17 C 94/2024

Plný text

Obvodní soudu pro Prahu 9 rozhodl soudcem Mgr. Milošem Žitným ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO: IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta o zaplacení 132 828,21 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 132 828,21 Kč s úrokem ve výši 13,90 % ročně z částky 94 268,14 Kč od 11. 1. 2024 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 94 268,14 Kč od 11. 1. 2024 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 75 617 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně v žalobě došlé soudu dne 12. 1. 2024 tvrdila, že s žalovaným dne 28. 6. 2021 uzavřela Smlouvu o osobní kreditní kartě č. , tel. číslo, (dále jen „Smlouva“), jejíž nedílnou součástí byly obchodní podmínky žalobkyně, kdy žalobkyně skrze kreditní kartu poskytla žalovanému úvěr ve výši 100 000 Kč. Takto sjednaný úvěr se žalovaný zavázal vrátit a splácet pravidelnou měsíční splátkou ve výši 3 % z vyčerpané jistiny úvěru s úrokem ve výši 13,9 % ročně, a to nejpozději k 25. dni v měsíci. Právní předchůdkyně žalobkyně finanční prostředky poskytla žalovanému sjednaným způsobem, avšak žalovaný své povinnosti neplnil řádně a včas a dostal se splácením úvěru do prodlení. Žalobkyně proto úvěr zesplatnila a žalovaného vyzvala k doplacení zbylé části úvěru, přičemž žalovaný nezaplatil ani na základě žalobkyní učiněných výzev z k zaplacení. Žalobkyně se tak podanou žalobou domáhala zaplacení celkem 136 328,21 Kč, kdy částka 94 268,14 Kč činila jistina úvěru, 21 809,37 Kč smluvní úrok, 3 500 Kč poplatky za zaslané upomínky a 16 750,70 Kč úrok z prodlení, kapitalizovaný ke dni 10. 1. 2024, jakož i příslušných úroků z prodlení ze zbývající částky jistiny.

2. Žalovaný žalobou uplatněný nárok neuznal a navrhl žalobu zamítnout. Žalovaný žalobě vytýkal nepřezkoumatelnost v podobě nevymezených skutkových tvrzení, ke kterým neoznačila relevantní důkazy, popíral tvrzení žalobkyně, že mu na základě smlouvy o úvěru vznikl dluh a konečně tvrdil, že nelze jakkoli seznat, jak žalobkyně dospěla k výši poplatků za zaslané upomínky. Žalovaný pak rovněž namítal, že žalobkyně se před uzavřením řádně nezaobírala jeho schopností úvěr splácet.

3. Ve věci bylo již jednou rozhodnuto rozsudkem zdejšího soudu ze dne 11. 11. 2024, č. j. 17 C 94/2024-72, kterým bylo ve výroku ad I. žalobě vyhověno co do částky 132 828,21 Kč s úrokem ve výši 13,90 % ročně z částky 94 268,14 Kč od 11. 1. 2024 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 94 268,14 Kč od 11. 1. 2024 do zaplacení a žalobkyni byla dále ve výroku ad III. přiznána náhrada nákladů řízení ve výši 34 337 Kč. V částce 3 500 Kč byla žaloba ve výroku ad II. zamítnuta. Proti tomuto rozsudku podal žalovaný včasné odvolání, na základě kterého byl usnesením Městského soudu v Praze ze dne 3. 6. 2025, č. j. 12 Co 128/2025-97 rozsudek zdejšího soudu ve výroku ad II. potvrzen, a ve výrocích ad I. a ad III. zrušen a věc vrácena zdejšímu soudu v uvedeném rozsahu k dalšímu řízení.

4. Z usnesení odvolacího soudu především plyne, že zdejší soud pominul povinnost zkoumat, zda žalobkyně při uzavření smlouvy o úvěru dne 28. 6. 2021 řádně posoudila úvěruschopnosti žalovaného podle ZSÚ (zákon č. 257/2016 Sb., o společenském úvěru). Odvolací soud pak zdejšímu soudu uložil, aby nejprve poučil žalobkyni ve smyslu ust. § 118a odst. 1 a 3 OSŘ, aby doplnila tvrzení, jak a zda zkoumala při uzavření úvěrové smlouvy úvěruschopnost žalovaného a aby k prokázání těchto tvrzení označila veškeré důkazy. Zcela v rozsahu takto učiněných závazných pokynů soudu odvolacího pak zdejší soud realizoval další řízení ve fázi až do vyhlášení tohoto rozsudku.

5. Mezi účastníky zůstává sporným, zda byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena Smlouva, jakož i zda vznikla žalovanému pohledávka za žalobkyní.

6. Na základě provedených důkazních prostředků soud učinil následující skutková zjištění:

7. Z listiny označené jako „smlouva o osobní kreditní kartě č. , tel. číslo, “ bylo zjištěno, že žalobkyně a žalovaná dne 28. 6. 2021 uzavřeli smlouvu o úvěru ve výši , částka, , s úrokovou sazbou 13,90 % ročně, s pravidelnou měsíční splátkou ve výši 3 % z vyčerpané jistiny úvěru, s datem splatnosti ke 25. dni v měsíci. Žalovaný tuto smlouvu podepsal svým elektronickým podpisem skrze ověřovací aplikaci žalobkyně „KB Klíč“.

8. Z listiny označené jako „žádost o osobní kreditní kartu“ bylo zjištěno, že žalovaný dne 28. 6. 2021 žádal žalobkyní o vydání úvěrové kreditní karty. Žalovaný tuto žádost podepsal svým elektronickým podpisem skrze ověřovací aplikaci žalobkyně „KB Klíč“. Z této listiny nevyplývá ani výše příjmů žalovaného, jakož ani to, zda se žalovaným sdělené údaje zakládají na pravdě.

9. Z listiny označené jako „podmínky osobních kreditních karet“ byly zjištěny smluvní podmínky, které tvořily součást Smlouvy, a to zejména, že pro případ prodlení žalovaného s úhradou jakéhokoli peněžitého dluhu vzniklého na základě Smlouvy, může žalobkyně odstoupit od Smlouvy (čl. 5.1 písm. a), čl. 5.2 písm. a)).

10. Z listiny označené jako „všeobecné obchodní podmínky“ bylo zejména zjištěno, že smluvní vztah může zaniknout odstoupením žalobkyně od Smlouvy v případě, že žalovaný závažným způsobem poruší své smluvní povinnosti (čl. 10.1).

11. Z listiny označené jako „upomínka ze dne 28. 9. 2022“ bylo zjištěno, že žalovaný se dostal do prodlení se splátkou úvěru ve výši 10 890,22 Kč.

12. Z listiny označené jako „Odstoupení od smlouvy o osobní kreditní kartě ze dne 19. 10. 2022“ bylo zjištěno, že žalobkyně v souladu s Podmínkami osobních kreditních karet odstoupila od Smlouvy.

13. Z listiny označené jako „druhopis dodejky“ bylo zjištěno, že odstoupení od Smlouvy (bod 9.) bylo žalovanému doručeno do vlastních rukou dne 21. 10. 2022.

14. Z listiny označené jako „zesplatňující dopis“ bylo zjištěno, že žalobkyně dne 3. 11. 2022 zesplatnila zbylý dluh žalovaného ve výši 101 380,16 Kč.

15. Z listiny označené jako „vyčíslení pohledávky“ bylo zjištěno, že žalovaný ke dni 10. 1. 2024 žalobkyni dlužil částku celkem 136 328,21 Kč, kdy částka 94 268,14 Kč činila jistina úvěru, 21 809,37 Kč smluvní úrok, 3 500 Kč poplatky za zaslané upomínky a 16 750,70 Kč úrok z prodlení.

16. Z listin označených jako „výpis z úvěrového účtu“ a „legenda k historickému výpisu“ bylo zjištěno, že žalovaný úvěr čerpal v několika transakcích, a to dne 25. 1. 2022 v částce 10 000 Kč a 30 000 Kč, dne 3. 2. 2022 částku 10 000 Kč, dne 7. 2. 2022 částku 5 000 Kč, dne 7. 3. 2022 částku 30 000 Kč, dne 25. 3. 2022 částku 20 000 Kč a konečně dne 30. 5. 2022 částku 8 000 Kč. Žalovaný úvěr částečně splácel, a to dne 8. 2. 2022 částkou 5 000 Kč na jistinu, dne 1. 3. 2022 částkou 1 500 Kč na jistinu a 200,78 Kč na splátku úroku, dne 25. 3. 2022 částkou 1 455 Kč na jistinu a 577,62 Kč na splátku úroku, dne 4. 5. 2022 částkou 2 911,35 Kč na jistinu a 957,75 Kč na splátku úroku, dne 25. 5. 2022 částkou 2 824,01 Kč na jistinu a 1 121,85 Kč na splátku úroku, dne 25. 6. 2022 částkou 2 979,29 Kč na jistinu a 1 096,93 Kč na splátku úroku a dne 29. 7. 2022 částkou 2 062,21 Kč na jistinu.

17. Z listiny označené jako „přepočet výše úroků“ bylo zjištěno, že žalovaný žalobkyni ke dni 10. 1. 2024 na smluvním úroku částku celkem 21 809,35 Kč a na úroku z prodlení ke dni 10. 1. 2024 částku 16 750,27 Kč.

18. Z listiny označené jako „potvrzení o výši pracovních příjmů ze dne 5. 6. 2020“ bylo zjištěno, že průměrný čistý příjem žalovaného v období posledních 12 měsíců před vystavením potvrzení, tedy od června 2019 do května 2020, činil 42 750 Kč.

19. Z listiny označené jako „periodický výpis z účtu č. , č. účtu, za období od 5. 6. do 6. 7. 2021“ bylo především zjištěno, že stav účtu žalovaného byl celou dobu kladný, přičemž na účet žalovaného byly připsány transakce v celkové výši 798 613 Kč a odepsány transakce ve výši 294 904,03 Kč. Zůstatek na účtu ke dni 6. 7. 2021 činil 525 111,94 Kč.

20. Z listiny označené jako „výpis z katastru nemovitostí k LV č. , hodnota, pro k. ú. , adresa, “ bylo zjištěno, že žalovaný je vlastníkem id. ½ nemovitosti pozemku parc. , Anonymizováno, – zastavěné plochy a nádvoří, jejíž součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, – rodinný dům. Nemovitost je zastavena ve prospěch , právnická osoba, . (žalobkyně), a to na základě smlouvy o zřízení zástavního práva ze dne 26. 1. 2021.

21. Z listiny označené jako „smlouva o hypotečním úvěru z 21. 7. 2020“ bylo zjištěno, že účastníci řízení uzavřeli tuto smlouvu, na jejímž základě se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout hypoteční úvěr ve výši 4 500 000 Kč, s výší splátky 17 255 Kč měsíčně.

22. Z listiny označené jako „zástavní smlouva ze dne 26. 1. 2021“ bylo zjištěno, že účastníci řízení uzavřeli zástavní smlouvu, kdy předmětem zástavy je nemovitost, specifikovaná pod bodem 20. tohoto rozsudku.

23. Na základě shora uvedených důkazních prostředků, které soud hodnotil dle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

24. Žalobkyně a žalovaný dne 28. 6. 2021 uzavřeli smlouvu o osobní kreditní kartě, na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr ve výši 100 000 Kč, se smluvním úrokem ve výši 13,9 % ročně, přičemž žalovaný se takto sjednaný úvěr zavázal vrátit a splácet pravidelnou měsíční splátkou ve výši 3 % z vyčerpané jistiny úvěru, nejpozději ke 25. dni v měsíci. Téhož dne žalovaný žalobkyni požádal o vydání osobní kreditní karty. Žalovanému bylo žalobkyní na úvěru poskytnuto celkem 113 000 Kč v sedmi transakcích, a to na úvěrový účet žalovaného č. , č. účtu, , přičemž žalovaný žalobkyni na splátkách uhradil celkem 18 731,86 Kč na jistinu dluhu a 3 954,93 Kč na smluvní úrok.

25. Před uzavřením smlouvy o osobní kreditní kartě uzavřeli účastníci řízení již dne 21. 7. 2020 smlouvu o hypotečním úvěru, přičemž při sjednávání tohoto úvěru žalovaný předložil potvrzení o výši pracovního příjmu. Sjednaný úvěr byl na základě zástavní smlouvy k nemovitostem ze dne 18. 1. 2021 zajištěn zástavním právem k nemovitosti ve spoluvlastnictví žalovaného, zapsané na LV č. , hodnota, pro k. ú. , adresa, . Tento hypoteční úvěr byl žalovaným řádně splácen. Potvrzení o výši příjmů žalovaného (byť více než rok staré) měla žalobkyně k dispozici i při sjednávání úvěru k osobní kreditní kartě, při ověřování úvěruschopnosti tedy žalobkyně vycházela z těchto údajů, ověřených zaměstnavatelem žalovaného. Žalobkyně dále vycházela z informací získaných z interních i externích registrů, kdy u žalovaného nebyl veden žádný negativní záznam, proto byla úvěruschopnost žalovaného vyhodnocena kladně. Žalobkyně taktéž měla přehled o majetku žalovaného, když žalobkyně žalovanému poskytla úvěr na zakoupení nemovitosti v hodnotě 4 500 000 Kč. Soud tak uzavírá, že žalobkyně měla na základě všech těchto informací ucelený přehled o majetkových poměrech žalovaného s tím, že na základě tohoto mohla bezpečně učinit závěr o tom, že žalovaný je schopen úvěr čerpaný prostřednictvím kreditní karty splácet.

26. Žalovaný se dostal se splácením poskytnutého úvěru do prodlení, přičemž žalobkyně žalovaného nejprve upomínkou ze dne 18. 9. 2022 vyzvala k zaplacení dlužné částky. Žalovaný na dlužné částce nezaplatil ničeho, žalobkyně proto dne 19. 10. 2022 odstoupila od Smlouvy, přičemž toto odstoupení bylo doručeno do vlastních rukou žalovaného dne 22. 10. 2022. Žalobkyně následně úvěr ke dni 3. 11. 2022 zesplatnila a žalovaného vyzvala k doplacení zbylé dlužné částky ve výši celkem 101 380,16 Kč. Ke dni 10. 1. 2024 poté dluh žalovaného činil celkem 136 328,21 Kč včetně smluvního úroku a úroků z prodlení, kapitalizovaných k tomuto dni. Žalovaný nezaplatil ničeho.

27. Po právní stránce soud věc posuzoval jako soukromoprávní vztah týkající se práv a povinností majetkové povahy, pročež ve věci aplikoval obecnou úpravu občanského zákoníku (§ 9 odst. 2 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „OZ“), jakož i speciální úpravu zákona o spotřebitelském úvěru (zák. č. 257/2016 Sb., dále jen „ZSÚ“).

28. Na základě učiněných skutkových zjištění soud vztah účastníků nejprve posuzoval dle ustanovení smlouvy o smlouvy o úvěru (§ 2395 a násl. OZ). Z takové smlouvy je úvěrující povinen poskytnout na požádání úvěrovanému v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, čemuž souvztažně odpovídá povinnost úvěrovaného poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky (§ 2395 OZ). Uvedená povinnost byla žalovaným porušena a ten se ocitl v prodlení (§ 1968 OZ) v čehož důsledku žalobkyně využila svého práva od smlouvy odstoupit (čl. 5.1 písm. a), čl. 5.2 písm. a) podmínek osobních kreditních karet, čl. 10.1. všeobecných obchodních podmínek žalobkyně). Tímto se celý úvěr, jakož i jeho příslušenství, staly splatnými. Za období prodlení pak žalovanému rovněž vznikla povinnost zaplatit úrok z prodlení (§ 1970 OZ) ve výši stanovené dle zvláštního právního předpisu (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyně přitom řádně ověřila úvěruschopnost žalovaného tak, jak předpokládají ust. § 86, resp. § 87 ZSÚ.

29. S ohledem na výše uvedené proto soud žalobě v rozsahu výroku ad I. vyhověl, neboť má postavené najisto, že mezi účastníky byla uzavřena platná smlouva o úvěru, kdy žalobkyně dostála svým povinnostem a žalovanému po ověření jeho úvěruschopnosti smluvený úvěr poskytla, avšak žalovaný plnil jen částečně, přičemž po čase přestal plnit úplně. Nade vší pochybnost bylo prokázáno, že žalovaný se žalobkyni Smlouvu uzavřel, úvěr čerpal a do 25. 6. 2022 také splácel, přičemž přístup ke zřízenému úvěrovému účtu měl pouze žalovaný, skrze přihlašovací údaje, poskytnuté přímo jemu a nikomu jinému. Žalobkyní bylo prokázáno, že si u ní žalovaný kreditní kartu vyžádal a že ta mu byla předána, stejně tak žalobkyně prokázala, že ověřila úvěruschopnost žalovaného, kdy jí byly známy údaje o příjmech žalovaného z předcházejícího jednání účastníků, které vyústilo v uzavření smlouvy o hypotečním úvěru a následné zástavní smlouvě, přičemž tyto údaje o příjmech žalovaného byly ověřené přímo zaměstnavatelem žalovaného.

30. Na náhradě nákladů řízení soud uložil (výrok ad II.) žalovanému zaplatit žalobkyni 75 617 Kč, neboť žalobkyně měla ve věci, až na nepatrnou část (3 500 Kč z punkta 136 328,21 Kč, tj. cca 2,57 %) úplný úspěch (§ 142 odst. 1 OSŘ). Výše náhrady hotových výdajů zcela úspěšného účastníka, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem dle § 137 odst. 2 OSŘ a který nedoložil výši hotových výdajů svých nebo svého jiného zástupce, je paušálně stanovena dle zvláštního právního předpisu (vyhlášky MS č. 254/2015 Sb.), přičemž tato paušální náhrada nezahrnuje náhradu soudního poplatku (§ 151 odst. 3 OSŘ). V dané věci činí paušální náhrada úspěšného účastníka za deset úkonů právní služby (návrh ve věci samé, písemné podání ze dne 3. 7. 2024, 19. 3. 2025, 5. 8. 2025 a 2. 10. 2025, účast na jednání před soudem dne 9. 9. 2024, 11. 11. 2024, 3. 6. 2025, 15. 9. 2025 a 24. 11. 2025) celkem 65 800 Kč za uvedené úkony (§ 1 odst. 1 vyhlášky MS č. 254/2015 Sb.), a náhradou jeho hotových výdajů ve výši 3 000 Kč (§ 2 odst. 3 vyhlášky MS č. 254/2015 Sb.). Výše této náhrady je dále odůvodněna soudním poplatkem 6 817 Kč, který byl žalobkyní zaplacen za podání návrhu na zahájení řízení (§ 4 odst. 1 zák. č. 549/1991 Sb. a položka 1 odst. 1 písm. a) Sazebníku cit. zákona).

31. Lhůta ke splnění výrokem tohoto rozhodnutí uložené povinnosti byla stanovena s ohledem na charakter uložené povinnosti (§ 160 odst. 1 OSŘ).