO, , když však následně byl tento užíván , jméno FO, (dcerou žalovaného). Ohledně dodávek elektřiny do tohoto bytu bylo zjištěno, že smlouvy na dodávky elektřiny nebyly uzavřeny s žalovaným, když tyto žalobkyně uzavřena nejprve s , jméno FO, a následně se , jméno FO, , přičemž dodávky elektřiny probíhaly prostřednictvím samostatného elektroměru č. , Anonymizováno, . Žalovaný tedy neměl s odběrem elektřiny, realizovaným spotřebiči v bytě C, ničeho společného.

88. Poslední z bytů nacházejících se v odběrném místě (byt D) byl po celé rozhodné období obýván , jméno FO, (sestra žalovaného). Ohledně dodávek elektřiny do tohoto bytu bylo zjištěno, že smlouvy na dodávky elektřiny nebyly uzavřeny s žalovaným, když tyto žalobkyně uzavřena právě s , jméno FO, , přičemž dodávky elektřiny probíhaly prostřednictvím samostatného elektroměru č. , Anonymizováno, . Žalovaný tedy neměl s odběrem elektřiny, realizovaným spotřebiči v bytě D, ničeho společného.Ve vztahu k tomu, jak je odběrné místo připojeno k vedení elektrické energie89. Na hranici pozemku par. č. , Anonymizováno, , který bezprostředně sousedí s pozemkem parc. č. , Anonymizováno, (tento byl a je vlastněn žalovaným), je umístěná přípojková skříň č. , hodnota, . Z této skříně je pak pod zemí vedena kabeláž elektrického vedení až k pozemku parc. č. , Anonymizováno, (vzdálenost cca 50 m až 60 m), na jehož hraně se nachází sloup elektrického vedení, na kterém je umístěna přípojková skříň č. , hodnota, . Od přípojkové skříně č. , hodnota, , to prostřednictvím sloupu elektrického vedení, je veden (spuštěn) kabel elektrického vedení, který je nakonec připojen až v daném odběrném místě. Na vnější stěně odběrného místa jsou konečně umístěny celkem dva elektroměry, když další dva elektroměry jsou umístěny uvnitř odběrného místa, to konkrétně v jeho prvním patře prvním patře u schodiště.

90. Zdůrazňuje se, že přípojková skříň č. , hodnota, neslouží k vedení elektřiny jinam, než k přípojkové skříni č. , hodnota, , přičemž přípojková skříň č. , hodnota, pak slouží výlučně a jen pro potřeby odběru elektřiny v odběrném místě.Ve vztahu k realizaci měření odběru elektrické energie v období od 20.12.2018 do 5.2.201991. Žalobkyně prostřednictvím svých zaměstnanců (svědků , jméno FO, , , Anonymizováno, a , Anonymizováno, ) nejprve již dne 20. 12. 2018 osadila přípojkovou skříň č. , hodnota, měřícím zařízením č. , Anonymizováno, , když toto následně až do dne 5. 2. 2019 měřilo odběr elektřiny, který zařízením v přípojkové skříni č. , hodnota, procházel do odběrného místa. Uvedené měřící zařízení bylo odborně kalibrováno dne 15. 12. 2017, to na dobu dvou let, s tím, že toto bylo způsobilé k provádění měření v daném období. Dané měřící zařízení pak žalobkyni slouží i nadále, když toto bylo kalibrováno i ke dni jeho ohledání, ke kterému ze strany soudu došlo dne 30. 3. 2020, když k takové kalibraci došlo dne 18. 6. 2020. Dané měřící zařízení pak dle parametrů stanovených výrobcem má sloužit k měření elektrického náboje v rozpětí 5 A až 500 A, to za teploty v rozsahu – 20 °C až + 50 °C. Za uvedené období (tj. celkem 47 dnů) pak došlo k naměření odběru ve výši 15 596 kWh, když tyto údaje byly svědkem , jméno FO, elektronicky staženy a následně i uloženy za účelem jejich dalšího užití.Ve vztahu k realizaci zjištění neoprávněného odběru žalobkyní dne 5.2.201992. Žalobkyně prostřednictvím svých zaměstnanců (svědků , jméno FO, , , jméno FO, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , jméno FO, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, a , Anonymizováno, ) dne 5. 2. 2019 realizovala kontrolu daného odběrného místa, když tato probíhala defacto od ranních či dopoledních hodin, a to až do pozdních odpoledních či dokonce večerních hodin.

93. Zaměstnanci žalobkyně tedy již ráno stáhli údaje z měřícího zařízení, umístěného v přípojkové skříni č. , hodnota, , a osadili měřící zařízení (klešťový ampérmetr) i do přípojkové skříně č. , hodnota, , jakož i se pokusili vstoupit do daného odběrného místa, avšak to se nejprve nezdařilo. Vstup do odběrného místa jim pak byl umožněn až někdy v odpoledních hodinách. Zaměstnanci žalobkyně tedy vstoupili do objektu, odečetli dva elektroměry umístěné v odběrném místě u schodiště, jakož i odečetli dva elektroměry na vnější stěně odběrného místa. Tímto bylo zjištěno, že všechny čtyři elektroměry za období od 7. 6. 2018 do 5. 2. 2019 (tj. celkem , hodnota, dnů) zaznamenaly odběr ve výši celkem , hodnota, kWh. Nad rámec tohoto bylo při kontrole zjištěno, že zatímco před jejím započetím nedocházelo k přepínání tarifu tzv. HDO přepínačem, tak k tomuto přepínání začalo docházet až poté, co se zaměstnanci žalované ponejprve neúspěšné pokusili vstoupit do odběrného místa.

94. Konstatuje se, že již tato zjištění sama o sobě s ohledem na relevantní právní úpravu (viz odst. 5) postačují k tomu závěru, že v daném odběrném místě docházelo k neoprávněnému odběru elektřiny, když se zdůrazňuje, že kontrolním měřením v období od 20. 12. 2018 do 5. 12. 2019 (tj. po dobu 47 dnů) byl zjištěn rozsah odběru odběrného místa (tj. 15 596 kWh), který bez jakýchkoliv pochybností neodpovídal hodnotě odběru, která byla v odběrném místě zjištěna (tj. 14 485 kWh) prostřednictvím celkem čtyř elektroměrů za období od 7 .6. 2018 do 5. 2. 2019 (tj. za dobu 243 dnů).

95. Zaměstnanci žalobkyně dále na základě těchto zjištění demontovaly v odběrném místě doposud instalované elektroměry (č. , Anonymizováno, , č. , Anonymizováno, , č. , Anonymizováno, a č. , Anonymizováno, ), když i po jejich odebrání bylo v přípojkové skříni č. , hodnota, jak vizuálně (při odebrání nožových pojistek docházelo ke zjevnému jiskření), tak prostřednictvím měřícího zařízení zjištěno, že v odběrném místě nadále dochází k odběru elektřiny, byť v nepatrném množství (0,3 A až 0,5A).

96. Pokud žalovaný namítal, že jiskření, ke kterému v přípojkové skříni č. , hodnota, docházelo i po odpojení všech čtyř elektroměrů, bylo zapříčiněno ať již okolní teplotou (ta byla dne 5. 2. 2019 v rozsahu -8 °C až +1,2 °C), jakož i namítal to, že toto mohlo být zapříčiněno takzvaným kapacitním proudem vzniklým v důsledku délky kabelu mezi rozvodní skříní č. , hodnota, a odběrovým místem (tj. cca 50 m až 60 m), tak toto bylo bezpečně vyvráceno znalcem , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , který vyloučil, ž jiskření mohlo být způsobeno kterýmkoliv z uvedených důvodů. Znalec pak rovněž vyvrátil námitku žalovaného ohledně fungování měřícího zařízení (klešťového ampérmetru), které bylo dne 5. 2. 2019 užito v přípojkové skříni č. , hodnota, , to za okolních teplot v rozmezí -8 °C až +1,2 °C, když toto bylo jeho výrobcem určeno k užití při okolních teplotách v rozmezí 0 °C až 40 °C, když k tomuto uzavřel, že za takových okolních teplot nelze předikovat výši naměřených hodnot odběru, že však ani za takových okolních podmínek by nebyl naměřen odběr tam, kde by k tomuto nedocházelo.

97. Dále pokud žalovaný zpochybňoval pravdivost výpovědí svědků, kteří byli anebo i nadále jsou zaměstnáni u žalobkyně (tj. svědků , jméno FO, , , jméno FO, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , jméno FO, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, a , Anonymizováno, ), tak se uzavírá, že výpovědi těchto svědků soud vyhodnotil jakožto autentické a pravdivé. Určité nekonzistence obsahu jejich výpovědí ohledně toho, co konkrétně se ve dnech 20. 12. 2018 a 5. 2. 2019 událo, je pochopitelná s ohledem na dobu, která až do realizace jejich výslechů uplynula, jakož i s ohledem na nedokonalost lidské paměti, přičemž tato nekonzistence ve skutečnosti obsahu jednotlivých výpovědí dodává na autentičnosti. Konečně ani skutečnost, že tito svědkové, jakožto zaměstnanci žalobkyně, byli vysláni za účelem zjištění neoprávněného odběru v odběrném místě, pak sama o sobě nemůže důvěryhodnost jejich svědeckých výpovědí automaticky zpochybnit, neboť pokud by tomu tak (ad absurdum) bez dalšího bylo, muselo by tak tomu být i u výpovědi každého jiného svědka, který by před soudem vypovídal ve sporu vedeném s jeho zaměstnavatele, s jeho známým, člena rodiny, jinou osobou blízkou apod. V neposlední řadě by tomu tak (ad absurdum) muselo automaticky být i ohledně výpovědí svědků navržených žalovaným (tj. , Jméno žalovaného, , Anonymizováno, a , jméno FO, ), což je jistě závěr, který by žalovaným nemohl být akceptován. Námitky žalovaného ohledně pravdivosti výpovědí v řízení vyslechnutých svědků proto soud považuje za liché.Ve vztahu ke zjištění toho, kým konkrétně byl neoprávněný odběr realizován98. Jak již bylo konstatováno shora, v daném odběrném místě docházelo k neoprávněnému odběru elektřiny, přičemž na tomto závěru pak ničeho nemění ani ta skutečnost, že zaměstnanci žalobkyně neměřenou odbočku před danými elektroměry fakticky nenalezli, neboť příslušná právní úprava (viz odst. 5) za situace, kdy je zjištěn neoprávněný odběr, její nalezení ani nevyžaduje.

99. Nalezení takové neměřené odbočky tak bylo zejména v zájmu žalobkyně, neboť nalezení této mohlo dopomoci k zodpovězení toho, kdo konkrétně a ve kterých ze čtyř samostatných bytů, které se nacházející v odběrném místě, se neoprávněného odběr elektřiny skutečně dopouštěl (tj. zda k tomuto docházelo ve všech, či jen v některých z bytů A až D). Na základě zjištění učiněných v průběhu tohoto řízení však lze uzavřít jen to, že v daném odběrném místě docházelo k neoprávněnému odběru v každém jednom ze samostatných bytů , právnická osoba, a D, neboť každý z těchto bytů měl samostatný uzavřený elektrický obvod, když každý z nich byl i připojen prostřednictvím vlastního samostatného elektroměru.

100. Na tomto základě je pak na místě učinit i ten závěr, že neoprávněný odběr elektřiny byl v bytech A a B, jakož i ve společných prostorách, realizován samostatným jednáním žalovaného, neboť to byl žalovaný, kdo na základě smluv uzavřených s žalobkyní realizoval připojení a dodávky elektřiny jak do těchto dvou bytů, tak i do společných prostor, pročež to bylo výlučné jednání žalovaného, které vedlo k realizaci neoprávněného odběru v uvedených dvou bytech a ve společných prostorách.

101. Stejně pak je na místě i závěr, že neoprávněný odběr elektřiny byl v bytě C realizován samostatným jednáním nejprve , jméno FO, a následně , jméno FO, , jakož i to, že neoprávněný odběr elektřiny byl v bytě D realizován samostatným jednáním , jméno FO, , neboť to byly uvedené osoby, které na základě smluv uzavřených s žalobkyní realizovaly připojení a dodávky elektřiny do těchto dvou bytů, pročež to bylo výlučné jednání každé z těchto osob, které vedlo k realizaci neoprávněného odběru v uvedených dvou bytech.

102. Na základě těchto zjištěno soud s ohledem na relevantní úpravu (viz odst. 7 až 12) dospěl k závěru, že škoda, která měla žalobkyni v důsledku neoprávněného odběru vzniknout, byla způsobena více škůdci (tj. žalovaným, , jméno FO, , , jméno FO, a , jméno FO, ). Současně je však na místě i ten závěr, že každý z těchto škůdců jednal samostatně, přičemž i škoda, která vznikla v důsledku každého jednoho z takových jejich jednání, lze stanovit samostatně. Konstatuje se tak, že žalovaný nese odpovědnost výlučně a jen za škodu, vzniklou v důsledku neoprávněného odběru realizovaného v bytech A a B, jakož i ve společných prostorách, přičemž ohledně škody, která byla způsobena neoprávněným odběrem elektřiny realizovaným v bytech C a D, není žalovaný nikterak pasivně legitimován.Ve vztahu k výši škody skutečně způsobené žalovaným jeho neoprávněným odběrem elektřiny103. Jak již soud konstatovat shora (viz odst. 14 až 18), platí, že škůdce je povinen v penězích nahradit škodu ve výši, která byla zjištěna na základě prokazatelných údajů, přičemž jen v případě, že toto nelze, je na místě výši škody vypočíst dle Vyhlášky.

104. V dané věci se žalobkyně již od počátku dovolávala druhého z uvedených způsobů stanovení výše škody, k čemuž konečně nechala i podat posudek znalce Ing. Tadeusze Sikory, Ph. D., a to byť žalovaný jak v období před zahájením řízení, tak i po celé řízení, byl aktivní při poskytování součinnosti nezbytné k tomu, aby bylo možno zjistit okruh osob, které obývaly dané odběrné místo, jakož i aby bylo dále bylo možno zjistit, jaké osoby a s jakou četností obývaly byty A a B, jakož i aby bylo možno dále zjistit, jaké elektrické spotřebiče, jakým způsobem a s jakou četností, při obývání bytů A a B, takové osoby užívaly, potažmo jakým způsobem byly oba byty vytápěny a jak pro ně byla ohřívána voda, konečně jakož i jak bylo realizováno osvětlení společných prostor odběrného místa.

105. Vzhledem k tomu, že provedeným dokazováním byly zjištěny prokazatelné údaje nezbytné ke zjištění výše škody skutečně způsobené neoprávněným odběrem žalovaného v bytech A a B, jakož i ve společných prostorách, bylo soudem uzavřeno, že stanovení výše takové škody na základě Vyhlášky by odporovalo jak zákonu a judikatuře, tak i obecným principům spravedlnosti a zdravému rozumu, pročež k tomuto přistoupeno nebylo.

106. Na tomto závěru pak nic nemění ani posudek znalce Ing. Tadeusze Sikory, Ph. D., který stanovil výši škody způsobené neoprávněným odběrem elektřiny pro celé odběrné místo dle Vyhlášky, to však za situace, kdy nikterak nevycházel z reality fungování daného odběrného místa. Daný znalecký posudek je tak v dané části nepoužitelný, pročež se soud jeho závěrem ohledně výše vzniklé škody dále nikterak nezaobíral.

107. Skutečná výše škody způsobené žalovaným pak byla prokázáno posudkem podaným znalcem Ing. Václavem Helebrantem (tomuto soud za účelem podání jeho posudku poskytl veškeré relevantní listinné důkazy týkající se fungování odběrného místa, ohledně užívání bytu, jakož i ohledně užívání bytu B a společných prostor, jakož i mu poskytl skutkové závěry, které soud učinil na základě realizovaného dokazování), přičemž znalec po zohlednění všeho právě uvedeného, jakož i po zohlednění množství elektřiny, která byla do bytů A a B, jakož i do společných prostor, dodána prostřednictvím elektroměru č. , Anonymizováno, , č. , Anonymizováno, (celkem 12 453 kWh), uzavřel, že pokud v odběrném místě skutečně docházelo k neoprávněném odběru elektrické energie, tak že tímto odběrem, to v bytech A a B, jakož i ve společných prostorách, žalobkyní žádná škoda ze strany žalovaného způsobena nebyla.

108. Zdůrazňuje se, že břemeno k prokázání toho, jaká byla skutečná výše způsobené škody, tíží žalobkyni, přičemž posudek znalce Ing. Helebranta byl podán k návrhu žalobkyně. Uzavírá se tak, že žalobkyně nejen že neprokázala, že jí žalovaný svým neoprávněným odběrem elektřiny způsobil škodu v určité konkrétní výši, neboť ve skutečnosti vznik takové škody, to v jakékoliv nenulové výši, bezpečně vyvrátila. Pro úplnost se pak dodává, že znalec Ing. Helebrant se nikterak nezaobíral výší škody, která snad mohla být žalobkyni způsobena neoprávněným odběrem elektřiny realizovaným od žalovaného odlišnými osobami v bytem C a D, neboť v dané věci byl i přes předběžný právní názor, který byl sdělen již přinejmenším při druhém jednání, žalován výlučně a jen právě žalovaný.Ve vztahu k výši škody vzniklé účelným vynaložením nákladů na zjištění neoprávněného odběru109. Dle příslušné úpravy platí, že neoprávněným odběrem způsobenou škodou jsou i náklady nezbytně nutně vynaložené na zjištění neoprávněného odběru elektřiny (viz odst. 14). Žalobkyně v dané věci uplatnila nárok na náhradu nákladů vynaložených na písemné podání posudku znalce Ing. Tadeusze Sikory, Ph.D., když na těchto žalobkyně dne 27. 1. 2020 znalci uhradila částku výši 37 000 Kč.

110. Písemné vyhotovení posudku bylo v průběhu řízení provedeno k důkazu, jakož i byl vyslechnut samotný znalec, přičemž bylo uzavřeno, že posudek ve vztahu k žalovanému byl účelně podán toliko za účelem zodpovězení toho, zda v odběrném místě docházelo k neoprávněnému odběru, či nikoliv, již však ve vztahu k žalovanému nebyl účelně podán za účelem zodpovězení toho, jaká byla výše skutečně vzniklé škody (viz odst. 104 až 106). Znalec sám pak v průběhu svého výslechu uvedl, že poměr výše nákladů, které byly v rámci písemného posudku vynaloženy na každou jednu z uvedených otázek, je 1:

1. Je tak patrno, že ve vztahu k žalovanému bylo na podání písemného znaleckého posudku žalobkyní účelně vynaloženo jen 18 500 Kč (37 000 Kč/2).

111. Na tomto místě soud před tím, než přistoupí k právnímu hodnocení dané věci, cítí potřebu vypořádat se s tvrzeními a návrhy, které žalobkyně učinila v závěru jednání dne 19. 5. 2025. Konkrétně žalobkyně nově doplnila, že v měřeném období let 2017 až 2019 byla průměrná spotřeba celého odběrného místa ve výši 59,61 kWh denně. Následně však to v období od měsíce záři 2019 do května 2022, kdy již odběr k danému odběrnému místu byl evidován na osobu , jméno FO, , činil 132 kWh denně. K prokázání těchto tvrzení pak žalobkyně do spisu založila výpis, který jí byl údajně poskytnut od nového dodavatele pro dané odběrné místo.

112. K těmto novým tvrzením, jakož i k takovému novému důkaznímu návrhu se konstatuje, že vzhledem k tomu, že první jednání proběhlo dne 21. 9. 2020, přičemž lhůta při tomto stanoveném uplynula s dnem 6. 1. 2021, jsou tvrzení ohledně údajně vyšší spotřeby v období od 1. 9. 2019 do dne 6. 1. 2021 učiněna až po tzv. koncentraci řízení, pročež k těmto proto nelze přihlížet (§ 118b odst. 1 věta třetí OSŘ).

113. Pokud jde o tvrzení ohledně spotřeby v období od dne 7. 1. 2021 do 31. 5. 2022, tak k těmto přihlédnout lze, soud však s ohledem na průběh celého řízení, jakož i s ohledem na výsledky dokazování, nemá za to, že tvrzení o zvýšení spotřeby v takovém období, i kdyby bylo prokázáno, by samo o sobě mohlo jakkoliv ovlivnit, či snad dokonce změnit shora učiněné závěry soudu. Je totiž patrno, že výše odběru v období od dne 7. 1. 2021 do dne 31. 5. 2022, to ve výši údajně 132 kWh, je míněna pro celé odběrné místo, když žalobkyně ani netvrdí, zda jednotlivé byty , právnická osoba, a D mají nadále každý vlastní odběr, či nikoliv. Navíc z provedeného dokazování vyplynulo, že byt B je od konce roku 2018 na místo kotle na pevná paliva vytápěn elektrokotlem, což spotřebu nepochybně podstatně zvýšilo. Navíc i byt C, který je užíván svědkyní , jméno FO, , byl v roce 2018 rekonstruován, přičemž od dne 2. 2. 2019, kdy se do něj svědkyně nastěhovala a užívá jej k bydlení, je nově vytápěn elektrickým podlahovým topením. Konečně pokud jde o byt D, tak jakým způsobem byl tento užíván, v řízení ani zjištěno nebylo.

114. V kontextu všeho uvedeného má soud nová tvrzení ohledně navýšení spotřeby v období od dne 7. 1. 2021 do dne 31. 5. 2022 za irelevantní, neboť spotřeba v daném odběrném místě se již na základě popsaných zjištění nepochybně zvýšila, přičemž tato skutečnost sama o sobě nikterak neprokazuje výši neoprávněný odběr realizovaný žalovaným. Konečně pak nová tvrzení nikterak nevyvrací závěr znalce o tom, že žalovaný svým neoprávněným odběrem v rozhodném období nezpůsobil žalobkyni škodu, když se zdůrazňuje, že znalec nikterak nezkoumal, zda škoda nemohla být způsobena žalobkyni odběrem jiných osob, než žalovaného, tedy těch, co užívaly byty C a D.

115. Na tomto závěru pak nemůže ničeho změnit ani nově předložená listina, která není datována, podepsána a je jen jakousi tabulkou, která je bez jakékoliv autorizace, to navíc za situace, kdy není postaveno na jisto, kdy a kým byly takové údaje poskytnuty žalobkyni, potažmo zda informace v této obsažené byly žalobkyni poskytnuty se souhlasem nového odběratele.

116. Soud tak konečně uzavřel, že nová tvrzení a důkazní návrhy žalobkyně nemohou změnit ničeho na již učiněných skutkových závěrech, pročež k těmto soud ani neposkytl další výzvy či poučení. Návrh na provedení předložené tabulky pak byl zamítnut.

117. K právnímu hodnocení věci se pro stručnost odkazuje na již shora učinění předběžné právní hodnocení (viz odst. 4 až 19), když se především uzavírá, že se žalovaný, to svým výlučným jednáním, které bylo v odběrném místě realizováno výlučně v bytech A a B, jakož i v jeho společných prostorách, dopustil neoprávněného odběru (§ 51 odst. 1 písm. d) EZ ve znění účinném do 26. 6. 2022).

118. Neoprávněný odběr byl realizován více škůdci, žalovaný se však jednání, kterým k tomuto docházelo, dopouštěl svým samostatným jednáním, přičemž i škoda, kterou tímto měl způsobit, lze posoudit samostatně. Uzavírá se proto, že byť je na místě závěr, že škůdců bylo více, žalovaný nese výlučnou odpovědnost jen za škodu vzniklou v důsledku jeho samostatného jednání (§ 2915 OZ).

119. Takovým samostatným neoprávněným odběrem elektřiny žalovaného, to po zohlednění spotřeby elektřiny, která byla zkonzumována žalovaným prostřednictvím elektroměrů, když tato byla žalobkyni ze strany žalovaného i uhrazena (srovnej rozsudek NS ve věci sp. zn. 25 Cdo 2692/2019), však žádná faktická škoda nevznikla, tudíž žalovaný ani není povinen na této čehokoliv platit, pročež žaloba v této části (tj. ohledně nároku na zaplacení částky 693 692 Kč s příslušenstvím) není důvodná.

120. Dále platí, že škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny (§ 51 odst. 3 EZ ve znění účinném do 26. 6. 2022), tudíž žalovaný je povinen k zaplacení částky odpovídající nákladům účelně vynaloženým žalobkyní na písemný posudek znalce Ing. Tadeusze Sikory, Ph.D. (tj. částky 18 500 Kč s příslušenstvím), když však ve zbývající části takové náklady účelně vynaloženy nebyly (tj. ohledně zbývající částky 18 500 Kč s příslušenstvím), jak již bylo uzavřeno shora (viz odst. 106).

121. Pro úplnost se pak uzavírá, že soud posoudil i otázku prodlení žalovaného se splněním povinnosti zaplatit účelně vynaložené náklady na zjištění neoprávněného odběru elektřiny (§ 1968 OZ), jakož i posoudil navazující nárok žalobkyně na úrok z prodlení ve výši stanovené dle zvláštního právního předpisu (§ 1970 OZ a § 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb.).

122. Na základě všeho shora uvedeného soud žalobě vyhověl ohledně nároku žalobkyně na zaplacení částky 18 500 Kč s příslušenstvím (výrok ad I.), když ohledně nároku žalobkyně na zaplacení částky 712 192 Kč s příslušenstvím byla žaloba zamítnuta (výrok ad II.).

123. Na náhradě nákladů řízení soud uložil (výrok ad III.) žalobkyni zaplatit žalovanému 420 260,80 Kč, neboť žalovaný byl, to vyjma poměrně nepatrné části (tj. ohledně částky 18 500 Kč s příslušenstvím, tj. v rozsahu 2,5 % z v řízení uplatněného nároku), ve věci úspěšným (§ 142 odst. 3 OSŘ). Výše této náhrady nákladů řízení je za situace, kdy advokát žalovaného ve věci za řízení účelně vykonal 29 úkonů právní služby [převzetí a příprava zastoupení dne 28. 3. 2020, dále písemní podání týkající se věci samé ze dnů 1. 4. 2020, 16. 9. 2020, 4. 1. 2021, 6. 4. 2021, 23. 2. 2022, 12. 5. 2022, 12. 9. 2022, 20. 3. 2023, 24. 4. 2023, 22. 5. 2023, 18. 9. 2023, 13. 10. 2023, 7. 11. 2023 a 11. 12. 2024, a dále účast při jednání soudu ve dnech 21. 9. 2020 (délka 1:07 hodin), 24. 1. 2022 (délka 5:10 hodin), 30. 3. 2022 (délka 2:32 hodin), 4. 1. 2023 (délka 0:45 hodin), 27. 3. 2023 (délka 1:59 hodin), 5. 6. 2023 (délka 2:33 hodin), 27. 9. 2023 (délka 2:19 hodin) a 19. 5. 2025 (délka 2:59 hodin) dle § 11 odst. 1 písm. a), d), g) a odst. 2 písm. h) vyhl. č. 177/1996 Sb., o advokátním tarifu), a kdy tarifní hodnota pro stanovení náhrady nákladů řízení činí celkem 730 692 Kč (§ 8 odst. 1 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., o advokátním tarifu), dána odměnou tohoto advokáta ve výši 326 540 Kč, tj. 29* 11 260 Kč za uvedené úkony právní služby (§ 1 odst. 2 věta prvá, § 6 odst. 1 a § 7 bod 5 vyhl. č. 177/1996 Sb., o advokátním tarifu), a náhradou jeho hotových výdajů ve výši 13 050 Kč, tj. 29* 450 Kč za uvedené úkony právní služby (§ 2 odst. 1 a 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb., o advokátním tarifu). Žalovanému rovněž náleží náhrada za jízdné a amortizaci za celkem osm jízd jeho zástupce na trase , adresa, ) a zpět při vzdálenosti, která dle aplikace , právnická osoba, činí 38,6 km (tj. celkem , hodnota, km na cestu tam a zpět, tj. 617,60 km na všech osm cest), to osobním automobilem (Škoda RZ: , SPZ, ) s doloženou průměrnou spotřebou 7 l/100 km, to při ceně pohonných hmot 40,50 Kč za 1 l a při sazbě základní náhrady za 1 km jízdy ve výši 5,80 Kč (§ 13 odst. 1 a 4 vyhl. č. 177/1996 Sb., zák. č. 262/2006 Sb. a § 1 písm. b) a § 4 písm. a) vyhl. MPSV č. 475/2024 Sb.), pročež k náhradě náleží celkem 5 332,98 Kč (3 582,08 Kč za náhradu za užití vozidla a 1 750,90 Kč za spotřebované pohonné hmoty). Dále mu náleží náhrada za promeškaný čas jeho zástupce za celkem osm jízd na trase , adresa, ) a zpět, to při čase na jednu cestu, která dle aplikace , právnická osoba, trvá 38 minut (tj. 1 hodina 16 minut na každou jednu cestu k soudu a zpět), kdy náhrada za promeškaný čas v souvislosti s poskytnutím právní služby při úkonech prováděných v místě, které není sídlem nebo bydlištěm advokáta, činí 100 Kč za každou i jen započatou půlhodinu, ve výši celkem 2 400 Kč, tj. 8* 300 Kč (§ 14 vyhl. č. 177/1996 Sb.). Žalobci rovněž náleží 21 % DPH z náhrady jejích odměn a náhrad ve výši 72 937,82 Kč (§ 137 odst. 3 OSŘ).

124. K rozhodnutí o náhradě nákladů řízení žalovaného soud dodává, že soud nepřiznal odměnu za dva úkony, které měly spočívat v poradě žalovaného a jeho zástupce ve dnech 16. 9. 2020 a 27. 1. 2022, neboť žalovaný nedoložil, že k takovým poradám ve skutečnosti došlo, jakož ani nedoložil, že tyto ve skutečnosti přesáhly vždy alespoň jednu hodinu (§ 11 odst. 1 písm. c) vyhl. č. 177/1996 Sb., o advokátním tarifu)

125. Lhůty k plnění uvedené ve výrocích soudu byly stanoveny s ohledem na charakter uložených povinností (§ 160 odst. 1 OSŘ) místem plnění povinnosti náhrady nákladů řízení je sídlo advokáta ve věci úspěšného účastníka (§ 149 odst. 1 OSŘ).

126. Konečně soud co do základu rozhodl (výroky ad IV. a V.) i o náhradě nákladů, které za řízení platit stát, když s ohledem na výsledek řízení (úspěch žalobkyně v rozsahu 2,5 % a úspěch žalovaného v rozsahu 97,5 %) uložil, aby tyto platila jak žalobkyně, tak i žalovaný (§ 148 odst. 1 OSŘ). Výše nákladů státu ke dni vyhlášení rozsudku však nebyla známa, pročež soud současně rozhodl, že jejich výše bude určena samostatným rozhodnutím soudu (§ 155 odst. 1 věta druhá za středníkem OSŘ).

127. Lhůta ke splnění výrokem tohoto rozhodnutí uložené povinnosti byla stanovena s ohledem na charakter uložené povinnosti (§ 160 odst. 1 OSŘ) místem plnění povinnosti náhrady nákladů řízení je sídlo advokáta ve věci úspěšného účastníka (§ 149 odst. 1 OSŘ).