19 C 122/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl samosoudkyní JUDr. Radmilou Chadimovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně zastoupeného JUDr. jméno příjmení , advokátem sídlem adresa proti žalovaným: 1) celé jméno žalovaného , narozen datum bytem adresa žalovaného a žalované zastoupeného Mgr. jméno příjmení , advokátem sídlem adresa 2) celé jméno žalované , narozena datum bytem adresa o zaplacení 1 093 663 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaní jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobci částku 1 093 663 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10% ročně od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Ve stejné lhůtě jsou žalovaní povinni společně a nerozdílně nahradit žalobci náklady řízení ve výši 196 270 Kč k rukám právního zástupce žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení].

1. Žalobce se svou žalobou podanou u soudu dne [datum] domáhal na žalovaných zaplacení částky 1 093 663 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobce je vlastníkem stavby [adresa] na pozemcích p. [číslo] zapsané na [list vlastnictví] pro k.ú. [část obce], obec Praha [adresa] se nachází na adrese [ulice a číslo], jedná se o obytný dům, kde je žalobce vlastníkem bytových jednotek [číslo]. Na základě rozhodnutí o přidělení podnikového stabilizačního bytu ze dne [datum] se prvý žalovaný stal uživatelem bytu [číslo] na základě novely občanského zákoníku č 40/1964 Sb. (dále jen "obč. zák."), se ke dni [datum] právo osobního užívání změnilo na výlučný nájem. Dne [datum] došlo v bytě k požáru, jehož příčinou bylo jednání druhé žalované, která je dcerou prvého žalovaného. Druhá žalovaná v bytě manipulovala s otevřeným ohněm a chemikáliemi za účelem výroby drog, v důsledku požáru byl poškozen nejenom byt [číslo] i byt [číslo] byt [číslo] společné prostory a fasáda domu. Žalobce byl nucen nechat po požáru byty a dům opravit, sanační, demontážní, dekontaminační, vysoušecí a kompletační práce prováděla [právnická osoba] s.r.o., které žalobce na základě dvou vystavených faktur uhradil celkem částku 1 093 663 Kč. V době požáru byl nájemcem bytu [číslo] prvý žalovaný, který měl povinnost užívat byt řádně v souladu s nájemní smlouvou, zejména jej chránit před poškozením, tuto svou povinnost porušil, když bez souhlasu a vědomí žalobce přenechal byt k užívání své dceři, která v něm způsobila požár. Žalovaný je tak odpovědný za vzniklou škodu a je povinen jí žalobkyni nahradit. Druhá žalovaná se v bytě dopouštěla trestné činnosti, svým jednáním zároveň porušila zákonnou povinnost počínat si tak, aby nedocházelo ke vzniku škod při používání tepelných, elektrických, plynových a jiných spotřebičů a komínů, při skladování a používání hořlavých a požárně nebezpečných látek a manipulaci s nimi nebo otevřeným ohněm, či jiným zdrojem zapálení.

2. Na žalobu reagoval prvý žalovaný podáním ze dne [datum], v němž popřel, že by byt ponechal k užívání druhé žalované, která podle jeho tvrzení v bytě vyrůstala od narození, byla v něm řádně hlášena a užívala jej jako člen společné domácnosti a osoba blízká. K požáru pak uvedl, že neměl možnost rozeznat či eliminovat potencionální škodu, nebo jí zabránit, neboť v daný okamžik nebyl na místě přítomen. Podle něj nelze ani presumovat jeho odpovědnost za jednání druhé žalované jako plnoleté a svéprávné osoby, zejména v rovině případného jednorázového porušení požárních předpisů, o němž prvý žalovaný neměl povědomí a nemohl mu zabránit. Žalovaný dále rozporoval vyčíslení škody ze strany žalobce. Podle něj nebyl vzniklý požár v příčinné souvislosti s jeho konáním či nekonáním a nárok žalobce vůči němu je nedůvodný.

3. Při ústním jednání konaném dne [datum] pak právní zástupce prvého žalovaného dále namítl, že prvý žalovaný nemůže být odpovědný za vzniklou škodu, jako nájemce poškozeného bytu, když žalovaný nikdy nebyl nájemcem předmětného bytu.

4. Na výzvu soudu, aby žalobce doplnil tvrzení ohledně skutečnosti, že prvý žalovaný byl ke dni vzniku škody nájemcem předmětného bytu, žalobce doplnil, že na základě rozhodnutí o přidělení podnikového stabilizačního bytu, [číslo jednací], ze dne [datum rozhodnutí], vydaného organizací [anonymizována dvě slova], a následně uzavřené dohody o převzetí bytu a užívání bytu, se žalovaný stal uživatelem bytu. Na základě novely obč. zák. provedené zákonem č. 509/1991 Sb., se právo osobního užívání prvého žalovaného změnilo na nájem bytu. Dohoda o užívání bytu se v archivu žalobce nenachází, uzavření dohody je však podle žalobce prokazováno dlouholetou praxí stran, kdy žalobce jednal a vystupoval jako pronajímatel a prvý žalovaný vždy jednal a vystupoval jako nájemce. Žalovaný byt převzal, nastěhoval se do něj, užíval jej a pravidelně hradil nájemné. K výpovědi nájmu bytu ze dne [datum], kterou žalobce prvému žalovanému dal, pak prvý žalovaný, jako nájemce, podal námitky a žalobu o neplatnost výpovědi z nájmu bytu, kde opakovaně uváděl, že je nájemcem tohoto bytu. I poté, co se žalobce na prvého žalovaného obrátil s nárokem na náhradu škody, reagoval prvý žalovaný tak, že věc aktivně řeší s pojišťovnou a dá se předpokládat likvidace škody z jeho pojistky, nárok žalobce uznával a neuváděl, že by nebyl nájemcem bytu. Tvrzení o tom, že tomu tak není, je dle názoru žalobce účelové. Žalobce dále poukázal na skutečnost, že v období od [datum] do [datum] nebyla pro smlouvu o nájmu bytu stanovena písemná forma a nájemní smlouva v tomto období mohla být uzavřena i konkludentně. Dále odkázal na ustanovení § 2238 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), podle nějž užívá-li nájemce byt po dobu tří let v dobré víře, že nájem je po právu, považuje se nájemní smlouva za řádně uzavřenou. S ohledem na přechodné ustanovení § 3074 odst. 1 o.z. dopadá toto ustanovení i na nájmy vzniklé před účinností občanského zákoníku a použije se tam, kde ke dni účinnosti občanského zákoníku doba užívání bytu v dobré víře dosáhla alespoň tří let. Ke konkretizaci škod na domě a bytech pak žalobce doplnil tvrzení tak, že v obytné místnosti bytu [číslo] s kuchyňským koutem došlo k požáru, jemuž předcházel silný výbuch. Výbuchem a požárem bylo poškozeno vedení centrálního topení, požárem byl zasažen zejména předmětný byt [číslo]. V obytné místnosti s kuchyňským koutem, kde se nacházelo ohnisko požáru, bylo kompletně zničeno veškeré vybavení plamenným hořením a sálavým teplem. Byly zničeny také vstupní dveře do bytu, elektroinstalace, topení, vnitřní parapety, okna, okenní sestavy, žaluzie, dveře, balkon, parapety a zábradlí, shořela kuchyňská linka, myčka, sedací souprava, bylo poškozeno bytové jádro s koupelnou a WC a stoupačky. Zbylé místnosti byly zaplněny zplodinami hoření, došlo ke stoprocentní kontaminaci veškerého vybavení, podlah, stěn a stropů. Vzhledem k výbuchu došlo ke vzniku prasklin ve spojích panelů, které zasahovaly až do sousedního bytu. V bytě byly provedeny zednické práce, výplně otvorů a klempířské práce, truhlářské práce a cena za veškeré demontážní, sanační a kompletační práce dosáhla v tomto bytě částky 254 854 Kč. Předmětným požárem byl poškozen také byt [číslo] nacházející se ve čtvrtém nadzemním podlaží nad bytem [číslo] když došlo k prohoření bytového jádra a stoupaček a prohoření přes fasádu, i zde probíhal hasební zásah, došlo k poškození bytového jádra, plovoucí podlahy, kompletní elektroinstalace, garnyží, vstupních a vnitřních dveří a zárubní, byt byl celý zaplněn zplodinami hoření a veškeré vnitřní vybavení kontaminováno. Veškeré práce prováděné na tomto bytě, k jejichž výčtu soud pro stručnost odkazuje na podání žalobce, tak jak je uvedeno na čl. 36 spisu, dosáhly u tohoto bytu částky 439 530 Kč. Byl rovněž poškozen byt [číslo] nacházející se pod bytem [číslo] to v důsledku protečení hasební vody, kterou byly poškozeny veškeré podlahy, stropy, stěny, svítidla, vstupní a vnitřní dveře, elektroinstalace, byt byl zaplněn zplodinami hoření a v důsledku toho kontaminován. V bytě bylo třeba provést vysoušecí práce, měření vlhkosti, provést zednické a další práce, když soud pro stručnost odkazuje na podání žalobce na č. listu 36 p.v. spisu. Celkové náklady na odstranění škod na tomto bytě podle žalobce činily 181 535 Kč, další náklady pak vznikly s odstraňováním škod ve společných prostorách a na fasádě domu, kde náklady za provedené práce činily 217 924 Kč. .5 Ze shodných tvrzení účastníků a provedeného dokazování soud zjistil, že žalobce je zapsán jako vlastník v katastru nemovitostí k domu [adresa] v k.ú. [část obce], obec Praha, v němž se nacházejí bytové jednotky [číslo]. Dne [datum] vydala organizace [anonymizováno] [obec] s.p. rozhodnutí o přidělení bytu [číslo] ve třetím poschodí domu [adresa], na adrese [adresa svědka a žalované], [část obce], prvnímu žalovanému a toto rozhodnutí opravňovalo pracovníka, kterému byl byt přidělen, aby s ním organizace (vlastník domu), podle příslušných ustanovení obč. zák.,uzavřela dohodu o odevzdání a převzetí bytu. Předmětný byt prvý žalovaný užíval spolu se svou rodinou také ke dni [datum] (informace z katastru nemovitostí, rozhodnutí s.p. [anonymizováno] [obec], evidenční list ze dne [datum]). Dne [datum] došlo k požáru v obytné místnosti, jejíž součást je kuchyňský kout, v bytové jednotce [číslo] ve třetím nadzemním podlaží obytného domu. Jako příčina požáru byla hasičským záchranným sborem zjištěna nedbalost druhé žalované při manipulaci s otevřeným ohněm, když dle sdělení svědků požáru předcházel silný výbuch. Obyvatelé domu byli evakuováni a na místo byl povolán statik. Požárem bylo vybavení obytné místnosti a kuchyňského koutu zcela zničeno, plamenným hořením byla poškozena i povrchová úprava stěn a stropu místnosti a vnější části oken bytu a část venkovní fasády domu, až do čtvrtého nadzemního podlaží, požár se nerozšířil do dalších místností bytu, zplodiny hoření zaplavily prostor bytu a domovní chodby. Škoda na vybavení bytu, společných prostorách domu a ostatních bytových jednotkách, byla vyčíslena na 1 700 000 Kč (odborné vyjádření k požáru ev. [číslo] [anonymizováno] záchranného sboru hl. m. [obec]). Proti druhé žalované zahájila Policie ČR, Obvodní ředitelství Policie [obec] [anonymizováno], služba kriminální policie a vyšetřování, odbor obecné kriminality, pod [číslo jednací], dne 14, 9, 2018 trestní stíhání pro podezření ze spáchání přečinu nedovolená výroba a jiné nakládání s omamnými a psychotropními látkami a obecného ohrožení, kterého se měla druhá žalovaná dopustit tím, že dne [datum] v předmětném bytě způsobila z nedbalosti požár při manipulaci s otevřeným ohněm a chemikálií, který v zápětí zasáhl celý prostor předmětného bytu, což mělo za následek evakuaci všech osob z panelového komplexu, došlo k celkovému poškození bytového domu, poškození jednotlivých bytů a hmotná škoda na domě byla správcovskou firmou [právnická osoba] vyčíslena na částku 997 605 Kč. Na základě podané obžaloby pak Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl pod sp. zn. [spisová značka] rozsudkem tak, že druhá žalovaná je vinna mimo jiné tím, že z nedbalosti způsobila obecné nebezpečí a vydala lidi v nebezpečí smrti nebo těžké újmy na zdraví, nebo cizí majetek nebezpečí škody velkého rozsahu tím, že zapříčinila požár a způsobila takovým činem značnou škodu, a za toto své jednání byla odsouzena, když tento rozsudek nabyl právní moci (usnesení o zahájení trestního stíhání, rozsudek). Z důvodu poškození bytu dne [datum] dal žalobce prvému žalovanému výpověď z nájmu bytu, jíž se prvý žalovaný bránil jednak námitkami a dále žalobou podanou u Obvodního soudu pro Prahu 9 dne [datum]. Tato žaloba byla projednávána pod sp. zn. [spisová značka]. V námitkách proti výpovědi z nájmu bytu i v podané žalobě prvý žalovaný tvrdil, že žije s rodinou v předmětném bytě od doby, kdy došlo k jeho výstavbě, na které se sám svojí prací a finančními prostředky aktivně podílel, po celou dobu užívání nájemního bytu nedošlo z jeho strany k žádnému porušení nájemní smlouvy, vždy řádně hradil nájemné, nikdy na bytě ani na budově nezpůsobil škodu, byt po celou dobu nájmu udržuje v řádném stavu. Dříve než soud ve věci rozhodl, vzal žalobce žalobu podáním ze dne [datum] zpět a řízení bylo usnesením ze dne [datum] zastaveno (listiny ze spisu Obvodního soudu pro Prahu 9 sp. zn. [spisová značka] [číslo listu], [anonymizována dvě slova]). V bytě [číslo] který se nachází nad předmětným bytem, byly, tak jako téměř ve všech bytech v daném vchodu, prolomeny vstupní dveře, byly zde poškozeny podlahy, stěny a strop zplodinami, které se do bytu dostaly, byla poškozena okna, vnitřní dveře v bytě a bytové jádro i stoupačky. V bytě [číslo] nacházejícím se pod předmětným bytem, došlo k poškození z důvodu zatečení hasební vody, když v celém bytě byly zničeny podlahy, výmalba, nátěr balkonu a balkonového zábradlí, poškozeny vstupní dveře. Poškozena rovněž byla elektroinstalace, včetně svítidel, pracovní deska v kuchyni byla nasáklá vodou. Ve společných prostorách domu byly zplodinami nasáklé stěny a poškozena byla rovněž fasáda domu ze strany do ulice (výpověď svědků [celé jméno svědka], [celé jméno svědka], [celé jméno svědka], [celé jméno svědka], fotografie vypovídající o rozsahu poškození). Žalobce uzavřel se [právnická osoba] [anonymizováno], [IČO], smlouvu o dílo [číslo] dne [datum], předmětem této smlouvy byly práce dle nabídkového rozpočtu a cenové nabídky spočívající v demontáži a sanaci prostor bytů [číslo] společných prostor, a mezi stranami byla sjednána cena díla na základě položkového rozpočtu ve výši 310 628,02 Kč bez DPH 15%. Dne [datum] byla mezi žalobcem a [právnická osoba] s.r.o. uzavřena smlouva o dílo [číslo] jejímž předmětem byly kompletační stavební práce prostor bytů [číslo] společných prostor a cena byla stanovena dle úplného položkového rozpočtu ve výši 640 383,35 Kč s 15% DPH (smlouvy o dílo, položkového rozpočty, cenové nabídky, cenové specifikace, předávací protokol ke smlouvě [číslo] ze dne [datum], rekapitulace obou smluv). [právnická osoba] vystavila žalobci fakturu [číslo] dne [datum], se splatností [datum], na částku ve výši 357 222 Kč s DPH a dne [datum] vystavila fakturu [číslo] splatnou dne [datum] na částku 640 383,35 Kč (faktury). Tato částka byla ze strany žalobce uhrazena dne [datum] (výpis z účtu žalobce). Právní zástupce žalobce zaslal oběma žalovaným předžalobní výzvu k plnění, ze dne [datum] (předžalobní výzvy, podací arch, zpráva pošty o doručování zásilek).

6. I když soud v průběhu řízení provedl důkazy ještě dalšími listinami, v rámci zdůvodnění tohoto rozsudku se jimi nezabýval, neboť na rozhodnutí ve věci samé neměly žádný konkrétní vliv. Pokud žalobce navrhoval ke stanovení výše způsobené škody vypracování znaleckého posudku, dospěl soud k závěru, že takového posudku není třeba, neboť dle názoru soudu žalobce dostatečným způsobem prokázal jednak rozsah škody ale také její výši. Další důkazy ve věci prováděny nebyly, účastníci je ani nenavrhovali.

7. Na základě učiněných zjištění vzal soud za prokázané, že ke dni vzniku škody prvý žalovaný byl nájemcem předmětného bytu [číslo] na adrese [adresa svědka a žalované]. Soud vyšel ze skutečnosti, že státním podnikem [anonymizováno] [obec] bylo vydáno rozhodnutí, podle nějž byl prvému žalovanému předmětný byt přidělen. Námitku prvého žalovaného, že dohoda o osobnímu užívání bytu nebyla uzavřena, a tudíž se uživatelem a následně nájemcem bytu nestal, soud shledal nedůvodnou.

8. Dle přechodného ustanovení § 3074 odst. 1 o.z., se nájem řídí tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti, i když ke vzniku nájmu došlo před tímto dnem; vznik nájmu, jakož i práva a povinnosti vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.

9. Soud tak vyšel při posuzování práva osobního užívání bytu prvým žalovaným z předpisů platných v dubnu 1991, kdy bylo vydáno rozhodnutí o přidělení bytu. V této době byl platný a účinný obč. zák. č. 40/1964 Sb. a zák. č. 41/1964 Sb., o hospodaření s byty. Ustanovení § 25 zák. o hospodaření s byty v odst. 1 stanovilo, že byty vystavěné v podnikové bytové výstavbě z vlastních volných prostředků podniku a byty služební, přiděluje organizace hospodařící s těmito byty po předchozím souhlasu závodního výboru základní organizace [příjmení], po projednání na její členské schůzi a po vyjádření [anonymizováno].

10. Obč. zák. č. 40/1964 Sb., v ustanovení § 153 stanovil, že státní, družstevní a jiné socialistické organizace přenechávají byty občanům do osobního užívání bez určení doby užívání, a to za úhradu, není-li právním předpisem stanoveno jinak.

11. Podle § 154 odst. 1 obč. zák., rozhodnutím o přidělení bytu vydaným místním národním výborem nebo jiným orgánem příslušným podle předpisů o hospodaření s byty, anebo jinými skutečnostmi stanovenými tímto zákonem, vznikne občanovi právo, aby s ním organizace uzavřela dohodu o odevzdání a převzetí bytu.

12. V § 155 odst. 1 obč. zák. stanovil, že právo užívat byt vznikne dohodou o odevzdání a převzetí bytu sjednanou mezi organizací a občanem, odst. 2 pak uváděl, že o dohodě o odevzdání a převzetí bytu se sepíše zápis, který podepíše ten, kdo jednal za organizaci, a občan, který s organizací dohodu uzavřel.

13. V daném případě má tak soud za to, že skutečnost, že soudu nebyla k důkazu předložena písemná dohoda o odevzdání a převzetí bytu, neprokazuje, že taková dohoda nebyla uzavřena. Jak plyne z výše uvedených ustanovení obč. zák., v roce 1991 zákon nevyžadoval pro uzavření takové dohody písemnou formu, pouze o jejím uzavření měl být sepsán zápis. Dohoda tak mohla vzniknout i ústně, případně konkludentně, a skutečnost, že se nedochoval zápis o této dohodě a nebyl soudu předložen jako důkaz, nemůže vyvrátit skutečnost, že právo osobního užívání prvého žalovaného k předmětnému bytu vzniklo, o čemž svědčí zejména další skutečnosti, které se v průběhu sporu ukázaly jako nesporné, tedy že prvý žalovaný od roku 1991 se svou rodinou byt užíval, jako nájemce se cítil, což vyplývá i z jeho prvního vyjádření v této věci. Prvý žalovaný se bránil výpovědi z nájmu předmětného bytu námitkami a žalobou, tvrdil, že řádně po celou dobu platil nájemné a jako nájemce se choval. Dle ustálené judikatury, není-li možné skutečnosti, které se staly v dávné době, prokázat důkazy, má se za to, že se děly věci obvyklým způsobem, a soud z toho vychází. Soud tedy uzavřel, že se prvý žalovaný stal uživatelem bytu a toto užívání se v důsledku novely obč. zák. ř. 509/1991 Sb. změnilo na nájemní vztah na dobu neurčitou a tento nájemní vztah trval i ke dni [datum].

14. Podle § 2910 o.z., škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

15. Podle § 2911 o.z., způsobí-li škůdce poškozenému škodu porušením zákonné povinnosti, má se za to, že škodu zavinil z nedbalosti.

16. Podle ustanovení § 2255 odstavec 1 o.z., nájemce užívá byt řádně v souladu s nájemní smlouvou.

17. Podle ustanovení § 2216 o.z., umožní-li nájemce užívat věc třetí osobě, odpovídá pronajímateli za jednání této osoby stejně, jako kdyby věc užíval sám.

18. Soud uzavřel, že prvý žalovaný jako nájemce předmětného bytu odpovídá žalobci za škodu způsobenou druhou žalovanou, která předmětný byt užívala jako člen jeho domácnosti, a v den, kdy ke škodné události došlo, tento byt užívala s jeho svolením, prvý žalovaný tak odpovídá i za škodu, kterou žalobci způsobila druhá žalovaná.

19. Při posuzování odpovědnosti druhé žalované za způsobenou škodu soud vycházel z ustanovení § 135 odst. 1 o.s.ř., který stanoví, že soud je vázán rozhodnutím příslušných orgánů o tom, že byl spáchán trestný čin, přestupek nebo jiný správní delikt postižitelný podle zvláštních předpisů, a kdo jej spáchal. Za způsobený výbuch a následný požár byla druhá žalovaná pravomocně odsouzena v rámci trestního řízení, soud je tedy tímto rozsudkem vázán, z tohoto rozsudku vyplývá, že žalovaná z nedbalosti požár způsobila, její jednání je v příčinné souvislosti se vzniklou škodou a druhá žalovaná tedy za tuto škodu nese odpovědnost.

20. Podle ustanovení § 2915 odst. 1 o.z., je-li k náhradě zavázáno několik škůdců, nahradí škodu společně a nerozdílně.

21. Soud proto rozhodl o povinnosti žalovaných škodu žalobci nahradit společně a nerozdílně.

22. Pokud jde o výši škody, vzal soud za prokázané, že škoda byla způsobena ve výši, v níž jí žalobce proti žalovaným uplatnil. Nárok žalobce byl dle názoru soudu řádně v řízení prokázán předloženými listinnými důkazy a výpověďmi svědků, uplatněná výše škody se rovná částkám vyúčtovaným [právnická osoba] s.r.o. ve vystavených fakturách. Ve smlouvě [číslo] byla sjednána cena 310 628 Kč + 15% DPH ve výši 46 594,20 Kč, fakturováno celkem 357 222 Kč. Ve smlouvě [číslo] byla sjednána cena díla ve výši 640 383,35 Kč + 150 DPH. Fakturována byla částka 640 383 Kč DPH ve výši 15% činí 96 057,45 Kč, celkem 357 222 + 640 383 + 96 057,45 činí 1 093 663 Kč, což odpovídá nároku uplatněnému žalobou. Cena dle každé ze smluv byla spol. [právnická osoba] doložena rozpisem výměr, cenovými nabídkami a cenovou specifikací.

23. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a přiznal žalobci rovněž právo na úrok z prodlení v souladu s ustanovením § 1970 o.z., ode dne následujícího po dni, kdy marně uplynula lhůta k plnění stanovená ve výzvě žalobce, zaslané žalovaným.

24. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odstavec 1 o.s.ř. Úspěšnému žalobci přiznal soud náhradu nákladů za zaplacený soudní poplatek ve výši 54 700 Kč, odměn právního zástupce žalobce dle § 7 a 11 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, za 9 úkonů právní služby (převzetí věci, výzva k plnění každému ze žalovaných, sepis žaloby, 2x vyjádření ve věci, 3x účast na na ústním jednání) po 12 700 Kč, náhradu hotových výdajů dle § 13 odstavec 1 a 4 advokátního tarifu 9x 300 Kč, 21% DPH ve výši 24 570 Kč, celkem 196 270 Kč.