9 C 195/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl samosoudkyní JUDr. Andreou Höllgeovou ve věci žalobce: Jméno žalobce, narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovaným:

1. Jméno žalované A bytem Adresa žalované A 2. Jméno žalované B bytem Adresa žalované A 3. Jméno žalované C bytem Adresa žalované C zastoupeni advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky, o žalobě na odstranění tújového porostu, I. Žaloba, že žalovaní jsou společně a nerozdílně povinni zdržet se obtěžování žalobce zastíněném z nemovité věci pozemku parc. č. hodnota, o výměře 469 m2, druh pozemku – zahrada, vše zapsané na LV č. hodnota, obec adresa, k. ú. adresa, pronikajícím na nemovité věci pozemek parc. č. hodnota, o výměře 464 m2, druh pozemku – zahrada a nemovité věci pozemku parc. č. hodnota o výměře 214 m2, druh pozemku – zastavěná plocha a nádvoří, vše zapsané na LV č. hodnota, obec adresa, k. ú. adresa, vše zapsané v katastru nemovitostí u právnická osoba pro Anonymizováno město Anonymizováno, Katastrální pracoviště adresa, se zamítá. II. Žalobce je povinen zaplatit žalovaným na náhradě nákladů řízení částku částka do 3 dnů od právní moci rozsudku, k rukám právní zástupkyně žalovaných Jméno advokátky, advokátky.

1. Žalobce se domáhal žalobou podanou dne datum odstranění tújového porostu nacházejícího na hranicích pozemku parc. č. hodnota v obci adresa, k. ú. adresa, a pozemku parc. č. hodnota v obci adresa, k. ú. adresa, s odůvodněním, že žalobce je výlučným vlastníkem pozemku parc. č. hodnota a žalovaní jsou spoluvlastníky pozemku parc. č. hodnota, na hranicích uvedených pozemků je historicky umístěný plot stávající se z betonových sloupů a drátěného oplocení, a tento plot slouží jako tzv. rozhrada mezi výše uvedenými pozemky. Žalovaní v průběhu doby v těsné blízkosti této již existující rozhrady vypěstovali tzv. živý plot, který je tvořen již vzrostlými, částečně proschlými tújovými keři, a to v délce 18 metrů již existujícího plotu. V blízkosti historického plotu a taktéž v blízkosti živého plotu na pozemku parc. č. hodnota stojí rodinný dům žalobce, kdy v přízemním patře směrem k plotu se nachází obytné místnosti s okny na jižní stranu přímo proti tújovému plotu. Mezi domem a zahradou se nachází okrasná zahrada, která z důvodu zastínění tújovým porostem nemůže být plně využívána. Část užitkové zahrady je zastíněná výše uvedeným živým plotem. Žalobce opakovaně žádal žalované o zkrácení a upravení živého plotu do výšky historického plotu cca 1,5 metru s tolerancí do cca 2 metry. Živý plot ke dni podání této žaloby přesahoval výšku plotu zhruba o 130 centimetrů.

2. Podáním ze dne datum žalobce změnil žalobu, kterou se domáhal, aby žalovaným byla uložena povinnost zdržet se obtěžováním žalobce zastíněním z nemovité věci, pozemku parc. č. hodnota v obci adresa, k. ú. adresa, pronikajícím na nemovité věci, pozemek parc. č. hodnota a pozemek parc. č. hodnota v obci adresa, k. ú. adresa.

3. Usnesením ze dne datum soud změnu žaloby dle podání žalobce ze dne datum připustil.

4. Žalovaní s žalobou nesouhlasili s tím, že tújový plot je v rozměrech, které jsou přiměřené, nad poměry místní a obvyklé nijak neobtěžuje sousedy. Tento soudní spor žalovaní vnímají jako pokračování nedobrých sousedských vztahů, které začaly tím, že žalovaní u svého domu přistavěli garáž, s kterou žalobce nesouhlasil. Žalovaní uvedli, že živý plot z tújí při hranici se sousedním pozemkem žalobce, byl vysázen v roce 2000, v době, kdy pozemek parc. č. hodnota byl ve vlastnictví právních předchůdců žalobce, kdy právní předchůdci žalobce neměli proti vysázení živého plotu žádné námitky, a kdy vzdálenost výsadby od hranice pozemku a objem budoucího živého plotu odsouhlasili. Živý plot je vysazen tak, že kmínky tújí jsou vysazeny ve vzdálenosti 80 centimetrů od hranice pozemku a oplocení pozemku žalobce. V roce 2021 a 2022 došlo k tomu, že živý plot byl udržován v menším rozsahu, což souviselo s realizací přístavby k domu ve spoluvlastnictví žalovaných. Dle žalovaných živý plot udržovaný ve výše uvedených rozměrech nemůže svým stínem nepřiměřeně místním poměrům podstatně omezovat žalobce v užívání jeho pozemku. Žalovaní živým plotem z tújí, který se nachází na jejich pozemku při hranici s pozemkem žalobce, resp. dopadajícím stínem, neobtěžují zastíněním pozemku žalobce nad míru přiměřenou místním poměrům, a žalobce nijak podstatně neomezují v užívání jeho pozemku. Není zde dán žádný podstatný a rozumný důvod, proč by měl být živý plot z tújí trvale odstraněn, když k zastínění pozemku žalobce dochází jen v nepodstatném rozsahu a když je v dané lokalitě zcela obvyklé, že na zahradách při hranicích pozemku jsou takové živé ploty pěstované.

5. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:

6. Žalobce je výlučným vlastníkem pozemku parc. č. hodnota – zastavěná plocha a nádvoří, o rozměrech 214 m2, jehož součástí je stavba č. p. Anonymizováno – rodinný dům, a pozemku parc. č. hodnota – zahrada o rozměrech 464 m2 (dále jen „pozemek parc. č. hodnota“), v katastrálním území adresa, obec adresa, vše zapsáno LV č. hodnota pro k. ú. adresa u právnická osoba pro hlavní město adresa, katastrální pracoviště adresa. Žalovaní jsou podílovými spoluvlastníky nemovitostí a to pozemku parc. č. hodnota, jehož součástí je stavba, pozemku parc. č. hodnota o rozměrech 469 m2 – zahrada (dále jen „pozemek parc. č. hodnota“), a pozemku parc. č. hodnota v katastrálním území adresa, obec adresa, vše zapsáno na LV č. hodnota pro k. ú. adresa u právnická osoba pro hlavní město adresa, katastrální pracoviště adresa (výpis z katastru nemovitostí LV č. hodnota pro k. ú. adresa, obec adresa, seznam nemovitostí na LV č. hodnota pro k. ú. adresa, obec adresa).

7. Pozemky parc. č. hodnota a parc. č. hodnota spolu sousedí, na hranici uvedených pozemků je rozhrada, kterou představuje plot sestávající z betonových sloupů a drátěného oplocení. Na pozemku žalovaných parc. č. hodnota se nachází podél této rozhrady živý plot z tújí, túje byly vysázeny v roce 2000, resp. 20 let. Tyto skutečnosti jsou mezi účastníky nesporné, což vyplývá z jejich podání v průběhu řízení (např. při ústním jednání dne datum - č. l. 54 spisu). Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že v době, kdy žalovaní stavěli garáž, tújový porost zanedbali, a tento přesahoval výšku 2 metry.

8. Při místním ohledání dne datum a fotodokumentace, předložené účastníky, soud zjistil, že pozemek žalobce a pozemek žalovaných bezprostředně sousedí, na rozhraní pozemků je plot sestávající z betonových sloupků a drátěného pletiva. Na pozemku žalovaných parc. č. hodnota od adresa se podél celé délky plotu z betonových sloupků a drátěného pletiva nachází betonová zeď vytvořená 4 poli po cca 1 metr na délku, poslední pole je do výšky 2 metry, resp. 2 metry a 2 centimetry, sloupky jsou vyšší o 4 centimetry. Betonová zeď přechází v živý plot z tújí, kmínky túji jsou umístěny 65 cm od drátěného plotu, větve tújí v druhé polovině výšky se dotýkají pletiva. Poslední část plotu na pozemku žalovaných je z 3 dřevěných polí. Tújový porost je z větší části zelený, ke konci byly túje proschlé. Túje jsou vzrostlé do výšky 2 metry a nepřesahují výšku betonové zdi. Na pozemku žalobce parc. č. hodnota je od plotu k domu trávník, zelená tráva, v 16:30 hodin, kdy proběhlo místní šetření, tújový plot stínil maximálně do 1 metru pozemku od plotu. Soud provedl rovněž místní šetření v bezprostředním okolí, v adresa, kdy zjistil, že mezi domy jsou buď dřevěné ploty, ploty zděné nebo tvořené vegetací (túje, různé keře, živé rostliny), některé tyto rozhrady jsou vyšší jak 3 metry. Manželka žalobce, která se účastnila místního šetření, pak uvedla, že jí vadí šikmá střecha nad garáží žalovaných, kde tak vznikla další místnost, která brání světlu do domu žalobce. (Přistavěná garáž a místnost nad ní vyplývá z listiny – uliční pohled na RD adresa.) Do adresa jsou u jednotlivých nemovitostí ploty plně zděné, zděné s podezdívkou a zděnými sloupky s pletivem či dřevěnými poli, za nimi v zahradách je více či méně bujná vegetace na výšku přesahující uvedené rozhrady (túje, různé keře, živé rostliny). Skutečnost, že v dané lokalitě jsou na rozhraní pozemků živé ploty z tújí či jiných keřů, vyplývá též z mapky zaznamenaných rozhrad.

9. Z fotografií předložených žalobcem spolu s žalobou soud zjistil, že za rozhradou tvořenou betonovými sloupky s drátěným pletivem je na pozemku žalovaných plot sestávající z betonové zdi, tújového porostu a dřevěných polí, tújový porost na pozemku žalovaných je vyšší jak 2 metry. V den jarní rovnodennosti je zaznamenáno částečné zastínění pozemku žalobce parc. č. hodnota, při rozhradě je na pozemku žalobce parc. č. hodnota trávník, který je částečně zastíněn, u drátěného plotu s betonovými sloupky, jsou okrasné květiny. Pokud je trávník podél rozhrady částečně zastíněn, tento stín nezasahuje rodinný dům na pozemku parc. č. hodnota. Dále za drátěným plotem je vysoký tújový porost a za tújovým porostem pak je vidět dům žalovaných.

10. Po takto provedeném dokazování vzal soud za prokázané, že žalobce a žalovaní jsou vlastníky sousedních pozemků v k. ú. adresa (pozemek parc. č. hodnota a pozemek parc. č. hodnota). Rozhradu mezi pozemky tvoří plot, který se sestává z betonových sloupků a drátěného pletiva, žalovaní na svém pozemku pak bezprostředně u tohoto plotu podél celé jeho délce mají plot, který se sestává z 4 betonových polí, tújového porostu a 3 dřevěných polí (ve směru od Anonymizováno ulice), a tújový porost je v bezprostřední blízkosti při hranici těchto pozemků a dorůstá do výše 2 metrů. Na pozemku žalobce jsou květiny a zelený trávník. Předmětné pozemky jsou v okalitě rodinných domů se zahradami, rozhrady mezi domy představují rovněž živé ploty či jsou živé ploty součástí či v bezprostřední blízkosti pevných plotů, živé ploty v dané lokalitě jsou tvořeny stromy, keři i tújovými porosty, živé ploty jsou vysoké 2 metry a i více.

11. Podle § 3028 odst. 1 a 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), tímto zákonem se řídí práva povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.

12. Podle § 1013 odst. 1 o. z. se vlastník zdrží všeho, co působí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky (imise) vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemků; to platí i o vnikání zvířat. Zakazuje se přímo přivádět imise na pozemek jiného vlastníka bez ohledu na míru takových vlivů a na stupeň obtěžování souseda, ledaže se to opírá o zvláštní právní důvod.

13. Soud na základě výše provedených důkazů řešil otázku, zda dochází k vnikání žalobcem tvrzené imise stíněním na jeho pozemek, a v kladném případě, zda tato imise způsobuje rušení výkonu vlastnického práva žalobce v míře nepřiměřené místním poměrům, a zda tak žalobce podstatně omezuje v obvyklém užívání jeho pozemků. Při místním šetření a z fotografií bylo zjištěno, že plot na pozemku žalovaných částečně stíní pozemek žalobce, v době místního šetření cca do 1 metru, na pozemku žalobce byl zelený trávník, z fotografií vyplývá, že podél rozhrady mezi pozemky, tedy společného plotu z betonových sloupků a pletiva, na pozemku žalobce rostou okrasné květiny a trávník. Dům na pozemku žalobce parc. č. hodnota v k.ú. adresa nebyl stínem plotu z tújí na pozemku žalovaných nijak zasažen. Lze tedy uzavřít, že k částečnému zastínění dochází, nikoliv však v míře, která by žalobce omezovala v jeho užívání.

14. Soud se dále zabýval otázkou, zda jde o stínění nepřiměřené místním poměrům. Oba předmětné pozemky se nacházejí v oblasti zastavěné rodinnými domky, které jsou více či méně právnická osoba. Pozemky v okolí jsou odděleny rozhradami, které tvoří ploty plně zděné, s podezdívkou se sloupky a pletivem či živé ploty, které představují různé keře či stromy, včetně tújových porostů. Při místním ohledání bylo zjištěno, že některé tyto živé ploty jsou vyšší než plot na pozemku žalovaných. Výška tújového porostu na pozemku žalovaných nijak nepřesahuje obvyklou výše rozhrad v dané lokalitě (adresa). Z uvedeného tedy vyplývá, že stínění způsobené tújovým porostem na pozemku žalovaných při hranici pozemku žalobce z pozemku žalovaných, lze považovat za stínění přiměřené místním poměrům.

15. K námitce žalobce, že živé ploty či porosty při plotech v místě jsou vždy na pozemcích toho kterého vlastníka pozemku, a nestíní pozemky sousedů, soud dospěl k závěru, že v době rozhodování plot na pozemku žalovaných, ať už šlo o betonové pole, tújový porost či dřevěné pole, je do výše 2 metrů, což je výše přiměřená i dle veřejnosprávních předpisů. Stínění pozemku žalobce parc. č. hodnota z pozemku žalovaných parc. č. hodnota nepřekračuje zákonem stanovenou mez přiměřenosti v místě a lokalitě a žalobce neomezuje v obvyklém užívání pozemku.

16. Soud s ohledem na výše uvedené žalobu v plném rozsahu zamítl.

17. Soud neprovedl důkaz znaleckým posudkem z důvodu nadbytečnosti. Tento důkaz by nemohl ovlivnit rozhodnutí, neboť skutkový stav byl na základě dosavadního dokazování zjištěn dostatečně. Z téhož důvodu neprováděl dokazování výslechy účastníků či spisem Anonymizováno části adresa sp. zn. Anonymizováno 18. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalovaní měli ve věci plný procesní úspěch. Náklady řízení představují náklady právního zastoupení, náklady právního zastoupení představuje odměna advokáta ve výši částka (8 úkonů právní služby po částka: příprava a převzetí zastoupení, účast na jednání dne datum, účast nařízeného mediačního jednání dne datum, vyjádření ze dne datum, návrh na přerušení řízení ze dne datum, účast na soudním jednání dne datum a účast na soudním jednání dne datum, vyjádření ze dne datum, dle § 7, 9 odst. 1 a § 12 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění do datum, vyhlášky č. 177/1996 Sb., 2 úkony právní služby po částka: účast na místním šetření dne datum, účast na soudním jednání dne datum, dle § 9 odst. 1 a § 12 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění od datum), hotové výdaje ve výši částka (8 režijních paušálů po částka dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu ve znění do datum, 2 režijní paušály po částka dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu ve znění od datum), a 21 % DPH ve výši částka. Celkové náklady řízení činí částka. Tyto náklady řízení je žalobce povinen zaplatit žalovaným k rukám jejich právního zástupce podle § 149 odst. 1 o. s. ř.

19. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím soudu podepsaného. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí k soudu.