7 C 42/2021
č. j. 7 C 42/2021-64
V PLATNOSTI- OS Praha 9 7 C 42/2021-64
- OS Praha 9 7 C 42/2021-70
Citované zákony (5)
Plný text
Obvodní soud Prahu 9 předsedou senátu JUDr. Jiřím Malým v právní věci žalobce: osobní údaje žalobce IČO sídlem adresa , obec a číslo - část obce zastoupeného advokátkou titul jméno příjmení titul . sídlem adresa , obec a číslo proti žalovaným: 1) celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa , obec a číslo - část obce 2) celé jméno žalované , datum narození bytem adresa , obec a číslo - část obce o zaplacení 92 160 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobci společně a nerozdílně částku 151 854 Kč s příslušenstvím spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 10 240 Kč od 16. 1. 2020 do zaplacení,</b> <b>z částky 10 240 Kč od 16. 2. 2020 do zaplacení,</b> <b>z částky 10 240 Kč od 16. 3. 2020 do zaplacení,</b> <b>z částky 10 240 Kč od 16. 4. 2020 do zaplacení,</b> <b>z částky 10 240 Kč od 16. 5. 2020 do zaplacení,</b> <b>z částky 10 240 Kč od 16. 6. 2020 do zaplacení,</b> <b>a dále se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 10 240 Kč od 16. 7. 2020 do zaplacení,</b> <b>z částky 10 240 Kč od 16. 8. 2020 do zaplacení,</b> <b>z částky 10 240 Kč od 16. 9. 2020 do zaplacení,</b> <b>a dále zákonný úrok z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 34 622 Kč od 16. 7. 2021 do zaplacení,</b> <b>z částky 25 072 Kč od 16. 6. 2021 do zaplacení,</b> <b>to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žalovaní jsou povinni zaplatit společně a nerozdílně žalobci na náhradě nákladů řízení částku 38.628,10 Kč, k rukám právní zástupkyně žalobce, [titul] [jméno] [příjmení], [titul], advokátky se sídlem [adresa], [obec a číslo], do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> 1. Žalobou ze dne 13. 11. 2020 se žalobce domáhal proti žalovaným původně zaplacení částky 92 160 Kč s příslušenstvím, tj. zákonným úrokem z prodlení a náhrady nákladů řízení. Žalobu pak odůvodňuje tím, že je právnickou osobou podle ustanovení § 9 zák. č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů ve znění platném do 31. 12. 2013 a je zapsán v rejstříku společenství vlastníků jednotek vedeném [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka]. Předmětem činnosti je pak správa domu. Žalovaní jsou fyzickými osobami a vlastníky jednotky v domě [adresa] v kat. území [část obce] v [obec]. Jako vlastníci jednotky [číslo] včetně podílu na společných částech domu (garážové stání) jsou povinni podle ustanovení § 1180 a § 1181 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) a zák. č. 67/2013 Sb., podílet se na správě domu a přispívat na náklady spojené s jeho správou, jakož i hradit zálohy a nedoplatky na plnění poskytovaná s užíváním bytu, nebytových prostorů a společných částí domu. Žalovaným tato povinnost vznikla okamžikem protokolárního převzetí jimi vlastněné jednotky v domě a trvá stále. Výše nákladů spojených se správou domu a na plnění poskytovaná s užíváním jednotek pro rok 2020 byla pro dům jako celek stanovena rozhodnutím shromáždění žalobce. Ten pak postupoval ve smyslu Stanov, konkrétně pak článku VIII odst. 9 písm. a), f), a g) a čl. XVI. schválených 8. 10. 2008, respektive čl. 9 a 10 Stanov ze dne 18. 7. 2017. Výše záloh a příspěvku pro jednotlivé vlastníky je odvozena od rozpočtu schváleného shromážděním žalobce (rozpočet schválen dne 4. 9. 2013) od spotřeby médií (vodné, stočné, teplo) a inflačního růstu cen zboží a služeb. Žalobce byl a je oprávněn upravit dle inflačního růstu cen zboží a služeb výši záloh a příspěvku pro jednotlivé vlastníky. K úpravě měsíčních úhrad jednotlivými členy žalobce je oprávněn přistoupit jednostranně, aniž by si musel vyžádat jakýkoli souhlas členů žalobce, tedy i žalovaných. Následně výbor žalobce sdělil jednotlivým členům žalobce podle usnesení shromáždění výši měsíčních příspěvků a záloh na náklady spojené se správou domu a na plnění poskytovaná s užíváním jednotky, tedy žalovaným užívaným jednotky [číslo]. Toto bylo žalovaným stejně jako ostatním členům distribuováno správcem. Výbor žalobce předpisem měsíčních plateb stanovil pro rok 2020 jejich splatnost, a to vždy do 15. dne běžného kalendářního měsíce a vyplývá to i ze stanov v čl. 8 odst. 2 a čl. 10 odst.
6. Žalovaný neuhradil ničeho na zálohách za období leden až září 2020 a dluh za toto období činí původně žalovanou částku 92 160 Kč, žalovaný neuhradil ničeho přes upomínky žalobce, ani pak přes předžalobní výzvu ze dne 9. 10. 2020, proto se žalobce domáhá svého nároku soudní cestou. Podáním ze dne 4. 8. 2021 pak žalobce navrhl rozšíření žaloby, když po vyúčtování služeb z roku 2020 vyplývá nedoplatek žalovaných v celkové výši 117 232 Kč. Navíc nebyl žalovanými uhrazen ani nedoplatek vyplývající z účtování za rok 2019 v celkové výši 112 822 Kč. K těmto nedoplatkům je však třeba uvést, že část nedoplatku výši 78 200 byla žalobci přiznána pravomocným rozhodnutím zdejšího soudu a je i předmětem exekuce, žalovaní takto neuhradili část nedoplatku ve výši 34 622 Kč. K úhradě nedoplatku z vyúčtování za rok 2019 i rok 2020 byli žalovaní vyzváni výzvou podle § 142a o.s.ř. ze dne 1. 7. 2021 a bylo jim poskytnuta náhradní lhůta do 15. 7. 2021. Žalobce tedy tímto podáním rozšířil žalobu o částku 59 694 Kč, přičemž se jedná o částku 34 622 Kč z titulu dluhu na nedoplatku vyúčtování za rok 2019 a částku výši 117 232 Kč z titulu dluhu na nedoplatku na vyúčtování za rok 2020.
2. Pokud jde o přístup žalovaných k žalobě, považuje soud za nutné uvést, že žalovaní se nikdy jednání soudu neúčastnili, jednání byla opakovaně k jejich žádosti odročována. Výjimkou z tohoto postupu soudu bylo jednání dne 23. 11. 2021, kdy pouze žalovaný běžným emailovým podáním soudu dne 22. 11. 2021 sdělil, že„ v minulém týdnu jsem bohužel přišel do styku s kolegou nakaženým Covidem 19, tedy budu muset do karantény. Moc Vás tímto prosím o odročení nařízeného jednání…“. K této ničím nedoložené žádosti (pouze) žalovaného soud tomuto sdělil, nechť prokáže obratem podmínky pro nařízení karantény a současně bylo žalovanému sděleno, že pokud požadované nesdělí, bude jednání 23. 11. 2021 realizováno. Žádné podání žalovaného pak soud nedošlo a soud proto jednal podle ustanovení § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti obou žalovaných.
3. V průběhu řízení pak pouze žalovaný (žalovaná - jak shora uvedeno - zůstala zcela nečinná) se vyjádřil k žalobě tak, že ji neuznává, neboť s navýšením měsíční platby za služby na částku 10 240 Kč nikdy nebyl obeznámen a nikdy ji neodsouhlasil, zmiňované upomínky plateb, včetně předsoudní výzvy nikdy neobdržel a nebyly mu doručeny, měsíční platby za služby jsou pouze zálohové a roční vyúčtování za rok 2020 nebylo provedeno a nebylo mu ani doručeno a konečně i výše nákladů na vymáhání dluhu je zcela neadekvátní k jeho celkové výši. Stejnou argumentaci pak použil i ve svém vyjádření datovaném 23. 4. 2021.
4. Z listinných důkazů předložených žalobcem soud zjistil následující: -) z informace o bytové jednotce [číslo] umístěné v budově [adresa] v kat. území [část obce] v ulici [ulice] v [obec a číslo], zapsané na [list vlastnictví], má soud za prokázané, že vlastníci této jednotky jsou oba žalovaní v režimu SJM; -) z předpisu měsíčních plateb pro rok 2020 má soud za prokázané, že žalovaným byla stanovena měsíční částka ve výši 10 240 Kč za předmětnou bytovou jednotku, společně užívané prostory i parkovací stání. Splatnost byla stanovena vždy do každého 15. dne v měsíci; -) z vyúčtování za rok 2019 má soud za prokázané a zjištěné, že žalovaným vznikl za toto období nedoplatek ve výši 112 822 Kč, žalobce pak i prokazuje, že žalovaným bylo vyúčtování zasláno a vrátilo se zpět jako nevyzvednuté; -) z vyúčtování za rok 2020 má soud za prokázané, že zde bylo vyúčtováno žalovaným nedoplatek ve výši 117 232 Kč, vyúčtování bylo dle přiložené dodejky s žalovaným zasíláno a vráceno zpět jako nevyzvednuté; -) z výzvy k úhradě pohledávky (předžalobní upomínky) ze dne 1. 7. 2021, že žalovaní byli o úhradu dlužné částky upomínáni. Zásilky adresované každému z žalovaných se vrátily zpět jako nevyzvednuté. Stejně tak se stalo i v případě předžalobní upomínky ze dne 9. 10. 2020; -) z přehledu stavu účtu od ledna do září 2020 vyplývá, že žalovaní neuhradili na předepsaných zálohách ničeho (měsíční záloha ve výši 10 240 Kč) a jejich účet tak vykazuje nedoplatek v celkové výši za toto období 92 160 Kč.
5. Podle ustanovení § 1180 odst. 1 o. z., přispívá vlastník jednotky na správu domu a pozemku ve výši odpovídající jeho podílu na společných částech. Slouží-li některá ze společných částí jen některému vlastníku jednotky k výlučnému užívání, stanoví se výše příspěvku i se zřetelem k povaze, rozměrům a umístění této části a rozsahu povinnosti vlastníka jednotky spravovat tuto část na vlastní náklad. Podle odst. 2 téhož ustanovení pak vlastník jednotky přispívá též na odměňování osob, které dům spravují, na vedení účetnictví a podobné náklady správní činnosti, a to každá jednotka stejně.
6. Podle ustanovení § 1181 odst. 1 o. z., platí vlastník jednotky také zálohy na plnění spojená nebo související s užíváním bytu (služby) a má právo, aby mu osoba odpovědná za správu domu zálohy včas vyúčtovala, zpravidla nejpozději do čtyř měsíců od skončení zúčtovacího období. Podle odst. 2 téhož ustanovení, není-li určena doba splatnosti nedoplatku nebo přeplatku záloh, jsou splatné k témuž dni, do tří měsíců po uplynutí lhůty uvedené v odst. 1.
7. V daném případě bylo prokázáno, že žalovaní v období ledna až září 2020 nezaplatili na zálohách ničeho, ani tedy pokud jde o příspěvky vlastníka na správu domu, ani zálohy na služby poskytované ve spojení s užíváním bytu. Žalovaní v průběhu řízení ani netvrdili, že by na úhradu těchto záloh či nedoplatku z následného vyúčtování za rok 2019 a 2020 zaplatili čehokoli. Jejich tvrzení, že jim vyúčtování či předpisy záloh nebyly nikdy doručeny, soud neshledal pravdivými, neboť bylo prokázáno dostatečně a to předloženými listinami, že vyúčtování jim bylo doručováno prostřednictvím České pošty na adresu jejich trvalého bydliště, zásilka jim byla uložena na poště a dostala se tak do sféry jejich dispozice, a to, že si žalovaní v úložní lhůtě zásilku nevyzvedli a nemohli se tak s výsledky vyúčtování seznámit, jde zcela k jejich tíži. Soud pak žalobě po jejím řádném rozšíření na základě prokázaného nedoplatku za rok 2019 a 2020 (část žalobního nároku za rok 2019 byla již přiznána jiným rozhodnutím) vyhověl a přiznal žalobci i právo na zákonný úrok z prodlení podle ustanovení § 1970 o.z., a to vždy od prvého dne následujícího po splatnosti jednotlivých měsíčních záloh, případně po uplynutí lhůty k úhradě nedoplatku z vyúčtování.
8. O náhradě nákladů řízení, resp. povinnosti žalovaných zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení, rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř.. Žalobce byl ve věci zcela úspěšný a přísluší mu náhrada vynaložených nákladů. Ty pak sestávají ze soudního poplatku zaplaceného ve výši 6.672Kč a dále z nákladů právního zastoupení. Náklady právního zastoupení sestávají ze dvou úkonů po 4.820Kč (příprava a převzetí věci a sepis žaloby), jednoho půlúkonu ve výši 2.410Kč (jednoduchá výzva před žalobou k plnění) a dvou úkonů po 7.180Kč (rozšíření žaloby a účast při ú.j. 23.11.2021). S připočtením 21% DPH ve výši 5.546,10Kč činí náklady řízení procesně úspěšného žalobce celkem částku 38.628,10Kč.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.